Fakulta životního prostředí ČZU, katedra ekologie, Kamýcká 129, CZ Praha 6 2
|
|
- Libor Vítek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Hnízdní biologie jestřába lesního (Accipiter gentilis) na Liberecku Breeding biology of the Northern Goshawk (Accipiter gentilis) in the Liberec region, northern Bohemia Jan Hanel 1, 2, Václav Tomášek 1, Jan Procházka 3, Petra Menclová 1, Tomáš Kunca 1, Karel Šťastný 1 1 Fakulta životního prostředí ČZU, katedra ekologie, Kamýcká 129, CZ Praha 6 2 Zoologická zahrada Liberec p. o., Masarykova 1347/31, Liberec 1, CZ-46001; hanel@zooliberec.cz, 3 Správa CHKO Kokořínsko, Česká 149, Mělník, CZ Hanel J., Tomášek V., Procházka J., Menclová P., Kunca T. & Šťastný K. 2013: Hnízdní biologie jestřába lesního (Accipiter gentilis) na Liberecku. Sylvia 49: V průběhu let jsme studovali hnízdní biologii jestřába lesního (Accipiter gentilis) v severních Čechách v okolí města Liberec na ploše o rozloze 300 km 2. V průběhu sledovaných let byla průměrná hnízdní hustota stanovena na 3 páry/100 km 2. Jestřábi hnízdili v 93 % (n = 25) případů na modřínu opadavém (Larix decidua), pouze 2 hnízda byla postavena na smrku ztepilém (Picea abies). Průměrná vzdálenost k nejbližšímu sousednímu hnízdu činila 5,3 km, nejmenší zjištěná vzdálenost mezi nejbližšími sousedy byla 1,37 km. Počátek snůšek v jednotlivých letech spadal od druhé poloviny března do druhé poloviny dubna. Mláďata byla úspěšně vyvedena z 85 % (n = 27) zahájených hnízdění. Na hnízdech bylo v době kroužkování průměrně 3,1 mláděte. Poměr pohlaví mláďat ze všech hnízd byl rozdělen rovnoměrně, a to 36 samců a 36 samic. In , breeding biology of the Northern Goshawk (Accipiter gentilis) was studied in an area of 300 km 2 near the city of Liberec, northern Bohemia. Mean breeding density was 3 pairs/100 km 2 during the whole study period. Goshawks used larch (Larix decidua) as a nest tree in most cases (93%, n = 25). The rest of the nests (7%, n = 2) was built on spruce (Picea abies). The mean nearest neighbour distance was 5.3 km. The shortest distance between active nests was 1.37 km. The onset of egg-laying occurred between the second half of March and the second half of April. The young fledged successfully in about 85% (n = 27) of the nesting attempts. Mean number of hatchlings found on the nests at the time of ringing was 3.1. The overall offspring sex ratio (all nests pooled) was balanced (36 males and 36 females). Keywords: Accipiter gentilis, breeding density, breeding success, nesting biology, Northern Goshawk, offspring sex ratio. 39
2 Hanel et al. / Hnízdní biologie jestřába lesního ÚVOD Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) je obyvatelem lesního pásma severní polokoule, tedy naprosté většiny Eurasie a Severní Ameriky. V Česku (ČR) se jeho početnost zejména v 19. století silně snižovala (Šťastný et al. 2006). Početnost jestřába v ČR se začala výrazně snižovat v letech 20. století (Šťastný et al. in Hudec & Šťastný 2005). Úbytek byl dáván do souvislosti s jeho odstřelem, který byl prováděn i přes schválené zákonné směrnice o ochraně jestřába lesního (Šťastný et al. 2006). V současnosti je v ČR početnost odhadována jen na párů, což bylo také hlavním důvodem pro zařazení jestřába do Červeného seznamu ohrožených druhů mezi druhy zranitelné (Plesník et al. 2003). Widén (1997) ve Skandinávii uvádí, že hlavními faktory, které působí na snižování početnosti tohoto druhu, jsou intenzifikace lesního hospodářství a nedostupnost kořisti. Diviš (2003) v České republice potvrzuje, že lesní těžba v teritoriu v naprosté většině případů způsobí přestěhování páru na jinou lokalitu. V našich podmínkách jestřáb zakládá snůšku od března do začátku května, hnízdění trvá obvykle do konce července (Diviš et al. 1984). Velikost snůšky se pohybuje od 1 do 5 vajec, zpravidla však 3 až 4 vejce. Délka inkubace je dní (Hudec & Šťastný 2005). Samci opouštějí hnízdo ve věku dní, samice o několik dní později (37 41 dní). Mláďata se osamostatňují ve věku dní, samice zpravidla o týden později než samci. Na vejcích sedí samice, která se v této době od hnízda vůbec nevzdaluje. Samec byl při inkubaci vajec zastižen pouze ojediněle (Diviš 2003). V České republice existuje málo studií, které se zabývají hnízdní biologií jestřába lesního (Kaňka & Vyhlídka 1978, Suchý 1989, Plesník 1994, Diviš 2003, Molitor 2009). V severních Čechách se jestřábem v tomto ohledu dosud nikdo nezabýval. Cílem této práce bylo stanovit velikost populace a zjistit hnízdní úspěšnost. MATERIÁL A METODIKA Popis sledovaného území Studijní plocha o velikosti 300 km 2 se nachází v okolí města Liberec (50 45"30'N, 15 3"27'E). Z východní a severní části ji ohraničují okraje lesnatých celků CHKO Jizerské hory, ze západu Ještědský hřeben a z jihu je ohraničena obcemi Šimonovice, Jeřmanice a Rádlo (obr. 1). Okres Liberec, v němž je studijní plocha umístěna, je se 172,6 obyvatele/ km 2 nejlidnatější v Libereckém kraji. Velikost okresu je 989 km 2. Hustě zastavěná plocha tvoří 40 km 2, tedy 13 % zájmového území. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí od 315 m (Jílový potok Chrastava) do 1012 m n. m. (vrchol Ještědu). Krajina se skládá ze zastavěných ploch Liberce a přilehlých obcí, na které navazují jak rozsáhlé lesní celky Jizerských hor či Ještědského hřebenu, tak několik izolovaných, mozaikovitě rozmístěných menších lesních celků o velikosti ha. Zemědělská půda zaujímá 48 % rozlohy okresu, podíl orné půdy na celkové rozloze (25 %) je hluboko pod celostátním průměrem. Naopak výrazně vysoký podíl území okresu představuje lesní půda (42 %) (Český statistický úřad 2012). Výměra lesů (cca 420 km 2 ) je v přepočtu na jednoho obyvatele pátou nejvyšší v rámci ČR. Na zájmovém území výrazně dominují hospodářsky využívané jehličnaté porosty (80 %). Jedná se především o porosty smrku ztepilého (Picea abies), s malým zastoupením (3 %) modřínu opadavého (Larix decidua). V zájmovém území se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území (NPR Karlovské bučiny, NPR Jizerskohorské bučiny, PR Dlouhá 40
