SLOVO ŘEDITELE AGENTURY...2

Transkript

1 EURONEWS ČÍSLO 21 V TOMTO ČÍSLE SLOVO ŘEDITELE AGENTURY...2 NOVINKY Z AGENTURY...3 Učňovské vzdělávání a odborná příprava: Politika a praxe v oblasti speciálního vzdělávání...3 Názory mladých lidí na inkluzivní vzdělávání : Možnost tyto názory vyjádřit...3 Mapování implementace politiky inkluzivního vzdělávání...4 Podpora přístupu k informacím pro celoživotní učení...5 Vzdělávání učitelů k inkluzi...5 Možnosti a výzvy začleňování žáků s těžkým a kombinovaným postižením do hlavního vzdělávacího proudu...6 NOVINKY Z ČLENSKÝCH ZEMÍ AGENTURY...8 Rakousko: Na cestě k inkluzivní škole...8 Portugalsko: Centra integrované podpory prostřednictvím IKT pro speciální potřeby...8 Francie: 2012 Rok autismu...9 Norsko: Nová národní služba pro inkluzivní vzdělávání...9 Slovinsko: CIRIUS Kamnik v Evropském parlamentu...10 Švédsko: Mnohojazyčnost a obtíže se čtením a psaním...10 Dánsko: Nová legislativa týkající se inkluzivního vzdělávání a změna konceptu speciálního vzdělávání...11 Informace k vydání...12 EuroNews 21 1

2 SLOVO ŘEDITELE AGENTURY Drazí čtenáři, V tomto čísle přinášíme příklady nových iniciativ v členských státech Agentury a informace o výsledcích některých našich projektů a další činnosti. Doufám, že pro Vás tyto informace budou zajímavé a přínosné. V současné době usiluje Agentura společně se svými 28 členskými státy o posílení své pozice v rámci komunitního vzdělávacího programu Erasmus pro všechny ( To je důležité zejména proto, že většina našich členských zemí již podepsala Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením (2006) a jedním z našich zásadních úkolů je poskytovat jim data, informace a doporučení potřebné k praktické implementaci koncepčních požadavků Úmluvy v oblasti inkluzivního vzdělávání. V této souvislosti spolupracujeme s předsednictvím EU na udržení inkluzivního vzdělávání v centru pozornosti: V červnu 2012 jsme pod dánským předsednictvím zorganizovali konferenci zaměřenou na úspěch každého žáka a v listopadu 2012 organizujeme za kyperského předsednictví konferenci s tématem speciální vzdělávání a učňovské školství. Pokud se o práci Agentury chcete dozvědět více, doufám, že si najdete čas a navštívíte naše webové stránky, kde naleznete aktuální informace o jednotlivých zemích, nejnovějších krocích v oblasti legislativy a politiky v různých evropských státech i o výzkumech, které pro své členské země provádíme. Jako vždy nás velmi zajímá zpětná vazba z Vaší strany. Chcete-li nás kontaktovat, naleznete potřebné informace na zadní straně tohoto čísla. Cor J. W. Meijer Ředitel EuroNews 21 2

3 NOVINKY Z AGENTURY Učňovské vzdělávání a odborná příprava: Politika a praxe v oblasti speciálního vzdělávání Učňovské vzdělávání a odborná příprava (UVOP) představuje evropskou prioritu a odráží názor Evropské rady, že každý občan musí být vybaven schopnostmi, které potřebuje pro práci v nové informační společnosti, a že obzvláštní pozornost je třeba věnovat osobám s postižením. Projekt Agentury zaměřený na UVOP ( ) měl ve spolupráci se zástupci z 28 zemí za cíl určit a zkoumat klíčové aspekty UVOP ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Projektové aktivity se na základě přehledu odborné literatury a národních zpráv o poskytování UVOP studentům se SVP soustředily na organizování studijních návštěv na různých místech Evropy. Jako příklad bylo vybráno 28 místních institucí UVOP, z nichž každou navštívila malá skupina expertů z různých zemí složená též z místních aktérů, jako jsou