Analýza legislativy v ČR

Transkript

1 Analýza legislativy v ČR se zaměřením na nízkoenergetické a energeticky pasivní domy Projekt ENERGY FUTURE České Budějovice, Březen 2010 aktualizace Říjen 2011

2 Obsah 1. Slovo úvodem Evropská unie a dopad jejich předpisů na ČR Směrnice Rady č. 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. Jedná se o základní směrnici, dle které proběhla harmonizace veřejného stavebního práva Požadavky na stavby Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování) Certifikát energetické náročnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti Zákony a nařízení uveřejněné ve Sbírce zákonů ČR zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon) Výběr lokality: Územně plánovací dokumentace: Zásady umísťování staveb: Povolování staveb: Užívání staveb: Lhůty pro rozhodování: zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií Výběr základních pojmů pro účely tohoto zákona Energetická náročnost budov Energetický audit Vyhlášky ústředních orgánů veřejné správy ČR Přehled vyhlášek k provedení stavebního zákona: Vyhlášky k provedení zákona o energetické náročnosti budov Třída energetické náročnosti budovy Dělení staveb dle limitu primární energie: Průkaz energetické náročnosti budovy Vzor průkazu energetické náročnosti budovy Technické normy Úřady spolupůsobící při rozhodování o stavbách

3 6.1 Dotčené orgány Energetika Další úseky státní správy: Přehled obecných stavebních úřadů v Jihočeském kraji:

4 1. Slovo úvodem Vážený čtenáři, při sestavení záměru této analýzy si v souladu s projektovým zadáním autor vytkl za cíl zpracovat souhrnnou databázi informací pro veřejnost, která bude obsahovat základní přehled evropských, celorepublikových i místních předpisů, kterými je nutné se řídit při přípravě, realizaci a následném užívání nízkoenergetických a pasivních staveb v ČR. Tento segment výstavby je vybrán z toho důvodu, že klasické zdroje energií jsou vyčerpatelné a dodávky základních surovin k jejich výrobě lze lehce omezit. Pro výstavbu v příštích letech je proto nutné hledat a podporovat systémy, které umožní efektivní energetické úspory a to jak při výrobě materiálové základny, tak při realizaci staveb a jejich následném provozu. V případě užívání staveb se jedná především o úspory energií na vytápění a chlazení, přípravu teplé vody, větrání a osvětlení. Smyslem práce není úplný výčet a rozbor všech předpisů, které se dotýkají oblasti stavebnictví, ale základní analýza vybraných směrnic, zákonů a nařízení, vyhlášek ústředních orgánů státní správy, územně plánovací dokumentace krajů a obcí, technických norem a principů rozhodování o energeticky přívětivých stavbách nízkoenergetických a energeticky pasivních domů. Z hlediska rozhodovacích procesů je nutno konstatovat, že vlastní povolení těchto domů se neliší od povolení běžných staveb. Přesto je pro jejich optimální návrh nutné zabezpečit výběr vhodné lokality, správné umístění novostaveb na vybraných pozemcích a k nim přizpůsobit hmotové a dispoziční uspořádání. Důležité je rovněž si uvědomit nutnost rozhodovacích procesů i k doprovodným pracím (např. zateplení fasád, zřízení vrtů pro tepelná čerpadla apod.) při stavebních úpravách běžných domů na nízkoenergetický standard. Z toho důvodu je do analýzy zahrnuta i část týkající se umísťování staveb, jejich povolování a užívání dle stavebního zákona i přehled hlavních orgánů spolupůsobících při rozhodovacích procesech včetně zákonů, které zakládají jejich působnost. Neméně podstatná je skutečnost, že výstavba energeticky úsporných domů je náročnější nejen z hledisek projektové dokumentace pro územní a stavební povolení, kdy správným řešením není pouze návrh tepelně izolačních vrstev konstrukcí v kombinaci s doplňkovým zdrojem vytápění, ale i z hlediska vyšších pořizovacích nákladů vnitřních technologií. Zvýšení pořizovacích nákladů však lze s ohledem na dotační politiku Evropské unie a v důsledku ní i České republiky částečně pokrýt přímými dotacemi. Při užívání stavby pak je nárůst investičních prostředků oproti tradičně pojaté výstavbě rychle pokryt úsporami provozních nákladů. Analýza je řazena dle váhy jednotlivých předpisů směrem od EU, ČR, krajů, měst a obcí. Pro usnadnění orientace v uvedených předpisech, kdy je předpokládáno sledování analýzy laickou veřejností, je uveden smysl předpisu a u vybraných předpisů i pojmy a základní obsah. Autor považuje za vhodné zařazení i aktuálního přehledu úřadů, se kterými projektanti a stavebníci mohou 4 4

5 přijít do styku při přípravě a projednávání svého projektu. Jelikož se jedná o projekt přeshraniční spolupráce mezi Jihočeským krajem a Dolním Rakouskem, je v závěru uvedený i přehled kontaktů Stavebních úřadů v Jihočeském kraji s jejich územním vymezením. Jako podklady práce byly kromě informací z veřejných internetových zdrojů použity zkušenosti autora z oblastí práce se zákony a vyhláškami, řešení procesů spojených s výběrem vhodných lokalit pro výstavbu, navrhováním staveb, jejich povolováním i užíváním. Ing. Jaroslav Hodina autorizovaný inspektor dle stavebního zákona 5 5

