KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY obyvatel hlavního města Prahy

Transkript

1 STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, Praha 3 KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY obyvatel hlavního města Prahy Závěrečná zpráva z kvantitativního výzkumu STEM pro Magistrát hl. m. Prahy dne 15. prosince 2004

2 2 Obsah I. ÚDAJE O VÝZKUMU... 3 II. REPREZENTATIVITA SOUBORU... 4 III. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ... 6 IV. ANALYTICKÁ ČÁST PRAHA JAKO KULTURNÍ CENTRUM Vnímání nabídky kulturních pořadů Kulturní zájmy Návštěvnost kulturních akcí Hodnocení kulturních akcí Pozice alternativní kultury BARIÉRY ÚČASTI NA KULTURNÍM ŽIVOTĚ Vliv ceny a místa konání Kultura a doprava INFORMOVANOST PRAŽANŮ V OBLASTI KULTURNÍHO VYŽITÍ A FINANCOVÁNÍ Informovanost o vybraných kulturních projektech a představy o cenách Zdroje informací o kultuře MÍSTO KULTURY V ŽIVOTĚ PRAŽANŮ Kulturní aktivity Zájem o kulturní pořady v masmédiích, hudební žánry a půjčování v knihovnách CELKOVÉ SHRNUTÍ ROZDÍLŮ KULTURNÍCH ZÁJMŮ A POTŘEB PRAŽANŮ Z HLEDISKA VĚKU Generace mladých Střední generace Generace starších PROJEKCE KULTURNÍCH ZÁJMŮ A POTŘEB PRAŽANŮ Obecná východiska projekce Současný demografický vývoj Prahy K metodice projekce Výstupy projekce Autoprojekce vlastních kulturních zájmů a potřeb... V. TABULKOVÁ PŘÍLOHA - ČÍSELNÍK... 1

3 3 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: kvantitativní reprezentativních šetření Věcné zaměření výzkumu: analýza kulturních zájmů a potřeb obyvatel hl. m. Prahy Cílová skupina: obyvatelé Prahy starší 15 let Metoda výzkumu: kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání a městských částí Technika dotazování: standardizované osobní rozhovory (face-to-face) provedené školenými tazateli STEM Termín výzkumu: Výsledný soubor: 50 respondentů

4 4 II. Reprezentativita souboru (údaje v procentech) 1. Pohlaví Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let) Soubor STEM Muži 4 46 Ženy Vzdělání Praha (obyvatelé Prahy starší 15let) Soubor STEM Základní Vyučen (bez maturity) 2 2 Maturita 36 3 VŠ Věkové kategorie Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let) Soubor STEM 15-2 let let let a více let 25 23

5 5 4. Městské části Praha (obyvatelé Prahy starší 15 let) Soubor STEM Praha Praha Praha 3 6 Praha Praha 5 Praha 6 Praha 4 4 Praha Praha Praha 14 13

6 6 III. Hlavní zjištění Praha je v oblasti kulturní nabídky vnímána svými obyvateli velmi pozitivně. Naprostá většina (4 %) by ji zařadila mezi jedno z nejvýznamnějších evropských kulturních center a sedm z deseti Pražanů (6 %) oceňuje její možnosti v oblasti kultury jako jednu z největších předností života v hlavním městě. Devět z deseti lidí (0 %) vnímá nabídku kulturních pořadů a akcí v hlavním městě jako dostatečně rozmanitou. Při detailnějším zkoumání se ukazuje, že u některých typů kulturních akcí či zařízení se přesto objevuje pocit, že by jich mohlo být více. Nejčastěji jsou zmiňovány pořady pro děti, ať už divadelní představení či jiné kulturně vzdělávací programy (30 %, resp. 32 %) a akce prezentující amatérskou (32 %) a lidovou kulturu (2 %). Naopak přesyceni jsou lidé v Praze nabídkou muzikálů (56 %), filmů v kinech a multikinech (4 %) a poměrně často i koncerty populární hudby (2 %). V kategoriích základních uměleckých žánrů projevují obyvatelé města největší zájem o film (0 %). Za tím následuje hudba (1 %) a literatura (6 %) a o stupeň níže si z hlediska zájmu stojí scénické (4 %) a výtvarné umění (42 %). Tomu do značné míry koresponduje zjištění, že k nejnavštěvovanějším aktivitám patří filmová představení v kinech a multikinech, klasická divadelní představení, koncerty populární hudby a muzea, následovaná návštěvami veřejných knihoven, galerií a výstav, koncertů moderní alternativní hudby a promítání v klubových kinech, která většina Pražanů navštíví minimálně jednou za rok. Specifické místo zaujímá v Praze jako určitá subkultura tzv. alternativa. Lidé ji převážně vnímají jako kulturu, která je spojena především s mladou generací (6 %) a je protiváhou masové a spotřební kultuře (64 %). Méně je pak považována za protiváhu oficiální kultury (55 %) či kulturu, která stírá hranice mezi divadlem, tancem, hudbou a výtvarnou produkcí (56 %). Mezi lidmi v Praze přitom převažuje názor (63 %), a to napříč všemi generacemi, že alternativní kultura jako netradiční projev především mladé generace má ve srovnání s klasickými kulturními zařízeními přiměřený prostor pro své aktivity. Neznamená to ovšem, že by se Pražané domnívali, že mladí tvůrci mají dostatek

7 materiální podpory pro svou činnost. Dvě třetiny lidí (66 %) zastávají opačný názor. Ačkoliv s nabídkou kultury v Praze jsou lidé spokojeni, jejich představy o tom, jak by se chtěli kulturním aktivitám věnovat, se neshodují s realitou. Jen téměř každý druhý obyvatel hlavního města (45 %) se může návštěvám různých kulturních akcí a zařízení věnovat tak, jak by chtěl. Jako dva zásadní důvody, které jim v tom brání, uvádějí Pražané nedostatek volného času (42 %) a peněz (3 %). Zatímco střední generaci chybí v tomto ohledu především čas, té nejstarší se nedostává finančních prostředků. Pokud jde o informovanost, tak naprostá většina obyvatel hlavního města ( %) se domnívá, že je snadné získat dostatek informací o kulturní nabídce v Praze. Téměř dvě třetiny (65 %) si také myslí, že mají v této oblasti dostatečný přehled. Nejobvyklejší způsob, jak lidé získávají informace o možnostech kulturního života města, jsou údaje od jejich známých, přátel a lidí z jejich okolí obecně. Dvě pětiny Pražanů čerpají takto informace o kulturní nabídce často a polovina občas (celkem 3 %). K využívanějším zdrojům patří také rozhlasové či televizní upoutávky (celkem 5 %), různé billboardy či plakáty, informační články či inzeráty v tisku (celkem shodně 1 %). Specifické postavení má vyhledávání různých zadaných údajů o kulturních akcích na internetu, které sice využívá jen 5 % Pražanů, ale třetina zato často. Jiné zdroje informací využívá polovina či méně než polovina lidí v hlavním městě. Z hlediska hodnotových priorit však nepatří kultura mezi ty nejdůležitější věci. Pražané, stavějí do popředí životní styl, který je zaměřen na rodinu ( 50 % jej dává na první místo a 1 % na jedno z prvních třech míst). Konkurovat mu může pouze životní styl, který klade důraz na zdraví, který sice na první příčku vybírá jen pětina (21 %) obyvatel města, ale více jak tři čtvrtiny ( %) jej vnímají jako jednu ze tří priorit. Důležitější než duchovní a kulturní život, který favorizuje jen 5 % lidí, je styl akcentující nezávislost ( 16 % jej staví na první místo). Tomu postavení kultury odpovídá i zjištění o podílu lidí, kteří mají ke kultuře velmi těsný vztah. Buď podporovali v posledním roce nějakou kulturní akci či projekt finančně ( %) anebo se spolupodíleli prostřednictví vlastního účinkování ( %) či pomáhali s organizací samotné akce (%).

