HOLTEROVSKÉ MONITOROVÁNÍ U GERIATRICKÝCH NEMOCNÝCH
|
|
- Štefan Neduchal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 HOLTEROVSKÉ MONITOROVÁNÍ U GERIATRICKÝCH NEMOCNÝCH H. KUBEŠOVÁ, J. HOLÍK, J. MATÌJOVSKÝ, J. ŠLAPÁK, V. POLCAROVÁ, K. MAZALOVÁ KLÍÈOVÁ SLOVA holterovské monitorování synkopa arytmie sledování krevního tlaku predikce kardiovaskulárních komplikací KEY WORDS Holter monitoring syncope arrhythmia blood pressure monitoring prediction of cardiovascular complications historie, vývoj diagnostika elektrokardiografické změny u seniorů spolupráce nemocného SOUHRN Autoři předkládají přehled indikací holterovského monitorování u starších nemocných i přehled technických limitací provedení tohoto vyšetření v dané věkové kategorii, které potom ovlivňují výtěžnost celé metody. Vycházejí ze známých změn srdeční činnosti přinášených věkem a doplňují interpretační obtíže dlouhodobých EKG-záznamů. Pozornost je věnována prediktivní hodnotě holterovského monitorování z hlediska vývoje kardiovaskulárního postižení. Jsou také rozebrány novější trendy dlouhodobé monitorace z hlediska metodického i technického. ABSTRACT Holter monitoring in geriatric patients. The authors submit the review of Holter monitoring in geriatric patients and the overview of technical limitations of execution of this examination in given age category, which later on influence the recovery factor of the whole method. They keep to the known age-related changes in cardiac activity and they complement it with the interpretation problems in long-term ECG records. The attention is paid to the predictive value of Holter monitoring in term of the development of cardiovascular involvement. There are also analysed the newer trends in long-term monitoring from the methodical and technical points of view. ÚVOD Holterovské monitorování bylo zavedeno do běžné praxe v kardiologii již v 60. letech minulého století s cílem zdokonalit diagnostiku kardiálních poruch očekávaných, avšak opakovaně nezachycených na klidovém jednorázovém EKG. Prostý dlouhodobý záznam byl postupně technicky zdokonalován jak z hlediska kvality snímání, tak i z hlediska vyhodnocení. V současné době je možno snímat záznam vícekanálově s automatickým vyhodnocováním, které však vždy prochází supervizí lékaře k odlišení arteficiálních vlivů. Z hlediska délky záznamu je možno pořídit 24- nebo 48hodinový záznam, při němž vede nemocný souběžně záznamy o svých aktivitách a příslušným tlačítkem přístroje značí výskyt obtíží. Limitací využití tohoto systému u geriatrických nemocných je samozřejmě spolupráce nemocného tedy nezaznačení obtíží či obecně nežádoucí manipulace s přístrojem [17]. Pro arytmie objevující se velmi zřídka je možno použít dlouhodobé monitory umožňující 1 2týdenní monitoraci buď prostřednictvím malého snímače umístěného na hrudník na celou dobu monitorace, nebo prostřednictvím karty se zabudovanými elektrodami, kterou nemocný přiloží na hrudník v okamžiku, kdy pocítí obtíže. Vytočením telefonního čísla centrály a přiložením karty ke sluchátku je možno záznam odeslat k analýze. Pro geriatrické nemocné je opět limitující záležitostí adekvátní manipulace [14]. K dokonalejší diagnostice supraventrikulárních arytmií je nutná spolehlivá detekce a analýza vln P, čehož je možno dosáhnout zavedením jícnové elektrody a záznamem jí pořízeného 24hodinového snímání. Pro diagnostiku velmi zřídka se vyskytujících závažnějších arytmií způsobujících např. synkopy je možno implantovat snímač EKG podkožně v prekordiu. Na diagnostice a zároveň i léčbě maligních arytmií se významně podílí holterovské systémy tedy snímač a paměť jako součást implantabilních kardioverterů. Elektrokardiografické změny, které je možno očekávat u starších nemocných zahrnují postupné snižování voltáže QRS-komplexu, vyšší výskyt ektopických stahů, postupné prodlužování intervalu PQ a QT a posun elektrické osy doleva. Často diagnostikovaný blok pravého Tawarova raménka neznamená zhoršení prognózy staršího nemocného, není-li spojen s klinickými známkami kardiálního onemocnění. 48 ÈES GER REV 2006; 4(1)
2 TAB. 1. PØEHLED INDIKACÍ HOLTEROVSKÉHO MONITOROVÁNÍ. INDIKACE PØEDPOKLÁDANÉ PØÍÈINY KLINICKÉ PROJEVY diagnostika arytmií preexcitace, prolaps mitrální závratě, pády, synkopy, palpitace a/nebo poruch vedení chlopně, syndrom dlouhého QT, kardiomyopatie diagnostika ischemických SSS, poruchy AV-vedení, st.p. IM, bolesti na hrudi, dušnost, změn v klidu i při zátěži angina pectoris, němá ischemie, závratě, pády, synkopy, palpitace a/nebo arytmií a/nebo srdeční selhání poruch vedení diagnostika neadekvátního syndrom bílého pláště, neadekvát- hypertenze záchvatovité bolesti kolísání krevního tlaku ní odpověď na terapii hypertenze, hlavy, flashe, poruchy vizu epizody hypotenze, dysfunkce hypotenze pocity nejistoty, autonomního nervového systému závratě, ospalost, únavnost, chvění, úzkost hodnocení efektu terapeutických opatření antiarytmické terapie, implantace kardiostimulátoru, kardioverteru, ablace, kardiochirurgického výkonu, adekvátní terapie hypertenze THE OVERVIEW OF INDICATIONS FOR HOLTER MONITORING Vůbec nejčastějším nálezem na EKG-záznamu starších nemocných jsou nespecifické změny ST-T-úseku zde je nutno zvažovat možný vliv medikace, zvláště digitalisových preparátů, diuretik, antiarytmik nebo psychoaktivních léků. Pokud však nemocný tyto léky neužívá, a přesto jeho EKG-křivka vykazuje nespecifické změny ST-T navíc spojené s EKG-známkami hypertrofie levé