Řízení stavebního díla I

Transkript

1 Řízení stavebního díla I Ing. Jaroslav Mikyška Ing. Terezie Vondráčková, Ph.D České Budějovice 1

2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. vydání ISBN 2

3 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2013 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, České Budějovice Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a garanti příslušných předmětů. 3

4 OBSAH 1. Úvod do dodavatelsko-odběratelských vztahů při realizaci stavby Fáze výstavby a příprava výroby Před investiční fáze Investiční fáze Fáze užívání Současný stav stavebnictví v ČR Legislativní rámec výstavby Zákon č. 89/2012 Občanský zákoník Zákon 500/2004 Sb. Správní řád Veřejnoprávní smlouvy Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Výkon veřejné správy Územní plánování Stavební řád Zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb České technické normy (ČSN)v soustavě předpisů Smluvní vztahy ve výstavbě Základní principy vzniku smluvního vztahu Typy smluv ve stavebnictví Ochrana životního prostředí odpadové hospodářství Legislativní rámec ŽP: Problematika odpadů ve stavebnictví Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností - (ISPOP) Kácení dřevin Stavební a demoliční odpady Stavební odpady a recykláýty: Jakost a bezpečnostní management Jakost Předpisy a kvalita Koncepce kvality u stavebních firem

5 5.1.3 Organizační opatření firmy k zajištění kvality staveb Plán kvality stavby, kontrolní a zkušební plán Bezpečnostní management Základní legislativa BOZP: Povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců Požadavky na pracoviště Úkoly účastníků výstavby Systém managementu bezpečnosti (SMS) Legislativní rámec umisťování staveb Stavby nepodléhající režimu územního rozhodování ( 79 stavebního zákona) Územní souhlas ( 96 stavebního zákona) Zjednodušené územní řízení ( 95 stavebního zákona) Územní řízení ( 84 a násl. stavebního zákona) Žádost o vydání územního rozhodnutí Veřejnoprávní smlouva ( 159 a násl. zákona č.500/2004 Sb. správní řád) Legislativní rámec povolování staveb Stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení ( 103 stavebního zákona) Stavby vyžadující ohlášení ( 104 stavebního zákona) Stavby vyžadující stavební povolení Stavební řízení Zkrácené stavební řízení Veřejnoprávní smlouva Příprava, projektování a provádění staveb autorizované osoby Autorizovaný architekt Autorizovaný inženýr Autorizovaný technik Podmínky pro získání autorizace Autorizace v pojetí stavebního zákona Projektová činnost ve výstavbě Provádění staveb Příprava investora výběr projektanta Vybrané pojmy Fáze výběru projektanta

6 10. Časové plánování Úvod Význam plánování Zásady plánování Cykly plánování Úrovně plánování Z hlediska času Z hlediska podrobnosti - 3 stupně Postup časového plánování Základním prvkem plánu je činnost, která má tyto vlastnosti Stanovení doby trvání činností Druhy časových plánů Síťová analýza Metody síťové analýzy Základní způsoby výpočtů síťových grafů Uzlově orientované síťové grafy Hranově orientované síťové grafy Zásady pro tvorbu hranově orientovaných síťových grafů Výpočet SG pomocí metody CPM (Critical Path Metod - kritické cesty) Zákony kritické cesty Výpočet SG metodou CPM Agregace a desagregace síťových grafů Fakturace a controlling Daňové doklady Vystavování a příjem daňových dokladů Uchovávání daňových dokladů: Controlling Náklady a kalkulace ceny stavebního díla Definice a členění nákladů Tvorba cen a kalkulační členění nákladů Klasifikace stavebních a inženýrských objektů Použitá literatura

7 1. Úvod do dodavatelsko-odběratelských vztahů při realizaci stavby KLÍČOVÉ POJMY Fáze výstavby, výkony stavebnictví CÍLE KAPITOLY Seznámení s jednotlivými fázemi výstavby stavebního díla Popis současného stavu stavebnictví v ČR ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 5 hodin VÝKLAD 1.1 Fáze výstavby a příprava výroby Každé stavební dílo prochází z hlediska jeho přípravy a řízení v principu třemi fázemi: fází před investiční, investiční a provozní, která je ovšem ve většině případů spíše otázkou údržby a provozu stavebního díla, než klasického řízení stavby. To se dostává ke slovu opět až při případných rekonstrukcích nebo úpravách daného stavebního díla. Nejintenzivněji probíhá proces přípravy a řízení stavby v prvních dvou fázích, ve kterých velmi často funguje klasický trojúhelník investor projektant dodavatelská firma. Způsob nastavení obchodních vztahů mezi těmito třemi hlavními subjekty má rozhodující vliv na způsob jak přípravy stavebního díla v před investiční fázi, tak na jeho samotnou realizaci. Nejčastěji užívaným způsobem, především ve veřejných zakázkách, je způsob, kdy investor nejprve uzavře smlouvu s projekční kanceláří, která pro investora provádí veškerou přípravu v před investiční fázi a poté i zastupuje investora při řízení realizace díla, nejčastěji formou technického dozoru investora. Pro samotnou realizaci díla potom investor uzavírá smlouvu o dílo s dodavatelskou firmou. Možná je 7

8 samozřejmě i varianta, kdy investor hledá tzv. dodavatele na klíč, tzn., že uzavírá smlouvu pouze s dodavatelskou firmou, která pro něj provede jak přípravu stavby v před investiční fázi, tak samotnou realizaci, popř. kombinace obou dvou způsobů. U druhé popsané varianty bývá problémem z pohledu investora menší vliv na případnou úsporu nákladů v průběhu přípravy i realizace stavby. Výhodnost míry zapojení dodavatelské firmy do přípravy stavby v před investiční fázi je stále předmětem diskuzí, nejen u nás ale i v zahraničí. V oblasti zadávání veřejných zakázek na stavební práce je u nás navíc tato možnost značně omezena, částečně na tuto možnost pamatuje zákon 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění, když umožňuje za určitých podmínek výběr dodavatele formou tzv. soutěžního dialogu. I když situace se v tomto ohledu možná velmi brzo změní - v roce 2014 probíhá např. u státního fondu dopravní infrastruktury příprava na nový způsob zadávání veřejných zakázek, který by měl být založen na tzv. žluté knize FIDIC. Vzory zadávání a smluvních podmínek mezinárodní federace konzultačních inženýrů FIDIC dorazily do České Republiky spolu s prvními projekty Evropské unie. Tyto vzory jsou připraveny pro různé typy zadání, např. tzv. měřené kontrakty červený FIDIC (FIDIC Red Book), kdy odpovědnost za projektovou dokumentaci nese zadavatel, anebo právě tzv. model design&build, který vychází ze zásad žlutého FIDIC (FIDIC Yelow Book). Pro tuto formu dodání díla je příznačná odpovědnost za projektovou dokumentaci na straně zhotovitele. Objednatel popíše ve svém zadání pouze účel, standardy a rozsah díla. V tomto případě se pak jedná o smlouvu s paušální cenou bez výkazu výměr. Mnohem častěji jsou však veřejní zadavatelé nuceni použít k výběru dodavatelské firmy standardní postupy, tzn. otevřené řízení, popř. užší řízení nebo zjednodušené podlimitní řízení. Ve všech těchto případech zákon o veřejných zakázkách a související vyhlášky zadavatelům poměrně striktně ukládá, jak má vypadat zadávací dokumentace a co všechno musí obsahovat. Vyhláška č. 230/2012 Sb. přesně stanovuje, jak má vypadat soupis prací, jeho struktura i obsah jednotlivých položek. Z toho vyplývá, že investor musí v před realizační fázi velmi intenzivně spolupracovat s projekční kanceláří nejen na vytvoření veškerých podkladů, které vyžaduje především zákon č.183/2006 Sb. - Stavební zákon a související předpisy v souvislosti s územním a stavebním řízením, tak i na přípravě podkladů pro výběr dodavatelské firmy. 8

