3. Horniny ve vývoji Země

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3. Horniny ve vývoji Země"

Transkript

1 3. Horniny ve vývoji Země Družicový snímek Země

2 3.1 Petrogenetický cyklus Každou horninu zkoumáme v určitém momentu jejího vývoje, resp. vývoje jejích složek, které procházejí od vzniku zemské kůry mnohokrát se opakujícím tzv. Huttonovým (podle anglického geologa J. Huttona, který žil koncem 18. století), petrogenetickým cyklem. Tím prochází i současné horniny a budou se v něm i nadále vyvíjet podle podmínek do nichž se dostanou, včetně těch, které jsou ovlivňovány člověkem. Petrologický cyklus (obr. 3.1.) začíná juvenilním magmatem, které se eruptivně dostává k povrchu, za spolupůsobení atmosféry, hydrosféry, biosféry a nyní i technosféry zvětrává, zvětralý materiál je přemístěn, mění své složení, usazuje se, zpevňuje a v litosféře metamorfuje. Přeměněné horniny buď opět zvětrávají, nebo jsou v hloubce roztaveny a v podobě palingenního magmatu se dostávají znovu k povrchu. Během vývoje značná část materiálu, tvořícího zemskou kůru prošla tímto cyklem již vícekrát, což se projevuje v izotopickém složení prvků i v celkovém složení hornin. Za indikační je považován zejména obsah prvků vzácných zemin REE, podle něhož se rozlišují horniny primitivní, málo diferencované, s obsahy REE blízkými jejich obsahu v kamenných meteoritech (chondritech) a horniny diferencované oběhem v cyklu se zvýšenými obsahy REE lehkých. V průběhu vývoje Země tak došlo k diverzifikaci původně několika hornin (peridotity, anortozity, bazalty) na dnes rozlišovaných asi druhů. Vývoj litosféry probíhá jako neustálá reorganizace atmosféry, hydrosféry, biosféry a litosféry. Při tom dochází k mnoha cyklickým i nevratným změnám. Snižuje se např. obsah plynů v důsledku jejich úniku do mezihvězdného prostoru a naopak se Země zvětšuje denně o cca 2 tuny meteoritového materiálu. Dochází k rozsáhlému látkovému i energetickému přínosu z jádra do pláště a z pláště do litosféry a naopak k přemístění hmot z litosféry do pláště. Porovnáme-li charakter metamorfózy v orogenních oblastech, zdá se, že se v nich postupně zvyšuje role tlaku a snižuje význam teploty. Předpokládá se také, že subdukční procesy přinášejí z litosféry do pláště více těkavých a radioaktivních látek, které pak ovlivňují vznik, možnost a charakter vulkanické aktivity a způsobují změnu energetického režimu (ochlazování pláště). Bohužel v názorech na charakter těchto změn panuje značný zmatek. Je to způsobeno tím, že vůbec neznáme výchozí stav. Charakter prvotní litosféry není znám a osudy svrchního obalu Země v prvotním období vývoje (4,6-3,8 Ga) jsou obestřeny tajemstvím. Bylo vysloveno bezpočet teorií, od předpokladu prvotní sialické kůry, přes bazalt-andezitovou, andezitovou až po tholeiitultrabazickou oceánskou litosféru. Zdá se, že prvotní povrch Země byl podobně jako dnešní povrch Měsíce tvořen peridotity, tholeiity a anarthozity a k postupné diverzifikaci hornin došlo během dalšího vývoje a do značné míry byla ovlivněna rozvojem života (obr. 3.2.). Vznik pevninské kůry je v různých modelech vysvětlován vývojem o několika stadiích s postupným formováním pokročilejší, diferencovanější, geochemicky zralejší kůry na základě rovnováhy mezi taveninou a reziduem. Každé stadium vývoje (typ kůry) je provázeno charakteristickými ložisky. Základní princip modelu : I. frakcionace svrchního pláště a vytvoření oceánské (bazaltové) kůry; II. frakcionace bazaltové oceánské kůry a vytvoření andezitové kůry ostrovních oblouků; III. vznik hornin kontinentálních okrajů reprezentujících vyvinutou kůru. Ta tvořila v archaiku 12% dnešní, v proterozoiku už 53% dnešní. Geochemický charakter kontinentální kůry se během vývoje mění, např. se zvyšuje poměr K 2 O:Na 2 O a poměr lehkých a těžkých vzácných zemin (obr. 3.3.). Podle Jakeš - White (1971) vznikají v první fázi oceánské tholeiity, které jsou ve srovnání se svrchním pláštěm obohaceny o lehké nekompatibilní prvky (Rb, K, Cs, REE), zatímco komplementární reziduální ultrabazika zůstávají ve svrchním plášti a jsou relativně obohacena o refrakterní elementy Ni, V, Cr. Ve druhé fázi by měly na úkor oceánské kůry (oceánských tholeiitů) vznikat horniny ostrovních oblouků obohacené o nekompatibilní prvky, ale ještě s nižším SiO 2 a jiným poměrem Na 2 O:K 2 O, odlišujícími se v obsahu Pb, K, Th, V, Ba, Rb, nižšími obsahy REE, než by odpovídalo kontinentální kůře. Reziduum může mít i v tomto případě ultrabazický ráz, nebo ráz eklogitu a společně s oceánskou kůrou je pohlcováno pláštěm.

