Příručka postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu (PCI)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příručka postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu (PCI)"

Transkript

1 MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Příručka postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu (PCI) [podle čl. 9 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013] Praha Květen

2 O B S A H I. Úvod... 3 II. Základní informace o prioritních koridorech a oblastech energetické infrastruktury a projektech společného zájmu v České republice.. 5 III. Základní principy Nařízení při povolování projektů společného zájmu (PCI) 8 IV. Posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA). 12 V. Zákonné povolovací postupy 20 Přílohy 1. Právní předpisy a dotčené orgány v zákonných povolovacích postupech Žádosti a dokumentace Účast veřejnosti přehled fází a prostředků účasti veřejnosti Kontaktní adresy Schémata 127 2

3 I. Úvod Souborem právních předpisů z roku 2009 označovaných jako klimaticko-energetický balíček si Evropská Unie ( EU ) stanovila cíle, ke kterým hodlá do roku 2020 dospět. Jde například o snižování emisí skleníkových plynů (GHG), zabezpečení dodávek energie a podpora růstu, konkurenceschopnosti a pracovních míst, prostřednictvím efektivního přístupu využívajícího špičkové technologie a zajišťujícího účinnost zdrojů. Ke splnění daných cílů má vést optimalizace rozvoje sítí na evropské úrovni. V souvislosti s tím mají být do roku 2020 realizovány investice v řádu 200 miliard EUR pro vybudování nové infrastruktury v rámci EU. Komplexní politický a právní rámec pro optimalizaci rozvoje sítě na evropské úrovni stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne , kterým se stanoví hlavní směry transevropské sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (dále jen Nařízení ). Nařízení bylo vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie dne , v platnost vstoupilo dne a podle čl. 24 se použije ode dne , s výjimkou čl. 14 a 15. Toto Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech EU. Nařízení identifikuje dvanáct strategických prioritních koridorů a zeměpisných oblastí energetické infrastruktury s transevropským/přeshraničním rozměrem a upravuje proces zavedení unijních seznamů projektů společného zájmu, platných vždy 2 roky; tyto projekty mají přispět k rozvoji sítí v jednotlivých koridorech. Podle článku 2 odst. 4 Nařízení se projektem společného zájmu rozumí projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze č. I, a který je uveden na unijním seznamu společného zájmu. Projektem se podle Nařízení (čl. 2 odst.3) rozumí jedno nebo více vedení, potrubí, zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury Nařízení má usnadnit včasné provádění projektů společného zájmu racionalizací, užší koordinací, urychlením povolovacího postupu a zvyšováním účasti veřejnosti na něm. Projekty společného zájmu mají mít prospěch ze zlepšeného provádění platných právních předpisů a může u nich existovat nárok na financování efektivnějšího povolovacího řízení. Pro zařazení do unijního seznamu musely navržené projekty splnit několik podmínek, zejména přinášet významný prospěch alespoň dvěma členským státům, přispívat k integraci a větší hospodářské soutěži, zlepšovat zabezpečení dodávek energie a vést ke snižování emisí oxidu uhličitého. Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1391/2013 ze dne byla do Nařízení doplněna nová příloha č. VII, která obsahuje unijní seznam projektů společného zájmu. Nařízení Komise je publikováno v Úředním věstníku Evropské unie. Těmto projektům společného zájmu přiznává Nařízení prioritní status a deklaruje jejich nezbytnost z hlediska energetické politiky, bez ohledu na přesné umístění, trasu či technologii. Za usnadňování a koordinaci procesu povolování pro projekty společného zájmu odpovídá 3

4 jeden vnitrostátní orgán příslušný orgán, který si určil každý členský stát; pro Českou republiku je jím Ministerstvo průmyslu a obchodu vzhledem k působnosti, kterou mu svěřuje energetický a stavební zákon. Nařízení uložilo každému členskému státu, aby si pro usnadnění koordinace povolovacích procesů směřujících k vydání komplexního rozhodnutí zvolilo jeden ze systémů upravených v článku 8 odst. 3 písm. a), b) a c), a to integrovaný systém, koordinovaný systém nebo systém spolupráce; Česká republika zvolila systém spolupráce. Nařízení upravuje procesy, které mají zabezpečit zkrácení lhůt pro povolení realizace projektu společného zájmu na 3 roky a 6 měsíců od zahájení povolovacího řízení. Zkrácení lhůt však nebude na úkor účasti veřejnosti na těchto procesech, naopak zabezpečuje se větší informovanost veřejnosti a participace na rozhodování o projektech společného zájmu ještě ve fázích, kdy je možné ovlivnit finální řešení. Povolovací proces se skládá ze dvou částí postupů. Postupu před podáním žádosti, pro který je vymezena lhůta 2 roky; zahrnuje vypracování veškerých zpráv o stavu životního prostředí, které má předkladatel projektu opatřit. Následuje zákonný povolovací postup, jenž by měl proběhnout do 1 roku a 6 měsíců. Za podmínek upravených Nařízením lze v jednotlivých případech lhůty prodloužit, maximálně o 9 měsíců dohromady. Proces udělování povolení pro projekty společného zájmu a postupy z nichž se skládá, právní předpisy, z nichž vychází, subjekty, které se jej účastní je popsán v této příručce a připojených přílohách. Obsah příručky vychází z přílohy VI bodu 1 Nařízení. Příručka je zpracována podle právního stavu k Protože Nařízení si vyžaduje mimo nelegislativních opatření také legislativní změny, které se dotknou několika zákonů a jejich prováděcích předpisů, a které musí být podle Nařízení přijaty v průběhu roku 2015, bude v návaznosti na ně příručka aktualizována. Pro podporu členských států při vymezování a provádění přípravných nelegislativních a legislativních opatření s cílem racionalizovat a zajišťovat soudržné uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí pro projekty společného zájmu (PCI) podle práva unie vydala Evropská komise Pokyny pro zefektivnění postupů posuzování vlivů projektů společných zájmů (PCI) na životní prostředí (dostupné na 4

5 II. Základní informace o prioritních koridorech a oblastech energetické infrastruktury a projektech společného zájmu v České republice Nařízení upravuje mimo jiné vymezení prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury a postup při vytvoření unijního seznamu projektů společného zájmu (PCI). Podle přílohy I Nařízení se území České republiky dotýkají tyto významné koridory v uvedených oblastech energetické infrastruktury: 1. Prioritní koridory pro přenos elektřiny 3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.. 2. Prioritní koridory pro přepravu zemního plynu 6) Severojižní propojení plynárenských sítí ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě: plynárenská infrastruktura pro regionální propojení oblasti a Baltského moře, Jadranu, Egejského moře, Černého moře a východního Středomoří uvnitř těchto oblastí a pro posílení diverzifikace a bezpečnosti dodávek zemního plynu.. 7) Jižní koridor pro přepravu zemního plynu: infrastruktura pro přepravu plynu od Kaspického moře, ze Střední Asie, Blízkého východu a východního Středomoří do Unie s cílem zvýšit diverzifikaci dodávek zemního plynu.. 3. Prioritní koridory pro přepravu ropy 9) Propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě: interoperabilita ropovodních sítí ve střední a východní Evropě s cílem zvýšit bezpečnost dodávek a snížit rizika pro životní prostředí.. Nařízení Komise v přenesené pravomoci EU ze dne , příloha VII nařízení, která obsahuje unijní seznam projektů společného zájmu mimo jiné i v České republice: 3. Prioritní koridor - severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě 3.11 Seskupení projektů v České republice vnitřní vedení za účelem zvýšení kapacity na severozápadních a jižních hranicích obsahující následující projekty společného zájmu: Vnitřní vedení mezi místy Vernéřov a Vítkov Vnitřní vedení 400 kv mezi Vernéřovem a Vítkovem, přestavované převážně z dvojitého vedení 220 kv o celkové délce cca 75 km; stavba nové rozvodny 400 kv Vítkov a stavba nové rozvodny 400 kv Vernéřov. Nové dvojité vedení bude umístěno na území Ústeckého a Karlovarského kraje. Trasa nového dvojitého vedení V487/V488 je uvedena pod č. E 2 5