9 Proces přípravy a realizace stavebního díla je kromě stavebního zákona a již zmíněného zákona o zadávání veřejných zakázek ovlivňován celou řadou dalších předpisů. K těm nejdůležitějším patří především předpisy upravující oblast ochrany životního prostředí nebo zákon č. 500/2004 Sb. správní řád, který upravuje práva a povinnosti občanů a organizací rozhodujících v oblasti státní správy. V neposlední řadě je potřeba zmínit nový Občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb., který nabyl účinnosti od 1. ledna Tento zákon mj. upravuje otázky, související s podnikáním, které jsou dnes obsaženy v obchodním zákoníku. Je patrné, že legislativní rámec, provázející proces přípravy a realizace stavebního díla, je velmi rozsáhlý a v mnoha případech dosti nepřehledný. Tato skutečnost často působí jednotlivým účastníkům stavebního procesu zbytečné komplikace. V mnoha případech samozřejmě záleží na tom, jak se dotčené subjekty k jednotlivým zákonným ustanovením postaví. Např. zákon o veřejných zakázkách dává zadavateli v 44 odst. 6 možnost požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. Toto opatření má umožnit investorům větší přehled o způsobu provádění stavebního díla a není na něm nic špatného. Avšak v kombinaci s tím, že zadavatel si stanovuje také obchodní podmínky, ve kterých může např. stanovit vysoké pokuty za nedodržení uvedeného subdodavatelského systému, se z tohoto požadavku stává černá můra pro dodavatelskou firmu, která je nucena již ve fázi nabídky vést finální obchodní jednání s jednotlivými subdodavateli, tak aby měla s nimi předem dohodnutou obchodní cenu. To je samozřejmě velmi náročné a mnohdy vůbec nemožné. Teprve po získání zakázky se totiž ve většině stavebních firem rozjíždí předvýrobní příprava, jejímž cílem je optimalizace stavebních postupů a technologií a potažmo tedy i výběr vhodných subdodavatelů. Životní cyklus stavby má několik fází, které se mohou v určitých momentech vzájemně prolínat. Rozdělení jednotlivých fází stavebního díla můžeme definovat následovně: 1. Před investiční fáze 9

10 2. Investiční fáze a. Investiční a realizační příprava b. Realizace stavby 3. Fáze užívání (provozní fáze) 4. Odstranění stavby Před investiční fáze Tato fáze začíná myšlenkou nebo podnětem k realizaci určitého záměru a zpravidla končí pravomocným územním rozhodnutím na umístění stavby (staveb). Cílem je definovat účel a cíl projektu včetně zpracování potřebné dokumentace v takové podrobnosti, aby byla vyhovující ve fázi investiční. Do této fáze spadají např. tyto činnosti, v závislosti na druhu stavby: Investiční fáze Sběr informací, jejich analýza a vyhodnocování Definování cílů, strategie projektu, odhady nákladů, způsob financování Vyhledání vhodného pozemku Způsob organizace a řízení projektu Studie proveditelnosti u komerčních projektů se zjišťuje doba návratnosti a zhodnocení vložených prostředků Marketingová studie. Studie příležitostí Dokumentace pro projednání EIA (posuzování vlivu na životní prostředí). Dokumentace pro územní rozhodnutí, ÚR Investiční rozhodnutí Tuto fázi dále ještě rozdělujeme na etapu investiční a realizační přípravy a etapu realizace stavby. Investiční a realizační příprava začíná pravomocným územním rozhodnutím na umístění stavby (staveb) a zpravidla končí pravomocným stavebním povolením stavby (nebo jeho ekvivalentem, např. veřejnoprávní smlouva, certifikát autorizovaného inspektora) a výběrem zhotovitele stavby. Může však nastat situace, že stavební povolení nebude 10

11 vydáno na celý soubor staveb a bude zajišťováno až v průběhu vlastní výstavby a také může být vybrán zhotovitel stavby pouze na první etapy výstavby a následně může výběr pokračovat. Není to sice typická situace, ale je nutno i takovou variantu předpokládat. Smyslem této etapy je konkretizovat koncepci z předinvestiční fáze, zpracovat příslušnou projektovou dokumentaci stavby, získat stavební povolení, uzavřít potřebné smlouvy a tak umožnit zahájení realizace stavby. Do této fáze patří především následující provádění následujících činností: Dokumentace pro stavební povolení Dokumentace pro výběr zhotovitele Definitivní stanovení financování stavby Stanovení způsobu organizace a řízení projektu Upřesňují se termíny výstavby Probíhá výběr dodavatele stavby Dodavatel provádí předvýrobní přípravu výběr subdodavatelů, optimalizace technologických procesů, plán jakosti, POV V této fázi mohou být uzavírány následující typy smluv: SOD na zpracování projektové dokumentace SOD na provedení stavebního díla úvěrové smlouvy smlouvy se subjekty provádějícími inženýring a projektové řízení (mandátní smlouvy) Realizace stavby začíná předáním a převzetím staveniště mezi investorem a zhotovitelem stavby a končí předáním a převzetím stavby, případně odstraněním vad a nedodělků. Jedná se fázi, kde má největší podíl činností zhotovitel stavby. Investor (případně jeho 11

12 zástupci) a projektant mají v této fázi také nezastupitelnou roli. Z hlediska stavebního zákona končí tato etapa a tím i investiční fáze vydáním kolaudačního rozhodnutí, popř. oznámením o užívání stavebnímu úřadu nebo u staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, zahájením jejich užívání. V etapě realizace stavebního díla jsou provedeny všechny stavební práce dle dokumentace pro provedení stavby a realizační a projektové dokumentace. Tento proces zahrnuje následující činnosti: Předává a přejímá se staveniště, dodavatel buduje jeho zařízení. O předání staveniště se sepisuje samostatný zápis, nebo alespoň zápis do stavebního deníku. Zpracovává se realizační (výrobní) dokumentace. Probíhá vlastní výstavba. Vede se stavební deník. Kontrolují se provedené práce. Probíhá činnost koordinátora bezpečnosti práce. Probíhá fakturace v souladu se smlouvou. Provádí se kontrola souladu s projektovou dokumentací. Probíhají případné změny stavby v jejím průběhu. Probíhají kontrolní dny. Zajišťuje se fotodokumentace průběhu stavby. Evidují a řeší se vícepráce a méněpráce. Provádí se závěrečné finanční vyhodnocení. Sledují a vyhodnocují se rizika. Předává a přejímá se dílo (stavba). O předání a převzetí stavebního díla se obvykle provede zápis, tzv. předávací protokol. V předávacím protokolu se uvede, zda objednatel přejímá stavbu a provede se soupis případných vad a nedodělků, 12

13 včetně termínů pro jejich odstranění. V jakém stavu bude objednatel dílo přebírat je obvykle ujednáno ve smlouvě o dílo. Odstraňují se případné vady a nedodělky. Vyhotovuje se dokumentace skutečného provedení stavby, kterou stavebník dokládá k oznámení o užívání stavby nebo k žádosti o kolaudační souhlas na stavebních úřadech, pokud došlo k odchylkám od schválené dokumentace pro stavební povolení. Likviduje se zařízení staveniště a vyklizuje se celé staveniště. Podává se žádost o kolaudační souhlas, popř. se oznamuje užívání stavby. Etapa realizace stavby končí splněním všech závazků zhotovitelů vyplývajících z uzavřených smluv, předáním a převzetím stavby včetně odstranění vad a nedodělků. Předaná stavba musí být funkční. Také musí být splněny všechny povinnosti dané stavebním zákonem Fáze užívání Tato fáze začíná zahájením užívání stavby a je ukončena fyzickou likvidací stavby (demolicí). Stavbu lze v určitých případech užívat i před vydáním příslušného povolení. Jedná se o případ zkušebního provozu, který povoluje ve vybraných případech stavební úřad nebo povolení užívání části stavby schopné užívání ještě před dokončením celé stavby. V průběhu této fáze mohou probíhat všechny předchozí fáze, např. při rekonstrukci stavby nebo modernizaci výroby. V této fázi ještě často dochází k finančnímu vypořádání investora a zhotovitele stavby, odstranění vad a nedodělků, příp. záručních oprav. Hlavními činnostmi ve fázi užívání jsou: v závislosti na druhu stavby a záměru investora probíhá výběr nájemců, kupců a uzavírání smluv s nimi běží záruční doba stavby, během které se ověřuje kvalita, spolehlivost a funkčnost stavby 13

