O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A

Transkript

1 O S T R A V S K Á U N I V E R Z I T A P Í R O D O V D E C K Á F A K U L T A Ú E T N I C T V Í D O C. D R. I N G. H A N A F I L I P C Z Y K O V Á OSTRAVA 2006

2

3 1 O B S A H P E D M T U Úvod Význam a funkce ú etnictví Harmonizace ú etnictví ve sv t Legislativní úprava ú etnictví v R Majetek podniku Metodické prvky ú etnictví Dlouhodobý majetek Zásoby Finan ní ú ty Zú tovací vztahy Kapitálové ú ty Náklady Výnosy Záv rkové a podrozvahové ú ty Ú etní záv rka.144 e ení úloh Literatura 162 P íloha Sm rná ú tová osnova 163 Poznámky..165

4 2

5 Úvod 3 Ú V O D Studijní opora Ú etnictví je ur ena pro podporu výuky p edm tu Ú etnictví, a to p edev ím v kombinované form studia bakalá ského studijního oboru Aplikace matematiky v ekonomice ve studijním programu Aplikovaná matematika, ale je mo no ji vyu ít i v dal ích oborech s ekonomickým zam ením. P edm t Ú etnictví navazuje na kurzy Podnikové ekonomiky a Základ financí, vyu ovaných v ni ích ro nících, proto p edpokládá základní znalost odborné ekonomické a zejména finan ní terminologie. Studijní opora je studijním materiálem pro za áte níky a slou í jako východisko pro pochopení podstaty ú tování o majetku podniku, nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení, av ak zárove se p edpokládá i práce studenta s dal í literaturou, které je k dané problematice na trhu velké mno ství. Po prostudování textu budete znát: Základní ú etní zásady; Metodické prvky ú etnictví; Obsah a strukturu jednotlivých ú tových t íd v etn ú tování; Obsah a strukturu ú etní záv rky. p íklad Budete schopni: Zaú tovat jednoduché ú etní p ípady týkající se majetku podniku a ur it jejich p ípadnou vazbu na da ové zákony; Zaú tovat jednoduché ú etní p ípady týkající se výnos, náklad, resp. výsledku hospoda ení podniku a ur it jejich p ípadnou vazbu na da ové zákony; Sestavit jednoduchou ú etní záv rku podniku. Získáte: Schopnost rozpoznat základní ú etní zásady a ur it jejich podstatu; Teoretické i praktické znalosti o struktu e majetku podniku; Teoretické i praktické znalosti o nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení podniku; Znalosti pot ebné k sestavení ú etní záv rky podniku. as pot ebný k prostudování u iva p edm tu: ,5 hodin (teorie + e ení úloh)

6 4

7 1. Význam a funkce ú etnictví 5 1. V Ý Z N A M A F U N K C E Ú E T N I C T V Í V této kapitole se dozvíte: K emu slou í ú etnictví; Kdo jsou u ivatelé ú etních informací; Jaké funkce ú etnictví plní; Budete schopni: Ur it u ivatele ú etních informací; Definovat obsah a podstatu funkcí ú etnictví. Klí ová slova této kapitoly: Ú etnictví, ú etní informace, ú etní záv rka, funkce ú etnictví as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 0,5 hodiny Pr vodce studiem. Ur it si dovedete p edstavit situaci, e budete ídit nebo vlastnit n jaký podnik. Pro Va e rozhodování budete pot ebovat informace o tom, jak je tento podnik úsp ný. Práv k tomu nám poslou í ú etnictví. Základní funkcí ú etnictví je poskytovat svým u ivatel m spolehlivé informace o tom, jak je daný podnik ekonomicky úsp ný. Od ú etnictví se po aduje, aby poskytovalo informace p edev ím o: finan ní situaci podniku a jejích zm nách, o vý i a struktu e majetku podniku, o výsledku hospoda ení podniku za ur ité asové období. Tyto informace vyu ívají jak interní, tak i externí u ivatelé. Jde p edev ím o tyto skupiny u ivatel ú etních informací: fyzické a právnické osoby, které se p ímo podílejí na financování podniku vlastníci, v itelé (dodavatelé, banky poskytující úv ry, majitelé dluhopis apod.) subjekty, které se na financování podniku p ímo nepodílejí, ale na jeho finan ních výsledcích jsou ur itým zp sobem zainteresovány finan ní ú ady, burzovní komise pro kontrolu cenných papír, zam stnanci, poradenské firmy, statistické orgány, potenciální investo i apod. Uvedeme si p íklady informací, které budou jednotliví u ivatelé preferovat. 1. Vlastníci sledují sv j ekonomický prosp ch, tedy výnosnost vlo ených prost edk.

8 6 Ú etnictví 2. Dodavatelé cht jí v d t, zda je podnik schopen dostát svým obchodním závazk m ve stanoveném termínu. 3. Ostatní v itele bude také zajímat schopnost podniku hradit své dluhy. 4. Zam stnanci se zajímají o schopnost podniku dostát svým mzdovým závazk m a následn i o finan ní stabilitu podniku. 5. Potenciální investo i cht jí v d t míru výnosnosti a rizika spojená s investicí. 6. Vláda a její orgány pot ebují informace pro sestavení národohospodá ských ukazatel, pro plánování a ízení finan ní a zejména da ové politiky státu apod. 7. Odb ratelé se zajímají p edev ím o dlouhodobou stabilitu podniku. 8. Ve ejnost ádá informace o prosperit podniku, o vývojových trendech. Ú etní informace se t mto u ivatel m p edkládají ve form ú etní záv rky, tedy ve form ú etních výkaz. Je nutné zajistit, aby informace v nich obsa ené byly v rohodné, srovnatelní a srozumitelné. Ú etnictví plní následující funkce: Informa ní, tj. poskytuje pot ebné informace svým u ivatel m. Registra ní, která spo ívá ve vedení soustavných zápis o hospodá ských operacích podniku. D kazního prost edku p i vedení spor, zejména t ch, které vyplývají ze vztah mezi v itelem a dlu níkem. Da ová, tj. ú etnictví je základem pro vym ení da ových povinností. Mana erská, tzn. ú etnictví je prost edkem, kterým profesionální mana e i prezentují vlastník m podniku, jak jsou i nejsou úsp ní p i správ sv eného majetku a jak s ním podnikají. Rozhodovací, tj. ú etnictví poskytuje podklady pro podnikové a vnitropodnikové rozhodovací procesy. K tomu, aby ú etnictví mohlo plnit vý e uvedené funkce, musí být pr kazné, úplné, spolehlivé, objektivní a musí podávat v rný obraz skute nosti. Úkol k textu. Uve te p íklady interních a externích u ivatel ú etních informací. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, jaké informace byste po adovali, kdybyste byli akcioná i podniku. ást pro zájemce. Najd te si na internetu ú etní záv rku n jakého velkého podniku a podívejte se, co obsahuje. Otázky: 1. Co je cílem ú etnictví?

9 1. Význam a funkce ú etnictví 7 2. Kdo jsou u ivatelé ú etních informací? 3. Jaké funkce ú etnictví plní? Shrnutí kapitoly. V první kapitole jsme si ujasnili, co je prvo adým cílem ú etnictví poskytovat informace u ivatel m, ale i dal í funkce, které ú etnictví plní a také jsme si ukázali, jaké skupiny u ivatel ú etních informací m eme vysledovat a o jaké informace se tyto jednotlivé skupiny budou p edev ím zajímat.