8 Projekce ukázala, že spotřeba kultury mezi Pražany se za 15 let pravděpodobně významným způsobem nezmění, jelikož dojde k překřížení vlivu demografického stárnutí a zlepšující se úrovně celkové vzdělanosti Pražanů. Nedostatek, který Pražané v současnosti pociťují v nabídce určitých typů kulturních akcí, se sice výrazně neprohloubí, avšak ani neustoupí. Autoprojekce vlastní budoucí kulturní aktivity v horizontu pěti let na obecné rovině potvrzuje výstupy projekce. Většina Pražanů zůstane věrna svému současnému kulturnímu zaměření. Ti, kteří již dnes žijí aktivním kulturním životem, hodlají své kulturní zájmy ještě prohlubovat a rozšiřovat. Na druhé straně stojí lidé, kteří se o kulturu zajímají méně intenzivně a kteří nepředpokládají, že v nejbližší budoucnosti budou dané typy kulturních akcí navštěvovat častěji. Z hlediska budoucího vývoje může hrozit nebezpečí rozevírání nůžek mezi kulturní částí pražské veřejnosti a lidmi s menším zájmem o kulturu. Tendence k nižší a omezené kulturní spotřebě se projevuje hlavně mezi lidmi, kteří se považují za méně kulturně aktivní než jsou jejich vrstevníci. Největší podíl Pražanů se domnívá, že častěji než dosud budou navštěvovat především klasické typy kulturních akcí a zařízení jako galerie ( %), muzea (21 %), a klasická divadelní představení (23 %). Rovněž necelá pětina ( %) chce více než doposud využívat veřejné knihovny. Omezit návštěvnost koncertů populární hudby muzikálů hodlá pětina Pražanů (22 %), ačkoli je v loňském roce poměrně často navštěvovali. To jen potvrzuje určité přesycení těmito akcemi. Oproti tomu dětská představení, která se řadí mezi vůbec nejméně navštěvované akce, zamýšlí za pět let navštěvovat asi 16 % Pražanů. Využívání knihoven, navštěvování muzeí a kulturních projektů pro děti lze považovat za tři oblasti kulturního vyžití Pražanů, kterým by se v budoucnu mělo věnovat více pozornosti. Právě tyto typy spotřeby kultury Pražané považují za nedostatečně saturované, zároveň však přepokládají, že je v budoucnu budou navštěvovat častěji než dosud.

9 IV. Analytická část Výzkum kulturních zájmů a potřeb obyvatel hlavního města potvrdil, že naše hlavní město díky svým tradicím a postavení soustřeďuje na svém území velké množství kulturních zařízení a lidí, kteří se zabývají uměleckou činností. Z toho vychází specifikum Prahy v kulturní oblasti, která však bez ohledu na současný stav má snahu nadále prohlubovat svou nabídku. Zároveň usiluje mapováním potřeb jednotlivých sociodemografických skupin uspokojovat jejich specifické potřeby a být připravena na další vývoj především s ohledem na demografický vývoj. 1. Praha jako kulturní centrum Pražané bezesporu vnímají Prahu v oblasti kultury velmi pozitivně. Jak ukazují následující grafy, 4 % obyvatel města by ji zařadilo mezi jedno z nejvýznamnějších evropských kulturních center a dvě třetiny obyvatel přitom o tom vůbec nepochybují (volí odpověď určitě ano 65 %). Pro více než dvě třetiny (6 %) je nabídka na kulturním poli pokládána za jednu z největších předností, které hlavní město poskytuje. Potvrzují to i zjištění z komplexu výzkumů Hlavní město Praha portrét roku Zde se při porovnání názorů obyvatel jednotlivých krajů ukázalo, že právě možnosti kulturního vyžití jsou u Pražanů mezi prvními třemi oblastmi, kde je situace v jejich regionu ve srovnání s průměrem u ostatních krajů vnímána jako jednoznačně lepší. Zařadil(a) byste Prahu mezi jedno z nejvýznamnějších evropských kulturních center? Oceňujete kulturní nabídku v Praze jako jednu z největších předností života v hlavním městě? 5% 1% 6% 2% 25% 30% 65% 3% Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

10 Praha přitom není podle jejích obyvatel uzavřená pro ostatní, ať už se jedná o cizince nebo mimopražské české návštěvníky. Podle drtivé většiny z nich (5 %) dává hlavní město svou nabídkou možnosti kulturního vyžití i návštěvníkům města. Myslíte si, že Praha svou nabídkou dává možnost kulturního vyžití i návštěvníkům města? 5% 3% 5% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů Výše zjištěné názory se neliší ani podle věku, pohlaví, vzdělání či místa bydliště obyvatel hlavního města.

11 Vnímání nabídky kulturních pořadů Naprostá většina (0 %) pokládá nabídku kulturních pořadů ve městě za dostatečně rozmanitou. Téměř polovina o tom nemá vůbec pochybnosti (odpověď určitě ano 46 %). Tento názor jde napříč jednotlivými věkovými i vzdělanostními skupinami a neliší se ani podle místa, kde lidé v Praze bydlí. Myslíte si, že je nabídka kulturních pořadů a akcí v Praze dostatečně rozmanitá? spíše ne % určitě ne 1% určitě ano 46% spíše ano 44% Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů Analýza zjištěných informací z hlediska hodnocení rozsahu konkrétní nabídky, účasti a zájmu ukázala, že je možné vedle výše uvedeného dělení vnímat kulturní aktivity i na pozadí tří základních faktorů. První faktor charakterizuje oblast méně tradičních, alternativních projektů a zařízení. Ty spojuje částečně i intelektuální náboj, který je do značné míry obsažen i ve druhé oblasti, kterou lze vymezit jako sféru klasické kultury. Pro třetí okruh je typická tzv. masová kultura. Právě tuto oblast vnímají lidé jako naddimenzovanou z hlediska nabídky, především pokud jde o produkci filmových představení v kinech a multikinech (4 %) a muzikálová představení (56 %).