komory, znamená to pro něj vyšší riziko kardiální morbidity a mortality [16]. Na podobném principu jako je holterovské monitorování EKG-záznamu bylo o několik desetiletí později zavedeno i dlouhodobé monitorování hodnot krevního tlaku, protože i v této oblasti byly zjištěny diskrepance mezi hodnotami naměřenými v ordinaci lékaře a např. anamnesticky popisovanou jasnou symptomatologií hypotenze, či naopak symptomů, které by mohly znamenat záchvatovitá zvýšení krevního tlaku. OBECNÉ A GERIATRICKÉ INDIKACE HOLTEROVSKÉHO MONITOROVÁNÍ Indikace dlouhodobé monitorace z obecného pohledu uvádí tab. 1. U geriatrických nemocných je při indikaci holterovského monitorování akcentována stránka včasné diagnostiky příčiny jednoho z nejčastějších problémů, které je nutno řešit u starších nemocných v ambulantních i lůžkových zařízeních, tedy nejrůznějších přechodných slabostí, závratí, prekolapsových stavů či pádů, ale i přechodných poruch orientace či výpadků paměti v rámci mozkové dysfunkce při nízkém minutovém výdeji [9]. To vše svého nositele ohrožuje nevratnými komplikacemi typu zlomenin, ale i větších katastrof v podobě neadekvátního zacházení se spotřebiči, otevřeným ohněm, vodovodními či plynovými uzávěry apod. Dosud ne úplně respektovanou oblastí je vztah mozkových příhod a případných přechodných poruch rytmu či dalších kardiologických patologií jako jejich možných příčin, byť na příjmovém EKG nebyl závažnější nález zachycen. Autoři Wong et al publikovali studii zabývající se nemocnými po mozkové příhodě. Tito nemocní byli vyšetřeni kardiologicky včetně Holterova monitoringu a bylo zjištěno, že zvláště nemocní s prodloužením QT-intervalu vykazovali častěji sníženou variabilitu tepové frekvence, vyšší krevní tlak a hypertrofii levé komory, tedy vyšší riziko úmrtí z kardiálních příčin [21]. Další skupina autorů se snažila objektivizovat pomocí holterovského monitorování vztah indukovatelné paroxyzmální supraventrikulární tachykardie (PSVT) během elektrofyziologického vyšetření a mozkové příhody a srovnávali 3letý vývoj stavu u skupiny 137 nemocných s mozkovou příhodou nejasné etiologie a u skupiny 60 pacientů bez mozkové příhody, ale se známou paroxyzmální supraventrikulární tachykardií. V 1. skupině bylo na počátku sledování zjištěno 20 nemocných (15 %) s indukovatelnou PSVT, z těchto nemocných se u 5 vyvinuly typické spontánní PSVT a 4 museli během doby sledování změny ST-T-úseku vztah mozkových příhod a poruch rytmu dlouhodobé monitorování TK vztah PSVT amozkové příhody specifika indikace u geriatrických nemocných ÈES GER REV 2006; 4(1) 49
3 indikace k vyšetření vliv deprese na variabilitu tepové frekvence možnosti dlouhodobé předpovědi THE OVERVIEW OF THE EXAMINATIONS TO EXPLAIN THE AETIOLOGY OF DIZZINESS, FALLS, PRESYNCOPE AND SYNCOPE CONDITIONS podstoupit terapii ablací pro opakované spontánní paroxyzmy. V této skupině prodělali 2 nemocní další mozkovou příhodu, z toho 1 smrtelnou. Ve 2. skupině se podobné příhody nevyskytly [2]. PROGNOSTICKÉ VYU ITÍ MONITOROVÁNÍ Obecně lze konstatovat, že s narůstajícími zkušenostmi lze holterovské monitorování využívat i k prognostickým odhadům dalšího vývoje stavu nemocných. U nemocných po infarktu myokardu je považována za významný rizikový faktor mortality nízká oscilace tepové frekvence její vyhodnocení mělo vyšší prediktivní hodnotu než elektrofyziologické vyšetření [20]. Další skupina autorů se zabývala nízkou variabilitou tepové frekvence u nemocných po infarktu myokardu v souvislosti s depresí bylo prokázáno, že depresivní nemocní měli významně nižší variabilitu tepové frekvence a také vyšší mortalitu. Deprese byla tedy těmito autory označena jako faktor, který může právě ovlivněním variability tepové frekvence částečně podmiňovat zvýšenou mortalitu nemocných po infarktu myokardu. Autoři navrhují u tohoto typu nemocných zařazení antidepresiv do léčebného schématu [7]. Možnostmi dlouhodobé předpovědi se zabývali švédští autoři Stagmoet al, kteří analyzovali ambulantní zdravotní dokumentaci, záznamy hospitalizací i úmrtí 155 nemocných 15 let po provedeném holterovském monitorování s cílem stanovit prediktivní hodnotu analýzy ST. Všichni nemocní byli v době úvodního monitorování asymptomatičtí, u 1/3 z nich byly nalezeny ST deprese nad 1 mm. Během 15 let sledování se vyskytlo závažné koronární postižení významně častěji právě v této skupině nemocných (39 %) oproti 20% výskytu ve skupině nemocných bez depresí ST v úvodním monitoringu. Na základě výsledků sledování byla stanovena pozitivní prediktivní hodnota holterovského monitorování pro výskyt závažných koronárních příhod 35 %, negativní prediktivní hodnota 80 % [15]. Naproti tomu trvající nejistotu v interpretaci a predikci dalšího vývoje detekované tiché ischemie konstatuje článek Cohna z března Za čtyři desetiletí, po která je syndrom tiché ischemie znám, byla provedena řada studií zaměřených na jeho diagnostiku i terapii a přínos ke zlepšení prognózy nemocných. Z dosavadních zkušeností vyplynul požadavek na stanovení adekvátních screeningových metod a jejich doplnění o zátěžová vyšetření u nemocných s významným výskytem rizikových faktorů ischemické choroby srdeční [4]. VÝTÌ NOST HOLTEROVSKÉHO MONITOROVÁNÍ U GERIATRICKÝCH NEMOCNÝCH Jednou z hlavních indikací provedení tohoto vyšetření jsou synkopy, kolapsové stavy, závratě a pády. Příznivá je situace, v níž monitorování přinese výsledek, který může podmiňovat danou klinickou symptomatologii. V opačném případě, tedy při