CHOV KONÍ TÉMA: Na Strategickou vizi navázalo a rozpracovalo

Transkript

1 TÉMA: CHOV KONÍ Koncepce chovu koní v České republice Nejpodstatnější událostí roku 2014 a následně základním dokumentem pro domácí chovatele a majitele koní se stalo schválení Koncepce chovu koní v České republice. Cesta k přípravě a schválení Koncepce byla slušně řečeno nelehká. Koncem roku 2013 byla zveřejněna oficiální Strategie českého zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 a koně jako hospodářská zvířata v ní prostě nebyli. V tom okamžiku jsme pochopili, že budoucnost českého chovu koní není nijak jasná a rozhodně ne optimistická, vzpomíná pro Náš chov MVDr. Jaroslav Dražan, prezident Asociace svazů chovatelů koní ČR (ASCHK) a současný ředitel státního podniku Zemský hřebčinec Tlumačov. Na ministerstvu jsme se dozvěděli, že kůň není součástí potravinového řetězce, a proto ve strategii chybí. Snaha o prosazení sektoru chovu koní byla tedy uzavřena a nebyla ani politická vůle tento materiál otevírat. Museli jsme tedy začít bojovat o vznik jiného dokumentu na stejné frontě, dodává Dražan. Prezident ASCH proto svolal schůzku největších českých UCHS (uznaných chovatelských sdružení) a na ní se jejich zástupci dohodli na společném, koordinovaném postupu. ASCHK a konkrétně já jsme dostali silný mandát k zastupování zájmů chovatelů a držitelů koní na MZe. Dnes již exministr zemědělství Miroslav Toman uložil mně a svému náměstkovi, Ing. Stanislavu Kozákovi, CSc., vypracovat novou koncepci chovu koní pro další období. Poté byla jmenována komise, která na zmíněném materiálu začala pracovat. Dokument Koncepce chovu koní v ČR (dále jen Koncepce) detailně popisuje v oddíle co jejímu vzniku předcházelo: Z iniciativy ASCHK, na základě dohody všech uznaných chovatelských sdružení, byla vypracována a předložena nejprve výborům Parlamentu ČR a následně Ministerstvu zemědělství Strategická vize chovu koní do roku Na Strategickou vizi navázalo a rozpracovalo ji v rámci doplnění Memorandum o porozumění a spolupráci při podpoře pořádání sportovních, kulturních a chovatelských akcí s tematikou koní v České republice (dále jen Memorandum), které bylo podepsáno ministrem zemědělství, ministrem pro místní rozvoj a ministrem školství, mládeže a tělovýchovy. Cílem Memoranda bylo podporovat vzájemnou spolupráci jeho signatářů na organizování a rozvoj kulturních, sportovních a chovatelských akcí s tematikou koní, podpořit zejména rozvoj a využití potenciálu koní v cestovním ruchu a přispět tak k účinné propagaci jednotlivých regionů České republiky a rozvoji tuzemského cestovního ruchu. Snahou je zachování kulturního dědictví a rozvoje tradic chovu koní na území České republiky, zvyšování prestiže a úrovně v této oblasti. Foto Renata Kolářová Memorandum vytvořilo meziresortní platformu pro spolupráci aktérů, která vytváří východisko pro další rozvoj zejména v oblasti propagace potenciálu koní v České republice hlavně pro domácí cestovní ruch (včetně agroturistiky) a podpory kulturních, chovatelských a sportovních akcí. Oba zmíněné strategické dokumenty lze považovat za východisko pro zpracování Koncepce, která by měla zohlednit dopady ekonomické krize a přijetí některých zásadních strategických dokumentů vlády (které se dotýkají sektoru koní ) a reflektovala a zohlednila by rovněž priority v oblasti intervenční politiky Evropské komise a ČR v období let Kompletní text Koncepce chovu koní v České republice je k dispozici na Jiří Křepelka /2015

2 Chov koní z pohledu Ústřední evidence Chov koní u nás je činností převážně zájmovou a relaxační, k níž utíkají lidé z přetechnizovaného světa, toužící po kontaktu s přírodou a jedinečným živým tvorem, kterým kůň je. Pouze pro část chovatelů představuje chov koní také existenční zajištění a prostředek obživy. Přesto se obě tyto skupiny chovatelů musí prakticky ve stejné míře seznámit se svými povinnostmi vyplývajícími z legislativních norem, které stanovují pravidla pro chov koní. Tab. 1 Počet evidovaných koňovitých Rok Kusy * údaje vždy k * údaj k Je to především zákon č.154/2000 Sb. (tzv. plemenářský zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 136/2004 Sb.a č. 448/2006 Sb. ve znění pozdějších novelizací. Uvedené legislativní předpisy stanovují pro chovatele koní (v tomto smyslu označujeme jako chovatele každého, kdo zvíře vlastní nebo drží nebo je pověřen se o ně starat) celou řadu povinností: zajistit označení a zaevidování narozeného hříběte, zaevidovat trvale dovezeného koně, vyžádat si od pověřené osoby průkaz koně a zajistit, aby při přemístění koně doprovázel, hlásit pověřené osobě každou změnu majitele, vývoz, úhyn, utracení nebo kastraci, zajistit, aby v průkazu koně byly zaznamenány veškeré změny údajů, zaregistrovat u pověřené osoby všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a hlásit veškeré změny, včetně ukončení činnosti, vést registr koní v hospodářství s údaji stanovenými vyhláškou a uchovávat jej nejméně po dobu tří let ode dne posledního záznamu, používat k plemenitbě jen hřebce zapsané v ústředním registru plemeníků. Chovatelé koní, kteří jsou podnikateli, jsou dále povinni: ohlásit umístění objektu využívaného k chovu koní na místně příslušném pracovišti agentury pro zemědělství a venkov (AZV), ohlásit 14 dní před zahájením činnosti místně příslušné krajské veterinární správě svůj záměr chovat koně. Při plnění uvedených povinností tak každý chovatel koní přichází do styku s Ústřední evidencí koní (dále jen ÚEK), která od roku 2001 vykonává svou činnost na základě smlouvy s Českomoravskou společností chovatelů a. s. Hradišťko. Ta je osobou pověřenou Ministerstvem zemědělství podle plemenářského zákona k vedení ústřední evidence. Tab. 2 Stavy koňovitých podle plemenné příslušnosti PK vedena v ČR ÚEK sídlí v hřebčíně Slatiňany, jenž je součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem s. p. o. ÚEK vede databázi všech registrovaných koní s tím, že vedení evidence pro anglické plnokrevníky a klusáky zajišťují subdodavatelsky uznaná chovatelská sdružení pro tato dvě plemena, tj. Jockey Club ČR a Česká klusácká asociace, obě se sídlem v Praze Velké Chuchli. Soubor základních identifikačních dat je předáván 1x týdně do databáze Integrovaného zemědělského registru (IZR), kde jsou údaje k dispozici příslušným státním orgánům (MZe, ČPI, SVS) a prostřednictvím internetové aplikace Portál farmáře na webu MZe také chovatelům (s oprávněným přístupem na základě registrace hospodářství) o jejich vlastních a ustájených koních. Stavy a zastoupení plemen Počet evidovaných koňovitých (tzn. koně, osli a jejich kříženci, a také např. zebry mimo zoologické zahrady, dále jen koně ) v ČR se neustále mírně zvyšuje (viz tabulka 1), k činil kusů. Strukturu a vývoj plemenného zastoupení znázorňuje tabulka 2. Uvedená data dokládají setrvalý pokles stavů některých tradičních ple Český teplokrevník Anglický plnokrevník Klusák Slovenský teplokrevník (cs) Českomoravský belgický kůň Norik Slezský norik Starokladrubský kůň Huculský kůň Shetlandský pony Český sportovní pony Velšská plemena pony a kob Hafling Lipický kůň Shagya-arab Plnokrevný arab Arabský kůň Moravský teplokrevník Kůň Kinský Mini horse Irish cob Trakén % % % % ,5% PK vedena v zahraničí Quarter Horse Paint Horse Appaloosa Holštýnský teplokrevník Hannoverský teplokrevník Holandský teplokrevník (kwpn) Fríský kůň Ostatní plemena % % % % ,5% Koně s plem. příslušností celkem % % % % % Koně bez plem. příslušnosti celkem % % % % % Koně celkem % % % % % Osli a ost. koňovití Celkem koňovití /2015