14 stanovují se podmínky pro užívání stavby (provozní dokumentace) dochází k zápisu stavby do katastru nemovitostí uzavírají se smlouvy s dodavateli energií, správci budov, ostrahou atd. archivuje se veškerá dokumentace k projektu dochází k pojištění nemovitosti 1.2 Současný stav stavebnictví v ČR Pro stavební výrobu je také charakteristická velká závislost na počasí a z toho vyplývající sezónnost stavebních prací. Největších výkonů stavebnictví dosahuje každoročně mezi 4 a 11 měsícem, tzn. mezi dubnem a listopadem. Období od prosince do března bývá stavebnictví v útlumu. Z níže uvedeného grafu je zřejmé, jakým vývojem prochází stavebnictví v České republice v posledních letech z pohledu stavebních výkonů v jednotlivých letech. Je zřejmé, že stavební produkce v České republice od poloviny devadesátých let až do roku 2008 více či méně rostla. V roce 2008 dosáhl objem stavebních výkonů téměř 550 miliard korun, což byl přibližně trojnásobek výkonů roku S nástupem finanční krize v západní Evropě se ovšem tento trend obrátil a od roku 2008 stavební výroba každým rokem ztrácí přibližně 5-10 % výkonu oproti předchozímu roku. Tento pokles je způsobený především poklesem státních investic, nejvíce v oblasti dopravní infrastruktury a je v něm promítnutý nejen pokles počtu stavebních zakázek, ale také pokles cen stavebních prací. S tímto vývojem souvisí doprovodné jevy, jako je úbytek počtu stavebních firem či nárůst počtu nezaměstnaných, kteří přicházejí právě z oblasti stavebnictví. Podobný trend zaznamenaly všechny naše sousední země kromě Polska, kde stavební produkce roste po roce 2008 stejným tempem jako před ním. V Polsku stojí za tímto malým zázrakem právě nasazení výše zmiňovaného systému zadávaní stavebních prací formou tzv. žluté knihy FIDIC. Podobně jako nám i v Polsku chyběly tehdy kompletní projekty se stavebním povolením. Díky FIDIC Yelow Book se podařilo přenést odpovědnost za tyto projekty na stavební firmy, což umožnilo rychlejší průběh projektů a zároveň i rychlejší čerpání evropských dotací. Právě nepřipravenost 14

15 stavebních zakázek, především těch dopravních, a s tím související nemožnost čerpat dotace Evropské unie, je v současnosti velkým problémem našeho stavebnictví. Graf č. 1 výkony ve stavebnictví v letech , v mil Kč běžných cen Určitý náznak změny dosavadního negativního trendu možná nastává v letošním roce (2014). Stavební firmy získaly od ledna do konce července letošního roku od veřejné správy zakázky za 80,755 miliardy korun, což je meziročně o 38,7 procenta více. Čísla však ovlivnila novela zákona o veřejných zakázkách platná od letošního ledna. Ta zvýšila limit pro zveřejňování podlimitních stavebních zakázek z původních tří milionů bez DPH na dvojnásobek. Proto mohl být srovnatelný meziroční růst počtu a hodnoty zadaných zakázek ještě vyšší, výrazněji se tento metodický vliv s ohledem na postup zadávacích řízení projeví až v následujících měsících. Stavební firmy v Česku však stále bojují s tvrdou konkurencí ve výběrových řízeních, která výrazně sráží ceny veřejných zakázek. Konečné ceny tak jsou v průměru o více než pětinu nižší (22 procent) než ceny projektované, podle nichž mají veřejní investoři připraveny své rozpočty. Ceny se často pohybují na hraně rentability, někdy i pod ní. Stále jsou na trhu společnosti, které jsou 15

16 ochotné nabídnout i dumpingovou cenu, aby pro vytížení svých kapacit zajistily alespoň nějakou práci s nadějí, že se situace později zlepší a vzniklé ztráty si vykompenzují z budoucích zakázek. STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN OTÁZKY A ÚKOLY Vyjmenujte a popište jednotlivé fáze výstavby stavebního díla. KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Klíč k řešení otázek je v textu výkladu. Vzhledem k jednoduchosti a jednoznačnosti otázek není nutno stanovit další pomůcky, vzory nebo postupy. 16

17 2. Legislativní rámec výstavby KLÍČOVÉ POJMY Občanský zákoník, Stavební zákon, Správní řád, Zákon o zadávání veřejných zakázek CÍLE KAPITOLY Seznámení s nejdůležitějšími právními předpisy týkajícími se stavebnictví ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 5 hodin VÝKLAD Jako všechny ostatní činnosti je i stavebnictví regulováno zákony České republiky. Zákony vznikají na základě vládních návrhů, přijímá je Parlament ČR a podepisuje prezident. Zákony jsou publikovány ve Sbírce Zákonů. Nejdůležitějšími právními předpisy v oblasti stavebnictví jsou: Zákon č. 89/ Občanský zákoník Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon 500/2004 Sb. Správní řád Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách Přepisy upravující oblast ochrany životního prostředí, především zákon 17/1992 Sb. o životním prostředí a zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Zákon č. 22/1997 o technických požadavcích na výrobky 17

18 Zákon č.360/92 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu: č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb a č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu 2.1 Zákon č. 89/2012 Občanský zákoník Nový občanský zákoník vstoupil v platnost od Jedná se o základní právní předpis, který řídí všechna soukromá práva i povinnosti osob, nejsou-li upraveny ve zvláštních zákonech. Některé stávající zákony, např. i Obchodní zákoník, byly tímto předpisem zrušeny, resp. pohlceny (v praxi to znamená, že většina ustanovení Obchodního zákoníku byla zachována, pouze byla začleněna do Občanského zákoníku). Nový Občanský zákoník je postaven na obecných zásadách, ke kterým se přihlíží při posuzování sporů, jako jsou např.: Chovat se poctivě Nikomu bezdůvodně neškodit Dodržovat smlouvy a dát každému co mu patří Každý má právo očekávat od jiných, že se budou chovat jako lidé s rozumem průměrného člověka (pokud půjdu po chodníku a přede mnou jdoucí člověk zastaví u výlohy, můžu to očekávat, ale nemůžu očekávat, že mi někdo zezadu podtrhne nohu) Občanský zákoník obsahuje celkem 3081 paragrafů a je rozdělen na pět částí Část I Obecná část Část II Rodinné právo Část III Absolutní majetková práva Část IV Relativní majetková práva Část V Obecná společná ustanovení 18

19 V oblasti stavebnictví se nejvíce uplatňuje část IV, ve které jsou obecně řešeny smluvní vztahy. Velmi důležitá věc se ale objevuje např. i v 506, který hovoří o tom, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení. Stavba je tedy součástí pozemku a tvoří jeden celek, není možné ji prodat odděleně. 2.2 Zákon 500/2004 Sb. Správní řád Správní řád upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy a upravuje práva a povinnosti občanů ve vztahu k organizacím rozhodujících v oblasti státní správy. Postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, se nazývá správní řízení. Správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. U každé věci se zakládá spis, jenž musí obsahovat soupis všech součástí, příloh s určením data, kdy byli do spisu uloženy. Proti protokolu lze podat stížnost, opravy protokolu se řeší usnesením. Správní řád upravuje především tyto skutečnosti: Způsoby zahájení správního řízení, zásady podání žádosti o zahájení správního řízení Zásady doručování písemností (v jakých případech, je nutno doručit písemnost do vlastních rukou, kdy postačí zveřejnění veřejnou vyhláškou vyvěšením na vývěsce příslušného úřadu) 19