negativním výsledku, je ovšem nutno počítat s obecně známou výtěžností tohoto vyšetření popisovanou mezi 6 20 % u 24hodinového monitorování. Negativní výsledek tedy neznamená, že závažná arytmie není přítomna, pouze se ve sledovaném intervalu neobjevila. Indičtí autoři upozorňují podle výsledků své studie dvou 24hodinových monitorování navazujících na sebe na fakt, že se u celé 1/5 nemocných s negativním záznamem z 1. dne sledování objevila patologie během 2. dne. Významně častější byl tento jev u mužů starších 65 let s presynkopálními či synkopálními stavy [1]. K podstatně povzbudivějším výsledkům dospěli Weber et al, v jejichž sledování 158 geriatrických nemocných vyšetřovaných pro synkopální stavy byla u 61 detekována významná AV-blokáda a u 6 paroxyzmus komorové tachykardie, celkem byl tedy nález v korelaci s klinickým stavem u 43 % vyšetřovaných nemocných [19]. Autoři v tomtéž sdělení předkládají přehled všech vyšetření, která by měla být provedena k objasnění etiologie závratí, pádů, presynkopálních a synkopálních stavů (tab. 2). Oproti tomu studie srovnávající výsledky 24hodinového monitorování ve skupině nemocných s pády se skupinou nemocných neudávajících pády nenalezla významné rozlišující momenty u přibližně stejného procenta nemocných TAB. 2. PØEHLED VYŠETØENÍ K OBJASNÌNÍ ETIOLOGIE ZÁVRATÍ, PÁDÙ, PRESYNKOPÁLNÍCH A SYNKOPÁLNÍCH STAVÙ. kompletní anamnéza včetně objektivizace, fyzikální vyšetření základní laboratorní vyšetření krevní obraz, koagulační parametry, základní biochemické vyšetření, analýza moči RTG-vyšetření orgánů hrudníku 12svodové EKG holterovské monitorování neurologické vyšetření, eventuálně EEG, CT dle ordinace neurologa dopplerovské vyšetření magistrálních mozkových tepen, případně angiografie 50 ÈES GER REV 2006; 4(1)
4 obou skupin byly nalezeny závažné EKG-abnormality (komorové tachykardie, významné pauzy, pokles tepové frekvence pod 30/min, AV-blokáda typu Mobitz II nebo úplná AV-blokáda). Stejně tak se významně nelišil výskyt subjektivních příznaků, jako je dušnost, únavnost, bolest na hrudi, závrať nebo pocit palpitací. Ve skupině pacientů s pády absolvoval 1 nemocný 1 pád během monitorování bez významného nálezu na EKG-záznamu [5]. Dalším aspektem výtěžnosti holterovského monitorování je shoda nálezu abnormního EKG-záznamu se signalizací obtíží nemocným. Některé práce považují právě tento moment za signifikantní výtěžnost vyšetření [14,3], u geriatrických nemocných je však tento aspekt ovlivněn schopností spolupráce, ale také překrytím kardiálních příznaků příznaky mozkové dysfunkce způsobené aktuálně nízkým minutovým výdejem. NOVÌJŠÍ TRENDY DLOUHODOBÉHO MONITOROVÁNÍ Jednou z novějších metod diagnostiky poruch srdečního rytmu je aktuální snímání záznamu v době, kdy nemocný pociťuje daný symptom nejčastěji palpitaci. Studie prováděná na mladší skupině nemocných prokázala jasně efektivnější cestu k záznamu zhotovenému během obtíží nemocného téměř 2násobný počet zachycených záznamů za třetinové náklady [12]. U skupiny geriatrických nemocných však tato metodika opět naráží na limitaci schopnosti spolupráce nemocného. K podobným závěrům dospěli autoři u skupiny nemocných po radiofrekvenční ablaci pro fibrilaci síní při sledování krátkodobých recidiv arytmií. Jako efektivnější metoda detekce recidiv se ukázal transtelefonický záznam ve srovnání s klasickým holterovským monitorováním. Výsledky transtelefonického monitorování sice snížily úspěšnost ablace z 86 na 72 %, zato ale upozornily na to, že absence symptomů nemusí znamenat absenci arytmie polovina nemocných absolvovala nejméně 1 epizodu fibrilace síní asymptomaticky [13]. Dalším zdokonalením je možnost numerické rekonstrukce 12svodového EKG ze signálu získaného původně ze 3 EKG-svodů. Tato rekonstrukce byla prokázána jako velmi přesná [6] Úplnou novinkou v této oblasti je systém mobilní ambulantní telemetrie (Mobile Cardiac Outpatient Telemetry MCOT), která automaticky detekuje závažné arytmie a bezprostředně je odesílá k analýze. Systém tedy nepotřebuje aktivaci samotným nemocným, což by mohlo napomoci eliminovat neschopnost spolupráce právě u geriatrických nemocných. První zkušenosti s tímto systémem byly zveřejněny v dubnu 2005 [8]. Další možností zdokonalení techniky záznamu je využití nyní oblíbených PDA (personal digital assisstant) pro kontinuální záznam EKG i hodnot TK. Zabudováním příslušného modulu se PDA může stát monitorem EKG i krevního tlaku svého nositele se schopností transferu signálu do příslušného centra [22,11]. Pro zlepšení samotného snímání signálu z povrchu tělního jsou navrhovány systémy speciálního oblečení se zabudovanými elektrodami, senzory pro dýchání, pro detekci nárazů a pádů [18,10]. ZÁVÌRY PRO PRAXI 1. U starších nemocných je vhodné volit takové systémy monitorování, které jsou minimálně závislé na schopnosti spolupráce nemocného. 2. Symptomy arytmií mohou být u geriatrických nemocných překryty symptomy způsobenými obecně nízkým minutovým výdejem. 3. Výtěžnost 24hodinového monitorování kolísá, kvalitní diagnostiku je vhodné při trvajícím podezření podpořit dalšími metodami prodloužením monitorace, použitím přesnějších a výtěžnějších metod záznamu. 