3 Obr. 1. Vyznačení zájmového území pro studium biologie jestřába lesního na Liberecku v letech Černé tečky obsazená hnízda, přerušovaná čára hranice zájmového území. Fig. 1. Map of the area near Liberec where breeding biology of the Northern Goshawk was studied in Black circles occupied nests, dashed line border of the study area. hora, PR Hamrštejn a PR Velký Vápenný) tvořených hlavně porosty buku lesního (Fagus sylvatica), který je na území okresu Liberec zastoupen 7 % (Lesy České republiky 2012). Lesy jsou značně zatíženy civilizačními faktory (imise, vysoká míra rekreačního využívání). Zjišťování hnízdišť V letech jsme prohledávali předem vytipované lokality, a to na základě pozorování a zkušeností poskytnutých kroužkovateli, veřejností, lesníky, myslivci či chovateli drůbeže a holubů. Terénní pochůzky probíhaly každý den v době cca 2 3 hodiny po rozednění (kromě výrazně deštivých a větrných dnů), a to zejména v předhnízdním období (listopad až březen), kdy jsme s úspěchem aplikovali poslechovou metodu dle Penterianiho (1999). Principem metody je zaznamenávání vokalizace bezprostředně po rozednění jestřábi se v tomto časovém intervalu ozývají vždy v těsné blízkosti budoucího hnízda. Každou lokalitu jsme navštívili nejméně třikrát, při nálezu pobytových stop (např. vypelichané peří, trhaniště) bez zaznamenané vokalizace vícekrát. Hledání probíhalo i v období hnízdění, zejména pak v období vylétávání mláďat, která se hlasitě ozývají. V tomto období jsme zároveň prováděli kontrolní pochůzky i v neaktivních či neúspěšných hnízdištích tak, aby opravdu byl v daném roce nalezen co největší počet aktivních teritorií jestřábů. Hledání se vždy současně účastnili 2 4 lidé rozmístění na různých lokalitách. Prohledávány byly i potenciálně vhodné lokality přímo v Liberci (parky a větší zalesněné celky) s cílem ověřit, zda na studijní ploše nehnízdí jestřábi i ve městě. Zahnízdění v zastavěné oblasti totiž bylo prokázáno např. v Praze (Fuchs et al. 2002). Avšak v našem zájmovém území jsme úspěšné 41
4 Hanel et al. / Hnízdní biologie jestřába lesního hnízdění v intravilánu dosud nezaznamenali. Vzdálenost mezi nejbližšími aktivními hnízdy (nejbližší soused) jsme zjišťovali pomocí softwaru ArcGIS Kontroly aktivních hnízdišť Každá jestřáby obsazená lokalita byla pravidelně navštěvována nejméně jedenkrát za týden. Zjišťovali jsme obsazenost hnízd, začátky inkubace jednotlivých párů, dobu líhnutí mláďat a počet vylétlých mláďat. Výstup na hnízdo jsme provedli jednou za hnízdní sezónu pomocí lesnických stoupacích želez, a to za účelem určení stáří i pohlaví mláďat a jejich okroužkování. Hnízdní biologie Datum začátku inkubace jsme určovali dle přítomnosti samice v hnízdě (kontrola pomocí triedru nebo poklepem na kmen). Datum zahnízdění jsme později upřesňovali dopočtem délky inkubace v období vylíhnutí mláďat (přítomnost trusu v kruhu kolem hnízda) a podle věku mláďat v době kroužkování (Diviš 2003, Kenward 2006). Velikost snůšky nebyla zjišťována. Pohlaví a stáří mláďat jsme určovali při fyzické kontrole hnízda (Kenward 2006). Stáří mláďat bylo stanoveno porovnáním s fotodokumentací průběhu růstu mláďat (samců i samic) jestřábů lesních v zajetí (Boal 1994, Hanel nepubl.). Za úspěšné bylo považováno takové hnízdění, kdy z hnízda vylétlo alespoň jedno mládě. Za hnízdění neúspěšně ukončené v období inkubace bylo považováno takové, kdy při kontrole nebyla zjištěna přítomnost samice na hnízdě, a pod hnízdním stromem nebyl nalezen trus mláďat. V takovém případě byla vždy provedena fyzická kontrola hnízda. Za neúspěšně ukončené hnízdění po vylíhnutí mláďat byla považována hnízdění, kdy byl pod stromem v kruhu nalezen starší (zaschlý) trus mláďat a nezjištěna přítomnost samice. Také v těchto případech byla provedena fyzická kontrola hnízda. V období vylétávání mláďat jsme provedli více návštěv u každého z hnízd (průměrně 3 návštěvy), tak aby mohlo být hnízdění s jistotou považováno za úspěšné či nikoliv. Za úspěšně vylíhlé mládě bylo považováno takové, které bylo okroužkované během fyzické kontroly hnízda. Za úspěšně vylétlé bylo považováno mládě, které opustilo hnízdo a bylo pozorováno na okolních větvích či stromech (Penteriani 1999). VÝSLEDKY Počet a hustota hnízdících párů V letech bylo v zájmovém území detailně sledováno 12 různých aktivních teritorií. Na 3 teritoriích proběhlo hnízdění pouze v jedné sezóně, na 3 teritoriích ve dvou ze sledovaných let a na 6 teritoriích hnízdili jestřábi ve všech sledovaných sezónách. Celkový počet zaznamenaných hnízdění byl 27. Celkově bylo monitorováno 15 teritorií s průkaznou hnízdní aktivitou, ale na 3 z nich opakovaně jestřábi nezahnízdili, byť byla během jarního období toku zaznamenána přítomnost alespoň jednoho jedince. V těchto teritoriích jsme nalezli i stará hnízda, což naznačuje jejich dřívější úspěšnost. V roce 2010 zahnízdilo 9 párů jestřábů, v roce 2011 hnízdilo 8 párů a v roce 2012 zahnízdilo 10 párů. Průměrnou hnízdní hustotu v období jsme stanovili na 3,0 páry/100 km 2. Při odpočtu zastavěné plochy, která není v rámci zájmového území jestřábi využívána, byla hnízdní hustota 3,5 páru/100 km 2. Jestřábi si stavěli hnízda v naprosté většině (n = 25) na modřínu opadavém, pouze 2 hnízda byla postavena na smrku ztepilém. Jiné dřeviny nebyly na studijní ploše využívány. 42
