Ideální věk rodičovství v České republice a v evropském srovnání *

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ideální věk rodičovství v České republice a v evropském srovnání *"

Transkript

1 Ideální věk rodičovství v České republice a v evropském srovnání * Jana Chaloupková ** Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Abstract: In this paper a comparison is made between the Czech Republic and other European countries regarding attitudes toward the ideal timing for childbirth. In 1990s there was a sharp increase in the postponement of the transition to parenthood in the Czech Republic. This development raises the question: Are normative beliefs in the Czech Republic regarding the timing of childbirth changing, and if so, are they becoming similar to the attitudes present in Western Europe? After a brief outline of the concept of age norms, beliefs regarding the ideal age of when to become a parent in European countries are explored using data from the European Social Survey In the final part of this paper there is a detailed analysis of Czech attitudes toward the ideal timing of the birth of the first child, using CVVM survey data from 2006, with a specific focus on cohort and educational differences. This research reveals that Czech attitudes toward the ideal age for mothers having a first child is intermediate between the patterns observed in (a) East European countries where the ideal is for a younger age, and (b) West European states where an older age preference is prevalent. In contrast, the ideal age for becoming a father for the first time in the Czech Republic is one of the oldest in Europe. Significantly, the proportion of the population that rejects age norms for reproduction exhibits little systematic pattern across Europe. Within the Czech Republic the survey evidence indicates that those who are less than 35 years old, and those who are most educated have a significantly older ideal age for having a first child than all others. Data a výzkum - SDA Info 2008, Vol. 2, No. 2: (c) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha * Tato stať vznikla v rámci projektu Proměny rodinných a pracovních drah v ČR podpořeného grantem Grantové agentury AV ČR č. KJB Autorka děkuje anonymním recenzentům (recenzentkám) za cenné připomínky k předchozí verzi tohoto textu. ** Veškerou korespondenci posílejte na adresu: Mgr. Jana Chaloupková, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Jilská 1, Praha 1,

2 1. Úvod Zvyšování věku při narození prvního dítěte patří spolu s poklesem porodnosti k nejvýznamnějším změnám, k nimž dochází v oblasti rodinného chování v České republice od devadesátých let 20. století a v zemích západní Evropy a v dalších vyspělých zemích od konce šedesátých let 20. století. Tyto změny jsou doprovázeny rozšiřováním netradičních forem soukromého a rodinného života, nárůstem počtu dětí narozených mimo manželství [Hamplová 2007] a zvyšováním bezdětnosti [Sobotka 2006]. Zatímco v roce 1993 dosahoval v České republice průměrný věk ženy při narození prvního dítěte 22,6 let, v roce 2006 se průměrný věk prvorodičky zvýšil již na téměř 27 let [Rychtaříková 2007]. Přes výrazný posun rození dětí do vyššího věku je stále průměrný věk českých žen při narození prvního dítěte nižší než v řadě zemí západní, severní a jižní Evropy [Rychtaříková 2007, Sobotka 2003]. Změny časování rodinného chování v České republice představují aktuální téma sociologického a demografického výzkumu. Reprodukčními věkovými normami se zabývaly na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů Vidovićová a Gregorová [2007] a v souvislosti se studiem bezdětnosti Hašková a Zamykalová [2006]. Problematice posunu rodičovství do vyššího věku se ve výzkumu mateřství po třicítce věnuje i Bartošová [2007]. Záměrem této stati je doplnit tyto poznatky analýzou dat z reprezentativního výběrového šetření a zasadit představy o ideálním časování rodičovství v České republice do kontextu dalších evropských zemí. Proměny časování rodinných startů vyvolávají otázku, jak se mění normativní představy týkající se časování rodičovství. Zvyšuje se v České republice akceptace rodičovství ve vyšším věku? Přibližují se představy o časování rodičovství české populace postojům západoevropských populací? Tato stať je rozdělena do tří částí. V první části stručně představíme koncept věkových norem. V druhé části se budeme věnovat srovnání představ o ideálním věku, kdy se stát rodičem, v České republice a v evropských zemích. V závěrečné části se podrobněji zaměříme na diferenciaci představ o ideálním časování rodičovství v České republice a soustředíme se i na otázku, jak se preference odlišují podle vzdělání a věku (kohorty). 2. Očekávání a normy spojené s věkem Myšlenka, že existují určitá sociální očekávání či normy související s věkem a vhodným časováním významných životních událostí (jako je např. dokončení studia, sňatek, narození dítěte, počátek nebo konec ekonomické aktivity), je základem paradigmatu životní dráhy (life course) [Kohli 1986: 271; Settersten 2003], které se ve světové sociologii rozvíjí od druhé poloviny 20. století 1. Studium životní dráhy klade do popředí otázku časování a následnosti sociálně definovaných událostí a rolí, které v průběhu života jedinec zaujímá. Předpokládá se, že si každá společnost vytváří jakési sociální hodiny, určitý systém formálních či neformálních 1 V české sociologické literatuře např. Alan [1989]; Hamplová a kol. [2006, 2004]; Havlíková [2007]. Někteří čeští autoři používají místo pojmu životní dráha pojem životní běh [např. Havlíková 2007]

3 pravidel, která určují, jaké jednání a jaké role přísluší určitému věku (age-appropriate). Věkové normy mohou mít buď formální (např. věk dosažení zletilosti, věk povinné školní docházky), nebo neformální povahu. V literatuře věnující se problematice organizace životní dráhy a sociálních očekávání spojených s věkem najdeme různá pojetí a definice věkových norem. Diskusi vyvolává i otázka adekvátnosti samotného pojmu věková norma a otázka důsledků odlišného (off-time) časování významných životních událostí [Vidovićová, Gregorová 2007; Settersten 2003; Settersten, Hägestad 1996; Settersten, Mayer 1997; Modell; 1997; Marini 1984]. Pojem neformální věková norma je zpravidla užíván ve třech významech [Settersten 2003; Vidovićová, Gregorová 2007; Settersten, Mayer 1997]: 1) ve smyslu statistické normy (střední hodnoty), tj. určité statistické pravidelnosti časování životních událostí v určité populaci nebo subpopulaci, 2) ve smyslu optimálního věku, tj. obecně sdílené představy o nejvhodnějším nebo ideálním věku, ve kterém má dojít k určité životní události [např. Neugarten, Moore, Lowe 1965], 3) ve smyslu sociálně předepsaného či přijatelného věkového rozmezí (age boundaries), kdy by mělo dojít k určitým životním událostem (resp. tranzicím) [Settersten, Mayer 1997: 242]. Toto věkové rozmezí je ohraničeno věkem, do kdy je člověk považován za příliš mladého, a věkem, kdy už je vnímán jako příliš starý. Nejčastěji je zkoumána právě existence horní věkové hranice (age deadline) [Settersten, Hägestad 1996]. Celá řada studií, zaměřujících se na zkoumání představ o časování rodinného chování [Settersten, Hägestad 1996], vzdělávací a pracovní dráhy (ukončení studia, začátek/konec ekonomické aktivity apod.), popřípadě na propojení těchto obou oblastí např. ve výzkumu přechodu do dospělosti 2 apod. [Smith 2004; Billari, Liefbroer 2007; Marini 1984], dokládá existenci norem a očekávání spjatých s věkem. Ukazují, že dimenze věku hraje významnou roli při uvažování o různých životních událostech a výkonu rolí v průběhu života. Další studie dokumentují, že existují široce přijímané představy o tom, jaké sociální role a jednání jsou přijatelné vzhledem k určitému věku a v jakém věkové rozmezí mohou být vykonávány [Neugarten, Moore, Lowe 1965; Settersten, Hägestad 1996; Settersten 1997]. Rozdílné názory ale panují v otázce, na kolik podléhají věková očekávání sociální kontrole a do jaké míry je odklonění se od sociálně žádoucího časování vystaveno sociálním sankcím. Někteří badatelé namítají, že neformální sociální očekávání spjatá s věkem nemají povahu sociálních norem, ale spíše představují jakási kulturní vodítka či kognitivní mapy, které poskytují rámec pro srovnávání a hodnocení průběhu individuální životní dráhy [Settersten 2003; Modell 1997]. Jak poukazuje Marini [1984], typické ani preferované jednání nemusí být nor- 2 Přechod do dospělosti je chápán jako řetězec vzájemně propojených událostí (ukončení studia, získání zaměstnání, dosažení ekonomické nezávislosti, odstěhování od rodičů, založení partnerské domácnosti, sňatek, narození dítěte atd.), které představují posun z ekonomické závislosti na původní (orientační) rodině k ekonomické nezávislosti a založení své prokreační rodiny [Marini 1984]