3 men zvláště chladnokrevných koní, ale i stále nejpočetnějšího plemene český teplokrevník. Vzestup stavů zaznamenávají tzv. westernová plemena koní, dále slovenský teplokrevník (CS), welsh pony, hafling a další. Značný, a bohužel stále vzrůstající, podíl z celkové počtu představují koně bez plemenné příslušnosti (nyní 30 %), což jsou nejčastěji kříženci, dále koně buď zcela bez původu, nebo s jednostranným původem po matce, kteří bývají často produktem tzv. černé plemenitby (tj. připuštění hřebcem nezařazeným do ústředního registru plemeníků). Tato skupina zahrnuje také koně s oboustranným původem, ovšem bez registrace rodičů v rámci stejné plemenné knihy, což je podmínkou uznání plemenné příslušnosti. V ojedinělých případech bývá důvodem neuvedení plemene nedodržení podmínek plemenné knihy pro registraci hříběte nebo nedodání ověření paternity testem DNA v případě inseminace. Evidence Udávané počty představují koně, kteří jsou v ÚEK řádně zaevidováni, tzn. že mají vystaven průkaz koně, který je povinným identifikačním dokladem. ÚEK průkazy vystavuje od roku 2000, pro všechny koně je tento doklad povinný od roku Od pololetí roku 2009 je přímo aplikovatelným nařízením Komise (ES) č. 504/2008 zavedeno povinné označování mikročipem, které se týká všech koní, kteří dosud nemají vystaven průkaz koně. Výjimku z čipování udělilo MZe prováděcí vyhláškou na žádost uznaných chovatelských sdružení (UCHS) pro označování plemen českomoravský belgický kůň, norický kůň slezský norický kůň, starokladrubský kůň, lipický kůň, Shagya-arab a moravský teplokrevník tato plemena jsou označována nadále výžehy podle schválených řádů plemenných knih. Průkaz koně musí být vystaven do konce roku narození hříběte, v případě hříbat narozených v druhé polovině roku do šesti měsíců od narození. V případě nedodržení této lhůty je kůň potvrzením v příslušném oddíle Počet zaregistrovaných koní narozených v ČR podle průkazů vystavených v ČR, vystavených v jiných členských zemích unie a koní importovaných a exportovaných průkazu vyloučen z účasti v potravinovém řetězci. Průkaz koně vystaví pověřená osoba, resp. ÚEK, na základě registrace hříběte tzv. pod matkou (do stáří osmi měsíců) včetně jeho popisu a označení odborným pracovníkem. Registraci pro česká plemena provádí v terénu smluvní pracovníci jednotlivých UCHS, pro všechny ostatní koně smluvní osoby ÚEK, u nichž si chovatel registraci koně objedná. Označovatelé koní, pokud nejsou veterináři nebo veterinární technici, musí být podle veterinárního zákona č. 199/1999 Sb. ve znění novely z roku 2011 absolventi speciálního kurzu pro označování koní. Pro koně narozené v ČR, ale registrované v zahraničních plemenných knihách zajišťuje registraci včetně vystavení průkazu koně tato plemenná kniha. Chovatel koně je povinen do ÚEK zaslat Hlášení o registraci koně doložené kopií zahraničního průkazu do 28 dnů od vystavení průkazu. V grafu je porovnán počet zaregistrovaných koní narozených v ČR na základě průkazů vystavených v ČR, průkazů vystavených v jiných členských zemích unie a koní importovaných a exportovaných. Registrace dovezených koní je povinná s výjimkou koní dovezených na jednorázovou akci, jako je svod nebo závody. Na ÚEK držitel koně zasílá Hlášení o trvalém dovozu koně spolu s průkazem koně, u anglických plnokrevníků a klusáků je dokládán ještě exportní certifikát ze země dovozu. Průkaz koně je identifikačním dokladem, který musí koně doprovázet při přesunech a musí být k dispozici v místě ustájení koně. Průkaz koně nepotvrzuje vlastnictví koně, přesto se často setkáváme s neoprávněným zadržováním průkazů v případě sporů o vlastnictví koně či jako prostředek k vymáhání pohledávek. Tento postup je z hlediska zadržovatele průkazu porušením zákona, spory je třeba řešit jinou právní cestou. Majitel koně je povinen hlásit do pěti dnů prostřednictvím formuláře Hlášení změny každou změnu majitele, vývoz, úhyn, porážku, kastraci, případnou ztrátu. V případě změny majitele zasílá hlášenku nový majitel koně na příslušnou plemennou knihu, resp. ÚEK, spolu s průkazem koně, kam je změna majitele zaznamenána a potvrzena. Spolu s registrací koní a vystavováním průkazů patří evidence a vyřizování změn ke stěžejní pracovní náplni ÚEK, ročně je zaevidováno asi 8000 změn majitelů, 1200 úhynů a 400 porážek. Důležitou povinností chovatelů je registrace každého hospodářství, kde jsou koně ustájeni (i pouze jeden kůň), u pověřené osoby, tj. ČMSCH a. s. Hradišťko. ÚEK přebírá informace o nově registrovaných hospodářstvích a zasílá jejich provozovatelům Registry koní držených v hospodářství blok 1 a 2, do nichž se zapisují údaje o všech ustájených koních, včetně přesunů. Místo ustájení ani přesuny koní se v ÚEK neevidují, takže ustajovatelé koní tyto údaje nikam nehlásí. Vedení stájového registru koní je možné STÁJE PRO SKOT STÁJE PRO PRASATA STÁJE PRO KONĚ VENTILAČNÍ SYSTÉMY TECHNOLOGIE KRMENÍ ZPRACOVÁNÍ KEJDY Děkujeme všem obchodním partnerům za spolupráci v roce 2014 a do nového roku přejeme hodně pracovních i osobních úspěchů Alex Industries s. r. o. Bujanov P byslav 73, Kaplice, tel: fax: , kolar.frantisek@alexind.cz, /2015