6 v Politice územního rozvoje ČR 2008, počítá se s ní i v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut v zásadách územního rozvoje obou krajů Vnitřní vedení mezi místy Vítkov a Přeštice Nový dvojitý přenosový profil mezi novou rozvodnou 400 kv Vítkov a stávající rozvodnou 400 kv Přeštice o celkové délce přibližně 86 km, bude přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kv mezi rozvodnami 220 kv Přeštice a Vítkov; bude umístěno na území Karlovarského a Plzeňského kraje. Záměr je uplatněn v Politice územního rozvoje ČR 2008 a počítá se s ním i v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut v zásadách územního rozvoje Plzeňského a Karlovarského kraje.] Vnitřní vedení mezi místy Přeštice a Kočín Vnitřní vedení mezi Přešticemi a Kočínem. Zdvojení stávajícího vedení 400 kv v délce okolo km posílí přenosový profil mezi transformovnami Kočín a Přeštice zdvojením stávajícího nadzemního vedení 400 kv; rozšíření a celková rekonstrukce stávající rozvodny 400/110 Kočín. Trasa zdvojeného vedení probíhá územím Plzeňského a Jihočeského kraje. Záměr je uplatněn v Politice územního rozvoje ČR 2008 a počítá se s ním v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut v zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje a uplatněn do připravované aktualizace zásad územního rozvoje Jihočeského kraje Vnitřní vedení mezi místy Kočín a Mírovka Vnitřní vedení 400 kv mezi Kočínem a Mírovkou. Nové dvojité vedení (označované jako V406/V407) přenosové soustavy mezi uzly 400 kv Kočín a 400 kv Mírovka umožní vyvedení výkonu těchto zdrojů do spotřební oblasti napájené z transformace 400/110 kv Mírovka; součástí je také rozšíření a celková rekonstrukce stávající rozvodny 400/110 kv v Mírovce. Vedení V406/V407 s celkovou délkou přibližně 121 km je umístěno na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Záměr výstavby je promítnut do vládou schválené Politiky územního rozvoje ČR 2008, počítá se s ním i v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut do zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Výstavba nové smyčky vedení V413 (zasmyčkování přenosového profilu mezi rozvodnami 420 kv Hradec východ a Prosenice) do rozvodny Mírovka s celkovou délkou přibližně 26 km je jednou z nejdůležitějších akcí pro usměrnění toku výkonu ve směru ze západu na východ. Záměr je uplatněn ve schválené Politice územního rozvoje ČR 2008, počítá se s ním i v připravované aktualizaci. Záměr je promítnut v zásadách územního rozvoje Kraje Vysočina Vnitřní vedení mezi místy Mírovka a Čebín Vnitřní vedení mezi Mírovkou a Čebínem. Stávající vedení 400 kv v délce 85,5 km bude zdvojeno novým vedením 400 kv. Projekt se dotýká území Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Probíhají jednání o promítnutí záměru do Politiky územního rozvoje ČR a do zásad územního rozvoje obou krajů. Uvedené projekty, spolu s dalšími, jsou součástí desetiletého investičního plánu rozvoje přenosové soustavy, který je společnost ČEPS, a. s., podle 24 odst. 10 písm. j) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), povinna zpracovat. Plán byl na základě 6

7 závazného stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu schválen rozhodnutím Energetického regulačního úřadu čj ERU ze dne ; je veřejně dostupný na webových stránkách ČEPS. Podrobnější údaje i s grafickým vyjádřením tras vedení lze získat na 6. Prioritní koridor severojižní propojení plynárenských sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě obsahuje 6.1 Seskupení projektů České republiky - Polsko modernizace, propojení a související vnitřní posílení v západním Polsku obsahuje projekty společného zájmu Propojení Polsko Česká republika [v současné době označované jako STORK II] mezi místy Libhošť-Hať (CZ/PL) - Kedzierzyn (PL); další projekty pouze na území Polska. Hlavním cílem projektu STORK II je výstavba druhého obousměrného česko-polského plynovodu, který umožní bezpečnou a spolehlivou přepravu plynu mezi oběma zeměmi. Nový plynovod bude součástí české a polské přepravní soustavy plynu. Partnerem projektu na polské straně je provozovatel přepravní soustavy GAZ-SYSTÉM. Předpokládaná délka trasy nového vysokotlakého plynovodu (DN 1000,PN 73,5) na území České republiky je 52 km Obousměrné propojení mezi Rakouskem a Českou republikou, a to v místech Baumgarten (AT) a Reinthal (ČR/AT) Břeclav (ČR). Obousměrný rakousko-český propoj (BACI) 61 km (12 km na území ČR Jihomoravský kraj) Projekt společného zájmu spojení jižní části českého přepravního systému v bodě Oberkappel (AT). Plynovod bude sloužit jako první přímé propojení na rakousko-německou hranici do bodu Oberkappel a bude součástí severojižního koridoru ve střední Evropě (cca 75 km Jihočeský kraj). Na svých webových stránkách informuje společnost NET4GAS, s. r. o., o uvedených projektech jako o projektech společného zájmu také v Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy 2014 až Prioritní koridor propojení dodávek ropy ve střední a východní Evropě obsahuje 9.4 Projekt společného zájmu - ropovod Litvínov (ČR) Spergau (Německo): projekt na rozšíření ropovodu Družba vedoucího surovou ropu do rafinérie TRM Spergau. 7

8 III. Základní principy Nařízení při povolování projektů společného zájmu (PCI) Projekty společného zájmu budou využívat zrychlené zjednodušené postupy udělování povolení, dokonalejší regulaci a případnou finanční pomoc v rámci nástrojů pro propojení Evropy. Nařízení rámcově upravuje povolovací postupy a také účast veřejnosti. Nařízení stanoví povinnosti předkladatelů projektů společného zájmu. Podle čl. 2 odst. 6 písm. a) Nařízení se předkladatelem projektu rozumí provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo investor rozvíjející projekt společného zájmu. Předkladateli projektů společného zájmu v České republice jsou pro jednotlivé projekty: Projekty společného zájmu - Unijní seznam č provozovatel přenosové sítě elektřiny v ČR ČEPS, a.s. Elektrárenská 774/ Praha 10 Projekty společného zájmu - Unijní seznam č ; č. 6.4; č provozovatel přepravní soustavy plynu v ČR NET4GAS, s. r. o Na Hřebenech II 1718/ Praha 4 Nusle Projekt společného zájmu Unijní seznam č. 9.4 jediný vlastník a provozovatel ropovodu Družba MERO ČR, a. s. Veltruská Kralupy nad Vltavou Nařízení v čl. 8 odst. 1 požaduje, aby každý členský stát určil jeden vnitrostátní příslušný orgán, který odpovídá za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení pro projekty společného zájmu (PCI). 8

9 Orgánem odpovědným za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení pro projekty společného zájmu ( příslušný orgán ) v České republice bylo určeno: Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku Praha 1 Nařízení v čl. 8 odst. 3 stanoví, že příslušný orgán přijme opatření k usnadnění vydání komplexního rozhodnutí podle jednoho ze systémů uvedených pod písm. a) až c) citovaného ustanovení. Komplexním rozhodnutím se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudu či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením [článek 2/2)]. Povolovací proces nepřekročí dobu 3 let a 6 měsíců. Česká republika zvolila systém spolupráce podle čl. 8 odst. 3 písm. c) Nařízení. Systém spolupráce spočívá v tom, že přijetí komplexního rozhodnutí koordinuje příslušný orgán způsobem uvedeným v čl. 8 odst. 3 písm. c) Nařízení. Umožňuje bez velkého přesunu věcné působnosti a vytváření nových správních orgánů využít stávající systém rozhodování o stavebních záměrech, kterými ve smyslu stavebního zákona projekty společného zájmu jsou. Komplexní rozhodnutí je výsledkem povolovacího procesu, upraveného v čl. 10 Nařízení, který se skládá ze dvou částí. První část označovaná jako postup před podáním žádosti zahrnuje období mezi zahájením povolovacího postupu a přijetím dokumentace žádosti příslušným orgánem (MPO) a proběhne v orientační době dvou let. Podle Nařízení pro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašle předkladatel projektu příslušnému orgánu (MPO) písemné oznámení o projektu obsahující dostatečně podrobný popis. Příslušný orgán (MPO) přijetí oznámení potvrdí a datum podpisu potvrzení je dnem zahájení procesu povolování. Do tří měsíců od zahájení procesu musí příslušný orgán (MPO) oznámení písemně uznat nebo projekt zamítnout z důvodů jeho nezralosti pro povolovací postup. První část povolovacího postupu zahrnuje vypracování nezbytných zpráv o životním prostředí, které má předkladatel projektu vypracovat. Druhá část označovaná jako zákonný povolovací postup zahrnuje vydání komplexního rozhodnutí, které při povoleném systému spolupráce sestává z více správních rozhodnutí (např. územního rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení) nezbytných pro realizaci projektu společného zájmu (PCI), nepřekročí dobu jeden rok a šest měsíců. Podle čl. 10 odst. 2 Nařízení doba trvání obou postupů dohromady nepřekročí dobu tří let a šesti měsíců. Nařízení pamatuje i na povinnost prodloužení lhůt příslušným orgánem (dohromady o maximálně 9 měsíců). 9