4 mativní, stejně jako neobvyklé jednání nemusí být nenormativní. Podle Marini [1984] a dalších [Settersten 2003; Settersten, Mayer 1997; Settersten, Hägestad 1996] můžeme mluvit o věkových normách jen tehdy, pokud 1) se jedná o obecně sdílená přesvědčení, 2) mají preskriptivní (předepisují, jaké jednání je pro určitý věk vhodné) nebo proskriptivní (předepisují, jaké jednání je nevhodné) povahu, 3) jejich dodržování je zajištěno systémem sankcí. Studie, které se zaměřovaly na dopady porušení sociálně očekávaného časování rodinného chování, ale existenci silných sociálních sankcí nepotvrzují [Settersten, Hägestad 1996]. Podobně Billari a Liefbroer [2007], kteří studovali vliv věkových norem na věk odstěhování se od rodičů, tvrdí, že tlak obecných společenských norem má na rozhodnutí odstěhovat se jen poměrně malý vliv. Tito autoři docházejí k závěru, že ve společnosti sice panují určité představy, jak má vypadat standardní biografie, ale tyto představy jsou poměrně flexibilní a nejsou spojeny se striktními normativními principy Reprodukční věkové normy věk a rodičovství Časování rodičovství je jednou z nejčastěji studovaných oblastí věkových norem či očekávání. Důvodem je i to, že představy o ideálním věku rodičovství ovlivňují úvahy o časování dalších rodinných tranzic (např. uzavření sňatku nebo počátku společného soužití s partnerem). Součástí konstrukce věkových očekávání týkajících se reprodukce je odkaz na jejich biologickou determinaci, a to zejména u žen. 3 Zatímco u žen jsou hranice biologické reprodukce vymezeny dosažením pohlavní zralosti a menopauzou, u mužů neexistuje jasný horní věkový předěl reprodukce 4. Tyto rozdíly odráží i sociální věkové normy: horní věková hranice je u žen konstruována do nižšího věku než u mužů a je zdůvodňována poukazem na zdravotní rizika pro matku i dítě, jež jsou spojená s těhotenstvím a porodem ve vyšším věku. Vedle neformálních sociálních norem týkajících se časování rodičovství existují i formální věkové normy, které upravují například podmínky asistované reprodukce či adopce 5. Podle Bartošové [2007], která prováděla rozhovory s ženami, které měly dítě po dosažení věku třiceti let, nemá v České republice mateřství ve vyšším věku výrazné negativní sociální dopady, ale je problematizováno téměř 3 Představy o časování rodičovství, a mateřství zvláště, jsou spojeny s diskurzem tzv. biologických hodin. Biologické hodiny jsou chápany jako součást vrozené výbavy žen, které v určitý věk přirozeně začnou tikat a upozorňovat, že nastal vhodný čas mít dítě. Např. ženy odkládající narození dítěte mluví o tom, že jim hodiny nefungují, popřípadě čekají, že se hodiny rozběhnou [Hašková, Zamykalová 2006]. 4 Biologické hranice reprodukce se nicméně rozvolňují v souvislosti s rozvojem metod asistované reprodukce, zejména díky dárcovství buněk, které např. umožňuje porodit dítě ženě po menopauze. Objevují se dokonce názory, že v budoucnosti bude možné odkládat rození dětí až za hranice přirozených reprodukčních schopností ženy (např. díky použití dříve zmrazených vlastních vajíček). V České republice je věková hranice, do kdy je poskytována asistovaná reprodukce, stanovena do 48 let věku žen, přičemž hrazena ze zdravotního pojištění je pouze do 40 let [Zamykalová 2005]. 5 Např. po dosažení věku pětatřiceti let ženy již není možné adoptovat kojence, ženám starším čtyřiceti let není hrazena asistovaná reprodukce [Hašková, Zamykalová 2006, Zamykalová 2005]

5 výhradně v souvislosti s možnými zdravotními riziky a biologickými omezeními. Naproti tomu rizika otcovství ve vyšším věku jsou zmiňována méně často. Silnější sociální dopady jsou ale spojovány s mateřstvím po čtyřicítce [Zamykalová 2005]. Sociální a psychologická rizika rodičovství ve vyšším věku jsou spatřována zejména ve velkém věkovém rozdílu mezi rodiči a dětmi a jsou spojena s obavou, že starší rodiče nebudou na výchovu dítěte stačit a nebudou schopni postarat se o dítě až do jeho dospělosti. Naproti tomu rizika překročení dolní věkové hranice jsou spíše psychologického (nevyzrálost) a materiálního charakteru (ekonomická nesoběstačnost) [Vidovićová, Gregorová 2007; Kučera 2000, Vašková 2006]. 3. Použitá data V tomto článku vycházíme ze dvou datových zdrojů. Data za Českou republiku čerpáme z dat výzkumu veřejného mínění Naše společnost Centra pro výzkum veřejného mínění z listopadu roku 2006, v jehož rámci byly respondentům pokládány otázky na ideální věk muže a ženy při narození prvního dítěte 6. V tomto výzkumu bylo dotázáno 1092 osob starších 15 let, vybraných na základě kvótního výběru. Kvótními znaky byly pohlaví, věk a vzdělání. Podrobnější vhled do problematiky věkových norem a zasazení postojů české populace do kontextu dalších evropských zemí umožňují data z třetí vlny Evropského sociálního výzkumu (European Social Survey, round 3) z roku Toto srovnání je ale možné jen nepřímo, protože v roce 2006 se Česká republika tohoto výzkumného šetření neúčastnila. Součástí výzkumného šetření ESS 3 byl modul Časování života: organizace životní dráhy v Evropě, který se zaměřoval na problematiku uspořádání životní dráhy a na sociální normy spojené s věkem a časováním různých životních událostí. Z důvodu omezení opakování otázek a tím i nadměrné délky dotazníku byli ve výzkumu ESS respondenti náhodně rozděleni do dvou skupin (tzv. split ballot). Polovině respondentů byly pokládány otázky týkající se mužů a druhé polovině týkající se žen. Vzhledem k tématu tohoto článku se zaměříme pouze na věková očekávání týkající se reprodukčního chování. 8 Na rozdíl od českých dat zahrnují data ESS 3 vedle představ o ideálním věku, kdy se stát 6 Otázka zněla: Jaký je Váš názor na a) ideální věk muže při narození prvního dítěte, b) ideální věk ženy při narození prvního dítěte? Vepište číslici věku. Dále respondenti mohli zvolit varianty ideální je nemít žádné dítě, odmítl(a) odpověď, neví. 7 Byla použita Data ESS3 edition 2, která zahrnují 19 evropských zemí. Analyzovaný soubor obsahuje celkem respondentů starších 15 let, vybraných pravděpodobnostním výběrem. Počet dotazovaných v jednotlivých zemích byl následující: Belgie (1798), Bulharsko (1400), Kypr (995), Německo (2916), Dánsko (1505), Estonsko (1517), Španělsko (1875), Finsko (1896), Francie (1986), Velká Británie (2394), Maďarsko (1518), Švýcarsko (1804), Norsko (1750), Polsko (1721), Portugalsko (2222), Rusko (2437), Švédsko (1927), Slovinsko (1476), Slovensko (1766). Podrobnější dokumentace je k dispozici na internetové adrese: Při analýzách jsou používány váhy kontrolující složení populace v jednotlivých zemích (tzv. design weight). 8 Předmětem modulu Časování života v ESS 3 (2006) byly i sociální očekávání týkající se věku ukončení denního studia, věku odstěhování se od rodičů, odchodu do důchodu či počátku sexuálního života