6 2. Evropská unie a dopad jejich předpisů na ČR Právní základ evropské integrace tvoří primární a sekundární právo Evropské unie (EU). Prameny primárního práva tvoří tzv. zakládací smlouvy Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO, platnost ukončena v roce 2002), Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (EHS, později ES), Smlouva o založení Evropského společenství atomové energie (EASE, resp. Euratom). K těmto smlouvám se dále do primárního práva řadí všechny smlouvy, které zakládací smlouvy mění zejména Amsterodamská smlouvy, Maastrichtská smlouva, Smlouva o Evropské unii, Smlouva z Nice a Lisabonská smlouva. Do primárního práva též patří smlouvy se třetími státy a vnitřní dohody mezi členy Evropského společenství resp. Evropské unie. Jen na základě aktů primárního práva mohou společné orgány EU jednat, výhradně postupem stanoveným v primárním právu a jen v oblastech, které jsou v primárním právu vymezené. Orgány EU svým jednáním vytvářejí sekundární právo EU. To je tvořeno právními akty přijímanými společnými institucemi EU nařízeními, směrnicemi, rozhodnutími, stanovisky a doporučeními. Orgány zmocněnými k přijímání aktů sekundárního práva jsou Rada nebo Rada společně s Evropským parlamentem a v některých případech i Evropská komise. Jejich vykonavateli je Evropská komise anebo členské státy pod dohledem Evropské komise, které v tom asistuje řada specializovaných výborů tvořených zástupci aparátu EU a členských států. Nařízení EU jsou právní akty bezprostředně platné pro všechny státy EU a bezprostředně účinné (po uveřejnění v Úředním věstníku EU), tj. nepředpokládá se transpozice do národního práva (vydání národní legislativní normy). Evropské právo je nadřazeno právu národnímu. Směrnice jsou právními akty, které zavazují zúčastněné státy provést ve svém právním řádu k jednotnému datu určité změny tak, aby si právo jednotlivých států neodporovalo a poskytovalo srovnatelnou úroveň ochrany. Jsou nástrojem harmonizace národních právních řádů a po té, co jsou na úrovni EU schváleny, mají jednotlivé členské státy povinnost je převést vnitrostátní právní normou do svého právního řádu. Svým obsahem jsou pak jejich předpisy srovnatelné (harmonizované), formou se však mohou lišit, neboť ta není pro jednotlivé státy stanovena. Členské státy tedy mohou v souladu se svými právními tradicemi rozhodnout, jak budou směrnice nejlépe realizovat. Směrnice jsou rovněž zveřejňovány v Úředním věstníku EU. 2.1 Směrnice Rady č. 89/106/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků. Jedná se o základní směrnici, dle které proběhla harmonizace veřejného stavebního práva. Působnost: 1. Tato směrnice se vztahuje na stavební výrobky v rozsahu, v jakém se jich týkají základní požadavky na stavby. 2. Pro účely této směrnice se "stavebním výrobkem" rozumí každý výrobek vyrobený pro trvalé zabudování do staveb zahrnujících pozemní i inženýrské stavby. 6 6

7 3. "Stavební výrobky" jsou dále uváděny jako "výrobky"; stavby zahrnující pozemní i inženýrské stavby jsou dále uváděny jako "stavby" Požadavky na stavby Základní požadavky použitelné na stavby, které mohou ovlivnit technické vlastnosti výrobku, jsou uvedeny v podobě podmínek v příloze I. Z těchto požadavků lze uplatnit jeden, několik nebo všechny; musí být dodržovány během ekonomicky přiměřené životnosti. Konkrétně se jedná o tyto požadavky Mechanická odolnost a stabilita Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby zatížení, která na ni budou pravděpodobně působit v průběhu výstavby a užívání, neměla za následek - zřícení celé stavby nebo její části, - větší stupeň nepřípustného přetvoření, - poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení nebo instalovaného vybavení v důsledku většího přetvoření nosné konstrukce, - poškození v případě, kdy je rozsah neúměrný původní příčině. Požární bezpečnost Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru: byla po určenou dobu zachována únosnost konstrukce, byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře, bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby, uživatelé mohli opustit stavbu nebo být zachráněni jiným způsobem, byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví jejích uživatelů nebo sousedů, zejména v důsledku: uvolňování toxických plynů, přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší, emisí nebezpečného záření, znečišťování nebo zamořování vody nebo půdy, nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů, výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby. 7 7