12 Kulturní aktivity a projekty zastoupené ve zbývajících dvou sektorech tyto problémy s nadbytkem nemají. Nejčastější je názor, že těchto typů kultury je tak akorát. Nejvýraznější deficit je vnímán v oblasti projektů lidové a amatérské kultury (32 % resp. 2 %) a také kultury pro děti (30 % resp. 32 %). To znamená, že téměř tři z deseti Pražanů se domnívají, že kulturních pořadů, akcí a zařízení spojených s těmito druhy kultury je málo. Relativně vysoké podíly neuspokojivé nabídky se také týkají tzv. netradičního, alternativního okruhu projektů. Např. každý pátý obyvatel města pokládá za nedostatečné příležitosti u produkce moderní alternativní hudby (20 %) a představení alternativních divadelních scén a klubů (22 %). Deklarován je pražskými obyvateli i deficit v nabídce odborných knihoven či různých pořadů v oblasti literatury. Pětina Pražanů by uvítala větší nabídku v oblasti muzeí. Pro všechny tyto poddimenzovanější druhy kultury ( s výjimkou muzeí) ovšem platí, že existuje vysoký (více jak třetinový) podíl lidí, kteří se v těchto oblastech neorientují a nemají přehled o jejich nabídce. Podrobnější rozdělení do jednotlivých kategorií výpovědí ukazuje, že lidé se kloní k méně jistému vyjádření (většinou volí odpovědi spíše moc nebo spíše málo ). Detailní podíly jsou obsaženy v číselníku, který je přílohou zprávy. Vnímání rozsahu nabídky je bezesporu významně ovlivněno věkem. Mladí (15-2 let) pokládají nejčastěji za nedostatečně naplněný netradiční sektor (u jednotlivých konkrétních druhů alternativních projektů a zařízení má pocit nedostatku příležitostí více jak třetina z nich). Mladší střední generaci (30-44 let) častěji než ostatním chybí kulturní pořady pro děti (dvěma pětinám z nich). Ve srovnání s ostatními lze u starší střední generace zaznamenat vyšší poptávku než nabídku u muzeí a tanečních a baletních představení. Nejstarší generace občanů starších 65 let si v tomto směru stěžuje vždy nejméně. Existuje však řada především klasických kulturních projektů (klasická divadelní představení, koncerty vážné hudby či výstavy výtvarného umění), které věk z hlediska hodnocení rozsahu jejich nabídky vůbec neovlivňuje. Představy o tom, zda je třeba, aby některých kulturních programů bylo více a nebo naopak méně, dosažené vzdělání nijak dramaticky neovlivňuje. Pražané se základním vzděláním však častěji než ostatní to nejsou schopni u většiny projektů posoudit, co chybí či přebývá (nejvýrazněji se to týká např. různých představení pro děti a akcí prezentujících amatérské či lidové umělce), což je dáno mj. značným podílem dosud studujících středoškoláků a starších lidí. Z hlediska místa bydliště nejsou dramatické rozdíly, neboť lidé posuzují nabídku Prahy jako celku, nikoliv přímo v místě svého bydliště. Přesto se projevuje u většiny typů kulturních pořadů či zařízení tendence vnímat deficit poněkud intenzivněji mimo centrum Prahy.

13 13 Budu Vám nyní číst nabídku jednotlivých druhů kulturních pořadů, akcí a zařízení a Vy mi, prosím, řekněte, zda máte pocit, že některých je málo, je jich přiměřeně a nebo je jich až moc. % Koncertů moderní alternativní hudby Akcí amatérských umělců Představení alternativních div. scén a klubů Multimediálních projektů Filmových předst. v klub. kinech Literár. pořadů, autor. čtení, pásem Nabídky veřejných knihoven Nabídky odborných knihoven Galerijních či jin. výstav výtv. umění Koncertů klasické hudby Muzeálních expozic 1 65 Představení klasických divadel 4 5 Taneční a baletní představení Akcí prezentujících lidovou kulturu Divadelní předst. pro děti Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti Muzikálů Filmových předst. v multikinech, kinech Koncertů populární hudby Určitě + spíše málo Tak akorát Určitě + spíše moc Neví Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

14 14 Pocit nedostatku jednotlivých druhů kulturních pořadů, akcí a zařízení podle věku Součet odpovědí Určitě málo + Spíše málo % Koncertů moderní alternativní hudby Akcí amatérských umělců Představení alternativních div. scén a klubů Multimediálních projektů Filmových předst. v klub. kinech Literár. pořadů, autor. čtení, pásem Nabídky veřejných knihoven Nabídky odborných knihoven Galerijních či jin. výstav výtv. umění Koncertů klasické hudby Muzeálních expozic Představení klasických divadel Taneční a baletní představení Akcí prezentujících lidovou kulturu Divadelní předst. pro děti Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti Muzikálů Filmových předst. v multikinech, kinech Koncertů populární hudby let let 45-5 let 60 let a více Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

15 15 Pocit nadbytku jednotlivých druhů kulturních pořadů, akcí a zařízení podle věku Součet odpovědí Určitě moc + Spíše moc % Koncertů moderní alternativní hudby Akcí amatérských umělců Představení alternativních div. scén a klubů Multimediálních projektů Filmových předst. v klub. kinech Literár. pořadů, autor. čtení, pásem Nabídky veřejných knihoven Nabídky odborných knihoven Galerijních či jin. výstav výtv. umění Koncertů klasické hudby Muzeálních expozic Představení klasických divadel Taneční a baletní představení Akcí prezentujících lidovou kulturu Divadelní předst. pro děti Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti Muzikálů Filmových předst. v multikinech, kinech Koncertů populární hudby let let 45-5 let 60 let a více Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

16 16 Sedm z deseti Pražanů neuvedlo v doplňující otevřené otázce žádný konkrétní nedostatek v oblasti nabídky kulturní akcí, pořadů či v oblasti kultury vůbec. Lidé buď přímo vypovídali, že jim nic nechybí, popř., že výběr je dostatečný anebo nevěděli, co odpovědět. Nyní mi laskavě řekněte, zda je ještě něco jiného, co Vy osobně v nabídce kulturních akcí, pořadů či v oblasti kultury a umění v Praze postrádáte? Neví, neodpověděl 3% Konkrétní nedostatek 2% Nic, výběr je dostatečný 33% Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů Otevřená otázka na případný další deficit v Praze nepřinesla žádné významné zjištění. Pražané obvykle uvádějí nedostatek, který se již objevil v předchozí otázce na jednotlivé typy kulturních pořadů. Nejčastěji zahrnuje hudbu a divadlo včetně alternativních forem, folklor a lidové umění, folk a country, populární hudbu, diskotéky, ale i výstavy a diskusní kluby. Dále následují specifické zájmové požadavky, které většinou přesahují oblasti, které město do kulturní činnosti zahrnuje, a to počínaje různými sběratelskými aktivitami až po slavnosti piva. Často se objevuje i generační akcent. Nejčastěji je směřován k větší nabídce pořadů pro děti, ale připomínány jsou i pořady pro seniory, včetně lidovek a dechovek na tanečních zábavách. Podrobný výpis obsahuje tabulková příloha.

