Z P R A V O D A J PROJEKTU "HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR WALDVIERTEL - VYSOČINA - JIŽNÍ ČECHY"

Transkript

1 " elektronický Z P R A V O D A J vydání III / 2010 PROJEKTU "HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR WALDVIERTEL - VYSOČINA - JIŽNÍ ČECHY" Krajská hospodářská komora kraje Vysočina realizuje projekt pro malé a střední firmy, které mají zájem navázat spolupráci s podnikateli z Dolního Rakouska. INFORMACE O PROJEKTU Oblast dopadu projektu: Kraj Vysočina, Jihočeský kraj, Dolní Rakousko. Leadpartner: Krajská hospodářská komora kraje Vysočina. Projektoví partneři: Hospodářská komora Dolního Rakouska, Jihočeská Hospodářská komora. Doba trvání projektu do konce roku Poskytované služby: pořádání konzultačních dnů, exkurzí a seminářů, aktivní vyhledávání informací a kontaktů, poradenství firmám, asistence firmám při obchodním jednání, vydávání Newsletteru, databáze Česko-Rakouské spolupráce nabídek a poptávek Poradenství firmám a všechny akce v rámci projektu jsou financovány Evropskou unií a pro malé a střední firmy z regionu Vysočina jsou zdarma! Kontaktní osoba pro region Vysočina: Klára Houserová, Krajská hospodářská komora kraje Vysočina, T: , , E:houserova@hkjihlava.cz Pro poptávky z Dolního Rakouska: ArgeGrenznutzen, Erwin Kreuzweiser, T: , E:erwin.kreuzwieser@wvnet.cz Hospodářské komory: Gmünd, Horn, Waidhofen, Zwettl Strana 2 Rozhovor s firmou EKOPLAST TELČ s.r.o. Strana 3 a 4 Exkurze do Dolního Rakouska Strana 5 Workshop Strana 6 Obnovitelné zdroje Strana 7 Obnovitelné zdroje Postgraduální studium Strana 8 Kooperace s Hospodářskou komorou Dolního Rakouska. Vydavatel Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.

2 Strana 2 R O Z H O V OR ROZHOVOR S FIRMOU EKOPLAST TELČ S.R.O. Firma EKOPLAST TELČ s.r.o je členem Okresní hospodářské komory Jihlava. V rámci našeho projektu se firma v roce 2009 zúčastnila konzultačního dne - Rakousko, na kterém měla především zájem získat nové kontakty a kooperace na rakouském trhu. Ve spolupráci s naším rakouským externím poradce Arge Grenznutzen se nám podařilo oslovit rakouskou firmu Ramharter, která je v současné době partnerem firmy Ekoplast Telč. Jak probíhá kooperace těchto firem, ale také jaká je situace na rakouském trhu, se budeme ptát v následujícím rozhovoru pana Libora Štancla. Můžete nám stručně představit vaší firmu? Firma EKOPLAST TELČ s.r.o. byla založena v roce 1991 jako výrobní a dodavatelská firma, která se specializuje na výrobu a dodávku zařízení z plastických hmot. Především bazénů, čistíren odpadních vod, septiků, jímek, nádrží, odlučovačů lehkých kapalin, šachet a pískových filtrů. Cílem firmy je samozřejmě mít co nejvíce spokojených zákazníků což vychází z naší filozofie výrobky přizpůsobit v maximální míře potřebám a požadavkům zákazníků - šijeme na míru. Od roku 2000 je ve firmě zaveden a udržován systém managementu kvality dle ISO Proč právě rakouský trh je pro vaši firmu z hlediska obchodu zajímavý? Rakušané rádi nakupují chytře Smart. Myslím, že naše výrobky právě tuto podmínku perfektně splňují. Vysoká kvalita výrobku za přijatelnou cenu = chytrý nákup. Dalším důležitým aspektem je geografická poloha naší firmy. Telč se nachází pouze cca 25km od rakouských hranic, což pozitivně ovlivňuje náklady na přepravu výrobků k našim rakouským zákazníkům. Zúčastnil jste se konzultačního dne Rakousko, díky kterému vznikla po pár měsících spolupráce s rakouskou firmou Ramharter, jak dále probíhala podpora Hospodářské komory? Hospodářská komora byla velice aktivní. Byla nám dokonce nabídnuta podpora při prvních jednáních s firmou Ramharter. Myslíte si, že je složité sehnat nové zákazníky/ partnery na rakouském trhu. Jaké máte zkušenosti? Myslím si, že ano a to nejen na rakouském trhu, ale obecně. Co se týče rakouského trhu, zde se zaměřujeme na vyhledávání především dlouhodobých obchodních partnerů. Narazili jste na nějaké problémy, při obchodování s rakouskými partnery? Nevzpomínám si na žádné problémy, které by nebylo možné vyřešit k vzájemné spokojenosti obou stran. Jsou Rakušané v obchodování ve srovnání s českými zákazníky rozlišní? Ano, Rakušané jsou důslednější při vyjednávání a to především o cenách a slevách. Dělali jste si průzkum rakouského trhu, před tím než jste se rozhodli zaměřit se tam na cílové zákazníky? Ano, průzkum jsme si udělali. Velice přínosná byla spolupráce s OHK Jihlava, konkrétně s projektovou manažerkou Klárou Houserovou. Informace a kontakty poskytnuté od OHK nám v této fázi velmi pomohly. Dále se nám pozitivně osvědčil také internet, jako silný a ekonomicky velmi výhodný nástroj pro sběr dat o nových potencionálních trzích.