10 Podle čl. 10 odst. 6 Nařízení stanovenými lhůtami nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a práva Unie, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem. Nařízení v čl. 10 odst. 4 upravuje postup před podáním žádosti, ve kterém má významnou roli příslušný orgán (MPO), které jako příslušný orgán po přijetí oznámení podle čl. 10 odst. 1 písm. a) Nařízení v součinnosti s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určí rozsah materiálu a úroveň podrobností informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 Nařízení. Příslušný orgán (MPO) na základě toho vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem a ostatními dotčenými orgány podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI bodě 2 Nařízení. U projektů, které překročí hranice států s cílem sladění svých harmonogramů, vypracují příslušné orgány společný rozpis. Příslušný orgán (MPO) je povinen po obdržení návrhu dokumentace žádosti jménem dalších dotčených orgánů si vyžádat v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací. Nařízení v čl. 10 odst. 5 stanoví odpovědnost předkladatele projektu za úplnost a kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti mu ukládá povinnost co nejdříve požádat o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán (MPO). Předkladatel projektu je zavázán spolupracovat s příslušným orgánem (MPO) na dodržení stanovených lhůt a podrobného harmonogramu. Nařízení v čl. 9 upravuje průhlednost a účast veřejnosti, v rámci které je vydávána i tato příručka. Nařízení stanoví v příloze VI bodě 3 zásady pro účast veřejnosti na procesu udělování povolení, aniž by byly dotčeny požadavky podle Aarhuské úmluvy, Espoo konvence a požadavky příslušného práva EU. Předkladatel projektu v orientační lhůtě tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle čl. 10 odst. 1 písm. a) Nařízení vypracuje a předloží příslušnému orgánu (MPO) koncepci účasti veřejnosti v návaznosti na proces nastíněný v příručce a v souladu s obecnými zásadami účasti veřejnosti. Příslušný orgán (MPO) koncepci účasti veřejnosti schvaluje, pokud není třeba požadovat její úpravy v souladu s požadavky na řízení. Předkladatel projektu je povinen postupovat podle schválené koncepce, jinak musí o změnách informovat příslušný orgán, který je oprávněn požadován její úpravy. Nařízení požaduje po předkladateli projektu provést před podáním konečné žádosti alespoň jednu veřejnou konzultaci, čímž nejsou dotčeny požadavky na účast veřejnosti podle směrnice EIA. Minimální požadavky na takovou veřejnou konzultaci jsou uvedeny v příloze VI bodě 5 Nařízení. Předkladatel projektu je povinen vypracovat zprávu o výsledcích projednání s veřejností, včetně těch, které se uskutečnily před zahájením procesu udělování povolení, a tuto předložit příslušnému orgánu. Výsledky všech veřejných projednání mají být zohledněny v komplexním rozhodnutí. V případě projektů přesahujících hranice států se mají uskutečnit podle čl. 9 odst. 5 veřejné konzultace v každém státě do dvou měsíců ode dne, kdy byla zahájena první konzultace. U projektů s potencionálními přeshraničními vlivy musí být aplikován článek 7 směrnice EIA a Espoo konvence a příslušný orgán sousedícího členského státu uvede v rámci oznamovacího postupu, který z dotčených orgánů se bude podílet na veřejných konzultacích. Předkladatelé projektů jsou povinni rovněž zveřejňovat příslušné 10

11 významné informace o projektu společného zájmu na internetových stránkách, a také s využitím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup. 11

12 IV. Posuzování vlivů provedení záměrů na životní prostředí (EIA) Úvodem Posuzování vlivů na životní prostředí je v České republice upraveno zákonem č. 100/2001 Sb. (zákon EIA), který nahradil předchozí právní úpravu podle zákona č. 244/1992 Sb. Tento významný nástroj prevence negativních vlivů na životní prostředí představuje komplexní a odborné vyhodnocení potencionálních vlivů provedení záměru na všechny složky životního prostředí a veřejné zdraví ještě před povolením vlastní činnosti, a to ve vzájemných souvislostech i s jinými záměry (kumulativní a synergické účinky). Současná platná právní úprava, stejně jako předchozí vychází z principů a metod tohoto nástroje, který se zrodil ve Spojených státech amerických a rozvinul se ve státech Evropské unie a navazuje na řadu mezinárodních dokumentů a předpisů EU. Z nich je nezbytné alespoň uvést zejména: Konvenci Evropské hospodářské komise OSN o posuzování vlivů na životní prostředí přesahující hranice států, přijatou v Espoo (Espoo konvence), Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU, o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Směrnice EIA), Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Směrnice SEA), Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/35/ES, kterou se zabezpečuje účast veřejnosti při vypracování některých plánů a programů týkajících se životního prostředí, Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES, o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, Mezinárodní úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí (Aarhuská úmluva), vyhlášena pod č. 124/2004 Sb.m.s. Posuzování vlivů na životní prostředí se rozlišuje, jak vyplývá ze shora uvedeného, na posuzování EIA záměrů (projektů) a posuzování SEA plánů a programů (koncepcí). Posuzování vlivů provedení záměrů na životní prostředí se podle platné právní úpravy provádí samostatným postupem před povolovacím řízením (např. podle stavebního zákona, horního zákona, vodního zákona, zákona o pozemkových úpravách) a jsou k němu příslušné podle jednotlivých kategorií záměrů a způsobu posuzování příslušné úřady, tj. krajské úřady ( 22 zákona EIA) a Ministerstvo životního prostředí ( 21 zákona EIA). Výjimku tvoří úprava spojení některých postupů při posuzování vlivů na životní prostředí s územním řízením podle 91 stavebního zákona, které je možné jen tehdy, když to krajský úřad ve zjišťovacím řízení nevyloučí, která je v důsledku infringementu Evropské komise navrhována ke zrušení. 12

13 Obecně k předmětu a způsobu posuzování vlivů záměru na životní prostředí Posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona EIA podléhají vymezené záměry, resp. stavby, činnosti a technologie, které jsou specifikovány v 4 odst. 1 zákona EIA, ve vazbě na přílohu č. 1 zákona. Tyto stavby, činnosti a technologie, resp. záměry, jsou ve vztahu k procesu posuzování v zásadě rozděleny do dvou kategorií posuzování. 1. Povinné posuzování záměrů a jejich změn, které se posuzují vždy v celém procesu posuzování, a vždy je k nim vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle 10 zákona EIA. K těmto záměrům a změnám náleží: Záměry uvedené v příloze č. 1 k zákonu EIA kategorii I; Změny záměrů uvedených v příloze č. 1 k zákonu EIA kategorii I, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; Regulační plán ve smyslu stavebního zákona, který stanoví podmínky pro provedení záměru podle přílohy č. 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. (tj. záměru, který podléhá obligatornímu posuzování), neboť podle 10i zákona EIA se regulační plán posuzuje jako záměr. 2. Výběrové posuzování staveb, činností a technologií, resp. záměrů, a jejich změn, které se posuzují v celém procesu posuzování jen v případě, se tak stanoví ve zjišťovacím řízení podle 7 zákona EIA. Jedná se o tyto stavby, činnosti a technologie, resp. jejich změnu: Změny záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona EIA kategorii I, pokud má být významně zvýšena kapacita a rozsah záměru nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a pokud se nejedná o změny záměrů uvedených v příloze č. 1 k zákonu EIA kategorii I, u kterých změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; Záměry uvedené v příloze č. 1 zákona EIA kategorii II; Změny záměrů uvedených v příloze č. 1 zákona EIA kategorii II, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, jeli uvedena, nebo pokud má být významně zvýšena kapacita a rozsah záměru nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání; Záměry uvedené v příloze č. 1 zákona EIA, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li uvedeny, tzv. podlimitní záměry, u kterých příslušný úřad nejprve stanoví, že budou podléhat zjišťovacímu řízení; Stavby, činnosti a technologie, které podle stanoviska orgánu ochrany přírody mohou samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti soustavy Natura 2000; Regulační plán ve smyslu stavebního zákona, který stanoví podmínky pro provedení záměru podle přílohy č. 1 zákona EIA (tj. záměru, který podléhá 13

14 fakultativnímu posuzování), neboť podle 10i zákona EIA se regulační plán posuzuje jako záměr. Zjišťovací řízení Výsledkem zjišťovacího řízení je odůvodněný písemný závěr stanovení povinnosti posuzovat nebo o rozsahu posuzování, který musí příslušný úřad neprodleně zaslat oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnit podle 16 zákona EIA. Pokud bylo předloženo oznámení záměru v rozsahu dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle přílohy č. 4 k zákonu EIA, může být proces posuzování dynamizován (časově zkrácen), neboť ve zjišťovacím řízení může příslušný úřad v případě, že nejsou odůvodněná nesouhlasná vyjádření, stanovit, že dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí není třeba zpracovávat a oznámení se považuje za dokumentaci. Zjišťovací řízení lze tedy rozlišovat na screening procesů vytřídění a na scoping proces stanovení rozsahu posuzování. Screening proces vytřídění provádí příslušný úřad v případě posuzování ve smyslu 7 odst. 1 zákona EIA podle zásad uvedených v příloze č. 2 k zákonu EIA s tím, že se přihlíží zejména k: a) povaze a rozsahu záměru a jeho umístění, b) okolnosti, zda záměr nebo změna záměru svou kapacitou dosahuje limitních hodnot uvedených u záměrů příslušného druhu v příloze č. 1 k zákonu EIA kategorie II, c) obdrženým vyjádřením veřejnosti, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávným celkům. Scoping proces stanovení rozsahu, resp. upřesnění informací, které je vhodné uvést do dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, provádí příslušný úřad ve smyslu 7 odst. 1 zákona EIA s ohledem na obdržená vyjádření veřejnosti, dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků a se zřetelem zejména na: a) povahu a druh záměru, b) faktory životního prostředí, které mohou být ovlivněny, c) současný stav poznatků metody posuzování. Oznámení a dokumentace Ten kdo hodlá provést záměr, resp. stavbu, činnost a technologii, nebo změnu záměru, které jsou předmětem posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví podle zákona EIA, (tj. oznamovatel záměru) je povinen zajistit a příslušnému úřadu nejprve předložit podle 6 odst. 1 zákona EIA oznámení záměru podle přílohy č. 3 k zákonu EIA. Oznámení je možné podle 6 odst. 5 tohoto zákona předložit i s obsahem a rozsahem dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle přílohy č. 4 k zákonu EIA nebo případně podle 6 odst. 5 zákona EIA 14