4 mimo papírové formy i v elektronické podobě na již zmiňovaném Portálu farmáře. V posledních letech se nově pro chov koní registruje asi 1500 hospodářství ročně, v současné době jejich celkový počet činí Černá plemenitba Jak již bylo zmíněno, velkým problémem chovu koní v Česku je stále značný podíl koní bez plemenné příslušnosti, z nichž tvoří značnou část koně bez původu nebo s jednostranným původem po matce. Proto apelujeme na všechny chovatele, aby se vyvarovali tzv. černé plemenitby, tj. připouštění klisen hřebci nezařazenými do ústředního registru plemeníků jedná se totiž o porušení 15 plemenářského zákona. Údaje o koních registrovaných bez doložení připouštěcího lístku jsou předávány prostřednictvím pověřené osoby České plemenářské inspekci, která při zjištění porušení plemenářského zákona ukládá opatření k nápravě i peněžité sankce. Našim společným přáním spolu se zodpovědnými chovateli je, aby se, v zájmu rozvoje chovu koní, podíl bezpůvodových koní postupně dařilo snižovat. V České republice se v současnosti zabývá chovem koní 13 UCHS, které vedou plemenné knihy pro 22 plemen koní a osla domácího, celkový počet zvířat v nich evidovaných činí asi kusů, tj. 46 % celkového počtu. Do ÚEK jsou předávány veškeré údaje o plemenitbě a hodnocení koní vč. sportovní výkonnosti, ÚEK se následně podílí poskytováním souborů dat dle zadání UCHS na vyhodnocování šlechtitelských programů jednotlivých plemen, které je zveřejněno na webových stránkách pověřené osoby ( ÚEK poskytuje chovatelům informační servis, všechny potřebné informace, kontakty a formuláře jsou zveřejněny na webové adrese dotazy zodpovíme na tel l.1, , nebo u info@uek.cz. Ing. Alena Dvořáková, Ústřední evidence koní ČR Kontrolované povinnosti českých chovatelů koní Česká plemenářská inspekce kontroluje plnění povinností chovatelů, uznaných chovatelských sdružení, chovatelských podniků prasat, oprávněných osob, pověřené a určené osoby dané plemenářským zákonem (zákon č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě, evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších předpisů) a vyplývající z evropské legislativy. Tento příspěvek je věnován kontrolovaným povinnostem chovatelů koní, oslů a jejich kříženců (dále jen koní). Kontrolované povinnosti lze rozdělit zhruba do dvou oblastí, první se týká označování a evidence a druhá se týká problematiky šlechtění a plemenitby. Plemenářský zákon ukládá majitelům (chovatelům) koní následující povinnosti: zaregistrovat u pověřené osoby Českomoravské společnosti chovatelů, a. s., v Hradišťku pod Medníkem (dále jen pověřená osoba) všechna svá hospodářství spolu s identifikačními údaji o své osobě a hlásit veškeré jejich změny, včetně oznámení o ukončení činnosti, označit všechny své koně v termínech a způsobem stanovených vyhláškou 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, založit a vést registr koní v hospodářství, bezodkladně do něj doplňovat veškeré změny tak, aby byl vždy k dispozici aktuální stav zvířat přítomných na hospodářství a uchovávat jej po dobu nejméně tří let od poslední změny, hlásit narození hříběte do 21 dnů ode dne narození osobě pověřené označováním koní (3. připouštěcí lístek) k zaznamenání údajů o registraci, včetně slovního a grafického popisu, doplnit další předepsané údaje do 4. připouštěcího lístku a zaslat jej pověřené osobě, (u klusáka a anglického plnokrevníka zasílá majitel 3. připouštěcí lístek uznanému chovatelskému sdružení), hlásit pověřené osobě veškeré změny stavu zvířat, tj. změnu majitele, přemístění koně na jatky, přemístění koně do jiného členského státu nebo vývozu koně do třetí země, s výjimkou přemístění nebo vývozu k účasti na svodu zvířat, úhyn, ztrátu, utracení nebo kastraci koně v termínu do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, zajistit u pověřené osoby pro každého koně na hospodářství platný průkaz koně a doplnit do něj správné a úplné údaje a veškeré změny, při přemístění evidovaného zvířete předávat nebo přebírat společně s evidovaným zvířetem průkaz koně tak, aby průkaz koně byl bezpodmínečně na místě, kde se kůň nachází, dojde-li ke ztrátě průkazu koně, vyžádat si u pověřené osoby duplikát průkazu koně, používat k plemenitbě pouze plemeníka zapsaného v ústředním registru plemeníků, předávat pověřené osobě údaje o plemenitbě (inseminaci a přirozené plemenitbě). Úkolem kontrol označování a evidence koní je prověření dodržování veškerých pravidel, která zajistí identifikaci zvířete a zmapuje veškeré pohyby zvířat z důvodů zajištění bezpečnosti potravin a šetření nebezpečných nákaz, zejména nákaz přenosných ze zvířat na lidi. Z těchto důvodů se kontroly označování a evidence provádí u všech druhů hospodářských zvířat, která se dostávají do potravinového řetězce, tedy i u koní. Česká plemenářská inspekce kontroluje povinnosti chovatelů vyplývající ze zákona č. 154/2000 Sb. tzn., že povinnosti z výše zmíněného zákona se vztahují na každého, kdo koně vlastní, chová nebo na toho, kdo se o něj stará třeba jen na přechodnou dobu, přestože v ústřední evidenci je kůň evidován na majitele. V loňském roce zkontrolovala Česká plemenářská inspekce 222 chovatelů koní, z toho 89 na označování a evidenci a 133 na plemenitbu. Do bylo zatím zkontrolováno celkem 1105 koní u 167 chovatelů, z toho 149 na označování a evidenci. Kontroly označování a evidence se provádí na základě analýzy rizika, podnětů třetích osob nebo na základě nařízené kontroly MZe. Podnětů bylo podáno v roce 2013 celkem 21. Při kontrolách označování a evidence je kontrola směrována na správnost označení koní, na registraci hospodářství, zápis koně do registru koní, na hlášení do ústřední evidence a na kontrolu průkazů koní. S jakými nedostatky se při kontrolách chovatelů nejčastěji setkáváme? V roce 2013 bylo zkontrolováno 179 koní u 89 chovatelů. Nejméně nedostatků u 12 koní na třech hospodářstvích (6,7 %) bylo zjištěno při kontrole povinnosti hlášení změn do ústřední evidence. Tato povinnost jde za majitelem koně, takže v případech, kdy bylo zjištěno na místě, že kůň není fyzicky přítomen a byl prodán v rámci České republiky, 52 1/2015

5 Téměř třetina u nás evidovaných koní se narodila díky tzv. černé plemenitbě Foto archiv Profi Press byla provedena kontrola u nového majitele, který má povinnost tuto změnu oznámit pověřené osobě. Častým nedostatkem je nenahlášení úhynu koně nebo odsunu na jatky pověřené osobě, a to do pěti pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, stejně tak nenahlášení trvalého přemístění koně do jiného členského státu nebo při vývozu do třetích zemí, popř. nedodržení termínu odeslání hlášení do 21 dnů ode dne narození. Nedostatky ve vedení registru koní na hospodářství byly v roce 2013 zjištěny u 18 koní chovaných na čtyřech hospodářstvích, tj. u 10,1 % z celkového počtu kontrolovaných koní. Tato povinnost se vztahuje na chovatele bez ohledu, zda je majitelem nebo pouze chovatelem koně, který je fyzicky přítomen na jeho hospodářství. Povinnost vedení RKH se vztahuje na chovatele bez ohledu na to, zda je majitelem nebo pouze chovatelem koně, který je fyzicky přítomen na jeho hospodářství. Důsledné vedení registru koní je nezbytné pro plnění podmínek v rámci opatření LFA/AEO podle nařízení vlády 79/2007, Sb., o podmínkách provádění agroenviromentálních opatření a Nařízení vlády 75/2007, Sb., o podmínkách poskytování plateb za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, oblastech