10 8 Ú etnictví 2. H A R M O N I Z A C E Ú E T N I C T V Í V E S V T V této kapitole se dozvíte: Jaká je základní klasifikace ú etních systém ve sv t ; Co to jsou v eobecn uznávané ú etní zásady; Jaké jsou d vody pro harmonizaci ú etnictví; Jaké jsou p ístupy k harmonizaci ú etnictví. Budete schopni: Charakterizovat základní klasifikaci ú etních systém ve sv t ; Vysv tlit obsah a podstatu základních ú etních zásad; Popsat vývoj harmonizace ú etnictví; Objasnit t i p ístupy k harmonizaci ú etnictví ve sv t GAAP, IAS/IFRS a direktivy EU. Klí ová slova této kapitoly: Harmonizace, v eobecn uznávané ú etní zásady, US GAAP, Mezinárodní ú etní standardy (IAS), Mezinárodní standardy pro finan ní vykazování (IFRS), direktivy EU. US as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1 hodina Pr vodce studiem. Proto e stále více nar stá pot eba mezinárodní srovnatelnosti ú etních informací, je stále aktuáln j í po adavek na harmonizaci ú etnictví ve sv t. Tomuto trendu se musí p izp sobit i eské ú etnictví. Na sv t existuje mnoho systém ú etnictví. Mezi základní znaky, jimi se od sebe odli ují, pat í zejména: vymezení okruhu u ivatel ú etních výkaz, míra regulace ú etnictví, e ení vztahu mezi ú etnictvím a dan mi, vykazování dan ze zisku, stupe uplat ované opatrnosti p i vykazování hospodá ského výsledku b ného roku, volba oce ovacích veli in, zejména rozsah uplat ování historických cen, stupe zohledn ní inflace.

11 2. Harmonizace ú etnictví v R 9 Jednou z hlavních p í in odli ností systém ú etnictví je rozdílný p ístup k e ení vztahu mezi ú etnictvím a da ovým právem. V n kterých zemích jsou ú etní výkazy toto né s da ovými výkazy, v jiných zemích nikoliv. Nap. n mecké ú etní výkazy vyhovují pln po adavk m da ových zákon. Kdyby zde ú etní záznamy nerespektovaly striktn da ové právo, berní ú ady by je odmítly jako nehodnov rnou základnu pro výpo et dan ze zisku. Naproti tomu nap. v USA, ve Velké Británii a v eské republice a dal ích zemích se ú etní výkazy li í od da ových výkaz p edkládaných finan ním ú ad m. Znamená to, e v t chto p ípadech nejsou ú etní výnosy a náklady toto né s da ov uznávanými náklady a výnosy. Dal í záva ná odli nost vyplývá z rozdílné praxe ve vykazování dan ze zisku. Nap. Argentina vykazuje tuto da jako náklad pouze tehdy, byla-li uhrazena vlád. Naproti tomu v t ina zemí vykazuje da ze zisku jako náklad v roce, v n m byla p edepsána k úhrad. Jinou podstatnou odli ností mezi systémy ú etnictví je rozsah, v jakém ú etní výkazy dané zem zohled ují inflaci. V 80. letech, kdy v USA do lo k nár stu inflace, p i el americký FASB s po adavkem, aby se dopl kov zve ej ovaly údaje upravené o vliv inflace. Po n kolika málo letech v ak do li odborníci k záv ru, e náklady spojené s p epo ty a s vykazováním t chto údaj p evý ily u itek vyplývající z jejich zve ej ování, a proto od této praxe upustili. Naproti tomu n které zem, jejich ekonomika je v dlouhodobé hyperinflaci, jako nap. Brazílie, Argentina, Peru a dal í vy adují plné nebo alespo áste né zohledn ní inflace ve zve ej ovaných výkazech ur ených ve ejnosti i da ovým institucím. Ú etní systémy pou ívané ve sv t lze klasifikovat z r zných hledisek. Jako základní klasifikace p ístup k vedení ú etnictví a sestavování ú etních záv rek se v t inou uvádí rozd lení zemí do t í skupin: 1) Anglosaský (angloamerický) p ístup. Vychází ze zvyklostí severoamerického, britského a holandského ú etnictví, kde je právní systém zalo en na zásad co není zakázané, je dovolené. Z toho vyplývá, e organizace i zp soby ú tování a vykazování jsou usm r ovány profesními organizacemi ú etních a auditor a legislativn se upravují jenom p ípad konflikt. Preferovanou právní formou podniku jsou akciové spole nosti. Pen ní prost edky se získávají p edev ím na finan ním trhu, financování z bankovních úv r má druho adý význam. Ú etnictví se zam uje hlavn na poskytování informací pro externí u ivatele, p edev ím pro akcioná e, dodavatele, potenciální investory, banky apod., a to formou zve ej ování ú etních záv rek. Pot eby mana er v procesu ízení jsou zabezpe eny p edev ím informacemi poskytovanými nákladovým a mana erským ú etnictvím. Do této skupiny zemí se adí p edev ím Velká Británie, USA, Kanada, Mexiko, zem bývalého Britského spole enství národ a Nizozemí. 2) Kontinentální p ístup. Je charakteristický pro zbytek evropských zemí a Japonsko. Organizace a metodika ú etnictví jsou usm r ovány zákony a p edpisy, jejich význam je mo no zjednodu en vyjád it tak, e co není dovoleno, je zakázáno. Krom specifických zákon týkajících se ú etnictví existují i da ové zákony, které ovliv ují jejich formu, obsah a rozsah. Proto e podnikání je charakteristické koncentrací financování a vlastnictví prost ednictvím malého po tu velkých pen ních ústav, je mo no pot ebné

12 10 Ú etnictví informace zabezpe ovat p ímým kontaktem v itele s úv rovaným podnikem. To se odrá í i v koncepci ú etnictví, které je p ednostn zam eno na ochranu v itele a na zji t ní da ových závazk v i státu. Dominantním principem v oblasti oce ování je princip opatrnosti, který slou í ke zmírn ní rizik spojených nepodnikáními a je asto spojen s tvorbou tichých rezerv v kombinaci s d sledným po íváním historických cen p i oce ování majetku. 3) Jihoamerický (infla ní) p ístup. Aplikuje se ve v t in zemí Ji ní Ameriky v souvislosti s jejich postavením ve funkci surovinových p ív sk vysp lých západních zemí. Nesoulad mezi nízkou cenou vyvá ených produkt a relativn vysokou cenou dová ených výrobk vede ke vzniku inflace nebo hyperinflace, která soustavn znehodnocuje pou ívané historické oce ovací veli iny ve finan ním výkaznictví. D sledkem toho je opu t ní zásady historických cen v praxi a pou ívání reproduk ních po izovacích cen nebo historických cen p epo ítaných koeficientem inflace, a to jak v b ném finan ním ú etnictví, tak i v ú etních záv rkách. Nejen v anglosaském, ale i v kontinentálním p ístupu k vedení ú etnictví a sestavování ú etních záv rek se uplat ují ú etní zásady. Nemají obvykle stejnou míru záva nosti, n které se pova ují za klí ové, jiné mají men í d le itost, p i em v hodnocení jejich významu není shoda. V t inou se uvád jí t i úrovn d le itosti: 1. Vyhlá ené ú etní zásady jsou obecn závazné. Vydávají je nevládní zájmové instituce, pop. i vládní orgány. 2. Nevyhlá ené zásady, které nemají v eobecnou závaznost a publikují se jako r zné sm rnice, stanoviska, dobrozdání apod. 3. Základní zásady, které p edstavují teoretický základ ú etnictví a tím i koncep ní rámec v ech úprav. Vycházejí ze zvykového práva a jednotný p ehled t chto zásad ani vymezení jejich nad azenosti a pod azenosti neexistuje, proto e nejsou vyhlá eny právním aktem. Obvykle se uvád jí jako v eobecn uznávané ú etní zásady v následujícím vý tu: Zásada ú etní jednotky: v ú etnictví se ekonomické jevy vyjad ují v dy za ur itý ekonomický celek ú etní jednotku. P edpoklad trvání podniku: p i procesu m ení a hodnocení ekonomických jev je t eba vycházet z ur itého p edpokladu o dob, po kterou podnik bude v provozu. Na této dob závisí ocen ní majetku v rozvaze, a to zejména t ch polo ek, které mají del í dobu ivotnosti. Zásada periodicity zji podniku. ování výsledku hospoda ení a finan ní situace Zásada objektivity ú etních informací: zm ny v aktivech a pasivech se nemají zaú tovat d íve, ne byly objektivn zji t ny. Za objektivní se p itom pova uje skute nost ov itelná nezávislým znalcem. Zásada historického ú etnictví: up ednost uje se oce ování majetku v po izovacích cenách.