6 rodičem, 9 i postoje k sociálně přijatelné dolní věkové hranici (tj. do kdy je na to člověk považován za příliš mladého) a horní věkové hranici, kdy se stát rodičem (tj. od jakého věku je člověk považován za příliš starého, aby měl /další/ dítě). Respondenti byli požádáni, aby uvedli konkrétní číslici věku. Data ESS 3 dále zaznamenávají tři typy únikových odpovědí: 1) názor, že ideální věk (popř. dolní či horní věková hranice) neexistuje, 2) odpověď nevím, popřípadě 3) nesouhlas s tím, že daná životní situace má vůbec nastat (např. nesouhlas s nesezdaným soužitím či s manželstvím). Pro účely srovnání síly věkových norem týkajících se reprodukce porovnáme v datech ESS 3 podíly odpovědí, že ideální věk, kdy se stát rodičem, neexistuje nebo ho nelze určit, s odpověďmi na otázky, jaký je ideální věk, kdy začít žít s partnerem (partnerkou) v nesezdaném soužití a kdy uzavřít manželství. Plné znění otázek v anglickém znění je uvedeno v Příloze. 4. Věková očekávání týkající se reprodukce evropské srovnání Zatímco v zemích severní a západní Evropy dochází od konce šedesátých let 20. století k poklesu plodnosti, sňatečnosti a rozšiřování nesezdaných soužití a odkládání uzavření sňatku a narození dítěte do vyššího věku, v zemích střední a východní Evropy se tyto změny plně nastartovaly až v devadesátých letech po pádu komunistického režimu. Na rozdíl od západní Evropy v zemích bývalého východního bloku přetrvávala až do devadesátých let 20. století vysoká úroveň sňatečnosti, nízký sňatkový věk a nízký věk při narození prvního dítěte [Rychtaříková 2001]. S postupem individualizace v současných vyspělých společnostech podle mnoha badatelů roste diverzita představ o ideálním životním uspořádání, jedinci se vyvazují z předem jasně definovaných rolí a získávají možnost aktivně konstruovat svoji vlastní biografii. Životní dráhy jedinců se stávají dynamičtější a rozmanitější [Beck 2004 (resp. 1986), Shanahan 2000]. Můžeme proto předpokládat, že představy o ideálním věku rodičovství se budou více diferencovat a rozvolňovat. Předpokládáme, že ve skandinávských zemích a v zemích západní Evropy bude ideální věk založení rodiny v průměru vyšší než v zemích východní Evropy, kde ke změnám rodinného chování dochází až v posledních desetiletích. Otázka, zda se očekávání týkající se reprodukčního chování v zemích západní Evropy rozvolňují a rozprostírají se do širšího věkového rozmezí v důsledku rostoucí individualizace, je složitější a nelze ji zodpovědět pouze z dat mezinárodního srovnání z jednoho časového bodu. Důvodem je právě odlišné časování změn v reprodukčním chování. Vzhledem k tomu, že zvyšování věku při narození prvního dítěte započalo v západoevropských zemích o několik desetiletí dříve, je možné očekávat, že se tato změna promítla již do představ ideálního časování rodičovství starších generací. Naproti tomu v zemích východní Evropy se představy o ideálním časování mohou výrazně generačně diferencovat. Očekáváme, že v ze- 9 Na rozdíl od výzkumu Naše společnost 2006 otázka ve výzkumu ESS 3 výslovně nesměřovala na ideální věk při narození prvního dítěte, ale na ideální věk, kdy se stát rodičem. Kontext baterie, ve které byla tato otázka pokládána, ale podle našeho názoru implikuje, že se týká narození prvního dítěte, a proto považujeme tyto dvě otázky za srovnatelné

7 mích, ve kterých započaly změny demografického chování již na konci šedesátých let 20. století, bude vyšší podíl respondentů uvádět, že ideální věk nelze stanovit. 4.1 Je možné určit ideální věk, kdy se stát rodičem? V prvním kroku nás zajímalo, nakolik jsou lidé v jednotlivých evropských zemích schopni stanovit ideální věk rodičovství a zda se v evropských zemích liší podíl těch, kteří existenci věkových limitů a norem v oblasti rodinného chování úplně odmítají. 10 Pro posouzení významu norem týkajících se časování rodičovství je srovnáváme s názory na ideální věk, od kdy začít žít v nesezdaném soužití a kdy vstoupit do manželství. Data ESS 2006 potvrzují, že většina respondentů spojuje časování založení rodiny s určitými sociálními očekáváními a má jasné představy, v jakém věku by tyto události měly optimálně nastat. Podíl respondentů, kteří uvedli, že ideální věk, kdy mít dítě, neexistuje, dosahoval až 14 % (Tabulka 1 a Tabulka 2). Pokud zahrneme i ty, kteří nedokázali určit konkrétní ideální věk, dosahuje podíl respondentů, kteří neodpověděli, až 18 %. Nejvíce respondentů, kteří neuvedli ideální věk, kdy se stát matkou, bylo v Německu, Švýcarsku (15 %), Slovinsku a Estonsku (14 %). Naopak nejméně dotázaných neuvedlo ideální věk, kdy se stát matkou, v Belgii (2 %), Kypru (4 %), Norsku (4 %) a ve Francii (5 %). 11 Ve výzkumu CVVM 2006 na otázku na ideální věk rodičovství neodpovědělo necelých 7 % respondentů. 12 Ve srovnání s dalšími významnými momenty rodinné dráhy je věk, kdy se stát rodičem, nejsilněji spojen s představami o ideálním věku. Například až třetina respondentů uvedla, že neexistuje ideální věk, kdy začít žít v nesezdaném soužití s partnerem či partnerkou, nebo ho nedokázala určit. Důvodem je především to, že soužití s partnerem bez sňatku není ve všech sledovaných zemích považováno za univerzální součást životní (rodinné) dráhy. Např. v Polsku téměř 15 % (resp. 14 %) dotázaných na otázku na ideální věk, kdy začít žít s partnerem či partnerkou, neodpovědělo, protože nesezdané partnerské soužití odmítá. Ideální věk vstupu do manželství neuvedla ve výzkumném šetření ESS 2006 až pětina respondentů, přičemž mezi nimi převažoval názor, že ideální věk, kdy uzavřít sňatek, neexistuje. Celkově můžeme konstatovat, že existenci dolní věkové hranice v oblasti reprodukčního chování odmítá jen velmi nízký počet respondentů (Tabulka 3). Velmi nízký je i podíl těch, kteří nebyli schopni konkrétní věkový limit stanovit. Naproti tomu názor, že neexistuje horní věková hranice, kdy se stát rodičem, nachází větší podporu. V této položce nalézáme i největší genderové rozdíly. Názor, 10 Je třeba připomenout, že rozdíly v zastoupení těchto odpovědí mohou být způsobeny i rozdílným přístupem tazatelské sítě v jednotlivých zemích. 11 Obdobné zastoupení odpovědí bylo i v otázce na ideální věk, kdy se stát otcem. Nejvyšší podíl odpovědí nevím nebo ideální věk neexistuje nalézáme v Německu (18% podíl), Portugalsku (17,5%), Slovinsku (17%), Estonsku (16%) a Švýcarsku (12%). Nejmenší podíl dotázaných (3% 6%), kteří neuvedli ideální věk, kdy se stát otcem, byl v Belgii, Norsku, Kypru a ve Francii. 12 Na otázku na ideální věk při narození prvního dítěte muže neodpovědělo 6,6 % dotázaných a ideální věk ženy neuvedlo 7,7 % respondentů

8 Tabulka 1. Podíl respondent, kte í neuvedli ideální asování rodinných start žen (v %) stát se rodičem (A) začít žít s partnerem bez sňatku (B) uzavřít sňatek (C ) Celkem bez odpovědi A B C není ideální věk neví/bez odpovědi není ideální věk neví/bez odpovědi nikdy není ideální věk neví/bez odpovědi Belgie 1,6 0,3 3,4 1,1 1,4 2,8 1,1 1,9 5,9 3,9 Bulharsko 3,2 8,7 5,6 12,6 10,3 5,6 10,0 11,9 28,5 15,6 Dánsko 7,5 2,9 16,1 4,7 1,5 13,6 4,2 10,4 22,3 17,8 Estonsko 10,4 3,3 12,5 4,4 4,9 14,3 3,3 13,7 21,8 17,6 Finsko 6,2 1,3 5,2 3,1 3,5 6,8 1,2 7,5 11,8 8,0 Francie 0,0 5,2 3,3 3,4 1,4 0 10,5 5,2 8,1 10,5 Kypr 3,2 0,6 6,1 2,9 9,7 4,7 0,6 3,8 18,7 5,3 Maďarsko 8,3 3,4 19,1 6,0 4,1 15,2 4,0 11,7 29,2 19,2 Německo 9,8 5,6 16,8 5,8 1,8 17,8 5,6 15,4 24,4 23,4 Norsko 2,5 1,4 3,2 2,3 2,9 3,3 2,8 3,9 8,4 6,1 Polsko 2,7 4,1 9,2 8,8 13,7 4,4 4,5 6,8 31,7 8,9 Portugalsko 9,1 1,8 15,1 6,3 6,0 15,0 4,2 10,9 27,4 19,2 Rusko 6,0 5,4 13,5 8,4 10,9 9,6 4,2 11,4 32,8 13,8 Slovensko 7,7 4,1 11,5 6,1 7,7 11,1 3,4 11,8 25,3 14,5 Slovinsko 10,5 4,0 17,2 5,9 3,1 15,2 4,1 14,5 26,2 19,3 Španělsko 6,2 3,8 9,5 8,4 5,1 11,4 5,1 10,0 23,0 16,5 Švédsko 8,0 3,6 10,9 3,8 1,5 13,2 5,3 11,6 16,2 18,5 Švýcarsko 12,7 2,2 21,0 3,6 1,7 19,9 3,0 14,9 26,3 22,9 Vel. Británie 9,3 2,3 12,0 6,5 4,9 11,6 3,5 11,6 23,4 15,1 Celkem 6,8 3,5 11,4 10,4 4,9 10,7 4,3 10,3 26,7 15,0 Zdroj: ESS Poznámky: Kategorii nikdy neuzavřít sňatek nevybralo v žádné z dotazovaných zemí více než 1 % dotázaných, a proto ji zde samostatně neuvádíme. Sloupec celkem bez odpovědi zahrnuje součet kategorií nevím/neodpověděl(a), ideální věk neexistuje, nikdy nežít v nesezdaném soužití a nikdy neuzavřít sňatek

