DOPORUENÍ RADY ze dne 26. ervna 2003

Transkript

1 DOPORUENÍ RADY ze dne 26. ervna 2003 o Obecných smrech pro hospodáské politiky lenských stát a Spoleenství (na období ) (2003/555/ES) I. OBECNÉ SMRY HOSPODÁSKÉ POLITIKY 1. PLNNÍ STRATEGICKÉHO CÍLE Z LISABONU PÍSPVEK HOSPODÁSKÉ POLITIKY Evropská unie se nachází v klíovém okamžiku své historie. Po úspšném zavedení bankovek a mincí eura nyní nadešel pedveer historického rozšíení EU, po nmž se poet lenských stát zvýší na 25 a vytvoí se ekonomika s více než 450 miliony obyvatel. Celý svt musí zárove elit silnému geopolitickému naptí, jež bezpochyby v krátkodobém, ale možná i ve stedndobém horizontu vrhá stín na budoucnost hospodáství. V Lisabonu si Unie vytyila nový strategický cíl pro toto desetiletí: stát se nejkonkurenceschopnjší a nejdynamitjší ekonomikou svta založenou na znalostech, schopnou trvale udržitelného hospodáského rstu, s více a lepšími pracovními místy a vyšší sociální soudržností. Souasné prostedí globální ekonomiky posiluje potebu urychlené realizace lisabonské strategie. Úspšné provádní této strategie závisí na asovém sladní a provázanosti jednotlivých krok, jež jsou pijímány v mnoha oblastech hospodáské politiky, sociální politiky a politiky životního prostedí. Tyto Obecné smry hospodáské politiky se zamují na možný píspvek hospodáských politik k provádní lisabonské strategie v píštích tech letech, piemž zárove berou v úvahu krátkodobé požadavky. V souladu s opateními ke sladní koordinace a závry jarního zasedání Evropské rady v Bruselu se sousteují na klíové aspekty a priority hospodáské politiky v následujících tech letech. Obecné smry stojí v centru úsilí o koordinaci hospodáských politik v EU a jejích lenských státech. Dokládají, že si Unie uvdomuje nezbytnost vyšších a trvale udržitelných temp rstu a že je odhodlána pijmout potebné kroky k jejich dosažení. Základním pedpokladem trvale udržitelného rstu ekonomického blahobytu jsou zdravé makroekonomické podmínky a politiky. Klí k vytvoení nových rstových píležitostí v sob skrývá posílení podnikatelského ducha a urychlení investic do znalostí a inovací. Pro vytvoení pružnjší ekonomiky a zvýšení rstového potenciálu je nezbytné zlepšit fungování trh práce, zboží a kapitálu a konkurenní prostedí na nich. Aby však toto úsilí vedlo k oekávaným výsledkm i dlouhodob, musí být patin vzaty v úvahu otázky trvalá udržitelnost z hlediska hospodáského, sociálního i ekologického.