5 Průměrná vzdálenost mezi nejbližšími sousedy byla 5,3 ± 2,6 (SD) km. Nejmenší naměřená vzdálenost byla 1,37 km, a to v roce Největší vzdálenost mezi nejbližšími sousedy v rámci sledovaného území byla 9,4 km, a to ve všech sledovaných letech. Hnízdní biologie Počátek inkubace jsme úspěšně stanovili pouze u 23 úspěšných hnízdění. Průměrné datum počátku inkubace bylo 5. dubna (SD = 6 dnů). V roce 2010 začali jestřábi v průměru inkubovat snůšky 10. dubna (SD = 12 dnů), v roce 2011 již 29. března (SD = 5 dnů) a v roce dubna (SD = 9 dnů). Zajímavé je, že nejčasnější i nejpozdější snůšky byly zaznamenány v roce 2010, a to již , resp Počátky inkubace dle jednotlivých dekád viz tab. 1. Z celkového počtu 27 hnízdění jich bylo úspěšně ukončeno 23. Nedokončené inkubace snůšek byly zaznamenány pouze dvakrát, a to v letech 2010 a Přesná příčina neúspěchu nebyla s jistotou prokázána. Na hnízdech byly v obou případech nalezeny zbytky skořápek bez dalších stop. V roce 2012 bylo všech 10 snůšek úspěšně vylíhnuto, ale dvě hnízdění byla přerušena po vylíhnutí mláďat. Pod oběma hnízdy jsme nalezli zaschlý trus čerstvě vylíhlých mláďat (maximálně 1 týden starých). V jednom případě jsme zaznamenali hlasové projevy obou rodičů v blízkosti hnízda, v druhém případě bylo hnízdiště zcela opuštěno. Přesná příčina neúspěchu opět nebyla s jistotou určena. Při fyzické kontrole 23 úspěšných hnízd jsme okroužkovali 72 mláďat. V roce 2010 byla na hnízdech průměrně 3 mláďata (n = 8), v roce ,3 mláďata (n = 7) a v roce ,1 mláděte (n = 8). Průměrně bylo tedy ve sledovaných letech na hnízdech 3,1 mláděte. Nejčastěji jsme při kontrole hnízda, a to ve 13 případech, zaznamenali 3 mláďata. Na sedmi hnízdech byla 4 mláďata, na 2 hnízdech byla dvě mláďata a pouze na jednom kontrolovaném hnízdě jsme nalezli jen jedno mládě. Celkově jsme během 3 sezón na hnízdech okroužkovali 36 samců a 36 samic. Nejčastější kombinace pohlaví na jednom hnízdě (2 samci a 1 samice) byla zaznamenána v 7 případech. DISKUZE Hnízdící populace jestřába lesního na Liberecku vykazuje meziročně stabilní hustotu, která je však nižší v porovnání s pracemi z ostatních částí České republiky. Pro území České republiky byly zjištěny hustoty 4,5 7,9 páru/100 km 2 (Diviš 2003, Hlásek 1987 in Šťastný et al. 2006, Gahura in Hudec & Šťastný 2005), na Slovensku 4 páry/100 km 2 (Šotnár 2000). Glutz (1971) uvádí hnízdní hustoty pro střední a severní Evropu Tab. 1. Počátky inkubace snůšek jestřába lesního rozdělené dle dekád. Table 1. Onset of incubation in the Northern Goshawk recorded in the study area, divided into ten-day periods. počátek inkubace onset of incubation počet párů 2010 number of pairs 2010 počet párů 2011 number of pairs 2011 počet párů 2012 number of pairs 2012 celkem total
6 Hanel et al. / Hnízdní biologie jestřába lesního 1 5 párů/100 km 2, v některých dobrých teritoriích ojediněle dokonce až párů/100 km 2. V Norsku byla zjištěna hustota 4 5 párů/100 km 2 (Tornberg et al. 2006), v Itálii 5,03 páru/100 km 2 (Penteriani 1997). Krüger (2007) v Německu uvádí hustotu v rozmezí 2,4 7,2 párů/100 km 2, přičemž nejnižší hustoty naměřil počátkem 80. let, naopak nejvyšší v letech 90. Nejvyšší hnízdní hustota v Evropě byla zjištěna ve středním Polsku, a to párů/100 km 2 (Olech 1998). Jedna z nejnižších je naopak v Dánsku, a to 1,28 2,98 párů/100 km 2 (Nielsen & Drachmann 1999). Námi zjištěná nižší hustota může mít částečně příčinu i ve velkém nevyužívaném území v rámci studijní plochy, které tvoří hustá zástavba. Ač bylo prohledáváno i toto potenciálně vhodné (Rutz 2006) městské prostředí (parky, remízy atd.), jestřábi zastavěné plochy dosud úspěšně nekolonizovali, i když zde byla jejich přítomnost opakovaně zaznamenána. Jestřábi tedy dosud hnízdí pouze v přilehlých lesních celcích, a ne v urbanizované krajině, jako je tomu například v německém Hamburku (Rutz 2008). Dalším důvodem pro nižší hnízdní hustotu může být i rozsáhlá lesní těžba, což potvrzuje např. Widén (1997). Obliba modřínu jako stromu ke stavbě hnízda je v rámci studijní plochy evidentní (93 %). Tento fakt potvrzují i nálezy starých hnízd, která byla rovněž postavena na modřínech. Jen v jednom teritoriu, kde si pár postavil hnízdo na smrku, byla nalezena i další stará hnízda také na smrcích. Analýzu rozsáhlého vzorku 86 hnízd publikovali Hudec & Voříšek (in Hudec & Šťastný 2005), kteří uvádějí, že pouze 8 % hnízd jestřába je umístěno na modřínu a preferovány jsou smrk (27 %) a jedle (25 %). Také Diviš (2003) v České republice a Šotnár (2000) na Slovensku uvádějí jako nejpoužívanější strom smrk, až na druhém, resp. třetím místě modřín. Suchý (1989) udává jako nejpoužívanější stromy jedli a smrk. Modřín jako nejčastěji používaný strom ke stavbě hnízda uvádí pouze Link (1986) v Bavorsku. Glutz (1971) uvádí jako nejpoužívanější stromy smrk, jedli a borovici. Kenward (2006) konstatuje, že na některých místech (východ USA, severozápadní Evropa) je patrná vysoká preference opadavých dřevin ke stavbě hnízda. Stejný autor také dodává, že důvodem k takovému chování je přítomnost sněhu a omezenější cirkulace vzduchu na neopadavých jehličnanech v období začátku hnízdění. Abychom mohli vyloučit nahodilost preference modřínu na studijní ploše, bude třeba se touto skutečností v budoucnu zabývat podrobněji. Vzdálenost mezi nejbližšími sousedy odpovídá zjištěním jiných autorů: například Penteriani (1997) a Kenward (2006) či Tornberg et al. (2006) z okolí finského města Oulu. Časové rozmezí počátku inkubace snůšek (od do ) odpovídá studiím provedeným jak v České republice (Hudec & Voříšek in Hudec & Šťastný 2005; Diviš 2008), tak například v Itálii (Penteriani 1997). Tornberg et al. (2006) prokázali, že je ve Skandinávii, kde začíná inkubace teprve koncem dubna, synchronizován s počátkem hnízdění hlavní kořisti tetřevovitých (Tetraonidae). Úspěšnost hnízdění byla vyšší (o 18 %) než udává ve své dlouhodobé studii Diviš (2003). Rovněž Hudec & Voříšek (in Hudec & Šťastný 2005), kteří analyzovali výsledky z celého území ČR (1022 případů), uvádějí nižší hodnoty 78 % úspěšných hnízdění. Námi zjištěná hnízdní úspěšnost je o několik procent vyšší i v porovnání s výsledky z Finska (Byholm & Nikula 2007) nebo s hodnotami, jež uvádějí Squires & Reynolds (1997) v Evropě i USA. Penteriani (1997) ve své 10 let trvající studii zjistil, že 44