13 2. Harmonizace ú etnictví v R 11 Zásada vymezení okam iku realizace: vychází z toho, e výnos vzniká okam ikem odeslání výrobk, nikoliv p ijetím pen z, jen ve výjime ných p ípadech se u ijí jiné momenty realizace. Zásada konzistence (zásada v cné a metodické stálosti): metody ú tování hospodá ských operací, metody oce ování, nápl p íslu ných polo ek ve výkazech apod. mají z stávat stejné nejen v rámci jednoho ú etního období, ale i mezi nimi, tj. musí zaji ovat srovnatelnost, kontinuitu. V p ípad nutných zm n musí podnik uvést takovou skute nost v p íloze a vy íslit vliv zm ny na výsledek hospoda ení. Zásada opatrnosti: p i oce ování majetku a závazk se má brát ohled na p ípadná rizika a nejistoty. Zásada materiálnosti ú etnictví: ú etní výkazy mají obsahovat informace významné pro rozhodování u ivatele. P ednost obsahu p ed formou: pro zachycení hospodá ských operací je rozhodující ekonomická podstata transakce p ed její právní formou. Akruální princip: vy aduje vykazování ekonomických jev v období, jeho se v cn týkají a nikoliv v období, kdy byly vydány nebo p ijaty pen ní prost edky. Dodr ování t chto zásad vyplývá z nejvy í, v em nad azené zásady zásady v rného zobrazení skute nosti, tj. zobrazení reálné majetkové, finan ní a d chodovou situaci podniku. Rozdíly v systémech ú etnictví a stále sílící globalizace trh, zejména finan ních, vede ke standardizaci ekonomických a finan ních mechanism ve firmách s r znou právní strukturou. To je dáno tím, e mezinárodní investo i musí pochopit a mít mo nost srovnávat údaje, které poskytuje ú etnictví firem v r zných zemích. Proto mluvíme o harmonizaci nebo také standardizaci ú etnictví ve sv t. Ve v t in zemí v ak existují p eká ky pro standardizaci. Jsou dvojího druhu: 1. Da ové p edpisy. Jsou zalo eny na ist národních principech a mají vliv na ú etnictví, nap. v oblasti metody odepisování nebo zhodnocení zásob a pen ních aktiv. 2. Právní funkce finan ních výkaz. Zisk uvád ný v samostatných výkazech ur uje právo akcioná na dividendy a rozhoduje o postavení ostatních skupin se stejnými zájmy. Z toho plyne konzervativní p ístup ke konsolidovaným záv rkám, které neur ují stejné právo na dividendy v t chto zemích. Ve sv t existují t i p ístupy ke standardizaci: US GAAP Mezinárodní ú etní standardy (IAS) direktivy Evropské unie US GAAP Vznik US GAAP (Generaly Accepted Accounting Principles) = V eobecn uznávaných ú etních princip je datován do t icátých let na eho

14 12 Ú etnictví století. Vznikly jako p ímý d sledek krachu na newyorské burze v roce 1928 jako národní regulace ú etnictví v USA, po 2. sv tové válce se postupn za aly roz i ovat i za hranice USA, a to díky povinnosti, vztahující se na akciové spole nosti, p edlo it záv rku v souladu s US GAAP, pokud se cht jí kótovat na americké burze. Na základ této skute nosti vznikl v USA Výbor pro ú etní postupy (Committee on Accounting Procedure - CAP) a bylo zpracováno 51 výzkumných zpráv, publikovaných v Accounting Research Bulletin - ARB. Dále vláda vytvo ila Komisi pro dozor nad cennými papíry a finan ními trhy (Securities and Exchange Commission - SEC). Tyto komise delegovala pravomoc na Výbor pro ú etní principy (Accounting Principles Board - APB) a pozd ji, v roce 1972 byl vytvo en Výbor pro ú etní standardy (Financial Accounting Standards Board - FASB). FASB je nevládní soukromou organizací, která je slo ena ze sedmi len : t i z ú etní profese, dva z oblasti pr myslu a po jednom ze kolství a vlády. V sou asné dob jsou záv rky sestavené podle US GAAP uznávány na v ech sv tových burzách. US GAAP sestávají ze t ech hierarchických úrovní: 1. fundamentální postuláty, 2. ucelený teoretický základ, 3. ú etní standardy. Pro fundamentální postuláty, na nich spo ívá výstavba ú etního systému USA, platí, e neexistuje jednotný p ehled t chto postulát, proto e nejsou vyhlá eny právním aktem. asto se uvád jí jako základní p edpoklady, nap. akruální koncept, koncept ú etní jednotky, p edpoklad trvání podniku, p edpoklad stabilního dolaru apod. a jako základní zásady, nap. realiza ní princip, zásada opatrnosti, zásada historického ú etnictví atd. Ucelený teoretický základ je obsa en v ad obecných koncept vydaných v letech Tyto koncepty ur ují cíle finan ního výkaznictví, po adované kvalitativní charakteristiky výkaz apod. Jsou uznávaným východiskem p i zpracování konkrétních ú etních standard. Ú etní standardy p edstavují nejpodrobn j í úrove regulace ú etnictví. V pr b hu své existence FASB publikoval více ne 150 standard a doporu ení. V dal ím textu se zam íme na vybrané problémové oblasti. IAS/IFRS V roce 1973 byl soukromou aktivitou ú etních profesionál zalo en Výbor pro mezinárodní ú etní standardy ( International Accounting Standards Committee - IASC) s cílem vypracovat úplný soubor mezinárodních ú etních standard (IAS). leny IASC, který má sídlo v Londýn, jsou profesionální ú etní organizace, které jsou leny Mezinárodní federace ú etních (International Federation of Accountants - IFAC). V roce 2002 do lo ke zm n názvu na Radu pro mezinárodní ú etní standardy (International Accounting Standards Board IASB) a standardy nov vydávané se ozna ují jako mezinárodní standardy pro finan ní vykazování (IFRS). innost IASC, resp. IASB ídí Správní rada, jejími leny jsou p edstavitelé profesních sdru ení ú etních organizací z ady zemí sv ta a dále p edstavitelé Mezinárodního koordina ního výboru asociace finan ních analytik