2 Vedle tchto Obecných smr hospodáské politiky (známých pod zkratkou BEPG) by lenské státy mly pln realizovat Hlavní smry zamstnanosti a s nimi spojená doporuení, která musí být podle Smlouvy (l. 128 odst. 2) sluitelná s BEPG. Obecné smry hospodáské politiky platí pro všechny lenské státy a pro Spoleenství. V rámci celkové strategie mohou být u jednotlivých lenských stát rozdílné klíové výzvy, nebo lenské státy mají odlišný hospodáský výkon, vyhlídky, struktury i instituce. S patiným pihlédnutím k tmto rozdílm jsou v oddíle II. uvedena specifická doporuení pro hospodáskou politiku jednotlivých zemí. Oddíl II. také obsahuje kapitolu o eurozón, ve které jsou ešeny její specifické výzvy (pozn.: Oddíl II není souástí eského pekladu). 2. POSILOVÁNÍ EKONOMIKY EU Ukazuje se, že hospodáský rst EU je podstatn slabší, než se pedpokládalo. Tempo rstu HDP bylo v roce 2002 nadále pomalé a krátkodobé ukazatele naznaují pokraování tohoto trendu i v roce Krom nedávného geopolitického naptí a klesající zahraniní poptávky se na slabém rstovém trendu podílí také špatná odolnost vi šokm. Zhoršování podnikatelské a spotebitelské dvry odráží tyto nejistoty. Pokles cen ropy, zmírnní geopolitického naptí a konec konfliktu v Iráku, oživení finanních trh a zlepšení finanních podmínek posilují základy hospodáské oživení. Tempo oživení však bude pravdpodobn ovlivnno stále rostoucí nezamstnaností a slabými úetními výsledky finanních i nefinanních spoleností. Rst zamstnanosti byl vytrvalý až do konce roku 2002, ale vzhledem k opoždnému reakci trhu práce na hospodáský vývoj bude v roce 2003 pravdpodobn pokraovat rst nezamstnanosti. Navíc mzdový vývoj se jen pomalu pizpsobuje nízkému rstu produktivity. Ukazatel míry inflace se nedávno zastavil tsn nad hodnotou dvou procent. Jádro inflace již od druhého pololetí 2002 klesá, i když jen pomalu. V této souvislosti se zdá, že rychlému pizpsobení stále stojí v cest rigidita trh. Do budoucna by k poklesu inflace pod úrove dvou procent mlo pispt zpomalení rstu náklad na pracovní sílu. Vzhledem k tmto okolnostem je dležité, aby se hospodáské politiky zamily na posilování dvry a vytváely tak podmínky pro zvýšení domácí poptávky a urychlení tvorby pracovních míst v krátkém období a pro zvýšení rstového potenciálu ve stedndobém horizontu Zamení makroekonomických politik na rst a stabilitu Makroekonomické politiky mají klíový význam pro trvalou udržitelnost rstu a zamstnanosti a pro zachování cenové stability. Mly by se zamit na podporu vyváženého rstu a plné realizace existujícího rstového 1

3 potenciálu. Dále by mly usilovat o vytvoení rámcových podmínek, které by podporovaly dosažení pimené míry úspor a investic. Firmy a jednotlivci musejí mít pi píprav na budoucnost dvru, že bude zachována cenová stabilita a hospodáský rst. Udržení zdravých makroekonomických podmínek závisí na politikách sledovaných centrálními bankami a vládou a na vývoji mezd. V souladu se svým mandátem usilují orgány mnové politiky o cenovou stabilitu. V souladu se Smlouvou a aniž by byl doten cíl cenové stability by ml Evropský systém centrálních bank podporovat obecné hospodáské politiky Spoleenství. Fiskální politiky by mly být souástí stedndob orientované, provázané na rst zamené strategie. lenské státy by prostednictvím svých rozpotových politik mly pispívat ke stabilizaci vyššího a udržitelného trendu rstu. Proto by mly umožnit úplné a soumrné psobení automatických stabilizátor v rámci hospodáského cyklu, pedcházet nadmrným deficitm a zajistit strukturální konsolidaci s cílem dosáhnout zhruba vyrovnaných nebo pebytkových rozpotových pozic pi oistní o cyklické vlivy. Za tímto úelem by mla být posílena koordinace rozpotových politik ve shod se