Schůzka pedagogů předmětu památková péče na VŠ

Transkript

1 ČNK ICOMOS 1 / 7 Schůzka pedagogů předmětu památková péče na VŠ Účastníci: prof. Ing. arch. Bohumil Fanta, CSc. (FA ČVUT), doc. Ing. arch., Akad. arch. Václav Girsa (FA ČVUT), prof. PhDr. Ivo Hlobil, CSc. (FF UP), PhDr. Vít Honys (PF UJEP), prof. PhDr. Mojmír Horyna, CSc. (FF UK), Ing. arch. Petr Hubáček, PhD. (FA VUT), prof. PhDr. Kateřina Charvátová, CSc. (PedF UK), Pavel Jerie (VŠUP), Ing. arch. Vít Jesenský (FCHT VŠCHT), Ing. Přemysl Krejčiřík, PhD. (ZF Mendelova ZLU), PhDr. Lenka Krušinová (FF MU), Jiří Křížek (NPÚ), Ing. arch. Věra Kučová (NPÚ), PhDr. Jiří Kunft (FF UK), prof. PhDr. Jiří Kuthan, DrSc. (KTF a FF UK), Ing. Petr Macek (FF UK), Miloš Matušek (NPÚ), doc. Ing. arch. Milan Nesměrák, CSc. (FSV ČVUT), Mgr. Pavel Panoch (FF UPar.), Mgr. Petr Pavelec (FF JU), PhDr. Marek Perůtka (FF UP), prof. PhDr. Ing. Jan Royt (FF UK), PhDr. Hana Řezníčková (NPÚ), prof. PhDr. Miloš Stehlík (FF MU), Ing. arch. Miloš Solař (NPÚ), doc. PhDr. Josef Štulc (FA ČVUT), prof. PhDr. Milan Togner (FF UP) Omluvili se: PhDr. Michal Bureš (FF ZU), Mgr. Kateřina Cichrová (FF JU), PhDr. František Frýda (FF ZU), Mgr. Jiří Kaše (FR UPar.), PhDr. Jana Kepartová, CSc. (PedF UK), doc. PhDr. Jiří T. Kotalík, CSc. (AVU), doc. Ing. Petr Kotlík, CSc. (FCHT VŠCHT), Mgr. Patrik Líbal, PhD. (FA TU), doc. PhDr., ing. arch. Miloš Matěj, PhD. et PhD. (FF OU), prof. PhDr. Miloslav Pojsl (CTF UP), PhDr. Dalibor Prix, CSc. (FPF SU v Opavě), PhDr. Pavel Šopák, PhD. (FPF SU v Opavě), Ing. Zuzana Trhlínová (FN VŠE), Dr. Ing. Dana Wilhelmová (ZF Mendelova ZLU), prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. (FA VUT), Václav Paukrt (FF UPar.) Výtah z diskuse: Štulc (moderující celou diskusi): uvítání jménem ICOMOS, který chce být platformou tlaku na přednášení problematiky pam. péče na VŠ. Jesenský: okolnosti vzniku schůzky (podnětem zkušenosti z vlastního přednášení základů pam. péče na VŠCHT) a její cíle mělo by jít o dílčí krok, jednání o skutečně probíhajícím vzdělávání na VŠ, nikoliv o celoživotním, nikoliv o profesním vzdělávání, nikoliv o vzdělávání v pam. péči obecně, upozorňuje na předložený rámcový program diskuse. Z vyplněných tabulek vytvořím přehled vyučování předmětu pam. péče na vysokých školách universitního typu v ČR. Hlobil: k programu chybí kvalifikace památkáře a nomenklatura pam. péče. Horyna: klíčové je, zda je pam. péče studijním oborem - neměla by být, Bcl. v pam. péči je podvratný krok, k interdisciplinaritě se dospěje prostřednictvím odborníků v jednotlivých disciplínách se specializací k pam. péči. Honys: v Ústí pam. péče nikoliv jako obor, ale předmět vzhledem k zaměření školy. Hlobil: výuka pam. péče nemá být v Bcl oboru, a to ani jako předmět. Štulc: jak je to v zahraničí? Kuthan: v Německu, Švýcarsku a Rakousku se nevyučuje pam. péče jako obor. Solař: je třeba definovat obor pam. péče, mluvit i o studiu doktorském a součinnosti mezi praxí a akademickou výukou. Jesenský: navrhuje návrat k navrženému programu, zdůvodňuje potřebu začít u vzdělávacích cílů předmětu - jejich východiska vidí v analýze praxe i teorie praktického oboru (společná - obecně platná východiska) a profilu absolventa konkrétního studijního oboru (specifická východiska).