20 Obsah a formu rozhodnutí správního orgánu Proces odvolání proti rozhodnutí správního orgánu - odvolání proti jakémukoli rozhodnutí správního orgánu je nutno podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí k orgánu, který rozhodnutí vydal ten ho buďto posoudí sám, nebo ho postoupí odvolacímu orgánu, který ho zkoumá Obnovení správního řízení - Jakékoli řízení lze obnovit do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí, jestliže vyšly najevo nové důkazy, nebo ty původní se ukázaly nepravdivé Problematika Veřejnoprávní smlouvy ty jsou vymezeny v Správního řádu. Podrobněji se s nimi seznámíme dále. Ustanovení správního řádu jsou ve stavebnictví využívány především v procesu povolování staveb a komunikaci stavebníka se stavebním úřadem. V této oblasti je nutno respektovat jak přímo stavební zákon, tak právě Správní řád Veřejnoprávní smlouvy Jedná se o dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemně a projevy vůle všech smluvních stran musí být na téže listině. Veřejnoprávní smlouvy člení správní řád do tří základních skupin v závislosti na tom, kdo reprezentuje smluvní stranu. V tomto smyslu správní řád rozlišuje tři druhy veřejnoprávní smlouvy: (1) veřejnoprávní smlouvy koordinační uzavřené mezi dvěma a více subjekty veřejné správy. Příkladem může být např. smlouva mezi dvěma obcemi o společném výkonu obecní policie nebo zajištění evidence obyvatel (2) veřejnoprávní smlouvy subordinační - uzavřené mezi subjektem veřejné správy a adresátem správně právního působení fyzickou či právnickou osobou. Tyto smlouvy mohou být využívány ve stavebním řízení, kdy tuto možnost připouští zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, který upravuje možnost umístit stavbu formou veřejnoprávní smlouvy v 78 odst. 3 až 5, kde se říká: 20

21 Se souhlasem dotčeného orgánu může stavební úřad uzavřít se žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu stavby na využití území, která nahradí územní rozhodnutí, a to za podmínek podle 161 až 168 správního řádu; ustanovení 167 odst. 3 správního řádu se nepoužije. Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je však písemný souhlas ostatních osob ( 168 správního řádu), které by byly účastníky územního řízení podle 27 odst. 2 nebo 3 správního řádu. Správní orgán a žadatel o územní rozhodnutí tak nemohou obejít zákon tím, že by místo územního řízení uzavřely veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, a to bez informování a souhlasu osob, které by jinak byly účastníky tohoto územního řízení. (3) veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky, tedy osobami, které by byli účastníky správního řízení nebo jimi jsou -uzavřené soukromoprávními subjekty s veřejnoprávním obsahem Obecně pro veřejnoprávní smlouvy platí zásada, že tyto smlouvy nesmí být v rozporu s právními předpisy, nesmí je obcházet a musí být v souladu s veřejným zájmem ( 159 odst. 2 správního řádu). 2.3 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Asi nejspecifičtějším zákonem, zaměřeným přímo na stavebnictví je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu běžně nazývaný jako stavební zákon. Tento zákon definuje povinnosti jednotlivých účastníků výstavby z pohledů orgánů státní správy, především stavebního úřadu. Stavební zákon má sedm částí: - Úvodní ustanovení - Výkon veřejné správy - Územní plánování - Stavební řád - Společná ustanovení - Přechodná a závěrečná ustanovení 21

22 - Účinnost Nejdůležitějšími částmi tohoto zákona je část II. Výkon veřejné správy, část III. Územní plánování a část IV. Stavební řád Výkon veřejné správy V této části zákona je definováno, které orgány státní správy jsou zodpovědné za územní plánování a jaké mají tyto orgány povinnosti. Jedná se především o obecní a krajské úřady a na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany. Vrcholným orgánem územního plánování je ministerstvo. Obecní úřad vykonává v oblasti územního plánování především tyto činnosti: a) pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce, b) pořizuje územně plánovací podklady, c) pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu, d) pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu, e) je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování, pokud nevydává územní rozhodnutí Součástí obecního úřadu je stavební úřad, který: a)vydává územní rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak, b) vydává územní souhlas, c) poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, d) vykonává další činnosti podle tohoto zákona Krajský úřad především: 22

23 a) pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu, b) pořizuje územně plánovací podklady, c) je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností Ministerstvo pro místní rozvoj vykonává funkci ústředního správního úřadu ve věcech územního plánování včetně územního rozhodování. Ministerstvo zajišťuje výkon státní správy na úseku územního plánování, územního rozhodování a stavebního řádu. Vedle toho se podílí na přípravě základních právních norem v příslušných oblastech a na realizaci programů nadnárodní a meziregionální spolupráce. Odborné útvary ministerstva přezkoumávají rozhodnutí správních orgánů (tzn. krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy) na úseku územního plánování a stavebního řádu, a to v odvolacích nebo přezkumných řízeních. Dále provádějí kontrolu činnosti a vyřizují uplatněné nároky na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem správních orgánů v působnosti dané stavebním zákonem. Ministerstvo mimo jiné na úseku územního plánování a stavebního řádu také pořizuje politiku územního rozvoje, vede evidenci územně plánovací činnosti nebo zajišťuje činnost Poradního sboru pro aplikaci stavebního práva. Dále posuzuje návrhy Zásad územního rozvoje pořizovaných kraji a vykonává státní dozor ve věcech územního plánování Územní plánování Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, 23

24 c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, g) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, h) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Územně plánovacími podklady jsou analýza stavu území a jeho hlavních hodnot a územní studie. Na základě těchto podkladů krajské úřady stanovují zásady územního rozvoje, kterými se poté musejí řídit jednotlivé obce při zpracování svých územních a regulačních plánů. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Na území obce se vymezuje jedno případně více zastavěných území. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice 24

25 lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území jejich vliv na využití území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Tato rozhodnutí musí být vždy v souladu se schváleným územním a regulačním plánem Stavební řád Tato část stavebního zákona se zabývá: - povolováním staveb - užíváním staveb - odstraňováním staveb - činností stavebního dozoru - činností autorizovaného inspektora - povinnosti účastníků výstavby Problematikou povolování staveb je řešena v samostatné kapitole. Stavební dozor Stavební úřady vykonávají soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob a nad plněním jejich povinností vyplývajících z tohoto zákona. Autorizovaný inspektor Hlavní činností autorizovaného inspektora je provedení zkráceného stavebního řízení a vydání certifikátu, kterým se nahrazuje vydání stavebního povolení. Autorizovaný 25

26 inspektor vydá certifikát a plán kontrolních prohlídek stavby a ověří projektovou dokumentaci svým autorizačním razítkem. Tyto dokumenty včetně příloh předá autorizovaný inspektor příslušnému stavebnímu úřadu formou oznámení. Stavební úřad vyvěsí informaci o certifikovaném stavebním záměru na úřední desce po dobu 30 dnů. Pokud v této době nepodá nikdo z dotčených osob oprávněnou námitku proti oznámenému stavebnímu záměru, získá stavebník právo stavby po uplynutí lhůty na vyvěšení informace. K neoprávněným námitkám se nepřihlíží. 2.4 Zákon o veřejných zakázkách 137/2006 Sb. Tento zákon se zabývá zadáváním zakázek hrazených z veřejných rozpočtů. Je zákonem speciálním, který upravuje postupy zadavatelů směřující k uzavření smlouvy k plnění veřejné zakázky. Zákon o veřejných zakázkách popisuje celý průběh výběrového řízení od vyhlášení soutěže až po její vyhodnocení. Skládá se z následujících částí: část první obecná ustanovení část druhá zadávací řízení část třetí zvláštní postupy v zadávacím řízení část čtvrtá soutěž o návrh část pátá ochrana proti nesprávnému postupu zadavatele část šestá Seznam kvalifikovaných dodavatelů, systém certifikovaných dodavatelů, zahraniční seznam dodavatelů část sedmá společná ustanovení část osmá přechodná a závěrečná ustanovení část devátá účinnost příloha č. 1 seznam služeb podléhajících zveřejnění v Úředním věstníku EU příloha č. 2 seznam služeb nepodléhajících zveřejnění v Úředním věstníku EU 26

