PRÁVNÍ NOVINKY OBSAH ZÁŘÍ 2012 IP/IT, MÉDIA A TELEKOMUNIKACE OBCHODNÍ PRÁVO VEŘEJNÝ SEKTOR PRAHA BRNO OSTRAVA BRATISLAVA

Transkript

1 PRAHA BRNO OSTRAVA BRATISLAVA Česko-slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem ZÁŘÍ 2012 OBSAH NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA NOVÝ ZÁKON O MEDIACI 2 4 ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ TŘETÍ ZEMĚ A PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ POVOLENÍ K POBYTU ZA ÚČELEM ZAMĚSTNÁNÍ 6 NOVÉ PUBLIKAČNÍ POVINNOSTI DODAVATELŮ a CH ZADAVATELŮ VE CH ZAKÁZKÁCH ZVÝŠENÍ TRANSPARENTNOSTI AKCIONÁŘSKÝCH STRUKTUR NOVELA ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA ZJEDNODUŠÍ ŽIVOT PODNIKATELŮM PRODEJ MIMO PROSTORY OBVYKLÉ K PODNIKÁNÍ KONTAKTY Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hodnocená právnická kancelář v České republice Právnická firma roku v České republice (2012) 1. místo v počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice a východní Evropě (2011) 1. místo mezi domácími právnickými firmami (2012)

2 NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA Poslanecká sněmovna opětovně projedná na své zářijové schůzi návrh zásadní novely stavebního zákona, která by měla nabýt účinnosti od Novela přináší změny prakticky všech institutů územního plánování a stavebního práva. Vzhledem k rozsáhlosti novely budeme o jejích dopadech informovat ve dvou samostatných článcích. V tomto prvním přinášíme informace o změnách v procesu umísťování a povolování staveb. Do Poslanecké sněmovny byl v lednu 2012 předložen vládní návrh velké novely stavebního zákona ( Novela ) z dílny Ministerstva pro místní rozvoj ( ministerstvo ). Jedná se o první zásadní návrh změny dosavadního zákona od roku 2007, kdy nabyl nový stavební zákon účinnosti. Ze strany ministerstva šlo však již o druhý pokus, neboť poprvé, v roce 2009, skončil návrh po pádu vlády Miroslava Topolánka v připomínkovém řízení. Nynější návrh Novely byl již schválen Sněmovnou, v srpnu byl však Senátem vrácen s pozměňovacími návrhy a PS o něm bude znovu hlasovat v nejbližší době. Ministerstvo si klade za cíl především napravit stávající nejasnosti a legislativní chyby v zákoně, které se projevily v rámci aplikační praxe, avšak přináší i zásadní koncepční změny. Novela deklaruje liberalizaci některých postupů a institutů jak v územním řízení, tak v povolování provedení stavby. Bohužel, jak bude níže ukázáno, skutečný účinek některých navržených změn bude spíše opačný. Umísťování staveb V řízení o umísťování staveb je navrhován ústup od dosavadního obligatorního veřejného ústního projednání všech záměrů vyžadujících územní rozhodnutí a od zveřejňování všech záměrů na úřední desce stavebního úřadu a na místě samém. Toto bude nadále praktikováno pouze u záměrů podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí a pro území, pro něž nebyl vydán územní plán. Stavební úřad může dokonce zcela upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Úřad oznámí zahájení řízení pouze dotčeným orgánům a účastníkům řízení. Toto opatření by mělo zrychlit územní řízení a rovněž ochránit soukromí investora před nežádoucí pozorností veřejnosti. Na druhou stranu může dojít ke snížení právní jistoty žadatele, neboť doručování úřední deskou mělo za následek, že nikdo nemohl později pravomocné územní rozhodnutí zpochybnit s tím, že byl opomenut jako účastník územního řízení. Nově by měla být stanovena lhůta pro rozhodnutí úřadu o záměru (tj. pro vydání územního rozhodnutí), a to 60 denní, přičemž ve zvlášť složitých případech (návrh zákona odkazuje příkladem na řízení s veřejným projednáním) by měl stavební úřad