Hormony specifické chemické látky endokrinním účinku tkáňové hormony parakrinním účinku autokrinním účinku neurokrinním účinku
|
|
- Ladislav Marek
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 2.8. Hormony Endokrinní systém, společně s nervovým systémem zprostředkovává komunikaci mezi jednotlivými buňkami a orgány, a reguluje metabolickou, morfologickou a funkční homeostázu. Hormony jsou specifické chemické látky produkované ve specializovaných buňkách (v endokrinních žlázách), které jsou odtud transportované k cílovým orgánům (to se děje tak, že látka je transportována buď samostatně nebo je navázaná na různé nosiče). Pokud jsou hormony krví transportovány ke vzdálenému místu účinku hovoříme o endokrinním účinku hormonů (to platí např. o insulinu); naproti tomu tkáňové hormony ovlivňují místa v okolí jejich vzniku, potom hovoříme o parakrinním účinku (řadíme sem hormony gastrointestinálního traktu, ale takto účinkuje i insulin, který je vytvořený v B buňkách pankreatu hormon má svůj specifický endokrinní účinek, ale insulin působí i parakrinně, protože ovlivňuje produkci glukagonu A v buňkách pankreatu). Pokud určité buňky produkují hormon, který ovlivňuje přímo tyto buňky, potom hovoříme o autokrinním účinku hormonů (takto působí např. prostaglandiny). Existují však i hormony, které působí v synaptické štěrbině jako neurotransmitery, potom hovoříme o neurokrinním účinku daného hormonu. Transport hormonu je určován jeho chemickou povahou: hydrofilní látky nevyžadují žádný transportní protein, hydrofobní látky vyžadují transportní proteiny jsou syntetizovány v játrech a nemusí být specifické, protože určitý transportní protein může přenášet i více hormonů. Chemická charakteristika hormonů Hormony lze rozdělit na základě jejich chemické stavby na několik skupin: A. Hydrofilní látky 1) Hormony odvozené od aminokyselin jsou odvozené od aminokyseliny tyrosinu (katecholaminy: adrenalin, noradrenalin, dopamin), nebo jsou odvozené od aminokyseliny tryptofanu (serotonin a melatonin); obě kategorie těchto hormonů vznikly enzymatickou přeměnou aminokyselin (podílí se na tom řada enzymů: dekarboxylasy, hydroxylasy, methyltransferasy a další). 2) Proteinové hormony jsou syntetizovány po stimulaci genové exprese s následnou transkripcí a translací; tvoří se prekursor hormonu. Následuje řada dalších pochodů při kterých je prekursor modifikován tak, že je část řetězce aminokyselin na N a C konci odtržena (signální peptid) a zbývající část hormonu vstupuje do Golgiho aparátu a
2 endoplasmatického retikula, kde dochází k různým postranslačním modifikacím proteinové struktury (je to např. glykace navázání cukerné komponenty v případě TSH; nebo se vytváří komplex s kovy jako je tomu v případě insulinu, který obsahuje navázaný zinek). Vytvořený bílkovinný prekursor může být společný i pro více hormonů a vlastní hormon vzniká teprve postranslačními přeměnami proteinové struktury. Transport hormonu uvnitř buňky se realizuje v sekrečních granulích. B. Hydrofobní látky 1) Steroidní hormony jsou odvozeny různými chemickými modifikacemi cholesterolu (v mitochondriích a endoplasmatickém retikulu); dochází přitom k metabolických proměnám a modifikacím postranních řetězců cholesterolu. Většina steroidních hormonů je uvolněna do krve již v biologicky aktivní formě, další možné modifikace struktury probíhají potom až v cílové tkáni (např. testosteron je konvertován v samčích reprodukčních orgánech na 5-αdihydrotestosteron). Jiné steroidní hormony (odvozené od vitaminu D) jsou transportovány jako prekursory a tyto jsou pak v kůži, ledvině a játrech dále chemicky modifikovány. Syntéza steroidních hormonů probíhá teprve při akutní potřebě; nejsou tvořeny do zásoby. 