Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, s.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, s."

Transkript

1

2

3

4

5 Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. Lektorovali: doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. prof. Ing. Růžena Petříková, CSc. doc. PhDr. Milada Šmejcová, CSc. prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. RNDr. Jan Žufan, Ph.D., MBA, 2012 ISBN (brož.) ISBN (e-pub)

6 Obsah Úvod Organizace a informace Organizace a její okolí Řízení organizace a jeho podpora IS Význam informací v řízení organizace Příjemci informací Ochrana informací Data, informace, znalosti Koncepce informační podpory personalistiky Architektura personálního informačního systému Od expertních programů k ERP Podpora administrativních prací a komunikace prostředky osobní informatiky Komunikační software a groupware Kancelářské systémy Další nástroje Personální procesy podporované PIS Organizace a řízení Personální administrativa Formování personálu organizace (staffing) Mzdy a platy Rozvoj lidských zdrojů Pracovní doba PIS jako podpora vedoucích zaměstnanců Personální controlling Další procesy Implementace a provoz PIS... 80

7 Informační systémy v moderním personálním řízení 5.1 Implementace PIS Rizika implementace PIS Provoz PIS Dopad implementace na personální útvar Bezpečnost a ochrana informací v PIS Zásady ochrany informací Ochrana osobních údajů Trendy Summary Seznam obrázků Seznam tabulek Použitá literatura a prameny Rejstřík O autorovi

8 Úvod Informační systémy jsou dnes samozřejmou součástí každodenní praxe ve většině organizací podnikatelského i nepodnikatelského sektoru. Od počátků spojených především s ekonomickými a technickými aplikacemi se vyvinuly v nástroj, který pokrývá celé spektrum činností organizací. Patří do něj i personalistika, resp. řízení lidských zdrojů, jakožto jeden z hlavních procesů řízení organizace. Již v dřevních dobách vzniku podnikové informatiky bylo zpracování platů a mezd pomocí výpočetní techniky jedním z významných úkolů, kterými se podniková výpočetní střediska zabývala, protože se jednalo o zřetelné zefektivnění činnosti založené na opakovaných mechanických výpočtech. Starší čtenáři si jistě vzpomenou na výplatní lístky tištěné na traktorovém papíře, bez diakritiky a distribuované zpravidla tři týdny po ukončení období, za které byla mzda vyplácena. V dobách zadávání vstupů pomocí děrných štítků nebo pásek a přísného přidělování strojového času to ani nebylo jinak možné. Od těchto dob za posledních 20 let došlo k významnému posunu. Zpracování mezd v informačním systému v reálném čase je samozřejmostí, výplatní termíny kolem pátého pracovního dne v měsíci také. Většina mezd a platů je prostřednictvím platebních bran zasílána elektronickými příkazy na bankovní účty zaměstnanců a mzdové účetní spravují několikanásobně větší počty zaměstnanců než v minulosti. Nejdůležitější na tomto vývoji je však skutečnost, že informační systémy nepoužíváme jen k mechanickým výpočtům ve mzdové oblasti, ale že se staly běžným nástrojem pro podporu téměř všech personálních procesů. V některých případech převzaly velkou část práce personalistů (personální administrativa, statistika, poskytování dat pro jiné procesy ), v jiných případech jim významně ulehčují práci tím, že umožňují rychle a spolehlivě vyhledávat informace potřebné pro řízení a výkon personálních činností recruitment, vzdělávání, hodnocení zaměstnanců, tvorba a udržování mzdových systémů aj. Rozsáhlá implementace personálních informačních systémů (resp. personálních modulů systémů plánování podnikových zdrojů ERP) umožnila zapo- 7

9 Informační systémy v moderním personálním řízení jit do personálního řízení jak vedoucí zaměstnance, kterým poskytla on-line přístup k datům jejich podřízených a k funkcím potřebným pro jejich řízení, tak i samotné zaměstnance v podobě přístupu k nejrůznějším samoobslužným aplikacím zaměřeným na osobní rozvoj, čerpání benefitů, plánování kapacit atd. Každý pokrok, kterým nesporně rozvoj informační podpory personálního řízení je, s sebou přináší i negativa. Tím zřejmě největším v daném kontextu je vysoká koncentrace dat o zaměstnancích, případně jiných osobách spojených s organizací, v databázi personálního informačního systému. Riziko cíleného nebo náhodného prozrazení, ztráty nebo neřízené modifikace ve velkém rozsahu je samozřejmě nepoměrně větší než v dobách papírové personální administrativy. Proto je velká pozornost věnována problematice ochrany a zabezpečení osobních údajů. Tato kniha se pokouší shrnout vývoj a současný stav podpory personálního řízení personálními informačními systémy, ukázat jejich roli v kontextu informačního systému organizace jako celku a naznačit možnosti dalšího rozvoje. Životní cyklus informačního systému v organizaci se v posledních 20 letech pohyboval mezi pěti až šesti lety, po kterých docházelo k zásadní obměně nebo úplné náhradě systému. Zdá se, že se toto tempo v posledních několika letech zpomalilo, nicméně zejména v nepodnikatelském sektoru (státní a veřejné instituce) lze očekávat v nejbližších několika letech zásadní generační obměnu informačních systémů, jelikož stav jeho podpory těmito systémy je ve srovnání s podnikatelskou sférou opožděn asi tak o deset let. Podnikatelská sféra pak stojí před výzvou nazvanou pronájem služeb informačních systémů nebo také clouding, což s sebou nese nové výzvy a problémy k řešení jak v podnikové informatice, tak v personálních útvarech. Proto jsme do této knihy zařadili i kapitolu týkající se implementace (personálního) informačního systému a rizik s tím spojených. 8

10 1 Organizace a informace 1.1 Organizace a její okolí Žádná organizace nežije samostatně, ve vzduchoprázdnu, ale její existence a fungování je podmíněno společenskými podmínkami, ve kterých je zapojena a do kterých řadíme společenské vztahy, legislativu, infrastrukturu státu, resp. území apod., a přírodními podmínkami, ve kterých je situována a do kterých řadíme zdroje surovin, klima, geografickou polohu, přístup ke komunikacím atd. Informace o přírodních a společenských podmínkách existence organizace patří mezi základní informace využívané v její činnosti. Tyto informace jsou poměrně stabilní a nepodléhají rychlým změnám (s výjimkou některých obecně závazných předpisů, jejichž změny jsou v podmínkách České republiky častější než by bylo vhodné). Jsou obvykle veřejně známé a jejich sdílení s jinými subjekty je běžné, nepatří do obchodního tajemství (obchodní zákoník, 17 20) nebo mezi jiné chráněné informace. Organizace podnikatelského sektoru a příspěvkové a rozpočtové organizace státu, územních samosprávných celků, obcí a neziskové organizace vyvíjející aktivity v oblasti poskytování nejrůznějších služeb ve své činnosti vstupují do mnoha vztahů s okolním prostředím, které můžeme rozdělit do čtyř základních skupin. Jsou to zejména: vztahy s dodavateli, vztahy se zákazníky, vztahy s finančními trhy, vztahy s trhem práce. Vztahy organizací v nepodnikatelském sektoru (zejména organizační složky státu, úřady samosprávných celků, obcí aj.) lze charakterizovat obdobně, přičemž za dodavatele lze považovat jiné organizace (nadřízené nebo spolupracující), zákazníky jsou fyzické osoby (občané) nebo podnikatelské 9

11 Informační systémy v moderním personálním řízení subjekty či jiné spolupracující nebo podřízené organizace. A jakožto subjekty vykonávající činnost v reálném prostředí musejí řešit problematiku financování a zaměstnávání zaměstnanců. Informace o vztazích organizace s okolním prostředím jsou velmi rozmanité a proměnné v čase. Zpravidla jde o velké objemy dat z různých zdrojů, s různým stupněm důležitosti a dobou exspirace. Z toho se pak odvíjí požadované přístupy k jejich zpracovávání a uchovávání. Tyto informace mají pro organizaci různou hodnotu a u podnikatelských subjektů tvoří součást jejich konkurenční výhody na trhu. Jejich ztráta, prozrazení nebo neřízená modifikace mohou být tedy zdrojem ohrožení. Vedle toho některé z těchto informací podléhají zvláštnímu způsobu zacházení, který vyplývá z obecně platné legislativy (osobní údaje, utajované informace ). Schéma vztahů podniku s jeho okolím a dalšími subjekty je znázorněno na obrázku 1. Spole enské podmínky (legislativa, infrastruktura, aj.) Zdroje financování PODNIK Dodavatelé Procesy Zákazníci innosti P írodní podmínky (zdroje, klima, komunikace) Trh práce Obr. 1 Schéma vztahů podniku (zdroj vlastní zpracování) 10