rozhodnout nejdéle do 90 dnů od zahájení územního řízení. Zásadní omezení by mělo platit pro rozsah námitky v územním řízení: vlastníci nemovitostí (nebo oprávnění z věcného břemene) mohou uplatnit námitky pouze v rozsahu, v jakém je jejich právo dotčeno, občanská sdružení pouze v rozsahu, v jakém je záměrem dotčen veřejný záměr, který zastupují. K námitkám účastníků, kteří přes poučení úřadu tato omezení překročí, se pak nebude přihlížet (dosud se i o takových nepřípustných námitkách musí rozhodnout a rozhodnutí odůvodnit). Dílčí změnou s významem pro vlastníky bytů a nebytových prostor by mělo být nově vyloučení námitek společenství vlastníků, neboť ta by měla o postavení účastníků zcela přijít. Povolování staveb Pokud se z dosud komentovaných změn zdá, že novela se snaží regulaci spíše omezovat, v případě ohlašování staveb činí krok právě opačným směrem, když umístění ohlašovaných staveb nově podmiňuje územním rozhodnutím nebo alespoň územním souhlasem (dosud bylo možno realizovat vybrané záměry pouze na základě ohlášení, a to bez předchozího územního rozhodnutí nebo souhlasu). Kosmetické změny v podobě rozšíření rejstříku o některé další stavby pouze k ohlášení (např. stavby až do 50 m 2 namísto původních 25 m 2 ) pak nedokáží toto zásadní zpřísnění právní úpravy kompenzovat. Zrušen má být fiktivní souhlas s provedením stavby (dosud platí, že pokud se úřad k ohlášení ve lhůtě 40 dnů nevyjádří, má se za to, že s ohlášenou stavbou souhlasí). Měla by ji nahradit 30 denní lhůta k vydání rozhodnutí, proti kterému se nelze odvolat. Platnost souhlasu byla prodloužena na dva roky, přičemž ve lhůtě jednoho roku jej lze přezkoumat nadřízeným orgánem, avšak po uplynutí 15 měsíců již nelze vydat v tomto přezkumném řízení rozhodnutí. Stanovení těchto lhůt je ve prospěch investorů a jejich právní Veřejný sektor 2

3 jistoty, neboť doposud bylo možné souhlas s provedením ohlášené stavby zrušit v přezkumném řízení bez omezení lhůtami. Na nedostatky dosavadní úpravy pak návrh zákona reaguje automatickým překlopením neúspěšného ohlášení do stavebního řízení, a to usnesením úřadu, proti kterému není odvolání přípustné. To prakticky znamená návrat k právní úpravě dle stavebního zákona z roku Zatímco tedy podle stávající úpravy musí investor po zákazu provedení ohlášené stavby podat žádost o stavební povolení, nově by původní ohlášení mělo nahradit tuto žádost. návrhu smlouvy úřadu a po dobu 15 dnů o nabytí účinnosti smlouvy. Z hlediska právní jistoty je velmi důležité, že nově by měl stavební úřad na smlouvu vyznačit nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy, jejíž podmínkou má být předložení souhlasů všech osob, které by byly účastníky řízení. Mělo by se tak předcházet dnešní nejistotě investorů, neboť účinnost smlouvy je vázána na udělení souhlasu všech dotčených osob a dotčených orgánů, přičemž praktická ohraničenost této množiny je iluzorní. Za případnou škodu vzniklou v důsledku chybného vyznačení účinnosti smlouvy stavebním úřadem tak bude odpovídat stát. rozhodováno procesem obdobným odvolacímu řízení správním orgánem nadřízeným stavebnímu úřadu. Tento kvazi-odvolací úřad by pak certifikát přezkoumal a rozhodl, buď že oznámení o vydaném certifikátu nemá účinky (de facto zrušení oznámení certifikátu), nebo že námitky, resp. výhrady se zamítají. Pro zvýšení právní jistoty by měl stavební úřad na požádání investora vyznačit na certifikátu datum vzniku oprávnění provést stavbu. Veřejnoprávní smlouvy Významné změny by měla zažít také úprava veřejnoprávních smluv podle stavebního zákona, kterými je možné nahradit územní rozhodnutí a stavební povolení. Nově by bylo možné