2) Thyroidní hormony jsou deriváty aminokyseliny tyrosinu, vytvářené v thyroidní žláze jodací tyrosinových zbytků v proteinu thyreoglobulinu. Vytvořené množství hormonu je většinou vyšší než je potřeba; hormon je v buňce skladován (např. v neurosekrečních granulích, nervových zakončeních či jiných specialisovaných strukturách). Odtud je hormon (po stimulaci) transportován do extracelulárního prostoru a nakonec přenesen k cílové tkáni. Vlastní sekrece hormonu vyžaduje nejprve reabsorbci thyreoglobulinu a jeho následnou enzymatickou degradaci. Pak následuje uvolnění dvou různých prekursorů: podstatně méně aktivního (volného) tyroxinu (ft 4 ), ze kterého po konverzi v periferní tkáni vznikne hormon trijodothyronin (ft 3 ). Metabolismus a inaktivace hormonů Není to uniformní proces: zatímco hydrofilní látky mohou být odstraňovány relativně snadno, hydrofobní látky musí být přeměněny na hydrofilní komponenty; přeměna hydrofobní struktury vyžaduje různé chemické reakce: navázání cukerné komponenty (vznik glukuronidu) nebo sulfataci (navázání zbytků kyseliny sírové) postranních řetězců vázaných na cholesterol (stavební jednotka všech steroidních hormonů). Všechny hormony procházejí v těle metabolickou přeměnou; podílí se na tom různé enzymy. V krvi (resp. v moči) proto nacházíme různé metabolity příslušného hormonu: katecholaminy jsou inaktivovány monoaminooxidasou (MAO) a transmethylasami,
3 proteinové hormony jsou inaktivovány cirkulujicími i orgánovými peptidasami. Steroidní hormony jsou primárně v játrech redukovány a hydroxylovány, sekundárně pak vznikají inaktivní hydrofobní látky, které jsou následně převedeny na hydrofilní komponenty. Thyroidní hormony jsou inaktivovány dvěma typy dejodas. Pokud určitý hormon obsahuje ve své struktuře cukernou komponentu (struktura hormonu odpovídá glykoproteinu), potom je jeho degradace vždy podstatně pomalejší; v moči nacházíme často ještě intaktní hormon (takto je tomu např. u gonadotropinů). Jak hormony působí Hormony jsou v cílovém organu nejprve navázány na specifický receptor. Lokalizace receptorů pro hydrofilní hormony je na povrchu plasmatické membrány, pro hydrofobní látky jsou receptory v cytosolu a v jádře. Odtud je přinesená informace předávána do příslušného specifického buněčného kompartmentu. Chemická charakteristika hormonu podmiňuje jeho osud v organismu. Hydrofobní struktura (steroidní hormony, retinoidy, tyroxin) určuje, že tato prochází relativně snadno membránou a jde dále do cytosolu, kde se teprve naváže na specifický receptor. Teprve komplex [hormon-receptor] vstupuje do cílové struktury jádra, kde se váže na DNA šroubovici a ovlivní celý proces proteosyntézy. Hydrofilní struktura (peptidové hormony, proteohormony a hormony vzniklé přeměnou různých aminokyselin) určuje, že hormon strukturou membrány neprochází. Váže se proto již na vnější straně membrány a odtud se signál šíří do nitra buňky. Tento děj však vyžaduje různé druhé posly ( second messenger je označení pro heterogenní skupinu látek: camp, cgmp, diacylglycerol, ionty Ca 2+, inositotrifosfát, kyselina arachidonová a další). Základní charakteristika jednotlivých hormonů V rámci této kapitoly popisujeme pouze základní biochemické charakteristiky jednotlivých skupin hormonů. Funkce, regulace a vzájemné interakce mezi jednotlivými hormony jsou popisovány v učebnicích fyziologie. 1) Katecholaminy Katecholaminy (adrenalin, noradrenalin, dopamin, DOPA) a biogenní aminy (histamin, serotonin) jsou hormony, které vznikly dekarboxylací aminokyselin. Biosyntéza katecholaminů hormonů dřeně nadledvin začíná přeměnou aminokyseliny tyrosinu, který se nejprve oxiduje na dihydroxyfenylalanin (DOPA) a dekarboxyluje na dopamin. Pokud dojde k hydroxylaci na postranním řetězci v dopaminu, potom vzniká noradrenalin; pokud je noradrenalin methylován (aminokyselinou methioninem), potom vzniká adrenalin.