15 rovnou dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (pokud nejde o záměr podléhající mezistátnímu posuzování). V případě oznámení záměru a závěru zjišťovacího řízení, že záměr bude dále posuzován v celém procesu posuzování s vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a oznámení záměru nelze považovat za dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí, je oznamovatel záměru povinen dále zajistit a příslušnému úřadu předložit dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Oznámení záměru podle 6 odst. 4 zákona EIA, jehož náležitosti stanoví příloha č. 3 k zákonu EIA, představuje dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Oznámení podlimitního záměru podle 6 odst. 2 zákona EIA, jehož náležitosti stanoví příloha č. 3a k zákonu EIA představuje redukovanou formu oproti požadavkům podle přílohy č. 3, avšak údaje v tomto oznámení musí být dostatečné k tomu, aby bylo možno nejprve stanovit, zda podlimitní záměr bude či nebude podléhat zjišťovacímu řízení. Z hlediska oznamovatele záměru je před oznámením záměru vhodné posoudit, zda nevyužít možnosti předběžného projednání (konzultace) podle 15 zákona EIA. Rozsah oznámení záměru bude odpovídat: - konzultacím podle 15 zákona EIA, v rámci kterého může být oznamovatel záměru při předběžném projednávání orientován příslušným směrem; - velikosti záměru využití; - dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle přílohy č. 4 k zákonu EIA; - potřebám mezistátního posuzování; - povaze záměru; - podmínkám území, do kterého je záměr umisťován. Po obsahové stránce musí oznámení záměru vyhovět náležitostem podle přílohy č. 3 k zákonu EIA, které jsou v zásadě transparentně specifikovány. Je však důležité, aby oznámení záměru respektovalo i zásady (kritéria) pro zjišťovací řízení podle přílohy č. 2 k zákonu č. 100/2001 Sb. V tomto směru vydalo Ministerstvo životního prostředí metodický pokyn týkající se náležitostí oznámení záměru, které jsou oproti příloze č. 3 k zákonu EIA doplněny ve vazbě na obsahovou náplň přílohy č. 2 k zákonu EIA. V případě oznámení podlimitního záměru podle přílohy č. 3a zákona EIA, je třeba pečlivě zvážit rozsah údajů o záměru a lokalitě jeho umístění k tomu, aby bylo možno nejprve stanovit, zda podlimitní záměr bude či nebude podléhat zjišťovacímu řízení. V oznámení záměru se vždy uvádí přehled zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí, a to ve vazbě na ustanovení 6 dost. 4 zákona EIA. Je zřejmé, že pokud oznamovatel záměru nezvažoval varianty, bude to v oznámení záměru uvedeno a oznámení bude invariantní. To však musí být v oznámení náležitě zdůvodněno. Je možné předložit oznámení záměru s obsahem a rozsahem dokumentace vlivů záměru na životní prostředí s cílem urychlit proces posuzování ve smyslu 7 odst. 4 zákona EIA. V případě, že k takovémuto oznámení záměru nebylo obdrženo žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření a že se nejedná o případ mezistátního posuzování, může totiž příslušný 15

16 úřad v závěru zjišťovacího řízení stanovit, že dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí není třeba zpracovávat a oznámení záměru se považuje za dokumentaci. Oznamovatel záměru je povinen zajistit zpracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí prostřednictvím fyzické osoby s autorizací podle 19 zákona EIA, a to na základě oznámení záměru, obdržených vyjádření k oznámení záměru a závěru zjišťovacího řízení, pokud nebylo využito možnosti podle 6 odst. 5 zákona EIA, předložit rovnou dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Náležitosti dokumentace vlivů záměru na životní prostředí jsou uvedeny v příloze č. 4 k zákonu EIA. U záměrů uvedených v příloze č. 1 kategorii I k zákonu EIA a u ostatních záměrů, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, musí být část dokumentace vlivů záměru na životní prostředí týkající se posuzování vlivů na veřejné zdraví zpracována osobou s osvědčením odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví. V případě záměru, u kterého orgán ochrany přírody nevyloučí významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (v rámci soustavy Natura 2000), musí být toto dílčí posouzení vlivu provedeno fyzickou osobou se zvláštní autorizací podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Pokud dokumentace vlivů záměru na životní prostředí neobsahuje všechny náležitosti, příslušný úřad ji vrátí do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli. Dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí zasílá příslušný úřad k vyjádření dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům (tj. obcím a krajům), zajistí zveřejnění informace o této dokumentaci podle 16 zákona EIA a na internetu zveřejní alespoň textovou část této dokumentace zejména proto, aby se mohla vyjádřit i veřejnost včetně občanských sdružení. Dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a obdržená vyjádření k této dokumentaci doručí příslušný úřad zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí. Posudek o vlivech záměru na životní prostředí Posudek o vlivech záměru na životní prostředí se zpracovává na základě dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, popřípadě oznámení záměru a k nim obdržených vyjádření, popřípadě zpracovatelem posudku vyžádaných dílčích podkladů k ověření údajů o vlivech provedení záměru na životní prostředí od jiných odborníků, podkladů, které byly použity pro zpracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí a dalších údajů nezbytných pro zpracování posudku, a to fyzickou osobou s autorizací podle 19 zákona EIA. V případě záměru, u kterého orgán ochrany přírody nevyloučí významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (v rámci soustavy Natura 2000), musí být toto dílčí posouzení vlivu i v posudku o vlivech záměru na životní prostředí provedeno fyzickou osobou se zvláštní autorizací podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 16

17 Zpracování posudku o vlivech záměru na životní prostředí zajišťuje příslušný úřad smlouvou s autorizovanou fyzickou osobou. Lhůta pro zpracování posudku činí nejvýše 60 dnů ode dne, kdy byla dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, popřípadě oznámení záměru, včetně všech uplatněných vyjádření doručena zpracovateli posudku s tím, že lhůta může být v odůvodněných případech překročena o nejvýše 30 dnů. Náklady na zpracování posudku stejně jako náklady spojené s posuzováním vlivů záměru na životní prostředí (s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáváním a zveřejňováním) hradí podle 18 zákona EIA vždy oznamovatel záměru. Náležitosti posudku o vlivech záměru na životní prostředí, který má charakter odborné oponentury, jsou stanoveny v příloze č. 5 k zákonu EIA. Podle 19 odst. 2 zákona EIA je zpracovatel posudku povinen posoudit dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí objektivně a v plném rozsahu. Součástí tohoto posudku je dále kromě základních údajů o záměru a oznamovali posouzení technického řešení záměru, posouzení navržených opatření, vypořádání obdržených vyjádření k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí a celkové posouzení přijatelnosti záměru z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví a rovněž i návrh stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Pokud posudek o vlivech záměru na životní prostředí splňuje stanovené náležitosti, zasílá jej příslušný úřad oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům (tj. obcím a krajům), včetně zveřejnění posudku na internetu a zajištění zveřejnění informace o posudku podle 16 zákona EIA. Pokud posudek nesplňuje náležitosti, je příslušným úřadem vrácen zpracovateli posudku k doplnění nebo přepracování. Posudek je společně s dokumentací vlivů záměru na životní prostředí předmětem veřejného projednání podle 17 zákona EIA. V případě, že příslušný úřad neobdržel žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí, může upustit od konání veřejného projednání. Zpracovatel posudku je povinen vypořádat došlá písemná vyjádření k posudku a popřípadě vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě event. upravit návrh stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Veřejné projednání dokumentace vlivů záměru na životní prostředí a posudku o vlivech záměru na životní prostředí Příslušný úřad zajistí veřejné projednání, a to tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů po uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku o vlivech záměru na životní prostředí (informaci o místě a času konání veřejného projednání zveřejňuje příslušný úřad podle 16 zákona EIA nejméně 5 dnů před jeho konáním). Od konání veřejného projednání může upustit příslušný úřad podle 9 odst. 9 zákona EIA, pokud neobdržel žádné odůvodněné nesouhlasné vyjádření k dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí. Průběh veřejného projednání řídí osoba pověřená příslušným úřadem. Oznamovatel záměru má povinnost na veřejném projednání informovat o záměru a jeho cílech. Na otázky a připomínky týkající se hodnocení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví odpovídají zejména zpracovatelé dokumentace 17

18 vlivů záměru na životní prostředí a posudku o vlivech záměru na životní prostředí. Příslušný úřad pořizuje z veřejného projednání zápis a rovněž i úplný těsnopisný nebo zvukový záznam s tím, že předmětem veřejného projednávání nejsou skutečnosti chráněné zvláštními právními předpisy. Zápis se zasílá oznamovateli, dotčeným správním úřadům, dotčeným územním samosprávným celkům (tj. obcím a krajům) a zveřejňuje se na internetu. Podle vyhlášky č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí, pořizuje zápis z veřejného projednání osoba pověřená příslušným úřadem k řízení veřejného projednání nejpozději do 10 dnů od ukončení veřejného projednání. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydává příslušný úřad na základě dokumentace vlivů záměru na životní prostředí, popřípadě veřejného projednání a k nim uplatněných vyjádření, a to v souladu s náležitostmi stanoviska podle přílohy č. 6 k zákonu EIA, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku o vlivech záměru na životní prostředí. Příslušný úřad má povinnost vypořádat došlá písemná vyjádření k posudku a popřípadě vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě event. upravit návrh stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. V rámci stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí příslušný úřad vysloví rozhodnutí o přijatelnosti vlivů záměru na životní prostředí a uvede podmínky pro realizaci záměru z hlediska EIA, požadavky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví podle 10 odst. 4 zákona EIA, popřípadě zdůvodní rozhodnutí o nepřijatelnosti záměru. Příslušný úřad zasílá stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí do 7 dnů od jeho vydání oznamovateli, dotčeným správním úřadům a dotčeným samosprávným celkům (tj. obcím a krajům), zveřejňuje toto stanovisko na internetu a zajišťuje i zveřejnění podle 16 zákona EIA. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí je neopomenutelným odborným podkladem, který oznamovatel záměru předkládá jako jeden z podkladů pro navazující řízení k povolení záměru. Bez stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nelze vydat žádná rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru. Příslušný úřad, který toto stanovisko vydal, je v následujících řízeních dotčeným správním úřadem a správní úřad, který vydává rozhodnutí nebo opatření nutná k provedení záměru, musí požadavky k ochraně životního prostředí uvedené ve stanovisku k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí zahrnout do svého rozhodnutí nebo musí uvést důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně. To platí obdobně i pro závěr zjišťovacího řízení v případě, že na základě zjišťovacího řízení nedojde k celému procesu posuzování a nebude proto vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Platnost stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí je 5 let ode dne jeho vydání a může být na žádost oznamovatele záměru prodloužena o 5 let, a to i opakovaně, 18