12 Organizace a informace 1.2 Řízení organizace a jeho podpora IS Základem efektivního a úspěšného řízení organizace jsou správné informace, které jsou ve správný čas k dispozici správným lidem. K shromažďování, třídění a zpřístupňování informací využíváme informační systém. Pod pojmem informační systém v současné době nejčastěji rozumíme soubor metod a technických prostředků zajišťujících sběr, přenos, uchovávání, zpracovávání a prezentaci dat s cílem tvorby a poskytování informací příjemcům zúčastněným na řízení a realizaci procesů v organizaci. V užším smyslu jde o hardware (počítače) a software (databáze, aplikace, programy), které slouží k shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování dat potřebných k řízení a provádění procesů a činností. V jistém smyslu sem patří i lidé, kteří zajišťují vývoj, provoz, správu, rozvoj a využívání uvedených prostředků. Z komplexního pohledu je třeba pod pojmem informační systém vidět soubor všech metod a prostředků (a také lidí) sloužících ke zpracovávání všech formalizovaných informací, tj. takových, které jsou nějakým způsobem zaznamenány na jakémkoliv médiu. Systémy uvedené v předchozím odstavci jsou plným názvem označovány jako automatizované informační systémy. A aby používaná terminologie nebyla příliš jednotvárná, tak se můžeme setkat s tím, že pojem informační systém se používá jak pro soubor veškerého hardware a software využívaného v organizaci, tak i pro jednotlivé aplikace, které podporují ucelený proces nebo skupinu činností. Pro naši potřebu tedy budeme pracovat s představou, že veškeré formalizované informace jsou uloženy a zpracovávány převážně v elektronické podobě; pokud se vyskytují na jiných nosičích, jedná se o jejich sekundární výskyt. Informačním systémem tedy rozumíme automatizovaný informační systém. Informační systém organizace je pak tvořen (v ideálním případě) jediným integrovaným automatizovaným informačním systémem na bázi ERP/ERP II nebo souborem dílčích automatizovaných informačních systémů (subsystémy informačního systému organizace), které podporují jednotlivé činnosti, procesy nebo skupiny procesů, které v organizaci probíhají (tzv. procesní nebo komplexní informační systémy). 11

13 Informační systémy v moderním personálním řízení ERP Enterprise Resource Planning (systémy plánování podnikových zdrojů) Integrované informační systémy mají nejčastěji základ v původních systémech plánování výroby, označovanými MRP (Manufactured Resources Planning). Zahrnutím dalších procesů a vazeb (financování, účetnictví, controlling, podpora řízení dodavatelských vztahů a vztahů se zákazníky a v neposlední řadě řízení lidských zdrojů organizace) vytvořilo ze systému podporujícího řízení výroby nepostradatelný systém pro podporu všech hlavních procesů organizace. Zahrnutím manažerské nadstavby pracující i s informacemi mimo organizaci a mimo běžné transakce (data z finančních trhů, veřejných registrů, rešerší ekonomického a politického zpravodajství aj.), která vedle podpory rozhodování na operativní a taktické úrovni zahrnuje i podporu strategického řízení (BI = Business Intelligence), vznikla nová generace těchto systémů, pracovně označovaná ERP II. Jak je z výše uvedeného zřejmé, používané označení není zcela přesné. ERP systémy zahrnovaly v minulosti především podporu hlavního procesu od řízení dodávek materiálů a polotovarů, přes vlastní výrobu až po expedici (odbyt). Požadavky na maximální přizpůsobení výroby požadavkům zákazníků, zkrácení výrobních cyklů, zavedení sledování cash-flow jakožto jednoho z nejvýznamnějších ukazatelů úspěšnosti organizace, zvýraznění vlivu lidského faktoru na výsledky organizace atd. vedlo k tomu, že do původního, čistě technicko ekonomického řešení byly přidávány prvky, které podporují i vedlejší procesy a pomáhají je řešit právě s ohledem na hlavní předmět činnosti organizace. Nicméně zkratka ERP je natolik vžitá, že ji nelze dost dobře jednoduše změnit. Což ovšem znamená, že v případě, kdy pracujeme se sdělením, že organizace využívá systém ERP, musíme si nutně položit otázku, v jakém rozsahu a které procesy jsou takto pojmenovaným systémem podporovány. Základním znakem integrovaných IS je jedna společná (i když často velmi rozsáhlá a vnitřně složitě strukturovaná) databáze. To znamená, že v rámci organizace nedochází (resp. nemusí docházet) k předávání dat ven ze systému. Pro uživatele pracující ve více oblastech (např. účetnictví a správa majetku) nevzniká stresující nutnost znalosti ovládání dvou nebo i více systémů a jejich často úplně odlišného uživatelského prostředí. Nezanedbatelným efektem integrovaného řešení je pak jednodušší a tím pádem lacinější správa systému, především z hlediska lidských zdrojů (počty administrátorů a správců systému a jejich nutná školení a certifikace). V případě poruchy na úrovni hardware, 12

14 Organizace a informace operační nebo databázové vrstvy informačního systému však pochopitelně nefunguje žádná dílčí oblast, tzn., že integrované řešení vyžaduje obvykle robustní systém zálohování systému a rychlou reakci na případně vzniklé problémy. ERP systémy jsou konstruovány jako modulární tak, aby bylo možné prodávat kromě celkového řešení i jednotlivé části, byla usnadněna správa a řízení přístupů u rozsáhlých systémů. Schematicky je pokrytí procesů informačním systémem na bázi ERP znázorněno na obrázku 2. Zdroje financování Dodavatelé PODNIK ERP Procesy Zákazníci innosti Trh práce Obr. 2 Schéma pokrytí procesů a vztahů systémem ERP (zdroj vlastní zpracování) Mezi ERP systémy najdeme jak unikátní řešení, která si organizace vyvíjí samostatně (vlastními silami nebo prostřednictvím najatých SW firem), tak i standardizovaná řešení počínající krabicovým software 1 a končící na míru přizpůsobeným klonem komerčního produktu, přičemž jsou známy případy, kdy toto přizpůsobení ( customizace produktu ) dosahuje desítek procent původního řešení. 1 Tedy software, který je nainstalován tak, jak byl zakoupen, bez možnosti dalších úprav podle potřeb zákazníka. 13

15 Informační systémy v moderním personálním řízení Procesní (komplexní) informační systémy Tyto informační systémy slouží obvykle k podpoře jednoho hlavního procesu (účetnictví, personalistika, správa majetku ) nebo skupiny blízkých procesů. Jejich výhodou je možnost vyšší úrovně rozlišení problémů a přizpůsobení se potřebám vlastníků jednotlivých procesů v organizaci a v návaznosti na to vyšší kvalita poskytovaných služeb a uživatelský komfort. Rozčlenění dat do více systémů umožňuje lépe organizovat přístupy k nim a dosáhnout zabezpečení proti neoprávněným přístupům k datům. Dodavateli procesních systémů jsou obvykle firmy specializované na určitou problematiku, tzn. s hlubokou mírou poznání řešených problémů, což je jistě pozitivním přínosem pro zákazníka organizaci, která si takovýto systém pořizuje nebo jej provozuje. Na druhou stranu vychází obvykle každý z dodavatelů z jiného technologického základu a velkým problémem takto sestavovaného informačního systému organizace je vzájemné propojení jednotlivých subsystémů. Nevýhodou vícesystémového uspořádání je především nutnost budování datových přechodů mezi systémy (tzv. interface) a dále pak potřeba správců a administrátorů specializovaných na jednotlivé systémy. To s sebou přináší vyšší nároky na organizaci práce útvaru ICT a zvyšuje náklady na provoz a správu informačních systémů organizace. V praxi se setkáváme s několika skupinami komplexních IS 2 : a) SCM Supply Chain Management (řízení zásobování), b) CRM Customer Relationship Management (řízení vztahů se zákazníky), c) MIS Management Information System (manažerský informační systém), d) PIS Personal Information System (personální informační systém), e) FIS Financial Information System (finanční informační systém), f) MRP Manufacturing Resource Planning (plánování výrobních zdrojů). Schematicky lze znázornit oblasti nasazení jednotlivých IS např. tak, jak je uvedeno na obrázku 3. 2 Uvedené rozdělení není nikterak závazné a v různé literatuře se můžeme setkat i s dalšími názvy a zkratkami. Pro účely této publikace byly vybrány nejfrekventovanější zkratky a názvy tak, aby byly pokryty všechny významné procesy podniku. 14