poskytovatelé služeb, ředitelé škol, učitelé, další pracovníci, zástupci studentů, rodičů, odborů, místních zaměstnavatelů, neziskových organizací, úřadů apod. Analýza těchto příkladů se soustředila na faktory, které napomáhají fungování dané instituce UVOP ve prospěch žáků se SVP. Hlavní otázkou pro experty nebylo, co v daném případě funguje, nýbrž se snažili dojít též hlubšího pochopení toho, proč a jak to funguje. Studijní návštěvy v kombinaci s analýzou poskytly cenný vhled do různých možností odborné přípravy a zaměstnávání lidí se SVP v Evropě. Z návštěv vyplynuly některé zásadní pilíře a témata. Mimo jiné: kvalita odborné přípravy, života a inkluze, nezávislá existence, člověk ve středu zájmu, uznávání potenciálu a schopností každého jednotlivce, budování sítě spolupráce s firmami v oblasti praktické přípravy a zaměstnávání mladých lidí a hluboká agažovanost ředitelů škol/firem, pracovníků a partnerů, kteří se na těchto projektech podílejí. V současné době pracujeme na souhrnné zprávě analýzy příkladů UVOP z jednotlivých zemí. Obsah této zprávy bude podroben diskuzi na závěrečné konferenci projektu na Kypru v listopadu 2012 v rámci kyperského předsednictví EU. Názory mladých lidí na inkluzivní vzdělávání : Možnost tyto názory vyjádřit V listopadu 2011 měla Agentura opět tu čest organizovat v Bruselu evropské slyšení, na němž se sešlo 88 mladých lidí, kteří diskutovali o tom, co pro ně inkluzivní vzdělávání znamená. 31 delegací nominovalo účastníky s postižením/speciálními vzdělávacími potřebami i bez nich ze středních škol a učilišť. Po tvůrčím víkendu se semináři a slavnostní večeří se delegáti shromáždili v Evropském parlamentu a podělili se s poslanci, politiky, učiteli a dalšími klíčovými aktéry o své názory, požadavky a naděje do budoucna. Více informací se dozvíte na webových stránkách projektu: Po této události řada účastníků zveřejnila své zážitky ze slyšení na blozích a webových stránkách. Jiní vydali články ve školních časopisech a elektronických periodikách, a někteří dokonce vypracovali tiskovou zprávu pro místní ministerstva. Několik delegátů poskytlo rozhovor místní státní televizi. Výběr z těchto výstupů naleznete na tomto odkazu: EuroNews 21 3

4 Význam slyšení vzbudil ohlas i za hranicemi Evropy. Akci se dostalo široké mediální pozornosti ze strany mezinárodních organizací, jako je Mezinárodní rada Spojených států pro disabilitu (United States International Council on Disabilities), kanadská Mezinárodní organizace postižených (Disabled Peoples International) a argentinská Federální rada postižených (Consejo Federal de Discapacidad). Tato jednoznačná mezinárodní podpora dokládá, že cíle slyšení jsou univerzální. Agentura pak několika způsoby dále pracovala s úspěchem tohoto slyšení. Úvodní výsledky slyšení byly představeny na formální recepci v Bruselu v březnu Mezi účastníky byli europoslanec Milan Zver, ředitel direktorátu Evropské komise Pierre Mairesse a Jerzy Barski, bývalý mluvčí polského předsednictví EU. Všichni přednesli osobní komentář k výsledkům slyšení a budoucímu směřování. Bystré postřehy delegátů představuje zpráva Názory mladých lidí na inkluzivní vzdělávání, kde mladí lidé hovoří o přínosech a výzvách inkluzivního vzdělávání. Agentura následně vypracovala shrnutí tří slyšení, které doposud organizovala, a popsala, která hlavní témata se objevovala v diskuzích a které výzvy dosud přetrvávají. Toto shrnutí je součástí plánované všeobecné reflexe, která má napomoci definovat téma, na které se má za několik let zaměřit