27 příloha č. 3 stavební činnosti podle 9 odst. 1 písm. a) Pro účely tohoto zákona rozlišujeme tři druhy zadavatelů: veřejný dotovaný sektorový Veřejným zadavatelem je: a) Česká republika b) státní příspěvková organizace, c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, d) jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu. Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby. Dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení. Sektorovým zadavatelem je osoba vykonávající některou z relevantních činností, např. a) v odvětví plynárenství 4 1. výroba plynu za účelem poskytování služby veřejnosti, 27

28 2. poskytování nebo provozování přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti, 3. poskytování nebo provozování těžebního plynovodu, nebo 4. poskytování nebo provozování podzemního zásobníku plynu zajišťujícího provozuschopnost přepravní či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti, b) v odvětví teplárenství 4 1. výroba tepelné energie za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo 2. poskytování nebo provozování rozvodného tepelného zařízení určeného k poskytování tepelné energie odběratelům, c) v odvětví elektroenergetiky 1. výroba elektřiny za účelem poskytování služby veřejnosti, nebo 2. poskytování nebo provozování přenosové či distribuční soustavy určené k poskytování služby veřejnosti, d) v odvětví vodárenství 1. poskytování vodovodu, sloužícího veřejné potřebě, pro účely provozování takového vodovodu podle zvláštního právního předpisu 5) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody, 2. provozování vodovodu sloužícího veřejné potřebě podle zvláštního právního předpisu 5) v souvislosti s výrobou nebo dodávkou pitné vody, nebo 3. dodávka pitné vody do vodovodu podle bodů 1 a 2, tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti. e) činnost související s poskytováním či provozováním dopravních sítí poskytujících službu veřejnosti v oblasti drážní, tramvajové, trolejbusové nebo lanové dopravy 6) a provozování veřejné autobusové dopravy f) poštovní služby 28

29 Sektorový zadavatel postupuje podle tohoto zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v souvislosti s výkonem relevantní činnosti. 2.5 České technické normy (ČSN)v soustavě předpisů České technické normy a jejich závaznost do byla dána zákonem č. 142/1991 Sb. Od nejsou téměř všechny ČSN obecně závazné, neboť závaznost norem byla definitivně ukončena k Od jsou ČSN platné, ale obecně nezávazné. V praxi může povinnost řídit se ustanoveními ČSN vzniknout např.: - pokud zaměstnavatel s těmito ČSN seznámí svého zaměstnance, pak se jedná o pracovně právní povinnost - u obchodních vztahů podle Občanského zákoníku. Pokud v ujednání smlouvy je odkaz, že zboží či dílo, které je předmětem smlouvy, musí splňovat požadavky konkrétní ČSN, pak plnění je právní povinností a nedodržení ČSN způsobuje právní následky z nedodržení smlouvy Stavební zákon nestanovuje povinnost postupovat podle konkrétní technické normy. STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN Legislativa České republiky v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky. Zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 63, s ISSN Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů 29

30 OTÁZKY A ÚKOLY Vyjmenujte nejdůležitější právní předpisy v oblasti stavebnictví. Jaké jsou nejdůležitější části stavebního zákona? Čím se zabývá zákon o zadávání veřejných zakázek? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Klíč k řešení otázek je v textu výkladu. Vzhledem k jednoduchosti a jednoznačnosti otázek není nutno stanovit další pomůcky, vzory nebo postupy. 30

31 3. Smluvní vztahy ve výstavbě KLÍČOVÉ POJMY Smlouva o dílo, Kupní smlouva, Mandátní smlouva, Společenská smlouva CÍLE KAPITOLY Seznámení s nejdůležitějšími typy smluv týkajícími se stavebnictví ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 4 hodiny VÝKLAD 3.1 Základní principy vzniku smluvního vztahu Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Základním dokumentem, který upravuje tvorbu smluvních vztahů je zákon č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník. Nový občanský zákoník (NOZ) vstoupil v platnost od Jedná se o základní právní předpis, který řídí všechna soukromá práva i povinnosti osob, nejsou-li upraveny ve zvláštních zákonech. Některé stávající zákony, např. i Obchodní zákoník, byly tímto předpisem zrušeny, resp. pohlceny (v praxi to znamená, že většina ustanovení Obchodního zákoníku byla zachována, pouze byla začleněna do Občanského zákoníku). Občanský zákoník obsahuje celkem 3081 paragrafů a je rozdělen na pět částí Část I Obecná část Část II Rodinné právo Část III Absolutní majetková práva Část IV Relativní majetková práva Část V Obecná společná ustanovení 31

32 Problematice smluvních vztahů se věnuje část IV. Nový Občanský zákoník je postaven na obecných principech, ke kterým se přihlíží při posuzování sporů, jako jsou: Chovat se poctivě Nikomu bezdůvodně neškodit Dodržovat smlouvy a dát každému co mu patří Každý má právo očekávat od jiných, že se budou chovat jako lidé s rozumem průměrného člověka (pokud půjdu po chodníku a přede mnou jdoucí člověk zastaví u výlohy, můžu to očekávat, ale nemůžu očekávat, že mi někdo zezadu podtrhne nohu) Hlavní zásady, na kterých je postavena tvorba smluvních vztahů v pojetí nového Občanského zákoníku, jsou: Méně přísná pravidla pro vznik, změnu i zánik závazku smluvní partneři se vůbec nemusí striktně držet modelu vzniku smluvního závazku postupem spočívajícím v návrhu a jeho přijetí, ale mají i další možnosti. Příkladem je třeba vznik závazku tzv. faktickou akceptací návrhu smlouvy za podmínek 1744 adresát nabídky nemusí navrhovateli oznamovat, že s jeho návrhem souhlasí, ale může nabídku jednoduše přijmout tak, že se podle ní zachová zejména tím způsobem, že poskytne nebo přijme plnění druhé strany Dispozitivní ustanovení o smluvním právu - pokud stranám zákonná úprava nevyhovuje, mohou se rozhodnout pro odchylné a jim více vyhovující vymezení práv a povinností, protože zákonné znění jim slouží pouze jako inspirační nástroj Ochrana slabší smluvní strany Regulace nepoctivého jednání - v Občanském zákoníku jsou přímo popsané definice nepoctivého jednání, při jehož prokázání strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Jedná se o tyto případy: 32

33 1) Předstíraný úmysl uzavřít smlouvu ten kdo z vlastní iniciativy zahájil jednání o smlouvě, aniž má úmysl smlouvu uzavřít a způsobí škodu, je povinen ji uhradit 2) Neuzavření smlouvy za pět minut 12 nárok na náhradu škody poškozené straně v důsledku bezdůvodného neuzavření smlouvy. Nárok vzniká za předpokladu, že jednání stran již dospělo do takové fáze, kdy se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. 3) Nesplnění informační povinnosti pokud jedna strana zamlčí důležité informace, o nichž musí vědět, že by vedly k neuzavření smlouvy, opět musí uhradit škodu protistraně (pokud vznikne) 4) Porušení tajemství jestliže některá ze stran prozradí či zneužije důvěrné informace, o nichž se dozvěděla při jednání o smlouvě, musí smluvnímu partnerovi vydat to, oč se tímto jednáním obohatila ( 1730). Při splnění určitých podmínek lze poškozené straně přiznat i nárok na náhradu škody. Smlouva nemusí být uzavřena vždy písemně. Nejčastěji používané smlouvy, tj. smlouva o dílo a kupní smlouva, mohou být uzavírány pouze ústně. Z praktického hlediska je však písemná forma samozřejmě lepší, protože pozdější dokazování ústně sjednaných podmínek je obtížné. Písemně uzavřená smlouva může být měněna nebo zrušena opět pouze písemně. 3.2 Typy smluv ve stavebnictví V oblasti stavebnictví se nejčastěji setkáme s následujícími druhy smluv: Smlouva o sdružení (společenská smlouva) Smlouva o uzavření budoucí smlouvy Smlouva o dílo Kupní smlouva Mandátní smlouva a příkazní smlouva Ostatní smlouvy 33