17 1 Kulturní zájmy Z hlediska jednotlivých kulturních oblastí základních uměleckých druhů - deklarují obyvatelé Prahy nejčastěji zájem o filmové umění (0 %). Tři z deseti Pražanů můžeme přitom pokládat za filmové fanoušky. Za filmem následuje s menším odstupem oblast hudebního umění a literatury (1 %, resp. 6 %). Každý čtvrtý obyvatel města má v těchto oblastech vyhraněný zájem, svůj vztah vyjadřuje odpovědí velmi se zajímám. Třetí úroveň z hlediska zájmu o umělecký obor zaujímá divadelní a taneční, tj. scénické umění (4 %) a výtvarné umění (42 %). O tyto dvě oblasti projevuje vyhraněný zájem každý desátý Pražan. Řekněte mi, prosím, jaký je Váš vztah k jednotlivým oblastem v kultuře. Jak moc se o jednotlivé kulturní akce v těchto oblastech zajímáte? % Filmové umění Hudební umění Literatura Scénické umění Výtvarné umění Velmi se zajímám Poměrně se zajímám Spíše se nezajímám Vůbec se nezajímám Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů Lidé většinou udávají zájem o více než jeden umělecký žánr ( %). Nemalá část Pražanů (41 %) tvrdí, že se zajímá minimálně o čtyři z pěti uměleckých žánrů. Souběh zájmu o základní umělecké žánry Minimálně jeden umělecký žánr 13 % Dva umělecké žánry 21 % Tři umělecké žánry 25 % Čtyři umělecké žánry 21 % Všechny umělecké žánry 20 %

18 Ženy a lidé s vyšším vzděláním deklarují větší zájem o více uměleckých druhů. O čtyři až pět uměleckých oborů projevuje zájem zhruba každý třetí muž a skoro každá druhá žena. Takto široký záběr udává každý třetí Pražan se základním vzděláním, ale už každý druhý obyvatel, který vystudoval vysokou školu. Ukazuje se, že zájem o film a hudbu obecně se neliší mezi lidmi s různým stupněm vzdělání a ani mezi pohlavími. Jiné je to, pokud jde o zbylé tři oblasti. Častější zájem projevuje něžnější pohlaví jak o literaturu, divadlo, tak i o výtvarné umění. Zájem je také tím vyšší, čím vyšší je stupeň dosaženého vzdělání. Platí to pro všechny umělecké žánry vyjma filmového umění, kde je zájem vyrovnaný ve všech vzdělanostních skupinách. Pokud jde o věkové skupiny, ukazuje se, že zatímco podíl zájmu o výtvarné umění, literaturu a scénické umění stoupá s věkem, u hudebního a filmového umění je tomu opačně. Čím mladších lidí se ptáme, tím častěji je tato oblast umění přitahuje. Scénické umění přitahuje pozornost všech generací, vyjma té nejmladší. Zájem o jednotlivé kulturní oblasti podle věku Součet odpovědí Velmi se zajímám + Poměrně se zajímám % Filmové umění Hudební umění Literatura Scénické umění Výtvarné umění let let 45-5 let 60 let a více Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

19 1 Návštěvnost kulturních akcí Promítne-li se zájem do zjištěné návštěvnosti jednotlivých druhů kulturních akcí, projektů či zařízení, ukazuje výzkum, že k nejnavštěvovanějším aktivitám patří filmy v kinech a multikinech, veřejné knihovny, klasická divadelní představení, muzea, galerie či výstavy výtvarného umění, jež většina Pražanů navštíví více než jednou za rok. Naopak k těm nejméně navštěvovaným patří různé kulturní pořady pro děti, taneční či baletní představení a různé multimediální projekty či literární pořady. Na ně přijde alespoň jednou za rok jen pětina obyvatel Prahy. Návštěvnost různých kulturních akcí je jednoznačně determinována věkem. Především u netradičních alternativních druhů pořadů klesá jejich návštěvnost významně s rostoucím věkem. U masové kultury dochází k významné odchylce jen u nejstarší generace, která využívá její nabídky znatelně méně. Naopak u klasického kulturního sektoru se ukazuje vcelku rovnoměrný zájem, resp. účast napříč generacemi. Výjimkou je opět vyšší úroveň návštěvnosti kulturních pořadů pro děti u rodičovské generace (30-44 let). Mladí se odlišují od zbytku populace častější návštěvou knihoven (veřejných i odborných) a naopak větším odstupem od klasické hudby. Pokud jde o pohlaví, jsou ženy pilnější v případě návštěv divadelních (do značné míry včetně alternativních) a muzikálových představení, koncertů klasické hudby. Z hlediska vzdělání jsou lidé s vyšším vzděláním aktivnější ve svých návštěvách tradičních kulturních pořadů jako jsou divadelní představení, koncerty vážné hudby, návštěvy muzeí a galerií.

20 20 Zamyslete se, prosím, nad letošním rokem a řekněte mi, jak často obvykle jednotlivé kulturní akce či zařízení navštěvujete. % Koncerty moderní alternativní hudby 52 Akce amatérských umělců Moderní alternativní div. scény, kluby Multimediální projekty Klubová kina, filmové kluby Literární kluby, pásma, večery Veřejné knihovny Odborné knihovny 5 Galerie či výstavy výtv. umění Koncerty klasické hudby Muzea Klasická divadelní představení Taneční a baletní představení Akce prezentující lidovou kulturu Divadelní představení pro děti 3 1 Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti 3 3 Muzikálová představení Multikina, kina Koncerty populární hudby Min. 1 za měsíc Několikrát do roka Tak 1 za rok Méně než 1 za rok Vůbec ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