16 Organizace a informace Zdroje financování FIS PODNIK Dodavatelé SRM MRP Procesy CIS Zákazníci innosti PIS Trh práce Obr. 3 Schéma pokrytí hlavních procesů a vztahů informačními systémy (zdroj vlastní zpracování) Uvedená označení označují možné typy IS využívaných v organizacích, nikoliv konkrétní produkty. Uvedené typy mohou být ve skutečnosti tvořeny jedním nebo více software od jednoho i více dodavatelů. Je samozřejmě žádoucí, aby jednotlivé systémy měly maximum společného, tj. především, aby byly postaveny nad stejnými operačním a databázovými systémy a využívaly stejné komunikační nástroje (protokoly). Charakteristickým rysem je skutečnost, že každý z uvedených systémů je schopen autonomní práce i v případě výpadku jiného (netýká se pochopitelně výpadků na společných vrstvách, tj. sítích, společných serverech, napájeních atd.). Na trhu se vyskytuje naprosto nepřeberné množství řešení pro jednotlivé procesy, přičemž velmi často jde o řešení národní nebo místní, vytvořená přímo v podnicích nebo na jejich objednávku lokálními SW firmami. Většího stupně zobecnění se dostává zejména účetním systémům v souvislosti s přijímáním mezinárodních účetních standardů IFRS a systémům řízení financování, které bývají spjaty s tou či onou bankou. Specificky národní řešení jsou 15

17 Informační systémy v moderním personálním řízení nejrozšířenější především v oblasti personalistiky, což souvisí se zásadními odlišnostmi v pracovněprávní a mzdové legislativě jednotlivých států. 1.3 Význam informací v řízení organizace Dostatek kvalitních informací je základem pro správné a včasné rozhodování na všech stupních řízení. Současnost je charakterizována tím, že jednak roste objem informací, které musejí pracovníci na všech úrovních brát v úvahu při řízení i výkonu jednotlivých procesů a činností, a jednak roste rychlost, s jakou dochází k jejich modifikacím a zastarávání. Pro rozhodování na strategické úrovni pak hrají čím dál větší roli informace z externího prostředí a z prostředí nebo oborů, které s hlavním předmětem organizace nemají zdánlivě nic společného. Informace, se kterými v každodenní praxi pracujeme, mají tedy dvojí původ: vnitřní informace vznikají při činnosti organizace, většinou jako její důsledek ve formě zpětné vazby nebo jako vedlejší produkt, vnější informace získává organizace v důsledku přímých interakcí s okolním prostředím v rámci svojí činnosti (marketing, prodej, obstarávání, financování) a také buď cíleným vyhledáváním, nebo náhodně mimo okruh svého působení. Tím, že umožňují přijímat rozhodnutí vedoucí k realizaci hlavních procesů organizace, stávají se samy zdrojem přidané hodnoty organizací vytvářené (stejně jako materiál, peníze, lidé). Zároveň jsou produktem, zbožím, které organizace zpeněžuje, ať jako součást svých výrobků a služeb, nebo přímo. To znamená, že informace mají svoji hodnotu, která se promítá buď nepřímo, v ceně produktů nebo služeb, eventuálně přímo v ceně informace, kterou organizace poskytuje jinému subjektu. V produktivní činnosti organizace mají informace dva hlavní významy snižují náklady na produkci a zvyšují příjmy. V oblasti nákladové umožňují správné a včasné informace zejména: efektivně řídit logistiku, tj. především snižovat nebo zcela odstraňovat skladové zásoby, nakupovat co nejoptimálněji požadované komodity, operativně řídit procesy z hlediska času (odstraňovat zbytečné časové prodlevy a rezervy), 16

18 Organizace a informace efektivně plánovat, připravovat a provádět údržbu a obnovu zařízení s co nejmenšími ztrátami vyplývajícími z odstavení zařízení. V oblasti příjmové umožňují: vyhledávat příležitosti na trhu (jak z hlediska produktů, tak z hlediska lokalizace), nacházet co nejlepší uplatnění vlastní produkce, získávat co nejlepší ceny za svoje zboží a služby, predikovat vývoj trhu. 1.4 Příjemci informací V každé organizaci lze z hlediska příjemců informací identifikovat čtyři základní skupiny pracovníků. Ty se od sebe liší množstvím a agregací informací a také jejich zdroji a způsobem přístupu k nim a jejich zpracovávání. Je to: vrcholový (strategický) management, střední a liniový management, specialisté, výkonní pracovníci. V první řadě jde o vrcholový management organizace, který odpovídá za strategické řízení organizace a její rozvoj v zájmu a podle zadání vlastníků nebo zřizovatele. K tomu potřebuje informace o okolí organizace i o jejích vnitřních procesech, avšak tyto informace požaduje v přehledné podobě a ve vysoké míře agregace a zobecnění. Až na výjimky nepotřebují manažeři na vrcholové úrovni pracovat s transakčními daty v reálném čase. Pro jejich potřebu jsou určeny aplikace označované jako manažerské informační systémy, které jsou buď samostatnými aplikacemi pracujícími nad datovými sklady (data warehouses), nebo nadstavbami integrovaných systémů ERP. Jedná se o nástroje, které jsou součástí tzv. Business Intelligence, označované obvykle jako EIS (Executive Information Systems). Střední a liniový management zajišťující organizaci řízení procesů ve svojí působnosti, tj. především řízení personálu, technologií a nákladů, ke své činnosti potřebuje především interní informace o těchto procesech uspořádané jako výstupy z transakčních systémů (TPS Transaction Processing Systems, tj. systémy určené pro mechanizaci a automatizaci agend v organizaci, tedy CIS, FIS, PIS, CRM, MRP ). V menší míře využívají pak i informace z vnějšího okolí organizace, a to selektivně podle své oborové odpovědnosti. 17

19 Informační systémy v moderním personálním řízení Specifickým nástrojem pro tuto skupinu pracovníků jsou systémy pro podporu rozhodování (DSS Decision Support Systems), které jsou schopny prostřednictvím uživatelsky přívětivého rozhraní (dnes typicky internetového prohlížeče) poskytovat data pro rozhodovací analýzy a vytvářet modely vývoje problému pro různé varianty rozhodnutí. V případě, že v organizaci je zaveden funkční knowledge management, jsou výsledky rozhodnutí i okolnosti, za kterých byla učiněna, ukládány do informačního systému organizace pro zpětné analýzy i opakované využití. Pracovníci v pozicích specialistů (metodici, technologové, plánovači, auditoři aj.), jejichž úkolem je vytvářet podklady pro rozhodování strategického managementu, modelovat procesy, zjišťovat zpětnou vazbu, navrhovat plány a rozpočty a další tvůrčí činnost, potřebují ke své činnosti jednak detailní informace o fungování organizace, a to až na úrovni jednotlivých transakcí, a stejně tak i detailní informace o stavu vnějšího prostředí, konkurence atd. Jsou tedy v obdobné situaci jako vrcholový management, ovšem s tím rozdílem, že pracují s detailními informacemi, a nejčastěji jsou to právě oni, kdo tyto informace agregují pro potřeby strategického řízení a rozhodování. Jsou uživateli veškerých transakčních systémů (TPS) organizace a prostřednictvím analytických aplikací využívají i nejrůznější datové sklady, ať již interní, v majetku organizace, nebo externí, spravované třetími stranami, do kterých si organizace kupuje přístup nebo které jsou veřejně přístupné (obchodní a insolventní rejstřík, databáze plátců DPH, monitoring tisku a médií ). Specifickou skupinou systémů užívaných touto skupinou jsou pak technologické a řídicí systémy, které mají charakter transakčních systémů, avšak jsou od ostatních aplikací oddělené a data z nich jsou do řídicích a ekonomických systémů předávána dávkově. Svojí činností zároveň tito pracovníci tvoří data, která vstupují do užívaných systémů a slouží následně všem skupinám pracovníků. Výkonní pracovníci potřebují pro svoji práci nejčastěji transakční systém (systémy), které podporují činnosti, jejichž výkonem jsou pověřeni (výrobní operace, účetní transakce, finanční operace, správní rozhodnutí, nákupy ). Při výkonu těchto činností zároveň pořizují data (manuálně i automaticky, vědomě i nevědomě), která jsou využívána v navazujících nebo souvisejících činnostech, v analytické, kontrolní a řídicí činnosti. Souhrnný přehled příjemců informací, míry agregace a nejvíce používaných informačních systémů uvádíme v tabulce 1. Jak uvádí Tvrdíková, s rostoucí úrovní řízení roste míra agregace informací a jejich účelové selekce a také míra jejich neurčitosti (Tvrdíková 2008). 18