4. K objasnění příčiny presynkopálních a synkopálních stavů, závratí a pádů je nutno vedle monitoringu provést ještě další vyšetření vylučující jiné než kardiální příčiny. LITERATURA 1. Arya A, Haghjoo M, Khosrawi A et al. Predictors of arrhythmic events during second day monitoring in patients with normal first day Holter recordings. Indian Heart J 2005; 57(3): Brembilla-Perrot B, Blangy H. Prevalence of inducible paroxysmal supraventricular tachycardia during esophageal electrophysiologic study in patients with unexplained stroke. Int J Cardiol (v tisku; dostupno on line: 3. Calaca J, Correia S, Monteiro MR et al. Electrocardiographic symptom-signal correspondence in Holte records. Rev Port Cardiol 1990; 9(10): Cohn PF. Silent myocardial ischemia: recent developments. Curr Atheroscler Rep 2005; 7(2): Davison J, Brady S, Kenny RA. 24-hour ambulatory electrocardiographic monitoring is unhelpful in the investigation of older person with recurrent falls. Age Ageing 2005; 18: Hadzievski L, Bojovic B, Vukcevic V et al. A novel mobile transtelephonic system with synthesized 12 lead ECG. IEEE Trans Inf Technik Biomed 2004; 8(4): personal digital assistant aktuální snímání záznamu transtelefonický záznam mobilní ambulantní telemetrie ÈES GER REV 2006; 4(1) 51
5 7. Hayano J, Domitrovich PP, Jaffe AS. Low heart rate variability and the effect of depression on post-myocardial infarction mortality. Arch Intern Med 2005; 165(13): Joshi AK, Korey PR, Prystowsky EN et al. First experience with Mobile Cardiac Outpatient Telemetry (MCOT) system for the diagnosis and management of caridac arrythmia. Am J Cardiol 2005; 95(7): Kölbel F. Kardiovaskulární systém ve stáří. In: Kalvach Z. Geriatrie, gerontologie. Praha: Grada Publishing Paradiso R, Loriga G, Taccini N. Warable system for vital signs monitoring. Stud Health Technik Inform 2004; 108: Rodriguez J, Goni A, Illarramendi A. Real time classification of Echa on a PDA. IEEE Trans Inf Technik Biomed 2005; 9(1): Scalvini S, Zanelli E, Martinelli G: Cardiac event recording yields more diagnose than 24-hour Holter monitoring in patiens with palpitations. J Telemed Telecare 2005; 11 (Suppl 1): Senatore G, Stanule G, Bertaglia E et al. Role of transtelephonic electrocardiographic monitoring in detecting short-term arrythmia recurrences after radiofraquency ablation in patients with atrial fibrillation. J Am Coll Cardiol 2005; 45(6): Sovová E. Holterovské metody monitorování EKG u tachyarytmií. Postgrad Med 2002; 1: Stagmo M, Jull-Moller S, Israelsson B. Fifteen-year risk of major coronary events predicted by Holte STmonitoring in asymptomatic modele-age men. Eur J Cardiovasc Prev Rehabil 2005; 12(5): The Merck Manual of Geriatrics. Ch 84. Diagnostic evaluation. sec11/ch84/ch84c.jsp 17. Topinková E, Neuwirt J. Geriatrie pro praktického lékaře. Praha: Grada Publishing Weber JL, Blanc D, Dittmar A et al. Telemonitoring of vital parameters with newly designed biomedical clothing. Stud Health Technik Inform 2004; 108: Weber P, Dvořák R, Manoušek J et al. Bedeutung der Langzeit-EKG-Diagnostik in der Geriatrie. Geriatrie Forschung 1999; 9(3): Wichterle D, Simek J, Camm J et al. Predictive characteristics of holter-based postinfarction risk stratifiers appear superior to electrophysiological testing. Pacing Clin Electrophysiol 2005; 28 (Suppl 1): Wong KY, McSwiggan S, Kennedy NS et al. Spectrum of cardiac abnormalities associated with long QT in stroke survivors. Heart 2005; 91(10): Yang SY, Zhang YH, Bai J et al. Development of a portable ECG and blood pressure monitor based on personal digital assisstant (PDA). Space Med Med Eng 2005; 18(1): do redakce doručeno dne přijato k publikaci dne PROF. MUDR. HANA KUBEŠOVÁ, CSC. 1 MUDR. JOSEF HOLÍK 1 BC. JAN MATÌJOVSKÝ 2 MUDR. JAN ŠLAPÁK 1 MUDR. VLASTA POLCAROVÁ 1 MUDR. KAMILA MAZALOVÁ 1 1 KLINIKA INTERNÍ, GERIATRIE A PRAKTICKÉHO LÉKAØSTVÍ LF MU A FN BRNO 2 RATIOPHARM CZ S.R.O., PRAHA HKUBES@MED.MUNI.CZ PROF. MUDR. HANA KUBEŠOVÁ, CSC. Promovala na LF MU (v té době UJEP) v Brně (1982). Po promoci působila jako sekundární a starší sekundární lékařka II. interní kliniky FN U sv. Anny v Brně ( ), poté jako vedoucí lékařka JIP II. interní kliniky LF MU a FN Brno-Bohunice (1989) a dále jako odborná asistentka II. interní kliniky tamtéž; v současnosti je přednostkou Kliniky geriatrie, ošetřovatelství a praktického LF MU a FN Brno (od 1999) Získala atestace 1. a 2. stupně v oboru vnitřní lékařství (1985, 1991). Obhájila disertační práci na téma Některé komplikace kombinované chemoterapie hematologickoonkologických onemocnění za hospitalizace a v ambulantní péči a získala hodnost CSc. (1992). Habilitovala se prací Některé aspekty podpůrné péče v průběhu neutropenie u nemocných s hematologickými malignitami (1997) a posléze byla jmenována profesorkou na LF MU (2003). Hlavními oblastmi jejího profesního zájmu je vnitřní lékařství, geriatrie, praktického lékařství, ošetřovatelství, podpůrné péče v onkologii a metody pregraduální výuky. Je členkou České lékařské společnosti J.E. Purkyně, Společnosti parenterální a enterální výživy, Hematologické společnosti, European Organization for Research and Treatment of Cancer, International Antimicrobial Therapy Cooperative Group, European Academy of Teachers (EURACT), WONCA World Organization of National Colleges, Academies and Academic Associations of General Practitioners/Family Physician. 52 ÈES GER REV 2006; 4(1)
NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT. Bc. Hana Javorková
NÁHLÁ SRDEČNÍ SMRT Simona Janíčková Bc. Hana Javorková MUDr. Milan Sepši Ph.D. Proč lidé náhle umírají? Definice NSS: Přirozené úmrtí z kardiální příčiny do 1 hodiny od rozvoje symptomů u osob s nebo bez
VíceMUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.
MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny 18. Brněnské dny urgentní medicíny www.fnhk.cz Guidelines Česká kardiologická společnost 2007 European Society of Cardiology 2018 Definice SYNKOPA: Přechodná
VícePrezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha
Prezentace projektu MPSV Kapitola IX: Nemoci oběhové soustavy Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha Česká internistická společnost ČLS JEP Autoři: R. Češka J. Hradec J. Šimek B. Štrauch
VíceSupraventrikulární tachyarytmie. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Supraventrikulární tachyarytmie Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Definice Supraventrikulární tachyarytmie (=SVT) Porucha srdečního rytmu K udržení je potřeba myokardu síní Frekvence
VíceSynkopa. Rostislav Polášek KARDIOCENTRUM Krajská nemocnice Liberec a.s.
Synkopa Rostislav Polášek KARDIOCENTRUM Krajská nemocnice Liberec a.s. Náhle vzniklé bezvědomí (atraumatické) Krátkodobé Spontánně končící Úprava ad integrum + synkopa epilepsie koma přerušená NS psychogenní
VíceVZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král
VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE MUDr. Michal Král 2. Výskyt kardioselektivního troponinu T u pacientů v akutní fázi ischemické cévní mozkové
VíceKurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII. Dan Wichterle
Kurs Kardio 35 DIAGNOSTIKA V ARYTMOLOGII Dan Wichterle 6.4.2013 Anamnéza Palpitace (charakter, četnost, intenzita, trvání) Nespecifické projevy (slabost, únava, nevýkonnost, dušnost, oprese až bolest na
VíceCo všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012
Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM Kardiologické dny, 2012 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý
VíceHemodynamický efekt komorové tachykardie
Hemodynamický efekt komorové tachykardie Autor: Kristýna Michalčíková Výskyt Lidé s vadami srdce, kteří během svého života prodělali srdeční infarkt, trpí zúženými věnčitými tepnami zásobujícími srdce
VíceCo všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají. MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM
Co všechno musíte vědět o bradyarytmiích a bojíte se, že se vás zeptají MUDr. Kamil Sedláček Klinika kardiologie IKEM 6.4.2013 Bradykardie Definice bradykardie jsou definovány jako pomalý komorový rytmus,
VíceDiagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze
Diagnostika chronické ICHS Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze Chronická ICHS Stabilní AP Vazospastická AP Němá ischemie Koronární syndrom X Ischemická dysfunkce LK Arytmická forma ICHS Chronická ICHS
VícePraktické využití telemedicíny v kardiologii v ČR a SR
Praktické využití telemedicíny v kardiologii v ČR a SR V. Bulková, Š. Královec, L. Kociánová, J. Gandalovičová, J. Brada Telemedicínské centrum - MDT-Medical Data Transfer s.r.o. Nestátní zdravotnické
VíceSrdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty
Srdeční selhání a fibrilace síní Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty Počet nemocných s FS v USA (miliony) Fibrilace síní, SS, MS: Epidemie 21. století 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Předpokládaná
VíceÚzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek
Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Kardiocentrum VFN EKG Vlny a kmity: P, Q, R, S, T, U PS LS LK R PK P Q S T EKG Komplex: QRS Intervaly:
VícePoruchy srdečního rytmu. Autor: Adam Rafaj. Výskyt
Poruchy srdečního rytmu Autor: Adam Rafaj Výskyt Poruchy srdečního rytmu (arytmie, dysrytmie) definujeme jako jakoukoliv změnu v oblasti tvorby nebo vedení srdečního vzruchu. Může se projevovat jako zpomalené,
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č. 19: Palpitace z důvodu AV nodální re- entry tachykardie 1. Popis případu a anamnéza: 39 letá žena přivezena na příjmovou ambulanci interních klinik manželem pro palpitace spojené s presynkopálním
VíceKardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny
Symposium ČTS Zařazování na čekací listinu k transplantaci ledviny Praha 26.10.2005 Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Ondřej Viklický Klinika nefrologie,
VíceDoporuèení. pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù defibrilátorù a srdeèní resynchronizaèní léèbu
Doporuèení pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù defibrilátorù a srdeèní resynchronizaèní léèbu Kapesní verze Doporuèení pro implantace kardiostimulátorù, implantabilních kardioverterù
VíceZdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno
Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno epidemiologie NZO, přednemocniční mortalita doporučené postupy - post-cardiac arrest care diagnostika AKS po KPR v podmínkách přednemocniční
VíceKAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN
Tachykardie Komorové tachykardie Jan Šimek 2. interní klinika VFN Definice: zrychlená srdeční aktivita o frekvenci nad 100/min (Tedy QRS komplexy jsou vzdáleny 3 velké čtverce nebo méně) Klinický obraz:
VíceFibrilace síní. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Fibrilace síní Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Epidemiologie Prevalence 1-2% Výskyt vzrůstá s věkem >80 let prevalence 10% U nemocných se srdečním selháním 20% prevalence Přirozená
VíceAtestační otázky z oboru kardiologie
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze ( https://www.lf2.cuni.cz) Atestační otázky z oboru kardiologie 1. Aortální stenóza CT a magnetická rezonance v kardiologii Antikoagulační léčba
VíceFibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?
Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie? MUDr. David Šipula kardiovaskulární oddělení FNO Fibrilace síní Nejčastější setrvalá porucha srdečního rytmu odpovědná za podstatné zvýšení mortality
VíceKomorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Komorové arytmie MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol 65let - kuřačka, hypertonička, porucha glc tolerance - IM před 15 lety- bez dispenzarizace??? - v posledních 2 letech
VíceEdukační materiál. Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera
Edukační materiál Strattera (atomoxetin) Informace pro lékaře týkající se posouzení a monitorování kardiovaskulárních rizik u přípravku Strattera Přípravek Strattera je indikován k léčbě hyperkinetické
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č. 16: Sick sinus syndrom 1. Popis případu a anamnéza: 69 letá žena je vyšetřována ambulantním kardiologem pro palpitace a presynkopální stavy. (Tab. 1 palpitace, Tab. 2 synkopa) Palpitace se
VíceNukleární kardiologie. Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční
Nukleární kardiologie Zobrazování perfuze a funkce levé komory u pacientů se suspektní nebo známou ischemickou chorobou srdeční Zátěžové testy Fyzická zátěž farmakologická zátěž Dipyridamol Adenosin Regadenoson
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 9 1 2 U k á z k a k n i h
VíceLéčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?
Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Miroslav Solař Oddělení akutní kardiologie I. interní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Chronická arteriální hypertenze Hypertenze u akutních
VíceAkutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů
Akutní koronární syndromy Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené Definice pojmů Akutní koronární syndromy nestabilní angina pectoris (NAP) minimální léze myokardu - mikroinfarkt
VíceÚčinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů
Účinek noční směny/služby na repolarizaci srdce podle QT intervalu a indexu kardio- -elektrofyziologické rovnováhy (iceb) u sester a lékařů Michal Horáček, Jan Beroušek, Tomáš Vymazal KARIM 2. LF UK ve
VíceSTRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ. Jiří Kettner. Klinika kardiologie, IKEM, Praha
STRATEGIE KARDIOVERZE U FIBRILACE SÍNÍ Jiří Kettner Klinika kardiologie, IKEM, Praha Kardioverze Kardioverzí rozumíme výkon, který směřuje k obnovení normálního srdečního rytmu. Elektrická kardioverze
VíceÚskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu
Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie
VíceKatetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu
Katetrizační léčba mitrální regurgitace u pacientů s chronickou srdeční nedostatečností pomocí MitraClipu V. Pořízka, M. Želízko, R. Kočková, Klinika kardiologie IKEM XXIV. výroční sjezd ČKS, Brno 6.5.06
VíceFitness for anaesthesia
Fitness for anaesthesia Richard Pradl KARIM FN a LF UK Plzeň ČSARIM, Plzeň 2015 04/10/2015 Cílem předoperačního hodnocení stavu pacienta je pokles morbidity spojené s operačním výkonem, zvýšení efektivity
VícePatofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG)
Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG) Při posuzování 12-ti svodového EKG hodnotíme: 3. 4. 5. 6. 7. 8. Rytmus Frekvenci Výše kmitů QRS Elektrickou osu Časové intervaly
VíceMartina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Porucha poznávacích funkcí ztráta jedné nebo více kognitivních funkcí (KF)- neméně hodnotný korelát anatomického poškození
VíceLekce z EKG podpůrný e-learningový materiál k přednáškám
Lekce z EKG podpůrný e-learningový materiál k přednáškám MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D. Evropský fond pro regionální rozvoj Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Podpořeno projektem Materiálně technická
VíceAMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU /AMTK/
AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ KREVNÍHO TLAKU /AMTK/ XXXV. Výročná konferencia SSVPL Vysoké Tatry 16. 10. 2014 MUDr. Otto Herber, praktický lékař AMTK Dlouhodobé monitorování TK umožňující jeho objektivizaci
VíceSupraventrikulární tachykardie
Supraventrikulární tachykardie u dětí Jiří Kobr Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni 2011 Koncept Definice Klasifikace Patofyziologie Klinické příznaky Diagnostika Akutní léčba Léčba profylaktická
VíceAmbulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.
Ambulantní 24 hodinové monitorování krevního tlaku (ABPM) Jiří Vítovec 1.interní kardioangiologická klinika LF MU a ICRC FN u sv.anny Prahové hodnoty TK pro definici hypertenze (mm Hg) TK ve zdrav. zařízení
VíceMORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH. Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha
MORTALITA SRDEČNÍCH CHOROB PŘI FARMAKOTERAPII VS. PŘI INTERVENCÍCH ČI OPERACÍCH Petr Widimský Kardiocentrum FNKV a 3.LF UK Praha Proč tato samostatná otázka k atestaci? Hrubé neznalosti faktů (někdy až
VíceKOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI
KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI MUDr. Robin Šín ZZS Plzeňského kraje ZZS Libereckého kraje ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Úvod nekróza části myokardu
VícePřínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání
Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání Jaromír Hradec 3. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do O ČEM BUDU MLUVIT: 1.
VíceResynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou
Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou O. Spurná, J. Hojerová, S. Dvořáková, P. Kubuš, Dětské kardiocentrum FN v Motole, Praha, 2016 Etiologie srdečního selhání dle
VíceKardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00
Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 12.4.2011 14:00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu
VíceÚzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek
Úzkokomplexové tachykardie Štěpán Havránek II.interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Kardiocentrum VFN EKG Vlny a kmity: P, Q, R, S, T, U PS LS LK R PK P Q S T EKG Komplex: QRS Intervaly:
VíceINTERNÍ ODDĚLENÍ SPEKTRUM POSKYTOVANÉ ZDRAVOTNÍ PÉČE
Zdravotnická péče, diagnostika a léčba je na interním oddělení poskytována ve třech úrovních, tzv. diferencovaná péče: na lůžkách jednotky intenzívní péče pro interní a neurologické pacienty na lůžkách
VíceAmbulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění. Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM
Ambulantní program koronárních katetrizací a následná péče o pacienta po propuštění Bronislav Janek Klinika kardiologie IKEM Co je to ambulantní katetrizace? Jednodenní vyšetření a ošetření bez hospitalizace
VíceDlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu?