9 Tabulka 2. Podíl respondent, kte í neuvedli ideální asování rodinných start muž (v %) stát se rodičem (A) začít žít s partnerkou bez sňatku (B) uzavřít sňatek (C) Celkem bez odpovědi A B C není ideální věk neví/bez odpovědi není ideální věk neví/bez odpovědi nikdy není ideální věk neví/bez odpovědi Belgie 2,7 0,5 3,5 1,3 1,2 3,7 2,0 3,2 6,0 5,7 Bulharsko 2,3 9,6 5,0 13,2 6,4 3,4 10,0 11,9 24,6 13,4 Dánsko 7,9 2,2 11,7 3,5 0,9 13,5 2,8 10,1 16,1 16,3 Estonsko 11,3 4,4 13,5 6,9 3,2 12,5 4,0 15,7 23,6 16,5 Finsko 6,1 1,4 4,3 4,0 2,4 7,3 1,6 7,5 10,7 8,9 Francie 0,0 6,1 3,7 3,3 1,4 0,0 8,3 6,1 8,4 8,3 Kypr 3,6 1,6 5,8 3,0 4,6 5,0 0,8 5,2 13,4 5,8 Maďarsko 10,5 2,6 17,0 5,7 4,6 14,3 3,0 13,1 27,3 17,3 Německo 13,0 5,0 16,2 5,6 1,1 18,2 4,1 18,0 22,9 22,3 Norsko 2,3 1,4 2,6 3,0 2,2 2,7 2,0 3,7 7,8 4,7 Polsko 3,5 5,0 8,5 8,9 14,6 3,9 3,8 8,5 32,0 7,7 Portugalsko 13,6 3,9 23,6 6,9 2,3 22,3 3,2 17,5 32,8 25,5 Rusko 11,6 4,6 14,6 9,4 6,9 12,1 4,4 16,2 30,9 16,5 Slovensko 9,8 4,3 12,0 5,9 7,1 10,9 4,1 14,1 25,0 15,0 Slovinsko 13,1 3,9 15,1 4,7 2,4 14,1 2,9 17,0 22,2 17,0 Španělsko 7,4 3,4 9,2 6,4 6,4 10,6 4,0 10,8 22,0 14,6 Švédsko 8,7 3,2 9,4 3,6 0,8 10,2 4,7 11,9 13,8 14,9 Švýcarsko 13,8 1,1 20,6 3,2 1,2 17,5 2,0 14,9 25,0 19,5 Vel. Británie 7,6 4,0 10,1 6,2 3,0 8,5 3,4 11,6 19,3 11,9 Celkem 8,1 3,7 11,2 9,3 3,7 10,4 3,8 11,8 24,2 14,2 Zdroj: ESS Poznámky: Sloupec celkem bez odpovědi zahrnuje součet kategorií nevím/neodpověděl(a), ideální věk neexistuje, nikdy nežít v nesezdaném soužití a nikdy neuzavřít sňatek

10 Tabulka 3. Podíl respondent, kte í neuvedli dolní a horní v kové hranice, kdy se stát rodi em pro ženy a pro muže (v %) dolní věková hranice nikdy příliš mladá Ženy Muži Celkem bez odpovědi neví nikdy příliš stará horní věková hranice neví nikdy příliš mladý dolní věková hranice neví nikdy příliš starý horní věková hranice dolní věková hranice horní věková hranice neví ženy muži ženy muži Belgie 0,5 0,2 0,8 0,5 1,0 0,4 2,7 1,4 0,7 1,4 1,3 4,1 Bulharsko 0,6 7,8 8,4 19,0 0,7 7,2 17,0 18,8 8,4 7,9 27,4 35,8 Dánsko 1,4 5,3 1,5 4,0 2,2 3,8 2,2 3,4 6,7 6,0 5,4 5,6 Estonsko 0,8 6,3 6,2 6,6 0,4 6,9 13,2 7,4 7,1 7,3 12,8 20,6 Finsko 1,6 2,6 4,5 3,8 1,4 2,7 7,4 3,3 4,2 4,1 8,3 10,7 Francie 0,0 2,8 0,0 1,9 0,0 1,7 0,0 2,7 2,8 1,7 1,9 2,7 Kypr 0,6 2,4 0,0 7,5 1,4 1,6 5,8 5,8 3,0 3,0 7,5 11,6 Maďarsko 1,4 3,5 2,5 4,5 1,3 5,2 10,1 5,2 5,0 6,5 6,9 15,3 Německo 0,5 4,6 2,3 6,3 1,6 4,7 6,5 5,9 5,1 6,3 8,7 12,4 Norsko 0,5 1,6 1,4 2,9 0,8 0,9 3,1 1,9 2,1 1,7 4,2 5,0 Polsko 0,5 4,7 2,5 9,5 0,5 6,2 8,2 9,6 5,2 6,7 12,0 17,8 Portugalsko 0,6 4,2 2,6 6,9 1,8 6,3 11,3 12,2 4,8 8,1 9,5 23,5 Rusko 1,1 5,9 5,4 12,9 1,9 9,7 15,4 19,9 7,1 11,6 18,4 35,3 Slovensko 0,7 4,4 4,6 5,9 1,2 5,4 11,0 8,9 5,1 6,6 10,5 19,9 Slovinsko 1,8 7,4 4,9 8,4 0,9 7,2 12,0 9,6 9,2 8,1 13,3 21,6 Španělsko 0,4 2,9 3,1 4,8 1,1 5,3 7,5 7,9 3,4 6,4 8,0 15,4 Švédsko 0,7 3,7 4,1 4,9 0,9 4,6 3,8 5,4 4,4 5,5 9,0 9,2 Švýcarsko 0,8 4,3 2,4 4,5 1,6 3,8 3,5 3,8 5,2 5,4 7,0 7,3 Vel. Británie 0,6 3,3 3,0 5,5 1,4 3,8 8,0 4,3 3,9 5,2 8,5 12,3 Celkem 0,8 4,1 3,2 6,2 1,2 4,7 7,8 7,3 4,8 5,9 9,4 15,1 Zdroj: ESS Poznámka: Sloupec celkem bez odpovědi zahrnuje součet kategorií nevím/neodpověděl(a) a nikdy není příliš mladý(á)/starý(á)