příští slyšení. K dispozici je nyní i sbírka posterů, které byly vystaveny v prostorách Evropského parlamentu a které ilustrují názory mladých lidí na inkluzivní vzdělávání. Díky této sbírce budou poselství na těchto plakátech i kreativita a úsilí investované do jejich tvorby dlouho budit uznání a mít svůj účinek. Tak jako i jeho předchůdci, staví slyšení Názory mladých lidí na inkluzivní vzdělávání mladé lidi do popředí debaty o jejich vzdělávání. Agentura bude na evropské úrovni komunikovat témata, která vyzdvihli tito důležití aktéři, a tímto způsobem dále pracovat na reálném zlepšení kvality inkluzivního vzdělávání v Evropě a zajišťovat, aby se na názory těchto mladých delegátů nezapomnělo. Další informace o této události naleznete na webových stránkách evropského slyšení: Mapování implementace politiky inkluzivního vzdělávání Tlak na odpovědné politické činitele, aby prokazovali, zda jejich politika posiluje inkluzi ve vzdělávání, vede k potřebě systematicky shromažďovat kvalitativní i kvantitativní informace, které by poskytly odpovědi na klíčové otázky, které mohou státy dlouhodobě využívat k mapování domácího vývoje a jež lze využít i k porovnání relativního vývoje mezi jednotlivými státy. Mapování implementace politiky inkluzivní vzdělávání (MIPIE) je jednoletý projekt, který proběhl s finanční podporou programu celoživotního učení Comenius a do nějž se zapojilo přes 60 expertů z 27 zemí. Obecným cílem projektu MIPIE je stavět na stávající aktivitě na národní a evropské úrovni a formulovat doporučení v podobě navržení programu budoucího sběru dat na národní a evropské úrovni, která budou využita k mapování implementace politiky inkluzivního vzdělávání. Výsledkem projektu je podrobná zpráva popisující výzvy a příležitosti v oblasti vytváření indikátorů a doporučení k mapování implementace politiky inkluzivního vzdělávání. Shrnutí hlavních doporučení je dostupné též v 21 jazycích Agentury. EuroNews 21 4

5 Veškeré materiály k projektu jsou k dispozici ke stažení na: Podpora přístupu k informacím pro celoživotní učení Přístup k informacím je základním právem každého žáka, ať už s postižením či speciálními vzdělávacími potřebami, nebo bez nich. Ve společnosti, která při komunikaci a sdílení informací a znalostí stále více spoléhá na informační a komunikační technologie (IKT), je zcela zásadní, aby forma poskytování informací zajišťovala každému občanovi rovný přístup k nim. Projekt Přístup k informacím pro celoživotní učení (i-access) byl spolufinancován grantem Evropské unie v rámci průřezového programu celoživotního učení a zúčastnilo se ho 21 expertů z členských zemí Agentury. Tohoto projektu se zúčastnili také odborníci na IKT, poskytovatelé služeb i zástupci mezinárodních a evropských organizací (UNESCO, G3ict, the International Association of Universities, European Schoolnet, World Wide Web Consortium/Web Accessibility Initiative a DAISY Consortium). Konečným cílem projektu bylo rozšířit povědomí o tématech souvisejících s poskytováním přístupných informací pro celoživotní učení (CU), a podpořit tak vývoj směrem k poskytování přístupných informací. Výsledkem veškerých debat a příspěvků v rámci konference k projektu se experti shodli na celé řadě řídicích principů a doporučení pro politiku a praxi v oblasti poskytování přístupných informací pro celoživotní učení. Těchto sedm oblastí doporučení se obrací k politickým činitelům v oblasti CU i IKT pracujícím na evropské či národní úrovni či na úrovni organizace CU. Projektová zpráva a shrnutí v 21 