3 Třetí fáze je reprezentována magmatismem andského typu, s Ca asociací tonalit-granodiorit, který již odpovídá průměru složení kontinentů zcela ve všech prvcích. Komplementárním reziduem jsou plagioklas-amfibolové horniny, které mohou tvořit spodní kůru, nebo po přeměně v eklogit klesnout do pláště. Před 2 Ga vzniká volný kyslík, který ovlivňuje geochemickou frakcionaci, zejména exogenní procesy v kůře. Konvekce v plášti byla podstatně rychlejší, hloubka izostatické kompenzace menší, stejně jako musela být jiná hloubka subdukce s různými výjimečnými etapami (událostmi) nastává změna trendů K/Na, La/Yb. V plášti se předpokládá vznik diapirů z roztaveného materiálu pláště a subdukované kůry, který způsobuje narůstání kůry odspodu (akrece) a při proniknutí do vyšších pater vznik magmatických krbů. Od doby, kdy vývoj v nejvyšší části litosféry můžeme sledovat (nejstarší horniny kolem 3,8 Ga) mají geologické jevy i geochemický vývoj hornin mnoho společných rysů až do současnosti, takže lze předpokládat, že globální vývoj zemské litosféry je proces poměrně pomalý. Je pravděpodobné, že se v něm uplatňuje celá řada protichůdných pochodů: nejčastěji se uvažuje bazifikace kontinentální kůry (eroze kořenů kontinentální kůry), průnik bazaltových magmat a jejich opakovaná diferenciace, výlevy andezitů v ostrovních obloucích, překrytí oceánské kůry mocnými sedimentárními souvrstvími, sializace kůry přínosem litofilních prvků z pláště, odnos chalkofilních prvků do pláště, laterální přirůstání orogenních pásem ke štítům, zanikání oceánské kůry při subdukci a její vznik ve středooceánských hřbetech přínosem magmat z pláště. Předpokládá se, že mocnost litosféry je dána stářím a roste od starých štítů k mladým platformám a orogenním pásmům. Zdá se, že oceánská kůra se vzdouvá při pohybu od středooceánského hřbetu, ale kontinenty mají podobný vývoj a od prekambria stárnoucí litosféra naduřuje na úkor podložní astenosféry. To však lze vysvětlit tím, že celková plocha kontinentální kůry se zmenšuje jak roste její mocnost. Během vývoje litosféry vznikaly a zanikaly oceány v etapách, které se označují jako Wilsonův cyklus: a) Počáteční stádium vyklenování pláště a vznik riftu na kontinentu (tj. příkopové propadliny s pásmy vulkanické aktivity). Příkladem je východoafrický riftový systém nebo rýnský prolom v Evropě. b) Ranné stádium vzniku oceánů, kdy se v centru riftové struktury vytváří úzké moře se vznikající kůrou oceánského typu (Rudé moře, Baffinův záliv). c) Stádium zralosti, v němž vzniká oceán v centru se středooceánským hřbetem, na němž se koncentruje vulkanická činnost, vzniká oceánská kůra a vznikají pásma zemětřesení. Příkladem je Atlantský oceán. d) Stádium stárnutí: aktivizují se okraje kontinentů, které přirůstají a oceánský hřbet se stává excentrickým (Tichý oceán). e) Stádium uzavírání: okraje kontinentů se sbližují, dochází ke kolizím a skoro všechna oceánská kůra zaniká v subdukčních zónách (Středozemní moře). f) Stádium geosutury (oceánské jizvy) se projevuje zánikem zbytku oceánu (sutura Gangy mezi Indií a Asií, sutura Uralu mezi sibiřským štítem a Baltikou). Velmi často se uvádí, že vznik kontinentální kůry je kontinuálním procesem přínosu litofilních prvků z pláště do kůry a chalkofilních z kůry do pláště. Složení dnešní kůry odpovídá jen asi z 30% plášťovému materiálu. Jako příklady nových částí kontinentální kůry se uvádí vznik indického kratonu archaického, proterozoicko-paleozoického kratonu severovýchodní Afriky a Arabského poloostrova a palozoického kratonu západních Spojených států a v současné době východní část Karibského moře, která je v počátečním stadiu přeměny oceánské kůry na kontinentální. Podle jiných názorů jsou však tyto procesy jen epizodické a také geochemické modely vycházejí z představ o epizodickém charakteru vzniku magmat postupnou diferenciací pláště. Vývoj kontinentální kůry začíná vznikem žulorulových jader dnešních kratonů před více než Ma rozsáhlými procesy granitizace. Prvotní kůra Země s převahou bazických a ultrabazických vyvřelin, jak ji známe z Měsíce či sousedních planet, se tak postupně stala složitější. Oválná jádra štítů vzniklá diapirovým výstupem granitické hmoty, v níž postupně převládá K nad Na, byla v proterozoiku obklopena protaženými mobilními zónami, což znamenalo zásadní změnu tektonického režimu zemské kůry. Charakteristickými znaky těchto mobilních zón je významná koncentrace magmatismu (vulkanismu) a sedimentace a zvýšená mobilita, projevující se vznikem významných