21 21 Frekvence návštěvnosti jednotlivých kulturní akcí či zařízení u mladé generace (15-2 let) % Koncerty moderní alternativní hudby Akce amatérských umělců Moderní alternativní div. scény, kluby Multimediální projekty Klubová kina, filmové kluby Literární kluby, pásma, večery Veřejné knihovny Odborné knihovny Galerie či výstavy výtv. umění Koncerty klasické hudby Muzea Klasická divadelní představení Taneční a baletní představení Akce prezentující lidovou kulturu Divadelní představení pro děti 13 Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti 14 Muzikálová představení Multikina, kina Koncerty populární hudby Min. 1 za měsíc Několikrát do roka Tak 1 za rok Méně než 1 za rok Vůbec ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 22 respondentů

22 22 Frekvence návštěvnosti jednotlivých kulturní akcí či zařízení u mladší střední generace (30-44 let) % Koncerty moderní alternativní hudby Akce amatérských umělců Moderní alternativní div. scény, kluby Multimediální projekty Klubová kina, filmové kluby Literární kluby, pásma, večery 2 6 Veřejné knihovny Odborné knihovny Galerie či výstavy výtv. umění Koncerty klasické hudby Muzea Klasická divadelní představení Taneční a baletní představení Akce prezentující lidovou kulturu 3 51 Divadelní představení pro děti Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti 1 55 Muzikálová představení Multikina, kina Koncerty populární hudby Min. 1 za měsíc Několikrát do roka Tak 1 za rok Méně než 1 za rok Vůbec ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 13 respondentů

23 23 Frekvence návštěvnosti jednotlivých kulturní akcí či zařízení u starší střední generace (45-5 let) % Koncerty moderní alternativní hudby Akce amatérských umělců 2 5 Moderní alternativní div. scény, kluby Multimediální projekty Klubová kina, filmové kluby Literární kluby, pásma, večery Veřejné knihovny 24 4 Odborné knihovny 60 Galerie či výstavy výtv. umění Koncerty klasické hudby Muzea Klasická divadelní představení Taneční a baletní představení Akce prezentující lidovou kulturu Divadelní představení pro děti Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti Muzikálová představení Multikina, kina Koncerty populární hudby Min. 1 za měsíc Několikrát do roka Tak 1 za rok Méně než 1 za rok Vůbec ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 226 respondentů

24 24 Frekvence návštěvnosti jednotlivých kulturní akcí či zařízení u nejstarší generace (60 let a více) % Koncerty moderní alternativní hudby Akce amatérských umělců Moderní alternativní div. scény, kluby 24 2 Multimediální projekty Klubová kina, filmové kluby Literární kluby, pásma, večery Veřejné knihovny Odborné knihovny Galerie či výstavy výtv. umění Koncerty klasické hudby Muzea Klasická divadelní představení Taneční a baletní představení Akce prezentující lidovou kulturu Divadelní představení pro děti 2 5 Jiné kulturně vzděl. progr. pro děti Muzikálová představení Multikina, kina Koncerty populární hudby Min. 1 za měsíc Několikrát do roka Tak 1 za rok Méně než 1 za rok Vůbec ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 1 respondentů

25 25 K ilustraci zájmu o jednotlivé druhy kultury je možné využít zjištěné proporce návštěvnosti jednotlivých konkrétních akcí či zařízení. Nejvyšší návštěvnost mají logicky celoročně přístupná zařízení. Informace, že minimálně každý druhý Pražan navštívil NKP Vyšehrad svědčí o tom, že toto místo, stejně jako řada dalších kulturních památek, bude oblíbeným cílem relaxačních aktivit obyvatel hlavního města. Podobně vysoký zájem o Muzeum hl. města Prahy je však pravděpodobně způsoben tím, že část respondentů zaměnila Muzeum HLMP za Národní muzeum. O něco nižší podíl návštěvnosti, což odpovídá nižšímu zájmu o výtvarné umění, je zachycen u Galerie hl. m. Prahy. Také dvoupětinový podíl obyvatel, kteří si letos vyšli do některé z hvězdáren či planetária v Praze, odpovídá omezenější skupině návštěvníků, především z řad rodičovské veřejnosti. Návštěvnost dalších kulturních akcí odpovídá sice na jedné straně deklarovanému zájmu, na druhé straně vypovídá ale i o významnosti těchto kulturních projektů. Známost, ale i image řady z nich bezesporu vedla k potřebě dotázaných Pražanů vylepšit svůj vlastní obraz výpověďmi, kde všude letos za kulturou byli. Tato stylizace však nic nemění na tom, že akce jako Pražské jaro, Febiofest, festival Mezi ploty či knižní veletrh Svět knihy patří k nejnavštěvovanějším kulturním festivalům a přehlídkám. Jak už bylo naznačeno u frekvence návštěv u jednotlivých typů kulturních akcí obecně, najdeme v řadě kulturních oblastí mezi návštěvníky více žen. To platí často i u této otázky, kde se ženy ve většině případů účastnily vybraných aktivit mírně častěji než muži. Markantnější rozdíly jsou v případě festivalu Pražské jaro či Pražský podzim, ale i pokud jde o Galerii hl. města Prahy. Na většině tradičních festivalů a přehlídek (divadelních a koncertních i knižních) se letos podíleli častěji lidé s minimálně středoškolským vzděláním, v mnoha případech nejčastěji vysokoškoláci. Neplatí to ale, pokud jde o Galerii HLMP, Muzeum HLMP, Hvězdárny a planetáriím HLMP a NKP Vyšehrad, kde byl obrazně řečeno bez rozdílu vzdělání letos každý druhý, a ani u projektů alternativního zaměření, kde byly naopak natolik nízké účasti, že je obtížné zachytit významné rozdíly. Z těch navštěvovanějších nepatří mezi tzv. elitní z hlediska vzdělání festival Mezi ploty a Febiofest. Z hlediska věku je možné na vybraných příkladech ilustrovat již dříve popsané závislosti s ohledem na jednotlivé typy kulturních aktivit. Kupř. ke kulturním projektům, na kterých bylo možné nejčastěji potkat mladé lidi, patřily například Febiofest či festival Mezi ploty, a jako typický příklad alternativní kultury přehlídka Příští vlna - next wave. Mladé lidi bylo naopak obtížnější najít na koncertech Pražského jara či Pražského podzimu či Letních Shakespearovských slavnostech. Tam bylo snadnější potkat střední generaci, stejně jako ve Hvězdárnách a planetáriu hl. města Prahy, kam přišli jako doprovod dětí.