7 v letech s extrémně vysokými srážkami během dubna a května úspěšně vyhnízdí jen malé procento párů a množství srážek v období před začátkem hnízdění a během inkubace koreluje s množstvím úspěšných hnízdění. Del Hoyo et al. (1994) také potvrzují, že v některých letech není nízká hnízdní úspěšnost (až 40% ztráty) ojedinělým jevem. Délka trvání studie tedy patrně může mít vliv na celkově zjištěnou úspěšnost hnízdění. Dalším faktorem, který může mít vliv na zjištěnou hnízdní úspěšnost, je paradoxně nesourodá metodika používaná různými autory. V některých studiích je za úspěšné hnízdění považováno takové, kdy alespoň jedno mládě opustí hnízdo (např. Penteriani 1997 nebo Kostrzewa & Kostrzewa 1991). V jiných je za úspěšné hnízdění považováno takové, kdy je na hnízdě během kroužkování alespoň jedno mládě (např. Diviš 2003). Byholm & Nikula (2007) ve své práci zaměřené na příčiny neúspěšných hnízdění zjistili, že pouze 15 % z celkového počtu neúspěšných hnízdění je přerušeno po vylíhnutí mláďat. Možné rozdíly v udávané úspěšnosti hnízdění tedy nemusejí být příliš významné. My jsme nezaznamenali ani jeden případ, kdy bylo hnízdění předčasně ukončeno až po okroužkování mláďat, a můžeme tedy naše data prozatím porovnávat s oběma typy studií. Naše výsledky počtu nalezených mláďat na hnízdech se liší oproti souhrnným poznatkům z ČR Hudce & Voříška (in Hudec & Šťastný 2005), kteří uvádějí průměrný počet mláďat v hnízdě 2,3 (vzorek 800 hnízd). Krüger (2007) prokázal, že starší a zkušenější samice úspěšně odchovají vyšší procento mláďat než mladé a nezkušené. Bylo by tedy dobré se v budoucnu zaměřit na stáří hnízdících jedinců a data vyhodnotit ve vztahu k němu. Poměr pohlaví mláďat se během sledovaných let výrazněji nelišil od dalších studií z Finska (Byholm 2002) nebo z německého Hamburku (Rutz 2012). Diviš (2003) však na Náchodsku zjistil poměr pohlaví vychýlený ve prospěch samic. Obě zahraniční studie prokázaly, že poměr pohlaví je závislý na dostupnosti hlavní kořisti, tedy tetřívka ve Skandinávii a holuba domácího (Columba livia f.domestica) v Německu. Čím více je v potravní nabídce zastoupena hlavní kořist, tím je vyšší i procento samců v hnízdech. Důsledkem je větší možnost následného přežívání samců v prvním roce života. Naopak dle Magratha et al. (2007) je produkce větších a déle rostoucích samic pro rodiče energeticky náročnější. Tito autoři uvádí, že pouze v letech s vysokou potravní nabídkou jsou rodiče schopni úspěšně odchovat větší procento samic. PODĚKOVÁNÍ Projekt byl financován za podpory celouniverzitní interní grantové agentury ČZU v Praze reg. č , Grantového fondu Libereckého kraje č. OLP/1767/2011 a příspěvku MŽP č. B 2.6 udělovaného Zoologickým zahradám v roce Za další podporu děkujeme Zoologické zahradě Liberec, krajskému úřadu Libereckého kraje a správě CHKO Jizerské hory. Za pomoc v terénu děkujeme především všem dobrovolníkům, jmenovitě pak zejména Lence Jeřábkové, Pavlu Maškovi, Martinu Slavíkovi, Tomáši Žďánskému a Petře Hanelové. Lesům České republiky, krajskému ředitelství Liberec, děkujeme za opakované udělení výjimky ze zákazu vjezdu, bez níž by uskutečnění terénních prací bylo velmi obtížné. Za pomoc při statistickém zpracování dat děkujeme Josefu Chudobovi. Za cenné rady a připomínky k rukopisu článku děkujeme především recenzentům, Petře Bolechové a Janu Robovskému. 45
8 Hanel et al. / Hnízdní biologie jestřába lesního SUMMARY Breeding biology of the Northern Goshawk (Accipiter gentilis) was studied in an area of 300 km 2 in the Liberec region in (Fig. 1). We checked previously selected sites based on the information from bird ringers, public, foresters, hunters and keepers of poultry and pigeons. Searching for nests was carried out in the prelaying period (November March) by following territory calls of mates, and during the breeding season especially in the period when chicks leave the nest. At that time their begging calls are loud and it makes it easy for the human observer to locate a recently fledged brood. Searching was also carried out in the inactive and previously unsuccessful territories in order to make sure all active territories were found. We also checked all potentially suitable sites in the urban areas of Liberec (parks and larger forested areas). Each occupied site was regularly visited at least once a week. During we monitored altogether 12 active territories. The total number of monitored nesting attempts was 27. Mean breeding density was 3.0 pairs/100 km 2, when unused urban areas were excluded the density reached 3.5 pairs/100 km 2. Majority of the nests (n = 25) were built on larch (Larix decidua); the rest on spruce (Picea abies). The mean distance between the nearest neighbouring nests was 5.8 km (SD 2.7 km) in 2010, 5.4 km (SD 2.6 km) and 4.6 km (SD 2.4 km) in 2011 and 2012 respectively. Minimum distance between two active nests was 1.37 km. The greatest distance between neighbouring active nests was 9.4 km. The beginning of incubation was measured in 23 nests. The dates are shown in Table 1. About 85% of the breeding attempts (n = 27) were successful. The success rate decreased from 88% in 2010 and 2011 to 80% in During the nest visits we ringed 72 chicks at 23 nests. The mean number of chicks per nest was 3.1 (measured during ringing). During the study we found 36 males and 36 females on the nests. The most frequent number of nestlings was 3 (two males and one female). LITERATURA Boal C. W A photographic and behavioral guide to