4 Obsah katecholaminů ve dřeni nadledvin (adrenalinu a noradrenalinu) odpovídá řádově mg/g nadledviny. Účinek hormonu souvisí s jeho navázáním na vnější straně buněčné membrány; to je místo, které obsahuje odpovídající receptory. Po navázání hormonu dojde ke strukturální proměně patřičného receptoru: dovnitř buňky se následně uvolní signál. Celý tento proces je zprostředkován bílkovinami (G proteiny), které váží nukleotid odvozený od guaninu. Tato bílkovina má tři podjednotky: α, β a γ. Molekulární mechanismus účinků katecholaminů je dále závislý na reakci adenylcyklasy (enzym, který mění ATP na cyklický AMP) a G proteinu. 2) Peptidové hormony a proteohormony Jedná se o velkou skupinu látek produkty různých genů kódovaných jadernou DNA (informace je dále přepsána RNA polymerasou II do vysokomolekulární jaderné RNA hnrna prekursoru mrna). Vzniklá bílkovinná struktura má větší molekulovou hmotnost než má pak vlastní hormon, protože se z proteinu oddělí určitá část řetězce a tento prohormon je různě modifikován (např. limitovanou proteolýzou, která zkracuje řetěz aminokyselin; případně dojde k modifikaci některých aminokyselinových zbytků: fosforylaci určitých serinů, threoninů či tyrosinů nebo oxidaci specifických aminokyselin;případně navázaní cukerné komponenty na proteiny apod.). Teprve takto připravená struktura je skladována ve specializovaných váčcích. Z nich je exocytosou přenesena do krevního řečiště. Podnětem pro uvolnění hormonu jsou různé fyziologické i patologické stimuly. Peptidové hormony jsou produkovány v hypofýze: oxytocin, vasopresin (antidiuretický hormon = ADH), melanotropní hormon (MSH), růstový hormon (STH = somatotropin), prolaktin (PRL), adrenokortokotropní (kortikotropin = ACTH), tyreostimulační (TSH), folikuly stimulující (FSH), luteinizační (LH) hormony. Produkce těchto hormonů je ovlivňována liberiny a statiny (jsou produkovány v hypotalamu). 3) Biochemie steroidních hormonů Steroidní hormony jsou odvozovány od cholesterolu, který je přijímán ve stravě; ale prakticky stejná část je syntetizována v různých orgánech (především v játrech i ve střevě, kůži či jinde). V krvi je cholesterol transportován jako součást lipoproteinových komplexů. V
5 příslušných endokrinních žlázách potom probíhá přímá syntéza steroidních hormonů z acetyl - koenzymu A; biosyntéza začíná kondenzací tří acetyl-koenzymů A, při které vznikne šestiuhlíkový mevalonát, který je následně fosforylován a pak dekarboxylován. Vzniká aktivní isopren komponenta s pěti uhlíky. Šest molekul isoprenu kondensuje za vzniku skvalenu (to je třicetiuhlíková steroidní struktura). Ze skvalenu po uvolnění tří uhlíků vzniká cholesterol (C 27 ). Většina cholesterolu je inkorporována do struktury biologických membrán, menší část je použita pro tvorbu žluči a syntézu steroidních hormonů. Pro syntézu však může být využit přímo i cholesterol z LDL (frakce lipoproteidů o nízké hustotě). Přebytek cholesterolu je ukládán ve formě esterů cholesterolu (kde je mastná kyselina vázána na skupinu OH na C3 uhlíku v cholesterolu). Pokud vznikne akutní potřeba steroidního hormonu, potom jsou tyto estery rychle hydrolyzovány a uvolněný cholesterol následně vstupuje do řady enzymatických reakcí (dojde k hydroxylaci, dehydrogenaci, aromatizaci A kruhu, případně k odštěpení několika uhlíkových řetězců vázaných v postranním řetězci na kruhu D, aj.) při kterých vznikají různě dlouhé struktury steroidních hormonů (C 21 - je charakteristická struktura pro kortisol, aldosteron a progesteron; C 19 - pro testosteron; C 18 pro estradiol; při přeměně C 27 - cholesterolu na kalcitriol dojde k otevření kruhu B). Inaktivace jednotlivých steroidních hormonů probíhá v játrech. Po redukci (oxoskupiny na C 3 uhlíku, nebo dvojné vazby v kruhu A) je nově vzniklá hydrofobní sloučenina konjugována (současně probíhá esterifikace s kyselinou sírovou, nebo glykosylace s glukuronovou kyselinou) a přitom se hydrofobní látka mění na hydrofilní strukturu, která může být již snadno z organismu odstraněna (viz výše). 