2 ČNK ICOMOS 2 / 7 Dále v diskusi s odbočkami došlo na představování vyučovaných předmětů v jednotlivých oborech či fakultách konkrétními pedagogy, kde mimo jiné zaznělo: Togner (FF U Pal.): vyučuje se péče o umělecké památky, patří k základnímu školení historika umění. Fanta (FA ČVUT): pam. péče až na magisterském stupni, zdůrazňuje uplatnění v širokém poli pam. péče a celoživotní vzdělávání. Pavelec: (FF JU): vyučujeme i problematiku správy objektů. Kuthan (KTF UK): pouze u některých absolventů teologie se dosahuje motivace k pam. péči. Stehlík: (FFMU): památkový pracovník je dobrý, když je dobrý historik umění. Horyna (FF UK): zajišťujeme rovinu propedeutiky, snažíme se i o celoživotní vzdělávání, možné je i doktorské. Nesměrák (FSV ČVUT): výuka pam. péče spíše přes objekty, prolíná se do různých předmětů. Panoch (FF UPar.): pam. péče jako volitelný předmět. Jerie (VŠUP): narážíme na nedostatky středoškolského vzdělání. Kunft (FF UK - kulturologie): jde i o vymezení cílové skupiny - kdo budou absolventi. Krušinová (FF MU archeologie): zájem o výuku vzešel v podstatě zdola od studentů. Charvátová (PedF UK): záměr kombinovaného Bcl. studia pam. péče zatím neakreditováno. Krejčiřík (ZF MZLU): v magisterském stupni probíhá výuka v atelieru obnovy památek a regenerace zahrad. Další vyslovené problémy - odbočky: Uplatnění absolventů budou absolventi Bcl. odpovědnými pracovníky pam.péče? Jde o obecné vzdělávání v pam. péči nebo vzdělávání profesionálních památkářů? Chybí školení státních úředníků v pam. péči. Neoddělovat muzeologii od pam. péče (Hlobil). V závěru vyjádřili účastníci zájem o další možné setkání, které Dr. Štulc navrhuje na podzim, přičemž diskusní témata by byla sestavena dle námětů účastníků. Poz. Stručné poznámky k diskusi dle inspiračních otázek předem zaslal ing.arch. Matěj (FF OU). Komentář ke schůzce : Vzhledem k tomu, že jsem si celou schůzku vymyslel i zorganizoval, dovoluji si doplnit osobní komentář k jejímu jednání. Poměrně hojná a reprezentativní účast na schůzce je snad důkazem, že o diskusi na dané téma je zájem, a že pro ni není dost příležitostí. Dá se říci, že v tomto ohledu překonala schůzka mé očekávání. Zároveň se mi potvrdilo, že odborně personální potenciál pro řešení problémů pam. péče máme stále vysoký i mezi vysokoškolskými pedagogy a vědci. Možná, že se nám ale nedaří jej aktivizovat, efektivně koncentrovat a zapojit do diskuse i dalšího řešení otázek vzdělávání i teorie pam. péče obecně. Jsem velmi vděčný za veškeré odevzdané tabulky s informacemi o výuce předmětu pam. péče i další informace a odkazy o zmíněné výuce. Na zpracování tabulek pracuji. Původní a jasně deklarovaný programový záměr schůzky byl podle mne naplněn jen z malé části. Cílem bylo především informovat se a vyměnit si zkušenosti z reálně běžící výuky předmětu památková péče a naznačit její problémy. Jde o jasně vymezené a pouze dílčí téma širší problematiky vzdělávání v památkové péči a dokonce i vzdělávání v památkové péči na VŠ. Tématem schůzky tedy nebylo řešení otázek profesního vzdělávání památkářů, celoživotního vzdělávání, dokonce ani památkové péče jako studijního oboru (dosud u nás žádný takový neexistuje, pouze v Ostravě je obor Dějiny umění se zaměřením na památkovou