ageing nestling Northern Goshawks (Accipiter gentilis). Studies in Avian Biology 16: Byholm P., Brommer J. E. & Saurola P. 2002: Scale and seasonal sex-ratio trends in northern goshawk Accipiter gentilis broods. Journal of Avian Biology 33: Byholm P. 2005: Site-specific variation in partial brood loss in Northern Goshawks. Annales Zoologici Fennici 42: Byholm P. & Nikula A. 2007: Nesting failure in Finnish Northern Goshawks (Accipiter gentilis): incidence and cause. Ibis 149: Český statistický úřad 2012: Charakteristika okresu Liberec. redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_lb. Citováno del Hoyo J., Elliott A., Sargatal J. (eds) 1994: Handbook of the Birds of the World. Vol. 2. New World Vultures to Guineafowl. Lynx Edicions, Barcelona. Diviš T. 2003: Z biologie a ekologie jestřába lesního (Accipiter gentilis). Panurus 13: Diviš T., Peterka V. & Kurtak V. 1984: Hustota populace a populační dynamika jestřába lesního (Accipiter gentilis) na Náchodsku. Živa 6/1984: Fuchs R., Škopek J., Formánek J. & Exnerová A. 2002: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Consult, Praha. Glutz von Blotzheim U., Bauer K. M. & Bezzel E. 1971: Handbuch der Vögel Mitteleuropas, Band 4. Falconiformes. Akademische Verlagsgesellschaft, Frankfurt am Main. 46
9 Hudec K. & Šťastný K. (eds) 2005: Fauna ČR. Ptáci 2. Academia, Praha. Kaňka M. & Vyhlídka J. 1978: Úspěšné vyvedení jestřába lesního (Accipiter gentilis) kání lesní (Buteo buteo). Sb. ornitologických prací z jižních Čech: Kenward R. 2006: The Goshawk. T & A D Poyser, London. Kostrzewa R. & Kostrzewa A. 1991: Winter weather, spring and summer density, and subsequent breeding success of Eurasian Kesterels, Common Buzzards, and Nort h- ern Goshawks. Auk 108: Krüger O. 2007: Long-term demographic analysis in goshawk Accipiter gentilis: the role of density dependence and stochasticity. Oecologia 152: Lesy České Republiky 2012: Krajské ředitelství Liberec. Stranky/Default.aspx. Citováno Link H. 1986: Untersuchungen am Habicht (Accipiter gentilis). PhD Thesis, Friedrich- Alexander Universität, Erlangen-Nürnberg. Magrath M. J. L., Lieshout E., Pen I., Visser G. H. & Komdeur J. 2007: Estimating expenditure on male and female offspring in a sexually size-dimorphic bird: a comparison of different methods. Journal of Animal Ecology 76: Molitor P. 2009: Příspěvek k hnízdní bionomii jestřába lesního (Accipiter gentilis). Acrocephalus (Ostrava) 25: 101. Nielsen J. T. & Drachmann J. 1999: Development and productivity in a Danish Goshawk Accipiter gentilis population. Dansk Ornitologisk Forenings Tidsskrift 93: Olech B. 1998: Population dynamics and breeding performance of the Goshawk Accipiter gentilis in Central Poland in In: Chancellor R. D., B.- U. Meyburg B. U. & Ferraro J. J. (eds): Holarctic Birds of Prey: Proceedings of an International Conference World Working Group on Birds of Prey and Owls, Berlin: Plesník J. 1994: Jestřáb lesní (Accipiter gentilis). Ochrana přírody 49: Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds) 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: Penteriani V. 1997: Long-term study of a goshawk breeding population on a Me d- iterranean mountain (Abruzzi Apennines, Central Italy): Density, breeding performance and diet. Journal of Raptor Research 3: Penteriani V. 1999: Dawn and morning goshawk courtship vocalizations as a method for detecting nest sites. Journal of Wildlife Management 63: Rutz C. 2006: Home range size, habitat use, activity patterns and hunting behaviour of urban-breeding Northern Goshawks Accipiter gentilis. Ardea 94: Rutz C. 2008: The establishment of an urban bird population. Journal of Animal Ecology 77: Rutz C. 2012: Brood sex ratio varies with diet composition in a generalist raptor. Biological Journal of the Linnean Society 105: Suchý O. 1989: Početnost hnízdících dravců v jihozápadní části Nízkého Jeseníku. Zprávy MOS 47: Squires J. R. & Reynolds R. T Northern Goshawk (Accipiter gentilis). In: Poole A. & Gill F. (eds): The Birds of North America no The Academy of Natural Sciences, and Washington, DC: The American Ornithologists Union, Philadelphia. Šotnár K. 2000: Príspevok k hniezdnej biológii a potravnej ekológii jastraba veľkého (Accipiter gentilis) na hornom Ponitrí. Buteo 11: Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha. Tornberg R., Korpimäki E. & Byholm P. 2006: Ecology of the Northern goshawk in Fennoscandia. Studies in Avian Biology 31: Widén P. 1997: How, and why, is the goshawk (Accipiter gentilis) affected by modern forest management in Fennoscandia? Journal of Raptor Research 31: Došlo 11. prosince 2012, přijato 15. července Received 11 December 2012; accepted 15 July Editor: P. Adamík 47
Dvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy
Panurus 16 (2007): 31-35 31 Dvacet pět let hnízdění labutě velké (Cygnus olor) v okrese Svitavy Twenty five years of the Mute Swan (Cygnus olor) breeding in Svitavy district Jiří Mach Dimitrovova 29, 568
Vícev jihozápadních Čechách
Sborník muzea Karlovarského kraje 19 () 425 Hnízdění hohola severního (Bucephala clangula) v jihozápadních Čechách Pavel Růžek a Libor Schröpfer ÚVOD Hohol severní (Bucephala clangula) patří k ptačím druhům,
VíceZimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012
Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas
VíceHabitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod
Habitatové preference a hnízdní hustota rorýse obecného (Apus apus) v aglomeraci Havlíčkův Brod Habitat preferences and nesting density of the Common Swift (Apus apus) in Havlíčkův Brod and its suburbs
VícePodpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,
VíceNumbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in