zprávou Rady ze dne 7. bezna 2003, kterou schválila jarní zasedání Evropské rady. Pi hodnocení, do jaké míry je požadavek zhruba vyrovnané nebo pebytkové bilance plnn, by mla být vnována zvláštní pozornost specifickým okolnostem dané zem zejména s cílem: i) zajistit zachování dostateného bezpenostního rozptí, které by umožnilo plné fungování automatických stabilizátor, aniž by byla pekraována referenní hodnota schodku ve výši 3 % HDP; ii) zajistit dlouhodobou udržitelnost veejných financí; iii) dosáhnout souladu mezi vývojem a kvalitou veejných financí ve Stabilizaních a Konvergenních programech a požadavkem zhruba vyrovnané nebo pebytkové bilance. lenské státy by mly zejména: 1) dosáhnout nebo zachovat zhruba vyrovnanou nebo pebytkovou bilanci rozpot bhem hospodáského cyklu; zem s deficity pekraujícími požadavek zhruba vyrovnaných nebo pebytkových rozpot, obsažený v paktu stability a rstu, musí zlepšit své cyklicky upravené rozpotové pozice; zem s nadmrnými deficity je musí upravit v souladu s paktem stability a rstu; 2) s výhradou výše uvedeného, vyhýbat se procyklickým politikám, které brání soumrnému psobení automatických stabilizátor bhem cyklu. To platí zejména pi zlepšení rstových podmínek. Ke stabilním makroekonomickým podmínkám a k mixu politik píznivému vi zamstnanosti by ml pispt i vývoj mezd. 2

4 lenské státy by mly podporovat tvorbu správných rámcových podmínek pro mzdová vyjednávání mezi sociálními partnery. Je dležité: 3) zajistit sluitelnost rstu nominálních mezd s cenovou stabilitou a rstem produktivity. Pedevším by ml být zachován mírný vývoj pracovních náklad v kontextu pípadného cyklického oživení produktivity nebo doasného rstu inflace. To umožní podnikm zvýšit investice spojené s tvorbou nových pracovních míst. Posílit makroekonomický dialog v kontextu mzdových politik orientovaných na produktivitu Hospodáské reformy ke zvýšení evropského rstového potenciálu Ke zvýšení evropského rstového potenciálu jsou nezbytné strukturální reformy. Ty se pro maximalizaci spojeného úinku realizují komplexn a koordinovan. Reformy pispívají k makroekonomické stabilit prostednictvím zvyšování flexibility. Navíc pi jejich realizaci v rzných oblastech zárove lze dosáhnout podstatného pínosu a mže být ušetena znaná ást náklad adaptace. Napíklad dodatená nabídka pracovních sil vyvolaná reformami pracovního trhu mže být rychleji využita pi existenci nových podnikatelských píležitostí vytvoených reformami trh zboží a kapitálu. Naopak nové podnikatelské píležitosti vytvoené reformami trh zboží a kapitálu mohou být využity pouze tehdy, je-li možné získat za vhodných podmínek pracovníky s píslušným vzdláním a kvalifikací. i) Za úplnou zamstnanost rozšiování a zkvalitování nabídky pracovních míst Lidské zdroje v Evropské unii jsou stále nedostaten nevyužité. Tomu nasvdují jak relativn nízké míry zamstnanosti, tak i slabý rst produktivity práce (který je pojednán pod bodem ii) této kapitoly). Hlavní píinou toho, že HDP na obyvatele v EU dosti zaostává za úrovní USA, je nižší podíl zamstnaných osob a nižší prmrná délka pracovního týdne. V tom se ásten odráží vyšší preference volného asu, ale asto také úvaha, zda se vbec vyplatí pracovat. Mnoho lidí je v podstat pobízeno k opuštní pracovního trhu nebo k setrvání mezi neaktivním obyvatelstvem k tomu pispívají napíklad štdré systémy dávek nebo stimuly k pedasnému odchodu do dchodu. Lidé, kteí pesto hledají práci, musí elit oekávanému vysokému zdanní práce a ukonení výplaty dávek. Zejména lidé málo kvalifikovaní nebo žijící v chudších regionech zjišují, že jsou vysokou cenou práce vytlaováni z trhu, z ehož vyplývá jednak poteba zkvalitnní vzdlávání a odborné pípravy (viz bod ii) níže), jednak požadavek, aby mzdy více odrážely produktivitu. Nepružný právní rámec pracovního trhu a ochrana lidí, kteí již mají práci, pi souasném zvyšování rizika spojeného s pijímáním nových pracovník vedou k vytlaování mnohých z pracovního trhu. Vytlaení pracovníci tak mají na výbr mezi obasnými brigádami a dlouhodobou nezamstnaností i úplným odchodem z ad ekonomicky aktivních. Naproti tomu volnjší regulace a pružnjší organizace práce napíklad rozšíení možností práce na ástený úvazek a pružné pracovní doby by pi vhodném 3