4) Biochemie hormonů štítné žlázy Struktura těchto hormonů je odvozena od tyrosinu; tyto aminokyseliny jsou součástí glykoproteinu thyreoglobulinu, tvořeného v thyreocytech. Funkčnost hormonu zajišťuje přítomnost jodidů (I - ) v potravě; přestup anionu do folikulu je zajištěn kotransportem jodidů s Na + kationy. Koncentrace jodidu ve folikulu je 10 až 100krát větší než je jeho koncentrace v krvi. Jodid je na apikálním povrchu epitelových buněk štítné žlázy (pomocí thyreoperoxidasy) oxidován na jod (I 0 ), případně až IO jodnan (v této sloučenině jod tvoří kation I + ); dojde pak k navázání jodu na tyrosinové zbytky (takových tyrosinů je v thyreoglobulinu celkem 115 a každý je potenciálně možným místem jodace). Při reakci však vzniká asi až 70 % neaktivních prekursorů - monojodtyrosinů (MIT) a dijodtyrosinů (DIT). Dva DIT kondensují a vzniká tetrajodtyrosin (tyroxin T 4 ), případně kondenzací MIT a DIT vznikne trijodtyronin (T 3 ). Účinkem TSH (viz výše) jsou jodované látky z folikulu přeneseny
6 fagocytosou nebo pinocytosou do epitelové buňky a následně se spojí s lysozomy (v nich obsažené proteinasy pak rozštěpí jodované komponenty). Do krevního řečiště jsou uvolněné T 3 i T 4 většinou kompletně vázané na globuliny. Zatímco koncentrace T 4 je nmol/l, koncentrace T 3 v krvi je podstatně menší (kolem 2 nmol/l). Vázané komponenty však nejsou účinné, funkční biologickou hodnotu (odpovídají přibližně deseti pmol/l pro T 4 a jednotkám pmol/l pro T 3 ) mají pouze volné T 3 a T 4. Při uvolnění jodovaných produktů ze štítné žlázy se paralelně do oběhu dostává i malé množství MIT a DIT; tyto dvě komponenty jsou však rychle enzymaticky dejodovány (dejodasy brání, aby nedocházelo ke ztrátám jodu). Získaný jod se vrací zpět do štítné žlázy. Existují však i dejodasy v periferních orgánech (ledviny, játra, hypofýza), které specificky odnímají jod z T 4 a přitom vzniká podstatně aktivnější T 3. 5) Biochemie eikosanoidů Eikosanoidy jsou různé látky, které jsou odvozeny od polynenasycené kyseliny kyseliny arachidonové (tato mastná kyselina je součástí fosfolipidů v buněčných membránách obsahuje dvacet uhlíků a čtyři dvojné vazby); vytvářejí heterogenní skupinu mediátorů (na rozdíl od hormonů, které jsou tvořeny pouze ve specialisovaných buňkách, jsou mediátory produkovány v různých buňkách). Kyselina arachidonová je v tkáních enzymaticky přeměňována; prostaglandinsynthasou a lipoxygenasou vznikají leukotrieny, tromboxany, prostaglandiny a prostacykliny. Všechny tyto komponenty mají důležitou biologickou funkci působí buď jako lokální hormony, které se váží na membránové receptory v blízkém okolí svého vzniku účinkují parakrinně, nebo uvolněný mediátor přímo ovlivňuje buňku ve které vzniká jedná se o autokrinní mechanismus. Eikosanoidy mohou dále fungovat jako druhé posly některých hydrofilních hormonů (kortikotropinu, thyreotropinu). Tyto různé mechanismy působení mají velmi různorodé biologické účinky: stimulují sekreci žaludeční šťávy, tvorbu steroidních hormonů, vyvolávají kontrakci hladké svaloviny, ovlivňují aktivitu hormon-sensitivní lipasy, zasahují do imunitního systému i kostního metabolismu, jsou to i významné signály bolesti ovlivňují nociceptory, modulují agregaci leukocytů a trombocytů. V tkáních jsou tyto mediátory rychle degradovány a proto je jejich účinek časově velmi limitován. Principy signální transdukce V průběhu fylogenetického i ontogenetického vývoje se vytvářely různé mechanismy, které řídí mnohobuněčný organismus. Jednotlivé buňky a z nich složené tkáně a orgány musí být funkčně koordinovány: určitá informace a komunikace probíhá nejen mezi extracelulárním a intracelulárním prostorem každé buňky, ale také mezi jednotlivými
7 buňkami v dané struktuře. Tato koordinace je zajištěna specifickými chemickými komponentami signálními molekulami (jedná se nejčastěji o peptidy nebo látky peptidového charakteru, ale mohou to být i lipidy). Tyto molekuly musí být dostatečně specifické, schopné se vázat na určité místo - receptor. Po jejich navázání (k tomu může dojít na povrchu membrány, v cytosolu případně až v jádře) dojde k zesílení vyslaného chemického signálu - jeho amplifikaci. Tato přinesená informace odstartuje signální kaskádu a výsledkem může být jak ovlivnění určité chemické reakce v buňce, tak aktivace genové exprese (přes transkripční faktory). Signální molekulou mohou být hormony (které byly podrobněji popisovány výše), neutransmitery (látky, které přenášejí informaci v rámci nervové tkáně), nebo různé látky lipidové povahy (viz eikosanoidy). Literatura: 1. Murray, R.K., Granner, D.K., Mayer, P.A., Rodwell, V.W. Harper s Illustrated Biochemistry. New York : McGraw-Hill Comp., 2003, 693 s., ISBN Peč, P., Pečová, D. Učebnice středoškolské chemie a biochemie. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2001, 518 s., ISBN Kolman, J., Rohm, K.H. Collor Atlas of Biochemistry. New York : Georg Thieme Verlag, 1996, 435 s., ISBN Vodrážka, Z. Biochemie, Praha : Academia, 1999, s., ISBN
