Za SZPI: Šárka Hanzelková Miloš Kavka Sylvie Kršková Eliška Maděrová Michaela Mezerová Eva Trávníčková. Za MZe: David Zima

Transkript

1 Okruhy pro jednání se 2016 Nařízením je v tomto dokumentu myšleno nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Odpovědi jsou obecným názorem na danou problematiku k datu jednání. Postup při kontrole se v konkrétních případech může lišit, protože každý kontrolní případ je specifický. Rovněž je třeba brát v úvahu, že přístup se může měnit s ohledem na změny předpisů, doporučení orgánů EU apod. Za : Jana Bártová Markéta Chýlková Jana Ježková Za MZe: David Zima 1. vyobrazení směsi ovoce / zeleniny Za : Šárka Hanzelková Miloš Kavka Sylvie Kršková Eliška Maděrová Michaela Mezerová Eva Trávníčková Pokud je na obalu vyobrazena směs ovoce / zeleniny (např. dehydratovaná polévka se směsí zeleniny na obrázku mrkev, cibule, petržel nebo směs zmrazeného ovoce / zeleniny), je nutné vyznačit procenta jednotlivých složek? Příloha VII nařízení umožňuje směs ovoce / zeleniny v přibližně stejných poměrech nerozepisovat a % jednotlivých složek. Stejný postup by mohl být zvolen i u obrázku i v případech, kdy směs tvoří podsložku další potraviny, pokud v grafickém znázornění některá ze složek výrazně nepřevládá. Podle zvláštních ustanovení části A přílohy VII bod 4 nař. (EU) č. 1169/2011 smějí být směsi ovoce nebo zeleniny použitých jako složky potraviny, ve kterých výrazně nepřevládá hmotnostní podíl žádné ze složek směsi a podíly složek se mohou měnit, uvedeny v seznamu složek společně pod označením zelenina, ovoce s dovětkem v různém poměru, po němž bezprostředně následuje seznam přítomné zeleniny. Nemusí být uvedeno % jednotlivých druhů zeleniny a ovoce v případě, že ve složení je uvedeno, že se jedná o ovoce nebo zeleninu v různém poměru. Ovoce a zelenina, která není označena dovětkem v různém poměru a je na obale graficky zobrazena musí být doplněna % ve složení. 2. uvedení údaje o obsahu tuku Vyhláška č. 77/2003 Sb. vyžaduje u mléčných výrobků vyznačit na obalu obsah tuku. Nestanoví však přesně, kde má být tento údaj uveden. Pokud bude v hlavním zorném poli mléčného výrobku deklarován u názvu obsah tuku (např. v kroužku), bude to považováno za opakovaný výživový údaj nebo za splnění povinnosti podle vyhlášky č. 77/2003 Sb.? (obdobný problém také u vyhlášky č. 326/2001 Sb.). Domníváme se, že pokud národní právní předpis vyžaduje vyznačení obsahu tuku, není to považováno za opakovaný výživový údaj ve smyslu nařízení, a proto není rozhodné, kde se umístí informace o % tuku na obalu. souhlasí s názorem. 3. uvedení údaje o obsahu tuku na kysaných mléčných výrobcích - 1 -

2 Vyhláška č. 77/2003 Sb. v ustanovení 3 odst. 14 písm. b) vyžaduje kysané mléčné výrobky označovat obsahem tuku. Je možné považovat za toto označení již údaj o množství tuku uvedený v nutriční tabulce? Tradičně používaná věta Obsah tuku nejméně, která měla své opodstatnění před účinností nařízení, kdy neexistovala povinnost označovat potraviny nutričními údaji, je de facto nyní nahrazena povinným uváděním výživových údajů? Jelikož se uvedením obsahu tuku v tabulce výživových údajů naplní i povinnost značení údaje o množství tuku plynoucí z vyhlášky č. 77/2003 Sb., považujeme větu o obsahu tuku za nadbytečnou a přikláníme se k tomu, že není nutné ji znovu uvádět. Poznámka: Lze však v takovém případě počítat s tolerancemi dle doporučujícího (= nezávazného) materiálu EK pro výživové údaje? Domníváme se totiž, že u obsahu tuku je povoleno rozpětí úplně mimo realitu mlékárenských výrobků. Další problémem je zatím docela běžné uvádění tuku na čelní straně obalu u některých mléčných výrobků např.: Plnotučné mléko 3,5 %, Smetana ke šlehání 33%, Eidam 30% tvs apod. objevují se názory, že by to po , kdy budou výživové údaje včetně uvedení tuku již povinné, mohlo být vnímáno jako nepovolené opakování výživového údaje na čelní straně obalu. Není jasné, jaký je na tuto situaci pohled národních autorit. Ustanovení 3 odst. 14 písm. b) vyhlášky č. 77/2003 Sb. vyžaduje, aby kysané mléčné výrobky byly označeny obsahem tuku. Z pohledu nebude běžné a do jisté míry zaužívané uvádění tuku na čelní straně obalu u některých mléčných výrobků např.: Plnotučné mléko 3,5 %, Smetana ke šlehání 33%, Eidam 30% tvs. Apod. po , kdy budou výživové údaje včetně uvedení tuku již povinné, vnímáno jako nepovolené opakování výživového údaje na čelní straně obalu. Pokud bude na výrobku uvedena tabulka výživových údajů, kde je i údaj o množství tuku, bude toto zároveň považováno za splnění požadavků mléčné vyhlášky. Údaj o obsahu tuku podle vyhlášky tak nebude muset být na obale znovu uváděn. 4. potraviny s barvícími účinky Jak přistupovat k uvádění % ovocného podílu v potravině, je-li přidána potravina s barvícími účinky (rostlinný barvící extrakt)? Př.: U ovocného nektaru je povinnost uvést v souladu s vyhláškou č. 335/1997 Sb. ovocný podíl. Pokud se do nektaru použije potravina s barvícím účinkem rostlinný barvící extrakt, musí se započítat do ovocného podílu? Jedná se např. o mrkvový koncentrát nebo šťávu z červené řepy v pomerančovém nektaru. Je nutné vyznačit ovocno-zeleninovou složku? Potraviny s barvícím účinkem barvící koncentráty se do ovocného podílu nezapočítávají. Jsou přidávány pouze pro úpravu barvy. V případě, že je použita ovocná složka s barvícím účinkem, legislativa nestanovuje povinnost uvádět, zda složka byla použita kvůli barvícímu účinku. Označení jako např. šťáva z červené řepy, je považováno za vyhovující, nicméně doporučujeme psát přesnější označení, že se jedná o složku s barvícím účinkem. U nektarů je povinnost uvést obsah ovocné šťávy nebo dřeně. Ovocná šťáva se tedy do podílu započítá vždy, zeleninová nikoliv. 5. označování omega-3-mastných kyselin Podle čl. 7 nařízení (ES) č. 1924/2006 musí být uvedeno ve stejném zorném poli jako výživové označení množství látky nebo látek, k nimž se vztahuje výživové nebo zdravotní tvrzení, jež se neobjevuje ve výživovém označení, vyjádřené v souladu s články 31, 32 a 33 nařízení (EU) č. 1169/2011. Měrné jednotky použité k vyjádření množství látky musí být vhodné pro jednotlivé dotčené látky. Je nutné vyznačit na obal jednotlivé druhy a množství omega-3-mastných kyselin, pokud je použito - 2 -