19 pokud oznamovatel písemně prokáže, že nedošlo k podstatným změnám realizace záměru, podmínek v dotčeném území, k novým znalostem souvisejícího s věcným obsahem dokumentace vlivů záměru na životní prostředí nebo vývoji nových technologií využitelných v záměru. Projekty společného zájmu (PCI) podléhající posuzování vlivů na životní prostředí Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají podle 4 odst. 1 písm. o) zákona EIA vždy záměry uvedené v příloze č. 1 zákona EIA v kategorii I. V případě energetických staveb (PCI) jsou to: 3.6. Nadzemní vedení elektrické energie o napětí od 110 kv a délce 15 km 3.7. Dálkové produktovody pro přípravu plynu a ropy o délce nad 20 km o průměru nad 800 mm. Příslušným úřadem pro posuzování je podle 21 písm. e) zákona EIA Ministerstvo životního prostředí. Záměry uvedené v příloze č. 1 zákona EIA kategorii II podléhají podle 4 odst. 1 písm. c) zákona EIA posuzování, pokud se tak stanoví ve výběrovém řízení. V případě energetických staveb (PCI) jsou to: 3.6. Vedení elektrické energie od 11 kv, pokud nepřísluší do kategorie I 3.7. Produktovody k přípravě plynu a ropy, pokud nepřísluší do kategorie I. Příslušným úřadem pro posuzování je v případě záměrů uvedených v kategorii II pod bodem 3.6. podle 21 písm. c) zákona EIA Ministerstvo životního prostředí a v případě záměrů uvedených v kategorii II pod bodem 3.7. podle 22 písm. a) zákona EIA orgán kraje (krajský úřad). Podrobné informace o postupech při posuzování vlivů záměrů na životní prostředí a o konkrétních záměrech lze získat z dokumentů zveřejňovaných Ministerstvem životního prostředí ( Jedná se zejména o EIA rukověť oznamovatele záměru a o Informační systém EIA. 19

20 V. Zákonné povolovací postupy Umisťování, povolování a kolaudace energetických staveb projektů společného zájmu (PCI) Úvod Umisťování, povolování a kolaudace staveb je upravena zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími vyhláškami, zejména vyhláškou č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. Postupy při umisťování a povolování staveb navazují na výsledky územně plánovací činnosti, u staveb projektů společného zájmu (PCI) především na politiku územního rozvoje, která je schvalována vládou pro celé území státu a obsahuje celorepublikové priority, a na zásady územního rozvoje jednotlivých krajů, které mimo jiné vymezují koridory technické infrastruktury nadmístního významu. Politika územního rozvoje a zásady územního rozvoje se podle stavebního zákona vždy projednávají s veřejností a jsou jako koncepce především předmětem strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA). Většina energetických staveb projektů společného zájmu (PCI) je v nich obsažena a veřejnost již měla příležitost se k nim vyjádřit. V rámci poskytování informací o území a o podmínkách rozhodování je ve stavebním zákoně upravena územně plánovací informace, která mimo jiné slouží k ad hoc vytipování tzv. dotčených orgánů, které hájí veřejné zájmy chráněné zvláštními právními předpisy, jež mohou být v konkrétním případě dotčeny. Umisťování, povolování a kolaudace energetických staveb projektů společného zájmu (PCI), náleží po novele stavebního zákona provedené zákonem č. 350/2012 Sb. do dvou rozdílných režimů působností stavebních úřadů. U staveb přenosové soustavy elektřiny a přepravní soustavy plynu je k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby příslušné podle 13 odst. 2 stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj. Realizace staveb jejich vedení nevyžaduje podle 103 odst. 1 písm. e) bod 5. a 6. ani stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (jsou v tzv. volném režimu ). Působnost ve věcech stavebního řádu u těchto staveb vedení a dalších s nimi souvisejících staveb vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu podle 16 odst. 2 písm. d) stavebního zákona. U staveb pro přepravu ropy nebyla přijata zvláštní úprava působnosti; jejich umístění, povolení a kolaudace je v působnosti věcně a místně příslušného stavebního úřadu podle 13 odst. 1 stavebního zákona (s možnostmi změny místní příslušnosti v případě, že stavba prochází správním obvodem dvou nebo více 20

21 stavebních úřadů podle 13 odst. 6 stavebního zákona nebo vyhrazení pravomoci podle 17 stavebního zákona). Stavební zákon upravuje pro každý druh rozhodování několik forem a umožňuje zjednodušovat některé postupy nebo slučovat některá řízení. Vzhledem k charakteru a rozsahu energetických staveb projektů společného zájmu (PCI) nepřicházejí uvedené postupy a zjednodušení (použitelné u nekomplikovaných a nekonfliktních staveb, např. veřejnoprávní smlouva nahrazující příslušné rozhodnutí, certifikát autorizovaného inspektora, ohlášení stavby) u hlavních staveb v úvahu, ale nelze je vyloučit u některých podmiňujících, souvisejících nebo vyvolaných staveb (např. přeložky). V následující části příručky jsou proto popsány základní formy rozhodování a standardní postupy, které budou aplikovány u hlavních staveb. Územně plánovací informace Základní právní úprava 21 stavebního zákona, 139 správního řádu, 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. Územně plánovací informace poskytovaná stavebními úřady podle 21 stavebního zákona je tzv. předběžnou informací ve smyslu 139 správního řádu a zajišťuje vyšší míru předvídatelnosti rozhodování stavebních úřadů tím, že žadateli kvalifikovaným způsobem sděluje podmínky využívání území a změn jeho využití, podmínky vydání územního rozhodnutí nebo vydání územního souhlasu. Územně plánovací informace jsou oprávněny poskytovat v rámci své působnosti kromě obecných stavebních úřadů také krajské úřady, úřady územního plánování a obecní úřady pověřené pro výkon činnosti pořizovatele, jejichž působnost se odvíjí od předmětu informace nebo příslušného rozhodnutí nebo opatření na úseku územního plánování. Územně plánovací informace nemá formu rozhodnutí (ani usnesení), přesto jsou stanovena v ustanovení 139 správního řádu a 21 stavebního zákona (a návazně v 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.) určitá pravidla, která předurčují postup žadatele a stavebního úřadu. Z formálního hlediska je územně plánovací informace kvalifikovaným vyjádřením podle části čtvrté správního řádu a vztahují se na ni proto příslušná ustanovení 154 a násl. správního řádu (včetně případného přezkumu podle 156 SŘ stavebním úřadem, který ji vydal, v případě jeho nečinnosti nadřízeným orgánem podle 80 SŘ). Ustanovení 21 odst. 1 stavebního zákona rozlišuje tři druhy územně plánovací informace, u nichž je v zásadě procesní postup správního orgánu obdobný s tím, že jsou rozlišována kritéria při posuzování žádosti o jednotlivé druhy územně plánovací informace a formulování výstupu, tj. vlastní územně plánovací informace. Podle ustanovení 21 odst. 1 stavebního zákona bude obecný stavební úřad poskytovat informace o: - podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace (jedná se o obecnou 21

22 informaci o možnostech využití území a obecný stavební úřad by měl mít k dispozici příslušné zdroje informací pro rozhodování ve svém správním obvodu), - podmínkách vydání územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, - podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů. Žádost o poskytnutí územně plánovací informace není žádostí podle 45 správního řádu, ale posuzuje se jako podání podle 37 správního řádu s tím, že kromě obecných náležitostí musí obsahovat konkrétní požadavky na informaci a konkrétní údaje o záměru v území podle 21 odst. 2 stavebního zákona a dále požadavky podle 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. V případě, že žádost o územně plánovací informaci nemá všechny požadované náležitosti, postupuje stavební úřad podle 37 odst. 3 správního řádu, a buď pomůže žadateli nedostatky odstranit, nebo jej vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Jestliže žadatel vytýkané vady neodstraní, stavební úřad bez dalšího územně plánovací informaci neposkytne, protože nemůže vydávat alternativní informace na základě svých spekulativních úvah, co vlastně žadatel zamýšlel a o jakou územně plánovací informaci vlastně žádal. Proces tedy končí neposkytnutím požadované územně plánovací informace pro neurčitost či neúplnost žádosti ( 139 odst. 2 SŘ). Při podání perfektní žádosti poskytne stavební úřad požadovanou územně plánovací informaci, a to pozitivní nebo negativní. Výsledek bude odviset od vyhodnocení záměru žadatele v konfrontaci s podmínkami v území, s územně plánovací dokumentací, územně plánovacími podklady, podmínkami pro vydání územního souhlasu, pro vydání územního rozhodnutí nebo pro postup bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Samostatnou činností stavebního úřadu je vyhodnocování okruhu dotčených orgánů, jejichž seznam má žadateli poskytnout v případech územně plánovací informace podle 21 odst. 1 písm. b) a písm. c) stavebního zákona. Dotčené orgány se procesu poskytování územně plánovací informace nijak přímo neúčastní a stavební úřad proto posuzuje konkrétní případ podle příslušných zvláštních předpisů. Stavební úřad musí při poskytování územně plánovací informace důsledně sledovat meze své věcné a místní příslušnosti a není oprávněn poskytovat informace o předběžných otázkách, o kterých není příslušný rozhodnout ( 57 odst. 1 a 139 odst. 2 SŘ). Podle obecné úpravy lze v téže věci požadovat územně plánovací informaci jen jednou ( 139 odst. 3 SŘ), stavební zákon omezil v souladu s 139 odst. 4 správního řádu dobu platnosti územně plánovací informace na 1 rok ( 21 odst. 3 SZ), přičemž vyhradil v daném případě stavebnímu úřadu možnost v případě změny podmínek, za kterých byla vydána, sdělit žadateli tuto změnu (prakticky k ní může dojít např. po změně v území nebo po změně stavu územně plánovací dokumentace). 22