11 že muž není nikdy příliš starý na to, aby měl dítě, zastává až 17 % dotázaných. Relativně vysokých hodnot dosahuje i podíl těch, kteří nedovedli horní věkový limit stanovit. Sociální věkové limity mateřství neuznávalo nejvýše 8 % dotázaných. Srovnání odpovědí nepotvrzuje předpoklad, že k neexistenci věkových limitů rodinného chování se budou přiklánět spíše obyvatelé zemí západní Evropy a Skandinávie. Naopak překvapivě nejvíce odpovědí, že nikdy není pozdě mít (další) dítě, nacházíme ve východoevropských zemích. V Bulharsku a Rusku neuvedlo horní věkovou hranici, od kdy je muž příliš starý, aby měl (další) dítě, více než 35 % dotázaných. Vyšší podíl chybějících odpovědí byl i v Polsku. Naopak v Belgii, Kypru, Finsku, Francii a Norsku je zastoupení respondentů, kteří neuvedli konkrétní věkovou hranici či ideální věk, nejnižší a nejméně respondentů se zde přiklání k tomu, že věkové normy neexistují. Data ESS naznačují, že nezanedbatelná část populace v jednotlivých evropských zemích nedokázala na otázky na ideální věk a věkové rozmezí reprodukce odpovědět. Skutečnost, že respondent neuvedl konkrétní věk, nemusí znamenat, že odmítá existenci věkových norem. Za odpovědí nevím se může skrývat názor, že ideální věk záleží na okolnostech, případně že ideální věk spadá do určitého věkového intervalu. 4.2 Představy o ideálním časování reprodukce evropské srovnání Tabulka 4 ukazuje průměrný ideální věk, kdy se stát rodičem, a sociálně vnímané dolní a horní věkové hranice rodičovství v jednotlivých evropských zemích. Dolní věková hranice rodičovství se ve sledovaných zemích pohybuje kolem věku dosažení zletilosti, konkrétně mezi 18. a 20. rokem u žen a u mužů mezi 19 a 22 roky. Za horní věkovou hranici reprodukce je považován věk mezi 40 a 43 roky u žen a mezi 45 až 50 roky u mužů. 13 Průměrný ideální věk, kdy se stát matkou, dosahuje nejvyšších hodnot ve Švýcarsku (26,8) a Španělsku (26,7), nejnižších v Rusku (22,6). V České republice průměr dosahuje podle dat CVVM 24,7 roků u žen a 28,2 let u mužů. Česká republika tak stojí mezi východoevropskými zeměmi, kde je ideální věk, kdy se stát matkou, kladen ještě do nižšího věku, a zeměmi západní Evropy, kde je dávána přednost vyššímu věku. Tyto rozdíly zhruba odrážejí i rozdíly v reálném časování narození prvního dítěte. Mezi země s nejnižším průměrným věkem matky při prvním porodu, tj. nižším než 25 let, se řadí státy východní Evropy: Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. V zemích západní a jižní Evropy dosahuje průměrný věk matky při prvním porodu hodnot 27 29,5 let [údaje za rok 2004 dle Porodnost a plodnost 2006]. Hodnoty ideálního věku, kdy se stát otcem, se pohybují mezi 25,5 a 29 lety, tj. v průměru až o 3,5 let výše než u žen. Pokud jde o představy o ideálním časování otcovství, řadí se ale Česká republika k zemím, kde je průměrný ideální věk nejvyšší. Ideální věk, kdy se stát otcem, je podle Čechů v průměru ve 28,2 letech. 13 K podobným závěrům dochází i Hašková a Zamykalová [2006] ve studii vycházející z biografických vyprávění bezdětných mužů a žen. Zatímco u žen tvoří čtyřicet let věk, od kdy začíná být bezdětnost popisována jako definitivní, u mužů je tento věkový zlom posunut k hranici padesáti let

12 Tabulka 4. Ideální v k, kdy stát rodi em, a sociáln p ijatelná dolní a horní v ková hranice mate ství a otcovství ideální věk dolní věková hranice Ženy Muži horní věková hranice ideální věk dolní věková hranice horní věková hranice průměr SD průměr SD průměr SD průměr SD průměr SD průměr SD Belgie 25,7 2,9 19,4 3,1 40,7 4,9 27,2 3,4 20,6 3,2 45,5 7,5 Bulharsko 23,7 2,7 19,1 2,9 41,2 4,8 26,4 3,4 21,3 3,8 45,4 6,3 ČR 24,7 2,7 28,2 3,1 Dánsko 25,6 2,9 20,0 2,8 40,5 4,2 26,8 2,9 21,3 3,2 45,3 6,0 Estonsko 23,4 2,6 18,8 2,5 43,3 5,3 25,8 3,2 20,5 3,3 51,1 8,0 Finsko 24,1 3,2 19,1 2,6 42,6 4,7 25,8 3,5 20,4 3,2 50,5 8,4 Francie 25,6 3,1 19,4 3,3 42,0 4,8 27,2 3,3 21,1 3,7 47,6 7,5 Kypr 26,2 2,5 19,7 3,1 42,6 5,4 29,0 3,3 21,2 3,2 48,2 7,3 Maďarsko 24,9 3,2 19,8 3,5 39,1 5,0 27,7 3,5 22,3 4,3 45,7 7,7 Německo 25,5 3,2 19,1 2,9 41,5 4,7 27,4 3,4 20,7 3,5 47,3 7,5 Norsko 25,3 2,8 18,9 2,4 41,6 4,4 26,5 3,0 20,0 2,8 47,3 7,1 Polsko 23,9 2,7 18,7 2,6 40,6 5,4 25,7 2,7 20,2 2,8 46,6 7,7 Portugalsko 24,5 3,2 18,3 2,7 42,7 5,6 26,3 3,4 19,7 3,2 48,1 8,5 Rusko 22,6 2,4 19,1 2,7 40,9 5,9 25,5 3,1 20,9 3,5 47,6 8,5 Slovensko 24,4 3,6 19,1 2,9 40,8 5,9 26,6 3,5 20,7 3,5 46,6 7,9 Slovinsko 24,6 3,0 19,3 2,9 42,4 5,4 27,0 3,3 21,3 3,6 48,7 8,0 Španělsko 26,7 3,3 19,3 4,3 42,8 5,4 28,1 3,4 20,0 3,7 45,9 7,3 Švédsko 25,7 3,3 19,5 3,0 42,5 5,1 27,1 3,4 21,0 3,4 47,8 7,0 Švýcarsko 26,8 3,2 19,4 2,8 41,7 4,5 28,5 3,2 21,2 3,4 47,1 6,7 Vel. Británie 24,7 3,8 19,0 3,1 42,5 5,5 26,4 4,0 20,3 3,8 48,2 8,1 Celkový průměr 24,9 3,3 19,2 3,0 41,7 5,2 26,8 3,4 20,7 3,5 47,4 7,7 Zdroj: ESS Za Českou republiku data Naše společnost 2006 (listopad). Poznámka: SD směrodatná odchylka

13 Graf 1. 29,5 29 P edstavy o ideálním v ku, kdy stát rodi em pro ženy a pro muže CY ideální věk rodičovství - muži 28, , , ,5 RUS CZ H SLO SK BG GB P EST FIN PL D B F S DK N E CH ideální věk rodičovství - ženy Zdroj: ESS Za Českou republiku data Naše společnost 2006 (listopad). Vysvětlení zkratek: B Belgie DK Dánsko GB Vel. Británie PL Polsko BG Bulharsko E Španělsko H Maďarsko RUS Rusko CY Kypr EST Estonsko CH Švýcarsko S Švédsko CZ Česká rep. F Francie N Norsko SK Slovensko D Německo FIN Finsko P Portugalsko SLO Slovinsko Vyšší hodnoty nalézáme jen ve Španělsku, Švýcarsku a na Kypru. Vzájemný vztah mezi časováním ideálního věku, kdy se stát rodičem, u mužů a u žen ve sledovaných zemích ukazuje Graf 1. Podrobnější obrázek o struktuře představ o ideálním věku rodičovství získáme, podíváme-li se blíže na rozložení odpovědí (Tabulka 5). Z hlediska odkládání narození dětí do vyššího věku je důležitý podíl respondentů v jednotlivých evropských zemích, kteří kladou ideální věk ženy, kdy se stát matkou, na hranici 30 let a výše. Hranici třiceti let lze považovat za významný mezník, kdy sílí tlak na bezdětné mít děti a kdy roste vědomí rizik spojených s dalším odkládáním těhotenství [Hašková, Zamykalová 2006; Bartošová 2007]. Největší podíl odpovědí, že ideální věk mateřství je až po třicítce, nalézáme ve Španělsku a Švýcarsku. Tento názor zde vyslovuje více než čtvrtina dotázaných. Téměř pětina respondentů považuje pozdější mateřství za ideální i ve Švédsku a ve Francii. Naproti tomu v Rusku, Estonsku a Bulharsku tento názor zastává jen méně než 4 % dotázaných a většina respondentů považuje za optimální stát