Počet hnízdících párů kormorána velkého v České republice v roce 2014 až 2016 Numbers of breeding pairs of Great Cormorant in the Czech Republic in 2014 2016 Petr Musil 1, Petr Macháček 2, Zuzana Musilová
VíceKonference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceAvifauna EVL Baba. Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller. Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Avifauna EVL Baba Vojtěch Kodet, Ivan Kunstmüller 2010 Avifauna EVL Baba Pobočka
VíceKonference k programu Monitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceMethods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017
Metodika Mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice (2014 2017) Methods of Breeding Birds Monitoring in the Czech Republic between 2014 and 2017 Vladimír Bejček & Karel Šťastný Katedra ekologie
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceVýskyt a hnízdění luňáka hnědého (Milvus migrans) a luňáka červeného (Milvus milvus) na Novobydžovsku v roce 2008
Panurus 18 (2009): 29 34 29 Výskyt a hnízdění luňáka hnědého (Milvus migrans) a luňáka červeného (Milvus milvus) na Novobydžovsku v roce 2008 Occurrence and breeding of the Black Kite (Milvus migrans)
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceOchrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012
Ochrana a podpora genofondu sovy pálené (Tyto alba) ve Zlínském kraji v roce 2012 Závěrečná zpráva Zpracovatel: TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody a krajiny zaregistrované Ministerstvem vnitra
VíceKontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Kontrola a čištění budek na LS Třebíč 2011 Vojtěch Kodet, Pavel Hobza, Dana Kořínková,
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VícePostup Cíle sčítání: Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: 1. Metoda mapování hnízdních okrsků
Pro běžný kvantitativní výzkum se používají: Metoda mapování hnízdních okrsků Liniové metody Bodové metody Metody přímého vyhledávání hnízd Metoda eodazpětných odchytů ů Jana Svobodová, AMPS 1. Metoda
VíceHnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce
Panurus 21 (2012): 103 108 103 Hnízdění atypicky zbarvených kachen divokých (Anas platyrhynchos) v Nymburce Nesting of atypically coloured Mallards (Anas platyrhynchos) in the town of Nymburk Lukáš Kadava
VíceUbývání nocujících sýkor (Paridae) v umělých dutinách umístěných v produkčních výsadbách jabloní
Panurus 21 (2012): 63 72 63 Ubývání nocujících sýkor (Paridae) v umělých dutinách umístěných v produkčních výsadbách jabloní The decrease in numbers of tits (Paridae) roosting in artificial cavities placed
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceKontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Kontrola a čištění budek na LS Nové Město na Moravě 2011 Vojtěch Kodet, Vojtěch Mrlík,
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePetr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku
Petr Macháček Hnízdní kolonie na Zámeckém rybníku Zámecký rybník a ostrovy s kolonií volavek, kvakošů, kormoránů a čápů (foto Petr Macháček) Zámecký rybník v Lednici je součástí Národní přírodní rezervace
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceKantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN
KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR
VíceNeobvyklý nález na hnízdě motáka lužního (Circus pygargus)
CREX ZPRAVODAJ JIHOMORAVSKÉ POBOČKY ČSO 33 (2013): 143 147 Neobvyklý nález na hnízdě motáka lužního (Circus pygargus) An unusual finding on a Montagu s Harrier (Circus pygargus) nest Karel Poprach Nenakonice
VícePetr Macháček Potápka roháč na Lednických rybnících
Petr Macháček Potápka roháč na Lednických rybnících Potápka roháč (Podiceps cristatus) je velká téměř jako kachna divoká. Drží se na volné hladině, proto je na našich vodách nepřehlédnutelným druhem. U
VíceVýskyt kachničky mandarinské (Aix galericulata) v České republice (1978 2008)
Sylvia 45 / 2009 Výskyt kachničky mandarinské (Aix galericulata) v České republice (1978 2008) Occurence of the Mandarin Duck (Aix galericulata) in the Czech Republic (1978 2008) Ladislav Jasso Proseč
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí
VíceÚVOD 15 NÁZVOSLOVÍ SOVY PÁLENÉ 16
ÚVOD 15 NÁZVOSLOVÍ SOVY PÁLENÉ 16 HISTORIE 24 Prehistorie 24 Historické vztahy člověka a sovy 25 Sovy v antice 26 Sovy a pověry 26 Sovy v umění a náboženství 27 Sovy a současnost 27 TAXONOMIE, AREÁL A
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceKATEGORIZACE ÚZEMÍ KRUŠNÝCH HOR Z HLEDISKA JEHO VÝZNAMNOSTI VE VZTAHU K VÝSKYTU TETŘÍVKA OBECNÉHO PTAČÍ OBLAST NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ - KOVÁŘSKÁ
KATEGORIZACE ÚZEMÍ KRUŠNÝCH HOR Z HLEDISKA JEHO VÝZNAMNOSTI VE VZTAHU K VÝSKYTU TETŘÍVKA OBECNÉHO PTAČÍ OBLAST NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ - KOVÁŘSKÁ Soubor map Vladimír Bejček, Petra Šímová, Karel Šťastný
VícePodpora hnízdních možností skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2010
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností skorce vodního (Cinclus cinclus) na Vysočině v roce 2010 Vojtěch
VíceOchrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012
Ochrana hnízd motáka lužního ve Zlínském kraji v roce 2012 Závěrečná zpráva Zpracovatel: Karel Poprach Nenakonice 500, 783 75 Věrovany IČ 63324687, DIČ CZ6704270419 e-mail: karel.poprach@tiscali.cz www.naturephoto/tyto.cz
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceNATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI
NATURA 2000 - PTAČÍ OBLASTI oblast Doupovských a Krušných hor Vít Tejrovský Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky CHKO Labské pískovce pracoviště Klášterec nad Ohří Chomutovská 120 CZ 431
VíceInventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Biocentrum Droždín z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j.