3 ČNK ICOMOS 3 / 7 péči a dějiny umění). Navrženému tématu odpovídal výběr oslovených účastníků, vysokoškolských pedagogů, kteří se v drtivé většině konkrétně podílejí na zmíněné výuce. Případná diskuse na výše uvedená eliminovaná témata by vyžadovala jinou přípravu programu a jinou vyzvanou skupinu diskutujících (rozšířenou především o reprezentanty praxe). Jakkoliv jmenované programové vymezení diskuse a její limity byly zřetelně deklarovány předem i při zahájení schůzky, (viz také doklady v příloze), v konkrétní debatě nebyly některými diskutujícími respektovány a nepodařilo se také udržet systematičnost jednotlivých diskusních vstupů a informování. Ke konkrétním vysloveným problémům a názorům: Památková péče jako studijní obor a bakalářský stud. program: Téma se vymykalo informačnímu záměru schůzky a vyžadovalo by širší úvod, především jasnější charakteristiku cílů a obsahu takového programu, k čemuž nedošlo. Pro cíle bychom museli mít jasněji vymezený předmět či paradigma oboru resp. problematiky památkové péče, což nám naše současná teorie pam. péče v podstatě neposkytuje. (Jinými slovy, co všechno je památková péče, ve které chceme vzdělávat?). Na tento nevyhnutelný podklad upozorňoval i Ing.arch. Solař v diskusi a zmíněná souvislost očividně většině diskutujících unikla (viz dále). Zahraniční zkušenosti se studijním oborem: Opět poněkud mimo program bylo by možno připravit podklady. Ty by mimo jiné vyvrátili tvrzení prof. Kuthana, že např. v Německu pam. péče není studijním oborem (viz Profesní vzdělávání: Opět nebylo vymezeno jakých profesí (jaké profese spadají do památkové péče?). Nic neřeší výrazy profesionálové v pam. péči či odpovědní profesionálové, které zazněly v diskusi. V ní jsme velmi klopotně dospěli k otázkám kdo bude cílovou skupinou, nebo jde o vzdělávání v pam, péči obecně či profesionálních památkářů, což bylo ovšem předem řečeno a cílové skupiny jsou otázkou vzdělávacích cílů (viz dále). V podvědomí mnohých, jak ukázala rozprava, bylo profesním vzděláváním myšleno rovnou pouze vzdělávání profesionálních památkářů dnešní státní památkové péče. Každopádně komplexní řešení profesního vzdělávání je neřešitelné bez absentujícího komplexního řešení personálních otázek profesí či oborů. Už tento předpoklad zdůvodňuje eliminaci problematiky profesního vzdělávání z pojetí schůzky. K tématu cílových skupin a profesního vzdělávání viz též Vzdělávací cíle předmětu: mnou navržené téma bylo poněkud okřiknuto, nicméně v diskusi zaznělo několik názorů, které k němu náleží. Např.diskutované motivační cíle (u farářů, jako posluchačů předmětu ochrany památek na teologické fakultě) jsou přeci těmi vzdělávacími cíli v upevňování pozitivních postojů ke kult. dědictví, na které jsem se ptal. Prostým uvědoměním si rolí profilů absolventů různých oborů (viz výše) bychom se lehce vyhnuli omezenému pohledu na vzdělávání v památkové péči jako vzdělávání budoucích památkářů, které bylo bez ohledu na program neúměrně debatováno. (Skutečností přitom je, že ze všech absolventů předmětu památková péče na vysokých školách u nás se jen asi 1-2% stanou profesionálními památkáři státní p.p.). Otázka řešení interdisciplinarity pam. péče ve vzdělávání, která byla rovněž položena v diskusi, je opět dobrým příkladem pro zohlednění ve vzdělávacích cílech. Osobně se nedomnívám, že by k interdisciplinárnímu řešení stačilo vychovat dobrého úzkého specialistu, a ostatní přijde samo. Jde mimo jiné o rozdíl mezi multidisciplinaritou (skupinou specialistů, fachidiotů z nichž si každý vede svou) a interdisciplinaritou (specialistů schopných integrovat výsledky své disciplíny ve prospěch komplexního řešení problému). Rozhodně se jedná o perspektivní diskusní téma. Myslím, že bylo možno rozlišit zkušenosti a přínos do vymezené diskuse pedagogů, kteří skutečně daný předmět přednášejí. Škoda, že se ke slovu nedostali všichni.