jazycích, zpráva z konference, soubor příkladů i další materiály k projektu jsou k dispozici ke stažení na: Vzdělávání učitelů k inkluzi Projekt vzdělávání učitelů k inkluzi (Teacher Education for Inclusion, TE4I) byl spuštěn v roce 2009 a zúčastnilo se ho 55 expertů z 25 členských zemí Agentury. Projekt se soustředil na tuto otázku: jak může pregraduální vzdělávání připravit všechny učitele na inkluzivní způsob práce? Projekt se nyní blíží ke svému závěru a političtí činitelé i pracovníci z praxe mají k dispozici celou řadu materiálů. Mimo jiné: - Přehled literatury a koncepcí zahrnující mezinárodní strategické dokumenty a výzkumy od roku 2000, včetně vědeckých materiálů z 18 evropských zemí. - Zprávy o vzdělávání učitelů k inkluzi z participujících zemí. Národní zprávy mají konzistentní formát, který umožňuje vyhledávat specifická témata napříč zeměmi. - Souhrnná zpráva, jejímž podkladem se staly veškeré zdroje informací získané v rámci tohoto projektu a která poskytuje klíčová zjištění a doporučení pro vzdělávání učitelů v Evropě. - Matrice projektu, která propojuje fakta zjištěná v rámci realizovaných projektových aktivit a doporučení formulovaná v projektové zprávě. EuroNews 21 5

6 - Profil inkluzivního učitele, který formuluje rámec hodnotových pilířů a oblastí kompetencí použitelný pro kterýkoliv program pregraduálního vzdělávání učitelů. Hlavním výsledkem projektu je Profil inkluzivního učitele. Profil vytyčuje zásadní hodnotové pilíře a oblasti kompetencí potřebných pro přípravu všech učitelů na práci v inkluzivním vzdělávání při respektování všech forem diverzity. Kromě expertů projektu z jednotlivých zemí se 14 studijních návštěv v letech 2010 a 2011, jejichž účelem byla formulace, prověření a validace obsahu profilu, zapojilo přes 450 účastníků. Mimo jiné: studenti učitelství a členové vedení škol, místní administrativní pracovníci, zástupci dobrovolnických organizací, političtí činitelé, žáci, jejich rodiče a rodiny. Z výsledků projektu jasně vyplývá, že vize rovnoprávnějšího systému vzdělávání vyžaduje učitele, kteří jsou vybaveni kompetencemi nutnými k práci s rozmanitějším spektrem potřeb. Doufáme, že výsledky projektu TE4I mohou poskytnout myšlenky a inspiraci na další cestě k poskytování kvalitního vzdělávání všem žákům. Veškeré materiály vytvořené během projektu jsou k dispozici na jeho webových stránkách: Možnosti a výzvy začleňování žáků s těžkým a kombinovaným postižením do hlavního vzdělávacího proudu V rámci dvakrát ročně konaného setkání Agentury, tentokrát v listopadu 2011 v maltské Valettě, byla do programu zařazena tematická diskuze o vzdělávání žáků s těžkým a kombinovaným postižením. Tato skupina žáků patří ve společnosti k těm nejvíce ohroženým a vyloučným a vzhledem k jejich nesmírně komplikovaným potřebám je jejich zařazení do hlavního vzdělávacího proudu nejméně pravděpodobné. Tito žáci mohou mít těžké poruchy učení spolu s pohybovým a smyslovým postižením a vždy je pravděpodobné, že budou potřebovat vysokou míru pomoci s komunikací i fyzickými a zdravotními potřebami. Během zasedání přednesla své prezentace řada rodičů, odborníků a vědeckých pracovníků. Hlavním poselstvím těchto prezentací bylo, že do kvalitního vzdělávání této skupiny žáků by měly patřit: - Řádně financované a propojené služby zajišťující posouzení potřeb a adekvátní průběžnou podporu žákům a jejich rodinám; - Místní školní centra/centra integrované podpory, která spolupracují na zajištění: - Inkluzivního étosu a pozitivních postojů personálu; - Relevantního