4 vertikálních kontrastů. To se projevuje mj. i zvyšujícím se podílem psefitických sedimentů: ku příkladu molasy dosahují v prekambriu mocnosti kolem 4 km, v kaledonidách až 6 km, v hercynidách více než 12 km a v alpidách až 20 km. Postupné zvyšování mocnosti kůry může být jednou z příčin zrychlování tektonických a magmatických procesů a v podstatě také asynchronního vývoje v různých částech Země. Všechny tyto změny jsou důsledkem látkového a strukturního vývoje kůry a pláště. Obdobné cykly, jaké byly zjištěny ve vývoji oceánů, můžeme doložit i ve vývoji kontinentů. Vzniká obří kontinent, který se po čase v důsledku hromadění tepelné energie pod kontinentální kůrou rozpadá na několik menších kontinentů a jejich postupnou amalgamaci a opětný rozpad. Takových cyklů je definováno několik: 1. Pangea vznikla před cca 360 Ma a po 150 Ma existence se rozpadla nejprve na dva kontinenty Gondwanu a Laurasii a během mezozoika dále na Euroasii, Severní a Jižní Ameriku, Antarktidu, Afriku, Austrálii a Indii. Je pravděpodobné, že rozpad Pangey byl již ukončen, jak o tom svědčí např. připojení Indie k Euroasii a ukončená aktivita mnoha kontinentálních riftů (např. oháreckého). Vznikající obří kontinent pracovně nazýváme Geosia. 2. Rodinia vznikla před Ma a existovala nejméně 300 Ma. Během paleozoika se rozpadla na starý červený kontinent, k němuž patřily superkontinenty Eria, Baltika a Angara a na jižní polokouli Amazonia, Gondwana a Antarktida. Jejich opětným stmelením vznikla Pangea. 3. Vaalbara vznikla před Ma, existovala asi 600 Ma a v proterozoiku se rozpadla na tři země, Holoarktis, Antarktis a Equatoris. Jejich amalgamací vznikla Rodinia. Cykly se zřejmě zrychlují a z toho lze odvodit, že před vznikem Vaalbary už existovala jen prvotní kontinentální kůra, která začala vznikat před Ma a kterou proto můžeme považovat za první obří kontinent, Protogeu. Nástup rozpadu každého obřího kontinentu se ohlašeuje globálním orogenním cyklem, charakterizovaným vysokými tlaky a kompresní tektonikou. Rozpad Pangey zahájil orogenní cyklus staroalpínský, rozpad Rodinie panafrický (kadomský, bajkalský) a rozpad Vaalbary období rozsáhlého zalednění, trapový vulkanismus a magmatismus bimodální. Velmi významným faktorem vývoje litosféry je její interakce s atmosférou a hydrosférou. Ty se začaly vyvíjet již v nejrannějším stádiu uvolňováním fluid ze vznikající kůry a svrchního pláště. Na složení těchto fluid můžeme usuzovat ze složení fluid uvolňovaných z recentních láv a plynokapalných uzavřenin v křemeni nejstarších sedimentů. Chybí v nich volný kyslík, hlavní složkou je CO 2 (60 %), H 2 S (35 %) a dále H 2 O, CH 4, SO 2, NH 3, HCl, HF, Ar, kyselina boritá, obdobně jako ve sluneční koroně. Z této hmoty vznikala tenká prvotní atmosféra a také prvotní oceán. Část vody byla ovšem od počátku pohlcována v kůře (procesy serpentinizace olivínů a pyroxenů a kaolinizace živců). Vody prvotního oceánu byly kyselé a způsobovaly intenzivní chemické zvětrávání. Reakce, které při tom probíhaly, vedly k důležitým změnám hydrosféry. Voda ztrácela kyselý ráz a obohacovala se kationty rozpuštěnými při zvětrávání, takže se stávala slanou. Byly to vody chloridové, protože neexistovaly sírany a také izotopové složení síry je odlišné (není snížen poměr S 32 /S 34 ). V prvotním oceánu ani v atmosféře neexistoval volný kyslík. Nejsou okysličeny látky, které mají afinitu ke kyslíku největší, ku příkladu železo, lazurit, pyrit, uraninit. Malé množství kyslíku mohlo vznikat i v prvotní atmosféře fotodisociací molekul vodních par působením slunečních paprsků, ten se však zcela spotřebovával na oxidaci plynů v atmosféře. V žádném případě neexistovala ozónová vrstva a prvotní atmosféra propouštěla na zemský povrch všechny druhy kosmického záření. Proto prvotní organizmy mohly vznikat pouze pod vodou, která je chránila před tímto zářením a nikoliv na souši. K těmto organizmům patřily před 3 Ga především modrozelené řasy, jejichž životní činností (fotosyntéza) se začal hromadně uvolňovat kyslík. Historie vývoje kyslíkaté atmosféry je ovšem nadmíru složitá, ovlivňovaly ji i opačné pochody, ku příkladu vulkanické procesy, spotřeba kyslíku při zvětrávání hornin a okysličování atmosférických plynů. Množství kyslíku se proto v atmosféře nezvyšovalo zcela plynule. Především se spotřebovával na okysličení amoniaku v atmosféře na dusík N 2. Methan CH 4 a CO se okysličovaly na CO 2 a kyselina uhličitá s kationtem Ca 2+ vytvářela karbonátový roztok a mořská voda se měnila na chlorid-bikarbonátovou (vznikaly karbonátové hořčíkem velmi bohaté sedimenty) a od svrchního proterozoika vznikala voda chlorid-karbonát-síranová (první síranové sedimenty).