4 ČNK ICOMOS 4 / 7 To, že 8 z přítomných pedagogů jsou zároveň památkáři v NPÚ a dalších pár působí v praktické realizaci pam. péče (a možná i pod vlivem několika dalších účastníků z NPÚ) mohlo diskutující svádět k dojmu, že na schůzce je přítomen a adekvátně zohledňován pohled profesionálního výkonu pam. péče na vzdělávání a je tedy možno o takovém pohledu vést debatu. Tento omyl by omezil původní program, pokud by byl dodržen. Domnívám se, moderování diskuse, i při vědomí nelehkosti tohoto úkolu, mohlo mnohem více přispět k naplnění záměru a programu schůzky a výstižněji rozvinout souvislosti a najít pravé místo vysloveným názorům účastníků. V každém případě zůstalo mnoho nedořešených problémů z programu schůzky a i kvůli tomu bych rád v organizaci podobných setkání pokračoval, zvláště, pokud zohledníme zkušenosti ze schůzky proběhnuvší. Účast na další možném setkání by tak byla prověrkou, zda snad poněkud málo soustředěná a efektivní diskuse na realizované schůzce neznamenala ztrátu důvěry účastníků ve smysl pokračování. Vřele uvítám veškeré reakce účastníků schůzky nebo zájemců o danou problematiku, jakož i odkazy na pedagogy zabývající se předmětem památkové péče na VŠ v ČR. Jesenský Přílohy dokládající původní programový záměr schůzky: Rámcový pracovní program schůzky I. Co děláme? 1) základní úvodní referování účastníků na téma co, kdo, kde a pro koho na dané škole či fakultě o pam. péči vyučuje 2) koncipování předmětu - vzdělávací cíle předmětu - obsahy - formy 3) zjišťování a hodnocení kvality a výsledků výuky 4) kontext vyučovaného předmětu (vazby na další předměty, zařazení do období studia ) 5) spolupráce (vazby na praxi oboru, spolupráce mezi školami, vazby na zahraniční praxi i vyučování ) 6) vysokoškolský výzkum v oblasti pam. péče II. Co bychom chtěli ještě prodiskutovat či řešit? III. Chceme se ještě dále scházet nebo jinak komunikovat a spolupracovat (jinde, v jiném složení )? Pracovní podklady organizátora (autora) pro diskusi dle navrženého programu na schůzce Kurikulární koncipování předmětu památkové péče Předmětem zde nerozumíme nutně 1 vyučovaný předmět, ale spíše problematiku p. p., která může být řešena i ve více předmětech nebo jejích částech, ale nejde nám o celý studijní program. Metodologický postup je vymezení cílů a jim odpovídající obsahy a formy studia, které cíle naplňují.

5 ČNK ICOMOS 5 / 7 1) Vzdělávací cíle předmětu (nejde o jakousi terminologickou akademickou rétoriku - zformulovat frázi, ale věcné vyjádření co by se studenti měli naučit nebo nabýt,). Východiska: a) profil absolventa oboru, b) analýza praxe a teorie problematiky či praktického oboru pam. péče neobejdeme se bez vymezení pojetí p. p., bez respektu k p. p. jako svébytné činnosti. - O cílech problematiky p. p. se moc neuvažuje patrně jsou nahrazovány vymezením úkolů, obsahů, (u lidí z profesní praxe zaměňování cílů vzdělávání za cíle profesní). - Máme ujasněno, čeho chceme u absolventa v předmětu p. p. dosáhnout? - P. p. jako předmět specializovaného oboru nebo obecně kulturně historický fenomén? - Do jaké míry v cílech usilujeme o upevnění kladných postojů ke kult. dědictví? - Cíle problematiky oboru p. p. jsou jasně formulované a dané na úrovni aktuálního dosaženého stavu oboru? Projevuje se ve výuce chybějící strategie oboru i jeho zaostávající teoretický rozvoj u nás? - Máme mezi cíli dovednosti interdisciplinární práce? 