a smysluplného kurikula s koherentními a dobře plánovanými vzdělávacími možnostmi; - Učitelé a podpůrný personál, který účinně komunikuje a využívá spektrum pedagogických metod, které povzbudí zapojení žáka a podpoří jeho učení; - Možnosti celoživotního učení a možnosti mimo rámec školy, které žáky připraví na jejich budoucí život. Pro dosažení těchto cílů je třeba radikálnější pohled na poskytování vzdělávání a posun ke flexibilnějším vzdělávacím komunitám pro všechny, aby ve školách hlavního vzdělávacího proudu bylo poskytováno to nejlepší ze speciálního vzdělávání. EuroNews 21 6

7 Hlavní myšlenky tohoto zasedání tematicky zaměřeného na zlepšení poskytování vzdělávání žáků s těmi nejkomplikovanějšími potřebami jsou shrnuty v dokumentu, který je k dispozici na: EuroNews 21 7

8 Rakousko: Na cestě k inkluzivní škole NOVINKY Z ČLENSKÝCH ZEMÍ AGENTURY Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, již spolu s opčním protokolem ratifikovalo Rakousko v roce 2008, stanoví cíle a opatření, které by měly zajistit všeobecnou participaci každého člověka na veškerých aspektech sociálního života. Rakousko již požadavky Úmluvy do značné míry splnilo. Rakouské ministerstvo školství, umění a kultury iniciovalo ve spolupráci s ministerstvem práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele implementační strategii v oblasti vzdělávání (jemuž se věnuje článek 24 úmluvy). Cílem je prozkoumat stávající složitou situaci s celou řadou rozmanitých názorů a zájmů a najít způsoby a definovat opatření úspěšné implementace a stanovit základ dalšího politického rozhodování. Zhruba 200 expertů zástupců celé společnosti (komunitních i neziskových organizací apod.) i expertů z řad pracovníků ministerstva, školských úřadů, zástupců škol i univerzit poskytující vzdělávání učitelů se během roku 2011 zúčastnilo diskuzí formou kulatých stolů. Na téma školy pro všechny byla navíc zorganizována řada konferencí a dalších akcí. Proběhly diskuze nad uvedením inkluzivní školy do praxe krok po kroku a odstartovala práce na celé řadě opatření. V centru strategie rakouského ministerstva školství ohledně implementace inkluzivní školy je respekt k potřebám a přání všech zúčastněných dětí i rodičů. Hlavním výsledkem těchto konzultací je koncept inkluzivního regionu : tento přístup vychází z regionální úrovně a zapojuje všechny příslušné partnery, kteří spojují své síly na místní, regionální a celostátní úrovni s cílem uvést inkluzivní vzdělávání do praxe. Tento tzv. celovládní přístup se i v obdobích nepředvídatelných rozpočtových škrtů jeví jako nejnadějnější strategie podpory kvality vzdělávání. Rakousko má před sebou ještě další diskuze a jednání. Více informací o tomto vývoji poskytne Rüdiger Teutsch, Federální ministerstvo školství, umění a kultury, člen sboru reprezentantů Agentury za Rakousko: ruediger.teutsch@bmukk.gv.at Portugalsko: Centra integrované podpory prostřednictvím IKT pro speciální potřeby Národní síť center integrované podpory prostřednictvím IKT pro speciální potřeby (CRTIC) byla vytvořena v letech v rámci koncepce inkluze žáků s trvalými speciálními potřebami ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Úkolem CRTIC je stanovení potřeb žáků s trvalými speciálními potřebami, kteří potřebují asistenční technologie. Tato centra hrají důležitou roli v informování a školení učitelů, personálu i rodin ve využití pomůcek, které doporučují. Ve školách po celé zemi je rozmístěno 25 center CRTIC. Každé centrum podporuje velkou skupinu škol na úrovni