uzavřít s úřadem jedinou smlouvu jak o umístění stavby, tak zároveň o jejím provedení, tj. nahradit jedinou veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí i stavební povolení. Další úpravy pak mají vést k vyjasnění některých otázek a nápravě současných nedostatků této alternativy povolovacích správních řízení. Návrh novely především přináší autonomní úpravu těchto veřejnoprávních smluv, která má přednost před obecnou úpravou podle správního řádu. Zákon by měl nově specifikovat jednotlivé náležitosti veřejnoprávních smluv uzavíraných podle stavebního zákona. V případě umísťování stavby by měl být návrh smlouvy úřadu předkládán spolu s dokumentací totožnou jako pro žádost o územní rozhodnutí, situačním plánem, závaznými stanovisky nebo rozhodnutími dotčených orgánů a dokladem o právu provést stavbu na pozemku. Úřad by měl následně posoudit návrh smlouvy v 30 denní lhůtě a případné odmítnutí uzavřít smlouvu by měl odůvodnit. Veřejnost má být informována na úřední desce po dobu osmi dnů o předložení Veřejnoprávní smlouva by měla pozbýt účinnosti po dvou letech. Účinnost bude nově možné prodloužit, a to buď novou veřejnoprávní smlouvou, nebo rozhodnutím stavebního úřadu. Uzavřenou veřejnoprávní smlouvu by bylo možné přezkoumat do jednoho roku od její účinnosti, a to i bez návrhu, ale obdobně by muselo být rozhodnuto do 15 měsíců od účinnosti (opět posílení právní jistoty, dosud žádné časové omezení pro přezkum veřejnoprávních smluv nebylo stanoveno). Certifikát autorizovaného inspektora Povolování provedení stavby prostřednictvím soukromých odborníků již bylo v praxi ověřeno, avšak účelem novely je zpřísnění dohledu stavebních úřadů nad tímto procesem. Nově budou certifikáty vydané autorizovaným inspektorem nejenom stavebnímu úřadu oznamovány, ale budou podléhat jeho přezkumu. Úřad bude moci proti oznámenému certifikátu podat výhrady, stejně jako dotčené orgány nebo osoby, jež by byly účastníky stavebního řízení; tyto úkony mohou být učiněny v 30 denní lhůtě od vyvěšení oznámení o stavbě na úřední desce a mají odkladný účinek vůči certifikátu, tj. do pravomocného rozhodnutí o námitkách či výhradách nemůže být se stavbou započato. Inspektor by se mohl k námitkám a výhradám vyjádřit, a o námitkách či výhradách bude Aleš Roztočil, advokát Lumír Swiech, koncipient Veřejný sektor 3

4 NOVÝ ZÁKON O MEDIACI 1. září 2012 vstupuje v účinnost nový zákon o mediaci. Zákonná úprava mediace v českém právním řádu dosud absentovala. To neznamená, že by snad mediace nebyla v České republice provozována či byla dokonce ilegální, pouze chyběla její regulace, což přinášelo mnohé otázky co do povinností mediátora, účinků mediace, důvěrnosti mediačního procesu a jeho dalších charakteristik. Tuto mezeru by měl schválený zákon zaplnit. Mediace představuje moderní alternativní způsob řešení sporů, jehož obliba neustále stoupá, a to jak v České republice, tak v západních zemích, kde je mnohdy využívána jako hlavní prostředek hledání smíru v rámci obchodních, ale i rodinných vztahů. Mediace je, zjednodušeně řečeno, proces, při kterém se nezávislá a nestranná osoba (mediátor) snaží přivést znesvářené strany k dohodě ohledně řešení sporu/problému, který mezi nimi vyvstal. Zákon mediací nazývá postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými [...] tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody. Mezi hlavní přednosti mediace patří především skutečnost, že na rozdíl od soudního či rozhodčího řízení je výsledek sporu v rukou stran a výsledná dohoda je projevem jejich společné vůle a odpovědnosti. Nedochází tedy k obrázku, který tak dobře známe ze soudních či arbitrážních síní, kdy jedna ze stran (a mnohdy i obě) odchází nespokojena. Mediace je také zpravidla mnohem rychlejší a neformálnější než řízení soudní i rozhodčí. Osoba nezávislého mediátora, jakožto určitého prostředníka, umožňuje ztlumit vášně a navázat komunikaci často i tam, kde strany samy již mezi sebou nedovedou vést raci- IP/IT, média a telekomunikace 4