2) Obsahy: slouží naplnění cílů, můžeme vymezit jakési základní bloky předmětu, které by měly být studentovi prezentovány, se kterými by měl být seznámen pro naplnění dvou východisek cílů (oborových a školních). - Oborově komplexní obsahy platí obecně: - dějiny p. p., metodologie, terminologie, organizace a legislativa, management a ekonomika, struktura pam. fondu, prezentace, východiska (zařazení do širšího kontextu), mezinárodní stav oboru. - Různá pojetí obsahů (do různých předmětů.). Potřebujeme obsahy sjednocovat? - Lepší konkrétní tématické přednášky? - Jak se mluví o mezinárodní p. p.? 3) Formy: způsoby prezentace obsahů. - Jsou formy dostatečně vypracované nebo převažuje přednáškový monolog? - Jak se vede dialog se studenty? - Je nezbytný seminář? Jaké jsou jeho výhody? - Exkurse? Pomůcky: Literatura, pomocné texty: Jaká skripta? Chybí skripta, učebnice či texty, co cizojazyčné (slovenské)? - Učebnice nebo internet? - Obrazové doplnění: Jak mnoho se promítá? Více příkladů z naší praxe nebo zahraniční? Zjišťování a hodnocení kvality výuky a jejích výsledků Naplnění požadavků z cílů vzhledem k poskytnutým prostředkům - může hodnotit student, uživatel výzkumu či dalších služeb, zaměstnavatel a vzdělávací instituce. Vnitřní hodnotíme sami sebe, vnější akreditační komise, zaměstnavatelé, mezinárodní hodnocení. Předmětem hodnocení je míra naplnění cílů a ne žebříčky mezi obory a VŠ. Uplatnění hodnocení zveřejnění, čas na nápravu ne rušení.

6 ČNK ICOMOS 6 / 7 - Jak děláte hodnocení výuky a jejích výsledků (dotazníky u studentů..)? - Sledujete uplatnění absolventů s ohledem na p. p.? - Máte nějaké odezvy od zaměstnavatelů? - Jak využíváte výsledky hodnocení? - Jak se zlepšují pedagogové (asi samostatná otázka), pedagog. dovednosti..? Kontext vyučovaného předmětu Problémy - Návaznost na které předměty je podstatná (na praktické či teoretické, jak ji řešíte..)? - Je podstatná návaznost na kulturně vědní předměty a z nich na duchovně vědní (historie, dějiny umění, náboženství..) nebo sociálně ekonomické? Návaznost na filosofii (např.axilogie)? - Předmět v 1. nebo posledním ročníku (uplatnění multidisciplinárního rozhledu)? - Je možné postihnout p. p. v 1 předmětu nebo dokonce v 1 přednášce? Spolupráce Vazby na praxi oboru, meziškolní spolupráce, vazby na zahraniční praxi i vyučování. - Jak zásadní je a jak realizujeme vazbu na praxi p. p.? - Chybí nám meziškolní spolupráce, jak by mohla vypadat (chodí přednášet pedagogové p. p. do jiných škol, tématické přednášky z p. p )? - Využíváme mezinárodní spolupráce, je důležitá? Vysokoškolský výzkum (vývoj a tvůrčí činnost) v oblasti p.p. Výzkum- nedílná součást základní charakteristika působení VŠ u větších VŠ universitního typu ve všech stud. programech, u menších UVŠ v některých, - musí provázet i p. p., mělo by jít především o výzkum základní (zákl. oblasti filosofie, metodologie včetně terminologie, management a ekonomika, vzdělávání, dějiny p. p.). Můžeme mluvit o realizaci výzkumu aplikovaného (v širší oblasti pam. fondu, činností nakládání s ním..). - Výzkum zdá být zcela výjimečný. Má u vás výzkum podmínky? - Máte habilitace v p. p.? Může být mladý docent v. p.? Problém zhodnocení památkářských výsledků jako kvalifikace uchazeče. - Doktorské studium p. p. (problém zkušenosti, vedoucích prací - nejen praxe p. p., ale vědecké kvality...). - Spolupráce na výzkumu s profesionální či další vědeckou praxí? - Žádosti o granty, konference, semináře.. Co bychom ještě chtěli prodiskutovat či řešit? Náměty: Co žádá praxe? Co si myslí studenti? Co v zahraničí? Podíl VŠ na celoživotním vzdělávání. Vzdělávání pedagogů p. p. Etablování p. p. na VŠ. Studijní obor p. p. a jeho smysl. VŠ a profesní vzdělávání v p. p.

7 ČNK ICOMOS 7 / 7 Chceme se ještě dále scházet či jinak komunikovat a spolupracovat Jinde, v jiném složení.?