5 V proterozoiku probíhaly procesy, při nichž došlo k přechodu od redukčních k oxidačním podmínkám. Okysličení železa z FeO na Fe 2 O 3 snížilo jeho rozpustnost a z mořské vody se proto vysráželo velké množství železa a vznikly železité kvarcity (páskované železné rudy BIF, jaspility). Zlatonosné a uranonosné slepence ve starším proterozoiku indikují ještě redukční podmínky. Po sedimentaci dolomitů a biogenních vápenců, které vznikly z organizmů produkujících kyslík, již nikde nesedimentovaly podobné slepence, zato došlo ke vzniku železných rud a červených klastik (old reds). Před 1200 Ma obsah volného kyslíku v atmosféře dosáhl hodnoty dnešního množství (tzv. Ureyho hladina) a změnila se proto povaha zvětrávání. Vznikaly zvětrávací kůry zbavené alkálií a zbarvené hydroxidy železa do červena. Před 600 Ma bylo dosaženo Pasteurovy hladiny, tj dnešního množství kyslíku v atmosféře a organizmy mohly přejít k energeticky mnohem účinnějšímu okysličování při dýchání (místo anaerobní fermentace). Tím se snižoval obsah CO 2 a začaly vznikat organizmy s pevnými schránkami. Další kritická úroveň O 2 v atmosféře dnešní hodnoty byla dosažena v siluru. Teprve tehdy začala vznikat ozónová vrstva a mohlo dojít k invazi rostlinstva na souš. Dnešního složení atmosféry bylo dosaženo po ohromném rozvoji rostlinstva v karbonu. V průběhu tvorby karbonátů se snižoval obsah CO 2 v atmosféře. Došlo k tomu ve spodním proterozoiku, kdy se začaly tvořit nejprve chemogenní dolomity, zvýšenou úlohou organizmů při tom se projevoval zvyšující se podíl organogenních karbonátů. Během vývoje se měnilo zastoupení i dalších druhů hornin (obr. 3.3.). Původně převládala ultrabazika, anortozity, peridotity a bazické vyvřeliny, bazalty (podobné horninám tvořícím měsíční regolit 1 ). V důsledku zvyšující se eroze, denudace a sedimentace přibývá sedimentů na úkor efuzív. Zprvu v archaiku převládaly droby a pelity. Později vznikají železné rudy (jaspility). Hodnoty ph a Eh se snižovaly, poklesla geochemická mobilita Fe, Mn, Al a proto starší Fe rudy vznikaly v pelagických podmínkách a později jen v neritických. V proterozoiku se mění sedimentace na karbonátovou. Vznikají nejprve chemogenní dolomity, ale postupně narůstá podíl vápenců, zejména organogenních (obr. 3.3.). Jen mizivý podíl mají evapority (teprve v proterozoiku vznikají souše) a velmi vzácné jsou organogenní sedimenty, fosfority a kaustobiolity (šungit). Postupně se zvyšoval podíl kyselých magmatitů (zdroj draslíku), vymizely anortozitové masívy a ostatní plutonity bohaté na Ca. Protože kontinentální kůra se vytváří přepracováním kůry oceánské a oceánská vytavováním snadněji tavitelných složek pláště, měl by vývoj celkového látkového složení kůry sledovat vývoj látkového složení pláště. V ranném archaiku musel být plášť nenasycen SiO 2 (vznik zásaditých hornin, anortozitů). Vzrůst obsahu SiO 2 v plášti se během archaika projevil vznikem pyroxenů (augitu a diopsidu) a proto mohou vznikat i alkalické čediče. Ve spodním proterozoiku již mohou vznikat i rombické pyroxeny (enstatit, hypersten) a tedy i tholeiitové čediče, postupně i andezity. Tato tendence vyvrcholila ve středním proterozoiku vznikem ohromných hmot granitů typu rapakivi. Později vznikají bimodální asociace a v metamorfních procesech roste role tlaku. Změny v zastoupení hornin jsou projevem látkové diferenciace Země a vzniku jednotlivých obalů. Hlavní roli při tom má diferenciace látek podle hustoty (gravitační) a termické gradienty mezi vznikajícími obaly. Bylo to období nejintenzivnějšího vývoje tavenin. Zemský plášť proto musí být rozrůzněn nejen vertikálně, ale i horizontálně, zejména rozdílný je pod kontinenty a oceány. Pod kontinenty asi dosáhl vyššího stupně diferenciace. V důsledku teplotního gradientu se zóna vytavování bazaltového magmatu z plášťového materiálu musela v archaiku nacházet vysoko, v hloubce kolem 30 km. V souvislosti se snižováním tepelného toku postupně klesla do hloubky 100 až 200 km. Klíčový význam při řešení celkového trendu geologických procesů, vzniku a vývoje zemské kůry má metamorfóza. Žádná metamorfóza není izochemická, při každé dochází k přínosu nebo odnosu látek. Důležité však je rozlišení těch změn, které vznikají vzhledem ke specifickým podmínkám a které se případ od případu liší od změn, které jsou důsledkem celkových trendů metamorfních přeměn. Nepochybně jednotný trend má hlavně dehydratace a dekarbonizace. Progresivní metamorfóza není v podstatě nic jiného než progresivní dehydratace. Výjimkou jsou změny hornin zvlášť suchých (efuzíva a pod.) za podmínek začínající metamorfózy, kdy dochází k hydrataci. Avšak po dosažení určitého obsahu vody, odpovídajícího obsahům vody v okolních horninách za daných podmínek teploty a tlaků (zpravidla za podmínek středních stupňů), dochází i v nich k postupné dehydrataci. K dalším změnám obecného rozsahu při metamorfóze patří změna stupně oxidace. 1 Měsíční regolit (místo hornina, vzhledem k tomu, že není součástí litosféry) se ovšem od pozemských bazaltů poněkud liší a měsíční bazalty se označují jako GREEP.

6 Podobně jako pro metasedimenty jsou předpokládány systematické změny při metamorfóze metabazitů. Také ty však nelze považovat za prokázané, jak dokazují rozdílné interpretace stejného materiálu, např. Vejnar (1972) uvádí snižování obsahu alkálií a Troll a Winter (1969) naopak přínos kalia v metabazitech jz. Čech a Bavorského lesa. Podobně jako při jiných horninotvorných pochodech se i při metamorfóze uplatňují dva protikladné pochody - trendy diferenciace a trendy míšení a homogenizace. Nejvýznamnějšími projevy diferenciace při metamorfóze je vznik nehomogenních hornin místo původně homogenních, metasomatózou, metamorfní diferenciací, nebo procesy tavení. Ukázalo se, že většina těchto procesů rozlišení jsou jen stadia na cestě k homogenizaci, k vyrovnání chemických potenciálů. Je pravděpodobné, že se v geologickém vývoji hornin uplatňuje gravitační diferenciace v zemském poli, při níž se lehčí prvky koncentrují při povrchu, dochází k pronikání nejlehčích diferenciátů z pláště apod., tyto procesy se však významněji neprojevují v metamorfním procesu. Míšení a homogenizace se v zemské kůře uskutečňují především tím, že různými cestami za různých podmínek a z různých výchozích hornin vznikají při metamorfóze horniny petrograficky zcela shodné (princip konvergence). Jiným projevem je vliv dalších částí horninového vývojového cyklu na metamorfózu, význam má zejména homogenizace materiálu různého původu při hypergenních procesech větrání a sedimentace. Také metamorfní procesy samé jsou vlastně stadiem celkové homogenizace. Při progresivní metamorfóze se unifikuje složení pórových roztoků a také celkové složení přinejmenším v jednotlivých vyhraněných skupinách hornin. Metamorfóza tak směřuje k vyrovnání variability hornin (Mason 1952). Zdá se nepochybné, že obě tendence - diferenciace i homogenizace - se v zemské kůře při metamorfóze a petrogenezi uplatňují. Ne zcela zřejmý je však jejich poměr: podle Rankamy a Sahamy (1952) vede sice metamorfóza celkově k homogenizaci, ale procesy diferenciace při ní hrají ve svrchní kůře hlavní úlohu. Procesy diferenciace a homogenizace však tvoří jen zdánlivě protikladný trend. Metamorfní diferenciace je jen stadiem pokračující celkové homogenizace, jen jednou její částí. Hlavní podstatou metamorfózy je zřejmě smazání rozdílů a vytvoření hornin jednotného minerálního složení (a tím i jednotného složení chemického) ve velké oblasti. Tento proces je nesmírně pomalý a málokde trvala metamorfóza tak dlouho, aby se projevil v měřítku přístupném zkoumání. Většinou nacházíme jen jeho stadia, i když v jednotvárných prekambrických komplexech hornin tvořených křemenem, živci a amfibolem nebo slídami, horniny na cestě k celkové unifikaci značně pokročily. Uvedená vysvětlení vývoje litosféry ovšem nejsou jediná. Zdá se, že interakce litosférových desek není jedinou příčinou geodynamických procesů. Také rozdíly mezi kontinentální kůrou a oceánskou kůrou nemusí být tak významné. I v oceánské kůře existují vrásová pohoří (Indoysian fold belt, km dlouhé pohoří v severním Indickém oceánu) a zdá se, že severozápadní Tichý oceán byl před terciérem souší. Wilsonova teorie je kritizována také proto, že zřejmě podceňuje aktivitu pláště a přeceňuje význam litosférových desek, zejména pak význam pohybů dovnitř do pláště. Ze všeho, co o Zemi víme, vyplývá jako základní spíše role vzestupných pohybů a plášťového diapirizmu. Velké diapirové pohyby v plášti (plášťové proudy) způsobují při povrchu výzdvih, rifting, projevy vysokoteplotní metamorfózy a vznik magmat, tedy jsou spjaty s obdobími tvorby litosféry (obr a 3.5.). Jsou následovány obdobími destrukce litosféry s krácením a ztluštěním kůry a vznikem orogenních pásů. Toto střídání se odráží i ve změnách orientace magnetického pole. Proti koncepci rozpínání oceánské litosféry svědčí: a) výskyt hornin vyššího stáří v oceánských hřbetech (byly zjištěny až 30 milionů let staré horniny). Časté jsou i výskyty neofiolitových hornin: rulové granitoidy a granity z Kapverdských ostrovů, miocénní sedimenty a pod.; b) geofyzikální údaje ukazují na existenci bloků kontinentální kůry jak v mladých riftových zónách (Rudé moře), tak i v Atlantském oceánu (Rockall, Voringská plošina, Labradorské moře) a v Indickém oceánu; c) závažné nedostatky v geomagnetické časové škále při její generalizaci na starší časová období a při umělém spojování naměřených anomálií v profilech, zpochybňují závažnost argumentace na ní založené; d) nedeformované sedimentární výplně hlubokomořských příkopů;