5 onální diskusi, ať již jde o spor obchodní či rodinný. Zahraniční zkušenosti přitom ukazují, že dohody stran je v mediaci možné dosáhnout až v 75 % případů. Ideální průběh mediace vypadá tak, že strany uzavřou s mediátorem smlouvu o provedení mediace, na jejímž základě se uskuteční dle potřeby jedno či více jednání stran mediace a mediátora, jehož výsledkem je uzavření smíru v podobě mediační dohody. Takto počátek a (ideální) konec mediace vymezuje i přijatý zákon. Přijatý zákon neupravuje výkon a účinky jakékoliv mediace, nýbrž poskytuje institucionální rámec pouze mediaci poskytované tzv. zapsanými mediátory. To jsou osoby zapsané na seznamu mediátorů vedeném Ministerstvem spravedlnosti, které, vedle obvyklého požadavku bezúhonnosti a vysokoškolského vzdělání, musí složit zkoušku mediátora. K provádění mediace v rodinných věcech bude třeba vedle obecné mediační zkoušky ještě složení zvláštní zkoušky z rodinné mediace. Mediační zkoušky zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti; pro advokáty, kteří se chtějí stát mediátory, pak Česká advokátní komora. Požadavek zkoušky, jejímž obsahem je ověření odborných znalostí z oblasti mediace a souvisejících oborů, včetně příslušné právní úpravy, by měl zajistit náležitou úroveň služeb poskytovaných zapsanými mediátory. K té by měl přispět i dohled ze strany Ministerstva spravedlnosti, respektive České advokátní komory, a přísné sankce stanovené za porušení mediátorových povinností. Mezi výhody mediace poskytované zapsanými mediátory by vedle zmíněné garance kvality úrovně vedení mediačního procesu ze strany mediátora měla patřit i skutečnost, že zahájení takové mediace bude mít za následek stavění běhu promlčecích lhůt, což jsou účinky, které neregulovaná mediace nemá a mít nemůže. To samé platí o zjednodušených pravidlech pro doručování mezi subjekty mediace včetně zákonné fikce doručení, kterých subjekty neregulované mediace využít nemohou a nemohou si takovou úpravu mezi sebou ani účinně sjednat. Samozřejmostí je podrobná a přísná úprava povinnosti mlčenlivosti a dalších povinností mediátora v průběhu mediace. Mediace prováděná zapsanými mediátory by měla v neposlední řadě přispět i k odbřemenění soudů, kterým nový zákon dává pravomoc nařídit účastníkům řízení setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin. Zákon upravuje i některé otázky postavení mediátora z jiného státu EU a účinků mediace prováděné v jiné zemi EU, čímž, mimo jiné, implementuje i příslušnou unijní směrnici o mediaci (směrnice EP a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech). Jsme přesvědčeni, že přijatý zákon by mohl vést ke zvýšení povědomí (nejen) podnikatelské veřejnosti o možnosti využití mediace jakožto efektivního způsobu řešení, který je flexibilní, rychlý a levný. Zároveň by měl nový zákonný rámec poskytnout dostatečné záruky, že mediace bude probíhat transparentním způsobem s jasně stanovenými účinky a budou ji vést osoby k tomu kompetentní. Dušan Sedláček, partner Petr Bříza, seniorní advokát IP/IT, média a telekomunikace 5