Více2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů
Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda
VíceZměny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka Soubor map se specializovaným obsahem
Změny ve využití krajiny (land use) na území Mostecka 1842 2010 Soubor map se specializovaným obsahem doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D. doc. RNDr. Emilie Pecharová, CSc. RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. Radka Vávrová
VíceExtrémní fenologická data lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) ve dvou biotopech na Moravě
Extrémní fenologická data lejska bělokrkého (Ficedula albicollis) ve dvou biotopech na Moravě Extreme phenological data on the Collared Flycatcher (Ficedula albicollis) in two habitats in Moravia Miroslav
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
Více- Ekologie a etologie ptáků v mírném a tropickém pásu, praktická ochrana ptačích společenstev.
- Ekologie a etologie ptáků v mírném a tropickém pásu, praktická ochrana ptačích společenstev. Pedagogická činnost Publikační činnost Kontakt Školitelství Narozen: 11.4.1977 v Příbrami Jazyky: - aktivně
VíceSoubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.
Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V. Štícha Mapa struktury porostu na TVP 1 v NPR Velká Pleš v CHKO Křivoklátsko
VíceVýsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů
Výsledky sledování behaviorálních interakcí raků, ryb a významných predátorů Jiří Musil, Tomáš Daněk, Tereza Barteková, Petr Vlašánek, Jitka Svobodová Miroslav Barankiewicz, Eduard Bouše, David Štrunc
VíceHnízdní výskyt havranů polních (Corvus frugilegus) v Opavě v roce 2014 Breeding occurrence of the Rook (Corvus frugilegus) in Opava in 2014
Hnízdní výskyt havranů polních (Corvus frugilegus) v Opavě v roce 2014 Breeding occurrence of the Rook (Corvus frugilegus) in Opava in 2014 Libor Praus Slezské zemské muzeum, Nádražní okruh 31, 746 01
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceInventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)
Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci) Kód ZCHÚ: - Řešitel: SAGITTARIA - sdružení pro ochranu přírody střední Moravy, občanské sdružení registrované MV ČR pod č.j. VSP/1-4865/91-R
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ hod.
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracovala ZŠ Školská žáky 8. a
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Radek Bae, Ph.D.
VíceZpráva o adopci uměle odchovaných mláďat jestřába lesního v roce 2006
1- - DOBROVOLNÝ EKOLOGICKÝ SPOLEK ochrana ptactva Záchranná stanice živočichů Plzeň Zábělská 75 312 00 Plzeň Zpráva o adopci uměle odchovaných mláďat jestřába lesního v roce 2006 Realizátor (garant) projektu:
VíceLength of the breeding season in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in the Czech Republic
Délka hnízdní sezóny ledňáčka říčního (Alcedo atthis) v České republice Length of the breeding season in the Common Kingfisher (Alcedo atthis) in the Czech Republic Pavel Čech 02/19 ZO ČSOP Alcedo, Blanická
Vícev tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda
2.3.2. Zemědělství a lesnictví Největší podíl zemědělské půdy na rozloze ORP mají správní obvody Jaroměř a Nový Bydžov, podíl orné půdy na zemědělské je nejvýraznější v okresech Hradec Králové a Nový Bydžov,
VíceSTÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ
STÁRNOUCÍ POPULACE OSTRAVY SOUČASNÝ STAV A OČEKÁVANÝ VÝVOJ Oldřich Solanský Abstrakt Uvedený příspěvek je stručnou analýzou současného stavu populace v Ostravě a výhledem věkového složení obyvatel tohoto
VíceProjekt: Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na Znojemsku se zapojením zemědělské veřejnosti Číslo rozhodnutí MŽP: 7/11/34 Závěrečná zpráva
Projekt: Ochrana a podpora genofondu motáka lužního na Znojemsku se zapojením zemědělské veřejnosti Číslo rozhodnutí MŽP: 7/11/34 Závěrečná zpráva Zpracovatel : TYTO Občanské sdružení pro ochranu přírody
VíceDopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků
Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků Petr Voříšek Česká společnost ornitologická Pan-European Common Bird Monitoring Scheme Proč běžné druhy ptáků? common birds shape
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
VíceBIOD0803_ptaci_ZZ_w.doc str. 1
BIOD0803_ptaci_ZZ_w.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Mapování bramborníčka hnědého číslo projektu: 02040408 Národní program ČSOP 1. Údaje o žádající organizaci
VíceEFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS
EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS VLIV RŮZNÝCH TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ CHOVU NA VYBRANÉ UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ NOSNIC Pavlík A. Ústav morfologie,
VícePetr Macháček Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravě
Petr Macháček Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravě Pár kormoránů ve svatebním šatě. (foto Petr Macháček, Regionální muzeum v Mikulově) Kormoráni se živí výhradně rybami, a proto byli vždy
VíceDistribution of nests and breeding density of birds of prey, Black Stork and Common Raven in forests of Litovelské Pomoraví (Czech Republic)
Tichodroma 27: 39 52 (2015) ISSN 1337-026X Distribution of nests and breeding density of birds of prey, Black Stork and Common Raven in forests of Litovelské Pomoraví (Czech Republic) Distribuce hnízd
VíceHnízdění chocholouše obecného (Galerida cristata) v zemědělské krajině na Kutnohorsku a poznámky k jeho výskytu v České republice
Panurus 17 (2008): 53-58 53 Hnízdění chocholouše obecného (Galerida cristata) v zemědělské krajině na Kutnohorsku a poznámky k jeho výskytu v České republice Breeding of the Crested Lark (Galerida cristata)
VíceMonitoring sýčka obecného na Moravě
Projekt Monitoring sýčka obecného na Moravě je financován z prostředků EHP a Norských fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí v rámci Malého grantového schématu Záchranné programy pro zvláště
VíceZemřelí 2010. Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz
Zemřelí 2010 Z D R A V O T N I C K Á S T A T I S T I K A Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4 http://www.uzis.cz Zemřelí Publikace s daty jsou k dispozici od
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceHome ranges of Tengmalm s Owl (Aegolius funereus) fledglings during the post-fledging dependence period in polluted areas of the Krušné hory Mts.