7 e) pásy magnetických anomálií, které překračují z Atlantského oceánu na ostrov Island. Osy anomálií leží v místech nakloněných lávových proudů. Tyto proudy jsou maximálně 1 milion let staré, anomálie by podle geomagnetické škály měly být staré 8 milionů let. Také z tohoto důvodu vznikají pochybnosti o interpretaci stáří těchto anomálií. Dokonce v severovýchodní části Tichého oceánu se pásy anomálií ostře ohýbají do pravého úhlu a jejich časové řazení je opačné než odpovídá teorii rozpínání oceánu - mladší pásy jsou blíže k divergentní hranici než pásy starší. 3.2 Budoucí vývoj Geologickou budoucnost Země můžeme rozdělit na tři zcela rozdílné okruhy problémů: vývoj v období desítek až desítek tisíců let, tedy v budoucnosti velmi blízké, v budoucnosti vzdálené miliony a desítky milionů let a v budoucnosti zcela vzdálené (miliardy let). Při hodnocení blízké budoucnosti - to jsou z geologického hlediska desítky tisíc let - musíme vzít v úvahu především možnosti katastrofického vývoje. K nim patří velmi málo pravděpodobná srážka s planetoidou či kometou, možná jaderná katastrofa, změny složení atmosféry a nejpravděpodobnější možnost likvidace lidstva neznámou epidemií, na kterou nebude připraveno. Z geologických katastrof jsou v různých částech Země velmi pravděpodobné rozsáhlé záplavy, sopečná aktivita a zemětřesení. Ohrožené oblasti jsou dostatečně známy. Záplavy jsou běžné v klesajících oblastech v Indii, Pákistánu, v Číně, v sv. části Evropy (Holandsko), v údolí Pádu i na východním Slovensku. Oblasti nejvíce ohrožené sopečnými výbuchy a zemětřeseními jsou západní pobřeží Severní Ameriky, Andy, Filipíny, Japonsko, Středomoří, Indonésie. Geologové jsou dnes schopni většinu těchto jevů předvídat a navrhnout i účinná opatření. Bohužel, v mnoha státech zůstávají stále jejich doporučení nevyslyšena. Z dalších změn, které připadají v relativně blízké budoucnosti v úvahu mají význam především ty, které probíhají v krátkém časovém úseku. Možná je rychlá změna koncentrace některého prvku v nejcitlivější zóně interakce atmosféry, hydrosféry a litosféry s biosférou. Patří sem např. zvýšení obsahu uhlíku v litosféře, k němuž došlo v proterozoiku (vznik karbonátových sedimentů), v karbonu (vznik černého uhlí) a v terciéru (vznik hnědého uhlí a ropy). To je provázeno vždy i změnami obsahu dalších prvků v atmosféře (v karbonátech je s uhlíkem vázán i kyslík, v uhlovodících též vodík a dusík). K náhlému zvýšení obsahu uranu v litosféře došlo v ordoviku, mědi v permu a iridia ve svrchní křídě. Většinou jde o projevy geochemické cykličnosti, v případě iridia se uvažuje i o původu meteoritovém. Současné období bude z geologického hlediska hodnoceno jako anomální zvýšení obsahu olova, kadmia a radioaktivních prvků v sedimentech. To je ovšem antropogenního původu. K pravděpodobným možnostem změn patří také náhlý nástup nové doby ledové. Předpovědi některých odborníků, kteří vycházeli z pozorování změn klimatu na pobřeží Severní Ameriky, o již nastavší době ledové, byly vyvráceny. Je však nutné i nadále počítat s tím, že podle pozorování ve švýcarských jezerech je nástup ledových dob velmi rychlý a trvá jen několik let nebo několik desítek let. Vrty v grónském ledovci zase ukazují, že období v nichž v posledním půl milionu let nedošlo k výraznějším změnám klimatu trvaly maximálně dva tisíce let, zatímco dnešní období trvalého stavu klimatu trvá již výjímečných osm tisíc let (Cílek 1993) a změna může nastat velmi rychle. V budoucnosti vzdálené miliony a desítky milionů let dojde nepochybně k významným změnám ve složení atmosféry v důsledku procesů v litosféře a úniku součástí atmosféry do mezihvězdného prostoru. V dosavadním vývoji Země se projevují cykly v nichž je zejména uhlík vázán převážně v litosféře (ve formě karbonátů nebo kaustobiolitů), nebo v atmosféře (ve formě CO 2 ). Tyto cykly mají od rozvoje života na Zemi tendenci ke zmenšování výkyvů a nastolení určité rovnováhy mezi litosférou a atmosférou. Proti nim působí sopečné výbuchy (např. změny v atmosféře na hranici permtrias způsobené vznikem sibiřských trapů). Tato tendence v diskutovaném časovém rozmezí výrazně pokročí, pokud nebude narušena průmyslovou činností lidstva. Tento moment je o to důležitější, že po koncentraci uhlíku v litosféře následují obvykle období koncentrace kovů (ku příkladu železa nebo mědi v proterozoiku, permu a kvartéru). Podle současné dynamiky geologického vývoje se změní konfigurace kontinentů a oceánů zejména tam, kde v současnosti probíhají horotvorné procesy (Sundské souostroví, západní pobřeží USA, předhůří Himálají). Vzhledem ke vzniku a průběhu subdukčních procesů je Země stále ještě v etapě vnitřní diferenciace, včetně diferenciace litologické. Jsme při tom, když horniny vznikají a můžeme tyto procesy studovat.