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU 20. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu Ing. Zdeňka Fialová ředitelka odboru odbor stavební úřad 1 Nařízení (EU) č. 347/2013 Nařízení

Více

TEN-E (transevropská energetická síť)

TEN-E (transevropská energetická síť) ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne

Více

NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA ve vazbě na energetické stavby a projekty společného zájmu

NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA ve vazbě na energetické stavby a projekty společného zájmu 21. celostátní konference o územním plánování a stavebním řádu Plzeň, 12. 13. října 2017 NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA ve vazbě na energetické stavby a projekty společného zájmu ředitelka odboru stavební úřad

Více

Příručka postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu (PCI)

Příručka postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu (PCI) MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Příručka postupů upravujících proces povolení projektů společného zájmu (PCI) [podle čl. 9 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013] Druhé vydání Praha

Více

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. arch. Martina Sýkorová Projekt společného zájmu (PCI) Projekty společného zájmu přesahují hranici jednoho státu, jsou nezbytné pro realizaci

Více

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA/SEA) Právo životního prostředí I 22. března 2016 POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EIA Environmental Impact Assessment specifický postup, jehož cílem je posoudit

Více

Posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí J A R O

Posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí J A R O Posuzování vlivů záměrů a koncepcí na životní prostředí J A R O 2 0 1 2 I V A N A P R Ů C H O V Á Prameny právní úpravy Směrnice EIA (ZÁMĚRY): Směrnice Rady ES o zhodnocení vlivů určitých veřejných a soukromých

Více

Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) Mgr. Daniel Brix

Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) Mgr. Daniel Brix ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) Mgr. Daniel Brix Historie procesu EIA 1969 US NEPA 1985 směrnice

Více

Novela zákona č. 183/2006 Sb.

Novela zákona č. 183/2006 Sb. Novela zákona č. 183/2006 Sb. Během týdne 22.6.-26.6.2015 bude zahájeno mezirezortní připomínkové řízení V souvislosti s touto novelou je možno uplatnit náměty na změnu vyhlášek č. 500/2006 Sb a č. 501/2006

Více

Ing. Petr Slezák. Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence

Ing. Petr Slezák. Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ing. Petr Slezák Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence tel.: 267 122 442 e-mail: petr.slezak@mzp.cz Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí

Více

Problematika povolovacích procesů staveb vedení přenosové soustavy

Problematika povolovacích procesů staveb vedení přenosové soustavy Problematika povolovacích procesů staveb vedení přenosové soustavy Ing. Luděk Tácha ČEPS, a.s. Základní informace o ČEPS, a.s. Výhradní provozovatel přenosové soustavy ČR na základě licence na přenos dle

Více

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/1ornar4bw98o) ODŮVODNĚNÍ

Zákony pro lidi - Monitor změn (zdroj: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/1ornar4bw98o) ODŮVODNĚNÍ III. ODŮVODNĚNÍ I. OBECNÁ ČÁST 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů V návaznosti na novelu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Více

Osnova: Zpracoval: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury dne 30. 3. 2015.

Osnova: Zpracoval: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury dne 30. 3. 2015. Metodické stanovisko k postupu stavebních úřadů v řízeních podle stavebního zákona, navazujících na posouzení projednávaného záměru postupem dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Více

ČÁST PRVNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVA I POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Díl 1 Úvodní ustanovení

ČÁST PRVNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVA I POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Díl 1 Úvodní ustanovení 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

Více

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ

SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ. Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj NEAKTUÁLNÍ SPOJENÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ Metodické doporučení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj Podle ustanovení 78 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování

Více

Zákon č. 100/2001 Sb.

Zákon č. 100/2001 Sb. 1 z 72 15.5.2018 1:03 Zákon č. 100/2001 Sb. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-100

Více

Stavební právo 1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ. Filip Dienstbier

Stavební právo 1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ. Filip Dienstbier Stavební právo 1 ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Filip Dienstbier Program: A. Stavební právo 1. pojem, předmět 2. právní úprava 3. přehled organizace veřejné správy B. Zásady činnosti správních orgánů ve stavebním právu

Více

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 100/2001 Sb. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změn... - znění dle 225/2017 Sb. 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování

Více

Novela stavebního zákona

Novela stavebního zákona Hlavní změny na úseku územního plánování XIII. Setkání starostů a místostarostů JčK Zliv 25.1.2018 Ing. Viktor Tomšík Vydána pod č, 225/2017 Sb., účinná od 1.1.2018 Změny se dotknou i souvisejících vyhlášek

Více

STAVEBNÍ ZÁKON. Připravovaná novela SZ. Základní změny v právní úpravě při posuzování umístění záměrů. Mgr. Jana MACHAČKOVÁ

STAVEBNÍ ZÁKON. Připravovaná novela SZ. Základní změny v právní úpravě při posuzování umístění záměrů. Mgr. Jana MACHAČKOVÁ STAVEBNÍ ZÁKON Připravovaná novela SZ Základní změny v právní úpravě při posuzování umístění záměrů Mgr. Jana MACHAČKOVÁ 1 SPOLEČNÉ/ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ S POSOUZENÍM VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ nová právní úprava

Více

Srovnávací tabulka pro posouzení implementace předpisu Evropské unie

Srovnávací tabulka pro posouzení implementace předpisu Evropské unie Čl. 1, odst. 1 Citace ustanovení Číslo Sb. / ID (, odst., 1. Tato směrnice se vztahuje na posuzování vlivů těch veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, které by mohly mít významný vliv na životní

Více

PROCES SEA ve vztahu k územnímu plánování. Ing. Veronika Šímová

PROCES SEA ve vztahu k územnímu plánování. Ing. Veronika Šímová PROCES SEA ve vztahu k územnímu plánování Ing. Veronika Šímová Proces SEA obecně dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Proces SEA ve vztahu k

Více

Posuzování vlivů na životní prostředí

Posuzování vlivů na životní prostředí 16. října 2014, Brno Připravil: Pavel Mach Posuzování vlivů na životní prostředí Terminologie Proces posuzování Výkon státní správy v procesu EIA strana 2 Úvod EIA Environmental Impact Assessment Cílem

Více

V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit!

V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit! V dnešní době je snazší dům postavit než ho povolit! Zákon EIA Stavební zákon Rozhodnutí o stavbě, záměru, koncepci Proces posouzení vlivů koncepcí / záměrů na životní prostředí Schvalovací proces koncepce

Více

POSTAVENÍ OBCE V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DLE NÁVRHU NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA

POSTAVENÍ OBCE V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DLE NÁVRHU NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA POSTAVENÍ OBCE V PROCESU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DLE NÁVRHU NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA OBEC JAKO ORGÁN ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Nový stavební zákon upravuje mimo jiné soustavu orgánů územního plánování. Působnost ve

Více

Novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) říjen 2012

Novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) říjen 2012 Novela zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) říjen 2012 Mgr. Daniela Kozáková Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář Největší právnická firma v České

Více

ČÁST PRVNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVA I. Díl 1 Úvodní ustanovení. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ HLAVA I. Díl 1 Úvodní ustanovení. Předmět úpravy 100 ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Parlament se usnesl na tomto zákoně České

Více

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice. DÍL 1 Úvodní ustanovení

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice. DÍL 1 Úvodní ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 100/2001 Sb. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a o změn... - znění dle 350/12 Sb. 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů

Více

EIA A NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA. Diskuzní setkání Stavebního fóra - 4. června 2015

EIA A NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA. Diskuzní setkání Stavebního fóra - 4. června 2015 EIA A NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA Diskuzní setkání Stavebního fóra - 4. června 2015 MŽP jako gestor směrnice EIA vypracovalo novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a souvisejících zákonů, tj.