20 Organizace a informace Vrcholový management (strategické řízení) strategie podniku informování vlastníků Střední a liniový management (výkonné řízení) zajištění procesů v okruhu působnosti řízení lidí řízení nákladů útvarů přehledné a agregované informace informace o podniku a jeho okolí informace pro operativní a střednědobé řízení informace o lidských zdrojích informace o nákladech a výnosech Specialisté (tvorby koncepcí, projekce, uzavírání obchodů ) návrhy procesů a činností analýzy kontroly Výkonní zaměstnanci (výrobní a obslužné činnosti) realizace činností sběr dat z průběhu činností specializované informace o zdrojích, technologiích informace o zásobách, kapacitách informace o průběhu procesů a činností informace pro vlastní práci (technologie, logistika, účtování ) manažerský informační systém / EIS nadstavby ERP apod. integrovaný informační systém ERP specializované informační systémy (PIS, FIS ) integrovaný informační systém ERP specializované informační systémy (PIS, FIS ) technologický SW (CAD, PDM ) specializované informační systémy (PIS, FIS ) technologický SW (CAD, PDM ) provozní terminály NC systémy Tab. 1 Přehled příjemců a zdrojů informací (zdroj vlastní zpracování s využitím Tvrdíkové, 2008) 1.5 Ochrana informací Informace, se kterými v organizacích pracujeme, ať už jde o informace zde vytvářené nebo získané z jiných zdrojů, mají svoji hodnotu. Ta je dána především jejich exkluzivitou, přesností, vypovídací hodnotou nebo určitou zvláštností jejich povahy. Stanovení hodnoty (ceny) konkrétní informace není jednoduché, protože její výše je závislá na konkrétní situaci a kontextu a tudíž je i (někdy poměrně rychle) proměnná. V praxi se proto používají dva základní způsoby stanovení hodnoty (ceny) informace. 19

21 Informační systémy v moderním personálním řízení V prvním případě jde o nákladovou metodu (cenu), která vychází ze stanovení objemu výdajů vynaložených na obstarání (zjištění, shromáždění, zpracování, uchování) informací. Ve druhém případě se hodnota informace odvozuje od dopadů, které by mělo (má) případné zcizení nebo zneužití informace, v podobě hrozící nebo způsobené škody. Je pochopitelné, že obě metody pracují s řadou variabilních faktorů a kvalifikovanými odhady. Problematika stanovení hodnoty informací je však stále důležitější s tím, jak roste počet případů úmyslných nebo neúmyslných škod způsobených krádežemi, ztrátou nebo prozrazením informací neoprávněným subjektům. Krádeže informací (ať už v podobě politické, vojenské nebo průmyslové špionáže) jsou samozřejmě staré jako civilizace. Nicméně rozvoj informačních technologií s sebou přinesl značné zjednodušení možností, jak se k požadovaným informacím dostat a jak je především přemístit z jednoho místa na druhé. Digitálním fotoaparátem, který umožňuje získání snímků dokumentů ve stejné kvalitě, jako by byly naskenovány, je vybaven každý druhý mobilní telefon a veškerá data o zákaznících, produktech nebo ekonomice organizace v objemu odpovídajícím milionům stránek textu lze vynést na flash memory, jejíž největší součástí je USB konektor, nebo odeslat jediným kliknutím Je tedy v zájmu každé organizace svoje informace chránit a přijímat a realizovat opatření, která mají za cíl zabránit úmyslnému nebo neúmyslnému jednání, které by vedlo k poškození organizace. Výše škod způsobených počítačovou kriminalitou se velmi obtížně odhaduje a skutečný rozsah nezákonné činnosti v této oblasti se dá těžko odhalit. Jedná se totiž o problematiku nadmíru citlivou vedle přímých škod, které tato kriminalita způsobuje, je zde ještě často silnější efekt poškození jména organizace a ztráty důvěry zákazníků, partnerů nebo veřejnosti obecně. Z tohoto důvodu jsou případné incidenty utajovány a řešeny tak, aby nedošlo k publicitě, i když to pro organizaci znamená často značné ztráty. Vedle toho stát deklaruje svůj zájem na ochraně určitých informací, které se dotýkají jeho zájmů nebo zájmů jednotlivých občanů tím, že formou zákonů ukládá povinnosti související s ochranou určitých informací, případně stanovuje možné způsoby nakládání s nimi a podmínky, za kterých k tomu může docházet. Z pohledu zákonem chráněných informací můžeme rozlišit zejména tyto kategorie: 20

22 Organizace a informace utajované informace podle zákona č. 512/2004 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, osobní údaje podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, obchodní tajemství podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, vynálezy a průmyslové vzory podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích a zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, autorská díla a autorská práva podle zákonů č. 35/1965 Sb. a č. 121/2000 Sb., autorský zákon do této skupiny patří i počítačové programy a databáze jakožto autorská díla. V uvedených případech existuje veřejný zájem na ochraně daného druhu informací a jsou stanovena pravidla, jak s těmito informacemi zacházet. Porušení je pak sankcionováno trestněprávně nebo lze ochranu vymáhat soudně v rámci civilního práva. Ochrana jiných informací spadá pod interní opatření a pravidla organizace a přesahuje rámec této publikace. V oblasti personálního řízení se setkáváme nejčastěji s povinností zajistit ochranu osobních údajů zaměstnanců a dalších osob v obdobném poměru. Povinnostem v této oblasti a formám a metodám ochrany osobních údajů se budeme věnovat v samostatné kapitole. 1.6 Data, informace, znalosti V běžné praxi se obvykle poměrně volně zachází s pojmy data a informace, případně znalosti (zejména v souvislosti se zaváděním systémů znalostního managementu v organizacích). Nicméně mezi těmito pojmy existují významné kvalitativní rozdíly, přičemž jsou na sobě vzájemně závislé a fakticky tvoří triádu, kde vyšší úroveň pojmu nutně vychází z úrovně nižší. Data jsou výrazem, který označuje jakékoliv údaje zpracovávané programem (Oborová encyklopedie Výpočetní a řídicí technika, 1982, s. 34). V širším pojetí jsou dohodnuté symboly (číslice, písmena, obrázky ), které lze uložit nezávisle na člověku a jeho vědomí. Vzhledem k tomu, že naprostá většina dat je dnes primárně zpracovávána v automatizovaných informačních systémech, mají data podobu fyzikálních stavů mikroprocesorů nebo paměťových médií (magnetických či polovodičových), případně elektrických nebo optických impulzů při jejich přenosu. Uživateli jsou data zpřístupněna prostřednictvím zobrazovacích zařízení (displeje, monitory apod.), v hmotné podobě (tisky) 21