5 vyvážení s ochranou pracovního pomru usnadnily jak úast osob na pracovním trhu, tak i jejich pijímání firmami. Správné fungování pracovního trhu také brzdí pekážky a negativní stimuly geografické i profesní mobility pracovních sil; zde se skrývá velký prostor pro lepší spojení nabídky nových pracovních míst s nabídkou volných lidských zdroj. V této souvislosti by lenské státy mly pezkoumat, do jaké míry by tlaky na trhu práce mohly být zmírnny úinnou integrací migrujících pracovník. Tvorba podmínek pro úplnou zamstnanost, vyšší kvalitu a produktivitu práce a silnjší soudržnost a inkluzi na pracovním trhu pedstavuje zásadní prvek lisabonské strategie a cíl, který se klene nad celou Evropskou strategií zamstnanosti. Zlepšení využití lidských zdroj má v lisabonské strategii nejvyšší prioritu. To se odráží i na rozhodnutí hlav stát a vlád EU urit cílové hodnoty pro celkovou zamstnanost, zamstnanost žen a zamstnanost starších pracovník a vyzvat ke zvýšení prmrného efektivního (reálného) vku odchodu z pracovního trhu v celé EU o 5 let. Dosažení tchto cílových hodnot by bylo významným krokem na cest k úplné zamstnanosti. Zvýšení mr zamstnanosti, které je souástí dobe známé tíbodové strategie na zvládnutí dopadu stárnutí obyvatelstva na veejné finance, by mlo pímý vliv na zvýšení tempa rstu. V této souvislosti je také dležité, že více ekonomicky aktivních osob by usnadnilo financování systém sociálního zabezpeení, což by umožnilo do budoucna dále snižovat nemzdové náklady na pracovní sílu. K dosažení tchto cíl je teba ešit základní píiny vysoké nezamstnanosti a nízké úasti na pracovní síle v EU. V tomto ohledu je dležité pijmout opatení na zkvalitnní pobídek, aby se vyplatilo pracovat, na usnadnní tvorby pracovních míst a na zlepšení fungování pracovního trhu. Pi provádní reforem na zvýšení zamstnanosti by se lenské státy mly dsledn držet všech Hlavních smr zamstnanosti a s nimi spojených doporuení, které se otázkami zamstnanosti zabývají komplexnji než BEPG. Ke zvýšení evropského rstového potenciálu a ke zvládnutí rozpotových dsledk stárnutí obyvatelstva by lenské státy mly v následujících tech letech: 4) zlepšovat kombinovaný stimulaní úinek daní a dávek, snižovat efektivní mezní daové sazby, aby se omezila nezamstnanost a past chudoby, zmenšovat daové zatížení pracovník s nízkými platy, lépe ešit otázku zpsobilosti k dávkám pi zachování pimené úrovn sociální ochrany a zvyšovat úinnost pomoci píjemcm dávek pi hledání práce (viz též smr zamstnanosti. 8); 5) zajistit, aby jejich soustavy mzdového vyjednávání umožnily soulad mezd s produktivitou pi zohlednní rozdíl v produktivit mezi lidmi s rozdílnou kvalifikací a zvláštních podmínek na lokálních trzích práce; 6) podporovat vtší pizpsobivost organizace práce a revidovat právní rámec svých trh práce, zejména pedpisy o pracovních 4