Dlouhodobá kontrola frekvence nebo rytmu? Petr Peichl Klinika kardiologie IKEM Přirozený průběh FiS vs léčba ESC Guidelines 2010 Strategie léčby FiS Kontrola rytmu (rhythm control) Terapeutické postupy
VíceKomorové tachykardie. Jan Šimek 2. interní klinika VFN. Komorové tachykardie. EKG atributy tachyarytmií. Supraventrikulární tachykardie
Komorové tachykardie EKG atributy tachyarytmií 0. Frekvence 1. Šířka QRS komplexu Tachykardie se štíhlými komplexy (QRS 120ms) Supraventrikulární tachykardie Supraventrikulární tachykardie Jan Šimek 2.
VíceNOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU
NOVÉ POHLEDY NA NÁHLOU ZÁSTAVU OBĚHU MUDr. Roman Škulec, Ph.D. Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
VíceMěření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti
Měření TK v ambulanci a mimo ambulanci pro a proti Jitka Mlíková Seidlerová II. Interní klinika LF a FN v Plzni Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do Měření TK Klinický
VíceKardiomyopatie Petr Kuchynka
Kardiomyopatie Petr Kuchynka II. interní klinika - klinika kardiologie a angiologie, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Definice kardiomyopatií Kardiomyopatie
VíceMechanismy bradykardií
Bradykardie EKG bradykardie Definice: frekvence komor pod 60/min (50min) Tedy při posunu papíru 25mm/s je mezi QRS komplexy více než 5 (6) velkých čtverců Klinický obraz: Syndrom nízkého minutového srdečního
VíceSrdeční selhání a telemonitoring
Srdeční selhání a telemonitoring Transparentní a trvale udržitelné zdravotnictví: Co brání rychlejšímu zavádění inovací do zdravotnictví a jak to změnit?" Josef Kautzner, MD, PhD, FESC Institut klinické
VíceFIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE
FIBRILACE SÍNÍ A KATETRIZAČNÍ ABLACE Autor: Robin Ševčík Školitel: MUDr. Tomáš Skála, Ph.D., FESC Výskyt Fibrilace síní (FS) dnes představuje nejčastější klinicky manifestovanou arytmii. Její prevalence
VíceROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU
V. ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU Rozdílová tabulka návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní
VíceSYNKOPA DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA A LÉČBA
SYNKOPA DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA A LÉČBA MUDr. Vlastimil Doupal I. interní klinika LF UP a FN Olomouc SYNKOPA Synkopa je definována jako náhlá, krátkodobá ztráta vědomí a posturálního tonu, s následnou
VíceKardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00
Kardiovaskulární centrum Zlín Zlín 7.12.2010 14.00 Projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Program 14.00 Zahájení 14.05 Proslovy hostů a prezentace projektu
VíceNovinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala
Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze MUDr. Tomáš Fiala Kardiovaskulární prevence primární SCORE korigované na HDL SCORE korigované na tepovou frekvenci Pasivní kouření Glykemický index
Vícekdy tachykardií navozená kardiomyopatie
Kazuistiky Tachykardií navozená kardiomyopatie. Ménì obvyklé pøíèiny, ménì obvyklá øešení. 3 kazuistiky B. Holek, M. Fiala, J. Chovančík, M. Branny Oddělení kardiologie, Kardiocentrum, Nemocnice Podlesí
VíceKomorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol
Komorové arytmie MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol Definice a rozdělení Komorové arytmie = poruchy srdečního rytmu vznikající ve svalovině komor v převodním systému
VíceMarkery srdeční dysfunkce v sepsi
Markery srdeční dysfunkce v sepsi MUDr. Pavel Malina MUDr. Janka Franeková, Ph. D. Oddělení klinické biochemie Interní oddělení Nemocnice Písek, a.s. Pracoviště laboratorních metod IKEM Praha Colours of
VíceDiagnostika poškození srdce amyloidem
Diagnostika poškození srdce amyloidem Tomáš Paleček Komplexní kardiovaskulární centrum 1. LF UK a VFN, II. Interní klinika kardiologie a angiologie, Praha ICRC-FNUSA, Brno Postižení srdce: 1. Pozitivní
VíceFunkční zátěžové testování
Funkční zátěžové testování MUDr. Kryštof Slabý Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2.LF a FN Motol Skupiny pacientů Sportovci sportovní prohlídky vč. letců, automoto, potápění Zdraví redukce
VíceKonvenční léčba chronického srdečního selhání
Konvenční léčba chronického srdečního selhání Jiří Vítovec Výzvy evropské/české kardiologie a paliativní péče 2. listopadu 2018 Krajský úřad Kraje Vysočina, Kongresový sál, Žižkova 57, Jihlava Léčba
VíceAkutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe?