15 2. Harmonizace ú etnictví v R 13 (ICCFAA). Rada se pravideln schází s mezinárodní poradní skupinou, v ní pracují zástupci institucí jako jsou Mezinárodní federace finan ních burz, Mezinárodní obchodní komora, Mezinárodní bankovní asociace, Sv tová banka, Evropská komise apod. Mezinárodní ú etní standardy obsahují: úvod, p edmluvu a koncep ní rámec, ú etní standardy (IAS/IFRS) aplika ní vyhlá ky = interpretace (SIC/IFRIC) V sou asné dob jsou ú etní záv rky sestavené podle IAS/IFRS uznávány na v ech sv tových burzách v etn amerických, kde jsou v ak po adována ur itá dopln ní v oblastech, ve kterých se IAS/IFRS li í od US GAAP. IAS/IFRS jsou zalo eny na anglosaské koncepci ú etnictví, kde je v echno op eno o zásady a principy vedení ú etnictví. V pr b hu prosince 2003 a b ezna 2004 do lo k jedné z nejvýznamn j ích novelizaci v oblasti IAS/IFRS, kdy byly 3 standardy zru eny a 2 z nich nahrazeny novými, 15 standard novelizováno z d vodu sní ení po tu alternativních e ení a rozpor mezi n kterými standardy. Proto e zárove ji n kolik posledních let probíhá proces konvergence mezi IAS/IFRS a US GAAP, jsou úpravy odrazem také tohoto procesu. Zárove do lo i k redukci po tu aplika ních vyhlá ek SIC. Tento proces pokra oval i v letech 2005 a V sou asné dob je v platnosti 38 standard a 17 interpretací. Direktivy Evropské unie Smlouva o zalo ení Evropského hospodá ského spole enství z r si kladla za cíl vytvo it základy, na nich by bylo mo no uskute nit spojení evropských zemí s cílem zabezpe it spole nou inností jejich hospodá ský rozvoj. Na základ této smlouvy, je p edstavuje právní základ harmonizace, se uskute uje p izp sobování legislativy lenských stát prost ednictvím vydávaných norem - direktiv. Ty zabudovává ka dá zem Evropské unie do své národní úpravy. Av ak i poté, co jednotlivé zem EU zabudovaly do svého ú etnictví direktivy EU, z stávají jejich ú etní systémy zna n odli né. Direktivy toti umo ují v mnoha p ípadech právo volby a ve svém d sledku ádnou mezinárodní srovnatelnost nezaji ují. Rada Evropské unie p ijala postupn t i direktivy týkající se oblasti ú etnictví, které tvo í kodex ú etní legislativy EU. Jde o tyto direktivy: tvrtá direktiva, p ijatá , která upravuje problematiku ú etní záv rky spole ností vymezených právních forem, sedmá direktiva, p ijatá , upravující po adavky na konsolidovanou ú etní záv rku, osmá direktiva, z , je se zabývá vymezením po adavk na osoby, které mohou vykonávat audit ú etní dokumentace. V 90. letech byly direktivy drobn novelizovány a dopln ny o dal í p edpisy týkající se ú etní záv rek bank a poji oven, drobného podnikání apod.

16 14 Ú etnictví Nicmén v sou asné dob jsou ji zastaralé, a proto Evropská komise p ijala v roce 2002 rozhodnutí, e se ji nebudou novelizovat ani vydávat dal í a po ínaje musí v echny obchodní spole nosti kótované na burze v n kterém z lenských stát p edkládat ú etní záv rky sestavené podle IAS/IFRS. Podniky, které dosud p edkládaly záv rky sestavené podle US GAAP, mají tuto povinnost od Úkol k textu. Pro byly direktivy EU prakticky nahrazeny v Evropské unii pou itím IAS/IFRS, p esto e direktivy jsou formáln v platnosti stále? Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, zda mezi US GAAP a IAS/IFRS existuje ur itý konkuren ní boj? ást pro zájemce. Pokud Vám ned lá problémy angli tina, najd te si na internetu ú etní záv rku n jaké velké americké spole nosti sestavené podle US GAAP a záv rku evropské spole nosti sestavené podle IAS/IFRS a porovnejte je. Ur it ji na první pohled najdete rozdíly. Otázky: 1. Pro jsou ú etní systémy v jednotlivých zemích sv ta odli né? 2. Charakterizujte podstatu anglosaského, kontinentálního a jihoamerického p ístupu k ú etnictví a ú etním záv rkám. 3. Co je d vodem k harmonizaci ú etnictví? 4. Charakterizujte US GAAP. 5. Charakterizujte IAS/IFRS. 6. Charakterizujte direktivy EU. Shrnutí kapitoly. V této kapitole jsme se seznámili se základní klasifikací ú etních systém ve sv t a s d vody, které vedly k pot eb harmonizace ú etnictví. Vysv tlili jsme si vznik a vývoj 3 harmoniza ních p ístup US GAAP. IAS/IFRS a direktiv EU.

17 3. Legislativní úprava ú etnictví v R L E G I S L A T I V N Í Ú P R A V A Ú E T N I C T V Í V R V této kapitole se dozvíte: Jakými p edpisy je regulováno ú etnictví v R; Základní ú etní pojmy; Základní ú etní pravidla vyplývající ze zákona o ú etnictví; Budete schopni: Pracovat se základními ú etními pojmy; Definovat základní ú etní pravidla a dále je pou ívat. Klí ová slova této kapitoly: Ú etnictví, zákon o ú etnictví, eské ú etní standardy, ú etní jednotka, ú etní období, ú etní knihy, ú etní doklady, ú etní záv rka. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1,5 hodiny Pr vodce studiem. K tomu, abychom mohli ú tovat o hospodá ských operacích podniku, pot ebujeme znát základní pojmy a zásady i platnou ú etní legislativu. Ú etnictví podnikatel je v eské republice upraveno následujícími p edpisy: 1. Zákon. 563/1991 Sb. o ú etnictví ve zn ní pozd j ích p edpis. 2. Vyhlá ka. 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o ú etnictví, pro ú etní jednotky, které jsou podnikateli ú tujícími v soustav podvojného ú etnictví. 3. eské ú etní standardy. Na ú etnictví mají silný vliv také da ové zákony, zejména zákon o daních z p íjm a zákon o DPH, ale i dal í. V neposlední ad musí ú etnictví respektovat také obchodní zákoník, ob anský zákoník, zákon o cenných papírech, zákon o dluhopisech, zákon sm ne ný a ekový, zákon o konkurzu a vyrovnání, právní p edpisy týkající se pracovního práva a dal í. Zákon o ú etnictví Je nejvy í právní normou, která reguluje ú etnictví a upravuje základní ú etní pojmy a zásady, z nich n které si v následujícím textu objasníme.