23 Informační systémy v moderním personálním řízení nebo prostřednictvím stavu nějakého zařízení (povolují-li data na přístupové kartě zaměstnance vstup do objektu, otevře se turniket nebo závora). Informací rozumíme interpretaci dat, tedy význam, který je jim přiřazen (Oborová encyklopedie Výpočetní a řídicí technika, 1982, s. 74). Vzniká na základě dohody nebo osobní (skupinové) zkušenosti. Skutečnost, že teplotu vzduchu, při které se voda vyskytuje ve všech skupenstvích, interpretujeme jako chladno, je dána naším fyziologickým uspořádáním. To, že uvedený stav je označen právě 0 C (data získaná objektivním měřením), je dán společenskou konvencí, dohodou. Tím z opačného pohledu zajišťujeme srozumitelnost ve vzájemných sděleních, protože pokud někomu, kdo se nachází na jiném místě, sdělíme, že u nás je 0 C, nemusíme složitě vysvětlovat, o jakou teplotu se jedná, jak se projevuje. Znalost je potom schopnost řešit konkrétní úlohu na základě informací, kterými disponujeme. Data jsou tedy základem pro to, abychom věděli a uměli řešit problémy a situace, před které nás staví každodenní praxe v organizacích. Je zjevné, že data, kterými organizace disponují, mají různý charakter. Pro jejich posuzování a třídění můžeme zvolit různá kritéria, přičemž nejvýznamnějšími budou zřejmě dlouho- nebo krátkodobost využití, obecnost nebo specifičnost a jejich vztah k hlavnímu předmětu činnosti (tedy to, zda jde o data týkající se procesů organizace nebo o data související s provozem informačního systému, tedy metadata). Data používaná v informačních systémech organizací lze z těchto hledisek rozdělit na pět základních skupin: číselníky a katalogy, kmenová data obsahují údaje o zaměstnancích, zákaznících, dodavatelích, bankách, transakční data údaje potřebné pro realizaci konkrétních činností; obvykle vycházejí z kmenových dat, která jsou doplněna nebo modifikována ve vztahu ke konkrétní řešené transakci; číselníky, kmenová data a transakční data jsou předmětem zálohování, archivní data vybraná data dokumentující historii organizace a jednotlivých ucelených situací (obchodních případů, přípravy rozhodnutí, tvorby plánů apod.); archivní data nejsou totožná se záložními daty! parametry pro nastavení optimálního fungování informačního systému v konkrétních podmínkách (definice finančních období, vazeb na externí systémy, pravidelných plateb apod.), 22

24 Organizace a informace metadata především logy, tj. záznamy o provozu informačního systému a o činnosti uživatelů v nich; slouží především k zjištění skutečného stavu při deklarovaných chybách a podezřeních na nekorektní funkce systému nebo chování uživatelů. Pro strojové zpracovávání dat je žádoucí, aby táž informace byla vždy zaznamenána stejnými daty. Proto se snažíme obdobné informace zadávat prostřednictvím číselníků (katalogů). Cílem je zjednodušit obsluhu (není nutné stejná data zapisovat opakovaně), zrychlit práci (výběrem symbolu nebo zápisem prvního znaku/znaků se vloží celý řetězec) a snížit chybovost (typicky se z pohledu databáze překlepy, dvojité mezery, záměna velkého a malého písmene nebo znaků 0 a O interpretují jako naprosto odlišné řetězce není totéž jako 26._6._2011 ). Číselník představuje vzestupně či sestupně uspořádanou řadu číselných znaků, písmen či jejich kombinací. Tyto znaky jsou přiřazeny k určitému verbálnímu popisu jevů či procesů se základní společnou charakteristikou. Mezi jednotlivými prvky číselníku neexistuje (ve většině případů) jejich nadřazenost či podřízenost. Číselníkem se rozumí uspořádaný seznam kódů a jim přiřazených významů. Číselníky jsou součástí automatizovaného informačního systému. Číselníky se průběžně aktualizují. (Český statistický úřad, Co je statistická klasifikace?, 2012) Klasifikace (katalog) představuje hierarchicky uspořádané třídění určitých ekonomických, sociálních nebo demografických jevů či procesů. Klasifikační třídění sleduje návaznost jevů a procesů od obecnějšího k detailnějšímu. Jevy a procesy jsou v klasifikacích rozčleněny zpravidla do tříd a podtříd, skupin a podskupin, oddílů a pododdílů, kdy vyšší stupeň struktury se rozkládá na detailnější nižší stupně a existuje hierarchické logické uspořádání podřízení a nadřízení jednotlivých stupňů klasifikace. (Český statistický úřad, Co je statistická klasifikace?, 2012) Shrnutí kapitoly Informace jsou v současnosti klíčovou hodnotou, která rozhoduje o úspěšnosti organizace. Výměna informací s okolím a jejich správné a včasné zpracovávání pro různé úrovně řízení a účely umožňuje organizaci efektivně plnit její funkce. Soustava informací relevantních k předmětu činnosti tvoří informační systém organizace v širším slova smyslu. Z výše uvedeného je patrné, že 23

25 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.

Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 120 s.

Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 120 s. Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 120 s. Lektorovali: doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. prof. Ing. Růžena Petříková, CSc. doc. PhDr.

Více

Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, s.

Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. Vzor citace: ŽUFAN, J. Informační systémy v moderním personálním řízení. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. 120 s. Lektorovali: doc. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. prof. Ing. Růžena Petříková, CSc. doc. PhDr.

Více

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ

ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ ARCHITEKTURA INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ PODLE ÚROVNĚ ŘÍZENÍ Podle toho, zda informační systém funguje na operativní, taktické nebo strategické řídicí úrovni, můžeme systémy rozdělit do skupin. Tuto pyramidu

Více

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS

Úvodní přednáška. Význam a historie PIS Úvodní přednáška Význam a historie PIS Systémy na podporu rozhodování Manažerský informační systém Manažerské rozhodování Srovnávání, vyhodnocování, kontrola INFORMACE ROZHODOVÁNÍ organizace Rozhodovacích

Více

Ing. Petr Kalčev, Ph.D.

Ing. Petr Kalčev, Ph.D. Ing. Petr Kalčev, Ph.D. 17.10.2017 24.10.2017 31.10.2017 7.11.2017 14.11.2017 21.11.2017 28.11.2017 5.12.2017 12.12.2017 19.12.2017 Úvod do manažerský informačních systémů Typy informačních systémů Příklady

Více

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?

Více

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček

Architektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?

Více

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1

Management IS. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Management IS Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 22/ 1 Učitelé Přednášející: Cvičící: Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. Ing.Aleš Klusák Kontakt: koch@fbm.vutbr.cz 22/ 2 Literatura Skripta: Koch,M. Dovrtěl,J.:

Více

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005

INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 AGENDA definice IS, zavedení pojmů možnosti a rozdělení typická struktura technologie nasazení praktická ukázka

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 9. Elektronizace podpůrných procesů Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí Správa

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Architektura informačních systémů. - dílčí architektury - strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu. Globální architektura

Architektura informačních systémů. - dílčí architektury - strategické řízení taktické řízení. operativní řízení a provozu. Globální architektura Dílčí architektury Informační systémy - dílčí architektury - EIS MIS TPS strategické řízení taktické řízení operativní řízení a provozu 1 Globální Funkční Procesní Datová SW Technologická HW Aplikační

Více

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/

Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Aplikace IS, outsourcing, systémová integrace Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Kontext Dodavatelé Strategická Zákazníci ERP Taktická Operativní Kategorie ERP - zaměřeno na

Více

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration

Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration Chytrá systémová architektura jako základ Smart Administration Ing. Petr Škvařil, Pardubický kraj Dipl. Ing.Zdeněk Havelka PhD. A-21 s.r.o. 1 Nepříjemné dotazy Jsme efektivní v provozování veřejné správy?

Více

Systémy pro podporu rozhodování. Hlubší pohled 2

Systémy pro podporu rozhodování. Hlubší pohled 2 Systémy pro podporu rozhodování Hlubší pohled 2 1 Připomenutí obsahu minulé přednášky Motivační příklad Konfigurace DSS Co to je DSS? definice Charakterizace a možnosti DSS Komponenty DSS Subsystém datového

Více

Dnešní témata Informační systém, informační služba Podnikový informační systém

Dnešní témata Informační systém, informační služba Podnikový informační systém Dnešní témata Informační systém, informační služba Podnikový informační systém VOŠIS UIM 5 1 Rekapitulace Kde jsou dokumenty? Osobní informační systém Informace v organizaci Veřejné informační systémy

Více

Informační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz

Informační systémy. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Informační systémy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz Úvod - co možná umíte z předmětu SWENG Rozdělení IT Architektura IS Klíčový prvek řízení IS z něj vycházejí detailní analytické i plánovací charakteristiky

Více

III. Informační systém & databáze

III. Informační systém & databáze III. Informační systém & databáze IS základní terminologie IS konceptuální model informačního systému Vztah IS & databáze Systém řízení báze dat Databázové modely Záznam, pole, datové typy, atribut, instance,

Více

Problémové domény a jejich charakteristiky

Problémové domény a jejich charakteristiky Milan Mišovič (ČVUT FIT) Pokročilé informační systémy MI-PIS, 2011, Přednáška 02 1/16 Problémové domény a jejich charakteristiky Prof. RNDr. Milan Mišovič, CSc. Katedra softwarového inženýrství Fakulta

Více

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ

POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ POŘÍZENÍ A IMPLEMENTACE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ ŽIVOTNÍ CYKLUS IS Stejně jako stroje a technologické linky, které jsou pořízeny, provozovány a následně, po opotřebování vyřazeny, má i informační systém svůj

Více

Systémy pro podporu. rozhodování. 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu. rozhodování

Systémy pro podporu. rozhodování. 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu. rozhodování 1 Systémy pro podporu rozhodování 2. Úvod do problematiky systémů pro podporu rozhodování 2 Připomenutí obsahu minulé přednášky Rozhodování a jeho počítačová podpora Manažeři a rozhodování K čemu počítačová

Více

Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o.

Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o. Bezpečnostní politika společnosti synlab czech s.r.o. Platnost dokumentu: 14. ledna 2015 Datum vypracování: 8. ledna 2015 Datum schválení: 13. ledna 2015 Vypracoval: Schválil: Bc. Adéla Wosková, Ing. Jaroslav

Více

Informační média a služby

Informační média a služby Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi

Více

Informace a znalosti v organizaci

Informace a znalosti v organizaci Informace a znalosti v organizaci Vladimíra Zádová Postavení informací a znalostí z hlediska úspěšnosti firmy Vnitřní faktory Rámec 7S faktorů úspěchu firmy [ Mc Kinsey ] Struktura Strategie Systémy Spolupracovníci

Více

komplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice

komplexní podpora zvyšování výkonnosti strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice strana 1 Využití Referenčního modelu integrovaného systému řízení veřejnoprávní korporace Město Hořovice 19.3.2018 Zpracoval: Roman Fišer, strana 2 1. ÚVOD... 3 2. POPIS REFERENČNÍHO MODELU INTEGROVANÉHO

Více

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací

Obsah: Základní pojmy, definice Informační systémy IT architektura Typické aplikační komponenty Implementace aplikací Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 30 Téma: INFORMAČNÍ SYSTÉMY A ARCHITEKTURA IT V PODNIKU Lektor: Ing. Michal Beránek Třída/y:

Více

Praktické aspekty ABC

Praktické aspekty ABC Praktické aspekty ABC Metoda maticového propočtu 1. Zjednodušený procesní model 2. Produktový přístup k nákladům 3. Analýza vnitřních produktů 4. Sestavení ABC rozpočtů 5. Maticový propočet Tomáš Nekvapil

Více

PODNIKOVÁ INFORMATIKA

PODNIKOVÁ INFORMATIKA GÁLA Libor POUR Jan TOMAN Prokop PODNIKOVÁ INFORMATIKA Obsah O autorech... 11 Na úvod jak chápat tuto knihu... 13 Část I: Principy podnikové informatiky... 17 1. Informatika, aplikovaná informatika, podniková

Více

Vnitřní integrace úřadu Středočeského kraje

Vnitřní integrace úřadu Středočeského kraje VIÚ Středočeského kraje, Mgr. Jan Drnovský, Mgr. Václav Pávek 09/11/15 Vnitřní integrace úřadu Středočeského kraje Vnitřní integrace úřadu KUSK Krajský úřad Středočeského kraje 2 Obecné předpoklady řešení

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA OCHRANA DAT A INFORMACÍ V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA OCHRANA DAT A INFORMACÍ V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA OCHRANA DAT A INFORMACÍ V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDU MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI

VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ, o.p.s. školící středisko Kladno katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky 5 INFORMAČNÍ SYSTÉMY V MANAŽERSKÉ PRÁCI Ú V O D E M Moderní manažerské myšlení a jednání je

Více

Management IS1. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz

Management IS1. Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz Management IS1 Doc.Ing.Miloš Koch,CSc. koch@fbm.vutbr.cz 23 1 Proč a jaký IS/IT? Informační systém je pro podnik totéž, co šaty pro člověka. Může mít vlastní, může mít vypůjčené (outsourcing), ale musí

Více

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití

Vrstvy programového vybavení Klasifikace Systémové prostředky, ostatní SW Pořizování Využití Programové prostředky PC - 5 Informatika 2 Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Přednášky: středa 14 20 15 55 Spojení: e-mail: jan.skrbek@tul.cz 16 10 17 45 tel.: 48 535 2442 Obsah: Vrstvy programového

Více

Garant karty projektového okruhu:

Garant karty projektového okruhu: Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.5 Elektronizace odvětví: eeducation Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS

Vývoj informačních systémů. Obecně o IS Vývoj informačních systémů Obecně o IS Informační systém Informační systém je propojení informačních technologií a lidských aktivit směřující k zajištění podpory procesů v organizaci. V širším slova smyslu

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

Informační systémy. Jaroslav Žáček

Informační systémy. Jaroslav Žáček Informační systémy Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/infs1/ Úvod - co možná umíte z předmětu SWENG / SWING SWOT analýza Rozdělení IT Architektura IS Klíčový prvek řízení IS

Více

Manažerský informační systém na MPSV. Mgr. Karel Lux, vedoucí oddělení koncepce informatiky MPSV

Manažerský informační systém na MPSV. Mgr. Karel Lux, vedoucí oddělení koncepce informatiky MPSV Manažerský informační systém na MPSV Mgr. Karel Lux, vedoucí oddělení koncepce informatiky MPSV Konference ISSS-2009 Hradec Králové Aldis 6. dubna 2009 MIS na MPSV časové údaje projektu Vytvoření MIS MPSV

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace. Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D.

MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace. Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D. MANAGEMENT Procesní přístup k řízení organizace Ing. Jaromír Pitaš, Ph.D. Obsah Definice procesního řízení Výhody procesního řízení Klasifikace procesů podle důležitosti Popis kontextu procesů Základní

Více

3. Očekávání a efektivnost aplikací

3. Očekávání a efektivnost aplikací VYUŽÍVANÍ INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V ŘÍZENÍ FIREM Ota Formánek 1 1. Úvod Informační systémy (IS) jsou v současnosti naprosto nezbytné pro úspěšné řízení firem. Informačním ním systémem rozumíme ucelené softwarové

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Č.j.: 3/12/51924/Moos PŘÍKAZ REKTORA č. 1/2012 Pravidla pro kompetence a odpovědnosti při správě informačního systému ČVUT Pravidla pro kompetence a odpovědnosti při

Více

GINIS na KrÚ Středočeského kraje

GINIS na KrÚ Středočeského kraje 9.4.2014 GINIS na KrÚ Středočeského kraje Informační systém GINIS na Krajském úřadu Středočeského kraje GINIS na KrÚ Středočeského kraje, Václav Pávek, www.gordic.cz GORDIC Specialista v oblasti veřejné

Více

Hospodářská informatika

Hospodářská informatika Hospodářská informatika HINFL, HINFK Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu reg.

Více

Podnikové informacní systémy investice a efekty

Podnikové informacní systémy investice a efekty Podnikové informacní systémy investice a efekty Odhad nasycenosti trhu vybranými aplikacemi z pohledu dodavatelu v CR na pocátku roku 2006 15 10 Pocet kladných odpovedí 5 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100

Více

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser

MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ. Zpracoval Ing. Jan Weiser MANAŽERSKÉ ROZHODOVÁNÍ Zpracoval Ing. Jan Weiser Obsah výkladu Rozhodovací procesy a problémy Dvě stránky rozhodování Klasifikace rozhodovacích procesů Modely rozhodování Nástroje pro podporu rozhodování

Více

1. Integrační koncept

1. Integrační koncept Příloha č. 2: Technický popis integrace 1. Integrační koncept Z hlediska koncepčního budování Smart Administration na Magistrátu města Mostu je možno hovořit o potřebě integrace tří úrovní systémové architektury

Více

VIZE INFORMATIKY V PRAZE

VIZE INFORMATIKY V PRAZE VIZE INFORMATIKY V PRAZE Václav Kraus, ŘED INF MHMP 1 / 30. 4. 2009 PRAHA MĚSTO PRO ŽIVOT Město mezinárodně uznávané, ekonomicky prosperující a úspěšné. Město bezpečné a přívětivé, město sebevědomých a

Více

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek

Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v procesu zadávání veřejných zakázek Role zákona č. 219/ 2000 Sb. o majetku ČR a zákona č. 218/2000 Sb. o Příloha č. A2 Dokumentu Jak zohledňovat principy 3E (hospodárnost, efektivnost a účelnost) v postupech Vydal: Ministerstvo pro místní