3 Strana 3 E X K U R Z E EXKURZE DO DOLNÍHO RAKOUSKA Krajská hospodářská komora kraje Vysočina ve spolupráci s agenturou na podporu přeshraniční spolupráce Arge Grenznutzen uspořádala dne exkurzi do Dolního Rakouska. Exkurze se konala v rámci projektu Hospodářský prostor Waldviertel - Vysočina - Jižní Čechy. Zástupci podnikatelské veřejnosti z Vysočiny tak dostali možnost navštívit zajímavé soukromé podnikatelské subjekty v Dolním Rakousku v regionu Waldviertlu a podělit se s nimi o své podnikatelské zkušenosti. Exkurze se zúčastnilo 42 podnikatelů, pro které byl připraven celodenní zajímavý program. Jako první byla navštívena firma Longin Holzbau GmbH, Dobersberg. Rodinná firma původně působila jako pila a tesařství. Později byly jejich podnikatelské aktivity rozšířeny o další oblasti, jako je truhlářství a dnes se kromě těchto činností zabývá také výstavbou montovaných nízkoenergetických dřevostaveb na klíč včetně kompletního servisu. Realizaci dřevostaveb je možno použít pro stavbu rodinných domů, administrativních budov, střešních nástaveb i rekonstrukcí. Součástí prohlídky firemních prostor, byla také návštěva kompletně zařízeného vzorového nízkoenergetického domu. U těchto pasivních i nízkoenergetických domů jsou použity kvalitní materiály (speciální pásky, fólie atd.), které zaručují těsnost a kvalitu objektu. Stavba má málo spojů, proto minimalizuje množství tepelných mostů, je přesná a rychlá. Tento dům je vybaven automatickým samo odvětrávacím systémem, který si sám řídí vlhkost v místnostech.

4 Strana 4 E X K U R Z E Další zastávkou byla návštěva centrální kanceláře Firmy WEB Windenergie AG, Pfaffenschlag. Společnost působí jako provozovatel větrných elektráren. Díky této prohlídce přítomní měli možnost seznámit se, jak krok za krokem probíhá výstavba větrné elektrárny. Na všetečné otázky našich podnikatelů z oblasti větrné energie odpovídal přímo pan jednatel společnosti. Podnikatelé získali například informace, jaké jsou předpoklady pro vhodnost výstavby elektrárny, jaké je nutno splnit legislativní podmínky v Rakousku v porovnání s jinými státy. Společnost vlastní také větrné elektrárny na území České republiky. Poté následovala návštěva firmy Käsemacher, Vitis, která se zabývá potravinářskou výrobou. Vyrábí se zde sýry z kravského, ale také z kozího a ovčího mléka. Specialitou je výroba pochutin plněných kozím a ovčím sýrem. Pro účastníky návštěvy byla připravena ochutnávka těchto velice chutných výrobků, které je také možno zakoupit na českém trhu. Exkurze byla zakončena prohlídkou výroby celodřevěných montovaných domů ve firmě Hartl Haus Holzindustrie Ges.m.b. H., Echsenbach. Společnost se specializuje na návrh a výrobu montovaných domů. Přítomní zde mohli vidět realizaci výstavby jednoho z typových domů. Sledovali, jak vznikají obvodové zdi, jejich osazení okny, dveřmi, osazení jednotlivých stěn elektroinstalacemi, a to vše pod jednou střechou. Na konci linky se nacházela expedice, kde se jednotlivé díly domu nakládaly na návěs, aby mohly být přepraveny k budoucímu majiteli. Tam vyškolený pracovní tým celý dům za pár hodin sestaví. Exkurze měla u zúčastněných velice pozitivní ohlas!