Akutní koronární syndromy co lze pro naše pacienty udělat lépe? Tomáš Janota Kardio JIP 3. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice a 1. LF UK, Praha Akutní koronární syndromy Kardiovaskulární onemocnění
VíceEKG VYŠETŘENÍ. Ústav patologické fyziologie
EKG VYŠETŘENÍ Ústav patologické fyziologie Převodní systém srdeční SA uzel AV uzel Hisův svazek Tawarova raménka Purkyňova vlákna Monophasic Action Potential (Cardiac Muscle Cell) Monophasic Action Potential
VíceAmbulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana
Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana HISTORIE Kardiovaskulární rehabilitace (KR) má v Nemocnici ve Frýdku Místku dlouhou tradici. Patříme
VíceOšetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem
Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem Dagmar Hetclová 1. Interní klinika kardiologická, FN Olomouc Plicní arteriální hypertenze (PAH) plicní hypertenze
VíceSrdení arytmie a jejich lébal
Srdení arytmie a jejich lébal Josef Kautzner Klinika kardiologie, Institut klinické a experimentáln lní medicíny, Praha Srdení arytmie Souhrnný název pro poruchy srdeního rytmu, kterých je celáada druh
VíceAkutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek
Akutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek Koronární jednotka II. interní klinika VFN, Praha AIM z učebnice STEMI přední stěny PCI RIA Doporučení České kardiologické společnosti STEMI Non-STEMI Akutní
VíceKardiovaskulární rehabilitace
Kardiovaskulární rehabilitace MUDr.Vladimír Tuka, Ph.D. Centrum kardiovaskulární rehabilitace 3. interní klinika VFN a 1.LF UK Změna paradigmatu způsobu uvažování Epizodická péče léčíme akutní choroby
VíceNovinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno
Novinky v léčbě Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno PARADIGM-HF: Design studie Randomizace n=8442 Dvojitě slepá Léčebná
VíceNáhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence
Náhlá srdeční smrt ve sportu Hlavní příčiny a možnosti prevence Doc. MUDr.Tomáš Kára,PhD, Prim. MUDr. Pavel Homolka, PhD, Prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc., Prim. MUDr. Ladislav Groch, As. MUDr. Ota Hlinomaz,PhD,
VíceKdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha
Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha Výuka pomocí kasuistiky: 78-letá žena s 5 let trvajícími netypickými bolestmi na prsou a s akutní
VíceÚloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM
Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM Organizace péče o nemocné s chronickým srdečním selháním. Praktický lékař Ambulance pro srdeční selhání, domácí péče
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č. 7, bolest mezi lopatkami a v zádech (vertebrogenní syndrom, infarkt myokardu, aneurysma aorty) J.K,muž, 55 let Popis případu a základní anamnesa 55 letý pacient hypertonik přivezen RZP po
VíceNové možnosti farmakologické léčby
Když řešením není jen ablace Nové možnosti farmakologické léčby Čihák Robert Klinika kardiologie IKEM, Praha Czech registry on catheter ablation 2011 Celkem Fibrilace síní (N = 1 590) Procento výkonů indication
VíceKardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava
Kardioembolický iktus MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava Kardioembolická etiologie icmp! 20% ischemických CMP jsou kardioembolické etiologie! Embolie z levého srdce nebo
VíceREZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE
REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Autor: Jakub Flašík Výskyt Hypertenze je definována jako obtížně léčitelná (rezistentni) tehdy když se nedaří dosáhnou cílových hodnot krevního tlaku (
VícePoruchy srdečního rytmu
Poruchy srdečního rytmu Chirurgická léčba poruch srdečního rytmu: Co je to arytmie? Obecně lze říci, že se jedná se o poruchu srdečního rytmu, kdy elektrické impulsy, které za normálních okolností vznikají
VíceAMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ
AMBULANTNÍ MONITOROVÁNÍ TK V LÉČBĚ HYPERTENZE DIABETIKŮ Ve svém sdělení bych vás chtěla seznámit s principem ambulantního monitorování TK a s jeho využitím u hypertenzních diabetiků. Nesprávně bývá toto
VíceImunosenescence. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno
Imunosenescence Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno 8. Konference Sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví ČGPS ČLS, Praha 21.1.2017 Věková
VíceIschemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.
Ischemická choroba dolních končetin MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Definice ICHDK Onemocnění, kdy tkáně DK trpí akutním nebo chron. nedostatkem kyslíku a živin potřebných pro jejích správnou funkci. ACC/AHA
VíceRacionalizace indikace echokardiografických vyšetření
základní principy doporučené postupy u vybraných diagnóz Oddělení neinvazivní kardiologie - Klinika kardiologie IKEM Únor 2009 Jednoznačné indikace : nový pacient Kliniky kardiologie ( Kardiocentra ) (akutní
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-18 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829
VíceKardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu. MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa.
Kardiovize Brno 2030 I.interní kardioangiologická klinika Mezinárodní centrum klinického výzkumu MUDr. Ondřej Sochor, PhD. ondrej.sochor@fnusa.cz Úmrtnost na onemocnění srdce a cév v ČR V současnosti v
VíceAkutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc
Akutní formy ischemické choroby srdeční Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc Ischemická choroba srdeční Akutní (nestabilní) formy nestabilní angina pectoris akutní infarkt myokardu s vývojem
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz 100+1 Eliška Sovová Jan Lukl otázek a odpovědí pro kardiaky Vyšetření Rizikové faktory Srdeční onemocnění (tištěná ISBN Grada 978-80-247-6021-6 Publishing,
VíceTELEMEDICÍNA V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH
TELEMEDICÍNA V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Telemedicína v sociálních službách V projektu realizovaném v r. 2015 MPSV pod názvem Možnosti využití asistivních technologií u některy ch zdravotních služeb byla telemedicína
VíceKardiotoxicita chemoterapie a možnosti její detekce. Radek Pudil 1. interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Kardiotoxicita chemoterapie a možnosti její detekce Radek Pudil 1. interní kardioangiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Sympozium FONS, Pardubice, 21.- 23. září 2014 Významný pokrok chemoterapie,
VíceZáklady EKG a akutní kardiologie pro sestry jednotek intenzívní péče
Základy EKG a akutní kardiologie pro sestry jednotek intenzívní péče pokračuje Jan Bělohlávek, Ilona Lálová et al. Koronární jednotka II. interní klinika kardiologie a angiologie VFN a 1. LF UK v Praze
VíceDoporučení ČSKB-Markery poškození myokardu Klin. Biochem. Metab., 16 (37), 2008, 1, 50-55. Universal Definition of Myocardial Infarction
První zkušenosti se stanovením hs-ctnt Vašatová M., Tichý M. Ústav klinické biochemie a diagnostiky FN a LF UK Hradec Králové Biolab 2010 Troponiny troponiny součást troponinového komplexu účast na svalové
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č.28a, systolický šelest, aortální stenóza D.Z., žena, 49 let Popis případu a základní anamnéza: Pacientka odeslána do poradny pro srdeční vady k echokardiografickému vyšetření pro poslechový
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VíceSekundární hypertenze - prezentace
Sekundární hypertenze - prezentace MUDr. Jan Václavík, Ph.D. Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na LF UP a FZV UP Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0313
VícePunkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM
Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM 11. 4. 2014 Perikardiální výpotek příčiny Mechanické: komplikace katetrizačních výkonů, trauma, poststernotomický sy Závažná celková onemocnění: celkové
VíceINTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS
INTRAKRANIÁLNÍ ANGIOPLASTIKY PO STUDII SAMMPRIS D. Krajíčková 1, A. Krajina 2, M. Lojík 2, M. Mulačová 1 1 Neurologická a 2 Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Intrakraniální aterosklerotické
Více