8 Bezpečnost při užívání Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod, např. uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, zranění výbuchem. Ochrana proti hluku Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby hluk vnímaný uživateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a umožní jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách. Úspora energie a ochrana tepla Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelů. Tyto požadavky jsou začleněny do zákona č. 183/2006 Sb., Sb. o územním plánování a stavebním řádu a dále upraveny jeho prováděcími předpisy. 2.2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS Smyslem nařízení je ujednotit a harmonizovat postupy schvalování výrobků pro stavby v členských státech i s tím souvisejících technických specifikací pro účely posuzování vlastností stavebních výrobků. V přechodných ustanoveních čl. 68 se zavádí toto provádění nařízení: stavební výrobky, které byly uvedeny na trh v souladu se směrnicí 89/106/EHS přede dnem 1. července 2013, se považují za výrobky, které jsou v souladu s tímto nařízením; výrobci mohou vypracovat prohlášení o vlastnostech na základě osvědčení o shodě nebo prohlášení o shodě, která byla v souladu se směrnicí 89/106/EHS vydána přede dnem 1. července 2013; pokyny pro evropské technické schválení, které byly zveřejněny přede dnem 1. července 2013 v souladu s článkem 11 směrnice 89/106/EHS, mohou být použity jako evropské dokumenty pro posuzování; výrobci a dovozci mohou použít evropská technická schválení vydaná v souladu s článkem 9 směrnice 89/106/EHS do dne 1. července 2013 jako evropská technická posouzení, a to po dobu platnosti těchto schválení. V příloze I pak zpřesňuje základní požadavky na stavby s doplněním požadavků na udržitelné využívání přírodních zdrojů, dle kterých musí být stavba navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména: 8 8

9 a) opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání; b) životnost staveb; c) použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě. Nařízení je platné od , články 3 až 28, 36 až 38, 56 až 63, 65 a 66 a přílohy I, II, III a V směrnice Rady 89/106/EHS se zrušují k datu Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování) Cílem směrnice, která přepracovala směrnici č. 2002/91/ES ze dne , je podporovat snižování energetické náročnosti budov ve Společenství s ohledem na vnější klimatické a místní podmínky i požadavky na vnitřní mikroklimatické prostředí a efektivnost nákladů. Zároveň uvádí i způsob kontrol a inspekcí instalovaných zařízení budov včetně zohlednění vzájemného uznávání profesních odborníků. V neposlední řadě určuje lhůty pro zavedení směrnice do právních a správních předpisů členských států. V této směrnici jsou stanoveny požadavky pro a) obecný rámec metody výpočtu celkové energetické náročnosti budov a jejich ucelených částí (čl. 3, příloha I); b) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost nových budov a nových ucelených částí budov; c) uplatnění minimálních požadavků na energetickou náročnost stávajících budov a jejich prvků, které jsou předmětem větší renovace. Dále dodatečně namontovaných prvků obvodového pláště s významným dopadem na energetickou náročnost tohoto pláště a instalací technických systémů budov; d) plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie; e) energetickou certifikaci budov nebo jejich ucelených částí; f) pravidelnou inspekci kotlů otopných soustavma klimatizačních systémů v budovách; g) nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv. Definice: budova zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; budova s téměř nulovou spotřebou energie budova, jejíž energetická náročnost určená dle přílohy I je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí; technický systém budovy technické zařízení určené k vytápění, chlazení, větrání, pro teplou vodu či k osvětlení budovy nebo ucelené části budovy nebo pro kombinaci těchto účelů; 9 9

10 energetická náročnost budovy vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení; certifikát energetické náročnosti budovy certifikát uznaný členským státem nebo právnickou osobou jím určenou, který udává energetickou náročnost budovy nebo ucelené části budovy, vypočtenou podle metody přijaté v souladu s článkem 3; kombinovaná výroba tepla a elektřiny současná přeměna primárního paliva v mechanickou nebo elektrickou a tepelnou energii při splnění kvalitativních kritérií energetické účinnosti; klimatizační systém kombinace prvků, které jsou potřebné pro vnitřní úpravu vzduchu, při níž je teplota regulována nebo může být snižována; kotel kombinovaná tepelná jednotka, která se skládá z kotlového tělesa a hořáku, konstruovaná tak, že teplo vzniklé spalováním je předáváno tekutině; jmenovitý výkon největší tepelný výkon, vyjádřený v kw, stanovený a zaručený výrobcem, kterého lze dosáhnout při trvalém provozu a při účinnosti uvedené výrobcem; tepelné čerpadlo stroj, přístroj nebo zařízení, které přenáší teplo z přirozeného prostředí, jako je ovzduší, voda nebo půda, do budov nebo průmyslových zařízení tím, že obrací přirozené sdílení tepla, takže se teplo přenáší z prostředí s nižší teplotou do prostředí s vyšší teplotou. V případě reverzibilních tepelných čerpadel může jít rovněž o sdílení tepla z budovy do přirozeného prostředí; ústřední vytápění nebo ústřední chlazení distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo procesu. Další definice: primární energie, energie z obnovitelných zdrojů, obvodový plášť budovy, ucelená část budovy, prvek budovy, větší renovace, evropská norma, nákladově optimální úroveň, Stanovení metody výpočtu Členské státy použijí na celostátní nebo regionální úrovni metodu výpočtu energetické náročnosti budov vycházející z obecného rámce stanoveného v příloze I směrnice. Základem je vypočtené či skutečné množství energie spotřebované za rok za účelem splnění různých potřeb spojených s typickým užíváním budovy. Energetická náročnost druhově členěné budovy musí být vyjádřena průhledným způsobem, zohledňujícím technický pokrok, evropské i národní normy a v neposlední řadě místní podmínky. Stanovení požadavků na energetickou náročnost Členské státy přijmou opatření nezbytná ke stanovení minimálních požadavků na energetickou náročnost budov, jejich ucelených částí či prvků s podstatným vlivem na obvodový plášť budov, založená na metodě uvedené v této směrnici při zohlednění požadavku na dosažení nákladově optimálních úrovní. Ty budou vypočteny postupem stanoveným rovněž dle této směrnice. Při výpočtu bude rozlišováno mezi novými a 10 10