5 Strana 5 W O R K S H O P WORKSHOP proběhl v rámci projektu dne na Krajském úřadě kraje Vysočina v Jihlavě, workshop Marketing v Rakousku. Expertkou workshopu byla Mag. Sandra Kitzmüller z Vídně, která je odbornicí na interkulturní spolupráci a zároveň je certifikovanou odbornicí pro Východní Evropu, je školitelkou a projektovou manažerkou. Prostřednictvím jejich přednášek byli účastníci seznámeni s tím, jak funguje marketing v malých a středních firmách v Rakousku. Prezentované informace byly velmi užitečné a to především pro firmy, které zvažují vstup na rakouský trh ale i pro firmy, které tam již podnikají. Hrubý domácí produkt Rakouska tvoří převážně malé a střední firmy. Firmy tam mají svůj marketingový koncept. Ze statistik vyplývá, že se v Rakousku nedělá rozdíl mezi PR a marketingem. Historie marketingu je v této zemi po staletí dlouhá a jeden z nástrojů PR byly i informační letáky Marie Theresie, ve kterých se informovalo o plánovaných reformách. PR je v Rakousku volnou živností a v této oblasti pracují především ženy. Cca 20% firem nemá webové stránky, ukazují studie. Některé činnosti PR si firmy provádějí sami, ostatní činnosti pro ně vykonávají externí poradci a to především školící činnosti. O PR se ve firmách stará převážně vedení společnosti, zhruba 50% malých a středních firem má rozpočet na PR a většinou je nižší než ,- EUR. Záleží také na velikosti firmy, často ale chybí ve firmě osoba, která je zodpovědná za PR a chybí také strategie PR. Také bývá špatně odhadnuta cílová skupina a firmy se soustředí pouze na okruh svých zákazníků. V další části workshopu představili dva rakouští podnikatelé svojí podnikatelskou praxí. Pan Eduard Hörmann předseda Cechu elektro, obchoduje v oboru elektro a pan Erwin Kreuzwieser se zabývá poradenstvím při příhraniční spolupráci ČR AT. Oba poskytli informace o jejich zkušenostech v podnikání a také marketingové nástroje, které při své činnosti nejčastěji používají. Na tuto zajímavou část akce workshopu navazovala tzv. SWOT analýza, která se prováděla s účastníky workshopu. Čtyři předem vybraní účastníci si promysleli své záměry a cíle, které by chtěli realizovat na rakouském trhu a představili je celé skupině. Ostatní účastnici měli možnost ohodnotit jejich záměry, silné a slabé stránky prostřednictvím dotazníku. Poté se k jednotlivým Swot analýzám vyjádřila také expertka workshopu paní S. Kitzmüller a rakouští podnikatelé. Firmy tak získali zároveň zpětnou vazbu, zjistily, co musí případně ještě zlepšit a jaké mají na tamním trhu šance.