s jinými znevýhodněními a v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě. Kontrola tohoto dotačního titulu je prováděna u 5 % žadatelů a vedle skotu, ovcí a koz jsou součástí kontroly i koně. Kontrolují se počty koní fyzicky přítomných na hospodářství žadatele bez ohledu na to, kdo je jejich majitelem, a to ve dvou věkových kategoriích nad 6 měsíců a do 6 měsíců. Kůň musí být označen, musí mít průkaz koně a musí být zapsán v registru koní s uvedením data narození, přísunu a odsunu. Při přemístění koně se berou v úvahu údaje z Registru koní, jak z bloku č. 1 Koně, osli a jejich kříženci drženi v hospodářství, tak údaje z bloku č. 2 Přemístění koní, oslů a jejich kříženců držených v hospodářství. V případě krátkodobého přesunu koně na závody atd. je možné jeden den provést přesun na místo konání závodu a druhý den zpět na hospodářství žadatele. Kůň je tak zahrnut po oba dny do počtu, neboť se tam nachází první den ráno a druhý den večer. Při delších přesunech nejsou zvířata po dobu nepřítomnosti započítána. Žadateli, který neumožní provedení kontroly, je žádost o podporu zamítnuta. Na 51 koní přítomných na třech hospodářstvích nebyl při kontrole předložen průkaz koně, tj. 28,5 % z celkového počtu kontrolovaných. Často se stává, že při přemísťování koně není současně předán průkaz koně. Stejný problém se objevuje i při přemístění koně na jatky nebo do asanačního podniku. Průkaz koně je na základě žádosti vydán majiteli koně, jehož povinností je předat průkaz koně při jeho přemístění osobě, u které bude kůň fyzicky umístěn. Při kontrole správnosti označování koní bylo zjištěno pouze 24 koní neoznačených nebo chybně označených, tj. 13,4 % z celkového počtu kontrolovaných. Koně označovaní po musí být označení elektronickým identifikátorem, který ve struktuře kódu obsahuje kód země 203 pro Českou republiku a jehož číselnou řadu přidělila pověřená osoba. Platný elektronický identifikátor s kódem země 203 je pouze ten, jehož číselnou řadu přidělila pověřená osoba. Způsoby a termíny označování V souvislosti s výše zmíněnou problematikou si dovoluji připomenout způsoby a termíny označování koní a oslů a jejich kříženců: (1) Plemenní koně se označují způsoby uvedenými v jednotlivých řádech plemenných knih koní, a to: a) slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem 11b), b) slovním a grafickým popisem, elektronickým identifikátorem 11b) a výžehem, a to v případě, kdy tento výžeh bude uveden v příslušném řádu plemenné knihy koní. (2) U plemenných koní plemen starokladrubský kůň, lipický kůň, Shagya-arab, norik, slezský norik, českomoravský belgický kůň a moravský teplokrevník lze označování provádět: a) postupem uvedeným v odstavci 1, b) slovním a grafickým popisem a výžehem, a to v případě, kdy tento způsob označování bude uveden v příslušném řádu plemenné knihy koní. (3) Koně neregistrovaní v plemenné knize, osli a jejich kříženci se označují slovním a grafickým popisem a elektronickým identifikátorem v souladu s nařízením Komise (ES) č. 504/2008. (4) Každé hříbě koně, osla a jejich kříženců se označuje před odstavem tak, aby byl vydán průkaz koně po označení, nejpozději do 31. prosince roku narození daného koně, nebo během šesti měsíců od data narození podle toho, který z těchto termínů nastane později. (5) Osoba provádějící označování koní označí koně, osla nebo jejich křížence do 28 dnů ode dne, kdy k tomu byla majitelem vyzvána. Na základě podnětu třetí osoby bylo zjištěno v roce 2013 u jednoho chovatele, že chovají koně na neregistrovaném hospodářství. Registrace hospodářství u pověřené osoby spolu s identifikačními údaji a aktualizací veškerých změn, které nastanou po dni zaevidování, patří k základním povinnostem každého chovatele, který na svém hospodářství koně chová. Česká plemenářská inspekce ukládá opatření k nápravě chovateli (majiteli), který nemá koně označeny podle platné legislativy, zapsané v registru koní, zaevidované v ústřední evidenci a nehlásí změny do ústřední evidence nebo nepředloží platné průkazy koní. Vedle toho jsou za závažná porušení plemenářského zákona zahajována správní řízení. Při stanovení výše sankce se posuzuje závažnost, rozsah, opakování nedostatku a úmysl při porušení zákona a postupuje se podle zásad správního řádu, kdy se zkoumá skutkový a právní stav. Ve většině případů porušení zákona, se kterými se setkáváme, není úmysl, ale neznalost platné legislativy nebo nedbalost a uložená opatření převážná část kontrolovaných chovatelů odstraní v uloženém termínu. Šlechtění a plemenitba V oblasti šlechtění a plemenitby bych chtěla zmínit nejčastější porušení zákona, zejména týkající se chovatelů a majitelů koní. Podle platné legislativy smí chovatel (majitel) použít k plemenitbě pouze plemeníka zapsaného v ústředním registru plemeníků. Někteří chovatelé se z neznalosti legislativy domnívají, že pokud narozené potomstvo nezařazují k dalšímu chovu a neprodávají, mohou k plemenitbě používat vlastního hřebce nezapsaného v ústředním registru plemeníků, tzv. černého plemeníka. Další povinnost, která s výše uvedeným problémem souvisí, je předávání údajů o plemenitbě (inseminaci a přirozené plemenitbě připouštěcí lístek) pověřené osobě. Nepřímo s těmito povinnostmi souvisí i vedení Registru koní, oslů a jejich kříženců držených v hospodářství (dále jen RKH). Podle ústřední evidence je evidováno až 30 % koní bez původu. Česká plemenářská inspekce obdržela v roce 2011 podnět od třetí osoby na prošetření příčin neúplných původů ze strany otce nebo obou rodičů. Od roku 2011 do konce roku 2013 zkontrolovala u 483 chovatelů (popř. majitelů) koní a u 480 chovatelů bylo zjištěno porušení plemenářského zákona. Kontrolami byly zjištěny následující důvody nenahlášení původu do ústřední evidence: Ve většině případů byl k zapuštění klisen použit plemeník nezapsaný v ústředním registru plemeníků, přičemž k zapuštění došlo v 85 procentech přímo na hospodářství chovatele. Zbývajících 15 procent se týká případů, kdy došlo k nechtěnému za /2015