11 stávajícími budovami a různými kategoriemi budov. V těchto požadavcích je třeba brát v úvahu obecné podmínky vnitřního mikroklimatického prostředí, aby se zamezilo nepříznivým účinkům, např. nepřiměřenému větrání, a také místní podmínky a určené využití i stáří budovy. Tyto požadavky se pravidelně přezkoumávají nejméně jednou za pět let a v případě potřeby se aktualizují, aby odrážely technický pokrok v sektoru výstavby budov. Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví nebo nebudou uplatňovat uvedené požadavky u těchto druhů budov: - budovy a památky úředně chráněné jako součást vymezeného prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické nebo historické hodnotě, pokud by splnění těchto požadavků nepřijatelně změnilo jejich povahu nebo vzhled, - budovy užívané pro bohoslužby a náboženské účely, - dočasné budovy s plánovanou dobou užívání dva roky nebo méně, průmyslové provozy, dílenské provozovny a neobytné zemědělské budovy s nízkou spotřebou energie a neobytné zemědělské budovy používané odvětvím, na které se vztahuje celostátní odvětvová dohoda o energetické náročnosti, - obytné budovy, které jsou určeny k užívání kratšímu než čtyři měsíce v roce, nebo případně k využívání na omezenou část roku, a jejichž odhadovaná spotřeba energie je nižší než 25 % ze spotřeby, k níž by došlo při celoročním užívání; - samostatně stojící budovy s celkovou užitnou podlahovou plochou menší než 50 m2. Nové budovy Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby nové budovy splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost uvedené v této směrnici U nových budov zajistí členské státy, aby před zahájením výstavby byla posouzena a vzata v úvahu technická, environmentální a ekonomická proveditelnost alternativních systémů (jsouli k dispozici), jako jsou: - místní systémy dodávky energie využívající energie z obnovitelných zdrojů; - kombinovaná výroba tepla a elektřiny; - ústřední nebo blokové vytápění nebo chlazení, zejména využíváli zčásti nebo zcela energii z obnovitelných zdrojů; - tepelná čerpadla. Stávající budovy Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se u budov, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem splnit minimální požadavky, pokud je to technicky, funkčně a ekonomicky proveitelné. Členské státy stanoví tyto minimální požadavky na energetickou náročnost v souladu s článkem

12 směrnice. Požadavky mohou být použity pro renovovanou budovu jako celek nebo ucelenou část budovy. Navíc či alternativně lze požadavky použít na renovované prvky budov. Budovy s téměř nulovou spotřebou energie Členské státy zajistí, aby: do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Členské státy vypracují vnitrostátní plány na zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tyto vnitrostátní plány mohou obsahovat cíle rozlišené v závislosti na kategorii budovy. Členské státy dále vypracují politiky a přijmou opatření, jako je stanovení cílů, aby stimulovaly transformaci budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie, a informují o nich Komisi ve svých vnitrostátních plánech. Ta do 31. prosince 2012 a poté každé tři roky zveřejní zprávu o pokroku členských států při zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie. Na základě této zprávy Komise vypracuje akční plán a případně navrhne opatření ke zvýšení počtu těchto budov a podpoří vypracování osvědčených postupů, pokud jde o nákladovou efektivnost transformace stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie Certifikát energetické náročnosti Členské státy stanoví nezbytná opatření za účelem zavedení systému certifikace energetické náročnosti budov. Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti. Certifikát je doplněn doporučeními na snížení energetické náročnosti, které je efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům. Platnost certifikátu nesmí překročit deset let. Certifikace ucelených částí budov může být založena na: společné certifikaci celé budovy nebo posouzení jiné srovnatelné ucelené části budovy s totožnými energetickými charakteristikami ve stejné budově. Certifikace rodinných domů může být založena na posouzení jiné srovnatelné budovy podobné konstrukce a velikosti a s podobnými vlastnostmi skutečné energetické náročnost. Členské státy zajistí, aby byl certifikát energetické náročnosti vydán pro: budovy nebo ucelené části budov při výstavbě, prodeji nebo pronájmu novému nájemci; budovy, kde celkovou užitkovou podlahovou plochu větší než 500 m 2 užívá orgán veřejné moci a kde je tato plocha často navštěvována veřejností. Dne 9. července 2015 se tato hraniční hodnota 500 m 2 sníží na 250 m

