Abeceda mzdové účetní 2015

Transkript

1 Abeceda mzdové účetní aktualizované vydání (leden 2015) 1. aktualizace k ZMĚNY S ÚČINNOSTÍ K Ke změnám dochází na základě zákona č. 205/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony. Kapitola 3 PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK str. 138 podkapitola 3.4 Výše uvedeným zákonem byl zákon o úrazovém pojištění zrušen. Nastaly další změny, předpokládané v bodě 3 v posledním odstavci. Rozhodné období pro účely náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání napříště řeší ustanovení 271m odst. 1 ZP, a to stejným způsobem jako nyní zrušený 382 odst. 1 ZP. Zrušeno bylo též ustanovení 360 ZP, které se mělo vztahovat jen na úrazové pojištění. Věcně žádná změna nenastává. Kapitola 4 SRÁŽKY ZE MZDY str. 155 podkapitola 4.1 Zrušení zákona o úrazovém pojištění nastává k a zákonem č. 205/2015 Sb. bylo změněno ustanovení 299 odst. 1 písm. i) OSŘ. Mezi příjmy, z nichž se srážky provádějí, je v něm napříště výslovně uvedena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tyto náhrady napříště upravují ustanovení 271a a 271b ZP namísto zrušených ustanovení 370 a 371 ZP. Zrušeno jako již nepotřebné bylo rovněž přechodné ustanovení k článku LII bodu 2 v zákoně č. 264/2006 Sb. Kapitola 11 NÁHRADA ŠKODY A BEZDÙVODNÉ OBOHACENÍ str. 556 úvod kapitoly 11 Ke změnám předpokládaným v posledním odstavci na str. 556 došlo zákonem č. 205/2015 Sb. s účinností od Kapitola 12 ODŠKODŇOVÁNÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ A NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Od nabývá účinnosti zákon č. 205/2015 Sb., který se prioritně vztahuje na odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jeho význam pro praktické

2 provádění této agendy se sice na první pohled nejeví jako zásadní, leč přece jenom: přesun partií zákoníku práce z přechodných ustanovení do vlastního obsahu zákoníku práce symbolizuje záměr zákonodárce, že napříště má být odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání nedílnou součástí zákoníku práce a nemá být nahrazeno úrazovým pojištěním zaměstnanců. Takže zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců byl současně zrušen. Bezprostřední praktický význam novely zákoníku práce se projeví v kombinaci s připravovaným nařízením vlády, které nahradí rovněž s účinností od právní úpravu náhrad za bolest a za ztížení společenského uplatnění, dosud obsaženou ve zrušené, avšak dosud aplikovatelné vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Předpokládá se zvýšení hodnoty jednoho bodu ze 120 Kč na 250 Kč. Ke změně dochází také v příkazu moci zákonodárné moci výkonné, aby formou nařízení vlády byla vláda povinna provádět pravidelně každoročně zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku valorizaci průměrných výdělků, z nichž vychází odškodňování ztráty na výdělku a nákladů na výživu pozůstalých, s ohledem nejen na vývoj mezd, ale i životních nákladů. Novela zákoníku práce v návaznosti na úpravu náhrad při újmě na zdraví podle nového občanského zákoníku více než dosud zdůrazňuje poskytování náhrad rovněž s ohledem na psychickou a citovou újmu nejen poškozeného, ale i osob jemu blízkých v případě smrtelných pracovních úrazů a nemocí z povolání. Ještě jeden velký význam má předmětná novela zákoníku práce: vyjadřuje strategickou linii dalšího vývoje pracovněprávních vztahů vyjádřenou zákonodárcem, že odškodňování při újmách na zdraví při pracovních úrazech a nemocech z povolání si dále půjde svojí nezávislou cestou, která bude jen částečně a nikoliv koncepčně ovlivňována novým občanským zákoníkem. Poznámka: Nakladatelství ANAG spolu s osvědčeným autorem JUDr. Martinem Mikyskou připravuje další nové a aktualizované vydání monografie Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, ve které budou tyto změny (ale i další vývoj praxe a judikatury soudů) od doby posledního vydání, které vyšlo v roce 2010, podrobně rozebrány. ZMĚNY S ÚČINNOSTÍ K Kapitola 4 SRÁŽKY ZE MZDY Změny vyplývají z novely OSŘ a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), provedené zákonem č. 164/2015 Sb. s účinností od str. 154 podkapitola 4.1 Novelou OSŘ a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), provedenou zákonem č. 164/2015 Sb. (dále jen novela OSŘ a EŘ) s účinností od , nastávají některé významné změny, týkající se mj. okruhu 2