14 Tabulka 5. Rozložení odpov dí na ideální v k, kdy se stát rodi em ( ádková procenta) ženy muži do 24 let do 24 let Belgie 25,7 60,7 13,6 13,6 55,7 30,7 Bulharsko 49,6 46,8 3,6 17,6 59,5 23,0 ČR 40,2 52,8 7,0 6,9 51,3 41,9 Dánsko 24,6 64,4 10,9 13,9 61,5 24,7 Estonsko 56,5 40,5 2,9 23,0 57,2 19,9 Finsko 42,8 49,4 7,8 25,1 53,1 21,8 Francie 25,9 56,6 17,5 11,1 53,1 35,8 Kypr 12,8 75,0 12,2 1,9 44,7 53,4 Maďarsko 35,1 51,4 13,5 11,0 47,0 42,0 Německo 28,1 57,3 14,6 11,5 51,3 37,1 Norsko 26,5 63,8 9,6 13,6 62,7 23,7 Polsko 51,1 44,3 4,6 22,3 64,0 13,7 Portugalsko 36,6 54,1 9,3 18,3 55,8 25,8 Rusko 69,8 28,7 1,5 26,5 56,0 17,6 Slovensko 44,2 45,4 10,5 16,5 54,8 28,8 Slovinsko 36,0 54,5 9,5 11,2 55,4 33,4 Španělsko 16,7 55,0 28,3 8,6 46,8 44,6 Švédsko 24,3 57,7 18,0 13,7 51,1 35,2 Švýcarsko 14,3 59,6 26,1 4,4 47,4 48,2 Vel. Británie 38,9 47,6 13,5 23,3 48,3 28,4 Celkem 35,2 52,6 12,1 15,6 54,0 30,5 Zdroj: ESS PZa Českou republiku data Naše společnost 2006 (listopad)

15 se matkou ve věku mladším 25 let. Vzhledem k tomu, že ideální věk rodičovství je pro muže kladen do vyššího věku než u žen, není překvapující, že v případě mužů je věk nad třicet let uváděn výrazně častěji (až 50 % dotázaných). Co se týče ideálního časování mateřství patří Česká republika spíše k zemím, kde má mateřství po třicítce nižší podporu za ideální věk, kdy se stát matkou, považuje věk vyšší než třicet let jen 7 % respondentů. Pokud jde o věk, kdy se stát otcem, Česká republika se řadí k zemím, kde je častěji považováno za ideální, aby se stal muž otcem ve věku třiceti let nebo výše. 5. Představy o ideálním věku rodičovství v České republice V předchozí části jsme se soustředili na evropské srovnání. V této části se podrobněji zaměříme pouze na Českou republiku a pokusíme se odpovědět na otázku, nakolik se představy o ideálním věku diferencují podle vzdělání a v generačním pohledu. Během devadesátých let 20. století dochází v České republice k rozšiřování věkových pásem považovaných za vhodná pro uzavření sňatku a pro narození dítěte a představy o časování těchto událostí se více diferencují [Kučera 2000]. Srovnání s daty z roku 1996 [Pikálek 1997] naznačuje, že mezi lety došlo jen k mírnému posunu představ o ideálním časování narození dítěte do vyššího věku (z 24,0 na 24,7 v případě žen a z 27,5 na 28,2 v případě mužů). Zároveň s tím se zvyšuje podíl lidí, kteří ideální věk rodičovství posunují až na třicítku a výše. Zatímco v roce 1996 uvedlo ideální věk ženy při narození prvního dítěte vyšší než 30 let jen 2,6 % respondentů, v roce 2006 se jejich podíl zvýšil na 7%. Stát se otcem až po dosažení třicet let považovalo za ideální v roce ,6 % respondentů [Šalamounová, Šamanová 2003]. O deset let později byl jejich podíl již 42%. Předchozí studie ukazují, že představy o ideálním časování mateřství a otcovství se liší výrazně podle vzdělání, ale nenacházejí rozdíly podle věku a pohlaví [Šalamounová, Šamanová 2003; Pikálek 1997]. Vidovićová a Gregorová [2007] naopak dokumentují, že postoje týkající se vhodného časování rodičovství se liší podle věku a jsou kohortně podmíněny. Na základě interpretace polostrukturovaných rozhovorů ukazují, že příslušníci odlišných kohort mají díky svým odlišným životním zkušenostem rozdílné představy o vhodném časování vstupu do rodičovství [Vidovićová, Gregorová 2007]. Předchozí studie se ale přímo nesoustředily na vztah mezi vzděláním a věkem. Je možné předpokládat, že vliv věku (kohortní příslušnosti) se liší podle vzdělání. Pro účely další analýzy byli respondenti rozděleni do tří věkových skupin. Nejmladší kohortu tvoří lidé narození po roce 1970, kteří realizují nebo plánují realizovat své reprodukční plány až v nových sociálněekonomických podmínkách po roce Kohorta lidí středního věku zahrnuje lidi narozené v letech , kteří započali reprodukční období již v období socialismu, přičemž část z nich měla děti až po roce Naproti tomu příslušníci nejstarší věkové kohorty (narození před rokem 1946) reprodukci z větší části ukončili před již rokem 1989, kdy překročili čtyřicítku. 14 Následující grafy uka- 14 Do první kohorty byly zahrnuti respondenti do 35 let, do druhé lidé ve věku a do třetí lidé starší 60 let

16 Graf 2. Ideální v k p i narození prvního dít te podle vzd lání a kohorty a) ideální v k ženy 27 26,5 26, ,7 25, , ,5 25,0 25,0 25,3 25,0 24,4 24,0 23,9 23,6 24,1 24, ,5 22 nejmladší kohorta střední věk nejstarší kohorta ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ a) ideální v k muže 31 30, ,9 28,1 29,4 27,5 27,5 28,6 28,6 28,5 28,0 27,4 27, nejmladší kohorta střední věk nejstarší kohorta ZŠ SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ Zdroj: Naše společnost 2006 (listopad). N=

17 Tabulka 6. Regresní analýza. P edstavy o ideálním v ku ženy a muže p i narození prvního dít te Koef. stand. chyba Ideální věk ženy Ideální věk muže M1 M2 M3 Sig. Koef. stand. chyba Sig. koef. stand. chyba Konstanta 24,23 0,33 0,000 24,05 0,36 0,000 27,99 0,38 0,000 Vzdělání (ref. vysokoškolské) základní -1,35 0,31 0,000-1,11 0,41 0,007-1,26 0,36 0,000 SŠ bez maturity -1,31 0,28 0,000-1,10 0,34 0,001-1,48 0,33 0,000 SŠ s maturitou -0,60 0,29 0,040-0,40 0,35 0,250-0,43 0,34 0,201 ideální počet dětí (ref. 2+) ideální je mít 1 dítě 1,35 0,36 0,000 1,34 0,36 0,000 1,59 0,41 0,000 ideální je mít 2 děti 0,85 0,20 0,000 0,85 0,20 0,000 0,74 0,24 0,002 Kohorta (ref. Nejstarší ) nejmladší kohorta 1,21 0,23 0,000 1,83 0,57 0,001 1,05 0,26 0,000 střední kohorta 0,32 0,22 0,152 0,33 0,23 0,150 0,09 0,26 0,702 Pohlaví (ref. muž) 0,29 0,17 0,081 0,28 0,17 0,097 0,28 0,19 0,141 nejml.kohorta*zš -0,72 0,66 0,274 nejml.kohorta*sš bez mat. -0,68 0,61 0,272 nejml.kohorta*sš s mat. -0,66 0,64 0,298 sig. R2 0,09 0,09 0,08 N Zdroj: Naše společnost 2006 (listopad)