13 Požadavek na vydání certifikátu energetické náročnosti v případě dotčené budovy nebo ucelené části budovy se neuplatní, jeli k dispozici certifikát vydaný podle směrnice 2002/91/ES nebo podle této směrnice a jeli tento certifikát platný. Členské státy dále mohou z povinnosti vydání certifikátu vyjmout kategorie budov, o kterých tak jimi bylo rozhodnuto. Vystavení certifikátů členské státy přijmou opatření k tomu, aby tam, kde celkovou užitnou podlahovou plochu budovy, pro kterou byl vydán certifikát energetické náročnosti, větší než 500 m 2 užívají orgány veřejné moci a často ji navštěvuje veřejnost, byl certifikát energetické náročnosti vystaven na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti. dne 9. července 2015 se tato hraniční hodnota 500 m 2 sníží na 250 m Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti Pojmy: Výrobek každý průmyslově vyrobený výrobek a každý zemědělský produkt včetně produktů rybolovu Technická specifikace specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví požadované charakteristiky výrobku jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení, označování výrobků nebo jejich opatřování štítkem s jmenovitými údaji a postupy posuzování shody; Norma technická specifikace přijatá uznaným normalizačním orgánem k opakovanému nebo trvalému použití, jejíž dodržování není závazné a která patří do jedné z těchto kategorií: mezinárodní norma norma přijatá mezinárodním normalizačním orgánem a veřejně dostupná, evropská norma norma přijatá evropským normalizačním orgánem a veřejně dostupná, národní norma norma přijatá národním normalizačním orgánem a veřejně dostupná; Evropský normalizační orgán CEN (Evropský výbor pro normalizaci), Cenelec (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice), ETSI (Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích); Národní normalizační orgán instituce členských států provádějící technickou normalizaci; Technický předpis technické specifikace a jiné požadavky včetně příslušných správních předpisů, jejichž dodržování je při uvedení na trh nebo při používání v členském státě nebo na jeho větší části závazné de iure nebo de facto. Ze směrnice vyplývá: norma musí být veřejně dostupná ( např. na webových stránkách Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví

14 hodnoty a postupy v ní uvedené jsou považovány za minimální základní rozsah, který pokud je respektován, lze konstatovat, že sledovaný účel byl splněn. Nevylučuje se však jiný postup, k zabezpečení sledovaného účelu

15 3. Zákony a nařízení uveřejněné ve Sbírce zákonů ČR 3.1. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu v platném znění (stavební zákon) Již při prvotním záměru rozhodování se o možném druhu výstavby nízkoenergetického či energeticky pasivního domu se setkáme s potřebou řešit otázky informací o územně plánovací dokumentaci, náležitostí projektové dokumentace, umístění staveb, sestavení a projednání žádostí o povolování staveb, možnostech jejich realizace, užívání a pod. Základní odpovědi jsou uvedeny v příslušných ustanoveních stavebního zákona a jejich projednání ve správních řízeních náleží stavebním úřadům. Na tato ustanovení navazují další právní předpisy, na základě kterých vstupují do správních řízení orgány státní správy. Ve zkratce je možno uvést zásadu, že rozhodování o výstavbě náleží stavebnímu úřadu, který vymezuje dotčené úřady a dále s nimi v rámci konkrétních řízení spolupracuje. Je třeba upozornit na skutečnost, že obecné procesy související s povolováním staveb se řídí zákonem č. 500/2004 Sb., o správním řízení. V něm je mimo jiné zakotveno i právo na tzv. předběžnou informaci, tj. informaci kterou může každý požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí nebo podmiňující úkon, aby mu v písemné formě poskytl předběžnou informaci o tom, zda lze určitý záměr uskutečnit jen za předpokladu vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu a podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo podmiňujícího úkonu, popřípadě za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. Pro potřebu stavebního zákona se jedná především o územně plánovací informaci, která je základním návodem k úspěšnému absolvovaní navazujících žádostí či ohlášení. Podrobnosti k umisťování staveb, jejich povolování, způsobu navrhování, obsahu a podávání žádostí jsou uvedeny v prováděcích předpisech stavebního zákona Výběr lokality: Při rozhodování o volbě druhu stavby je stavebník limitovaný vždy konkrétním stavebním pozemkem. Ideální stav pro rozhodování se, jaký druh výstavby z pohledu energetické náročnosti zvolit, by byla existence rozvojových ploch, které by obsahovaly přímo výstavbu energeticky úsporných domů, tzn. umožnil by jejich realizaci při respektování pravidel: - pozemek bez zastínění - orientaci domu dle zásady rozsáhlé jižní fasády jako energetického prvku, - vstup z boční části domu, - parkování mimo dům, - dům navrhnout jako kompaktní hmotu s plnohodnotnými patry, 15 15

16 - na střeše možnost osazení solárních kolektorů, fotovoltaiky, tepelných čerpadel, - řízená výsadba zeleně - omezené provětrávání Takto maximalisticky lze navrnout konkrétní volnou zónu s jasným developerským záměrem v rámci regulačního plánu, který by již respektoval energetické požadavky včetně dopravní a technické infrastruktury a navíc nahradil v současnosti časově náročné územní řízení. V urbanizovaném území je však možné energetická pravidla jen velmi těžko zkloubit, neboť energeticky úsporné domy je nutné navrnout i v prolukách stávající městské zástavby limitované danou orientací ke světovým stranám, stanoveným uspořádáním krovu, určením parkování ve stavbě, stínění proluky od sousedních staveb, dopravní infrastrukturou a pod Územně plánovací dokumentace: Možnosti rozvojových ploch vhodných k výstavbě jsou dohledatelné v systému územně plánovacích podkladů a územně plánovacích dokumentací pořizovaných dle stavebního zákona. V hierarchii nadřízenosti územně plánovací dokumentace platí, že územní plány pořízené krajem jsou nadřazené územním plánům obcí. Základním nástrojem pro určení, zda zájmová lokalita lze zastavět a za jakých podmínek je územní plán obcí (měst) ČR. Postihuje vždy celé správní území obce, která jej pořizuje. Po jeho vydání je k nahlédnutí jako veřejná listina na obecním úřadu obce (města), která jej pořizovala, dále na místně příslušných stavebních úřadech a úřadech krajských. Obsahuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Lze se z něho tedy dozvědět, jaké je funkční uspořádání řešeného správního, které části jsou současně zastavěným územím (tj. zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví) a které části jsou rozvojovými plochami. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Územní plány mohou být doplněny územními studiemi, které doplňují podmínky využití řešeného území nebo regulačními plány. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí

17 Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. V řešené ploše nahrazuje ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán vydaný krajem je dále závazný pro územní plány a regulační plány vydávané obcemi. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území Zásady umísťování staveb: Z hlediska kontroly zástavby v území platí zásada, že stavby nebo zařízení, jejich změny, změny jejich vlivu na využití území, změny využití území a ochrana důležitých zájmů v území lze jen na základě pravomocného územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanovíli stavební zákon jinak Územní rozhodnutí vydává se pro: umístění stavby nebo zařízení, změnu využití území, změnu stavby a pro změnu vlivu stavby na využití území, pro dělení nebo scelování pozemků, pro ochranné pásmo. Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které existuje regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušné územní rozhodnutí. Je třeba upozornit na skutečnost, že takovým regulačním plánem je myšlen jen ten, který byl vydaný na základě dnes platného stavebního zákona, nikoliv dle jeho předchozí právní úpravy. Žádost o vydání územního rozhodnutí musí obsahovat kromě obecných náležitostí i základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje pozemků a staveb. Připojují se k ní: a) doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám; tyto doklady se připojují, nelzeli tato práva ověřit v katastru nemovitostí, b) rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, závazná stanoviska, pokud byla obstarána před zahájením řízení, nejdeli o koordinované závazné stanovisko úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí, vydané správním c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, d) dokumentace záměru

18 Pokud žadatel nemá vlastnické nebo jiné právo k pozemku nebo stavbě a pozemek nelze pro navrhovaný účel vyvlastnit, předloží souhlas jejich vlastníka anebo dohodu o parcelaci. Vyžadujeli záměr posouzení vlivu na životní prostředí, připojí žadatel k žádosti stanovisko příslušného úřadu podle zvláštního právního předpisu. Budeli toto hodnocení prováděno souběžně s územním řízením, připojí žadatel dokumentaci vlivu záměru na životní prostředí. Stanovíli tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.konkrétní náležitosti žádosti jsou uvedeny ve vyhlášce o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření Pravomocné územní rozhodnutí platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanovíli stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší. Platné územní rozhodnutí lze k odůvodněné žádosti změnit. Platnost územního rozhodnutí končí, nebylali ve lhůtě platnosti podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebyloli započato s využitím území pro stanovený účel, nebo byloli stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno anebo bylali podaná žádost zamítnuta po lhůtě platnosti územního rozhodnutí. Dále končí též dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí vztahuje; to neplatí, bylali realizace záměru již zahájena Proces územního řízení: Po doručení žádosti o vydání územního rozhodnutí k věcně a místně příslušnému stavebnímu úřadu probíhá fáze posuzování předložených dokladů V případě zjištění nedostatků následuje jejich konkrétní specifikace a výzva k doplnění. V případě zjištění úplnosti žádosti (popř. po odstranění zjištěných nedostatků) je oznámeno zahájení správního řízení takto: stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí veřejné ústní jednání, jeli to účelné, spojí jej s ohledáním na místě konání veřejného ústního jednání oznámí nejméně 15 dnů předem jeli v území vydán územní nebo regulační plán, doručuje se oznámení o zahájení územního řízení základním účastníkům řízení a dotčeným orgánům jednotlivě, účastníkům parciálním veřejnou vyhláškou. žadatel má povinnost zajistit zveřejnění informace o záměru a žádosti o vydání územního rozhodnutí na místě určeném stavebním úřadem V řízení platí koncentrační zásada: 18 18

19 - závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. - k závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží. Stavební úřad posuzuje, zda navrhovaný záměr je v souladu: s vydanou územně plánovací dokumentací s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení. V konečné fázi je rozhodnuto o žádosti. Proces projednání žádosti trvá cca 3 měsíce od jejího podání. Do vydaného rozhodnutí mohou účastníci řízení podat ve lhůte do 15 dnů od doručení odvolání, v případě marného uplynutí této lhůty nabývá územní rozhodnutí právní moc a stává se vykonatelným. Teprve v tomto momentě je stavba umístěna a stavebníkovi vzniká nárok, při splnění podmínek územního rozhodnutí, na její povolení. V případě podaného odvolání rozhodnutí právní moci nenabývá a celý spis je po seznámení ostatních účastníků řízení s obsahem odvolání postoupen odvolacímu orgánu a stavebník musí vyčkat na další rozhodnutí, případně celý proces opakovat. Potom doba pro získání rozhodnutí o umístění požadované stavby trvá nezřídka více jak 12 měsíců Zjednodušující principy umisťování staveb: Kromě zdlouhavého procesu standardního územního řízení lze žádat o tzv: zjednodušené územní řízení a to v případech, že: a) záměr je v zastavitelné ploše nebo v zastavěném území, b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, c) žádost má všechny předepsané náležitosti, d) žádost je doložena závaznými stanovisky dotčených orgánů a souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky, a stavbám na nich; závazná stanoviska a souhlasy účastníků řízení musí obsahovat výslovný souhlas se zjednodušeným řízením 19 19