26 26 Nyní Vám budu postupně číst různé konkrétní akce či zařízení a Vy mi prosím řekněte, zda jste je v letošním roce navštívil(a). % Festival Jeden svět Dny evropského filmu Přehlídku Příští vlnu - next wave FEBIOFEST Festival RESPECT Festival Mezi ploty Festival KHAMORO Přehlídku Prahu fotografickou Festival Čtyři+čtyři dny v pohybu Pražské jaro Pražský podzim Knižní veletrh Svět knihy Festival Tanec Praha Festival Praha srdce národů Letní Shakespearovské slavnosti Muzeum hl. m. Prahy 5 Hvězdárna a planetárium HLMP Galerii hl. m. Prahy 42 4 NKP Vyšehrad 5 Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

27 2 Deklarovaná návštěvnost různých konkrétních akcí či zařízení v roce 2004 podle věku % Festival Jeden svět Dny evropského filmu Přehlídku Příští vlnu - next wave FEBIOFEST Festival RESPECT Festival Mezi ploty Festival KHAMORO Přehlídku Prahu fotografickou Festival Čtyři+čtyři dny v pohybu Pražské jaro Pražský podzim Knižní veletrh Svět knihy Festival Tanec Praha Festival Praha srdce národů Letní Shakespearovské slavnosti Muzeum hl. m. Prahy Hvězdárna a planetárium HLMP Galerii hl. m. Prahy NKP Vyšehrad let let 45-5 let 60 let a více Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

28 2 Hodnocení kulturních akcí Jak je patrné z následujícího grafu, tak mezi těmi, kteří uvedené akce navštívili, byl zaznamenán jednoznačně pozitivní ohlas. Nebyly přitom zjištěny žádné významné sociodemografické rozdíly. Nyní Vám budu postupně číst různé konkrétní akce či zařízení a Vy mi prosím řekněte, zda jste byl(a) spokojen(a). podíl spokojených mezi těmi, kteří uvedenou akci navštívili % Festival Jeden svět Dny evropského filmu Přehlídku Příští vlnu - next wave FEBIOFEST Festival RESPECT Festival Mezi ploty Festival KHAMORO 6 Přehlídku Prahu fotografickou Festival Čtyři+čtyři dny v pohybu Pražské jaro Pražský podzim Knižní veletrh Svět knihy Festival Tanec Praha Festival Praha srdce národů Letní Shakespearovské slavnosti Muzeum hl. m. Prahy Hvězdárna a planetárium HLMP Galerii hl. m. Prahy NKP Vyšehrad

29 2 Hodnocením kvality vybraných divadelních scén a klubových zařízení dává porovnání v oblasti alternativní a klasické kultury v hlavním městě. Přináší představu o tom, kolik lidí je navštěvuje a jak vnímají jejich kvalitu. Podíl Pražanů, kteří kdy zašli do zařízení tzv. alternativní kultury (jako Klub ROXY, Palác Akropolis, Rock Café, Divadlo Archa či Divadlo Alfréd ve dvoře), je podstatně nižší, než u ostatních pražských divadel (od Divadla ABC po Semafor). Zatímco úroveň alternativních scén a klubů je hodnocena většinou jako průměrná, u pražských divadel převažuje často lepší hodnocení. Jednoznačně nejlepší reputaci má Divadlo na Vinohradech. S měnícím se věkem se hodnocení většiny těchto zařízení mění. Zatímco posuzovaní zástupci alternativní produkce dostávají tím horší hodnocení, čím jsou lidé v Praze starší (výjimkou je Divadlo Archa), u dalších sledovaných pražských divadel je tomu velmi často naopak. Vyrovnaná hodnocení napříč generacemi má divadlo Spejbla a Hurvínka a Minor a mezi divadly pro dospělé Divadlo na Zábradlí, Činoherní klub, Studio Ypsilon a Divadlo Komedie. Ženy nejenom že většinu hodnocených divadel ve svém životě navštívily častěji než muži, ale mají i tendenci lépe jednotlivá pražská divadla hodnotit. Patrné je to například, pokud jde o Činoherní klub, Vinohradské divadlo či Hudební divadlo Karlín. Mezi návštěvníky klubů, jako je Rock Café, Roxy či Palác Akropolis, bychom naopak mohli o něco častěji potkat muže. Z hlediska vzdělání nejsou patrné odlišnosti v hodnocení jednotlivých zařízení. Potvrdilo se pouze to, že čím nižší mají lidé vzdělání, tím častěji jednotlivá kulturní zařízení nehodnotí, protože tam nebyli či si na to nepamatují. Tento model se netýká zařízení typu Rock Café, Roxy či Paláce Akropolis, které jsou hodnoceny stejně často i mezi lidmi se základním vzděláním, což je dáno primárně vysokým podílem studentů ještě středních škol mezi jejich návštěvníky.

30 30 Jak byste hodnotil(a) kvalitu následujících divadelních scén a klubových zařízení? % Rock Café Klub ROXY Palác Akropolis Divadlo Archa Divadlo Alfréd ve dvoře Minor 3 1 Divadlo v Dlouhé Divadlo na Zábradlí Semafor Činoherní klub Divadlo ABC Divadlo na Vinohradech Hudební divadlo Karlín Divadlo na Fidlovačce Rokoko Studio Ypsilon Divadlo Komedie Divadlo S+H Vynikající Průměrná Slabá Neví, nenavštívil(a) Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

31 31 Návštěvnost divadelních scén a klubových zařízení podle věku % Rock Café Klub ROXY Palác Akropolis Divadlo Archa Divadlo Alfréd ve dvoře Minor Divadlo v Dlouhé Divadlo na Zábradlí Semafor Činoherní klub Divadlo ABC Divadlo na Vinohradech Hudební divadlo Karlín Divadlo na Fidlovačce Rokoko Studio Ypsilon Divadlo Komedie Divadlo S+H let let 45-5 let 60 let a více Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

32 32 Jak byste hodnotil(a) kvalitu následujících divadelních scén a klubových zařízení? mezi těmi, kteří uvedenou scénu či zařízení hodnotili - průměr hodnocení Vynikající 2 - Průměrná Slabá 3 Rock Café Klub ROXY Palác Akropolis Divadlo Archa Divadlo Alfréd ve dvoře Minor Divadlo v Dlouhé Divadlo na Zábradlí Semafor Činoherní klub Divadlo ABC Divadlo na Vinohradech Hudební divadlo Karlín Divadlo na Fidlovačce Rokoko Studio Ypsilon Divadlo Komedie Divadlo S+H 1, 1,5 1,1 1,3 1, 1,3 1,65 1,3 1,52 1,4 1,6 1,3 1,3 1,56 1, 1,44 1,1 1,44