3 výživové tvrzení zdroj omega-3-mastných kyselin nebo s vysokým obsahem omega-3-mastných kyselin? Domníváme se, že nařízení (ES) č. 1924/2006 nestanoví jako povinnost uvádět konkrétní přítomné druhy omega-3-mastných kyselin včetně jejich jednotlivých konkrétních množství. Ve stejném zorném poli jako je výživové označení musí být uveden údaj o množství živiny nebo látky, na kterou se vztahuje výživové tvrzení. V případě omega 3 mastných kyselin se tak jedná pouze o údaj o omega 3 mastných kyselinách. Jednotlivé druhy kyselin jsou pouze součástí podmínky pro použití tvrzení, ale legislativa nevyžaduje jejich označení. 6. místo pro uvedení označení bez lepku Na kterém místě na obalu se musí uvést označení bez lepku nebo s velmi nízkým obsahem lepku, když právní předpis vyžaduje, aby to bylo v blízkosti názvu, pod kterým se potravina prodává? Podle čl. 3 odst. 6 nařízení (ES) č. 41/2009 se výrazy velmi nízký obsah lepku nebo bez lepku uvedou v blízkosti názvu, pod kterým se potravina prodává. Domníváme se, že se tímto názvem rozumí obchodní název, nikoli zákonný, není však jasné, co se rozumí blízkostí. Navíc, nařízení (EU) č. 828/2014 tuto povinnost vůbec neukládá. Není tedy jasné, zda splnění této povinnosti bude vyžadovat. Požadavek uvést dané výrazy v blízkosti názvu potraviny, pod kterým se potravina prodává, je splněn, pokud dané výrazy jsou uvedeny na té straně obalu potraviny, kde je uveden její název (obchodní, zákonný). Tyto výrazy by neměly být skryty např. na spodní straně obalu výrobku. Dále upozorňujeme, že v nařízení č. 828/2014 o požadavcích na poskytování informací o nepřítomnosti či sníženém obsahu lepku v potravinách spotřebitelům, tento požadavek není stanoven. Tzn. není zde stanoveno, že daná tvrzení musí být uvedeny v blízkosti názvu potraviny, pod kterým se potravina prodává. 7. označování složek, které již nejsou alergeny Pokud jsou výrobky z obilovin záměrně upraveny tak, že obsah lepku by splňoval podmínky pro označení bez lepku, je nutné obilné takto upravené složky ve složení zvýrazňovat jako alergen? Stačí uvést např. pšeničná vláknina bez lepku bez zvýraznění slova pšeničná? Případně pokud jsou takto upravené složky z obilovin přidány do potraviny, která nesplňuje podmínky pro označení bez lepku, ale složka sama bezlepková je - může být tato složka ve složení nezvýrazněna? Domníváme se, že by v tomto případě neměla být složka jako alergen zvýrazněna, pokud bude jasně uvedeno, že nebo proč lepek neobsahuje. MZe potvrzuje závěr přijatý na jednání pracovní skupiny pro aplikaci nařízení (ES) č. 1924/2006 ze dne Podle článku 21 nařízení (EU) č. 1169/2011 musí být název látky nebo produktu ze seznamu v příloze II nařízení zvýrazněn v seznamu složek tak, aby byl jasně odlišen od ostatních složek uvedených v seznamu, například typem či stylem písma nebo barvou pozadí. Zároveň na základě čl. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 označení potraviny musí být pro spotřebitele přesné, jasné a nesmí být zavádějící ohledně jejího složení, povahy a vlastností. Vzhledem k tomu, že složka např. "deproteinovaný škrob" sice spadá do výrobků z obilovin obsahující lepek, ale lepek jako takový neobsahuje, spotřebitel může být uveden v omyl ohledně složení výrobku, pokud by byla složka ve složení výrobku zvýrazněna dle požadavků čl. 21 nařízení (EU) č. 1169/2011. Na základě výše uvedeného je závěrem, že složka potraviny pocházející z látky nebo produktu uvedeného v příloze II nařízení (EU) č. 1169/2011, která alergen jako takový neobsahuje, nemusí být zvýrazněna podle požadavků či. 21 nařízení (EU) č. 1169/2011. Složka však musí být ve složení v souladu s čl. 7 odst. 2 přesně a srozumitelně popsána, takovým způsobem, aby ji spotřebitel nemohl zaměnit s látkami nebo produkty obsahujícími - 3 -

4 alergeny uvedenými v příloze II nařízení (EU) č. 1169/ označování potraviny s přírodním vanilkovým aroma Lze označit výrobek, do něhož bylo přidáno přírodní vanilkové aroma, jako vanilkový? Domníváme se, že ano. Ve většině případů je přírodní vanilkové aroma formou extraktu. Jako vanilkový lze označit výrobek, do kterého byla použita např. vanilková dřeň se semínky, nebo pomletý vanilkový lusk. V případě použití pouze přírodního aroma vanilky se výrobek označí s příchutí vanilky nebo s vanilkovou příchutí, obdobně, pokud byl použit extrakt z vanilky. V obou případech lze vyobrazit vanilku na obale výrobku. V případě použití syntetického aroma vanilky se výrobek označí s příchutí vanilky nebo s vanilkovou příchutí a nelze použít obrázek vanilky na obale výrobku. Jedná se o výsledek vzájemného jednání mezi, MZE a zástupci průmyslu. Nicméně na dané téma bude na MZe probíhat ještě jednání, v případě změny stanoviska, bude tato otázka dodatečně upravena. 9. označování sójového lecitinu Je povinnost uvádět sójový lecitin v seznamu složek zvýrazněně jako alergen? Příloha II nařízení (EU) č. 1169/2011 v bodě 6. uvádí příklady, kdy výrobky ze sóji nelze považovat za alergeny. Z tohoto bodu jednoznačně nevyplývá, že se mezi tyto výjimky řadí i sójový lecithin. Proto se kloníme k názoru, že by ve složení měl být jako alergen zdůrazněn. Zatím neuzavřeno. 10. uvádění výživových údajů na stikrovaných výrobcích Lze uvést výživové údaje na stikrovaných výrobcích (myšleno po datu ) českým překladem s odkazem na originální tabulku tak, aby nebylo nutné celou tabulku překládat? Uvedl by se pouze překlad jednotlivých živin a energetické hodnoty. Nebo je nutné uvést v češtině kompletně celou tabulku? Nebo stačí v češtině údaje na 100 g/ml bez překladu hodnot na porci vyznačené na originálním obalu? Povinné údaje musí být uvedeny v českém jazyce, proto musí být také výživové údaje uvedeny česky. 11. podmínky uchovávání při určité teplotě Musí být na obalu např. mražené potraviny uvedeno, že při různých teplotách má různou dobu minimální trvanlivosti? Např. při teplotě nižší než 18 C do data x.x.2016, při teplotě v rozmezí od 10 do 18 C do data y.y.2016 a při teplotě jiné zase do jiného data. Nebo musí být uvedeno, že se DMT garantuje pouze při určitém způsobu skladování? Domníváme se, že se jedná o dobrovolné informace. Pro řízení skladovacích podmínek v distribučním řetězci je to dokonce nemožné. Jediné, kde to připadá v úvahu je při skladování u spotřebitele, kde to je požadavek vyhlášky pro hluboce zmrazené potraviny, kde ale jednotlivé teploty nejsou specifikovány, tedy je možné i spotřebiteli předepsat do -18 C