20 nebo o územní souhlas, pokud: a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše b) poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Ten však nelze vydat pokud: a) závazné stanovisko dotčeného orgánu obsahuje podmínky, nebo jeli takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, b) záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Rovněž lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu a to za souhlasu dotčených orgánů. Smluvními stranami jsou stavebník a stavební úřad, který v tomto případě nevede správní řízení. Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy jej oznámí osobám, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona. Ke smlouvě musí být vydány souhlasy všech třetích osob, jejichž práv či povinností se přímo dotýká. Účinnosti smlouva nabývá až po podpisu všemi těmito osobami, což je většinou největší úskalí procesu uzavírání smlouvy. Lhůta pro nabytí účinnosti smlouvy tedy záleží především na stavebníkovi za jakou dobu podpisy opatří Povolování staveb: Většinu staveb řádně umístěných v souladu s podmínkami územního rozhodnutí je možné realizovat až na základě předchozího povolení stavebního úřadu nebo oznámení certrifikátu autorizovaného inspektora Ohlášení stavby Jednodušším případem povolení stavebního úřadu je ohlášení jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací. V ustanovení 104 stavebního zákona taxativně uvedené stavby, úpravy a práce lze provést na základě ohlášení, ke kterému je vydáváno písemné či fiktivní sdělení stavebního úřadu bez nabývání právní moci. Ohlášení se podává k místně (dle místa nemovitosti) a věcně (dle druhu stavby) příslušnému stavebnímu úřadu. Pokud je ohlašována stavba pro bydlení či pro rekreaci se zastavěnou plochou do 150 m2, je nutné k ohlášení připojit doklady dle vyhlášky o provádění některých ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu a dokumentaci zpracovanou dle vyhlášky o dokumentaci staveb osobou s oprávněním dle vyhlášky o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Stavební řízení 20 20

21 K některým stavebním pracím nestačí územní rozhodnutí či ohlášení, ale je nutné k žádosti stavebníka provést stavební řízení a vydat stavební povolení. Vlastní stavbu je možné zahájit až po jeho právní moci. Stavební řízení provádí stavební úřad a v jeho rámci zkoumá zda je stavba podle žádosti a jejích podkladů proveditelná a zda: a) projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací, s podmínkami územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, b) projektová dokumentace je úplná, přehledná, byla zpracována oprávněnou osobou a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, c) je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby vyžadovaného zvláštním právním předpisem, d) předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgán. V případě zjištění nedostatků je stavebník opět vyzván k jejich odstranění v přiměřeně stanovené lhůtě a stavební řízení je přerušeno V případě bezvadnosti žádosti popř. po odstranění nedostatků: stavební úřad oznámí účastníkům řízení, kteří jsou mu známi, a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě, jeli to účelné. Zároveň upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto; od ohledání na místě, popřípadě i od ústního jednání může stavební úřad upustit, jsouli mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby a stanovení podmínek k jejímu provádění. Upustíli od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. Zároveň je upozorní, že k později uplatněným závazným stanoviskům, námitkám, popřípadě důkazům nebude přihlédnuto. V konečné fázi je rozhodnuto o žádosti. Proces projednání žádosti trvá cca 2 měsíce od jejího podání. Do vydaného stavebního povolení mohou účastníci řízení podat ve lhůte do 15 dnů od doručení odvolání, v případě marného uplynutí této lhůty nabývá rozhodnutí právní moc a stává se vykonatelným. Teprve v tomto momentě je umožněno zahájení vlastní realizace stavby. Jelikož ve stavebním řízení již nejsou přezkoumávány podmínky o umístění stavby, bývá stavební řízení jednodušší a nevznikají vněm základní konflikty mezi účastníky řízení. Ti však mají z důvodu zachování dvojinstančnosti správního řízení podat odvolání. V případě podaného odvolání rozhodnutí právní moci nenabývá a spis je po seznámení ostatních účastníků řízení s obsahem odvolání postoupen odvolacímu orgánu a stavebník musí vyčkat na další rozhodnutí. Co je ve stavebním povolení : podmínky pro provedení stavby, případně i pro její užívání rozhodnutí o námitkách účastníků řízení fáze výstavby, kdy budou provedeny kontrolní prohlídky stavby 21 21