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceEXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
VíceHORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 21.9. 2009 Mgr. Radka Benešová Obecné zásady řízení a regulací: V organismu rozlišujeme dva základní
VíceMetabolismus steroidů. Petr Tůma
Metabolismus steroidů Petr Tůma Steroidy lipidy hydrofóbní charakter syntetizovány z acetyl-coa izoprenoidy během syntézy izopren Co patří mezi steroidy? cholesterol a jeho estery pohlavní hormony hormony
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Metabolismus lipidů - odbourávání. VY_32_INOVACE_Ch0212
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceATC hormony. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Helena Kollátorová
ATC hormony Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2011 Mgr. Helena Kollátorová Hormony jsou sloučeniny, které slouží v těle mnohobuněčných
VíceSOMATOLOGIE Vnitřní systémy
SOMATOLOGIE Vnitřní systémy VY-32-INOVACE-59 AUTOR: Mgr. Ludmila Kainarová ENDOKRINNÍ SYSTÉM ENDOKRINNÍ SYSTÉM Endokrinní systém je systém žláz s vnitřní sekrecí. Endokrinní žlázy produkují výměšky hormony,
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceStanovení hormonů. Miroslava Beňovská
Stanovení hormonů Miroslava Beňovská Hormony Látky specificky reagující na metabol. děje v organismu Většinou tvořeny v endokrinních žlázách Krví přenášejí informace do buněk cílových orgánů po vazbě na
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceLÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU
LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU PhDr. Jitka Jirsáková, Ph.D. LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU je uskutečňováno prostřednictvím: hormonů neurohormonů tkáňových hormonů endokrinní žlázy vylučují látky do krevního oběhu
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceLékařská chemie -přednáška č. 8
Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
VíceMechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
VíceSteroidní hormony. Jana Novotná
Steroidní hormony Jana Novotná Chemická klasifikace steroidních hormonů Hormony zprostředkovávají chemický signál od jedné skupiny buněk ke druhé 4 hlavní skupiny hormonů: steroidní hormony např. progesteron
VíceŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen 2010 Mgr. Radka Benešová ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ Hormony jsou produkty
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VícePŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
Vícevysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
VíceRegulace metabolizmu lipidů
Regulace metabolizmu lipidů Principy regulace A) krátkodobé (odpověď s - min): Dostupnost substrátu Alosterické interakce Kovalentní modifikace (fosforylace/defosforylace) B) Dlouhodobé (odpověď hod -
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_18_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_18_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA HORMONÁLNÍ SOUSTAVA druhá složka integrálního řízení organismu působení na cílové orgány > prostřednictvím
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
VíceMetabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus lipoproteinů Vladimíra Kvasnicová animace: http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz19/19-5.html Obrázek převzat z knihy Grundy, S.M.: Atlas of lipid disorders, unit 1. Gower Medical Publishing,
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceVariace Endokrinní soustava
Variace 1 Endokrinní soustava 21.7.2014 15:50:49 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA ENDOKRINNÍ SOUSTAVA Hormony Látkové řízení organismu Je zabezpečeno specializovaným typem žláz žláz s vnitřní sekrecí.
VíceCHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV
CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV a) Chemické složení a. biogenní prvky makrobiogenní nad 0,OO5% (C, O, N, H, S, P, Ca.) - mikrobiogenní pod 0,005%(Fe,Zn, Cu, Si ) b. voda 60 90% každého organismu - 90% příjem
VíceŘízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk
Řízení dějů v buňce Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk Endogenní signalizace - signální molekuly (ligandy) jsou vylučovány buňkou (např. růstový faktor, cytokin
VíceŘÍZENÍ LIDSKÉHO ORGANISMU
Přednáška ŘÍZENÍ LIDSKÉHO ORGANISMU probíhá na třech úrovních: 1. Regulace na nervové úrovni - působí rychle, po dobu trvání podnětu 2. Regulace na úrovni imunitních pochodů 3. Regulace na látkové úrovni
VíceHormonální (endokrinní) soustava
Hormonální (endokrinní) soustava - uskutečňuje řízení organismu pomocí chemických látek hormonů - rozváděny po těle krví Funkce endokrinní soustavy: 1) zajišťuje růst, vývoj a rozmnožování 2) udržuje homeostázu
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
Vícedélka působení je různá - minuty / urč.období (dospívání, těhotenství) / celý život
Otázka: Hormonální regulace živočichů a člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Anet.a Mechanismy účinků hormonů (chemická podstata, rychlost působení,doprava na místo působení, žlázy s vnitřní sekrecí. Hormony
VíceVY_32_INOVACE_11.14 1/6 3.2.11.14 Hormonální soustava Hormonální soustava
1/6 3.2.11.14 Cíl popsat stavbu hormonální soustavy - charakterizovat její činnost a funkci - vyjmenovat nejdůležitější hormony - uvést onemocnění, úrazy, prevenci, ošetření, příčiny - žlázy s vnitřním
VíceBiochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému
Biochemie kosti Podpůrná funkce Udržování homeostasy minerálů Sídlo krvetvorného systému Anatomie kosti Haversovy kanálky okostice lamely oddělené lakunami Kostní buňky Osteoblasty Osteocyty Osteoklasty
VíceSteroidní a Thyroidní Hormony. Srbová Martina
Steroidní a Thyroidní Hormony Srbová Martina Klasifikace hormonů Hormony zprostředkovávají chemický signál od jedné skupiny buněk ke druhé 3 hlavní skupiny hormonů: peptidové a proteinové hormony např.
