Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Transkript

1 Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS

2 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le

3 Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi nepotvrdila. P esto eská vláda po ítá s vyvedením pojistného z pr b ného d chodového systému do privátních penzijních fond. Vlády v západní Evrop, levicové i pravicové, jsou proti privatizaci penzí imunní. Sv tová banka p iznala chybnou teorii a dosavadní u ení ozna ila za mýty. Vládní reforma, která spo ívá v privatizaci penzí, neochrání seniory p ed masovou chudobou, spí e je do ní uvrhne. Vládní d chodová reforma uchrání eské penzisty p ed masovou chudobou. 1

4 Stát by m l být v dy v plné mí e hlavním pilí em a garantem d chodového systému. Pro vláda i média tají, e ve v ech okolních státech západní Evropy, v N mecku, ve Francii, v severských státech, si vlády na hlavní pilí nenechaly sáhnout? Dosud tomu tak bylo i u nás a co pak se za poslední století ná systém n kdy zhroutil? Vláda stra í, e sou asný systém je neudr itelný, aby se lidé báli a uv ili, e jedinou záchranou je vládní reforma. Ná ve ejný pr b n financovaný d chodový systém je neudr itelný. 2

5 Dal í výmysl ohlupující kampan na podporu byznysu vlády. Není p ece náhoda, e se za poslední ty i roky estkrát sní ilo sociální pojistné odvád né do d chodového systému. Deficit na d chodovém ú tu zp sobují zám rné zásahy pravicové vlády zven í, mnohem mén pak krize, nezam stnanost a u v bec není p í inou deficitu samotný princip solidárního d chodového systému. Bez vládní reformy vznikne v sou asném d chodovém systému dluh a nebude na penze. 3

6 Úspory na stá í v privátních penzijních fondech jsou dlouhodob málo výnosné. Navíc mana e i a akcioná i fond nenesou ádná investi ní rizika. V rozporu se selským rozumem v plné mí e toto riziko nesou pouze budoucí senio i. Privátní penzijní fondy výhodn zhodnotí va e úspory. 4

7 Nejsou. Globální krize v roce 2008 od erpala v USA 26 %, v Irsku dokonce 37 % hodnoty úspor z penzijních fond. Na Slovensku, kde do lo k povinnému odstátn ní 50 % d chodového poji t ní, vláda doplácí do kapitaliza ního pilí e jednu miliardu eur ro n! Ma arsko bylo nuceno privátní penzijní fondy v podstat znárodnit. Va e úspory na stá í jsou v privátních penzijních fondech v bezpe í. 5

8 Pro MKOS má smysl jen taková reforma, která nabídne poji t nc m, a to sou asným i budoucím, slu né d chody, jimi budou ve stá í bez problém krýt zvý ené ivotní náklady. Takový návrh d chodové reformy MKOS p edlo ila na tripartit. MKOS odmítá oslabování pr b ného d chodového poji t ní a nesouhlasí s vytvo ením nového soukromého pilí e s podporou státu, kdy jeden takový dnes ji existuje: penzijní p ipoji t ní se státním p ísp vkem. MKOS doporu uje reformovat existující p ipoji t ní tak, aby zajistilo výrazn vy í soukromé d chody. Zam uje se i na vytvo ení podmínek pro vznik zam stnaneckých penzijních plán, umo ujících p ed asný odchod do starobního d chodu, a zvý ení d chod u zam stnanc, kte í vykonávají namáhavé a rizikové práce. Odbory jen kritizují, ale vlastní návrh nemají. 6

9 Vláda zneu ívá penzijní reformu ke zvý ení daní - základní sazby DPH na 17,5 % Zdra ení základních ivotních pot eb prý zajistí na e d chody

10 Vláda zachra uje systém, který sama potápí. V posledních letech u byl estkrát oslaben sní ením sazby pojistného. Vyvedením dal ích miliard do soukromých penzijních fond dostane novou ránu. Zacelit ji chce vláda zdra ením. Postupným zvý ením základní sazby DPH z 10 % na 17,5 % se zdra í tém v e, co zasáhne negativn celou spole nost. Obavami z dopad se nemusí trápit pouze lidé s opravdu vysokými p íjmy. Ke zdra ení základních ivotních pot eb dochází proto, aby vláda mohla p edat soukromým fond m 20 mld. K ro n (pro za átek) bez jakékoliv záruky na vý i budoucích d chod.