6 pomrech, pi zohlednní poteby flexibility i poteby ochrany (viz též smr zamstnanosti. 3); 7) usnadovat geografickou i profesní mobilitu pracovník, a to zejména podporou uznávání odborné kvalifikace a pevádní získaných nárok na sociální zabezpeení a nárok dchodových, odstraováním pekážek mobility na trhu bydlení a podporou celoživotního uení (viz též smry zamstnanosti. 4 a 10); 8) zabezpeit pružnost svých politik zamstnanosti se zamením na individuální poteby, obzvlášt na poteby osob s nejvtšími potížemi na pracovním trhu, na základ pesného vyhodnocení jejich dopad (viz též smry zamstnanosti. 1 a 7). ii) Za konkurenceschopnou a dynamickou ekonomiku znalostí s kvalitnjší nabídkou pracovních míst zvyšování produktivity a podnikatelské dynamiky Zvýšení rstového potenciálu EU závisí nejen na tvorb pracovních míst, nýbrž i na dalším povzbuzení produktivity práce a podnikatelské dynamiky. Pi postupném zmenšování potu pracovních sil, spojeném se stárnutím obyvatelstva, je další rst produktivity nezbytný pedevším pro zachování a zvýšení životní úrovn do budoucna. Zvýšení produktivity umožuje zvednout reálné mzdy, vytváí prostor pro investice a rozšiuje píspvkovou základu veejných služeb. K povzbuzení produktivity je nutné pln využít výhod vnitního trhu, investovat do kvalifikace, znalostí, inovací a organizaních zmn a více využívat nové technologie. Zárove je nezbytné podstatn posílit podnikatelskou dynamiku, aby se zlepšila konkurenceschopnost evropských firem. Pínos zvýšení produktivity závisí do znané míry na posílení investic do fyzického kapitálu ( akumulace kapitálu ) a do znalostí a inovací. Ke zvýšení hodnoty lidského kapitálu a úrovn produktivity práce mohou pispt snahy o zkvalitnní práce a investice do celkového zkvalitnní lidských zdroj. Produktivitu a šance nalézt zamstnání posílí rovnž odstraování diskriminace v pístupu ke vzdlání a odborné píprav. Kvalitou práce se dopodrobna zabývají Hlavní smry zamstnanosti. K dosažení cíl z Lisabonu bude nutný píspvek veejného i soukromého sektoru. Vlády zemí mohou pispt co nejúinnjším rozdlováním veejných prostedk, smováním veejných výdaj (s výhradou stanovených rozpotových omezení) na investice do fyzického a lidského kapitálu a znalostí, pod0porující rst, a úsilím o zefektivnní veejné podpory soukromého investování. Lví podíl na rstu investic však bude muset zajistit soukromý sektor. Politiky vlád by se proto mly zamit na zlepšení rámcových ekonomických podmínek, které podnikm umožní inovovat, investovat a rozšiovat se. Nutnou souástí tohoto úsilí je prohlubování konkurence na trzích zboží a kapitálu, podpora podnikatelského ducha a pée o vysokou kvalitu regulaního rámce, posilování dvry investor a stimulace investic do znalostí a inovací. V tomto ohledu hraje významnou úlohu vnitní trh Spoleenství, a jak ukázaly nedávné studie, rovnž integrace finanního trhu. Komise pedloží novou, modernizovanou strategii pro vnitní trh na 5

7 období let , ve které navrhne nové zpsoby, jak pln využít potenciál vnitního trhu pro rst, tvorbu pracovních míst a konkurenceschopnost. lenské státy by v následujících tech letech mly zejména: 9) prohlubovat konkurenci na trzích zboží a služeb prostednictvím snah o: i) zvýšení podílu provedených smrnic pro vnitní trh a odstranní zbývajících pekážek peshraniního obchodu zbožím a vstupu na trh zboží, ale pedevším na trh služeb (vetn pekážek vytváených rozpotovou soustavou); ii) další otevírání systému zadávání veejných zakázek; iii) vybavení orgán ochrany hospodáské soutže a zadávání veejných zakázek patinými zdroji; iv) neustálé snižování celkové úrovn státní podpory a souasné peorientování podpory na dosahování horizontálních cíl, které jsou ve spoleném zájmu celého Spoleenství, a její zamení na nápravu zjištných selhání trhu; v) podporu vstupu do odvtví a úinné hospodáské soutže v síových odvtvích a souasné neustálé zvyšování propojenosti národních trh a ešení pístupu spotebitel ke službám, které jsou ve veejném hospodáském zájmu; 10) urychlit integraci kapitálových trh v EU, zejména provést do