Více

PRACOVNÍ ÚPLNÉ ZNĚNÍ

PRACOVNÍ ÚPLNÉ ZNĚNÍ PRACOVNÍ ÚPLNÉ ZNĚNÍ Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá ze změn provedených

Více

Aktuální novelizace právních předpisů v oblasti EIA JUDr. LIBOR DVOŘÁK, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí ředitel legislativního odboru

Aktuální novelizace právních předpisů v oblasti EIA JUDr. LIBOR DVOŘÁK, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí ředitel legislativního odboru Aktuální novelizace právních předpisů v oblasti EIA JUDr. LIBOR DVOŘÁK, Ph.D. Ministerstvo životního prostředí ředitel legislativního odboru 23. 5. 2017 Právní prameny EIA Mezinárodní právo Espoo úmluva

Více

INFORMACE O NOVELE STAVEBNÍHO ZÁKONA

INFORMACE O NOVELE STAVEBNÍHO ZÁKONA INFORMACE O NOVELE STAVEBNÍHO ZÁKONA JUDr. Vladimíra Sedláčková Mgr. Jana Machačková odbor stavebního řádu MMR Celostátní konference, Ostrava 6. listopadu 2015 HARMONOGRAM NOVELY RIA, zpracování, konzultace

Více

Kateřina Pekárková odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence

Kateřina Pekárková odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence Kateřina Pekárková odbor posuzování vlivů na ŽP a integrované prevence Posuzování vlivů na životní prostředí EIA - posuzování vlivů záměrů (Environmental Impact Assessment) SEA - posuzování vlivů koncepcí

Více

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice. DÍL 1 Úvodní ustanovení

ČÁST PRVNÍ Posuzování vlivů na životní prostředí. HLAVA I Posuzování vlivů na životní prostředí v České republice. DÍL 1 Úvodní ustanovení 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) ve znění zákonů č. 93/2004 Sb.

Více

(Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 115, , s. 39)

(Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 115, , s. 39) 02013R0347 CS 26.04.2018 003.001 1 Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění

Více

ZÁKON o posuzování vlivů na životní prostředí

ZÁKON o posuzování vlivů na životní prostředí Strana 628 Sbírka zákonů č. 49 / 2010 49 PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

EIA Posuzování vlivů na životní prostředí

EIA Posuzování vlivů na životní prostředí FSv ČVUT 15. května 2018 Ing. Josef Marek PROEKO 737 738 433, marek-proeko@volny.cz 1 EIA Environmental Impact Assessment Právní předpisy: Směrnice Rady E(H)S 85/337/EHS Směrnice Rady ES 97/11/ES Směrnice

Více

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 6 a článek 132 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 6 a článek 132 této smlouvy, L 314/66 1.12.2015 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/2218 ze dne 20. listopadu 2015 o postupu při vyloučení předpokladu, že zaměstnanci mají podstatný vliv na rizikový profil dohlížené úvěrové

Více

Úřední věstník Evropské unie

Úřední věstník Evropské unie L 3/6 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/6 ze dne 5. ledna 2017 o evropském prováděcím plánu evropského systému řízení železničního provozu EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

Více

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA

Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Připravovaná novela stavebního zákona Novela zákona EIA Praha 24. března 2015 PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese

Více

Stavební právo 2 ROZHODOVÁNÍ O ÚZEMÍ. Filip Dienstbier

Stavební právo 2 ROZHODOVÁNÍ O ÚZEMÍ. Filip Dienstbier Stavební právo 2 ROZHODOVÁNÍ O ÚZEMÍ Filip Dienstbier Program: A. Právní úprava B. Stavební úřady C. Rozhodování o území územně plánovací informace územní rozhodnutí územní souhlas veřejnoprávní smlouva

Více

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE

POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Změna: 93/2004 Sb. Změna: 163/2006

Více

100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 ČÁST PRVNÍ

100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 ČÁST PRVNÍ Systém ASPI - stav k 23.8.2009 do částky 79/2009 Sb. a 29/2009 Sb.m.s. Obsah a text 100/2001 Sb. - stav k 30. 6.2010 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o

Více

Zkušenosti ČEPS s územně plánovacími a povolovacími procesy energetických staveb s důrazem na sítě VVN a ZVN

Zkušenosti ČEPS s územně plánovacími a povolovacími procesy energetických staveb s důrazem na sítě VVN a ZVN Zkušenosti ČEPS s územně plánovacími a povolovacími procesy energetických staveb s důrazem na sítě VVN a ZVN Praha 21.11.2011 JUDr. Petr Flášar odbor Právních služeb ČEPS, a. s. Obsah Cíl prezentace Stručný

Více

Legislativní rámec odpojování odběratelů od CZT

Legislativní rámec odpojování odběratelů od CZT Legislativní rámec odpojování odběratelů od CZT Problematika přechodu odběratelů od centrálního zásobování teplem k vlastním zdrojům je proces, který se dotýká několika legislativních úprav. Níže jsou

Více

Stavební fórum EIA a novela SZ. Energetické stavby ve vazbě na novelu SZ

Stavební fórum EIA a novela SZ. Energetické stavby ve vazbě na novelu SZ Stavební fórum EIA a novela SZ ve vazbě na novelu SZ Nové postupy zajišťující zjednodušení přípravy energetických staveb Ředitelka odboru Stavební úřad 1 Působnost stavebního úřadu MPO MPO vykonává působnost

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 44736/ENV/16 V Praze dne 18. října 2016 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

100/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 20. února o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

100/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 20. února o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů Změna: 93/2004 Sb. Změna: 163/2006 Sb. Změna: 186/2006 Sb. Změna: 216/2007 Sb. Změna: 124/2008 Sb. Změna: 436/2009 Sb. Změna: 223/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 38/2012 Sb. Změna: 85/2012 Sb. Změna:

Více

Odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Kapitola F

Odůvodnění Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. Kapitola F Kapitola F Sdělení jak bylo stanovisko podle 37 odst. 7 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly 91 92 F. Sdělení jak bylo stanovisko

Více

STANOVISKO. Ministerstvo životního prostředí

STANOVISKO. Ministerstvo životního prostředí Č. j.: 75808/ENV/15 V Praze dne 6. listopadu 2015 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Více

STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

STANOVISKO K VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství Rozdělovník VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA LIBEREC KULK 5498/2016 Ing. Römišová/404 lucie.romisova@kraj-lbc.cz

Více

Změny územních plánů a nabytí jejich účinnosti

Změny územních plánů a nabytí jejich účinnosti Změny územních plánů a nabytí jejich účinnosti Porada pořizovatelů 11/2017 Změny ÚP a nabytí jejich účinnosti Změny ÚP po novele SZ Pořízení změny klasicky dle dosavadního postupu (ZO rozhodne o pořízení

Více

Návrh na pořízení ÚP se podává u obce.

Návrh na pořízení ÚP se podává u obce. Úkony pořizovatele Úkony ostatních subjektů Kontrolované výstupy 46 SZ Návrh na pořízení ÚP 1. Pořizovatel posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele,

Více

Novela stavebního zákona a související zákony včetně prováděcích vyhlášek

Novela stavebního zákona a související zákony včetně prováděcích vyhlášek Novela stavebního zákona a související zákony včetně prováděcích vyhlášek MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Celostátní konference 12. a 13. 10. v Plzni JUDr. Vladimíra Sedláčková odbor stavebního řádu

Více

Právní konference SMO ČR

Právní konference SMO ČR Právní konference SMO ČR Brno 26. dubna 2018 Novela stavebního zákona Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon JUDr. Vladimíra Sedláčková

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU

ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM ÚZEMNÍHO PLÁNU Metodické doporučení OBSAH I. Úkony pořizovatele spojené s veřejným projednáním územního plánu 1. Úvodní informace pořizovatele 2. Vysvětlení

Více

ZÁKON č. 100/2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ)

ZÁKON č. 100/2001 Sb. O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ZÁKON č. 100/2001 Sb. ze dne 20. února 2001 O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ (ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ) ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

Více

100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Změna: 93/2004 Sb. Změna: 163/2006

Více

Územní plány - aktuální problémy

Územní plány - aktuální problémy Územní plány - aktuální problémy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Eva Fialová Odbor územního plánování Aktivní zóny záplavového území 62 odst. 2 zák. 254/2001 Sb., o vodách - v zastavěných územích

Více

Návaznost na jiné právní předpisy Mgr. Pavla Bejčková

Návaznost na jiné právní předpisy Mgr. Pavla Bejčková ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Návaznost na jiné právní předpisy Mgr. Pavla Bejčková Co se dozvíte Vztah zákona o ochraně ovzduší k procesním předpisům

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2012 C(2012) 8867 final STANOVISKO KOMISE ze dne 30.11.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/73/ES Česká republika Certifikace

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 23. 11. 2011 Č. j.: 92265/ENV/11 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

100/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 20. února 2001. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

100/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 20. února 2001. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Změna: 93/2004 Sb. Změna: 163/2006

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 19.6.2014 L 179/17 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 664/2014 ze dne 18. prosince 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012, pokud jde o stanovení symbolů

Více

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu D.2.3.3 Regulační plán Obsah i postup pořizování regulačního plánu dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se výrazně od dosavadního obsahu i postupu pořizování dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Regulační

Více

EIA PO NOVELE 2015. Pro stavební úřady

EIA PO NOVELE 2015. Pro stavební úřady EIA PO NOVELE 2015 Pro stavební úřady Novela zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, (viz zákon č. 39/2015 Sb.,), účinná od 1. 4. 2015, přináší významné změny: -v právní úpravě

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 15. 5. 2012 Č. j.: 36025/ENV/12 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

REGIONSERVIS konference o územním plánování a stavebním právu

REGIONSERVIS konference o územním plánování a stavebním právu REGIONSERVIS konference o územním plánování a stavebním právu Praha 22. 1. 2013 Mgr. Jana Machačková PRÁVNÍ ÚPRAVA zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění

Více

Výstupy z činnosti PS č. 7 pro zjednodušení přípravy energetických staveb

Výstupy z činnosti PS č. 7 pro zjednodušení přípravy energetických staveb K bodu č. 7 programu Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, konané dne 13.12.2012 Výstupy z činnosti PS č. 7 pro zjednodušení přípravy energetických staveb Energetika musí trvale zabezpečovat

Více

Novela STAVEBNÍHO ZÁKONA zákon č. 225/2017 Sb.