8 V dlouhodobé budoucnosti několika miliard let se bude dále zpomalovat otáčení Země, výkyvy pólů budou výraznější a bude se vytvářet chemická a energetická rovnováha mezi jednotlivými obaly Země. Zanikne atmosféra a hydrosféra a ustane výměna prvků i energetická výměna mezi litosférou spodním pláštěm a jádrem. Tím bude geologický vývoj Země ukončen. Obr Upravený diagram vzájemných vztahů hornin ve vývojovém cyklu (podle J. Huttona).

9 Ga Str. Geologie Geochemie Petrologie Biosféra 0,5 1,0 Fanerozoikum Zalednění Pangea Zalednění Rodinia Dnešní úroveň hladiny O 2 v atmosféře Pasteurova hladina (3 % dnešního O 2 v atmosféře) 1,5 Hojné karbonáty šungit První zalednění rapakivi 2,0 velké kontinenty Ureyho hladina granity Vaalbara (0,001 % dnešního O 2 v atmosféře) 2,5 3,0 Proterozoikum Konec vzniku zelenokamových pásů Začátek subdukčních procesů UO 2, FeS 2 tillity šelfové sedimenty K-granity Antropogeneze Hominides Nejstarší suchozemské organismy Barrandien Tommeto Ediacara Metazoa Hecter Bitter Spring Cristal Spring Paradise Creek Acritarcha auricola Corycium enigmaticum Gun Flint sinice, řasy Procaryotae Fortescue Onwerwacht 3,5 Warrawoona sulfidy stromatolity 4,0 4,5 5,0 Archaikum Hadean Nejstarší sedimenty Prvotní kont. kůra meteoritové deště oceánská kůra separace pláště a kůry Stáří meteoritů a planet Sluneční soustavy kratonizace desková tektonika redukční procesy oxidační procesy biogenní FeS lehký izotop C Prvotní atmosféra a hydrosféra (H 2 O, CO 2, S) Globální odplynění Těžké prvky Obr Nejdůležitější události ve vývoji Země Vyšší obsahy LIL Geochemické cykly Nízké obsahy LIL Au a U sedimenty Suchozemské červené pískovce (red beds) pískovce železné rudy (BIF) apority Pískovce, droby zelenokamy regolit Hvězdný vývoj Horninový cyklus Anaerobní fotosyntéza aerobní fotosyntéza biologický cyklus buněčný život Vliv suchozemských organismů Období vlivu organismů na geologické procesy Vliv mořských organismů Období diferenciace kůry vývoj života období vzniku prvotní kůry

10 Obr Změny v procentním zastoupení hornin (a) a průběh diferenciace litosféry (b) ve vývoji Země (Sorochtin 1971).

11 Obr Atlantické a pacifické centrum pohybu oceánského dna (tzv. spreadingu). Šipkami je vyznačen směr pohybu od center A Z a P Z. Obr Obří spirálový systém hlubokomořských příkopů a středooceánských hřbetů, vulkanických a seismických pásů kolem Austrálie (Zoback et al. 1990).

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů

STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.

Více

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus

Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu

Více

Geochemie endogenních procesů 6. část

Geochemie endogenních procesů 6. část Geochemie endogenních procesů 6. část Struktura Země jádro vnější, vnitřní (celková tloušťka 3490 km) plášť tloušťka 2800 km a tvoří tak 62 % Země spodní, svrchní plášť, transitní zóny kůra variabilní

Více

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9

Obsah. Obsah: 3 1. Úvod 9 Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.

Více

Fyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika Fyzická geografie Daniel Nývlt Litosféra a desková tektonika Osnova: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy deskové tektoniky 4. Wilsonův

Více

Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy

Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy Země a její stavba Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy stáří asi 17 Ga teorie velkého třesku - vznikl z extrémně husté hmoty, která se po explozi začala rozpínat během ranných fází se vytvořily elementární

Více

Vznik a vývoj litosféry

Vznik a vývoj litosféry Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Mohorovičičova diskontinuita Průměrný poloměr Země 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Pevné vnitřní

Více

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly

CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika

Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost

Více

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie) 2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA

Více

Geochemie endogenních procesů 10. část

Geochemie endogenních procesů 10. část Geochemie endogenních procesů 10. část stabilní izotopy O, H, C, S charakter a vývoj hornin sulfidy diamanty vzácné plyny He, Ne, Ar, Xe intenzivní studium v posledních letech historie a vývoj geochemických

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Seminární práce Stavba zemského tělesa Jméno: Bc. Eva Kolářová Obor: ZTV-Z Úvod Vybrala jsem si téma Stavba zemského tělesa. Zabývala jsem se jeho

Více

Geochemie endogenních procesů 8. část

Geochemie endogenních procesů 8. část Geochemie endogenních procesů 8. část zemský plášť má tloušťku 2800 km a tvoří tak 62 % Země spodní, svrchní plášť, transitní zóny diskontinuity (410 km a 660 km) velmi málo informací (převážně geofyzika

Více

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a

K. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.