krajů. Činnost CRTIC se řídí centrálními směrnicemi a centra předkládají též výroční plán činnosti a podávají zprávu odboru ministerstva školství a vědy, který je koordinuje. Tento odbor spravuje komunitní prostor Moodle jakožto společnou platformu pro diskuze a sdílení informací, která integruje veškeré CRTIC. V letech 2007 až 2011 stanovila centra potřeby u žáků a ministerstvo školství pro ně poskytlo finance na asistenční technologie a další formy podpory. Asistenční technologie usnadňují přístup k počítačům a zahrnují speciální zařízení (hardware i software), která umožňují provádět operace, které by jinak byly pro žáka obtížné či nerealizovatelné. Jako příklad těchto asistenčních technologií uveďme psací stroje pro zápis v Braillově písmu, EuroNews 21 8

9 digitální komunikátory, speciální klávesnice, přepínače, lupy, odečítače obrazovky či syntetizátory řeči. CRTIC má webové stránky a blogy, na kterých uživatele informuje o svých službách. Tyto stránky jsou dostupné z následujícího odkazu: Francie: 2012 Rok autismu Navzdory tomu, že je ve Francii téměř osob s autismem a jejich počet stále narůstá (v současné době je za autistické označeno každé 150. dítě), jsou v této zemi předsudky vůči němu stále velmi rozšířené. Proto sdružení Společně pro autismus seznámilo se svými cíli bývalého francouzského premiéra Françoise Fillona. V prosinci 2011 vyhlásila francouzská vláda rok 2012 Rokem autismu. Cílem této kampaně bylo zlepšit povědomí obyvatel o této poruše. Byla to příležitost pro osoby s autismem, rodiny, kterých se dotýká, i asociace a pracovníky, kteří se specializují na podporu lidí s autismem, komunikovat na celonárodní úrovni. Další informace o autismu a Roku autismu jsou k dispozici na těchto stránkách: Norsko: Nová národní služba pro inkluzivní vzdělávání Norský národní podpůrný systém pro speciální vzdělávání (Statped) byl doposud tvořen 11 nezávislými centry integrované podpory fungujícími na různých místech v Norsku. Od 1. ledna 2013 dojde k jejich reorganizaci do nové národní služby pod názvem Statped pod vedením paní Tone Mørkové. Jedná se o kvalitativní reformu, jejímž cílem je zajistit uživatelům po celé zemi ke službám Statpedu rovný přístup. Organizačně dojde k rozdělení na čtyři regiony a Statped bude fungovat v šesti stanovených hlavních oblastech zaměřených na: osoby se sluchovým postižením, se zrakovým postižením, osoby hluchoslepé, osoby s jazykovými a řečovými problémy, se získaným poškozením mozku a osoby s poruchami učení. Norští žáci mají nárok na výuku, která je do maximální možné míry speciálně adaptovaná a která by, jak je to jen možné a vhodné, měla probíhat ve školách hlavního vzdělávacího proudu. Zákon jasně stanoví: Vzdělávání ve školách musí být přizpůsobeno možnostem a schopnostem jednotlivých žáků. Žáci, kteří nedosahují či nemohou dosáhnout uspokojivých výsledků na základě standardní výuky, mají nárok na speciální vzdělávání. V řadě případů budou školy i místní úřady potřebovat vedení a získat potřebné kompetence. Statped místním úřadům poskytuje asistenci v této práci a poskytuje služby v oblasti speciální pedagogiky na úrovni jednotlivce i systému v oblastech, v nichž 430 státních místních úřadů tyto potřebné kompetence nemá. Inkluze ve školách hlavního vzdělávacího proudu je velmi důležitým cílem norské vzdělávací politiky. Z toho vyplývá, že většina státních speciálních škol bude transformována do kompetenčních center poskytujících zejména doplňkové kurzy pro žáky a rodiče a opatrovníky neslyšících, nevidomých a hluchoslepých dětí a pro žáky s potřebou alternativních, doplňkových způsobů komunikace. Ostatní výuka bude probíhat EuroNews 21 9