22 stanovení, zda stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu stanovení zkušebního provozu doba platnosti povolení Veřejnoprávní smlouva: Smluvními stranami jsou stavební úřad a stavebník, nevede se správní řízení. Nutný souhlas dotčených orgánů. Stavební úřad do 7 dnů od předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy jej oznámí osobám, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního zákona. Ke smlouvě musí být vydány souhlasy všech třetích osob, jejichž práv či povinností se přímo dotýká. Účinnosti smlouva nabývá až po podpisu všemi těmito osobami. Lhůta pro nabytí účinnosti smlouvy tedy záleží především na stavebníkovi za jakou dobu podpisy opatří Zkrácené stavební řízení: Uzavřeli stavebník s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly projektové dokumentace pro stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit stavebnímu úřadu, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky stavebního řízení Tato kontrola lze provést, pokud se jedná o stavbu vyžadující stavební povolení a zároveň nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení. Stavebník k oznámení stavby připojí projektovou dokumentaci stanovenou prováděcím právním předpisem, certifikát vydaný autorizovaným inspektorem, přehled opatřených stanovisek dotčených orgánů a správců sítí, doklad o vyjádření osob dotčených stavbou, seznam navržených kontrolních prohlídek stavby. Zkrácené stavební řízen je týmovou prací mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem. Při smluvně rozdělených činnostech lze nejrychleji vyřešit oprávnění stavět, které vzniká dnem písemného oznámení stavby zkontrolované inspektorem stavebnímu úřadu. Prostřednictvím inspektora lze dále dozírat na celou realizaci výstavby i významně zjednodušit povolení jejího užívání Užívání staveb: užívání dokončené stavby: Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle 104 odst. 2 písm. a) až e) a n) anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu vydaného autorizovaným inspektorem a byla provedena v souladu s ním, lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. předčasné užívání stavby: 22 22

23 K žádosti stavebníka může stavební úřad vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí. zkušební provoz stavby Ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Pokud nebyl zkušební provoz uložen stavebním povolením, může stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu. změna v užívání stavby Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve veřejnoprávní smlouvě, v certifikátu autorizovaného inspektora, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Změna v účelu užívání stavby je přípustná jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu Proces povolení změn staveb a) stavba rozestavěná Na základě odůvodněné žádosti stavebníka nebo jeho právního nástupce lze povolit procesem dle stavebního řízení změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popřípadě autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Pokud se změna týká práv účastníků řízení, je s nimi přiměřeně projednána ve správním řízení Pokud se změna netýká práv účastníků řízení, stavební úřad, popřípadě autorizovaný inspektor, byloli ve věci vedeno zkrácené stavební řízení, může schválit navrhovanou změnu při kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě b) změna dokončené stavby Může se jednat o tři druhy změn přístavba (plošná změna hmoty stavby) nástavba (výšková změna hmoty stavby) 23 23

24 obě tyto vyrianty je nutno nejdříve posoudit stavebním úřadem z hledisek jejich umístění a následně je povolit dle dříve popsaného principu (ohlášení, stavební řízení, zkrácené stavební řízení) stavební úpravy (pouze dispoziční úpravy stavby při zachování rozměrů půdorysu a výšky) povolení formou ohlášení, stavební řízení, zkráceného stavebního řízení Lhůty pro rozhodování: Pro úspěšnou realizaci záměru a včasnost získání příslušných povolení dle stavebního zákona je třeba znát nejen náležitosti jednotlivých podání, ale i lhůty, ve kterých lze vydání požadovaného povolení předpokládat. V případě úplnosti žádosti, správnosti projektové dokumentace a splnění zákonné součinnosti žadatele jsou orientační časové lhůty tyto: Umisťování staveb: Klasické územní řízení: po podání zkoumána úplnost žádosti a správnost jejích příloh trvá cca 7 dní pokud existuje platný územní plán a žádost včezttně příloh je shledána bezvadnou, řízení vedeno veřejnou vyhláškou oznámení o zahájení řízení je doručeno 15 dnem od data zveřejnění vyhlášky na úřední desce (elektronické i fyzické). Přímé doručení pouze žadateli, obci a dotčeným orgánům. termín konání ústního jednání nejdříve 15 dní po datu oznámení o zahájení řízení zpracování rozhodnutí cca 7 dní doručování rozhodnutí opět veřejnou vyhláškou termín doručení je 15 den od zveřejnění rozhodnutí na úřední desce. nabytí právní moci 15 den od doručení, pokud nebylo uplatrněno některým z účastníků řízení odvolání Nejkratší lhůta, za kterou lze předpokládat získání pravomocného územního rozhodnutí: 74 dní (lhůta předepsaná správním řádem, tj. 60 dní od data podání žádosti do podatelny úřadu, se vztahuje k předání vyhotovení rozhodnutí k jeho oznámení). Zjednodušené územní řízení: o umístění stavby, o změně využití území, o změně stavby a o dělení a scelování pozemků za předpokladu splnění zákonných podmínek je na úřední desce zveřejněn pouze výrok územního rozhodnutí cca za 7 dní od podání žádosti o provedení zjednodušeného územního řízení pokud ve lhůtě 15 dnů od data zveřejnění nejsou uplatněny námitky účastníků řízení, výhrady dotčených orgánů nebo připomínky veřejnosti, územní rozhodnutí je pokládáno za vydané a pravomocné. Nejkratší lhůta: 21 dní Územní souhlas bez správního řízení pouze na základě řádného území 24 24