18 16 Ú etnictví P edm tem ú etnictví je podle tohoto zákony sledovat stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv, náklad, výnos a výsledku hospoda ení. Zákon o ú etnictví se vztahuje na: a) Právnické osoby se sídlem na území R. b) Zahrani ní osoby podnikající na území R. c) Organiza ní slo ky státu. d) Fyzické osoby zapsané v obchodním rejst íku nebo fyzické osoby podnikatelé pokud jejich obrat dle zákona o DPH p esáhl za bezprost edn p edcházející kalendá ní rok 15 mil. K e) Ostatní fyzické osoby, které vedou ú etnictví dle vlastního rozhodnutí nebo jsou podnikateli a zárove jsou ú astníky sdru ení bez právní subjektivity, u kterého alespo jeden z ú astník vede ú etnictví, pop. jim tuto povinnost ukládá zvlá tní právní p edpis. Tyto osoby podléhající zákonu o ú etnictví jsou chápány jako ú etní jednotky. Ú etní jednotky ú tují podvojnými zápisy o skute nostech, které jsou p edm tem ú etnictví, do období, se kterým v cn a asov souvisejí. Ú etní období je nep etr it po sob jdoucích 12 m síc. Bu se shoduje s kalendá ním nebo hospodá ským rokem. Ú etní jednotky jsou povinny vést ú etnictví ode dne svého vzniku a do dne svého zániku a p itom dodr ovat sm rnou ú tovou osnovu, uspo ádání a ozna ování polo ek ú etní záv rky a konsolidované záv rky, obsahové vymezení t chto záv rek a ú etní metody. Ú etnictví musí být vedeno jako soustava ú etních záznam, a to v eském jazyce a v eské m n. Za informa ní systém m e být ú etnictví pova ováno pouze jako celek. Ú etní jednotky mohou pov it vedením svého ú etnictví jinou fyzickou nebo právnickou osobu, nezbavují se tím v ak odpov dnosti za správnost ú etnictví. Ú etnictví musí být vedeno tak, aby ú etní záv rka sestavená na jeho základ podávala v rný a poctivý obraz p edm tu ú etnictví a finan ní situace ú etní jednotky. Ú etnictví musí být správné (neodporuje zákon m), úplné (jsou zaú továny v echny ú etní p ípady), pr kazné (ú etní záznamy jsou pr kazné a byla provedena inventarizace), srozumitelné, p ehledné a vedené zp sobem zaru ujícím trvalost ú etních záznam (po dobu p edepsanou pro úschovu ú etních záznam ). Ú etnictví je mo no vést v plném nebo ve zjednodu eném rozsahu. Ve zjednodu eném rozsahu vedou ú etnictví nap. ob anská sdru ení, obecn prosp né spole nosti, nada ní fondy, spole enství vlastník jednotek, bytová dru stva (pokud nemají povinnost auditu), p ísp vkové organizace, územní samosprávní celky. Zjednodu ený rozsah ú etnictví znamená, e podniky mohou spojit ú tování v deníku a hlavní knize, nep ece ují majetek na reálnou hodnotu, nemusí

19 3. Legislativní úprava ú etnictví v R 17 tvo it rezervy a opravné polo ky, v ú tovém rozvrhu mohou uvést pouze ú tové skupiny, ú etní záv rku sestavují v mén podrobném len ní. Ú etní p ípad je skute nost, která je p edm tem ú etnictví. Ú etní zápis je zaznamenání ú etního p ípadu do ú etní knihy na základ ú etního dokladu. Ú etní doklad je pr kazný ú etní záznam, který má p edepsané nále itosti: 1. ozna ení ú etního dokladu, 2. obsah ú etního p ípadu a jeho ú astníci, 3. okam ik vyhotovení ú etního dokladu, 4. okam ik uskute n ní ú etního p ípadu, 5. podpisový záznam osob odpov dných za ú etní p ípad a jeho zaú tování. Ú etní knihy, které musí ú etní jednotka vést, jsou: a) deník, kde jsou ú etní záznamy uspo ádány chronologicky, b) hlavní kniha, v ní jsou ú etní záznamy uspo ádány systematicky, c) knihy analytických ú t, které podrobn ji rozvád jí ú etní zápisy hlavní knihy, d) knihy podrozvahových ú t, ve kterých se provád jí ú etní zápisy, které nejsou uvedeny v deníku a hlavní knize. Ú etní knihy se otevírají p edev ím ke dni vzniku povinnosti vést ú etnictví a k prvnímu dni ú etního období. Uzavírají se zejména ke dni zániku povinnosti vést ú etnictví a k poslednímu dni ú etního období. Sm rná ú tová osnova povinn stanovuje uspo ádání a ozna ení ú tových t íd, pop. ú tových skupin, které musí zajistit sestavení ú etní záv rky. Podniky jsou pak povinny sestavit ú tový rozvrh, v n m uvedou ú ty pot ebné k zaú tování v ech ú etních p ípad a k sestavení ú etní záv rky. Obsah ú tového rozvrhu je mo no dopl ovat i v pr b hu ú etního období. Ú etní jednotky mají povinnost sestavovat ú etní záv rku. Ú etní záv rka podniku je nedílný celek a tvo í ji: rozvaha, výkaz zisku a ztráty, p íloha, pop. i p ehled o pen kapitálu. ních tocích a p ehled o zm nách vlastního Ú etní záv rka se sestavuje ke dni uzavírání ú etních knih jako ádná (k poslednímu dni ú etního období) nebo mimo ádná (v pr b hu ú etního období). Ú etní záv rka musí být ov ena auditorem, pokud ú etní jednotka za období, za které se sestavuje záv rka, a období bezprost edn p edcházející dosáhne nebo p ekro í: jedno ze t í dále uvedených kritérií v p ípad akciové spole nosti,

20 18 Ú etnictví Kritéria jsou: dv ze t í dále uvedených kritérií v p ípad ostatních obchodních spole ností a dru stev, resp. dal ích ú etních jednotek. aktiva celkem více ne 40 mil. K, ro ní úhrn istého obratu více ne 80 mil. K, pr m rný ro ní p epo tený stav zam stnanc v t í ne 50. Pokud má ú etní jednotka povinnost auditu, musí vyhotovit výro ní zprávu. Ú etní záv rka se zve ej uje ulo ením do sbírky listin obchodního rejst íku, pop. prost ednictvím Komise pro cenné papíry. Pokud je ú etní jednotka obchodní spole ností a vykonává v jiné ú etní jednotce rozhodující nebo podstatný vliv, má povinnost sestavit konsolidovanou ú etní záv rku za konsolida ní celek, pokud zárove ú etní jednotky na základ svých ádných záv rek dosáhly nebo p ekro ily alespo dv ze t í kritérií: aktiva celkem více ne 350 mil. K, ro ní úhrn istého obratu více ne 700 mil. K, pr m rný ro ní p epo tený stav zam stnanc v t í ne 250. Vyhlá ka. 500/2002 Sb. Vyhlá ka platí pouze v t ch ustanoveních, která nejsou o et ena ú etními standardy a stanoví p edev ím: rozsah a zp sob sestavování ú etní záv rky, eskými uspo ádání, ozna ování a obsahové vymezení polo ek aktiv a pasiv v ú etní záv rce, uspo ádání, ozna ování a obsahové vymezení polo ek náklad, výnos a výsledku hospoda ení v ú etní záv rce, uspo ádání a obsahové vymezení p ílohy, p ehledu o pen ních tocích a p ehledu o zm nách vlastního kapitálu, sm rnou ú tovou osnovu, ú etní metody, metody p echodu z jednoduchého ú etnictví nebo da ové evidence na ú etnictví, uspo ádání, ozna ování a obsahové vymezení polo ek konsolidované ú etní záv rky, metody konsolidace ú etní záv rky, postup zahrnování ú etních jednotek do konsolida ního celku. eské ú etní standardy Pro podnikatele je v sou asné dob v platnosti 23 standard : Ú ty a zásady ú tování na ú tech Otevírání a uzavírání ú etních knih Odlo ená da

21 3. Legislativní úprava ú etnictví v R Rezervy 005 Opravné polo ky Kurzové rozdíly 007 Inventariza ní rozdíly a ztráty v rámci norem p irozených úbytk zásob 008 Operace s cennými papíry a podíly 009 Deriváty 010 Zvlá tní operace s pohledávkami 011 Operace s podnikem 012 Zm ny vlastního kapitálu 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 014 Dlouhodobý finan ní majetek 015 Zásoby 016 Krátkodobý finan ní majetek a krátkodobé bankovní úv ry 017 Zú tovací vztahy 018 Kapitálové ú ty a dlouhodobé závazky 019 Náklady a výnosy 020 Konsolidace 021 Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace 022 Inventarizace majetku a závazk p i p evodech majetku státu na jiné osoby 023 P ehled o pen ních tocích Úkol k textu. Pokuste se vysv tlit, zda v bec, pop. kdy m del í ne 12 po sob jdoucích m síc. e být ú etní období krat í, resp. Úkoly k zamy lení. Zamyslete se nad tím, v jakých dal ích situacích (krom t ch, které jsou uvedeny v textu) ú etní jednotky uzavírají nebo otevírají ú etní knihy. Dále se zamyslete nad tím, kdo zaplatí pokutu vym enou podniku finan ním ú adem za chybné vedení ú etnictví, kdy podnik si najal na vedení svého ú etnictví ú etní firmu. ást pro zájemce. Se e te si zve ejn nou ú etní záv rku podniku, nap. z obchodního rejst íku, na internetu, od známých apod. a podívejte se, co obsahuje. Otázky. 1. Jaké p edpisy regulují ú etnictví v R? 2. Co jsou ú etní jednotky? 3. Jaké ú etní knihy ú etní jednotky vedou? 4. Vyjmenujte nále itosti ú etních doklad. 5. Co je ú etní p ípad a ú etní zápis?