Více

Geochemie endogenních procesů 7. část

Geochemie endogenních procesů 7. část Geochemie endogenních procesů 7. část Hlavní prvky základní klasifikace hornin petrogeneze magmat nízká citlivost, často velké ovlivnění zvětráváním Stopové prvky vysoká citlivost, převážně nemobilní

Více

Geochemie endogenních procesů 1. část

Geochemie endogenních procesů 1. část Geochemie endogenních procesů 1. část geochemie = použití chemických nástrojů na studium Země a dalších planet Sluneční soustavy počátky v 15. století spjaté zejména s kvalitou vody a půdy rozmach a první

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:

OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: A 1. Čím se zabývá MINERALOGIE? 2. Co zkoumá PALEONTOLOGIE? 3. Co provádí geolog při terénním průzkumu? 4. Kdy vznikla Země? 5. Jaká byla prvotní atmosféra na Zemi? 1 6. Uveď

Více

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského

Více

Globální tektonika Země

Globální tektonika Země Globální tektonika Země cíl přednášky: Pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy, které mohou ohrozit využití území STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ

Více

Fyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika

Fyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Osnova lekce 2: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy tektoniky

Více

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ

Více

4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY

4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY 4. GEOTEKTONICKÉ HYPOTÉZY Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Pochopit základní procesy, které vedou ke vzniku georeliéf. Zhodnotit základní geotektonické hypotézy a teorie. Rozlišit a charakterizovat

Více

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie?

Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý

Více

Metamorfované horniny

Metamorfované horniny Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace

Více

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového

Více

Vesmír. https://drive.google.com/drive/folders/0byog_62qz ORcUWI4bjFYR1FqRXM

Vesmír. https://drive.google.com/drive/folders/0byog_62qz ORcUWI4bjFYR1FqRXM Vesmír https://drive.google.com/drive/folders/0byog_62qz ORcUWI4bjFYR1FqRXM Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy Vesmír ~ stáří 13,82 Ga, teorie velkého třesku - vznikl z extrémně husté hmoty, která

Více

Environmentální geomorfologie

Environmentální geomorfologie Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají

Více

Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk

Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Stavba zemského tělesa

Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího

Více

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení

Více

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek

Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Pohyby litosférických desek Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Pohyby litosférických desek Teorie litosferických desek = nová globální tektonika - opírá se o: světový riftový systém hlubokooceánské příkopy Wadatiovy-Beniofovy

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo).

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo). DESKOVÁ TEKTONIKA Z historie V roce 1596, holandský kartograf Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus píše, že Amerika byla "odtržena" od Afriky a Evropy zemětřesením a potopami a dodává:

Více

Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř

Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových

Více

Modul 02 Přírodovědné předměty

Modul 02 Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,

Více

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země

Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

Strukturní jednotky oceánského dna

Strukturní jednotky oceánského dna Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů

Záznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň

Více

Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak

Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak Historická geologie zkoumá historický vývoj Země zahrnuje obory stratigrafie paleoklimatologie paleogeografie paleontologie aj. Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří

Více

Geochemie endogenních procesů 4. část

Geochemie endogenních procesů 4. část Geochemie endogenních procesů 4. část planety, asteroidy, komety Merkur, Venuše, Země, Mars, asteroidy ( pozemské planety ) Jupiter, Saturn ( plynné planety ) Uran, Neptun, (Pluto) ( vnější ledové planety

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie

Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Přednáška 2 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Stavba a složení Země dělení dle jednotlivých sfér jádro (vnitřní,

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího

Více

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ 2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA

Více

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré

Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré Moravsko-slezská oblast (Brunovistulikum a její varisky přepracované částí - moravosilezikum) Kadomský fundament (580 725 Ma staré granidoidy, metasedimenty, metavulkanity), samostatný mikroblok, který

Více

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ

BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,

Více

Geochemie endogenních procesů 3. část

Geochemie endogenních procesů 3. část Geochemie endogenních procesů 3. část primitivní meteority chemické a fyzikální vlastnosti dané procesy ve Sluneční soustavě reprezentují vzorek shluku plynů a prachu, ze kterého byla vytvořena Sluneční

Více

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie

stratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie Geologie je přírodní věda zabývající se složením a stavbou zemské kůry a vývojem zemské kůry v minulosti a přítomnosti strukturní petrografie stratigrafie Všeobecná dynamická tektonika vnější síly vnitřní

Více

Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty

Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek. Delty Jakub Trubač, Stanislav Opluštil, František Vacek Delty DELTY Delta - typ ústí řeky do moře (jezera, laguny), ve kterém převažuje akumulace nad erozní činností vlnění, dmutí nebo příbřežních proudů Podle

Více

Obr. Geo_23. Podrobnější členění geologicko-tektonických. Obr. Geo_22. Základní geologické jednotky Austrálie dle organizace Geoscience Australia

Obr. Geo_23. Podrobnější členění geologicko-tektonických. Obr. Geo_22. Základní geologické jednotky Austrálie dle organizace Geoscience Australia Box č. 1. Detailnější rozbor geologické historie Austrálie Pro snazší vysvětlení geologického vývoje je vhodné užít mapu základních geologických jednotek Austrálie (viz obr. Geo_22, 23). Obr. Geo_22. Základní

Více

Geochemie endogenních procesů 9. část

Geochemie endogenních procesů 9. část Geochemie endogenních procesů 9. část proces obohacení pláště fluida a taveniny různé typy metasomatózy v závislosti na geotektonickém prostředí různý výsledný chemismus silně ovlivňuje chemismus výchozích

Více

Geologický vývoj Afrického kontinentu

Geologický vývoj Afrického kontinentu Geologický vývoj Afrického kontinentu Prekambrium Vznik protokontinentálních jader v archaiku až paleoproterozozoiku vznik Rodinie interakce s bloky nyní sutuovanými v Jižní Americe a Východní Gondwaně,