34 Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Smlouva se nazývá společenská smlouva. ( OZ). Tato smlouva se velmi často uzavírá mezi stavebními společnostmi za účelem podání společné nabídky a poté realizace stavebního díla, jehož realizace by pro jednu samotnou společnost byla příliš obtížná, nebo jedna společnost by nebyla schopna splnit všechny kvalifikační požadavky požadované zadavatelem. V případě, že se smluvní strany rozhodnout v budoucnu uzavřít jakoukoli smlouvu, mohou tento závazek potvrdit tzv. smlouvou o smlouvě budoucí. Tvorba takovýchto smluv je upravena NOZ a může se vztahovat k různým typům následných smluv. Každá smlouva budoucí musí obsahovat ujednání o době, v níž musí být zavázaná strana vyzvána k uzavření smlouvy, jinak závazek povinné strany uzavřít smlouvu vlastní zaniká. V tomto smyslu platí zásada, že právo slouží bdělým, když oprávněný z budoucí smlouvy bude muset učinit včasnou výzvu, aby zachoval své nároky ze smlouvy budoucí. Základním dokumentem upravujícím akt koupě mezi kupujícím a prodávajícím je kupní smlouva. Problematika koupě je řešena v ustanovení 2079 a následujících NOZ. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Příkazní smlouvou se zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Příkazník je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí. Občanský zákoník dále stanoví, že příkazník se smí odchýlit od pokynů příkazcových jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas, jinak odpovídá za škodu. Příkazník je ze zákona povinen provést příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu někomu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám. Dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil zástupce, nebo byl-li tento nezbytně nutný, odpovídá příkazník pouze za zavinění při volbě zástupce. Příkazní smlouva je ze své podstaty bezúplatná. Odměna se poskytuje, jen v případě, že byla výslovně dohodnuta nebo je-li obvyklá vzhledem k povolání příkazníka. Příkazní smlouva si nevyžaduje zvláštní formu, tj. může být uzavřena písemně i ústně. Jen 34

35 v záležitostech, kdy by se předmět příkazní smlouvy sestával z právních úkonů, pro které zákon předepisuje písemnou formu, tam by se musela smlouva sjednat písemnou formou. U příkazní smlouvy je možné přímé i nepřímé zastoupení. Připomeňme si, že nepřímým zastoupením se rozumí jednání svým jménem na účet třetí osoby, a přímé zastoupení se rovná jednání jménem třetí osoby na její účet. Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí, za úplatu určitou obchodní záležitost, uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Mandatář je ze zákona povinen postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Nicméně mandatář není povinen zařizovat tuto záležitost osobně, to má za povinnost jenom v případě, že to výslovně stanoví mandátní smlouva. Mandátní smlouva patří mezi tzv. relativní obchody. Mandátní smlouvu lze uzavřít pouze mezi podnikateli, jestliže při vzniku závazkového vztahu je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týká jejich podnikatelské činnosti. U mandátní smlouvy musí v každém případě mandatář jednat jménem mandanta, není možné nepřímé zastoupení! Důležitým znakem mandátní smlouvy je úplatnost. Mandátní smlouva si nevyžaduje zvláštní formu, tj. může být uzavřena písemně i ústně. Jen v záležitostech, kdy by se předmět mandátní smlouvy sestával z právních úkonů, pro které zákon předepisuje písemnou formu, tam by se musela mandátní smlouva kontraktovat písemnou formou. STUDIJNÍ MATERIÁLY TOMÁNKOVÁ, J., ČÁPOVÁ, D., MĚŠŤANOVÁ, D., Příprava a řízení staveb. Praha ČVUT. ISBN Legislativa České republiky v platném znění. In Sbírka zákonů České republiky. Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník 35

36 OTÁZKY A ÚKOLY Vyjmenujte nejdůležitější druhy smluv používané v oblasti stavebnictví. V jakých případech se využívá společenská smlouva? KLÍČ K ŘEŠENÍ OTÁZEK Klíč k řešení otázek je v textu výkladu. Vzhledem k jednoduchosti a jednoznačnosti otázek není nutno stanovit další pomůcky, vzory nebo postupy. 36

37 4. Ochrana životního prostředí odpadové hospodářství KLÍČOVÉ POJMY Životní prostředí, stavební odpad CÍLE KAPITOLY Seznámení s důležitými zákony týkajícími se problematiky životního prostředí. ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU KAPITOLY 4 hodiny VÝKLAD Životní prostředí je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů, včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Složkami ŽP jsou především ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. 4.1 Legislativní rámec ŽP: 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny 123/1998 Sb. Zákon o právu na informace o životním prostředí 100/2001 Sb. Zákon o posuzování vlivů na živ. prostředí EIA 25/2008 Sb. zákon o integrovaném registru znečišťování (IRZ) a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) (12/02/08) novela 169/2013 Sb. (01/10/13) 76/2002 Sb. Zákon o integrované prevenci (IPPC), nov. 69/2013 Sb. a 288/2013 Sb. Prováděcí vyhláška k zákonu o IPPC Další zákony: Horní zákon, Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, Lesní zákon, Zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, 37

38 Voda: 254/2001 Sb. Vodní zákon 274/2001 Sb. Zákon o vodovodech a kanalizacích 431/2001 Sb. Vyhláška o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci 7/2003 Sb. Vyhláška o vodoprávní evidenci 61/2003 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech 450/2005 Sb. Vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Dále např.: Vyhláška, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, Zákon o povodích, Vyhláška o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových atd. Ovzduší: 201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší 415/2012 Sb. Vyhláška MŽP o přípustné úrovni znečišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 383/2012 Sb. Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů 73/2012 Sb. Zákon o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech 257/2012 Sb. Vyhláška o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu a fluorovaných skleníkových plynů. Přímo platná legislativa EU: 38

39 1005/2009/ES 842/2006/ES plynech Nařízení EP a Rady EU o látkách poškozujících ozónovou vrstvu Nařízení EP a Rady EU o některých fluorovaných skleníkových 1494/2007/ES Nařízení komise EU, kterým se stanoví způsob označování a další požadavky na označování produktů a zařízení obsahující určité fluorované skleníkové plyny 1516/2007/ES nařízení Komise EU, kterým se stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny Chemické látky: 350/2011 Sb. Chemický zákon 402/2011 Sb. Vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí - platná do /2006 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky 394/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu Přímo platná legislativa EU: 1907/2006/ES Nařízení EP a rady EU o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky (REACH) 689/2008/ES Nařízení EP a Rady EU o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek 1272/2008/ES Nařízení EP a Rady EU o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP) - platná od pro látky a od pro směsi Odpady: 181/2001 Sb. Zákon o odpadech 39

40 381/2001 Sb. Vyhláška MŽP, kterou se stanoví Katalog odpadů 383/2001 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady 294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. 477/2001 Sb. Zákon o obalech 237/2002 Sb. Vyhláška o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků 352/2005 Sb. Vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady 352/2008 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s autovraky 170/2010 Sb. Vyhláška o bateriích a akumulátorech Přímo platná legislativa EU: 850/2004/ES 1013/2006/ES Nařízení EP a Rady EU o perzistentních organických látkách Nařízení EP a Rady EU o přepravě odpadů Evropská dohoda o přepravě nebezpečných věcí ( ) vyhl.64/1987 Sb. atd Problematika odpadů ve stavebnictví Dle 3 odst. 1 zákona č.185/2001 Sb. o odpadech je odpadem každá movitá věc, které se osoba (firma) zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ji zbavit a to bez ohledu na to, jedná-li se o převod úplatný či bezúplatný. Úmysl zbavit se movité věci: která vzniká u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání jako vedlejší produkt při výrobě nebo přeměně energie, při nakládání s látkami, výrobě výrobků, při jejich využívání nebo při poskytování služeb jejichž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo Zákon se nevztahuje