22 20 Ú etnictví 6. Co tvo í ú etní záv rku a jak ji podnik zve ejní? 7. Kdy musí být ú etní záv rka ov ena auditorem? 8. Kdy se sestavuje konsolidovaná ú etní záv rka? 9. Kdo vede ú etnictví ve zjednodu eném rozsahu? 10. Co upravuje sm rná ú tová osnova a co ú tový rozvrh? Shrnutí kapitoly. V této kapitole jsme si rozebrali právní p edpisy, které regulují ú etnictví v R. Definovali jsme si základní pojmy upravené zákonem o ú etnictví, jako nap. ú etní jednotka, ú etní období, ú etní p ípad, ú etní zápis, ú etní knihy, ú etní záv rka apod. a základní pravidla pro vedení ú etnictví.

23 4. Majetek podniku M A J E T E K P O D N I K U V této kapitole se dozvíte: Jak je chápán dvojí pohled na majetek podniku; Strukturu majetku podniku; Obsahovou nápl rozvahy podniku. Budete schopni: Definovat aktiva a pasiva podniku a jejich strukturu; Sestavit rozvahu podniku. Klí ová slova této kapitoly: Majetek, rozvaha, aktiva, pasiva, stálá aktiva, ob zdroje, cizí zdroje. ná aktiva, vlastní as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 1,5 h teorie + 0,5 h p íklady Pr vodce studiem. Prost edky, které podnik p i své hospodá ské innosti pou ívá, ozna ujeme jako majetek. Pochopit dvojí pohled na tento majetek nám pom e tato kapitola. Majetek podniku jsou v echny hospodá ské prost edky, které podnik p i své podnikatelské innosti pou ívá. Pro ú etnictví je charakteristické, e se na majetek podniku dívá ze dvou hledisek: Z hlediska konkrétní formy, v ní jsou hospodá ské prost edky vázány = AKTIVA Z hlediska zdroj, jimi jsou hospodá ské prost edky financovány = PASIVA Jde tedy o dva úhly pohledu na jedinou podstatu majetek. Toto dvojjediné chápání majetku je vyjád ením skute nosti, e ka dý druh majetku, s ním podnik hospoda í, musel být financován z ur itého finan ního zdroje. Soub ná dvojí klasifikace majetku p edstavuje základ, na n m je zalo eno ú etnictví jako systém, je jeho úst ední charakteristikou, výchozím metodickým prvkem, nazývaným bilan ní princip. Majetek podniku je zobrazen v rozvaze. Jde o statický výkaz, to znamená, e zobrazuje majetek podniku k ur itému datu, tzv. rozvahovému dni. Obsahem a základní funkcí rozvahy je p ehledn uspo ádat majetek podniku v pen ním vyjád ení a poskytnout základ pro zhodnocení finan ní situace podniku. Podle asového okam iku, k n mu se rozvaha sestavuje, rozli ujeme: 1. zahajovací rozvahu, která se sestavuje p i zalo ení podniku,

24 22 Ú etnictví 2. po áte ní rozvahu, která se sestavuje v dy k prvnímu dni ú etního období, 3. kone nou rozvahu, která se sestavuje v dy k poslednímu dní ú etního období a také p i ukon ení innosti podniku. Rozvaha se skládá z jednotlivých rozvahových polo ek, které jsou vyjád eny i íseln, v tomto p ípad mluvíme o rozvahovém stavu. Ve zjednodu ené podob má rozvaha následující strukturu: Rozvaha Aktiva Pasiva Stálá aktiva Vlastní kapitál - dlouhodobý nehmotný majetek - základní kapitál - dlouhodobý hmotný majetek - kapitálové fondy - dlouhodobý finan ní majetek emisní á io ostatní kapitálové fondy Ob ná aktiva - fondy ze zisku - zásoby zákonný rezervní fond materiál statutární a ostatní fondy nedokon ená výroba a polotovary - výsledek hospoda ení výrobky minulých let zbo í b ného období zví ata - pohledávky Cizí zdroje dlouhodobé - rezervy krátkodobé - dlouhodobé závazky - krátkodobý finan ní majetek - krátkodobé závazky peníze v hotovosti bankovní ú ty krátkodobé cenné papíry Ostatní aktiva Ostatní pasiva - p echodná aktiva - p echodná pasiva - dohadné polo ky aktivní - dohadné polo ky pasivní Aktiva celkem Pasiva celkem V dy musí platit tzv. zásada rovnováhy rozvahy, nebo-li bilan ní princip: Klasifikace aktiv A = P Aktiva se z hlediska funkce v hospodá ské innosti podniku lení na: 1. Stálá (fixní) aktiva, která v podniku slou í dlouhodob, tj. déle ne 1 rok, a spot ebovávají se postupn. Zahrnují dlouhodobý nehmotný, hmotný a finan ní majetek. 2. Ob ná aktiva, která se v t inou v podniku spot ebovávají najednou, pop. u nich proces p em ny v peníze nep esahuje jeden rok. Zahrnují zásoby, pohledávky a krátkodobý finan ní majetek.