Novela STAVEBNÍHO ZÁKONA zákon č. 225/2017 Sb. Novela STAVEBNÍHO ZÁKONA zákon č. 225/2017 Sb. Základní změny v právní úpravě při posuzování umístění záměrů Mgr. Jana MACHAČKOVÁ 1 ÚZEMNÍ/SPOLEČNÉ ŘÍZENÍ S POSOUZENÍM VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ( 94a

Více

Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF

Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF Ochrana ovzduší v rámci IPPC, legislativní rámec BREF Aplikace BAT po novele zákona o integrované prevenci Ing. Jan Slavík, Ph.D. Dny teplárenství a energetiky Hradec Králové, 25.04.2014 Výjimka z aplikace

Více

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) L 306/32 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/1993 ze dne 4. listopadu 2016, kterými se stanoví zásady pro koordinaci hodnocení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

Více

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE

PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ PRŮBĚŽNÉ AKTUALIZACE PLÁNU ROZVOJE VODOVODŮ A KANALIZACÍ KARLOVARSKÉHO KRAJE Zpracovatel: Rozsah působnosti: Ing. Regina Martincová, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství

Více

LEGISLATIVNÍ PRAVIDLA SIMULOVANÉHO ZASEDÁNÍ VLÁDY

LEGISLATIVNÍ PRAVIDLA SIMULOVANÉHO ZASEDÁNÍ VLÁDY LEGISLATIVNÍ PRAVIDLA SIMULOVANÉHO ZASEDÁNÍ VLÁDY Tato legislativní pravidla jsou zjednodušenou verzí legislativních pravidel vlády, určená výhradně pro účely simulovaného zasedání vlády. V případě, že

Více

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna stavebního zákona. Čl. I

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna stavebního zákona. Čl. I N á v r h III ZÁKON ze dne 2011, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony Parlament se usnesl

Více

Návrh směrnice (COM(2017)0660 C8-0394/ /0294(COD))

Návrh směrnice (COM(2017)0660 C8-0394/ /0294(COD)) 27.3.2019 A8-0143/ 001-022 POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 001-022 které předložil Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Zpráva Jerzy Buzek Společná pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem A8-0143/2018 (COM(2017)0660

Více

Vnitrostátní vedení 400 kv Vernéřov Vítkov VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ WELL UNBUNDLED CONNECTIVITY

Vnitrostátní vedení 400 kv Vernéřov Vítkov VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ WELL UNBUNDLED CONNECTIVITY VEDEME ELEKTŘINU NEJVYŠŠÍHO NAPĚTÍ WELL UNBUNDLED CONNECTIVITY Vnitrostátní vedení 400 kv Vernéřov Vítkov V unijním seznamu projektů společného zájmu stanoveného Nařízením Evropské komise č. 2016/89 je

Více

MPO poř. č. 5. Název legislativního úkolu

MPO poř. č. 5. Název legislativního úkolu MPO poř. č. 5 I. Název legislativního úkolu návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický

Více

Územní studie Regulační plán

Územní studie Regulační plán Zákon č. 225/2017 Sb.: novela stavebního zákona Územní studie Regulační plán Porada pořizovatelů 11/2017 Územní studie 30 (4) V zadání územní studie může pořizovatel stanovit, že ten, kdo hodlá změnu v

Více

PRŮBĚH EIA. srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku. Zjišťovací řízení. přeshraniční podle Espookonvence

PRŮBĚH EIA. srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku. Zjišťovací řízení. přeshraniční podle Espookonvence PRŮBĚH EIA srovnání Rakousko-Č esko zámě r v Rakousku EIA-průběh Rakousko legislativní stav (rakouské zákonné podmínky) přeshraniční podle Espookonvence a Aarhuské úmluvy projekt v Rakousku (rakouské zákonné

Více

Vodní zákon - velká novela stavebního zákona a poplatková novela

Vodní zákon - velká novela stavebního zákona a poplatková novela Váš partner v profesním rozvoji Vodní zákon - velká novela stavebního zákona a poplatková novela Postup povolovacího procesu vodního díla ve společném územním a stavebním řízení Stavebník se rozhodne,

Více

Postup mezistátní EIA v České republice

Postup mezistátní EIA v České republice Postup mezistátní EIA v České republice Úvodní poznámka V České republice je příslušným úřadem pro mezistátní EIA výhradně Ministerstvo životního prostředí (viz 21 písmeno f zákona 100/2001). Toto platí

Více

Koordinované závazné stanovisko

Koordinované závazné stanovisko Koordinované závazné stanovisko Metodické doporučení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj Úvodem Nový stavební zákon, tj. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Více

Aktuální otázky v oblasti integrované prevence

Aktuální otázky v oblasti integrované prevence Aktuální otázky v oblasti integrované prevence aktuální a připravované změny legislativy, možnosti finanční podpory Ing. Jan Slavík, Ph.D. Vápno, cement, ekologie 19.05.2015, Hotel Skalský dvůr Bystřice

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie Inovace bakalářského studijního oboru http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/ZVS Základy veřejné

Více

(2014/434/EU) (2) Úzká spolupráce bude navázána rozhodnutím přijatým ECB, pokud jsou splněny podmínky vymezené v článku 7 nařízení (EU) č. 1024/2013.

(2014/434/EU) (2) Úzká spolupráce bude navázána rozhodnutím přijatým ECB, pokud jsou splněny podmínky vymezené v článku 7 nařízení (EU) č. 1024/2013. 5.7.2014 L 198/7 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 31. ledna 2014 o úzké spolupráci s vnitrostátními příslušnými orgány zúčastněných členských států, jejichž měnou není euro (ECB/2014/5) (2014/434/EU)

Více

Pořizování územního plánu

Pořizování územního plánu Pořizování územního plánu Ing. Tomáš Sklenář Ing. Navrátilová Podklady rozhodnutí o pořízení SZ 44 O pořízení ÚP rozhoduje zastupitelstvo obce a) z vlastního podnětu b) na návrh orgánu veřejné správy c)

Více

Územní rozhodování a rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění

Územní rozhodování a rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění Územní rozhodování a rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění Soubor zkušebních otázek k ověření zvláštní odborné způsobilosti pro období od 1. října 2007 A. Územní rozhodování 1. Zastavěné území

Více

Územní plány - aktuální problémy

Územní plány - aktuální problémy Územní plány - aktuální problémy MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. Eva Fialová Odbor územního plánování ÚP dle staré právní úpravy pozbývají platnosti 188 SZ odst. 1 Územně plánovací dokumentaci sídelního

Více

Zásady územního rozvoje HMP Aktualizace č. 2 Opatření obecné povahy č. 52/2018. vydává

Zásady územního rozvoje HMP Aktualizace č. 2 Opatření obecné povahy č. 52/2018. vydává Zásady územního rozvoje HMP Aktualizace č. 2 Opatření obecné povahy č. 52/2018 Zastupitelstvo HMP (ZHMP), příslušné podle 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Více

ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst.

ROZHODNUTÍ. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, články 62 a 114 ve spojení s čl. 218 odst. L 118/6 ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/783 ze dne 25. dubna 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve Smíšeném výboru EHP ke změně přílohy IV (Energetika) Dohody o EHP (třetí energetický

Více

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV U SEMIL

NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV U SEMIL NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BENEŠOV U SEMIL Zastupitelstvo obce Benešov u Semil příslušné podle 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Více

Směrnice ke schvalování účetní závěrky města Lanškroun

Směrnice ke schvalování účetní závěrky města Lanškroun nám. J. M. Marků 12, 563 16 Lanškroun, www. lanskroun.eu Kancelář starosty a tajemníka Čj.: Počet listů dokumentu: 15 Počet listů příloh: 1 Spisový znak: Směrnice ke schvalování účetní závěrky města Lanškroun

Více

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY OBCE CHVALOVICE ZMĚNA Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNUOBCE CHVALOVICE ZÁZNAM O ÚČINNOSTI ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHVALOVICE SPRÁVNÍ ORGÁN, KTERÝ ZMĚNU Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHVALOVICE

Více

ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Metodika je určena pořizovatelům územních plánů

ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. Metodika je určena pořizovatelům územních plánů ÚKONY POŘIZOVATELE SPOJENÉ S VEŘEJNÝM PROJEDNÁNÍM KONCEPTU A NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Metodika je určena pořizovatelům územních plánů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ústav územního rozvoje leden 2012 Obsah

Více

100/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

100/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů 100/2001 Sb. ZÁKON ze dne 20. února 2001 o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) Změna: 93/2004 Sb. Změna: 163/2006

Více

PRACOVNÍ ÚPLNÉ ZNĚNÍ

PRACOVNÍ ÚPLNÉ ZNĚNÍ PRACOVNÍ ÚPLNÉ ZNĚNÍ Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 16. 5. 2012 Č. j.: 38556/ENV/12 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více