11 Co v e má zdra it Léky a lé iva, zdravotnické prost edky, zdravotní pé e, pom cky pro zdravotn posti ené. Voda, vodné, sto né, ceny tepla, teplé vody, energie, bytová výstavba, ve kerá doprava. Potraviny, d tské pleny, zem d lská a chovatelská výroba, hnojiva, chov ryb. Stravování, ubytování, poh ebnictví. Knihy, noviny, asopisy, vstupné na kulturní a sportovní akce. Každému musí být jasné, že voda, teplo, doprava ovlivní ceny dalších produktů.

12 Ve h e jsou biliony korun. Nikoliv pro d chodce. Vládní koalice by m la íct ob an m, e ke zdra ení ivotních pot eb dochází proto, aby mohla p edat soukromým fond m ro n 20 miliard K. Bez jakékoliv záruky za vý i budoucích d chod! Vláda by m la také sd lit ob an m, pro jsou u nás n které slu by od placení DPH úpln osvobozeny a pro jsou to práv finan ní slu by. Investice na finan ním trhu krom nulové DPH mají i adu dal ích da ových výjimek. Výhody tak jdou do v ech pen ních fond ze v ech stran.

13 Ve h e jsou biliony korun. Nikoliv pro d chodce. ivotní pot eby lidem v ak vláda zdra í. A ud lá to, p esto e v doznívající krizi je r st mezd nízký a i kdy ji výrazn se krtala sociální p íjmy. Chce to ud lat bez ohledu na to, e ná reformní vzor Slovensko za pár týdn spustí humanitární pomoc bezplatného rozdávání mouky a t stovin pro 370 tisíc svých ob an, aby je to uchránilo p ed hladov ním.

14 erné díry ve zdravotnictví a kdo je zaplatí Protest léka bezpochyby zvý il pozornost ob an na to, co se ve zdravotnictví d je. U dnes ka dá está koruna z p íjm zdravotnictví pochází ze spoluú asti pacient a tento podíl se má dále zvy ovat. Je opravdu nutná spoluú ast, jak si ji p edstavuje ministr Leo Heger?

15 Pod pokli kou nemocnic Jedním z vá ných problém eského zdravotnictví je distribuce výdaj na lé ebnou pé i. Kdyby systém zdravotního poji t ní fungoval racionáln, musel by okam it identifikovat nesrovnalosti. V nákupu za ízení p edra ených o desítky miliard. P ípad podivného hospoda ení nemocnic a poji oven je tolik, e u nejde o výjimky, ale o systém.

16 P edra ené léky Léková politika je dal í kritizovanou oblastí. K p ezkumu jednotlivých cen dochází velmi zdlouhav. Podle odhad z stává distributor m lé iv jako zisk ro n 4 5 mld. korun, který vzniká jako rozdíl mezi aktuální cenou a cenou vypo tenou starým kurzem koruny. Jde o bezpracný zisk vlivem lobbistických tlak.

17 Lé ba spoluú astí = reforma zdravotnictví Pok ivenou ekonomiku eského zdravotnictví chce vládní koalice reformovat. Jak? Zvý ením spoluú asti pacient, zavedením ízené lé ebné pé e a tzv. standardy p inutí pacienty, aby si na ka dý výkon mimo standard p ispívali podle svých finan ních mo ností. P edkladatelé zdravotnické reformy nemají zájem ucpat erné díry, kterými ro n odtékají miliardy. Zjevné zavedení nucené spoluú asti ob an na úhrad zdravotní pé e v návrhu zákona vláda nazývá otev ením mo nosti legáln si p iplatit. Je velmi pravd podobné, e ji v dohledné dob si budou pacienti legáln p iplácet v rozsahu dal ích mld. korun ro n.