5 Dle čl. 9 odst. 1 písm. g) a dle čl. 25 nařízení 1169/2011 pokud potravina vyžaduje zvláštní podmínky uchování, musí tyto podmínky být uvedeny. Není povinnost platných právních předpisů uvádět DMT pro 3 různé teploty, výrobce zpravidla vztahuje celou dobu minimální trvanlivosti k určitému přesnému údaji o teplotě. Víceteplotní etikety jsou akceptovatelné. Důležité je ale respektování fyzikálního stavu potraviny určeného výrobcem (který musí být na etiketě uveden dle přílohy VI nařízení (EU) č. 1169/2011). Pokud je např. potravina deklarována jako hluboce zmrazená, nesmí být při uvádění na trh v maloobchodní síti uchovávána v teplotách odpovídajících např. chlazení. Zároveň nesmí být u stejné teploty uchování uvedeny 2 rozdílné údaje o datu. 12. výživové tvrzení na DS Lze na doplňku stravy uvádět označení vysoký obsah vlákniny, když by se muselo takového DS zkonzumovat více než by byla DDD? Podmínky, za kterých je možné uvést na obale výrobku výživové tvrzení s vysokým obsahem vlákniny je stanoveno v nař. č. 1924/2006 Tvrzení, že se jedná o potravinu s vysokým obsahem vlákniny, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze použít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň 6 g vlákniny na 100 g nebo alespoň 3 g na 100 kcal. Tzn. že doplněk stravy musí splňovat tento požadavek na obsah vlákniny. Hodnoty resp. % DDD resp. RHP vitaminů a minerálních látek u doplňků stravy mohou být překročeny. Často se stává, že doplňky stravy obsahují např. 120% DDD resp. RHP vitaminu C maximální limity vitamínů a minerálních látek nejsou legislativně stanoveny. V nař. č. 1169/2011 v příloze XIII části B RHP pro energetickou hodnotu a vybrané živiny jiné než vitaminy a minerální látky není vláknina jako taková uvedena. Pokud by byla u vlákniny stanovena DDD resp. RHP pak není legislativně stanoveno její maximální množství, tudíž množství vlákniny může být vyšší než DDD resp. RHP. Referenční hodnota příjmu pro vlákninu není stanovena. Při splnění požadavků na dotčené tvrzení se zdá, že tvrzení je možné u DS použít, ale obecná podmínka z čl. 5 odst. 1 písm. d) nařízení 1924/2006 uvádí, že: množství produktu, o němž lze důvodně předpokládat, že bude konzumováno, poskytuje významné množství živiny nebo jiné látky, k níž se tvrzení vztahuje, jak je vymezeno v právních předpisech Společenství, nebo pokud takové předpisy neexistují, významné množství, které vyvolá uváděný výživový nebo fyziologický účinek, prokázaný na základě všeobecně uznávaných vědeckých údajů; nebude splněna, protože dávkování je přesně stanoveno. 13. prodejní akce na DS Musí být při konání akce na určitý DS uvedeno, do kdy konkrétní akce trvá? Domníváme se, že ano. Z dotazu není zřejmé, zda se jedná o reklamní akci např. v lékárně, kde se zákazníkům nabízí tyto výrobky na ochutnávku. Nebo zda se jedná o akční slevu na výrobek (obdoba slev v supermarketech, které trvají po určitou dobu). Každopádně nesmí docházet ke klamavým praktikám vůči spotřebiteli např. nepravdivě uvést, že tato akce trvá po omezenou dobu s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, příloha č. 1 písm. f) zákona č. 634/1992 Sb. Pokud je nabídka časově omezená, je vhodné, aby doba nabídky byla uvedena, v opačném případě, kdy výrobek stojí pořád stejně, nejde mluvit o akci a mohlo by docházet ke klamání spotřebitele

6 14. označení protihrudkující látky v soli Je nutné uvádět protihrudkující látku v soli? Případně jak značit alkalizační činidla v kakau? Jak posuzovat funkci pomocné látky pokud pro ni neexistují limity? V případě protihrudkující látky v soli se domníváme, že je-li použita sůl s protihrudkující látkou jako složka, pak není nutné ji označovat (ve finálním výrobku neplní technologickou funkci), pokud se jedná o samostatný výrobek (sůl), pak ano. Pokud by se jednalo o prodej samostatné soli, pak protihrudkující látka má stále svoji funkci a vyznačena být musí. Pokud jde o značení výrobku obsahujícím sůl (např. pečivo), pak ve složení musí být uvedena sůl, protihrudkující látka uvedena být nemusí, nemá už svoji technologickou funkci, avšak je třeba zhodnotit vždy konkrétní výrobek a zda-li opravdu nemůže mít protihrudkující látka technologickou funkci. Pro kategorii potravin 5.1 Kakaové a čokoládové výrobky ve smyslu směrnice 2000/36/ES jsou alkalizační činidla v nařízení (ES) č. 1333/2008 povolena k použití jako přídatné látky. Přídatné látky je pak obecně třeba uvést v seznamu složek dle článku 18 nařízení č. 1169/2011, neboť jsou povinnými údaji ve smyslu článku 9 odst. 1 písm. b) téhož nařízení. Dle přílohy I nařízení 1333/2008 se jedná o funkční třídu: regulátory kyselosti a rozumějí se tím látky, které mění nebo řídí kyselost nebo alkalitu potraviny. 15. povinné údaje na sudech s nápoji Jaké povinné údaje musí být uvedeny na sudech s nápoji? Sudy jsou přepravním obalem a většinou nejsou určeny koncovému zákazníkovi, jejich značení se tak řídí čl. 8 odst. 7 nařízení (EU) č. 1169/2011. Všechny povinné údaje musí být min. na obchodních dokladech, které musí být přiloženy k potravině nebo zaslány před nebo s dodávkou. Doklady lze zaslat 1x a pak při každé změně doporučujeme ošetřit ve smlouvě s odběratelem. Zveřejnění na webu výrobce není považováno za dostatečné. Pokud se jedná o sud určený pro zařízení společného stravování na vnějším obale musí být vždy min. název, DMT/DP, podmínky úchovy nebo použití, PPPPokud je sud prodáván přímo spotřebiteli všechny povinné informace by měly být dodány nejpozději prodejcem přímo na nebo k sudu. 16. označování vajec ve složení Může být na obale ve složení uvedeno slovo vejce, nebo musí být použit výraz vaječná melanž? Výrobce používá pasterizovaná celá vejce, nikoli melanž. Podle některých názorů ale slovo vejce znamená žloutek+bílek+skořápky, a proto by se měl používat výraz vaječná melanž. Domníváme se, že by měla být složka pojmenována tak, jak je podle receptury přidávána do potraviny. Jsou-li skutečně použita vajíčka po vyklepnutí ze skořápky, měla být označena jako vejce. souhlasí s názorem. Řada spotřebitelů ani neví, co si představit pod pojmem "vaječná melanž", proto vajíčka po vyklepnutí ze skořápky označená jako vejce jsou směrem k informovanosti spotřebitele komfortnější