10 ve škole v žákově spádové oblasti, bude však individuálně přizpůsobená. Po vzniku nového Statpedu však zůstanou dvě státní školy, a to škola pro neslyšící v Trondheimu a škola pro hluchoslepé v Oslu. Další informace poskytne Jorunn Holenová, národní koordinátorka Agentury pro Norsko: Jorunn.Holen@utdanningsdirektoratet.no, případně navštivte Slovinsko: CIRIUS Kamnik v Evropském parlamentu Na konci února 2012 představilo slovinské Vzdělávací a rehabilitační centrum CIRIUS Kamnik členům Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu výstavu keramických masek. V rámci výstavy Svět pod maskou, která představila díla žáků centra CIRIUS Kamnik, proběhl kulatý stůl nad aktuálními koncepty vzdělávání a speciálních potřeb s názvem Zkušenost s odlišností. Hlavními mluvčími kulturního programu při zahájení výstavy byli Doris Packová, předsedkyně Výboru pro kulturu a vzdělávání Evropského parlamentu, Milan Zver, člen Výboru pro kulturu a vzdělávání, a bývalá ředitelka centra CIRIUS Kamnik, Mojca Škrinjarová. Diskuzí u kulatého stolu se zúčastnil též ředitel Agentury Cor J.W. Meijer, ředitelka Evropského fóra pro postižení Carlotta Besozziová, Sogol Nooraniová, analytička vzdělávací politiky a systémů Eurydice, a Mette Mørková Andersenová, přidělenkyně dánského předsednictví. Centrum CIRIUS Kamnik bylo představeno jakožto příklad osvědčené praxe, kterým se mohou různí pracovníci v Evropě inspirovat. Mentoři vzdělávací a rehabilitační terapie představili multidisciplinární práci s několika dětmi a dospívajícími s pohybovým postižením a práci s jejich speciálními potřebami. Kulatý stůl se věnoval diskuzi o konceptu inkluze dětí se speciálními potřebami ve školním věku do systému běžného vzdělávání. To spolu s konceptem obousměrné inkluze zdůrazňuje skutečnost, že jsou v praxi nutné flexibilní kroky vstříc inkluzivnímu vzdělávání. Další informace poskytne Bojana Globačniková, členka sboru reprezentantů Agentury za Slovinsko: bojana.globacnik@gov.si Švédsko: Mnohojazyčnost a obtíže se čtením a psaním Většina žáků, kteří hovoří více jazyky, nemá s osvojením si dovedností v oblasti čtení a psaní žádné problémy, někteří však ano. Normální vývoj žáka v oblasti čtení a psaní může kromě sociálních a socio-kulturních faktorů narušit též způsob práce školy a faktory jazykové. Vědečtí pracovníci se domnívají, že výskyt dyslexie je u vícejazyčných i jednojazyčných dětí stejně běžný. Této oblasti se věnovala nedávná švédská studie. Důvodem jejího provedení byly problémy, které řada škol má s určením toho, zda obtíže se čtením a psaním určitého žáka, jehož rodným jazykem není švédština, způsobují specifické poruchy, jako je například dyslexie, či zda jde o obtíže s osvojením si pravopisu druhého jazyka. Hlavním cílem studie bylo zkoumat podmínky, které by napomohly rané detekci žáků, u nichž existuje riziko vzniku poruchy čtení a psaní, a za tím účelem byl využit materiál získaný průzkumem formou kvalitativního řízeného dotazování, jehož se zúčastnilo devět učitelů rodného jazyka, třídní učitelé a speciální pedagogové. EuroNews 21 10