6 puštění v době, kdy klisna z různých důvodů opustila hospodářství. Někteří chovatelé nakoupili březí klisny bez připouštěcího lístku nebo nakoupili koně bez původu a nechali je zaevidovat v ústřední evidenci. V těchto případech byla provedena kontrola u původních majitelů koní, u kterých se koně narodili, popř. u kterých byly klisny zapuštěny. Zjištěny byly i případy bezpůvodových koní, kdy sice chovatel použil k plemenitbě licentovaného hřebce, ale nevystavil připouštěcí lístek. Další chovatel plemene koní, jehož plemenná kniha je vedena v zahraničí, nepředal doklad (průkaz koně nebo potvrzení o původu vydané zahraniční chovatelskou organizací) a z těchto důvodů nebylo možné původ a plemeno uznat. Obdobně byl zjištěn případ, kdy klisna byla zapuštěna hřebcem zapsaným v ústředním registru plemeníků, ale chovatel záměrně nevystavil připouštěcí lístek, protože použití plemeníka bylo v rozporu se šlechtitelským programem příslušného plemene. Jednalo se konkrétně o zapuštění klisny huculského typu registrovaným hřebcem plemene Shagya arab. U dalších dvou chovatelů bylo příčinou neuznání původu neověření původu hříběte narozeného po inseminaci tak, jak ukládá plemenářský zákon. Setkali jsme se i s chovateli, kteří argumentovali tím, že koně bez původu nakoupili nebo prodali a neznají adresu původního nebo nového majitele. V těchto případech chovatel nedodržuje povinnost stanovenou plemenářským zákonem a to vedení RKH v hospodářství. Vyhláška č. 136/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jednoznačně stanoví údaje, které musí chovatel vyplňovat. Konkrétně to byly chybějící údaje o přemístění (datum odchodu a příchodu a místo). Povinnost vedení RKH se vztahuje na chovatele bez ohledu, zda je majitelem nebo pouze chovatelem koně, který je fyzicky přítomen na jeho hospodářství. Při kontrolách jsme zjistili, že ne všem chovatelům je princip vedení RKH zcela jasný, proto zpracovali inspektoři České plemenářské inspekce nové vzory běžných zápisů v RKH. Tyto vzory jsou předávány chovatelům přes ústřední evidenci a přes inspektory České plemenářské inspekce. Případné dotazy k této problematice směrujte na: Ústřední evidenci koní ČR, Národní hřebčín Kladruby nad Labem, s. p., hřebčín Slatiňany: info@uek.cz Ing. Alena Dvořáková, Českou plemenářskou inspekci, Štěpánská 63, Praha 1, podatelnacpi@ cpinsp.cz, zde budou dotazy předány přímo konkrétním inspektorům pro danou oblast. Česká plemenářská inspekce příčiny bezpůvodových koní šetří ověřováním evidence popř. ověřením původu v laboratoři imunogenetiky. V případě vyloučení otce deklarovaného ústřední evidencí, popř. potvrzením skutečného otce neregistrovaného plemeníka (nezapsaného v ústředním registru plemeníků), ukládá sankci až do výše Kč u fyzických osob a až do výše Kč u právnických osob. Při stanovení výše sankce se posuzuje závažnost, rozsah, opakování nedostatku a úmysl při porušení zákona a postupuje se podle zásad správního řádu, kdy se zkoumá skutkový a právní stav. Ve většině výše zmíněných případů porušení zákona v oblasti plemenitby nebyl úmysl, ale především neznalost platné legislativy nebo nedbalost. Z těchto důvodů ukládá Česká plemenářská inspekce sankce tak, jak stanoví plemenářský zákon, ale pouze ve zvláště závažných případech. Uvedené výsledky kontrol ukazují, že je třeba, aby se chovatelé koní seznámili s platnou legislativou vztahující se k této problematice a nepodceňovali její dodržování, protože neznalost zákona neomlouvá. Cílem České plemenářské inspekce není ukládat chovatelům sankce, ale zajistit plnění jejich povinností daných plemenářským zákonem, jehož posláním je mimo jiné i zajištění kvality chovu koní. Ing. Zdenka Majzlíková Česká plemenářská inspekce Asociace svazů chovatelů koní České republiky Asociace svazů chovatelů koní ČR (ASCHK ČR) byla založena v roce 1990 se sídlem v Praze. Výkonným sekretářem byl Ing. Zdeněk Mahler. Původním cílem bylo zastupování sdružených chovatelských svazů. Od roku 1993, kdy byl prezidentem zvolen Ing. Jiří Holík a změněny stanovy, pak byla činnost směrována i k vedení plemenných knih. V roce 1994 zvítězil v konkurzu na tajemníka Ing. Karel Kratochvíle. Následovala změna sídla (Písek) a v roce 1995 přijetí prvních zaměstnanců. V roce 1996 přišla další změna stanov a převzetí činnosti vedení plemenných knih od zemských hřebčinců v Písku a Tlumačově. Součástí tohoto přechodu bylo i převzetí tehdejších zaměstnanců, tzv. konzulentů (inspektorů) chovu koní. Těmito změnami byl položen základ současného systému chovu koní. Tedy převzetí zodpovědnosti chovatelských svazů za šlechtění jednotlivých plemen za finanční podpory státu, tj. Ministerstva zemědělství ČR. ASCHK ČR v té době vedla plemenné knihy českého teplokrevníka, českomoravského belgického koně, norika a slezského norika. Technicky vedení prováděla stejně jako dnes Ústřední evidence koní ve Slatiňanech. Personální obsazení Inspektory byli Ladislav Valášek, Ladislav Neťuka, Quido Neuberg a Ing. Lubomír Procházka, a v začátcích vykonával inspektorskou činnost v jižních a západních Čechách Ing. Kratochvíle. Následně byli přijati Luboš Kozák a Ing. Jan Šíma. V roce 1997 byl prezidentem ASCHK ČR zvolen Ing. Miloslav Mentlík a inspektory v důchodovém věku nahradili Ing. Jiří Holík a Ing. Otakar Vondrouš a po krátkodobém působení Vladimíra Eremiáše rovněž Ing. Stanislav Hošák. Tím se na delší dobu ustálily oblasti inspektorů: Praha, střední Čechy a část severních Čech (Ing. Jiří Holík), jižní Čechy a část Vysočiny (Luboš Kozák), západní Čechy a část severních Čech Ing. (Jan Šíma), východní Čechy a část severních Čech (Ing. Otakar Vondrouš), jižní Morava a část Vysočiny (Ing. Lubomír Procházka) a severní Morava (Ing. Stanislav Hošák). Jednotliví inspektoři pak přenechávali část úkonů, především označování hříbat smluvním zaměstnancům, MVDr. Jaroslav Dražan, prezident ASCHK ČR Foto archiv Profi Press většinou pracovníkům bývalé plemenářské správy, kteří měli okresní působnost. V roce 1997 byla přijata asistentka tajemníka Ing. Markéta Franková (dnes 54 1/2015

7 Nováková), kterou po nástupu na mateřskou dovolenou v roce 2000 nahradil Blahoslav Políček. Od roku 2001 dodnes je prezidentem ASCHK ČR MVDr. Jaroslav Dražan. V roce 2002 se odehrála jedna z největších změn ve fungování ASCHK. Po oddělení Svazu chovatelů českého teplokrevníka (zůstal členem ASCHK, ale vede si sám plemennou knihu) nedošlo k dohodě obou subjektů o zaměstnání inspektorů a ti založili vlastní firmu Equiservis konzulent s. r. o. Jednotlivé odborné svazy včetně Ústřední evidence koní ČR mají s firmou Equiservis konzulent smluvně zajištěny potřebné chovatelské úkony (zápisy klisen, označování hříbat atd.). K odešel na vlastní žádost Ing. Karel Kratochvíle (od se stal poslancem) a od je tajemníkem Blahoslav Políček. Výstavy a propagace Propagace chovu koní formou místních národních i mezinárodních výstav byla a je jednou ze základních činností ASCHK ČR. Podílela se proto na naprosté většině specializovaných výstav konaných v Lysé nad Labem, Pardubicích, Letňanech, Přerově, Brně či Českých Budějovicích. Informace chovatelům pak začala ASCHK ČR sdělovat formou časopisu poskytovaného chovatelům zdarma. Časopis/bulletin KONĚ (3x ročně barevný a 3x černobílý) obdrží všichni chovatelé v rámci uhrazených členských příspěvků. Autory prvních ročníků byli Ing. Jiří Křepelka a Lucie Žirovnická, od r má časopis na