18 zují, jak se liší představy o ideálním věku mužů a žen při narození prvního dítěte podle vzdělání a kohorty. Z grafů 2a a 2b je patrné, že s vyšším vzděláním a s příslušností k mladší kohortě se ideální věk rodičovství posouvá do vyššího věku. Tento posun ale není rovnoměrný. Tyto grafy naznačují, že nejvýraznější rozdíly mezi vzdělanostními kategoriemi zaznamenáváme v nejmladší kohortě. Pro posouzení vlivu vzdělání a věku byla použita regresní analýza, která umožňuje porovnat čistý vliv jednotlivých proměnných. Lze očekávat, že se názory na ideální věk rodičovství liší v důsledku odlišných životních zkušeností a že roli hraje věk, ve kterém se respondent či respondentka sám(a) stal(a) rodičem. Relevantní by proto bylo zahrnout do analýzy i reálný věk respondentů při narození dítěte. Data ale neposkytují informace o věku dítěte. Představy o ideálním věku při narození prvního dítěte se mohou lišit i v závislosti na počtu plánovaných dětí. Budeme proto ověřovat, zda ti, kteří považují za ideální dvě a více dětí v rodině, kladou časování narození prvního dítěte do nižšího věku než ti, kteří chtějí jen jedno dítě. 15 Nejvyšší dosažené vzdělání bylo rozlišeno do čtyř kategorií: základní vzdělání, střední bez maturity, střední s maturitou a vysokoškolské. Regresní analýza (viz Tabulka 6) byla provedena zvláště pro ideální věk mužů a zvláště pro ideální věk žen a vstupovaly do ní proměnné kohorta, vzdělání a pohlaví a ideální počet dětí v rodině (Model 1 a 3). Analýza potvrdila, že se představy o ideálním věku, kdy se stát otcem a matkou, liší podle kohorty narození a podle vzdělání. Neprokázalo se ale, že by se postoje k ideálnímu věku, kdy se stát rodičem, lišily podle pohlaví. V názorech na časování rodičovství se výrazně odlišují lidé mladší 35 let (tj. nejmladší kohorta). Naproti tomu názory na ideální věk při narození prvního dítěte lidí středního věku a příslušníků nejstarší kohorty se statisticky významně neliší. Zatímco pokud jde o ideální věk, kdy se stát matkou, platí, čím nižší vzdělání, tím nižší je ideální věk, kdy se stát matkou, v názorech na nejvhodnější věk mužů při narození prvního dítěte se rozlišují lidé bez maturity a s maturitou. Postoje středoškoláků s maturitou a lidí s vysokoškolským vzděláním na ideální věk, kdy se stát otcem, se neliší. Názory na ideální věk rodičovství jsou ovlivněny i představami o ideálním počtu dětí v rodině. Ti, kteří upřednostňují početnější rodinu, kladou ideální věk při narození prvního dítěte do nižšího věku. V druhém kroku (Model 2) jsme ověřovali, zda se i při kontrole dalších proměnných prokáže, že se v nejmladší kohortě rozšiřují rozdíly mezi jednotlivými vzdělanostními skupinami. Interakční efekt mezi příslušností do nejmladší kohorty a vzděláním se však neukázal jako statisticky významný. 16 To jinými slovy znamená, že postoje k ideálnímu časování rodičovství závisí na vzdělání, ale síla tohoto vlivu se v jednotlivých kohortách neliší. 6. Závěr Záměrem tohoto článku je zasadit problematiku ideálního časování rodičovství do konceptu životní dráhy a věkových norem. V tomto článku jsme se věnova- 15 Otázka zněla: Jaký je Váš názor na ideální počet dětí v rodině? Napište číslice počtu. 16 Stejné výsledky přinesla i analýza, kde závislou proměnou byl ideální věk mužů při narození prvního dítěte, a proto ji zde neuvádíme

19 li srovnání představ o ideálním časování rodičovství v České republice s postoji v dalších evropských zemích. Na datech z České republiky jsme se zaměřovali i na diferenciaci představ o ideálním věku, kdy se stát rodičem, podle kohorty narození a podle vzdělání. Významným diferencujícím faktorem je podíl populace jednotlivých evropských zemí, který považuje za ideální mateřství až po dosažení třiceti let. Předpokládali jsme, že v zemích západní Evropy bude ideální věk rodičovství v průměru vyšší než v zemích střední a východní Evropy. Zatímco v názorech na ideální věk mateřství tvoří Česká republika jakýsi přechodový typ mezi zeměmi západní Evropy a zeměmi východní Evropy, pokud jde o názory na ideální věk, kdy se stát otcem, řadí se Česká republika k zemím, kde je průměrný ideální věk nejvyšší. Srovnání s předchozími výzkumy dokládá, že se v České republice mění představy o ideálním časování rodičovství a že se ideální věk mateřství a otcovství posouvají do vyššího věku. Vyšší věk při narození dítěte považují za ideální lidé mladší 35 let a lidé s vyšším vzděláním. Srovnání s postoji v západoevropských zemích naznačuje, že je pravděpodobné, že trend zvyšování věku při narození prvního dítěte bude ještě dále pokračovat. Při zkoumání věkových očekávání nemůžeme pominout nezanedbatelný podíl těch, kteří odmítají existenci ideálního věku rodičovství a věkových hranic rodičovství, případně je nedokážou konkrétně určit. Oproti předpokladům byly nejvyšší podíly respondentů, kteří neuvedli horní věkovou hranici, kdy mít (další) dítě, ve východoevropských zemích. Otázkou pro další výzkum je, co se za těmito odpověďmi skrývá a kdo jsou nositelé těchto postojů. Neuvedení konkrétního věku nemusí nutně znamenat, že věkové normy zcela ztrácejí svůj význam. Věková očekávání se nemusí vázat pouze přímo na konkrétní chronologický věk, ale např. na koreláty věku (např. ukončení studia) nebo se mohou odvíjet od představ o vhodné časové následnosti určitých rolí [srv. Vidovićová a Gregorová 2007]. Tento článek se soustředil jen na dílčí téma problematiky sociálních věkových norem týkajících se reprodukce. Problematika věkových reprodukčních norem je mnohem širší a její významnou součástí je otázka sociálních dopadů a sankcí, které se vážou k odlišnému (off-time) časování. Zjištění zahraničních i českých studií nicméně naznačují, že opožděné časování rodičovství není provázeno významnými sociálními sankcemi a negativními postoji okolí [Settersten, Hägestad 1996; Bartošová 2007]. Trend zvyšování věku při narození dítěte je spojen s poklesem intenzity plodnosti. S růstem věku při narození dítěte lze proto očekávat i nárůst rodin jen s jedním dítětem. Mnozí demografové upozorňují na to, že odkládání rodičovství do pozdějšího věku může mít za následek to, že se některým již reprodukční plány nepodaří naplnit a zůstanou bezdětní [Sobotka 2006]. Literatura Alan, J Etapy života očima sociologie. Praha: Panorama. Bartošová, M Životní dráhy prvorodiček po třicítce: proč mít dítě později? Gender, rovné příležitosti, výzkum 8(2): Beck, U (v orig.1. vyd. 1986). Riziková společnost. Na cestě k jiné modernitě. Praha: Sociologické nakladatelství

20 Billari, F. C., A. C. Liefbroer Should I Stay or Should I Go? The Impact of Age Norms on Leaving Home. Demography 44(1): ČSÚ Porodnost a plodnost Praha: Český statistický úřad. Dostupné na internetu: ( ). Hamplová, D Výzkum životní dráhy a event-history analýza. SDA info 6(1): Hamplová, D., P. Šalamounová, G. Šamanová (eds.) Životní cyklus. Sociologické a demografické perspektivy. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Hamplová, D. (ed.) a kol Děti na psí knížku? Mimomanželská plodnost v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Hašková, H., L. Zamykalová Mít děti co je to za normu? Čí je to norma? Biograf (40-41): 130 odst. Dostupné na internetu: clanek.php?clanek=v4001 Havlíková, J Věk v sociologické teorii: Perspektiva životního běhu. Sociální studia 1-2: Kohli, M The world we forgot: a historical review of the life course. Pp in V. W. Marshal. Later Life. The Social Psychology of Aging. London: Sage. Kučera, M Představy o postavení sňatku a narození dětí v životní dráze mladých svobodných lidí. Pp in L. Fialová a kol. Představy mladých lidí o manželství a rodičovství. Praha: Sociologické nakladatelství. Marini, M Age and Sequencing Norms in Transition to Adulthood. Social Forces 63(1): Modell, J What Do Life-Course Norms Mean? Human Development 40(5): Neugarten, B. L., J. W. Moore, J. C. Lowe Age Norms, Age Constraints, and Adult Socialization. The American Journal of Sociology 70(6): Pikálek, D Vstup do manželství a děti v rodině. Data & Fakta 4. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Rychtaříková, J Porodnost v České republice: současný stav a nedávné trendy. Pp in Populační vývoj České republiky. Praha: Přírodovědecká fakulta UK. Rychtaříková, J Minulá a současná diferenciace reprodukce v Evropě. Pp in J. Rychtaříková, S. Pikálková, D. Hamplová. Diferenciace reprodukčního a rodinného chování v evropských populacích. Sociologické texty SP 01:10. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Settersten, R. A. Jr Age Structuring and the Rhythm of the Life Course. Pp in J. T. Mortimer, M. J. Shanahan (eds.). Handbook of the Life Course. New York: Kluwer Academic/Plenum Publishers. Settersten, R. A. Jr., K. U. Mayer The Measurement of Age, Age Structuring, and Life Course. Annual Review of Sociology 23: Settersten R. A. Jr The Salience of Age in Life Course. Human Development 40: Settersten, R. A. Jr., G. O. Hägestad What s the Latest? Cultural Age Deadlines for Family Transitions. The Gerontologist 36(2): Shanahan, M. J Pathways to Adulthood in changing societies: Variability and Mechanisms in Life Course Perspective. Annual Review of Sociology 26:

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data

Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny a reálná data TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: salamoun@soc.cas.cz Představy o ideálním věku pro zakládání rodiny