11 Výsledky ukazují, že podmínky rané detekce charakterizuje: spolupráce mezi pracovníky z několika oblastí, kompetence a zkušenost učitele, různé metody a způsoby práce, speciálně-pedagogická podpora, organizace a zdroje. Hlavním závěrem studie je, že pro zlepšení výuky vícejazyčných žáků je důležité do práce s vícejazyčnými žáky zapojit všechny odborníky působící ve škole a zvyšovat povědomí o relevantním výzkumu. Více informací poskytne Elisabeth Lindénová, poradkyně při Švédské agentuře pro speciální vzdělávání a školy, elisabeth.linden@spsm.se, nebo navštivte webové stránky Zpráva (ve švédštině) je k dispozici ke stažení na: Dánsko: Nová legislativa týkající se inkluzivního vzdělávání a změna konceptu speciálního vzdělávání Dánský parlament schválil vládní návrh na změnu konceptu speciálního vzdělávání, který mimo jiné obsahuje požadavek, aby školy poskytovaly inkluzivní vzdělávání významně vyššímu počtu dětí. Inkluzivní vzdělávání dětí, u kterých je možné, že budou potřebovat podporu, či ji už potřebují, je nyní povinností každé školy. Nástroji je individuální podpora, vzdělávání v podskupinách, dodatečné vzdělávání, praktická pomoc a pomocní učitelé či asistenti ve třídách. Za implementaci inkluzivního vzdělávání nese odpovědnost ředitel školy. Tento nový koncept speciálního vzdělávání je omezen na studenty ve speciálních třídách a školách a studenty s potřebou individuální podpory v domácím vzdělávání v rozsahu více než 9 hodin týdně. To znamená, že ze speciálního vzdělávání přejde studentů do systému podpory podle nové legislativy, která se soustřeďuje na inkluzivní vzdělávání. Změna legislativy je reakcí na vývoj v Dánsku s rostoucím počtem studentů v odděleném speciálním vzdělávání. Hlavním cílem je, aby se odpovědnost za diferenciaci výuky podle individuálních potřeb studentů přenesla do škol hlavního vzdělávacího proudu. Odborníci z pedagogicko-psychologických center (PPR) budou mít i nadále povinnost sledovat studenty ve speciálních školách, avšak v případě inkluzivního vzdělávání studentů budou ředitelé škol moci podle potřeby sami požádat o pomoc externí specialisty z PPR v oblasti plánování a poradenství. Ministryně školství a mládeže iniciovala další kroky na podporu legislativy: založení Národního centra integrované podpory pro inkluzi a speciální vzdělávání, zkoumání dat v inkluzivním vzdělávání, vznik podpůrné pracovní skupiny, realizaci experimentů s týmovou výukou dvou učitelů ve třídě, kampaně pro aktéry atd. Další informace poskytne Finn Christensen, národní koordinátor Agentury za Dánsko: finn.christensen@uvm.dk EuroNews 21 11

12 Informace k vydání Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání je nezávislá organizace s vlastní samosprávou, kterou podporují členské země Agentury a evropské instituce (komise a parlament). Vydání tohoto dokumentu umožnila podpora členských zemí Agentury i Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu Evropské komise: /index_en.htm Názory vyjádřené jednotlivci v EuroNews nevyjadřují nutně oficiální názory Agentury, jejích členských zemí ani Evropské komise. Komise nenese žádnou zodpovědnost za jakýkoli způsob použití informací obsažených v tomto dokumentu. Části tohoto buletinu mohou být zveřejněny za podmínky přesného udání zdroje. Elektronické verze jsou k dispozici na webových stránkách Agentury: Pokud si přejete více výtisků tohoto buletinu či jakékoli další informace o práci Agentury, kontaktujte prosím: Sekretariát: Østre Stationsvej 33 DK-5000, Odense C Dánsko Tel: secretariat@european-agency.org či Kancelář v Bruselu: 3 Avenue Palmerston BE-1000, Brussels Belgie Tel: brussels.office@european-agency.org Dostupné v: CS, DA, DE, EL, EN, ES, ET, FI, FR, HU, IS, IT, LT, LV, MT, NL, NO, PL, PT, SK, SL, SV ISSN: European Agency for Development in Special Needs Education 2012 EuroNews 21 12