7 17. použití UV záření na potraviny Lze používat UV zařízení k ošetření pečiva? Domníváme se, že tato možnost není povolena platnými právními předpisy. Prováděcí Rozhodnutí Komise 2016/398 ze dne 16. března 2016 povoluje uvedení chleba ošetřeného UV na trh jako nové potraviny podle nařízení č. 258/1997. V tomto Rozhodnutí jsou stanoveny konkrétní podmínky, za kterých lze takto ošetřený chleba uvádět na trh. 18. označení s příchutí Je nutné uvádět na výrobku, do něhož bylo použito aroma (nikoli přírodní aroma) a na němž není graficky zdůrazněna žádná složka, pouze se slovně uvádí např. citron nebo pomeranč, označení s příchutí nebo aromatizováno v blízkosti takto slovně zdůrazněného ochucení? Platnými právními předpisy tato povinnost stanovena není, nicméně takový postup lze provozovatelům jen doporučit. Ano. Pokud by bylo na výrobku uvedeno pouze citron nebo pomeranč mohl by se spotřebitel domnívat, že jde o složku potraviny, která by ve složení měla být jako zdůrazněná složka % vyjádřena. Tím, že se jedná jen o aroma, mělo by na výrobku být uvedeno, že se jedná o příchuť citron nebo s příchutí citrónu, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele ohledně složení a vlastností výrobku. 19. výživové údaje na DS Pokud je na DS uvedeno výživové tvrzení týkající se cukrů (např. bez cukru ), je povinností uvádět celou tabulku výživových údajů (tzv. sedmičku )? Není. DS stravy jsou ve smyslu čl. 7 nařízení (ES) č. 1924/2006 z povinnosti uvádět výživové údaje vyňaty. Vztahují se na ně pravidla stanovené směrnicí, resp. vyhláškou pro DS. Nicméně, je-li použito výživové tvrzení týkající se cukru, měla by se hodnota pro cukr objevit v blízkosti údajů, které jsou stanoveny právě vyhláškou pro DS. Souhlasíme s. Tato otázka již byla zodpovězena a publikována v brožuře Otázky a odpovědi k nařízení č. 1169/2011 viz. strana 69 část V. Doplňky stravy, tvrzení, obohacování potravin. 20. správná deklarace vlákniny ve složení Lze deklarovat ve složení výrobku, algináty a karboxymethlycelulózy jako vlákninu? Domníváme se, že jako vlákninu lze deklarovat pouze uhlovodíkové polymery s třemi nebo více monomerními jednotkami, které nejsou tráveny ani vstřebávány v tenkém střevě lidského organismu a které spadají do kategorií uvedených v bodě 12. přílohy I nařízení (EU) č. 1169/2011. Pokud taková látka takové požadavky nesplňuje, nelze ji deklarovat jako vlákninu. Vláknina není složka ale živina. Pokud se použije izolát obsahující vlákninu, je třeba doplnit i jeho původ, i když většina izolátů by měla být buď přídatnými látkami nebo PNT. Alginát a karboxymethylcelulóza jsou přídatné látky

8 Definice vlákniny je uvedena v bodě 12. přílohy I nařízení 1169/2011 a rozumějí se jí uhlovodíkové polymery s třemi nebo více monomerními jednotkami, které nejsou tráveny ani vstřebávány v tenkém střevě lidského organismu a náleží do těchto kategorií: - jedlé uhlovodíkové polymery přirozeně se vyskytující v přijímané potravě, - jedlé uhlovodíkové polymery, které byly získány z potravinových surovin fyzikálními, enzymatickými nebo chemickými prostředky a které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky, - jedlé syntetické uhlovodíkové polymery, které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky; Dle odst. 6 preambule Směrnice 2008/100/ES se uhlovodíkové polymery rostlinného původu, které vyhovují definici vlákniny, mohou být v rostlinách úzce svázány s ligninem nebo dalšími složkami, které nejsou na bázi uhlovodíků, například fenolovými sloučeninami, vosky, saponiny, fytázami, kutinem, fytosteroly. Tyto látky, jsou-li úzce svázány s uhlovodíkovými polymery rostlinného původu a extrahovány při analýze vlákniny s těmito uhlovodíkovými polymery, lze považovat za vlákninu. Jsou-li však tyto látky od uhlovodíkových polymerů odděleny a přidány do potravy, za vlákninu by být považovány neměly. Viz také dokument Instrukce pro postup příslušných orgánů při kontrole shody s právními předpisy EU: Pokud jde o analytické metody používané při určování obsahu vlákniny udávaného na etiketě. 21. citrát hořečnatý Je možné ho používat citrát hořečnatý do potraviny jako zdroj hořčíku (konkrétně do energetického nápoje)? Citrát hořečnatý není uveden jako přídatná látka v nařízení (ES) č. 1333/2008. Je jeho použití povoleno? Jak ho případně uvést ve složení? Domníváme se, že jde o nepovolenou přídatnou látku. Povolené formy minerálních látek pro fortifikaci jsou stanovené v příloze II nařízení (ES) č. 1925/2006 a citronan hořečnatý tam není. Přidávané minerální látky nejsou aditivy. Schválené zdroje minerálních látek jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 1925/2006 a zde jsou uvedeny hořečnaté soli kyseliny citrónové a citrát draselno-hořečnatý = citrát hořečnatý lze zařadit mezi hořečnaté soli kyseliny citronové a je tedy pro přidávání do potravin povolen. 22. pivo bez lepku Pokud je ve složení jako složka uveden ječný slad bez lepku, je nutné slov ječný zvýraznit nebo ne? Domníváme se, že nikoli, nejedná se již o alergen. Naopak, pokud by byl zvýrazněn a byl by uveden dovětek bez lepku, byla by to pro spotřebitele zavádějící informace. Pokud se jedná o složku, která je speciálně upravena tak, že obsahuje 0 % lepku, je nutno tuto skutečnost u složky jasně specifikovat, aby spotřebitel dostal jasnou a srozumitelnou informaci, že byť je ve složení uveden ječný slad, je upraven tak, že lepek neobsahuje. V tomto případě nemusí být slovo ječný zvýrazněno jako alergen. Pokud potravina obsahuje množství lepku do 20 mg/kg, kdy toto množství odpovídá značení údajem bez lepku, musí být slovo ječný zvýrazněno, neboť se stále jedná o alergen. Viz také otázky č. 7,23-8 -