6 Strana 6 W O R K S H O P / OB N O V I T E L N É Z D R O J E V závěrečné části workshopu byla představena strategie k objevení rakouského trhu, webové odkazy a dále také odkazy na instituce, které mohou poskytnout konkrétní podporu. Obchodní zvyklosti Rakušanů, jací jsou Rakušané obchodní partneři a na co si musíme dát při podnikání s nimi pozor, bylo představeno jen v krátkosti. K tomuto tématu připravujeme v rámci projektu brožury, a to na téma Interkulturní management v Rakousku. Tyto brožury budou na Hospodářské komoře v Jihlavě a okresních pobočkách k dispozici v srpnu 2010 a budou v nich zahrnuty následující tematické okruhy: Základní data Rakousko, dějiny Rakouska, co je specificky rakouské, ekonomický a politický vývoj Rakouska, hospodářská krize, rakouská obchodní kultura (společenské způsoby, časový management), malý slovníček čeština němčina. Po skončení workshopu probíhali individuální rozhovory mezi firmami a experty. Akci podpořila svojí účastí a zkušenostmi také Ing. Eva Farkačová z hospodářské rozvojové agentury Dolního Rakouska Ecoplus a Ing. Martina Konecká ze zahraniční kanceláře CzechTrade Vídeň. OBNOVITELNÉ ZDROJE Tahounem rakouského energetického trhu jsou obnovitelné zdroje. Rakouští výrobci zařízení na produkci proudu z obnovitelných zdrojů energie patří k tahounům hospodářství. Aby si tuto pozici udrželi i nadále, musí se soustředit na výzkum a vývoj nejmodernějších technologií. Výzkum zaručuje technologický náskok a ten znamená udržení pracovních míst do budoucna. Výzkumy se nyní soustřeďují na solární procesory a tepelné zásobníky. Rakouská vláda uvažuje o poskytování nejrůznějších dotací pro tyto účely. Mezinárodně jsou rakouské výrobky z oboru obnovitelných zdrojů velmi žádané: každá dvě ze tří zařízení na zpracování biomasy v Německu pocházejí z Rakouska. A co se týká solárních zařízení, vyváží Rakousko 90% produkce. Rakušané vsázejí na větrnou energii Nový tarif napájení podporuje rakouskou větrnou energii: k tomu by mělo přijít více jak MW výkonu energie větru. Jen v Burgenlandu se za krátko budou otáčet rotory na 170 nových zařízení. 500 MW větrné energie převádí na elektrickou energii 206 větrných kol, které může dodat až 150% potřeby elektrického proudu v Burgenlandu.

7 Strana 7 O B N O V I T E L N É Z D R O J E / STUDIUM Dolní Rakousko je ve stejné fázi příprav: 345 zařízení na větrnou energii tu již stojí, přes 500 MW by mělo přibýt. Dolní Rakousko a Burgenland budou tedy bojovat o převahu v této oblasti energie. Ve Štýrsku se točí teprve 33 větrných kol a zásobují domácností, při čemž Oberzeirig je jedna z nejvýše postavených elektráren na světě. Horní Rakousko chce k 23 zařízením přistavit ještě 50 větrných kol, které budou dohromady dodávat do sítě výkon 125 MW. Ostatní spolkové země zatím stojí stranou ale i ony chtějí v brzké době začít s realizací těchto projektů. POSTGRADUÁLNÍ STUDIUM Technická universita Vídeň nabízí postgraduální studium General Management MBA Jedná se o poloviční stipendium pro postgraduální studenty ze zemí střední a východní Evropy. Studium je čtyř semestrální, první dva semestry v německém jazyce, druhé dva semestry v anglickém jazyce. Dotované (poloviční) stipendium je vypsáno pro absolventy universit technických, technickohospodářských a přírodních věd s minimálně dvouletou praxí v oboru. Podrobnosti ke studiu: Zájemci o studium se mohou hlásit do 9. srpna přímo na TU Wien (viz webové stránky.

8 Strana 8 K O O P E R AC E / VYDAV AT E L KOOPERACE S HOSPODÁŘSKOU KOMOROU DOLNÍHO RAKOUSKA. Spolupráce ve společném hospodářském prostoru: Mag. Patrick Hartweg (zahraniční obchod Dolní Rakousko), Dr. Stefan Brezovich (Hospodářská komora Dolního Rakouska vedoucí oddělení hospodářského managementu) a Ing. Tomáš Prchal (tajemník Krajské hospodářské komory kraje Vysočina a ředitel Okresní hospodářské komory Jihlava). Hospodářská komora Dolního Rakouska je již několik let spolehlivým kooperačním a projektovým partnerem v rámci projektů Evropské unie s českými hospodářskými komorami. V této souvislosti navštívil dne 21. června 2010 tajemník Krajské hospodářské komory kraje Vysočina, Tomáš Prchal Dolnorakouskou komoru v St. Pölten, aby projednal společné aktivity mezi regiony Waldviertel, Vysočina a Jižní Čechy. Spolupráce komor je v podnikání požadována, protože v důsledku zlepšující se informovanosti může hospodářství ještě lépe reagovat na potřeby zákazníků na obou stranách hranice. VYDAVATEL Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Benešova 13, Jihlava, tel: , mail: podatelna@hkjihlava.cz Tento projekt je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.