roku 2003 Akní plán pro rizikový kapitál a do roku 2005 Akní plán pro finanní služby (do roku 2003 u trh cenných papír); zajistit dsledné vynucování pedpis Spoleenství a odstranit pekážky úinného peshraniního zútování plateb; 11) vytváet prostedí podporující podnikatelského ducha a také zakládání a rst malých a stedních podnik tím, že bude zmírováno administrativní bemeno uvalené na podniky, zvyšována efektivita veejného sektoru, zjednodušován systém zdanní podnik a zlepšován regulaní rámec, zejména mechanismy zahájení a ukonení innosti; zlepšovat pístup malých a stedních podnik k financování; 12) na úrovni lenských stát i Spoleenství pijímat a provádt opatení k posílení pravidel ádného hospodaení v podniku; dále zkvalitovat vnitrostátní i spolené mechanismy úinného dozoru a krizového finanního ízení napí odvtvími i lenskými státy Posilování trvalé udržitelnosti Rst se podaí udržet pouze tehdy, bude-li patiná pozornost vnována otázkám hospodáské, sociální a ekologické udržitelnosti. K nalézání a systematickému promyšlení vztah vzájemného posilování a zeslabování mezi rznými hospodáskými, ekologickými a sociálními cíli pispje, když budou u navrhovaných právních pedpis hodnoceny jejich dopady a analyzovány jejich náklady a pínosy. Tam, kde je to možné, by pro 6

8 dosahování ekologických a sociálních cíl mla být upednostována pružná, tržní ešení, která neohrožují výkonnost ekonomiky. i) Hospodáská udržitelnost zajištní dlouhodobé udržitelnosti veejných financí Dležité výzvy pináší stárnutí obyvatelstva. Rst podílu závislých starých osob se projeví zvýšeným tlakem na veejné finance. Zvyšování veejných výdaj, zejména na dchody a na zdravotní péi, bude muset z vtší ásti unést ekonomicky aktivní obyvatelstvo, jehož podíl se neustále zmenšuje. Nutnost zabezpeení dlouhodobé udržitelnosti veejných financí již byla zdraznna na zasedáních Evropské rady v Lisabonu, Stockholmu i Barcelon. Ve Stockholmu bylo rozhodnuto, že pi ešení hospodáských a rozpotových dsledk stárnutí by mla být sledována tíbodová strategie zamená na zvýšení mr zamstnanosti (viz kapitola 2.2. bod i)), snížení veejného dluhu a reformu systém dchodového zabezpeení a zdravotní pée. V rámci procesu rozpotového dohledu by pi hodnocení rozpotové situace lenských stát mly být výslovn zohlednny otázky trvalé udržitelnosti jejich veejných financí a vtší pozornost by v píštích letech mla být vnována mírám veejného zadlužení. V souladu s obecnými spolenými cíli schválenými na zasedáních Evropské rady v Göteborgu a Laekenu by mly být energicky provádny reformy penzijních systém. Tyto reformy by mly sledovat cíle zajištní pimených dchod, finanní udržitelnosti penzijních systém a adaptace penzijních systém na mnící se hospodáské, spoleenské a individuální požadavky. Spolená zpráva o dchodových strategiích jednotlivých lenských stát, kterou uvítala jarní Evropská rada v Bruselu v beznu 2003, zdrazuje, že zajištní finanní udržitelnosti v dlouhodobém horizontu není dležité jen samo o sob, nýbrž i jako nezbytný pedpoklad k zachování pimených dchod do budoucna; zpráva dochází k závru, že musí zstat zachována hybná síla, která uvedla do pohybu proces reforem zamený na zajištní trvalé udržitelnosti pimených dchod, vetn dalekosáhlých a ambiciózních reformních snah. Pro vasné ešení rozpotových dsledk stárnutí musí být pln využito nynjší okno píležitosti, které je oteveno, dokud nezanou být dsledky stárnutí naléhavjší. V této souvislosti musí být dále zkoumán vliv pisthovalectví. lenské státy by v následujících tech letech mly zejména: 15) zajistit další snižování míry svého veejného zadlužení; lenské státy, jejichž míra zadlužení stále pevyšuje referenní hodnotu 60 % HDP, by mly v první ad nastoupit dostatené tempo postupného snižování státního dluhu na referenní hodnotu a ostatní státy by mly zajistit takové tempo snižování míry zadlužení, které by vedlo k posílení jejich veejných financí s ohledem na náklady stárnutí obyvatelstva, vetn zvýšených výdaj spojených s vkem; 16) navrhovat, schvalovat a úinn provádt reformy svých penzijních systém; zmnou pobídek obsažených v penzijních 7