25 4. Majetek podniku 23 Dlouhodobý nehmotný majetek je majetek, který nemá hmotnou podstatu, ale má dlouhodobý charakter. Pat í sem p edev ím r zné licence, patenty, autorská práva, software, výdaje spojené se zalo ením podniku apod. Dlouhodobý hmotný majetek má hmotnou podstatu a dlouhodobé u ití. Svoji hodnotu p edává postupn prost ednictvím odpisu, i kdy n které jeho slo ky se neodepisují (pozemky). Pat í zde zejména budovy a stavby, samostatné movité v ci a soubory movitých v cí, pozemky, zví ata základního stáda a ta ná zví ata, p stitelské celky, um lecká díla a dal í. Dlouhodobý finan ní majetek p edstavuje p edev ím majetkové, ale i úv rové cenné papíry s p edpokládanou dobou dr by nebo splatnosti del í ne 1 rok a poskytnuté dlouhodobé p j ky a úv ry. Zásoby p edstavují v t inou vstupy do výrobní innosti podniku a z ásti nebo úpln se v ní spot ebují. Zahrnují p edev ím materiál, jeho sou ástí jsou v t inou i náhradní díly a obaly. Dále zásoby vlastní výroby, jejich sou ástí jsou rozpracované výkony - nedokon ené výrobky a polotovary i dokon ené, ale dosud neprodané výkony hotové výrobky. Zbo í jako dal í slo ka zásob p edstavuje výrobky jiných podnik, které podniku nakupuje a v nezm n ném stavu dále prodává. Zví ata zahrnují p edev ím drobná ko e inová zví ata, ryby, v elstva, hejna dr be e, psy apod. Pohledávky m eme chápat jako dluhy jiných subjekt v i podniku, a to nap. za odebrané a dosud nezaplacené zbo í, výrobky a slu by. Jde vlastn o neuhrazené nároky podniku v i jiným subjekt m a lení se jednak podle asu, jednak podle povahy: krátkodobé, s dobou splatnosti do 1 roku, dlouhodobé, s dobou splatnosti nad 1 rok, z obchodního styku zejména pohledávky za odb rateli, ostatní pohledávky v i zam stnanc m a jiným fyzickým i právnickým osobám. Krátkodobý finan ní majetek je charakterizován vysokou likvidností, asto bezprost ední obchodovatelností a krátkodobostí. Zahrnuje p edev ím hotovostní peníze v etn jejich ekvivalent jako jsou ceniny, poukázky a eky, peníze na bankovních ú tech a cenné papíry slou ící ke krátkodobému ulo ení do asn volných pen ních prost edk, které podnik v p ípad pot eby rychle p em ní na hotové peníze. Ostatní aktiva a pasiva pak p edstavují p edev ím operace související s ú továním náklad a výnos do období, se kterým v cn a asov souvisejí, tj. p edev ím asové rozli ení a p echodné ú ty. Klasifikace pasiv Základním kritériem pro len ní zdroj podniku je hledisko vlastnictví, podle n ho se ve keré zdroje financování podnikových aktiv lení na 2 základní skupiny: 1. Vlastní zdroje, n kdy ozna ované jako vlastní kapitál, který p edstavuje ur itý finan ní základ podnikatelské innosti, jen se v pr b hu podnikatelské innosti m e m nit, a to zejména v závislosti na

26 24 Ú etnictví dosa eném výsledku hospoda ení. Zahrnují základní kapitál, kapitálové fondy, fondy tvo ené ze zisku, výsledek hospoda ení. 2. Cizí zdroje, nazývané také cizí kapitál, pasiva v u ím pojetí. Jejich sou ástí jsou p edev ím závazky a rezervy. Základní kapitál, je tvo en z vklad akcioná nebo spole ník, pop. len dru stva v závislosti na právní form podniku. Vklady p itom mohou být pen ité i nepen ité. Obchodní zákoník p edepisuje minimální vý i základního kapitálu pro jednotlivé právní formy podniku. Pod tuto minimální vý i nesmí základní kapitál klesnout, jinak podnik zaniká. U akciové spole nosti asto hovo íme o upsaném základním kapitálu, tj. kapitálu, který se zájemci o akcie zavá í zápisem do upisovací listiny splatit v p edepsané lh t. Vý e základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejst íku. V pr b hu podnikatelské innosti m e dojít ( i kdy ne p íli asto) ke zm n vý e základního kapitálu a to sm rem nahoru (upsáním nových vklad i emisí nových akcií) i sm rem dol (vyplacením vklad nebo sta ením akcií z ob hu). Sní ení základního kapitálu je v dy negativním signálem. Kapitálové fondy p edstavují p edev ím emisní á io (rozdíl mezi nominální hodnotou a emisním kurzem akcie p i zvy ování základního kapitálu akciové spole nosti) a ostatní kapitálové fondy, tj. prost edky získané p edev ím z dar. Fondy tvo ené ze zisku leníme na: Povinné, zákonné, tj. fondy, jejich p edpis. Dobrovolné, tj. tvo ené z rozhodnutí podniku tvorbu, pop. vý i ukládá zákonný Rezervní, resp. ned litelný fond pat í mezi fondy povinné pro kapitálové obchodní spole nosti a dru stva. Obchodní zákoník ur uje jednotlivým právním formám podniku jeho minimální vý i a minimální ro ní p íd l ze zisku. Tento fond slou í p edev ím ke krytí ztrát z podnikání a ke krytí neo ekávaných výkyv v hospoda ení podniku. Statutární fondy jsou tvo eny rovn p íd lem ze zisku a pat í mezi dobrovolné fondy. Ú el pou ití i zp sob tvorby a erpání je uveden ve stanovách, resp. spole enské smlouv podniku, které schvaluje valná hromada. Ostatní fondy se tvo í a erpají na základ rozhodnutí vedení podniku. Výsledek hospoda ení je rozdíl mezi výnosy (pen n vyjád ené výkony podniku) a náklady (ú elov vynakládané prost edky na vstupu do výrobního procesu) podniku. M e být kladný, tj. zisk nebo záporný, tj. ztráta. Zisk je základní ekonomickou kategorií a vlastním cílem podnikání. Po spln ní zákonných povinností m e podnik nerozd lený zisk pou ít jako vlastní zdroj financování. Snahou ka dého podniku by nem lo být rozd lení ve kerého istého zisku, ale ást tohoto zisku zadr et a tím posílit finan ní situaci podniku. Závazky jsou chápány jako dluhy podniku v i jiným subjekt m, které se v t inou vztahují k ji uskute n ným hospodá ským operacím, ale které budou hrazeny v p í tích obdobích. Základním kritériem jejich klasifikace je schopnost podniku uhradit své závazky v as. Podle toho se lení na:

27 4. Majetek podniku 25 Krátkodobé, tj. splatné do 1 roku. Jejich úkolem je financovat p edev ím b ný provoz podniku. Jde zejména o závazky v i dodavatel m zbo í a slu eb, dlu né dan, krátkodobé bankovní úv ry, závazky v i zam stnanc m a r zným institucím apod. Dlouhodobé, tedy takové, u nich je doba splatnosti del í ne 1 rok. Jsou ur eny k financování t ch slo ek aktiv, která mají del í ivotnost. Pat í sem dlouhodobé bankovní úv ry, emitované dlouhodobé dluhopisy a sm nky apod. asto se podle podstaty je t závazky lení na závazky z obchodního styku, úv rové závazky a ostatní závazky. Rezervy se adí mezi cizí zdroje z toho d vodu, e p edstavují budoucí závazky v i t etím osobám. P edstavují zadr ené ástky, ur ené jednak na p ípadná budoucí rizika a jednak na p esn vymezené budoucí výdaje. Tvo í se a erpají z náklad a lení se na: o Zákonné, tj. upravené zákonem o rezervách a zohledn né zákonem o daních z p íjm, o Ostatní, tj. tvo ené a erpané dle rozhodnutí podniku, nezohledn né zákonem o daních z p íjm. Úkoly k textu. Z obchodního zákoníku zjist te minimální vý i základního kapitálu a rezervního fondu pro jednotlivé právní formy podniku a také vý i minimálního ro ního p íd lu ze zisku do rezervního fondu. Ze zákona o rezervách zjist te druhy zákonných rezerv. Úkol k zamy lení. Zamyslete se nad tím, jaké jsou rozdíly mezi rezervním fondem a rezervami. P íklad Následující slo ky majetku uspo ádejte podle toho, zda pat í do aktiv nebo do pasiv: Budovy, pozemky, dopravní prost edky, závazky v i dodavatel m, pohledávky za odb rateli, zisk, peníze v pokladn, peníze na b ném ú tu, krátkodobý bankovní úv r, základní kapitál, rezervní fond, ceniny, materiál, hotové výrobky, rezerva na restrukturalizaci, závazek z emitovaného dluhopisu. e ení: Aktiva: Budovy, pozemky, dopravní prost edky, pohledávky za odb rateli, peníze v pokladn, peníze na b ném ú tu, ceniny, materiál, hotové výrobky. Pasiva:

28 26 Ú etnictví Závazky v i dodavatel m, zisk, krátkodobý bankovní úv r, základní kapitál, rezervní fond, rezerva na restrukturalizaci, závazek z emitovaného dluhopisu. Úloha. 4.1 Sestavte rozvahu podniku, pokud znáte tento stav majetku podniku: Budovy 1 mil. K, stroje 400 tis. K, pozemky tis. K, základní kapitál - 2 mil. K, rezervní fond 400 tis. K, ostatní fondy 200 tis. K, dodavatelé 350 tis. K, pokladna 50 tis. K, b ný ú et 800 tis. K, odb ratelé 250 tis. K, materiál 190 tis. K, zbo í 220 tis. K, rezervy 120 tis. K, zisk 340 tis. K. Otázky: 1. Co jsou aktiva a pasiva podniku? 2. Definujte podstatu dlouhodobého hmotného majetku. 3. Co je to zbo í? 4. ím je charakteristický ob ný majetek? 5. Jak se lení pasiva? 6. Pro pat í rezervy do cizích zdroj? 7. Jak vzniká základní kapitál? 8. Jak je chápán zisk podniku? 9. Co je to rozvaha a kdy se sestavuje? 10. Uve te 3 p íklady dlouhodobého nehmotného majetku. Shrnutí kapitoly. Ve tvrté kapitole jsme si ukázali podstatu a strukturu majetku podniku, jak jej zobrazuje rozvaha. Definovali jsme si aktiva a pasiva a uvedli si, jak se lení a které polo ky obsahují.

29 5. Metodické prvky ú etnictví M E T O D I C K É P R V K Y Ú E T N I C T V Í V této kapitole se dozvíte: Jak leníme ú ty; Jaká jsou pravidla zápisu na ú ty; Jaký je vnit ní kontrolní systém ú etnictví; Jaké typy hospodá ských operací se v podniku vyskytují a jak je zaú tujeme. Budete schopni: Ur it typy ú t, jejich ozna ení a pravidla zápisu; Zaú tovat hospodá ské operace na rozvahových a výsledkových ú tech; Charakterizovat vnit ní kontrolní systém ú etnictví. Klí ová slova této kapitoly: Ú et rozvahový, výsledkový, syntetický, analytický, Má dáti, Dal, Na vrub, Ve prosp ch, podvojnost, souvzta nost, vnit ní kontrolní systém. as pot ebný k prostudování u iva kapitoly: 2 h teorie + 2 h p íklady Pr vodce studiem. V páté kapitole si vytvo íme v domostní základ pro dal í studium textu a pro následující ú tování. Jde o klí ovou kapitolu, která nám osv tlí principy podvojného ú etního zápisu na jednotlivé typy ú t. Dopln ním pak bude stru ná charakteristika vnit ního kontrolního systému ú etnictví. V p edcházející kapitole jsme poznali klí ový prvek ú etní metody bilan ní princip a na n m zalo enou rozvahu. Rozvaha v ak p edstavuje zna ný stupe agregace, pro pot eby ízení je nezbytn nutné znát stavy a pohyby aktiv, pasiv, náklad a výnos na mnohem podrobn j í úrovni. e ením je rozklad rozvahy na soustavu ú t, které jsou specializovány na jednotlivé slo ky aktiv a pasiv. Ú et je základním t ídícím znakem ú etnictví. Ú et m e mít r znou formu. Pro výukové ú ely se nej ast ji pou ívá tzv. T-forma, pop ípad ú etní zápisy formou p edkontací. Ka dý ú et má dv strany, z nich levá strana se ozna uje MD (má dáti), pop. na vrub nebo debetní strana, pravá strana ú tu se ozna uje D (dal), pop. ve prosp ch nebo kreditní strana. Toto uspo ádání umo uje sledovat odd len p ír stky od úbytk. Ka dý ú et má sv j p esný název a íselné ozna ení, které vyplývá ze sm rné ú tové osnovy a ú tového rozvrhu sestaveného podnikem podle svých pot eb.

30 28 Ú etnictví Ú ty m eme lenit z r zných hledisek. Podle vazby na ú etní knihy leníme ú ty na: o o Syntetické, které mají vazbu na hlavní knihu, Analytické, které mají vazbu na knihy analytické evidence. V dal ím výkladu budeme pracovat p edev ím se syntetickými ú ty. Podle vazby na slo ky ú etní záv rky leníme ú ty na: Rozvahové, ze kterých se sestavuje rozvaha, resp. po áte ní i kone ný ú et rozva ný, Výsledkové, ze kterých se sestavuje Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka), resp. Ú et zisku a ztráty. Rozvahové ú ty se dále lení na: Aktivní, které zachycují stav a pohyb aktiv, Pasivní, které zachycují stav a pohyb pasiv. Výsledkové ú ty se dále lení na: Nákladové, které sledují náklady podniku, Výnosové, které zachycují výnosy podniku. Pro ú tování na vý e uvedených ú tech platí zásada podvojnosti a souvzta nosti, to znamená, e ka dý ú etní p ípad se zachytí na dvou r zných ú tech, jednou na stranu MD a podruhé na stranu D. Zásady pro zápis ú etních p ípad na ú ty Rozvahové ú ty MD Ú et aktiv D Po áte ní z statek Úbytky P ír stky Obrat MD = p ír stk Obrat D = úbytk Kone ný z statek MD Ú et pasiv D Úbytky Po áte ní z statek P ír stky Obrat MD = úbytk Obrat D = p ír stk Kone ný z statek

31 5. Metodické prvky ú etnictví 29 Výsledkové ú ty MD Ú et náklad D P ír stky Úbytky Obrat MD = p ír stk Obrat D = úbytk Kone ný stav MD Ú et výnos D Úbytky P ír stky Obrat MD = úbytk Obrat D = p ír stk Kone ný stav Ú tování hospodá ských operací s vlivem na rozvahu Majetek podniku vstupuje b hem ú etního období do hospodá ské innosti, v ní dochází k neustálé p em n jeho forem. Tato p em na rovn vyvolává odpovídající zm ny ve slo ení zdroj. Tím dochází ke zm nám polo ek rozvahy. Rozeznáváme 4 typy hospodá ských operací s vlivem na rozvahu: 1. operace typu aktiva + aktiva Jde o hospodá ské operace, které p edstavují zm nu pouze v aktivech. Jedna polo ka aktiv se zvý í, druhá polo ka aktiv se sní í. Tato operace je bez vlivu na bilan ní sumu. Nap. výb r pen z z b ného ú tu do pokladny ú tujeme b ný ú et MD / pokladna D 2. operace typu pasiva + pasiva Jde o hospodá ské operace, které p edstavují zm nu pouze v pasivech. Jedna polo ka pasiv se zvý í, druhá polo ka pasiv se sní í. Tato operace je bez vlivu na bilan ní sumu. Nap. úhrada dodavatelské faktury z úv ru ú tujeme dodavatelé MD / úv rový ú et D 3. operace typu aktiva + pasiva + Tyto hospodá ské operace p edstavují zm nu v aktivech i pasivech. Ob polo ky, aktivní i pasivní se zvý í, dojde tedy ke zvý ení bilan ní sumy. Nap. dodavatelská faktura za nákup zbo í ú tujeme zbo í MD / dodavatelé D. 4. operace typu aktiva pasiva Tyto hospodá ské operace p edstavují zm nu v aktivech i pasivech. Ob polo ky, aktivní i pasivní se sní í, dojde tedy ke sní ení bilan ní sumy. Nap. splátka úv ru z b ného ú tu ú tujeme úv rový ú et MD / b ný ú et D.