41 - na nakládání s těžebním odpadem (povrchové a hlubinné doly odpad z důlní činnosti), s nepoužitelnými léčivy a návykovými látkami, s vedlejšími produkty živočišného původu (zbytky z kuchyní a jídelen) - na nakládání s nekontaminovanou zeminou a jiným přírodním materiálem vytěženým během stavby, pokud bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. Výrobky z odpadů - 3 Doplnění podmínky při zpracování odpadů (odpad přestává být odpadem): věc splňuje kritéria pro výrobky, případně kritéria stanovená předpisy EU nařízení 333/2011/ES ke kovovému šrotu (železo, ocel, hliník) nařízení 1179/2012/ES ke skleněným střepům nařízení 715/2013/ES k měděnému šrotu Odpad a původce- 4 V pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, rozhoduje KrÚ na žádost vlastníka nebo z moci úřední. Vedlejší produkt 3 odst. 5 zák. Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale vedlejším produktem pokud je současně splněno: a) vzniká jako nedílná součást výroby, b) její další využití je zajištěno, c) její další využití je možné bez dalšího speciálního zpracování (přepracování), než je běžná výrobní praxe, d) její další využití je v souladu s právními předpisy (ČSN) nepoškodí zdraví ani ŽP Jako příklad: kovový šrot, železné nebo dřevěné piliny, dřevěné nebo plastové odřezky atd. Některé druhy odpadu přestávají být odpadem 3, odst. 6 pokud: 41

42 a) věc se běžně využívá ke konkrétním účelům, b) pro věc existuje trh nebo poptávka, c) věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky a d) využití věci je v souladu s právními předpisy (č.22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky) a nepoškodí zdraví a ŽP Hierarchie způsobů nakládání s odpady 9a a) předcházení vzniku odpadů b) příprava k opětovnému použití c) recyklace odpadů d) jiné využití odpadů, například energetické využití Energetické Využití Odpadů - PRAHA, BRNO, LIBEREC e) odstranění - skládkování 16 Povinnosti původců odpadů 1) Původce odpadů je povinen a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle 5 a 6 zákona č. 185/2001 Sb., b) zajistit přednostní využití odpadů v souladu s 11 zákona, c) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle 12 odst. 3 (ta se pak stane se jejich původcem ve vztahu k dalším subjektům), a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností ekotoxické rozbory, výluhy atd. e) shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, 42

43 f) zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem záchytné vany, uzamčené sklady, g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v 26. Tuto evidenci archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem, h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, i) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy j) ustanovit odpadového hospodáře za podmínek stanovených tímto zákonem podle 15, tj. 100 t Nebezpečných odpadů a nebo 1000t Ostatních odpadů k) platit poplatky za ukládání odpadů na skládky způsobem a v rozsahu stanoveném v tomto zákoně. Zařazování odpadů podle kategorií - 6,16,18 Zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud: vykazuje alespoň jednu nebezpečnou vlastnost (příloha 2), H1-H15 Výbušnost; oxidační schopnost; hořlavost; dráždivost; škodlivost zdraví; toxicita; karcinogenita; žíravost; infekčnost; teratogenita; mutagenita; schopnost uvolňovat toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami; senzibilita; ekotoxicita; schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstranění je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný, nebo je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených Katalogu odpadů jako nebezpečný Přeprava odpadů 43

44 Povinnost značit vozidla písmenkem A (Abfall - odpad) vychází z vyhlášky č. 374/2008 Sb. a dále ze zákona o odpadech č.185/2001 Sb. v 24. Tato vyhláška se v 1 úvodní ustanovení odkazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1013/2006 o přepravě odpadů. Toto nařízení se však týká mezistátní přepravy odpadů a tudíž se část odborné veřejnosti může domnívat, že by měla cedulka A (30x40cm) označovat pouze nákladní vozy, které uskutečňují mezistátní přepravu odpadů. ČR však toto nařízení uchopila tak, že stanovila, že všechny vozy, které přepravují odpad na pozemních komunikacích, musí být vybaveny touto cedulkou, nerozhoduje tedy vnitrostátní či mezistátní doprava. Evidence při přepravě NO - 40 (účinné od 01/10/14) vede se elektronicky prostřednictvím ISPOP (nevede při vnitropodnikové přepravě v areálu provozovny vlastními vozidly) před zahájením přepravy musí odesílatel a příjemce vyplnit evidenční list (EPNO) v ISPOP odesílatel provede kontrolu druhu a množství NO a jedno podepsané EPNO připojí k zásilce pokud k přepravě v uvedeném termínu nedojde, odesílatel EPNO v ISPOP do 24 h zruší příjemce v ISPOP potvrdí přijetí odpadu do konce následujícího pracovního dne příjemce v ISPOP případně upraví údaj o hmotnosti (odesílatel má možnost upravený údaj v ISPOP potvrdit nebo odmítnout) 44

45 pokud příjemce nepotvrdí převzetí NO, musí odesílatel neprodleně zjistit, co se s NO stalo (nepřevzatý odpad musí odesílatel přepravit zpět a vyznačit to v ISPOP) pokud nesouhlasí druhy odpadů a kusy obalů v zásilce s EPNO, příjemce toto vyznačí na listě a do konce pracovního dne i v ISPOP rozsah a způsob přepravy stanoví vyhláška (novelizace 383/2001 Sb.) (k údajům z ISPOP mají přístup příslušné orgány státní správy) Zpětný odběr - 38 použité výrobky (oleje, výbojky a zářivky, pneumatiky, elektrozařízení) je možné odevzdat formou zpětného odběru vztahuje se na výrobky od konečných uživatelů (dříve spotřebitelů) (konečným uživatelem - právnická nebo fyzická osoba užívající výrobek) zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání oprávněné osobě na požádání povinnost vystavit potvrzení o ZO Zpětný odběr pneumatiky b (od ) povinnost zajistit minimální úroveň ZO pneumatik ve výši 35 % za každý kalendářní rok podat návrh na zápis do Seznamu povinných osob (PO) na MŽP do 60 dnů od prvního uvedení pneumatik nebo vozidel s pneumatikami na trh Zákon 565/1990 Sb. ČNR: zákon o místních poplatcích v 10b odst. 4 od Sazbu poplatku tvoří: a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok a b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 750 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok. Obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. 45

46 (Kaplice 1000 Kč/osobu a rok.) V roce 2011 každý Čech vyprodukoval 320 kg odpadů a vytřídil v průměru 38,9 kg odpadů (plastů, papíru, skla a nápojového kartonu). V roce 2012 dosáhla celková produkce odpadů v ČR 23,4 milionů tun. Z toho nebezpečný odpad tvořil tisíc tun (6,4 %). V porovnání se státy EU při přepočtu na jednoho obyvatele se ČR pohybuje okolo kg, zatímco průměr EU je okolo kg na obyvatele. Z celkového množství odpadů připadá na podnikovou sféru 19,9 mil. tun, z toho 75 % produkuje přibližně 300 firem. Téměř polovinu (1,8 mil. tun) skládkovaného odpadu tvořil komunální odpad, tedy odpad vzniklý na území obce (z domácností, ale také ze škol, úřadů a od drobných živnostníků). Komunálního odpadu bylo v roce 2012 v ČR vyprodukováno 3,2 mil. tun. Každý obyvatel v loňském roce do kontejnerů či popelnic odložil 308 kg odpadků, z toho 14 % separováno. Každý obyvatel v loňském roce vytřídil 14 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 4 kg kovů a 4 kg ostatních odděleně sbíraných složek celkem 43kg. Díky následnému dotřiďování směsného komunálního odpadu bylo v roce 2012 celkem recyklováno 21 % komunálních odpadů. Přesto, že došlo k nárůstu o 6 % proti předchozímu roku, stále patříme v recyklaci k podprůměrným zemím v rámci EU. Například sousední Německo recykluje přibližně dvakrát více (větší produkce). 4.3 Integrovaný systém plnění ohlašovacích povinností - (ISPOP) 25/2008 Sb. zákon o integrovaném registru znečišťování (IRZ) a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) (12/02/08) novela 169/2013 Sb. (01/10/13) ISPOP - Oblasti hlášení ISPOP zajišťuje příjem, zpracování a validaci vybraných hlášení v oblasti životního prostředí: IRZ za provozovnu. Ovzduší za vyjmenované zdroje (příloha č. 2 zákona) 46