9 systémech a systémech daní a dávek, jež v souasné dob zpsobují pedasné odchody z trhu práce, a omezením pístupu do soustav pedasného dchodu povzbuzovat pracovníky k prodlužování profesního života; zvýšit schopnost penzijních systém reagovat na demografický vývoj a na oekávaný rst nadje dožití; posílit význam penzijních fond a v pípad poteby zlepšit pístup k doplkovým soustavám dchodového zabezpeení, zajistit bezpenost dávek z tchto soustav a zvýšit prhlednost vazby mezi píspvky a dávkami; pizpsobit penzijní systémy pružnjším modelm zamstnání a profesního života, jakož i individuálním potebám, mimo jiné zajištním penositelnosti dchodových nárok (viz též smry zamstnanosti. 5 a 8). ii) Sociální udržitelnost píspvek k hospodáské a sociální soudržnosti Lisabonská strategie mže být úspšná a schopná získat trvalou a širokou podporu obyvatel pro nezbytné strukturální reformy, pokud pispje ke zlepšení šancí všech lidí. Zdravá hospodáská politika mže významn pispt k hospodáské a sociální soudržnosti: za prvé zlepšováním podmínek pro silnjší tvorbu pracovních míst, nebo pracovní místa pedstavují nejlepší ochranu proti chudob a sociálnímu vylouení, zejména u lidí s pomrn nízkou úrovní kvalifikace a pro lidi ze zaostalých region; za druhé tvorbou podmínek pro zvyšování rstu a investic, který vede k vyrovnávání úrovn mezi regiony (i když chudší lenské státy jako celek dohánjí zbytek Unie, rozdíly mezi regiony petrvávají a tyto rozdíly se po rozšíení znan prohloubí); za tetí píspvkem k výkonnosti hospodáství pi souasném ohledu na sociální podmínky a na zásadu rovného zacházení, díky nmuž se podaí vytvoit zdroje pro nezbytné programy v oblasti sociální politiky, vzdlávání a regionálního rozvoje zamené na usnadnní ekonomické transformace a na snížení chudoby a sociálního vylouení. Budování zahrnujících trh práce jako píspvek k sociální soudržnosti je pojednáno v Hlavních smrech zamstnanosti a v Procesu sociální inkluze. Vyrovnávání úrovn a tvorba pracovních míst závisí na píhodných podmínkách pro soukromou hospodáskou innost a investice. K vytvoení tchto podmínek pispje úspšné provádní politik vymezených v jednotlivých kapitolách tohoto dokumentu. Dležitá jsou zejména opatení ke zlepšení fungování trh práce a k posílení vazby mezi výší mezd a produktivitou tak, aby byly zohlednny rozdíly v produktivit mezi lidmi s rozdílnou kvalifikací a zvláštní podmínky na lokálních trzích práce. Dále je nezbytné pijímat cílená programová opatení na zlepšení dostupnosti základní infrastruktury v dostatené kvalit a na zkvalitnní vzdlávání a celoživotního uení, aby se zvedla úrove kvalifikace a pizpsobivost pracovních sil. V této souvislosti je teba pipomenout, že EU významn pispívá k investicím v zaostalých regionech prostednictvím svých fond soudržnosti, strukturálních fond a Evropské investiní banky. lenské státy by mly zajistit dostatenou úrove veejných investic do široké oblasti vzdlávání a odborné pípravy a podniknout reformy k modernizaci 8