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha

RODINA A STATISTIKA. Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt. Tisková konference, , ČSÚ Praha RODINA A STATISTIKA Iva Kohoutová, Ondřej Nývlt Tisková konference, 9. 4. 214, ČSÚ Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 82 Praha www.czso.cz Zdroje dat o rodině Demografická statistika Sčítání

Více

PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS

PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU FERTILITY IN THE CZECH REPUBLIC ACCORDING TO EDUCATION LEVEL AND MARITAL STATUS PLODNOST V ČESKÉ REPUBLICE PODLE VZDĚLÁNÍ A RODINNÉHO STAVU Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová, Jana Langhamrová, Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt V České republice dochází v posledních letech k výraznému poklesu

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

DC003: Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016

Hodnocení kvality různých typů škol září 2016 Tisková zpráva Hodnocení kvality různých typů škol září 201 Hodnocení úrovně výuky na různých typech škol počínaje základními školami a konče vysokými je trvale příznivé kladné hodnocení výrazně převažuje

Více

Kontexty porodnosti v České republice a Praze

Kontexty porodnosti v České republice a Praze Kontexty porodnosti v České republice a Praze Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze Albertov 6, 128 43 Praha rychta@natur.cuni.cz +420

Více

Názory na manželství a rodičovství

Názory na manželství a rodičovství TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: seidlova@soc.cas.cz Názory na manželství a rodičovství Technické

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Lucie Kelblová PIAAC Mezinárodní výzkum vědomostí

Více

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/215 vydáno dne 2. 7. 215 ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ Více než polovina české veřejnosti (58 ) vyjadřuje nesouhlas s tradičním rozdělením rolí v rodině, kdy muž má na

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27

Základní pohled na budoucí vývo. j počtu osob dle. Zastoupení osob ve starším věku a jejich participace na trhu práce i ve srovnání s EU27 Kulatýstůl Praha, 15. 3. 2012 Participace starších osob na trhu práce podle dat VŠPS Ondřej Nývlt, ČSÚ Marta Petráňová, ČSÚ Ivana Dubcová, ČSÚ Základní pohled na budoucí vývo j počtu osob dle věku v ČR

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +42 286 84 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Hodnocení ekonomické situace a materiálních životních

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Ing. Ludmila Navrátilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na

Více

Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu

Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií

Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Mezinárodní výzkum dospělých Programme for the International Assessment of Adult Competencies Dovednosti dospělých v prostředí informačních technologií Lucie Kelblová PIAAC Mezinárodní výzkum vědomostí

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

es /[6] Jilská 1, Praha 1 Tel.: es17 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 0 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na sociální zabezpečení listopad

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012

Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice listopad 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názory občanů na vybraná opatření v rodinné

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ

VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/28 VĚTŠINA OBČANŮ SOUHLASÍ S POTŘEBNOSTÍ DAŇOVÉ I PENZIJNÍ REFORMY I S NUTNOSTÍ ZMĚN VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŠKOLSTVÍ Nejsilněji je vnímána potřeba změn v daňové oblasti, kde

Více

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0 Demografie SOUHRN Nejstaršími státy Evropy, kde mediánový věk jejich obyvatel je 42 a více let, jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Nejmladšími státy z tohoto pohledu jsou Irsko, Island a Makedonie,

Více

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala

Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala Jaký by měl být optimální důchodový věk? (v ČR, SR, Evropě) Tomáš Fiala 1 Ryze demografická kritéria: Konstantní (např. let) Možné nastavení důchodového věku (měřeno od okamžiku narození) Konstantní doba

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 :

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 : Ob300 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Potratovost bezdětných žen 1 / Petra Šalamounová, Gabriela Šamanová VÝZKUM

Potratovost bezdětných žen 1 / Petra Šalamounová, Gabriela Šamanová VÝZKUM Tabulka 2: Vybrané charakteristiky populačního vývoje obyvatelstva ČR v závěru 20. století Ukazatel 1930 1950 1970 1991 2001 2003 Průměrný věk při prvním sňatku (z dat sčítání) Podíl osob, které vstoupí

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2009

Zpráva o rodičce Report on mother at childbirth 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 9. 21 62 Souhrn Zpráva o rodičce 29 Report on mother at childbirth 29 Úhrnná plodnost žen v tomto roce v České republice

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 586 E-mail: marie.kubatova@soc.cas.cz Postoj občanů k plýtvání potravinami

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a

Více

Demografické přínosy asistované reprodukce v ČR

Demografické přínosy asistované reprodukce v ČR Katedra demografie a demogoegrafie Přírodovědecká fakulta Univerzita Karlova v Praze Tel: (+42) 221 951 418 E-mail: demodept@natur.cuni.cz URL: https://portal.natur.cuni.cz/geografie/demografie RNDr. Jiřina

Více

2015 Dostupný z

2015 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012

Zpráva o novorozenci 2012. Report on newborn 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 11. 2013 52 Souhrn Zpráva o novorozenci 2012 Report on newborn 2012 V roce 2012 se v České republice živě narodilo

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech

Více

Češi k prezidentským volbám v USA

Češi k prezidentským volbám v USA TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Češi k prezidentským volbám v USA Technické parametry

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Názor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016

Názor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 210 310 584 E-mail: lucie.cerna@soc.cas.cz Názor na Akademii věd České republiky a její financování

Více

Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice

Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice Plány na narození dítěte a jejich realizace v České republice Realisation of childbearing intentions in the Czech Republic Anna Šťastná Plány a ideály ve studiu plodnosti Studium natalitních plánů předpoklad

Více

Občané o daních červen 2011

Občané o daních červen 2011 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o daních červen 2011 Technické parametry

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Některé aspekty výběru piva českými konzumenty

Více

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Názory lidí na opatření v rodinné politice TISKOVÁ ZPRÁVA Technické parametry Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 28 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory lidí na v rodinné politice

Více

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v září

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010

Vzorce konzumace piva v České republice v roce 2010 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Vzorce konzumace piva v České republice v roce

Více

Reprodukční záměry mladých lidí 1

Reprodukční záměry mladých lidí 1 Reprodukční záměry mladých lidí 1 Petra Šalamounová, Gabriela Šamanová Úvodem Jednou z nejžhavějších demografických otázek současnosti jsou příčiny poklesu úrovně plodnosti. V zásadě lze říci, že existují

Více

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru

II. Složení a reprezentativita výběrového souboru STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 13 2 Praha 3 Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Cílová skupina: Metoda výzkumu: Technika dotazování: bleskový reprezentativní výzkum názory obyvatel

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Proces stárnutí evropské populace Mezinárodní, longitudinální,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Důvody vstupu do politických stran

Důvody vstupu do politických stran pv811 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Důvody vstupu do politických stran Technické

Více

První partnerská soužití českých mužů a žen

První partnerská soužití českých mužů a žen První partnerská soužití českých mužů a žen ANNA ŠŤASTNÁ, anna.stastna@vupsv.cz JANA PALONCYOVÁ, jana.paloncyova@vupsv.cz Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. ÚVOD změny partnerského chování

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: gabriela.samanova@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika a záruky stability pro

Více

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010

Zpráva o novorozenci 2010. Report on newborn 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 11. 2011 59 Souhrn Zpráva o novorozenci 2010 Report on newborn 2010 V roce 2010 se v České republice živě narodilo

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 6 840 1 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Image politických stran září 2015 Technické parametry

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie

Více

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%)

úp 1, úp 1, úp 1, úp 1, úp 1,72. Podíl věkové skupiny na úhrnné plodnosti (%) Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 29) Prezentovaná projekce obyvatelstva České republiky byla vypracována v Oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu v první polovině roku

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

POPULAČNÍ STÁRNUTÍ A SOCIOEKONOMICKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ PO ROCE Olga Sivková, PřF UK

POPULAČNÍ STÁRNUTÍ A SOCIOEKONOMICKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ PO ROCE Olga Sivková, PřF UK POPULAČNÍ STÁRNUTÍ A SOCIOEKONOMICKÝ VÝVOJ VE SVĚTĚ PO ROCE 1950 Olga Sivková, PřF UK XLII. konference České demografické společnosti, PřF UK, 25. 5. 2012 Populační stárnutí Proces, kdy dochází k nárůstu

Více

Obecná demografie. Doporučená literatura pro první soustředění: [1] a [5], případně [3] pro prohloubení vědomostí

Obecná demografie. Doporučená literatura pro první soustředění: [1] a [5], případně [3] pro prohloubení vědomostí Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Obecná demografie Lektor: Mgr. Petra Šalamounová Kontakt: salamoune@centrum.cz Název tématického celku: ÚVOD DO DEMOGRAFIE Cíl: Cílem

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí

Více