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Financování rozpočtové kapitoly MO Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

KET/ZPI - Zabezpečení podnikových informací

KET/ZPI - Zabezpečení podnikových informací KET/ZPI - Zabezpečení podnikových informací Přednášející: Ing. František Steiner, Ph.D. Ing. František Steiner, Ph.D. EK417 Katedra technologií a měření mail: steiner@ket.zcu.cz tel: 377 634 535 Konzultace:

Více

PRODEJ Prodej je pochopitelně základní funkcí pokladního systému. Systému MERCATOR umožňuje prodej realizovat ve 3 režimech:

PRODEJ Prodej je pochopitelně základní funkcí pokladního systému. Systému MERCATOR umožňuje prodej realizovat ve 3 režimech: MERCATOR Moderní pokladní systém od společnosti SICONET a.s. Co je MERCATOR MERCATOR je PC pokladní systém určený především maloobchodním a velkoobchodním prodejnám společností, jejichž podnikovým systémem

Více

Věstník ČNB částka 20/2002 ze dne 19. prosince 2002

Věstník ČNB částka 20/2002 ze dne 19. prosince 2002 Třídící znak 1 1 2 0 2 5 1 0 OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 12 ZE DNE 11. PROSINCE 2002 K VNITŘNÍMU ŘÍDICÍMU A KONTROLNÍMU SYSTÉMU BANKY 0 Česká národní banka podle 15 s přihlédnutím k 12 odst. 1 a 8

Více

Písemná příprava. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Garant předmětu: doc. RSDr. Luboš Štancl, CSc.

Písemná příprava. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Garant předmětu: doc. RSDr. Luboš Štancl, CSc. Písemná příprava Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Garant předmětu: doc. RSDr. Luboš Štancl, CSc. Zpracoval: doc. Ing. Miroslav Cempírek, CSc. Téma: Informační systém logistiky MO a AČR

Více

Příloha č. 3 zadávací dokumentace

Příloha č. 3 zadávací dokumentace Příloha č. 3 zadávací dokumentace 1. Stávající stav 1.1. Východiska pro systém základních registrů Současný systém veřejné správy vychází a bude i nadále založen na principech hierarchického modelu v podobě,

Více

Datové sklady a BI veřejného sektoru v době krize? Ing. Václav Koudele, Krajský úřad Plzeňského kraje

Datové sklady a BI veřejného sektoru v době krize? Ing. Václav Koudele, Krajský úřad Plzeňského kraje Datové sklady a BI veřejného sektoru v době krize? Ing. Václav Koudele, Krajský úřad Plzeňského kraje Agenda O Plzeňském kraji DWH a BI ve veřejném sektoru Řešení DWH na Plzeňském kraji DWH a GIS Aktuální

Více

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 6.3 Sdílitelné služby technologické infrastruktury Ministerstvo vnitra, Ministerstvo

Více

Úvod do informačních a řídicích systémů. lení

Úvod do informačních a řídicích systémů. lení Úvod do informačních a řídicích systémů Základní pojmy a rozdělen lení Informace Pojem vysoce abstraktní Skutečné informace musí být pravdivé, včasné, jednoznačné a relevantní (atributy informace) Základní

Více

Financování a ekonomické řízení

Financování a ekonomické řízení Financování a ekonomické řízení Informační systémy v systému financování a ekonomického řízení AČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Strategický dokument se v současné době tvoří. Karta projektového okruhu Číslo a název projektového okruhu: Garant karty projektového okruhu: Spolupracující subjekty: 3.9 Elektronizace odvětví: ejustice Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra

Více

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ)

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor veřejného investování, květen 2011 Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Obsah prezentace 1. Základní vymezení NIPEZ... 3-6

Více

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika

Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Bakalářský studijní obor hospodářská informatika nabízí fundované vědecké a praktické vzdělání v oblasti

Více

Kapitola 12. ODBOR PODPORY ŘÍZENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ

Kapitola 12. ODBOR PODPORY ŘÍZENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Kapitola 12. ODBOR PODPORY ŘÍZENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Odbor podpory řízení příspěvkových organizací se člení na: oddělení podpory a centrálního nákupu oddělení ekonomického řízení a financování PO

Více

POLITIKA ZPRACOVÁNÍ A OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ

POLITIKA ZPRACOVÁNÍ A OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ POLITIKA ZPRACOVÁNÍ A OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ Pardubice, květen 2018 Rada Pardubického kraje za účelem naplnění ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

KIS A JEJICH BEZPEČNOST-I

KIS A JEJICH BEZPEČNOST-I KIS A JEJICH BEZPEČNOST-I INFORMAČNÍ SYSTÉMY POUŽÍVANÉ V MANAŽERSKÉ PRAXI pplk. Ing. Petr HRŮZA, Ph.D. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu Katedra vojenského managementu a taktiky E-mail.:

Více

LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE V DODAVATELSKÉM ŘETĚZCI. Xenie Lukoszová a kolektiv

LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE V DODAVATELSKÉM ŘETĚZCI. Xenie Lukoszová a kolektiv LOGISTICKÉ TECHNOLOGIE V DODAVATELSKÉM ŘETĚZCI Xenie Lukoszová a kolektiv Recenzenti: Prof. Dr hab. Inż. Jacek Szołtysek, Uniwersytet Ekonomiczny w Katowicach Prof. Ing. Petr Šnapka, DrSc., Vysoká škola

Více

E-COMMERCE. Elektronické podnikání a koncepce elektronického obchodování. Petr Suchánek

E-COMMERCE. Elektronické podnikání a koncepce elektronického obchodování. Petr Suchánek E-COMMERCE Elektronické podnikání a koncepce elektronického obchodování Petr Suchánek Recenzenti: prof. Ing. Jiří Dvořák, DrSc. prof. Ing. Jindřich Kaluža, CSc. Vydání knihy bylo schváleno vědeckou radou

Více

Datová věda (Data Science) akademický navazující magisterský program

Datová věda (Data Science) akademický navazující magisterský program Datová věda () akademický navazující magisterský program Reaguje na potřebu, kterou vyvolala rychle rostoucí produkce komplexních, obvykle rozsáhlých dat ve vědě, v průmyslu a obecně v hospodářských činnostech.

Více

CAD/CAM SYSTÉMY V ODĚVNÍ VÝROBĚ

CAD/CAM SYSTÉMY V ODĚVNÍ VÝROBĚ CAD/CAM SYSTÉMY V ODĚVNÍ VÝROBĚ Podmínky úspěšného absolvování CAD získání zápočtu: odevzdání SP č.1 zkouška: písemná + ústní (SP č.2) Přednášky PIS jako podpora plánování a řízení podnikových procesů

Více

Informace k ICT projektům Ministerstva kultury

Informace k ICT projektům Ministerstva kultury Informace k ICT projektům Ministerstva kultury Ing. Josef Praks Ředitel Odboru projektového řízení a informačních technologií 19. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2018 Praha 28. a

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 23. května 2007 č. 561 k vytvoření účetnictví státu Vláda I. schvaluje 1. vytvoření účetnictví státu s účinností od 1. ledna 2010, 2. Základní

Více

CO OBCE MOHOU UDĚLAT PRO GDPR UŽ NYNÍ?