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceBiochemie jater. Vladimíra Kvasnicová
Biochemie jater Vladimíra Kvasnicová Obrázek převzat z http://faculty.washington.edu/kepeter/119/images/liver_lobule_figure.jpg (duben 2007) Obrázek převzat z http://connection.lww.com/products/porth7e/documents/ch40/jpg/40_003.jpg
VíceSOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ
SOUSTAVA ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr
VíceHormony HORMONY chemické messengery, které jsou transportovány v tělesných tekutinách Funkce: modulátory systémových a celulárních odpovědí
Hormony HORMONY 5. 5. 2004 chemické messengery, které jsou transportovány v tělesných tekutinách Funkce: modulátory systémových a celulárních odpovědí Účinky: lokální generalizované Účinek hormonů sekrece
VíceEndokrinologie I Úvod Hypotalamus hypofýza Štítná žláza
Endokrinologie I Úvod Hypotalamus hypofýza Štítná žláza Michal Procházka Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol POZN.: s využitím presentace prof. Hampla Homeostáza = stálost
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VíceHomeostáza regulace - chronobiologie. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony. Homeostáza a mechanizmy její regulace
1 Homeostáza regulace - chronobiologie Homeostáza Principy regulace a poruchy fyziologických regulací Obecná endokrinologie Homeostáza a mechanizmy její regulace organizmus je otevřený systém výměna energie
VíceMetabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků
Metabolismus lipidů a lipoproteinů lipidy ~ 98-99% - triacylglyceroly zbytek cholesterol (fytosteroly, ergosterol,..) fosfolipidy DAG, MAG, vitamíny rozp. v tucích, steroidy, terpeny, volné mastné kyseliny
VíceZákladní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes
VíceMUDr.Zdeňek Pospíšil
MUDr.Zdeňek Pospíšil Obecné pojmy. Hormony - chem.látky produkovány žlázami s vnitřní sekrecí,transportovány v tělesných tekutinách Účinky-místní a celkové- ovlivňují funkce organizmu - mechanizmus cestou
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceGlykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová
Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza
VíceSteroidní a Thyroidní Hormony. Srbová Martina
Steroidní a Thyroidní Hormony Srbová Martina Klasifikace hormonů Hormony zprostředkovávají chemický signál od jedné skupiny buněk ke druhé 3 hlavní skupiny hormonů: peptidové a proteinové hormony např.
VíceHomeostáza. Homeostáza regulace - chronobiologie. Homeostatické mechanizmy - regulace. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony
1 Homeostáza regulace - chronobiologie Homeostáza Principy regulace a poruchy fyziologických regulací Obecná endokrinologie Homeostáza oraginzmus je otevřený systém výměna energie a informací s okolím
VíceŽlázy s vnitřní sekrecí HORMONY
Žlázy s vnitřní sekrecí HORMONY FUNKCE ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ Žlázy bez vývodů endokrinologie HORMONY chemická informace, asi 50 druhů Endokrinní žlázy Hypofýza, štítná žláza, příštitná tělíska, Langerhansovy
VíceLNÍ REGULACE HORMONÁLN. Hormony. Mgr. Aleš RUDA
HORMONÁLN LNÍ REGULACE Mgr. Aleš RUDA Regulace lidského organismu regulace lidského organismu : nervová - působí rychle, po dobu trvání podnětu imunitní látková = hormonální (starší než nervová) hormonální
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VícePřehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceDUM č. 11 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 30.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Princip genové exprese, intenzita překladu
VíceEndokrinologie. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie
Endokrinologie Vladimír Soška Oddělení klinické biochemie Hormony Chemické látky, ovlivňující funkci buněk Specializované buňky Žlázy s vnitřní sekrecí Sliznice tkání a orgánů (GIT) Jiné buňky (např. tukové
VíceSylabus pro předmět Biochemie pro jakost
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma
VíceAMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
VíceRegulace metabolických drah na úrovni buňky
Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace
VíceEndokrinologie. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie
Endokrinologie Vladimír Soška Oddělení klinické biochemie Endokrinologie Choroby žláz s vnitřní sekrecí (hormony) Zvětšení Hyperplazie, nádor Zvýšená funkce (hyperfunkce) Benigní nádor, stimulující protilátka
VíceFYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_18_ŘÍZENÍ LÁTKOVÉ_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceStruktura lipidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura lipidů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Od glycerolu jsou odvozené a) neutrální tuky b) některé fosfolipidy c) triacylglyceroly d) estery cholesterolu Od glycerolu jsou odvozené a)
VíceLÉČEBNÁ VÝŽIVA V OBLASTI ENDOKRINOLOGIE
Podpora rozvoje dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v Moravskoslezském kraji LÉČEBNÁ VÝŽIVA V OBLASTI ENDOKRINOLOGIE ... 3... 9... 14... 15... 15 Podpora rozvoje dalšího vzdělávání ve zdravotnictví v Moravskoslezském
VíceKlinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin. Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum
Klinická fyziologie a farmakologie jater a ledvin Eva Kieslichová KARIP, Transplantcentrum 2 5% tělesné hmotnosti 25 30% srdečního výdeje játra obsahují 10-15% celkového krevního objemu játra hepatocyty
Víceglukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
VíceMUDr.Zdeňek Pospíšil
MUDr.Zdeňek Pospíšil Obecné pojmy. Hormony - chem.látky produkovány žlázami s vnitřní sekrecí,transportovány v tělesných tekutinách Účinky-místní a celkové- ovlivňují funkce organizmu - mechanizmus cestou
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceBiochemie nervové soustavy. Pavla Balínová
Biochemie nervové soustavy Pavla Balínová Osnova semináře: Struktura a chemické složení nervové tkáně Energetický metabolismus nervové tkáně Mozkomíšní mok (likvor) Synaptický přenos nervového vzruchu
VíceRegulace glykémie. Jana Mačáková
Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceMetabolismus cholesterolu a lipoproteinů. EB Josef Fontana
Metabolismus cholesterolu a lipoproteinů EB Josef Fontana bsah přednášky 1) Význam cholesterolu pro lidské tělo 2) Tvorba a degradace cholesterolu 3) Transport lipidů v plazmě - metabolismus lipoproteinů
VíceŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ
ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ - žláz s vnitřní sekrecí - neurohormony - tkáňové hormony endokrinní žláza exokrinní žláza vývod žlázy sekreční buňky sekreční buňky krevní vlásečnice Žlázy s vnitřní sekrecí endokrinní
VíceLátkové (hormonální) řízení. - uskutečňuje se pomocí chemických látek = hormonů, které jsou vylučovány žlázami s vnitřní sekrecí
Otázka: Hormonální soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Zuzka.ces Látkové (hormonální) řízení - uskutečňuje se pomocí chemických látek = hormonů, které jsou vylučovány žlázami s vnitřní sekrecí Žlázy
VíceText zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceHYPOTHALAMUS Centrální řízení některých tělesných funkcí
MUDr. Josef Jonáš HYPOTHALAMUS Centrální řízení některých tělesných funkcí 1 Hypotalamus je část mezimozku diencefala Zdroj: www.stockmedicalart.com 2 Hypotalamus Ovládá vegetativní centra : řídí tělesnou
VíceAndulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011
Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ 18.4.2011 Obsah: Co je to hormon? Vznik hormonů Funkce hormonů Rostlinné hormony Živočišné hormony Hormony u člověka Dělení hormonů Význam hormonů Choroby Co je to HORMON?
VíceENDOKRINNÍ SYSTÉM REGULAČNÍ SOUSTAVY 1) Soustava nervová 2) Soustava humoráln lní žlázy s vnitřní sekrecí (endokrinní žlázy) produktem: hormony Sekrece: endokrinní (transport krví,, působenp sobení na
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceDiabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)
Diabetes mellitus úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu ~ nedostatečná sekrece ~ chybějící odpověď buněk periferních tkání Metabolismus glukosy ze střeva jako játra 50 % glykogen
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VícePatofyziologie endokrinního systému I
Patofyziologie endokrinního systému I Signalizace mezi buňkami Co musí buňka vnímat? přítomnost živin/růstových faktorů přítomnost toxických látek přítomnost signálů produkovaných okolními buňkami (podmínka
VíceŠtěpení lipidů. - potravou přijaté lipidy štěpí lipázy gastrointestinálního traktu
METABOLISMUS LIPIDŮ ODBOURÁVÁNÍ LIPIDŮ - z potravy nebo z tukových rezerv - hydrolytické štěpení esterových vazeb - vznik glycerolu a mastných kyselin - hydrolytické štěpení LIPÁZY (karboxylesterázy) -
VíceTyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus B10, 2015/2016 Ivan Literák BUNĚČNÁ SIGNALIZACE BUNĚČNÁ SIGNALIZACE - reakce na podněty z okolí - komunikace s jinými buňkami - souhra buněk
Více