9 23. zvýrazňování složek bez lepku Pokud jsou výrobky z obilovin záměrně upraveny tak, že obsah lepku je na úrovni tvrzení bez lepku, je nutné takto upravené obilné složky ve složení zvýrazňovat jako alergen? Stačí uvést např. pšeničná vláknina bez lepku bez zvýraznění slova pšeničná? Případně pokud jsou takto upravené složky z obilovin přidány do potraviny, která celkově nesplňuje podmínky pro označení bez lepku, ale složka sama bezlepková je - může být tato složka ve složení nezvýrazněna? Domníváme se, že není nutné takové složky zvýrazňovat. Jedná se o složky, které byly zjednodušeně řečeno zbaveny svých alergenních účinků. Takové označení bude zároveň pro spotřebitele jasnější. Viz odpovědi na dotazy č. 7, označení pečiva grahamový Pokud pekařský výrobek obsahuje pšeničné otruby a celozrnnou žitnou mouku, lze jej označit jako grahamový? Domníváme se, že označení grahamový lze považovat za obchodní název (není definován vyhláškou) a výrobek bude označen odpovídajícím zákonným názvem v souladu s vyhláškou. Ve složení by neměla být vyžadována nutně přítomnost určitého % zastoupení např. celozrnné pšeničné mouky, postačí použití žitné mouky. Stejně tak není nutné, aby otruby představovaly určité % ve složení. Název grahamové pečivo ( grahamový chléb ) je pouze vlastní název potraviny a nejsou definovány požadavky na jeho složení. Takovýto pekařský výrobek musí být označen také skupinou definovanou v příloze 8 vyhl. č. 333/1997 Sb. pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta. Podle 13 této vyhlášky se pekařské výrobky označí názvem druhu a skupiny. Pokud je pečivo označeno pouze jako grahamové, není označení podle platné legislativy dostatečné. Pokud je grahamové pečivo vyrobeno z celozrnné pšeničné mouky, do které byly přidány mleté otruby (vnější obal zrna), splňuje takový výrobek požadavky na celozrnné pečivo definované v 11 vyhl. č. 333/1997 Sb. (celozrnný chléb nebo celozrnné pečivo je pekařský výrobek, jehož těsto musí obsahovat z celkové hmotnosti mlýnských obilných výrobků nejméně 80 % celozrnných mouk nebo jim odpovídající množství upravených obalových částic z obilky). Pokud ovšem byly otruby přidány do světlé pšeničné mouky, nebude splněn požadavek na složení celozrnného pečiva a výrobek musí být zařazen do kategorie pšeničného pečiva. Případně ho lze zařadit do kategorie pečiva pšenično-žitného, pokud byly k jeho výrobě použity žitné mlýnské výrobky v množství vyšším než 10 % z celkové hmotnosti mlýnských výrobků. 25. tvrzení dobij si baterky Je označení dobij si baterky považováno za výživové tvrzení? Jaký bude rozdíl, kdy se uvede dobij si baterky díky? Domníváme se, že takové označení je určitou formou nadsázky a že jej nelze považovat za výživové tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam jako některé ze schválených výživových tvrzení týkajících se zvýšené energetické hodnoty nebo množství cukru apod

10 V druhém případě, pokud se bude zmiňovat již konkrétní živina nebo jiná látka, bude záviset na konkrétní formulaci např. dobij si baterky díky cukru by již ve spotřebiteli mohlo vyvolat dojem, že je výrobek zdrojem cukru, a bylo by třeba zvažovat, zda se nejedná o výživové tvrzení. U zdravotních tvrzení je třeba vždy posuzovat celkový kontext a vyznění. Obecně však lze říct, že označení dobij si baterky nevnímáme jako výživové ani zdravotní tvrzení. Nemusí se vázat například na energetickou hodnotu, ale může mít i význam psychický či emociální jako např. dobij si baterky díky potěšení z konzumace dobré potraviny. Dle našeho názoru se tedy může jednat o formu nadsázky podobně jako vám dává křídla a nikoli o výživové tvrzení. Označení dobij si baterky díky (obsahu) by dle kontextu již mohlo být považováno nejen za výživové tvrzení (např. obsahuje ), ale i zdravotní tvrzení (např. typu přispívá k normálnímu energetickému metabolismu ). 26. zdrobněliny v názvech Je možné označit výrobek, který odpovídá vyhlášce č. 333/1997 Sb. pro název chléb, jako chlebík, tedy formou zdrobněliny? Domníváme se, že toto je možné. Jednalo by se v tomto případě o obchodní název (např. Dobrý chlebík ) a dále by byl výrobek opatřen zákonným názvem (chléb, příp. speciální chléb). Pokud je výrobek označen jako Chlebík, jedná se pouze o vlastní název potraviny a je nutné, aby byl současně označen v souladu s požadavky 3 ve spojení s 11 vyhl. č. 333/1997 Sb. pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, tedy názvem druhu a skupiny pekařských výrobků. 27. údaje o teplotě skladování Je nutné uvádět údaj o trvanlivosti ve znění datum minimální trvanlivosti při teplotě skladování -18 C nebo nižší? V nařízení (EU) č. 1169/2011 podobný požadavek stanoven není, stejně tak ani ve vyhlášce č. 366/2005 Sb., kde je sice uvedeno, že se výrobek musí označit, ale není uvedeno, že to musí být přesně v tomto znění. V nařízení 1169/2011 je v příloze X uveden způsob uvedení DMT a DS, zároveň, pokud potravina vyžaduje zvláštní podmínky uchování např. teplotu uchování při teplotě -18 C, na kterou je navázána doba minimální trvanlivosti, musí dle čl. 25 nařízení být tyto podmínky uchování uvedeny. 28. napěněná potravina Je nutné v rámci uvedení údaje o fyzikálním stavu potraviny také uvádět informaci, že se jedná o napěněný / našlehaný výrobek, pokud byl k napěnění použit vzduch? Jedná se o způsob fyzikální úpravy? Může se jednat např. o mražený krém, který je kromě vodovek vždy našlehaný a není stanoveno, že by bylo nutno blíže uvádět fyzikální stav. Domníváme se, že nikoli. Dle Přílohy VI část A odst. 1 nař. (EU) č. 1169/2011 musí název potraviny obsahovat údaje o jejím fyzikálním stavu nebo o určitém způsobu úpravy potraviny ve všech případech, kdy by opomenutí těchto informací mohlo uvést kupujícího v omyl. Domníváme se, že neoznačení potraviny údajem o napěnění výrobku vzduchem (např. u mraženého krému) neuvede

11 spotřebitele v omyl. Spotřebitel dostává informaci o hmotnosti výrobku, ze které je schopen posoudit jeho množství a srovnat jej s ostatními výrobky. 29. platná číslice Co znamená výraz na dvě platné číslice, na tři platné číslice, jak je uveden v tabulce 4 bodu 6. pokynů pro příslušné orgány pověřené kontrolou shody s právními předpisy EU ke stanovení výživových údajů? Tyto výrazy určují, že bez ohledu na zaokrouhlení jsou údaje o jednotlivých vitamínech a minerálních látkách uváděny pouze jako 3 platné číslice anebo jako 2 platné číslice (tj. např. 1,25 nebo 12,5 nebo 125, příp. 1,2 nebo 12). Mezi platné číslice se počítají všechny číslice zaokrouhleného čísla, kromě nul, které stojí před první nenulovou číslicí a nul na konci čísla, které vznikly zaokrouhlením. Souhlas s. Číslo 1,25 má tři platné číslice a je zaokrouhleno na dvě desetinná místa. Číslo 1,2 nebo 12 má dvě platné číslice. 30. označení vhodné pro sportovce Za jakých podmínek lze potravinu označit jako vhodnou pro sportovce nebo určeno sportovcům? Domníváme se, že potravinu lze označit slovy vhodné pro sportovce nebo určeno sportovcům, pokud bude PPP (stejně jako u potraviny pro děti ) schopný doložit, proč je potravina vhodná pro sportovce (např. díky zvýšenému obsahu energetické hodnoty nebo přítomnosti některých látek), pak toto označení lze použít. Dnem (použitelnost nařízení č. 609/2013) zanikla kategorie potravin pro zvláštní výživu určených pro sportovce a při zvýšeném tělesném výkonu. Tyto potraviny lze uvádět na trh buď jako běžné potraviny nebo jako doplňky stravy nebo jako obohacené potraviny. Proto takové potraviny musí primárně splňovat požadavky příslušných horizontálních právních předpisů. V případě deklarace výživových či zdravotních tvrzení je nutné splnění požadavků nařízení č. 1924/2006. Na obale výrobků je možné uvést dobrovolné informace o zamýšlené části populace typu vhodné pro sportovce, určeno sportovcům apod. či grafické znázornění jednotlivých sportů (např. piktogramy plavání, běhání, posilování apod.) v případě doložení vhodnosti dané potraviny (př. splnění požadavků výživového či zdravotního tvrzení). Závěr ze dne z jednání z meziresortní skupiny při MZe k nař.č. 1924/2006 : Nařízení (EU) č. 609/2013 s kategorií potravin pro sportovce nepracuje. Potraviny tohoto typu tak bude možné dále uvádět na trh jako obyčejné potraviny nebo například doplňky stravy či obohacené potraviny. Označení potraviny pro sportovce bude považováno za obecné sdělení, které musí splňovat zejména podmínky článku 7 nařízení EP a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v platném znění. Potraviny označené výrazem vhodné pro sportovce apod., se musí transparentně odlišovat svými vlastnostmi od podobných potravin. Spotřebiteli by mělo být jednoznačně jasné z jakého důvodu je konkrétní výrobek vhodnější pro sportovce než výrobky srovnatelné. Obdobně jako je to v případě potravin označených jako dětský, dětské, pro děti,, musí být PPP schopen odůvodnit, proč je potravina vhodná pro sportovce. 31. RHP = DDD