Domovské okrsky mláďat sýce rousného (Aegolius funereus) během dospívání v imisních oblastech Krušných hor Home ranges of Tengmalm s Owl (Aegolius funereus) fledglings during the post-fledging dependence
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA ZOOLOGIE A ORNITOLOGICKÁ LABORATOŘ
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE A ORNITOLOGICKÁ LABORATOŘ HNÍZDNÍ BIOLOGIE CHOCHOLOUŠE OBECNÉHO (GALERIDA CRISTATA) V ČESKÉ REPUBLICE A SOUČASNÝ STAV POPULACE NA
VíceZimní pozorování vodních ptáků na Labi v Pardubicích v zimách 1998/1999 a 1999/2000
Panurus, 10 (2000): 89-96 ISBN: 80-86046-43-5 Zimní pozorování vodních ptáků na Labi v Pardubicích v zimách 1998/1999 a 1999/2000 Winter Waterfowl Observations on Labe river in Pardubice in 1998/1999 and
VíceDlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce
Dolní Lomná, Návstěvnické centrum URSUS - 4.12.2018 Dlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce Miroslav Kutal 1,2, Martin Duľa 1,2 & Michal Bojda 2 1 Ústav ekologie lesa,
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceJAK STANOVIT ZRANITELNOST ÚZEMÍ JINAK HOW TO ASSESS TERITORY VULNERABILITY
JAK STANOVIT ZRANITELNOST ÚZEMÍ JINAK HOW TO ASSESS TERITORY VULNERABILITY Vilém ADAMEC, Lenka MALÉŘOVÁ, Martin ADAMEC vilem.adamec@vsb.cz, lenka.malerova@vsb.cz, martin.adamec@hzsmsk.cz Abstract Vulnerability
Vícestupeň ohrožení Silně ohrožený
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum
VíceVýstupy Národní inventarizace lesů
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.
VíceVY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26
VY_32_INOVACE_01_HUSA VELKÁ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VícePROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003
ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 2 2004 Pùvodní práce PROFESIONÁLNÍ EXPOZICE PRACOVNÍKÙ FAKTORÙM PRACOVNÍHO PROSTØEDÍ VE VZTAHU K HLÁENÝM NEMOCÍM Z POVOLÁNÍ V ROCE 2003 SOUHRN OCCUPATIONAL EXPOSURE OF WORKERS
VíceVliv mysliveckého hospodaření na pohybovou aktivitu a chování zvěře
Vliv mysliveckého hospodaření na pohybovou aktivitu a chování zvěře Miloš Ježek Katedra myslivosti a lesnické zoologie Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze O projektu 2009 2017
VíceS t u d y P l a n W M TS
Czech University of Life Sciences in Prague (CULS Prague) S t u d y P l a n W M TS Credits: Every student needs at least 120 ECTS for the whole study (about 0 ECTS in every year). Student has 66 ECTS for
VíceK jarnímu výskytu myšice lesní (Apodemus flavicollis, Melchior 1834) v ptačích budkách
Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci č. 97: 45 49, 009 RECENZOVANÉ PRÁCE K jarnímu výskytu myšice lesní (Apodemus flavicollis, Melchior 1834) v ptačích budkách On the Spring Occurrence of the Yellow-necked
Vícea farmaceutická univerzita Brno, ČR Ecology, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Czech Republic
Animal Protection and Welfare 2010 SELECTED MANIFESTATIONS OF NATURAL DOG BEHAVIOUR IMPORTANT FOR THE DOG AND HUMAN RELATIONSHIP VYBRANÉ PŘIROZENÉ PROJEVY CHOVÁNÍ PSŮ VÝZNAMNÉ PRO JEHO VZTAH S ČLOVĚKEM
VíceNázev projektu: Multimédia na Ukrajinské
Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759
Více1 ÚVOD. Zbyněk Šafránek 73 ABSTRAKT:
OVĚŘENÍ PŘESNOSTI VÝBĚROVÝCH METOD POUŽITÝCH PŘI HODNOCENÍ ŠKOD ZVĚŘÍ OKUSEM VERIFYING OF THE ACCURACY OF SELECTION METHODS USED FOR THE EVALUATION OF BROWSING DAMAGES CAUSED BY GAME ABSTRAKT: Zbyněk Šafránek
VíceDigitální učební materiály www.skolalipa.cz. Česká republika základní informace
Název školy Číslo projektu Název projektu Klíčová aktivita Dostupné z: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Tematická oblast: Téma: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ,
VíceVLIV TROFICKÝCH PODMÍNEK NA POČETNOST A REPRODUKČNÍ ÚSPĚŠNOST VODNÍCH PTÁKŮ
VLIV TROFICKÝCH PODMÍNEK NA POČETNOST A REPRODUKČNÍ ÚSPĚŠNOST VODNÍCH PTÁKŮ Petr Musil* Zuzana Musilová *, Milan Haas* Jan Pokorný** * katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK ** Enki, o.p.s., Třeboň
VíceZO ČSOP Ciconia a Stanice ekologické výchovy Ciconia, Máchova 1309, CZ Roudnice nad Labem;
Pedofágie na hnízdě čápa bílého (Ciconia ciconia) Paedophagy in a White Stork (Ciconia ciconia) nest Stanislav Chvapil ZO ČSOP Ciconia a Stanice ekologické výchovy Ciconia, Máchova 1309, CZ-413 01 Roudnice
VíceThe Three-toed Woodpecker (Picoides tridactylus) in the Hrubý Jeseník Mts., the Czech Republic
Datlík tříprstý (Picoides tridactylus) v Hrubém Jeseníku The Three-toed Woodpecker (Picoides tridactylus) in the Hrubý Jeseník Mts., the Czech Republic Jan Souček Bratrušovská 11, CZ-787 01 Šumperk; e-mail:
VíceEkologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav
10. 5. 2009 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový
VíceKrásná. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
ID plochy: 673358_1 : Obec: ORP: Aš Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.242303 E 12.183834 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí: Kategorie plochy dle typu: Kritéria B NG střední nebezpečí Nová dle GIS
Více