CO OBCE MOHOU UDĚLAT PRO GDPR UŽ NYNÍ? CO OBCE MOHOU UDĚLAT PRO GDPR UŽ NYNÍ? Praha,1.února 2018 Mgr. Miroslava Sobková Svaz měst a obcí České republiky AKTUÁLNÍ OTÁZKY MENŠÍCH SAMOSPRÁV I. Úvod II. Stručný popis postupu při implementaci GDPR

Více

Základy business intelligence. Jaroslav Šmarda

Základy business intelligence. Jaroslav Šmarda Základy business intelligence Jaroslav Šmarda Základy business intelligence Business intelligence Datový sklad On-line Analytical Processing (OLAP) Kontingenční tabulky v MS Excelu jako příklad OLAP Dolování

Více

Strategické řízení a plánování jak zefektivňovat veřejnou správu

Strategické řízení a plánování jak zefektivňovat veřejnou správu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci Strategické řízení a plánování jak zefektivňovat veřejnou správu Věra-Karin Brázová 2. 6. 2017, konference MODERNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA Obsah prezentace

Více

Řízení podniku a elektronické obchodování

Řízení podniku a elektronické obchodování Řízení podniku a elektronické obchodování Elektronické podnikání Všechny podnikové procesy ovlivněné internetem Elektronický obchod Řízení dodavatelských sítí Řízení zdrojů podniku Řízení vztahů se zákazníky

Více

28.z-8.pc ZS 2015/2016

28.z-8.pc ZS 2015/2016 Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb Teorie měření a regulace počítačové řízení 5 28.z-8.pc ZS 2015/2016 2015 - Ing. Václav Rada, CSc. Další hlavní téma předmětu se dotýká obsáhlé oblasti logického

Více

Proces vývoje HRIS Vema (Human Resources Information System) Jaroslav Šmarda

Proces vývoje HRIS Vema (Human Resources Information System) Jaroslav Šmarda Proces vývoje HRIS Vema (Human Resources Information System) Jaroslav Šmarda Proces vývoje HRIS Vema Vlastnosti HRIS (Human Resources Information System) HRIS Vema Proces vývoje HRIS Vema Vema, a. s. Přední

Více

Benefity při práci se systémem konsolidovaných pacientských dat. Ing. Ladislav Pálka, MBA C SYSTEM CZ a.s.

Benefity při práci se systémem konsolidovaných pacientských dat. Ing. Ladislav Pálka, MBA C SYSTEM CZ a.s. Benefity při práci se systémem konsolidovaných pacientských dat. Ing. Ladislav Pálka, MBA C SYSTEM CZ a.s. C SYSTEM CZ Společnost C SYSTEM CZ se zabývá komplexním řešením potřeb zákazníků v oblasti informačních

Více

Digitální mapa veřejné správy

Digitální mapa veřejné správy Digitální mapa veřejné správy jako stěžejní projekt egovernment a základní nástroj politiky státu v oblasti prostorových informací RNDr. Eva Kubátová Obsah Z čeho vycházíme Úloha MV v oblasti prostorových

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

Elektronické formy vzdělávání úředníků

Elektronické formy vzdělávání úředníků Marbes consulting = správný partner na cestě k efektivnímu vzdělávání Pro: Krajský rok informatiky Ústí nad Labem Datum: 26.9.2012 Marian Kudela MARBES CONSULTING s.r.o. Tel.: 378 121 500 Brojova 16 326

Více

MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky. mbi.vse.cz

MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky. mbi.vse.cz MBI, Management Byznys Informatiky MBI portál pro podporu řízení podnikové informatiky mbi.vse.cz J. Pour Katedra IT VŠE pour@vse.cz MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda 1. Vznik a rozvoj

Více

PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ

PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ na Střední škole automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková organizace Úvodní ustanovení Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková

Více

Ludvík Klema / Karel Malík Projekty ve veřejné správě Trnitá cesta od myšlenky k realizaci aneb pražský strážník 21. století

Ludvík Klema / Karel Malík Projekty ve veřejné správě Trnitá cesta od myšlenky k realizaci aneb pražský strážník 21. století Ludvík Klema / Karel Malík Projekty ve veřejné správě Trnitá cesta od myšlenky k realizaci aneb pražský strážník 21. století CORTIS Consulting s.r.o. Trnitá cesta od myšlenky k realizaci aneb pražský strážník

Více

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti

Přednáška č.13. Organizace firmy při zahraniční činnosti Přednáška č.13 Organizace firmy při zahraniční činnosti Organizační struktura Organizační struktura je vedením určený systém hierarchicky rozčleněných míst, útvarů, skupin (organizačních jednotek). Cílem

Více

Okruhy ke státním závěrečným zkouškám Platnost: od leden 2017

Okruhy ke státním závěrečným zkouškám Platnost: od leden 2017 Okruh I: Řízení podniku a projektů: strategický management, inovační management a manažerské rozhodování 1. Základní struktura strategického managementu a popis jednotlivých fází, zhodnocení výstupů a

Více

SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu

SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu SYSTÉMY ŘÍZENÍ PODNIKU OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU MPH_SYRP V magisterském studiu 20010-2011 1. Historické příčiny vzniku systémového přístupu k zobrazování a analýze reálných objektů. Podstata

Více

Úvod... VII. 1. Podstata marketingu Shrnutí... 8 Klíčová slova... 9 Otázky... 9 Literatura Strategické marketingové řízení...

Úvod... VII. 1. Podstata marketingu Shrnutí... 8 Klíčová slova... 9 Otázky... 9 Literatura Strategické marketingové řízení... BOUČKOVÁ Jana MARKETING Obsah Úvod... VII Oddíl A Pojetí marketingu a marketingového řízení 1. Podstata marketingu... 3 Shrnutí... 8 Klíčová slova... 9 Otázky... 9 Literatura... 9 2. Strategické marketingové

Více

Obsah. Předmluva...19. KAPITOLA 1 Úvod do programu Microsoft Dynamics NAV...23. KAPITOLA 2 Základy ovládání...33

Obsah. Předmluva...19. KAPITOLA 1 Úvod do programu Microsoft Dynamics NAV...23. KAPITOLA 2 Základy ovládání...33 Obsah Předmluva...19 Stručný úvod... 19 Cílová skupina... 20 Cvičení a řešení... 20 Poděkování... 21 Zpětná vazba od čtenářů... 21 Errata... 21 KAPITOLA 1 Úvod do programu Microsoft Dynamics NAV...23 Co

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Ing. Pavel Rosenlacher

Ing. Pavel Rosenlacher Marketing v sociálních sítích Webová analytika Ing. Pavel Rosenlacher pavel.rosenlacher@vsfs.cz Krátké shrnutí SEO spočívá v lepším zobrazování stránek ve výsledcích vyhledávání na vyhledávačích Souhrnně

Více

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část

2015-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA NOVÁ ROLE Část C Implementační část ABRI, s.r.o. Zpracováno ke dni 01. 09. 2015 Strategický dokument zpracoval pracovní tým společnosti ABRI, s.r.o. Vedoucí týmu: Mgr. Miloslav

Více

Řešení potřeb veřejné správy pomocí velkých i malých BI systémů. Tomáš Jindřich Pavel Bobkov 19.9.2013

Řešení potřeb veřejné správy pomocí velkých i malých BI systémů. Tomáš Jindřich Pavel Bobkov 19.9.2013 Řešení potřeb veřejné správy pomocí velkých i malých BI systémů Tomáš Jindřich Pavel Bobkov 19.9.2013 Agenda 1) Požadavky organizací veřejného sektoru 2) Porovnání standardních a specializovaných BI 3)

Více

Politika bezpečnosti informací

Politika bezpečnosti informací ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Název: Politika bezpečnosti informací Číslo dokumentu: OS4402 Vydání č.: 06 Výtisk č.: 01 Platnost od: 15.04.2016 Účinnost od: 29.04.2016 Platnost do: Zpracoval: Ing. Vladimír Fikejs

Více

ALSENTA s.r.o. Zadávání VZ - doporučená kritéria, výběr dodavatele, náročnost komodit

ALSENTA s.r.o. Zadávání VZ - doporučená kritéria, výběr dodavatele, náročnost komodit ALSENTA s.r.o. Zadávání VZ - doporučená kritéria, výběr dodavatele, náročnost komodit Purchasing - nákup Základní funkcí nákupu je efektivní zabezpečení předpokládaného průběhu základních, pomocných a

Více

Jak budeme řešit otevřená data ve veřejné správě? Michal Rada Ministerstvo vnitra ČR

Jak budeme řešit otevřená data ve veřejné správě? Michal Rada Ministerstvo vnitra ČR Jak budeme řešit otevřená data ve veřejné správě? Michal Rada Ministerstvo vnitra ČR OPEN Není to jen o samotných datech Hodně se hovoří o opendatech jako otevřených datech Příkladem jsou otevřená data

Více

1. Stavební management

1. Stavební management 1. Stavební management Klíčová slova: Management, podstata managementu, organizační uspořádání podniku, organizační struktura, rozhodování, osobnost manažera, projektové a procesní řízení. Anotace textu:

Více

Informační bezpečnost a transakční náklady. Pavel Mertlík

Informační bezpečnost a transakční náklady. Pavel Mertlík Informační bezpečnost a transakční náklady ; Pavel Mertlík 1 Struktura prezentace Transakční náklady v ekonomii Náklady na informační zabezpečení Náklady a ušlý zisk vyvolané zneužitím interních informací

Více