47 Voda odběry, vypouštění, akumulace atd. Odpady - za všechny provozovny pokud v součtu více jak 100kg N a nebo 100 t O odpadů Obaly pokud není smlouva s autorizovanou společností EKO-KOM (jednotlivá hlášení viz samostatná příloha) Všechna vymezená hlášení se od roku 2012 podávají pouze přes ISPOP! centrální ohlašovací místo v oblasti ŽP pro výkon veřejné správy (ORP, KÚ, ČIŽP, MŽP, SFŽP) v elektronické podobě nezakládá nové ohlašovací povinnosti ohlašované údaje se předávají v datovém standardu zveřejněném pro každý rok MŽP (možnost využití zveřejněných pdf formulářů) Ohlašování do integrovaného registru znečišťování (IRZ) úniky vymezených látek do ovzduší, vody a půdy nebo přenosy v odpadních vodách při překročení prahových hodnot stanovených v příloze II nařízení E- PRTR (166/2006/ES) přenosy mimo provozovnu více jak 2 t NO/rok nebo 2000 t OO/rok úniky styrenu a formaldehydu při překročení prahových hodnot stanovených přílohou 1 nařízení 145/2008 Sb. přenosy vymezených látek v odpadech při překročení prahových hodnot stanovených přílohou 2 nařízení 145/2008 Sb. Hlášení do IRZ přes ISPOP do 31. března následujícího roku při všech úmyslných, havarijních, pravidelných a nepravidelných činnostech 47

48 společný PDF formulář pro E-PRTR i IRZ (údaj se nastavuje při registr. provozovny IRZ) hlášení do IRZ nenahrazuje jiná hlášení! (např. souhrnnou provozní evidenci ZZO, roční hlášení o odpadech ad.) uvádí se zvlášť běžné a havarijní úniky uvádí se metody zjišťování, případně recipient či osoba oprávněná k převzetí odpadů HLÁŠENÍ PRO VODNÍ BILANCI do se zasílá správci povodí při: odběru povrchových a podzemních vod nad 6000 m 3 /rok nebo 500 m 3 /měsíc vypouštění odpadních nebo důlních vod do vod povrchových nebo podzemních nad 6000 m3/ rok nebo 500 m3/ měsíc akumulaci nebo vzdouvání povrchových vod nad 1 mil. m 3 / rok HLÁŠENÍ O PRODUKCI A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY původci při produkci nebo nakládání s více než 100 kg NO nebo 100 t OO za rok (týká se součtu za všechny provozovny), oprávněné osoby bez ohledu na množství do 15. února výběr ORP podle místa provozovny zvlášť za každou provozovnu (činnost, mobilní zařízení) a za každý druh odpadu HLÁŠENÍ OVZDUŠÍ - SPE ohlašují pouze provozovatelé vyjmenovaných zdrojů podle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb. (bez ohledu na množství emisí) za jednotlivé provozovny ohlašují se i zdroje, které nebyly daný rok v provozu (pouze stálé údaje) 48

49 chovy hospodářských zvířat se neohlašují (pozor ale na hlášení do IRZ 10 t amoniaku) Termín podání hlášení zatím není v zákoně uveden Chemický zákon (Ch) č. 350/2011 Sb. vztahuje se na chemické látky (klasifikace) a směsi (klasifikace, balení a označování) klasifikaci a hodnocení látek a směsí provádí dovozce nebo následný uživatel, který je uvádí na trh balení a označování látek a směsí provádí dodavatel uvádějící, který je uvádí na trh Obr. č. 1 Označení nebezpečných vlastností pro látky: Obr č. 2 Označení nebezpečných vlastností pro směsi: STANDARDNÍ VĚTY O NEBEZPEČNOSTI (tzv. R/H-věty) a POKYNY PRO BEZPEČNÉ ZACHÁZENÍ (tzv. S/P-věty) 49

50 4.4 Kácení dřevin zahrada = pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti stromořadí = souvislá řada nejméně 10 stromů s pravidelnými rozestupy (i s chybějícími stromy; mimo ovocné sady a plantáže dřevin) pozor i stromy pod 80 cm obvodu zapojený porost = soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Vyhláška 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (15/07/13) dříve ve vyhlášce 395/1992 Sb. NV 318/2013 Sb. o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit - NATURA 2000 (27/09/13) Metodické doporučení MŽP ke kácení dřevin se souhlasem obce (správy NP) souhlas není potřeba: při pěstebních zásazích, ze zdravotních důvodů (nutné ale oznámit min. 15 dnů předem na ORP) Při bezprostředním hrožení života, zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu (nutné oznámit do 15 dnů po kácení) Souhlas není potřeba (není nutné ani oznamovat): stromy obvodu kmene do 80 cm (ve výšce 1,3 m) zapojené porosty dřevin do plochy 40 m 2, plantáže dřevin (zapsané v katastru) dřeviny v zahradách výjimka se nevztahuje na významné krajinné prvky a stromořadí 50

51 4.5 Stavební a demoliční odpady Tab. č. 1 Produkce stavebních odpadů v ČR v letech Tab č. 2 Produkce stavebních recyklátů v ČR v letech

52 4.5.1 Stavební odpady a recykláýty: Recykláty ze stavebního a demoličního odpadu musí splňovat nejen technické parametry dle požadavků na jejich konečné uplatnění (dle příslušných ČSN EN), ale je třeba je posuzovat i z hlediska jejich potenciálního vlivu na životní prostředí a zdraví člověka. Ke stanovení nebezpečných složek stavebních odpadů v sušině a ve výluhu se využívají limity dané vyhláškou č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Vyhláška stanovuje nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů (tab. č vyhlášky), tak také limity ekotoxikologických testů (tab. č vyhlášky). Stanovení 14 nebezpečných vlastností se provádí dle vyhlášky č. 376/2001 Sb. Pro stanovení hmotnostní aktivity radionuklidů se postupuje podle zákona č. 18/1997 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 307/2002 Sb., se změnou ve vyhlášce č. 499/2005 Sb. SROVNÁNÍ LEGISLATIVNÍCH LIMITŮ OBSAHU NEBEZPEČNÝCH LÁTEK V SMĚSNÝCH DEMOLIČNÍCH ODPADECH 52

53 Pro hodnocení environmentálních vlivů, třídění a zkoušky recyklovaného kameniva neplatí v rámci EU jednotný systém. Tab č. 3 Legislativní limity obsahu nebezpečných látek v směsných demoličních odpadech Jestliže chceme, aby se inertní stavební odpady (jako jsou zeminy, betony a cihelné sutě) vracely zpět do stavební výroby ve formě recyklátů, je třeba najít vhodný poměr mezi nastavenými limity pro opětovné využití těchto odpadů a rizik hrozících při jejich použití na lidské zdraví či životní prostředí v místě použití. Výsledky analýz vzorků recyklátů z recyklačních center stavebních odpadů ukazují, že v praxi je využitelných do zhruba 20 % všech recyklátů, které splní podmínky nastavených limitů škodlivin v sušině. V případě, že bychom nastavili limit pro nejčastěji překračovanou nebezpečnou látku - arsen, došlo by k zásadní změně ve vyhodnocení. Při současném limitu 10 mg/kg nevyhovělo 73 % recyklátů, které se nemohou dále využít. 53