Více

Stavba zemského tělesa. Procesy v kůře a plášti

Stavba zemského tělesa. Procesy v kůře a plášti Stavba zemského tělesa Procesy v kůře a plášti Stavba zemského tělesa Zemské geosféry, heterogenita pláště, fyz. parametry zemského pláště Pohyby na deskových rozhraních versus pohyby v astenosféře 1=

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ [1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie

Více

aneb "Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903

aneb Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903 Kolize kontinentů v Čechách aneb "Jak desková tektonika zformovala Český masív J. Cimrman, někdy kolem roku 1903 Desková tektonika - historie 1596 holandský mapér Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus

Více

Základy geologie pro archeology. Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2017/18

Základy geologie pro archeology. Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2017/18 Základy geologie pro archeology Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2017/18 Vyučující RNDr. Josef V. Datel, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, Praha

Více

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory

Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin

Více

Tektonika zemských desek

Tektonika zemských desek Tektonika zemských desek Jak je možné, že v horách nacházíme zkamenělé mořské potvory? Kde se v Evropě vzaly fosílie indikující tropické klima? Jak vznikly globální disjunkce? Burgess Shale Charles Lyell:

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty.

Litosféra v pohybu. Kontinenty rozložení se mění, podívej se do učebnice str. 11 a vypiš, jak vznikly jednotlivé kontinenty. Litosféra v pohybu Vznik a vývoj kontinentů Kontinent = pevnina vyčnívající nad hladinu oceánů Světadíl = odlišný historický společenský a kulturní vývoj Kontinent Světadíl Eurasie Evropa + Asie Amerika

Více

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2017/2018 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz Země) - Novák, S. a kol.,

Více

Čas a jeho průběh. Časová osa

Čas a jeho průběh. Časová osa Čas a jeho průběh zobrazování času hodiny - kratší časové intervaly sekundy, minuty, hodiny kalendář delší časové intervaly dny, týdny, měsíce, roky časová osa velmi dlouhé časové intervaly století, tisíciletí,

Více

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník Týdenní dotace: 2h/týden Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2018/2019 Zeměpis 1 (Vstupte na planetu Zemi) - Novák, S. a kol., Nová škola, Praha 2014. Zeměpis 2 (Přírodní obraz

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..

Dynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně.. Dynamická planeta Země zemský povrch se neustále mění většina změn probíhá velmi pomalu jsou výsledkem působení geologických dějů geologické děje dělíme: vnitřní vnější Pohyby desek vzdalují se pohybují

Více

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ Vnitřní stavba Země 1500 C 4000-6000 C Zemská kůra tenká vrstva tvořená pevnými horninami Zemský plášť těsně pod kůrou pevný; směrem do hloubky se stává polotekutým (plastickým)

Více

Planeta Země žívá planeta

Planeta Země žívá planeta Planeta Země žívá planeta lze definovat 5 geosfér, tj. jádro, plášť, kůra (resp. litosféra), hydrosféra, atmosféra biosféra, resp. tektosféra tok hmoty a energie? člověk? dynamika planety Země vnitřní

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

ročník 9. č. 22 název

ročník 9. č. 22 název č. 22 název Země - stavba anotace V pracovních listech se žáci seznámí se stavbou Země. Testovou i zábavnou formou si prohlubují znalosti na dané téma. Součástí pracovního listu je i správné řešení. očekávaný

Více

CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY

CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY výstavba (urbanizace) doprava zemědělské a lesnické hospodaření rozvoj a ochrana těžby nerostných surovin, vodních a energetických zdrojů vodní hospodářství

Více

Úvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin

Úvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin Úvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin Geologie: výzkum látkového složení Země, její stavby a pochodů, kterými dochází ke změně zemského povrchu a nitra Země - význam geologie ve stavební

Více

Metamorfóza, metamorfované horniny

Metamorfóza, metamorfované horniny Metamorfóza, metamorfované horniny Přednáška 6 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Metamorfóza (metamorfismus) - přeměna hornin účinkem teploty, tlaku a chemicky aktivních

Více

Kameny a voda Kameny kolem nás

Kameny a voda Kameny kolem nás Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Kameny kolem nás Mgr. Irena Žáková říjen 2013 OROGENEZE = soubor složitých

Více

Nastuduj následující text

Nastuduj následující text Nastuduj následující text Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především

Více

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu

Rozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné

Více

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I.

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:

Více

Geotektonické hypotézy

Geotektonické hypotézy Geotektonické hypotézy výzkum zaměřen na: příčiny látkového složení zemského tělesa + stavba Země + objasnění procesů v ZK hypotézy - fixistické (neptunisté, plutonisté) - mobilistické Wegenerova teorie

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně září Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří určí polohu a objasní stavbu

Více

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085

Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Literatura. uvedena na webových stranách ZČU Fak. Ped. KBI pod studium - geologie

Literatura. uvedena na webových stranách ZČU Fak. Ped. KBI pod studium - geologie Vědy o Zemi 2 hod. přednášky v HJ 200 (13-14 týdnů) zkouška na konci semestru písemný test + (2 testy v průběhu semestru XI, XII) Přednášející doc. RNDr. Michal Mergl, CSc. Konzultace: katedra biologie

Více

Pojmy vnější a vnitřní planety

Pojmy vnější a vnitřní planety KAMENNÉ PLANETY Základní škola a Mateřská škola, Otnice, okres Vyškov Ing. Mgr. Hana Šťastná Číslo a název klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Interní číslo: VY_32_INOVACE_FY.HS.9.18

Více

Severní Amerika a Karibská oblast

Severní Amerika a Karibská oblast Severní Amerika a Karibská oblast Paleogeografická pozice Laurentie v rámci Rodinie a rozšíření grenviského Orogénu před cca 1,3 1 mld let Paleogeografická pozice Laurentie během rozpadu Rodinie po Otevření

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Environmentáln. lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk. Čas v geologické historii Země. v geomateriálech disciplína

Environmentáln. lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk. Čas v geologické historii Země. v geomateriálech disciplína Čas v geologické historii Země Environmentáln lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk Trvání 20.století 0.000 0002% % doby existence Země Život na Zemi 85-90% Mnohob.

Více

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.

Více

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu - vysvětlí teorii vzniku Země - popíše stavbu zemského tělesa - vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra - vyjádří vztahy mezi zemskými sférami - objasní vliv jednotlivých sfér Země na

Více