12 Lze na obalu DS uvést, že referenční hodnota příjmu ve zkratce RHP se rovná dřívějšímu označení DDD? Domníváme se, že lze, nicméně musí být dodržena zásada, že se použije označení referenční hodnota příjmu event. zkratka RHP, která pak bude na obalu vysvětlena. Nelze napsat, že se RHP rovná dřívějšímu DDD, protože se tyto dvě hodnoty nerovnají. Viz dokument Otázky a odpovědi, ot. č. 3.19: Je třeba rovněž uvést, že se pojem referenční hodnota příjmu liší od pojmu doporučená denní dávka, jelikož pojem referenční hodnota příjmu neznamená výživové doporučení na rozdíl od pojmu doporučený. Neexistuje žádné výživové doporučení týkající se například konzumace 20 g nasycených mastných kyselin denně a spotřebitelé by se neměli domnívat, že se jedná o minimální množství nezbytné k udržení zdraví. 32. označení kakaa ve složených výrobcích Musí být na pekařském výrobku, do kterého je přidáváno kakao, pouze jako součást náplně nebo polevy, uvedeno, že se jedná o kakao se sníženým obsahem tuku? Nebo postačí uvést pouze kakao? Domníváme se, že to není nutné. Mléko se také neuvádí slovy čerstvé polotučné mléko nebo pšeničná mouka jako pšeničná mouka polohrubá výběrová. Navíc, spotřebitel se pravděpodobně nebude rozhodovat pro koupi výrobku podle toho, zda je vyrobený z normálního kakaa nebo z kakaa se sníženým obsahem tuku, zvláště pokud má takový výrobek 5 nebo 10 % čokolády. Souhlasíme s názorem. Dle čl. 18 nařízení 1169/2001 odst. 2 se složky se označují svým specifickým názvem, popřípadě podle pravidel stanovených v článku 17 a v příloze VI. Kakaový prášek (kakao) je zákonným názvem vyplývajícím z 15 písmena d) vyhlášky č. 76/2003 Sb. Podle přílohy 6 k této vyhlášce se kakaový prášek dále člení na skupiny kakaový prášek a kakaový prášek se sníženým obsahem tuku. Podle přílohy I. ke směrnici 2000/36/ES, ze dne 23. června 2000 o kakaových a čokoládových výrobcích určených k lidské spotřebě jsou kakaový prášek a kakaový prášek se sníženým obsahem tuku zákonné názvy. Tím, že je ve složení požadován pouze specifický název a nikoliv zákonný, je dostačující označení kakao v obou případech. 33. značení dvoukomorových obalů Je nutno u dvoukomorových obalů ( např. jogurt a sušenky ), na kterých je uvedena hmotnost odděleně pro obě komory ve tvaru např. 117 g jogurt + 13 g sušenky = 130 g ještě dále ve složení uvádět % sušenek tzn. v tomto případě 10 %? Nařízení na tento případ nepamatuje. V příloze VIII je uvedeno, že množství složky nebo skupiny složek se vyjádří jako procentní podíl, který odpovídá množství složky nebo složek v okamžiku jejich použití. Není však jasné, zda je možno takto jako složku vnímat i samostatně zabalenou, hmotností i složením označenou potravinu, kterou si podle svého rozhodnutí do hlavní potraviny přidá sám spotřebitel. Záleží, jak je výrobek prezentován. Pokud je prezentován jako Jogurt se sušenkami, mělo by být uvedeno, kolik % představují sušenky. Stejně tak i v případě, že budou sušenky na obale jogurtu vyobrazeny graficky. Nařízení stanovuje, že zdůrazněná složka má být vyjádřena jako % množství v okamžiku jejího použití. 34. deklarace tučnosti u sýrů a tvarohů U sýrů a tvarohů je nutno dle komoditní vyhlášky uvádět % sušiny a % tuku nebo tuku v sušině, pro