starosti Ing. Markéta Nováková. Z dalších tiskovin vydávaných ASCHK ČR bych jmenoval seznam hřebců pro každou připouštěcí sezónu. Ročenky jednotlivých plemen atd. S rozšiřováním využití internetu roste i důležitost webových stránek. Díky poměrně úzké spolupráci s Helenou Görnerovou se daří realizovat projekty jako plemenná kniha online. Na webové stránky mají přístup, resp. mohou přispívat zástupci sdružených svazů, pro které je ASCHK ČR uznaným chovatelským sdružením. Další neméně důležitou formou propagace je pořádání chovatelských soutěží. Řadu let se vyvíjely soutěže chladnokrevných koní, až ASCHK ČR vydala ve spolupráci s odbornými svazy jednotná ASCHK spolupořádá i anketu Nejkrásnější kůň ČR pravidla a začala pořádat, či se podílet na pořádání soutěží od úrovně místní až po úroveň mezinárodní. V současné době je běžná spolupráce a účast na soutěžích v Polsku a na Slovensku. Mistr ČR se pak pravidelně účastní neoficiálního mistrovství Německa. Letošní MČR v disciplínách ovladatelnost v kládě a těžkém tahu proběhlo v Pardubicích, MČR v kombinovaných soutěžích jednospřeží a dvojspřeží pak v Olšině u Horní Plané. Neméně důležitý seriál soutěží pořádá Svaz chovatelů českých sportovních pony. Jedná se o vozatajský pohár, který má za cíl přiblížit jezdecký (v tomto případě vozatajský) sport i dětem, a například letos v Lysé nad Labem soutěžilo (samozřejmě za dohledu zkušených vozatajů) i osm spřežení dětí. Také vozatajský pohár ČSP je pořádán formou kvalifikačních kol a na závěr mistrovství republiky, které letos proběhlo na Ranči v Ladné. Foto Lucie Hladová Zahraniční spolupráce Kromě výše zmíněné spolupráce v oblasti chladnokrevného sportu spolupracuje ASCHK se zahraničím především v oblasti vedení plemenných knih, pro které je tzv. mateřská plemenná kniha vedena v zahraničí. Typickým příkladem je členství ASCHK ČR ve Světovém svazu chovatelů haflinga. Naši zástupci se pravidelně účastní jednání vedení světového svazu, jsou zváni na školení hodnotitelů a chovatelé pak nominováni na světovou výstavu. Méně intenzivní, ale aktivní spolupráce pak funguje v chovu velšských plemen pony a kob, shetlandských pony, minihorse a irských kobů. Vedení plemenných knih Aktuálně vede ASCHK ČR 11 plemenných knih (PK). Jmenovitě to jsou PK pro plemena norik, slezský norik, českomoravský Soutěže chladnokrevných spřežení jsou testem spolupráce koní a člověka Foto archiv Profi Press belgický kůň, hafling, velšský pony a kob, český sportovní pony, shetland pony, minihorse, irský kob, arab a osel domácí. Plemena zastupují chovatelské svazy, které jsou pro ASCHK ČR partnery pro šlechtění a volí a doporučují chovatelské orgány radu plemenné knihy. Většinou se jedná o plemena a svazy, pro jejichž chovatele by bylo příliš náročné a složité pravidelně zúřadovávat jednotlivé úkony vyplývající ze zákona. Velmi důležité je již zmíněné postavení Ústřední evidence koní ČR, která technicky vede PK a vystavuje doklady o původu (průkaz koně, POP, případně výpisy z PK) a spravuje databázi základních zootechnických informací. Aktuálně jedno z nejdůležitějších témat je modernizace současné databáze, která je velmi zastaralá a funkční již od druhé poloviny 80. let minulého století, do databáze moderní, se kterou by mohly jednotlivé svazy lépe pracovat. Nadstavbou k vedení PK je pak zařazení plemen slezský norik a českomoravský belgický kůň do Národního programu (NP) uchování a využití genových zdrojů hospodářských zvířat (respektive nebyly zařazeny populace celé, ale z hlediska jejich původu, exteriéru a výkonnosti kvalitnější část). Význam zařazení těchto koní do NP stoupá s tím, jak v posledních letech klesají počty zapouštěných klisen a možnost využití koní těchto plemen pro práci především v lesním hospodářství. Závěr Od počátku byla hlavní filozofií ASCHK ČR dnes spíše nemoderní snaha poskytovat co nejkvalitnější služby za co možná nejméně peněz (korespondující i se statutem ASCHK jako neziskové organizace). Veškeré získané prostředky se snažíme poskytnout chovatelům ve formě slev na služby, dotací na reprodukci či příspěvků na fungování svazů. Tento systém je funkční při dodržení jedné velmi důležité podmínky totiž finanční podpory vedení plemenných knih ze strany MZe. Blahoslav Políček, Asociace svazů chovatelů koní ČR /2015

8 Rok 2015, rok ve znamení Koně Seriál Zlatá podkova oslaví letos 50. narozeniny, Asociace svazů chovatelů koní ČR bude uznaným chovatelským družením už dvacet let a koncem června se na brněnském výstavišti představí elita rodu Equus v Národní přehlídce hospodářských zvířat. Rok Koně podle čínského horoskopu sice skončí 18. února 2015, ale v České republice bude mít i potom stejné znamení velmi významnou pozici. Jízdní řád 50. Zlaté podkovy mluví za všechny další komentáře Pardubice všestrannost Dvoreček všestrannost Semice spřežení Těšánky všestrannos Borová všestrannost (CNC**) Těšánky spřežení Panská Lícha všestrannost, (CCI*) Loštice všestrannost JK Mikulov spřežení Kolesa všestrannost Humpolec všestrannost Pardubice spřežení Humpolec finále všestrannost + spřežení Diráno 1, vítěz posledních dvou finále Zlaté podkovy (2013, 2014), mistr České republiky ve všestrannosti (2013) a Zlatý kůň seriálu. Letos jedenáctiletý valach plemene český teplokrevník reprezentuje Jezdecký klub při Středním odborném učilišti zemědělském Horní Heřmanice z jesenického regionu, jeho trenérem a jezdcem je Lubomír Vrtek Foto Šárka Bělohlavová Zlatá podkova se stala během 50 let své existence uznávaným seriálem soutěží všestrannosti a závodů spřežení. Výsledky z kvalifikací zaručí těm nejlepším ze startujících účast ve finále (v areálu Školního statku Humpolec), tentokrát během víkendu srpna. Zde se představí obě disciplíny jezdeckého sportu současně, což je samo o sobě unikátní záležitostí. V rámci oslav velkého jubilea bude připravena výstava dokumentující historii seriálu, samozřejmě i ocenění významných osobností a zejména vydání publikace o Zlaté podkově. Její produkci má zajistit společnost Profi Press. Ing. Jiří Klubal, Soutěže podkovy o. p. s Nejkrásnější kůň poprvé v Brně Národní výstavu hospodářských h zvířat a zemědělské techniky pořádá a organizuje akciová společnost Veletrhy espaňola (P. R. E.). Loni šestnáctiletý hřebec se narodil v Yeguada Benito Rodríguez e Hijos. Chov založil Brno každý druhý rok. ve španělském městě Valladolid Letos se během čtyř výstavních dnů ( června) představí mezi živými exponáty samozřejmě i elitní reprezentanti plemen koní chovaných u nás. Součástí programu bude rovněž vyhlášení výsledků VI. ročníku internetové ankety Nejkrásnější kůň České republiky. Připomeňme si, že zatím posledním Enrique de Benito Rodríguez na konci 20. století a po jeho smrti ho jako manažer vede nejstarší ze šesti synů. Majiteli koně jsou MUDr. David Grünthal a Mgr. Vanda Bělinová, jejich stáj JK Bandolero najdeme v obci Těchařovice poblíž Milína (okres Příbram). nositelem tohoto titulu je bě- louš Fusilero III, plemene pura raza Jiří Křepelka Fusilero III s čestnou dekou, věnovanou společností Profi Press, a poháry za své vítězství Foto Šárka Veinhauerová 56 1/2015