33 33 Hodnocení kvality divadelních scén a klubových zařízení podle věku mezi těmi, kteří uvedenou scénu či zařízení hodnotili - průměr hodnocení Vynikající 2 - Průměrná 3 - Slabá Rock Café Klub ROXY Palác Akropolis Divadlo Archa Divadlo Alfréd ve dvoře Minor Divadlo v Dlouhé Divadlo na Zábradlí Semafor Činoherní klub Divadlo ABC Divadlo na Vinohradech Hudební divadlo Karlín Divadlo na Fidlovačce Rokoko Studio Ypsilon Divadlo Komedie Divadlo S+H 1, 1,3 2 1,6 1, 1,2 1,5 1,66 2,03 1, 1,4 1,6 1,2 1,4 2,1 1,6 1,6 1,1 1,4 1,5 1,6 1,42 1,3 1,36 1,6 1,56 1,43 1,4 1,3 1,3 1,64 1,66 1,52 1,4 1,31 1,24 1,4 1,1 1,5 1, 1,51 1,52 1,4 1,1 1,2 1,4 1,4 1,43 1,5 1,6 1, 1,51 1,43 1, let let 45-5 let 60 let a více

34 34 Pozice alternativní kultury Alternativní kultura má v Praze v rozmanitosti kulturní nabídky své nezastupitelné místo. Téměř dvě třetiny Pražanů (63 %) si myslí, že alternativní kultura jako netradiční projev především mladé generace má v Praze ve srovnání s klasickými kulturními zařízeními přiměřený prostor pro své aktivity. Alternativa v kultuře je přitom vnímaná nejen jako kultura především mladé generace (6 %) a protiváha masové a spotřební kultuře (64 %), ale většinou i jako protiváha oficiální kultury (55 %) a subkultura, která stírá hranice mezi žánry (56 %). Jasná většina mladých lidí se přitom přiklání ke všem čtyřem charakteristikám. Naopak starším lidem se jeví úvahy na toto téma náročné a neumějí se k němu vyjádřit. Podobně se nejsou sto se vyjádřit lidé, kteří mají nižší vzdělání než maturitu (u jednotlivých charakteristik až třetina z nich). Zajímavé je zjištění, že podíly lidí, kteří si myslí, že alternativní kultura má v hlavním městě přiměřený prostor, jsou shodné u všech generací. Významné nejsou ani rozdíly podle vzdělání. Co je ale celkem důležité zjištění, je rozdílnost pohledů z hlediska místa dotazování. Lidé z centra vnímají častěji otázku přiměřeného prostoru pro alternativní kulturu jako bezproblémovou (sedm deseti) než lidé v okrajových částech města (kde jsou názory půl na půl). Mladí lidé na rozdíl od ostatních častěji nesouhlasí s tezí, že mladí tvůrci mají dostatek materiální podpory pro svou činnost (5 %). Nesouhlasný názor převažuje přitom v celé populaci (66 %). Myslíte si, že alternativní kultura jako netradiční projev především mladé generace má v Praze ve srovnání s klasickými kulturními zařízeními přiměřený prostor pro své aktivity? 5% 14% 32% 4% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

35 35 Existují nejrůznější vymezení pro tzv. alternativní kulturu. Rád(a) bych věděl(a), jak ji chápete Vy. Přečtu Vám proto postupně několik charakteristik a Vy mi řekněte, nakolik s nimi souhlasíte. Alternativní kultura % Je kulturou především mladé generace Je protiváhou masové a spotřební kultuře Stírá hranice mezi divadlem, tancem, hudbou a výtvarnou produkcí Je protiváhou oficiální kultury Zcela souhlasím Spíše souhlasím Spíše nesouhlasím Zcela nesouhlasím Neví Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů Řekl(a) byste, že mají mladí tvůrci dostatek materiální podpory pro svou činnost? % % 2% 4% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

36 36 Následující graf dokumentuje, do jaké míry se shodují v pohledu na alternativní kulturu návštěvníci různých alteranivních kulturních zařízení. Je vidět, že rozdíly nejsou významné, a to ani ve srovnání s názory celé mladé generace, jenž vnímá tuto subkulturu také v tomto duchu. Názory na alternativní kulturu mezi návštěvníky zařízení, která se jí věnují % Je kulturou především mladé generace Je protiváhou masové a spotřební kultuře Stírá hranice mezi divadlem, tancem, hudbou a výtvarnou produkcí Je protiváhou oficiální kultury Návštěvníci Rock Café Návštěvníci klubu Roxy Návštěvníci Paláce Akropolis Návštěvníci divadla Archa Návštěvníci Divadla Alfréd ve dvoře

37 3 2. Bariéry účasti na kulturním životě Nesoulad mezi deklarovaným zájmem a návštěvností ovlivňuje mimo jiné i fakt, že ne každý člověk může vyrazit za kulturou tzv. po libosti. Méně než polovina (45 %) Pražanů si myslí, že se může návštěvám různých kulturních akcí a zařízení věnovat tak, jak by chtěla. Jako hlavní důvod, který jim brání v kulturním vyžití dle jejich potřeb, je nedostatek volného času (42 %). Druhý, stejně významný, je deficit finančních prostředků (3 %). Další vlivy, jako místo a čas konání či nedostatek informací již nejsou rozhodující. Častěji než ostatní si stěžují na problém realizovat své kulturní potřeby lidé starší 60 let. Pro ty je jednoznačně problém číslo jedna, stejně jako pro lidi s pouhým základním vzděláním, nedostatek financí, zatímco u střední generace, zejména té mladší (45-5 let), a mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi dominuje především pocit, že mají málo volného času. Když to vezmeme všechno dohromady, můžete se návštěvám různých kulturních akcí a zařízení věnovat tak, jak byste chtěl(a): 1% 13% 3% 32% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne

38 3 Pokud u Vás převládá pocit, že nemůžete navštěvovat různé kulturní akce a zařízení tak, jak byste chtěl(a), co je podle Vás obvykle hlavním důvodem? Nedostatek informací Nedostupnost 3% z hlediska časů konání 2% Nedostupnost z hlediska místa konání 2% Něco jiného % Nedostatek volného času 42% Nedostatek peněz 40% Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů Vzhledem k tomu, že finanční limity jsou významným faktorem, který brání části Pražanů v kulturním vyžití podle jejich představ, je zajímavé se podívat na otázku, zda zaměstnavatelé v tomto ohledu své zaměstnance podporují. Ukázalo se, že jen čtvrtina firem přispívá svým zaměstnancům na kulturní vyžití. Příspěvky na kulturu uvádějí častěji úředníci a odborníci (téměř třetina z nich), dále každý pátý zaměstnanec, který se pokládá za provozního pracovníka a jen každý desátý dělník. Pokud jste zaměstnanec, přispívá zaměstnavatel na Vaše kulturní vyžití? Ano 24% Ne 6% Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 32 respondentů