13 hodnoty tuku v sušině jsou v téže vyhlášce stanoveny povolené technologické tolerance + 5% pro sýry a + 4% pro tvarohy. Má výrobce, který uvede na obal obsah tuku pouze druhým možným způsobem, tzn. absolutní tuk v % také možnost nějaké plusové tolerance? (záporné tolerance připuštěny nejsou).. U přírodních sýrů a tvarohů nelze ovlivnit jejich výslednou tučnost jinak než standardizací tekutého mléka vstupujícího do poměrně složitého výrobního procesu, ze kterého nakonec vzejde pevný sýr nebo tvaroh a tekutá syrovátka, přičemž dosáhnout přesné stanovené hodnoty absolutního tuku u sýra a tvarohu nelze. Proto byla pro sýry a tvarohy při tvorbě komoditní vyhlášky zvolena hodnota tuku v sušině s patřičnou tolerancí + 5 % pro sýry a + 4 % pro tvarohy jako technologický parametr, který lze v těchto mezích kombinací regulace sušiny a obsahu tuku dosáhnout, takto se k tomu přistupuje v řadě sýrařsky vyspělých zemích Evropy. Přesnou hodnotu absolutního tuku lze u nastavit pouze u tekutých výrobků tzn. mlék, smetan, kysaných mléčných výrobků atd., kde se jedná o smíchání méně tučné složky (mléka) se složkou tučnou (smetanou) ve změřitelném a definovaném poměru to u sýrů a tvarohů takto přesně z důvodů závislosti na použité technologii, sušině sýrů a tučnosti odcházející syrovátky nastavit nelze. Proto by hodnota absolutního tuku u sýrů a tvarohů měla být vnímána vždy jako hodnota minimální a případné mírné plusové překročení této hodnoty (což je ve většině případů v praxi) by nemělo být posuzováno jako klamání spotřebitele. nemůže vnímat hodnoty absolutního tuku u sýrů a tvarohů jako hodnoty minimální a případné mírné plusové překročení této hodnoty tolerovat. Ve vyhl. č. 77/2003 žádné záporné ani kladné tolerance připuštěny nejsou. Porušení nebudeme ale vnímat jako klamání spotřebitele, ale bude kvalifikováno jako nedodržení příslušného ustanovení o označování dle zákona č, 110/1997 Sb. a související vyhlášky č. 77/2003 Sb. 35. povinné informace v B2B Které informace je nutné uvést u výrobku předpečeného (tj. určeného k dopečení u obchodníka), po dopečení je výrobek určen pro prodej volně (nebalený výrobek) zákazníkovi? Výrobek je dodávaný pro prodejny/obchody ve skupinovém balení (např. 6 ks ve folii), v prodejně je (polotovar/předpek) dopečen dle doporučení výrobce a po dopečení je výrobek prodáván přímo v obchodě volně. Je třeba u tohoto skupinového balení dodaného obchodníkovi, deklarovat data jako složení, výživové údaje apod.? Z pohledu legislativy se jedná o finální výrobek nebalený, přičemž data (doporučené parametry dopečení, složení, alergeny) jsou předávána v rámci elektronické dokumentace. Domníváme se, že se uplatní čl. 8 nařízení dodavatel je odběrateli (ten, kdo rozpéká) veškeré povinné údaje, nicméně je irelevantní, jakou formou toto předání proběhne. Je důležité zdůraznit, že obchodník tyto informace musí mít k dispozici. (deklarace na obalech je většinou obchodníků vyžadována, kvůli jednoduchosti; nemusí nic jinde evidovat, když se spotřebitel zeptá ukážou mu obal). V případě dodávek potravin neurčených konečnému spotřebiteli mezi provozovateli potravinářských podniků (B2B vyjma zařízení společného stravování) se uplatní článek 8 odst. 8 nařízení č. 1169/2011, který stanoví, že provozovatelé potravinářských podniků zajistí, aby jiným provozovatelům potravinářských podniků byly poskytnuty dostatečné informace k tomu, aby mohli případně splnit své povinnosti uložené čl. 8 odst. 2. Mělo by se zohlednit, že v některých případech se předpečené polotovary dodávají i do ZSS, kde se rozpékají a následně spotřebiteli nabízí jako pokrm, v této situaci se uplatní čl. 8 odst. 7 písm. b) nařízení (EU) č. 1169/2011). 36. protihrudkující látka v moučkovém cukru Je nutné deklarovat u moučkového cukru (použitého do výrobku - např. pro koláč s náplní posypaný

14 moučkovým cukrem) protihrudkující látku? Tzn. je třeba ve složení uvést, že moučkový cukr obsahuje kromě cukru samotného i protihrudkující látku? Domníváme se, že nikoli. Tato látka plní funkci pro surovinu, nikoliv pro finální výrobek. Domníváme se, že ve složení finálního výrobku (např. koláče být uvedena protihrudkující látka nemusí). Přídatná látka může být přítomna v potravinách, do nichž nebyla přímo přidána, přítomna jakožto důsledek přenosu ze složky, v níž byla přídatná látka povolena, a to pokud úroveň přídatné látky v konečné potravině není vyšší než ta, jež by byla vznikla použitím složky v rámci patřičných technologických podmínek a správného výrobního postupu. Podle článku 20 písm. b) bodu i) nařízení 1169/2001 se mohou ze seznamu složek vypustit potravinářské přídatné látky a potravinářské enzymy, které jsou v dané potravině obsaženy pouze proto, že byly obsaženy v jedné nebo více složkách této potraviny, v souladu se zásadou přenosu uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1333/2008, pokud v konečném výrobku již neplní technologickou funkci. Protihrudkující látka již ve finální potravině svou funkci neplní. Obdobně jako ot povinné údaje ve více jazycích Jaké informace je třeba uvést na obale baleného výrobku, který je vyráběn a prodáván na Slovensku, ale také dovážen a prodáván do, s tím že na obale jsou uvedeny obě jazykové mutace (CZ i SK)? Je třeba veškeré informace (složení, výživové údaje, název) uvést oboujazyčně? Příp. která všechna data je třeba na obale uvést oboujazyčně? Pokud výrobce uvádí na obou trzích jeden totožný výrobek v jednom stejném obalu, měl by správně na obalu uvést všechny povinné údaje v obou jazycích. Souhlasíme s. při kontrole neposuzuje správnost údajů ve slovenštině, nicméně údaje uvedené v jazyce srozumitelném českému spotřebiteli by neměly být matoucí. Tj. např. složení v češtině a slovenštině by mělo být shodné. 38. přelepka s jazykovou mutací U výrobků, které jsou vyráběny mimo (např. polské výrobky) dovezené do, na obal je pouze dolepen sticker s CZ mutací které všechny informace je nutné mít uvedeny na etiketě/stickeru v CZ jazyce? Domníváme se, že na přelepce musí být uvedeny všechny povinné údaje v českém jazyce. Souhlas s. 39. návod k přípravě Je třeba mít na obale strouhanky uveden návod k přípravě? Domníváme se, že to není nutné. Podle čl. 25 odst. 1 se uvedou zvláštní podmínky použití v případě, pokud to potravina vyžaduje. Výrobek nelze konzumovat přímo, ale spotřebitel obecně ví, že strouhanka není určena k přímé konzumaci. Tudíž návod k přípravě není nutné doplňovat. Souhlasíme s názorem, že na obalu strouhanky není nutné uvádět návod k použití. Článek 9 odst. 1 písm. j) nař. (EU) č. 1169/2011 vyžaduje jako povinný údaj návod k použití pouze v

15 případě potraviny, kterou by bez tohoto návodu bylo obtížné odpovídajícím způsobem použít. Strouhanku lze podle našeho názoru odpovídajícím způsobem použít i bez návodu k použití. 40. balení o dvou kusech Jak řešit uvádění výživových údajů v případě, že výrobek (tj. 1 balení) obsahuje rozdílné druhy (např. 1 x koláč s mákem + 1 x koláč s povidly). Je v případě (mix výrobků v jednom balení) třeba na obal uvádět výživové údaje pro každý výrobek zvlášť nebo postačí uvést průměrné hodnoty? Vycházíme-li z dřívějších stanovisek, není nutné uvádět výživové údaje zvlášť nařízení to takto nestanoví. Otázka byla zodpovězena na minulém jednání 13. března MZE: souhlas se 39. výživové údaje na kombinovaných výrobcích Pokud balení obsahuje 3 různé kousky pečiva (3 různá složení), postačí výživové údaje uvést jako průměr na celé balení nebo je nutné uvést 3 tabulky výživových údajů zvlášť? 41. název skupiny přídatných látek Dle čl. 32 odst. 2 nařízení se výživové údaje povinně vyjadřují na 100 g nebo 100 ml potraviny. Dle čl. 33 nařízení je možné navíc k vyjádření na 100 g nebo 100 ml výživové údaje vyjádřit na jednu porci nebo jednotku spotřeby, pokud je to snadno srozumitelné pro spotřebitele a pokud je na etiketě vyznačena velikost porce nebo jednotky spotřeby a je uveden počet porcí nebo jednotek obsažených v balení. V uvedeném případě tedy lze uvést výživové údaje jako průměr za celé balení vyjádřené na 100 g potraviny. Je nutné označit název skupiny přídatných látek propelent (hnací plyn) oběma názvy, nebo stačí zvolit jeden z uvedených a E kód? Pouze u názvu této skupiny jsou požity názvy dva. Domníváme se, že PPP si může zvolit, který název pro označení této skupiny přídatných látek zvolí. Oba názvy jsou vzájemně zastupitelné. Nařízení 1169/2011 uvádí v příloze VII názvy skupin přídatných látek pro označování potravin. Jednou ze skupin je Propelent (Hnací plyn). Přikláníme se k možnosti uvedení jednoho z názvů. 42. tvrzení v nadsázce Je označení níže uvedené považováno za výživové tvrzení? Měli jste těžký den? Užijte si klidnou chvilku s bylinkovými čaji.. Restartujte se po zimním spánku. Zelený čaj je ideální pomocník!. Domníváme se, že takové označení je určitou formou nadsázky a že jej nelze považovat za výživové tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam jako některé ze schválených výživových tvrzení týkajících se zvýšené energetické hodnoty apod. Podle našeho názoru se ani v jednom případě nejedná o zdravotní ani výživové tvrzení, ale o formu nadsázky. Je však třeba vždy posuzovat celkový kontext a vyznění