9 Sixteen tráví důchod v Suchdole Dvojnásobná vítězka Velké pardubické steeplechase tráví nyní své dny odpočinkem v klidném prostředí pražského Suchdolu, ve stáji, výbězích a jízdárně Akademického jezdeckého klubu ČZU v Praze. Sixteen (Rainbows For Life x Semantica), bílá plnokrevná klisna, se narodila se 27. března 2000 ve Francii v chovu P. Kavanagha. Její otec, ryzák Rainbows For Life (Lyphard x Rainbow Connection) se narodil v Kanadě 15. srpna 1988 a působil jako plemeník několik let v Rathbarry Stud, kde zanechal výborné potomky na drahách v Itálii, Francii a Irsku. Později byl zakoupen pro hřebčín Napajedla a byl jedním z nejúspěšnějších plnokrevných plemeníků u nás, stal se několikanásobným šampiónem plemeníků, šampiónem otců dvouletých a šampiónem překážkových koní. V září 2012 byl ve věku 24 let pro stále horší zdravotní stav utracen. Matka Sixteen, plnokrevná klisna, bělka Semantica (Tel Quel x xxx xxx Sixteen (vlevo) pobývá na pastvině ve společnosti bělky Chardonnay Une Florentine) se narodila 1. ledna 1995 ve Francii a je chovnou klisnou v hřebčínu Maksa Stud. V chovu dala několik průměrných koní a jediného pravého sourozence Sixteen, pětiletého hnědáka Sixtyseven, který dosud vyhrál dva překážkové dostihy. V roce 2001 koupil Sixteen na dražbě v Deauville do své stáje filmový producent Jaroslav Bouček (majitel i výše zmíněného Sixtyseven) a umístil ji do tréninku rodiny Pavly a Josefa Váňových, kde strávila celou svoji dostiho- Foto archiv ČZÚ vou kariéru, dlouhých jedenáct let. První dva roky startovala bez vítězství na rovinách, ve čtyřech letech přešla do překážkového provozu a první start ve steeplechase, v její rodné Francii, po pádu nedokončila a odnesla si dosud viditelnou jizvu. Jejími největšími úspěchy jsou dvě vítězství ve Velké pardubické. V roce 2007 vyhrála s žokejem Dušanem Andrésem 117. ročník závodu a celou trať zvládla za 9:18,66 minuty. Od roku 2008 se v jejím sedle objevoval pouze žokej Bartoš, se kterým vítězství obhájila tentýž rok v nejlepším čase historie Velké pardubické, a to 8:58 min. V následujícím roce skončila druhá za stájovým kolegou Tiumenem, v roce 2010, při 120. ročníku doběhla Sixteen za Tiumenem a Amant Grisem třetí a v roce 2011 opět druhá, když poté, co senzačně odvodila celý dostih, ji v cílové rovince o polovinu délky předstihl Tiumen. Majitel plánoval po sezóně 2011 ukončit její kariéru a přesunout ji do chovu, ale o rok později se kvalifikovala na 122. Velkou pardubickou, kterou ale nedokončila byla zadržena. Od června 2002 do října 2012 absolvovala 17 rovinových dostihů, čtyři přes proutěné překážky a 40 steeplechase (deset z nich vyhrála). Sixteen je malá klisna, ale s obrovským srdcem bojovníka. Také britská princezna Anna o ní prohlásila: Nechce se mi věřit, že tak malá kobylka má tak velké srdce. Vydělala korun, stala se jedním /2015

10 koně jsou k dispozici i poměrně velké pastviny, navíc má Sixteen blízko svého bydliště a může ji kdykoliv navštěvovat a hlavně zásobovat dobrotami. Na Brandejsově statku má Sixteenka pohodový režim, čtyřikrát denně krmení (po těžké operaci vnitřní kýly v loňském roce je složení krmné dávky věnována velká pozornost, klisna dostává kromě tradičního ovsa také mash, otruby, lněný olej, probiotika, jablka, pečivo), každodenní pobyt na pastvině ve společnosti oblíbené bělky Chardonnay (ostatní z nejpopulárnějších dostihových koní byla nazývána Bílou královnou, ale všechno jednou končí. Pět dní po svém šestém startu ve Velké Pardubické změnila působiště. V doprovodu svého dlouholetého trenéra a stálého jezdce byla slavnostně převezena na Brandejsův statek České zemědělské univerzity v Praze Suchdole, kde tráví svůj zasloužený důchod. Její majitel toto místo vybral po pečlivé úvaze, stáj navštěvuje jeho rodina už několik let a je tu spokojená. Kromě výborné péče o ustájené koně zde mají samostatné výběhy, ale Sixteen vyžadovala společnost). Klid, který tu rentiérka má, ji velmi změnil, z nepřístupné primadony se stala velmi přátelská, pohodová, kapsy šacující, obtloustlá, stále však dáma. Dokonce i cestovat zvládne v relativně malém přívěsu, což v tréninku nebylo možné, jezdívala zásadně velkým Paraganem. Matkou Sixteen bohužel už nebude. Závodní život, při němž ze sebe vždy vydala vše, si vyžádal vysokou daň. Ozývají se stará zranění, ale především její dlouholeté progresivní onemocnění znemožňuje zařazení do chovu. Ale navenek vypadá spokojeně, užívá si pobyt na pastvině, ve výběhu i v boxu ve stáji, občasné lehké pohybování pod sedlem, provádění na ruce a pouštění do volnosti, dostatek krmiva, péči ošetřovatelů, pozornost studentů a ani dostihová veřejnost na ni nezapomíná a neustále ji někdo navštěvuje. Sixteen se dočkala i filmu, je o ní natočen časosběrný dokument, dosud neuveřejněný. Alena Ježková Intelektuální možnosti koní v otázkách Kůň provází člověka přes 5000 let. Ve 20. století nalezl novou společenskou roli. Stal se sportovcem. Sportovní jezdectví je fenoménem. Sílí ale i počty těch, kteří v koni nalezli společníka. Rozvrácenost tradičního vzdělávání odvádí ale nové jezdce od klasických výcvikových postupů. Na místě je tedy otázka: Udrží si klasické jezdectví své postavení? Má šanci oslovit většinu? Jsem přesvědčen, že má! Nejprve ale musí být jasně sděleno: Klasické jezdectví nelze ztotožňovat se sportovním jezdectvím. Teprve tato informace nám otevře prostor pro celoživotní vztah člověka a koně. Komunikační schopnosti Kůň nebyl domestikován jako potravinový zdroj. Byl obdivován pro své pohybové a psychické schopnosti. Ty byly po staletí rozvíjeny. U koně tak nedošlo k vývojovým deprivacím, které známe u jiných domestikovaných zvířat. Poznávání intelektuálních a kognitivních možností zvířat probíhá již řadu let. U koní není výzkum tak rozsáhlý. Kůň je laboratorně komplikované zvíře. Řada objevů z oblasti jeho psychiky nás proto teprve čeká. Na základě empirických zkušeností ale dokázali naši předkové mnohé intelektuální možnosti koní pochopit a využít. V posledních desetiletích jsou jejich poznatky vědecky ověřovány. Vedle zvukových vybavila evoluce koně i neverbálními komunikačními schopnostmi. Jsou důležitou ochranou při nebezpečí, pro vyjadřování hierarchie, při rozmnožování. Komunikace je vedena výrazovými prostředky někdy zřetelnými, jindy postřehnutelnými pouze odborníky. Je zachována i u domácího koně a hipolog s ní musí umět pracovat. Standardní výcvikové systémy klasického jezdectví ji využívají. Neverbální i zvuková komunikace člověka má ale limity. V průběhu stovek let proto vytvořil člověk unikátní komunikační systém na bázi dotyků a váhy (taktilně-kinestetický kód). Tato komunikace je základem klasického jezdectví a probíhá ve schématu ano a ne. Důležité je ovšem ctít smyslové schopnosti koní. Ano či ne totiž sděluje jezdec koni celou plejádou doprovodných pokynů. Ta výrazně stoupá s technickou nezkušeností jezdce. Omezenost vnímat tyto doprovodné pokyny způsobuje, že si mnoho z nich neuvědomujeme. Kůň ale analýzou vjemové situace získává komplexnější informaci. Rozdíl smyslové preciznosti koně a člověka pak může být zdrojem nedorozumění. Technická náročnost klasického jezdectví tak řadu zájemců odrazuje. Před těmi, kteří komunikační jazyk 58 1/2015