39 3 Vliv ceny a místa konání S výše uvedeným nedostatkem disponibilních finančních zdrojů na kulturu souvisí pohled na cenovou dostupnost základních druhů kulturního vyžití. Lidé v Praze jednoznačně nemají problémy s poplatky ve veřejných knihovnách ( %). Polovina Pražanů říká, že jsou zcela přijatelné. Ačkoliv v případě koncertů a klubů se většina obyvatel v Praze vyjádřila také ve smyslu jejich přijatelnosti (3 % pokud jde o koncerty a 5 % u klubů), pro většinu z nich už to není tak jednoznačné jako v případě knihoven. Kina a výstavy spadají do skupiny kulturních aktivit, které se jeví větší části lidí už neakceptovatelné. Cenovou přijatelnost kin totiž udává jen 45 % Pražanů a peníze, které je podle názoru obyvatel města vydat za lístky na výstavy, se jeví schůdné jen 3 % z nich. Na rozdíl od otázky finanční nevnímají lidé dostupnost kultury z místa svého bydliště ve své většině jako problém. Pro více než devadesát procent jsou dostupné knihovny a kina (4 %). Celkově se nejeví jako problém ani divadla, jejichž dostupnost potvrzuje %, koncerty 4 %, výstavy 1 %. Nejméně bezproblémové se jeví v tomto ohledu se % kluby. Na druhou stranu to ale znamená i to, že téměř každý čtvrtý Pražan má pocit, že jejich počet je z hlediska rozmístění nedostačující. Z hlediska věku činí ceny největší problémy lidem starším, ale částečně se přidává i starší střední generace. Neplatí to pro koncerty a knihovny. Pokud jde o dosažitelnost z místa bydliště, problémy pociťují častěji (s výjimkou knihoven) lidé starší 60 let. Nejhůře vnímají situaci v případě dostupnosti různých klubů, ale i tak je to problém pro menší část z nich. Cenově jsou méně dostupné všechny základní druhy kultury lidem se základním vzděláním. Sčítá se zde fakt, že mezi nimi jsou hojně zastoupeni lidé mladí a pak starší generace, kteří se potýkají s nedostatkem peněz častěji než ostatní. Z hlediska místa bydliště jsou zjevné rozdíly v posuzování nedostupnosti jednotlivých kulturních zařízení. Zatímco knihovny a kina se ukazují v tomto ohledu bezproblémové v centru Prahy i mimo něj. S kluby, divadly, koncerty a výstavními síněmi je tomu jinak. Ty jsou pro lidi žijící mimo centrum méně dostupné.

40 40 Jak hodnotíte dosažitelnost a cenovou přijatelnost následujících kulturních zařízení v Praze? Pokud jde o jejich cenovou přijatelnost % Kina Koncerty Divadla Výstavy Kluby 4 31 Knihovny Zcela přijatelné Spíše přijatelné Spíše nepřijatelné Zcela nepřijatelné Cenová dostupnost kulturních zařízení podle věku Součet odpovědí Zcela přijatelné + Spíše přijatelné % Kina Koncerty Divadla Výstavy Kluby Knihovny let let 45-5 let 60 let a více Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

41 41 Jak hodnotíte dosažitelnost a cenovou přijatelnost následujících kulturních zařízení v Praze? Pokud jde o jejich dosažitelnost z místa, kde bydlíte % Kina Koncerty Divadla Výstavy Kluby Knihovny Zcela přijatelné Spíše přijatelné Spíše nepřijatelné Zcela nepřijatelné Dosažitelnost kulturních zařízení podle věku Součet odpovědí Zcela přijatelné + Spíše přijatelné % Kina Koncerty Divadla Výstavy Kluby Knihovny let let 45-5 let 60 let a více Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

42 42 Porovnání dosažitelnosti a cenové přijatelnosti kulturních zařízení v Praze Součet odpovědí Zcela přijatelné + Spíše přijatelné % Kina 34 2 Koncerty 31 Divadla 3 0 Výstavy 61 1 Kluby Knihovny Dosažitelnost Cena Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

43 43 Kultura a doprava Mobilita Pražanů je na poměrně vysoké úrovni. Tři z deseti obyvatel Prahy nemají problém vyrazit za kulturou autem (32 %) a u dalších 2 % připadá tato možnost také v úvahu. Na druhé straně je nutno vzít v potaz, že čtyři z deseti Pražanů si tímto způsobem za kulturou vyrazit nemohou. Z hlediska využívání jednotlivých druhů dopravních prostředků ve veřejné přepravě tráví polovina Pražanů nejvíce času v metru. Kulturní nabídka v těchto prostorách tak svým dosahem předčí reklamu v tramvajích a autobusech, kde z těch, jež cestují především hromadnou dopravou, cestuje nejdelší dobu jen třetina (tramvaje) resp. šestina (autobusy). Máte možnost vyrazit za kulturou autem? Pokud užíváte k jízdám po Praze především MHD, v kterém z níže uváděných dopravních prostředků strávíte obvykle nejvíce času? Ne, nemám 3% Ano, bez problémů 32% Autobusy 16% Vlak 1% Metro 50% Ano, občas 2% Tramvaje 33% 50 respondentů 04 respondentů Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY

44 44 3. Informovanost Pražanů v oblasti kulturního vyžití a financování Naprostá většina obyvatel Prahy ( %) se domnívá, že je snadné získat dostatek informací o tom, co se ve městě v oblasti kultury nabízí. A většina (65 %) si myslí, že má dostatečný přehled. Lidé starší 65 let jsou na tom o něco hůře. Pro více než pětinu z nich není snadné potřebné informace získat a 45 % z nich si myslí, že nemá dostatečný přehled o nabídce kultury v Praze. Také lidé s nižším než středoškolským vzděláním mají častěji problém získat informace a čtyři pětiny z nich vypovídají, že nemají dostatečný přehled o kulturní nabídce v hlavním městě. Z hlediska pohlaví ani místa bydliště nebyly zaznamenány žádné významné rozdíly v těchto otázkách. Je podle Vás snadné získat dostatek informací o kulturní nabídce v hlavním městě? Myslíte si, že máte dostatečný přehled o nabídce kultury v Praze? % 2% % 25% 4% 2% 41% 40% Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů

45 45 Co Pražany asi příliš nezajímá, je otázka finančních zdrojů. Tomu odpovídají i ne příliš přesné představy o financování kultury v Praze. Nejvíce lidí (40 %) se sice domnívá, že největší částkou na celoroční kulturní a společenské dění v Praze přispívá město, ale tři pětiny pokládají za hlavní finanční zdroj někoho jiného (stát 20 %, městské části 1 % nebo soukromé subjekty 20 %). Mezi různými věkovými skupinami se představy o subjektu, který kulturu především financuje, příliš neliší, pouze lidé starší 60 a především 65 let si poměrně často myslí, že je to stát. 60 Kdo podle Vás přispívá největší částkou na celoroční kulturní a společenské dění v Praze? % Stát Město Městské části Soukromé subjekty Pramen: STEM, Výzkum KULTURNÍ ZÁJMY A POTŘEBY, 50 respondentů