3 příjmů, z nichž se srážky provádějí. Změna přitom nastává u exekučních srážek. Pokud jde o příjmy vyplácené zaměstnavateli, srážkám budou podléhat i odměny z dohody o provedení práce (dále jen DPP), jakož i výsluhový příspěvek vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů (změna se týká 299 odst. 1 OSŘ). Poznámka: Zákon obsahuje přechodné ustanovení (čl. II), které bylo objasněno v článku autora v časopise Mzdová účetní č. 9/2015. str. 156 pododdíl Napříště tak nebude možné odměnu z DPP zabavovat přikázáním jiné peněžité pohledávky. str. 165 podkapitola 4.4 Ustanovení 47 EŘ bylo doplněno o nový odstavec 3, který zní: Pro účely odstavce 2 písm. d) není provedením exekuce úkon učiněný k zajištění majetku povinného pro účely jeho postižení takovou exekucí. Přitom ustanovení 47 odst. 2 písm. d) EŘ zakazuje provést exekuci před právní mocí exekučního příkazu. EŘ tak přebírá úpravu, kterou obsahuje 109 odst. 2 insolvenčního zákona (viz výklad na str. 167 ve 4. odstavci). Jde o významnou změnu, která umožňuje u nově nařizovaných exekucí, vedených soudními exekutory, aby plátce mzdy prováděl srážky již na základě nepravomocného exekučního příkazu, který mu soudní exekutor zaslal, a tyto částky zatím deponoval. To dosud možné nebylo, ačkoliv soudní exekutoři někdy (a nesprávně) vyjadřovali odlišný názor. Doručením takového příkazu nabude pohledávka také pořadí. Kapitola 7 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ S účinností od se mění právní úprava zdravotního pojištění zejména v následujících oblastech. Dlouhodobý pobyt pojištěnce v cizině Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a o jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Doposud zdravotní pojišťovny v takových případech penále nárokovaly. Za účelem zamezení spekulativnímu přihlašování pojištěnců do českého systému veřejného zdravotního pojištění je nově stanovena dvouměsíční lhůta, během které se pojištěnec nebude moci po návratu z dlouhodobého pobytu v cizině odhlásit. Neboli další prohlášení o dlouhodobém pobytu pojištěnce v cizině lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. 3

4 Změna zdravotní pojišťovny a pojištění narozeného dítěte S účinností od lze zdravotní pojišťovnu změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí. Přihlášku opatřenou podpisem je pojištěnec, jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně v průběhu kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen oznámit do 8 dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození; není-li matka dítěte zdravotně pojištěna podle tohoto zákona, oznámí zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte jeho narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození. To znamená, že v případech, kdy je pojištěncem pouze otec dítěte, a nikoliv matka, se určí příslušnost zdravotní pojišťovny podle otce. Zákaz náboru pojištěnců zdravotními pojišťovnami prostřednictvím třetích osob Od již zdravotní pojišťovny nesmějí provádět nábor pojištěnců prostřednictvím třetí osoby a nesmějí při náboru pojištěnců poskytovat nebo nabízet těmto pojištěncům v souvislosti s přihlášením se k příslušné pojišťovně nebo svým pojištěncům anebo třetím osobám v souvislosti s náborem pojištěnců žádné peněžní ani nepeněžní plnění ani jinou výhodu nad rámec plnění poskytovaného jejím pojištěncům z veřejného zdravotního pojištění, a to ani v případě, že toto plnění nebo výhoda jsou hrazeny z jiných zdrojů než z prostředků plynoucích z veřejného zdravotního pojištění. Případné porušení této povinnosti bude sankcionováno pokutou až do výše Kč. Změna ve stanovení vyměřovacího základu zaměstnance S účinností od bylo zákonem č. 11/2013 Sb. doplněno, že v duchu ustanovení 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. se do úhrnu příjmů ze závislé činnosti nezahrnují náhrady výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům podle zákona č. 236/1995 Sb. S účinností od však byly tyto náhrady (jako osvobozené) z citovaného textu 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. vypuštěny, což znamená, že pojistné na zdravotní pojištění se z nich od tohoto data odvádělo, avšak pojistné na sociální zabezpečení se z těchto náhrad nadále neplatilo. Novelou zákonů č. 200/2015 Sb. se od září 2015 tyto náhrady jako výjimka opětovně nezahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance pro placení pojistného na zdravotní pojištění a vztahuje se tak na ně stejný režim jako při stanovení vyměřovacího základu pro odvod sociálního pojištění. Zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami Podle nového 17 odst. 9 zákona č. 48/1997 Sb. zveřejní zdravotní pojišťovna smlouvy s poskytovateli o poskytování a úhradě hrazených služeb (podle odstavců 1 a 7 písm. d) tohoto zákonného ustanovení) způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 4