16 43. označování roztíratelných směsných tuků Je povinné v označení roztíratelných směsných tuků rozepisovat % mléčného tuku a rostlinných? Tato povinnost není zmíněna v nařízení 1308/2013/EC oproti nařízení (ES) č. 1234/2007 v odst. 2 písm. c) přílohy XV. V čl. 230 odst. 1 písm. c) nařízení 1308/2013 je uvedeno, že až do doby použitelnosti pravidel stanovených prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, zůstávají v platnosti ustanovení přílohy XV části II bodů 1,3, 5 a 6 nařízení 1234/2007. Pozn. metodika: Tento předpis (obchodní norma pro roztíratelné tuky) podle mě ještě nevyšel, takže platí ustanovení z nařízení 1234/ označování roztíratelných tuků a margarínů Je povinné uvádět celkový obsah tuku v % v legislativním názvu a obsah soli ve složení v případě roztíratelných tuků a margarínů? Domníváme se, že tyto informace není nutné nadále uvádět, pokud jsou již nyní na výrobku uvedeny výživové údaje. Požadavky na vyznačení obsahu tuku a soli vycházejí ze speciálního přímo použitelného předpisu, a proto musí být obsah tuku a soli uveden podle požadavku nařízení 1308/2013, resp. 1234/ označování majonéz Je možné označit výrobek majonéza Light - se sníženým obsahem tuku, pokud je splněna podmínka pro snížený obsah tuku o 30 % ve srovnání s podobným výrobkem? V případě splnění podmínky pro snížený obsah tuku o 30 % ve srovnání s podobným výrobkem, je možné aplikovat tvrzení Light. Není však jasné, k jaké hranici se má snížení vztahovat. V tomto případě se jedná o srovnávací tvrzení, které lze použít, je-li splněna podmínka pro snížený obsah tuku o 30% ve srovnání s podobným výrobkem. V souladu s článkem 9 kapitoly 1 nařízení (ES) č. 1924/2006 se smějí srovnávat pouze potraviny stejné kategorie, s přihlédnutím k sortimentu potravin dané kategorie. Na základě výše uvedených ustanovení by mělo být složení výrobku, který je označen srovnávacím výživovým tvrzením, primárně porovnáno s klasickým výrobkem daného provozovatele potravinářského podniku a s podobným výrobkem jiných obchodních značek. Srovnány by měly být podobné výrobky např. výrobky bez příchutě, výrobky s příchutí a podobně. Výrobky označené termínem Majonéza nemohou mít méně než 50 % tuku a 2 % vajec. Majonéza se sníženým obsahem tuku musí mít tedy min. 50% tuku. Majonéza Light musí tedy splnit alespoň dolní hranici pro splnění použití termínu označení Majonéza. Cokoliv jiného pod 50 % tuku již nelze nazvat Majonézou. 46. pokrmy a výživové údaje

17 Bude se od týkat povinné označování výživových údajů i pokrmů ve stravovacích službách? Domníváme se, že nikoli. Povinné uvádění výživových údajů na nebalených potravinách a pokrmech není právními předpisy stanoveno. Poskytnutí výživových údajů obecně není u pokrmů nabízených v zařízení společného stravování ve smyslu ustanovení čl. 44 nařízení (EU) č. 1169/2011 a podle 9a zákona č. 110/1997 Sb. povinné (a to ani v situaci, kdy při nabídce pokrmu uváděno výživové či zdravotní tvrzení, neboť v čl. 1 odst. 2 pododstavec 2 nařízení (ES) č. 1924/2006 je stanovena pro nebalené potraviny včetně pokrmů výjimka). Pokud však jsou výživové údaje v nabídce nebalených potravin včetně pokrmů uváděny dobrovolně, musí být uvedeny v souladu s nařízením (EU) č. 1169/2011, přičemž lze rozsah těchto údajů omezit v souladu s čl. 30 odst. 5 nařízení (EU) č. 1169/2011 na deklaraci: - energetické hodnoty, nebo - energetické hodnoty, množství tuků, nasycených mastných kyselin, cukru a soli. 47. produktové webové stránky a povinné informace Je povinné, aby produktové webové stránky, které nejsou určeny pro prodej na dálku, obsahovaly veškeré povinné údaje v případě uvedených zdravotních či výživových tvrzeních vztahujících se k daným produktům? Pokud nejsou uvedena žádná tvrzení, je nutné uvádět povinné údaje k výrobkům? Předně nařízení stanoví jako povinnost uvádět údaje o produktu pro případ prodeje potraviny na dálku (čl. 14 nařízení). Podstatným znakem je forma prodeje možnost spotřebitele si produkt koupit. Pokud tato možnost chybí, domníváme se, že není nutné uvádět všechny povinné údaje. Tento požadavek nesouvisí s tím, že o potravině nesmí být uváděny zavádějící a klamavé informace ty skutečně nesmí být uváděny ani na produktových webových stránkách. Pro uvádění výživových a zdravotních tvrzení se obecně uplatní požadavky čl. 3 nařízení (ES) č. 1924/2006. Domníváme se tudíž, že ani v tomto případě není nutné uvádět povinné údaje tuto domněnku navíc podporuje čl. 7, v němž se obecně zaměřená reklama, za níž lze produktové webové stránky považovat, vylučuje. Souhlasíme s názorem 48. označení jíšky Jaké suroviny musí obsahovat výrobek, který je nazván Jíška? Lze označit výrobek obchodním názvem Jíška, pokud obsahuje pouze rýžovou, kukuřičnou mouku, škrob? Závazná pravidla v právních předpisech pro jíšku stanovena nejsou v se jíškou myslí kombinace hladké pšeničné mouky a tuku. Pokud by byla jíška vyrobena z jiných surovin, měl by na to být spotřebitel jasně upozorněn proto, aby nebyl klamán co do složení jíšky, které běžně očekává. 49. záporné hmotnostní odchylky K jakému údaji lze záporné hmotnostní odchylky vztahovat, jsou-li na obale uvedeny dvě hmotnosti, např. u produktů rybolovu: Celková hmotnost a Čistá hmotnost (bez glazury) Jsme toho názoru, že hmotnostní odchylky by se měly vždy vztahovat k legislativně povinné