10 vzdlávacích standard a k zajištní trvalých investic ze strany podnik i jednotlivc. Veejné orgány by v následujících tech letech mly zejména: 17) v rámci plnní obecných cíl z Lisabonu, zejména cíl v oblasti zamstnanosti, aby vytvoily zahrnující trh práce a soudržnjší spolenost pro všechny, podniknout kroky k modernizaci systém sociální ochrany a k boji s chudobou a sociálním vylouením pi souasném zachování pimené úrovn sociální ochrany (viz též smr. 4); 18) zlepšit fungování trh, aby stimulovaly soukromé investice do zaostalých region, zejména opateními k posílení vazby mezi výší mezd a produktivitou tak, aby byly zohlednny rozdíly v produktivit mezi lidmi s rozdílnou kvalifikací a zvláštní podmínky na lokálních trzích práce (viz též smr. 5); 19) zajistit, aby se veejná podpora smující do zaostalých region, vetn podpory z prostedk EU, výrazn zamila na investice do lidského kapitálu a znalostí, jakož i do pimené infrastruktury, a zefektivnit strukturu a ízení investiních program, aby se maximalizoval jejich úinek (viz též smr. 13); posílit pracovní spolupráci v tomto ohledu mezi Komisí a Evropskou investiní bankou. iii) Trvalá udržitelnost životního prostedí podpora efektivního využívání pírodních zdroj Aby byl hospodáský rst píspvkem k blahobytu nejen dnešních, ale i budoucích oban, nesmí jej být dosahováno na úkor životního prostedí. Za úelem podpory efektivního využívání pírodních zdroj by se v jejich cenách mly odrazit spoleenské náklady s nimi spojené, vetn externích náklad vznikajících poškozováním životního prostedí pi jejich tžb, použití a konené likvidaci. Takové uspoádání povzbudí adaptaci soukromých subjekt a hledání nových ešení. Spolenou vlastností mnoha pírodních zdroj (napíklad istého ovzduší nebo vody) však je, že u nich nejsou jasn vymezena vlastnická práva. V takových pípadech nemá žádný jednotlivec motivaci k udržitelnému hospodaení s daným zdrojem, i když je to v zájmu spolenosti jako celku. K odlouení hospodáského rstu od poškozování životního prostedí je tedy nutná iniciativa vlády. Ta se bude pravdpodobn skládat z mixu regulaních a tržních opatení. Dopady hospodáské innosti na životní prostedí by mly být postupn zahrnuty do cen. Za využívání vzácných pírodních zdroj by se mlo platit. Ml by se systematicky uplatovat princip zneiš ovatel platí. lenské státy by v následujících tech letech mly zejména: 9

11 20) omezit sektorální subvence, daové výhody a jiné pobídky s negativním dopadem na životní prostedí a na trvale udržitelný rozvoj; prostednictvím daní, poplatk a jiných nástroj zajistit, aby ceny útované pi tžb, použití a likvidaci pírodních zdroj, nap. vody, adekvátn odrážely jejich vzácnost a veškeré doprovodné poškozování životního prostedí; 21) omezit dotace cen energií, podporovat tržní nástroje, dále rozšiovat pokrytí a zajistit vhodnou diferenciaci zdanní energií s cílem udržitelnjšího složení a objemu spotebovávané energie; dále prohlubovat konkurenci a vzájemné propojení sítí na trzích energií; 22) upravit systém daní, poplatk a subvencí v doprav, aby lépe odrážel poškozování životního prostedí a spoleenské náklady spojené s dopravou a tím napravoval pokivenou poptávku po jednotlivých druzích dopravních služeb a volbu mezi rznými zpsoby dopravy; prohloubit konkurenci, napíklad urychlením regulovaného otevírání trhu s takovými zpsoby dopravy, jako je nákladní železniní peprava, s cílem zvýšení jejich konkurenceschopnosti; 23) znovu vystupovat úsilí o plnní závazk pijatých v rámci Kjótského protokolu, což platí zejména pro ty lenské státy, které v souasné dob nesmují k jejich splnní; za tím úelem realizovat soustavu ES pro obchodování s emisemi skleníkových plyn; zídit národní registry emisních pídl; na úrovni zaízení zavést systémy vhodné ke sledování, hlášení a ovování emisí; naplánovat nové a okamžit provádt stávající programy a opatení v tch odvtvích, na která se nevztahuje soustava obchodování s emisemi, a zavést systémy k tvorb zpráv o tchto programech a politikách a o jejich oekávaných dopadech na úrove emisí. 10