5 do 60 dnů ode dne uzavření takové smlouvy. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě zveřejní zdravotní pojišťovna každý dodatek nebo změnu smlouvy, z nichž vyplývá výše úhrady zdravotní pojišťovny poskytovateli za poskytnuté hrazené služby nebo rozsah poskytovaných hrazených služeb. Smlouva nebo dodatek nabývají účinnosti dnem zveřejnění. Zdravotní pojišťovna nezveřejní informace a údaje, které jsou předmětem ochrany podle jiných právních předpisů. Zdravotní pojišťovna dále nezveřejní smlouvu, informace a údaje, které se týkají poskytovatele, který je zároveň zpravodajskou službou. Náhrada nákladů vůči třetí osobě Zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. V této souvislosti se za účelem racionality resp. efektivity doplňuje, že zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů: je-li vymáhání této náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, nebo je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek. Na upuštění od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů však není právní nárok. Při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna upustí, se přihlédne zejména k tomu, jak ke škodě došlo, a dále k osobním a majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila. Výkon funkce ředitele a člena orgánu zdravotní pojišťovny Do budoucna je žádoucí zamezit tomu, aby se na rozhodování zdravotní pojišťovny podílely osoby, které by mohly rozhodování zdravotní pojišťovny ovlivnit ve svůj prospěch. Za tímto účelem jsou vymezeny překážky pro výkon funkce ředitele a člena orgánu zdravotní pojišťovny s tím, že před začátkem výkonu funkce budou tyto osoby povinny předložit čestné prohlášení o neexistenci takových překážek. ZMĚNY S ÚČINNOSTÍ K Kapitola 5 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE K ÚŘADU PRÁCE A VZÁJEMNÉ VZTAHY Změny vyplývají z nového nařízení vlády č. 173/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů, které nabylo účinnosti dnem str. 199 oddíl Třetí odstavec zní: Jedna z podmínek poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst je určena průměrným podílem nezaměstnanosti v dané územní a spádové oblasti. Zaměstnavatel musí vytvořit více jak pracovních míst. 5

6 str. 200 oddíl Poslední odstavec zní: Výše hmotné podpory zaměstnavateli na vytváření nových pracovních míst v rámci investičních pobídek činí: Kč na jedno nové pracovní místo zřízené ve zvýhodněné průmyslové zóně schválené vládou podle zákona o investičních pobídkách, Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti s podílem nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnanosti v ČR, Kč na jedno nové pracovní místo zřízené v územní oblasti s podílem nezaměstnanosti nejméně o 25 % vyšším, než je průměrný podíl nezaměstnanosti v ČR. Další hmotná podpora je poskytována na rekvalifikaci a školení v rámci investičních pobídek a zvýhodněná výše je určena dále pro osoby se zdravotním postižením. DALŠÍ ZMĚNY PŘEHLED DŮLEŽITÝCH ÚDAJŮ PLATNÝCH K str. 616 Dávky nemocenského pojištění V části Nemocenské si v řádku Redukce DVZ z příjmu do 888 Kč se započítává 90 % opravte částku 779,20 Kč na 799,20 Kč. ABECEDA MZDOVÉ ÚÈETNÍ aktualizované vydání JUDr. Boøivoj Šubrt, JUDr. Zdeòka Leiblová, Vìra Pøíhodová, Ing. Alena Skoumalová, Ing. Antonín Danìk, Helena Pøikrylová, Růžena Šimčíková, JUDr. Dana Lukešová, Jana Dorèáková, JUDr. Martin Mikyska Vydalo nakladatelství ANAG Odpovìdná redaktorka Mgr. Pavlína Šestáková Sazba Ondřej Forman Autorská uzávìrka 13. ledna 2015 Tisk a vazba CZECH PRINT CENTER a. s. Černokostelecká 613/145, Praha 10 ISBN ANAG, spol. s r.o. Kollárovo nám. 698/7, Olomouc tel.: , fax: obchod@anag.cz