11 zvládnou, ale otevře zážitky přístupné pouze jezdcům. Po celá staletí byl kůň nucen plnit úkoly. Úroveň vztahu ke zvířatům byla určována poznáním. Na vrcholu výcvikových systémů starověku stála antika. Poznání z ní pak čerpala renesance. V jejím průběhu byly v Evropě položeny základy klasického výcviku. Otázkou je, zda v komunikaci hraje úlohu osobní vztah koně a jezdce. Vědecká zjištění se přiklánějí k názoru, že při standardizaci komunikace mají koně reakce jednotné. Současně ale bylo dokázáno, že každodenní zkušenost je významným faktorem chování koně. Taktilně-kinestetický komunikační systém je tedy esperantem napříč kontinenty a plemeny. Důvěru v člověka ale zásadně ovlivňuje zkušenost. Namístě je tedy otázka: Jakou úlohu hraje v komunikaci s koněm osobnost člověka? Většina současných vědeckých prací si klade za cíl dokázat především etologické zákonitosti chování. Neprodělaly ale intelektuální schopnosti koní za tisíce let domestikace posun směrem k samotnému vědomí? Vědomí je základní součástí bdělého života člověka. V různé míře je přiznáváno i zvířatům. Vytvářejí jej činnosti jako vnímání, cítění či paměť, ale především vyjádření své vůle. Vědomí je zdrojem vůle a i zdrojem rozhodování. U člověka je vědomí spojováno s abstraktním myšlením. Člověk pracoval na svém vědomí desetitisíce let. Jistou formu abstrakce nelze upřít ani koním. Koně na základě vjemů rozpoznají, co v nejbližší budoucnosti nastane. Podle zvuků, hlasu a pachů rozeznají své lidi a dokážou to projevit negativní či pozitivní emocí. Kvalitu komunikace může odhalit odpověď na otázku: Je kůň schopen sdělit člověku svůj názor? A chováme se tak, že je ochoten vyjádřit svůj názor? Zkušenost Prvotním zdrojem pro vědomou činnost koní je zkušenost. Zkušenost jako zdroj poznání nejdokonaleji dokládá teorie Kognitivních map (E. Tolman). Dokazuje, že chování organismu není ovlivněno pouze odměnou či trestem, či řešením nějaké okamžité situace (hlad, žízeň apod.). Je motivováno prostou potřebou orientovat se v prostředí. Nejpopulárnější jezdeckou disciplínou jsou skoky Při poznávání mozkových funkcí zvířat hraje zásadní úlohu poznávání funkcí mozku vývojově shodných s člověkem. Tím je především mezimozek společně s limbickým systémem. Všeobecně se předpokládá, že se limbický systém významně podílí na kognitivních (uvědomění si pocitů a jejich příčin) a konativních (nutkání k činnosti) jednáních. Mezimozek a limbický systém jsou nejvíce odpovědné za psychické, ale i somatické projevy emocí. Limbický systém je jen chudě propojen s neokortikálními oblastmi. Tato izolovanost vysvětluje, proč je řada emočních projevů jen obtížně ovlivnitelná vůlí jedince. Stimuly emoční činnosti mají navíc dlouhodobý charakter. To vysvětluje, proč emoční projevy dlouho přetrvávají podněty, které je vyvolaly. Foto archiv autora Stejně jako u člověka i u koní hraje ale zásadní roli k ovlivnění reakce výchova. Tu umožňuje především proces učení. Předpokládá se, že limbický lalok hraje společně s hypothalamem zásadní úlohu při sexuálním chování, agresi, strachu, úzkosti a motivaci. Přes chudší propojenost s koncovým mozkem ale plní roli i při učení a paměti. Řada emočních projevů u vyšších savců by proběhla i bez vzdělání. Výchovou a zkušeností může být ale významně ovlivněna. To nevylučuje vnímání emočních reakcí jako příjemné či nepříjemné. Tato stimulace hraje důležitou úlohu v motivaci. V mozkových částech odpovědných za vznik emocí pak pokusy odhalily oblasti odměny (blaho, rozkoš, klid) a oblasti vyhýbání (trest). Ještě v polovině 20. století byla spřežení standardní součástí dopravy (Jindřišská ulice v Praze) Foto archiv autora Paměť Po staletí byla ke splnění požadavku člověka využívána především síla. Teprve jezdecké umění renezance povýšilo, alespoň prostřednictvím svých elit, kvalitu této komunikace. Koním byla přiznána vyšší nervová činnost. Změnu či ovlivnění chování na základě zkušenosti umožní učení. Uchování zajistí paměť. Zápis pamětních stop je závislý na hippocampu. Ten hraje roli i v konsolidaci informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Leží v blízkosti dalšího hlubokého jádra limbického systému, kterým je amygdala. Tato část mozku má zásadní podíl na vyvolání emocí. Proto snadnější zápis paměťových stop umožňuje výrazný emoční zážitek. Trvalé paměťové stopy (LTM, Long- -term memory) jsou ale s nejvyšší pravděpodobností uloženy v neokortikálních oblastech mozku. Emoční zážitek pak dotvářejí všechny smysly. Příslušná vzpomínka se tak nachází na více místech neokortexu. Je spojena se vzpomínkami vizuálními, čichovými, chuťovými či sluchovými. Všechny součásti trvalé paměti jsou vzájemně propojeny. Informaci lze tak vyvolat asociací s jakoukoliv složkou vzpomínky. Evoluce zajistila, že zápis paměťové stopy doprovázený negativním emočním zážitkem je významně rychlejší. Negativní paměťová stopa je důležitější než pozitivní vzpomínka. Bylo zjištěno, že paměťový zápis je měněn v poměru 1 : 5, tzn. jedna negativní zkušenost přehluší pět pozitivních. Z toho vyplývá poznání: Zápis paměťové stopy doprovázený emočně silným negativním zážitkem je rychlý, silný a dlouhodobý. Empirické poznání těchto zákonitostí přinášejí i spisy, které světu zanechal ve čtvrtém století př. n. l. řecký filosof Xenophon. Radí: Nikdy nepracuj s koněm, pokud tebou zmítají emoce! Individuální práh vzrušení Základním průvodním jevem veškeré komunikace mezi člověkem a koněm je strach. Zvláště v počátku je nezbytné překonávat obavy zvířete. Ty narůstají v přímé souvislosti s neporozuměním požadavku či jeho neúměrného navýšení. Strach doprovázený vzrušením ovšem není vždy jen rušivou emocí. Dokazuje to Yerkes-Dodsonův zákon. Hovoří o podpůrném efektu narůstajícího vzrušení na učení. Po dosažení indivi /2015