6 ZAMĚSTNÁVÁNÍ OBČANŮ TŘETÍ ZEMĚ A PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ POVOLENÍ K POBYTU ZA ÚČELEM ZAMĚSTNÁNÍ Podmínky zaměstnávání cizinců na území České republiky upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále též Zákon o zaměstnanosti ). Pro účely tohoto zákona cizincem není občan Evropské unie a jeho rodinný příslušník a rodinný příslušník občana České republiky, který není občanem České republiky ani jiného členského státu Evropské unie. Cizinec může být zaměstnán na území České republiky (dále též území ČR ) pouze za předpokladu, že (i) má platné povolení k zaměstnání a (ii) platné povolení k pobytu nebo (iii) je držitelem zelené nebo modré karty a pouze v případě, že (iv) zaměstnavatel svůj záměr získat cizince na volné pracovní místo (včetně počtu cizinců, je-li jich více, druhu práce, kterou bude, popř. budou vykonávat, a předpokládané doby výkonu práce), předem oznámil a projednal s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce (dále jen KPÚP ). Za zaměstnání se přitom považuje i plnění úkolů, jež vyplývají z činností právnické osoby, které jsou zajišťovány společníkem, statutárním orgánem obchodní společnosti nebo jejím členem nebo jiným orgánem obchodní společnosti nebo členem družstva, popř. členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu družstva. Povolení k zaměstnání se vyžaduje i v případech sezónního zaměstnávání cizinců a v případech, kdy je cizinec vyslán k výkonu práce na území ČR zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou. V tomto článku se však podmínkám zaměstnávání cizinců statutárních orgánů nebo jejich členů, sezónního zaměstnávání cizinců a vysílání cizinců zahraničními zaměstnavateli věnovat nebudeme. O povolení k zaměstnání (dále též Povolení ) cizinec žádá zpravidla před svým příchodem do České republiky, a sice písemně příslušnou KPÚP sám, nebo prostřednictvím zaměstnavatele, který se tohoto cizince chystá zaměstnat. Žádost o Povolení se podává na zvláštním tiskopise vydávaným Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále též MPSV ), který lze stáhnout na webových stránkách MPSV. K této žádosti je nutné přiložit (i) kopii stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje cizince; (ii) doklad o profesní způsobilosti pro výkon daného zaměstnání (např. úředně ověřená a přeložená kopie výučního listu, maturitního vysvědčení, diplomu o ukončení vysokoškolského studia). Nově od vydání tiskové zprávy MPSV ze dne je dán bezpodmínečný požadavek, aby doklad podle písm. (ii) výše byl opatřen rovněž nostrifikací, kterou na základě souhlasu ředitele KPÚP bude možné doložit ve lhůtě nezbytné pro získání této nostrifikace; 2 (iii) potvrzení od zaměstnavatele, že cizince zaměstná (vzor lze stáhnout na webových stránkách MPSV); (iv) další doklady, pokud to vyplývá z charakteru za- městnání. Vydání, či nevydání Povolení je plně na uvážení příslušné KPÚP. Povolení cizinci bude vydáno s ohledem na situaci na trhu práce, a pouze v případě, že se jedná o předem ohlášené a projednané volné pracovní místo, které vzhledem k požadované úrovni kvalifikace nebo pro nedostatek volných pracovních sil nelze obsadit jinak. Od vydání již zmíněné tiskové zprávy MPSV, s platností od , se proces vydávání Povolení značně ztížil, neboť nově byl zdůrazněn požadavek MPSV nevydávat, popř. důsledně zvážit vydání či prodloužení Povolení na pracovní místo, u nějž zaměstnavatel požaduje nižší stupeň kvalifikace, než je ukončené středoškolské vzdělání s maturitou. Povolení se vydává na dobu nejdéle 2 let a prodlouží se i opakovaně, opět nejdéle na dobu 2 let. 3 Poplatek za vydání Povolení je stanoven ve výši 500 Kč a v případě prodloužení Povolení ve výši 250 Kč. Požadavky na vydání víza nad 90 dnů za účelem zaměstnání upravuje zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR (dále též Cizinecký zákon ). Žádost o dlouhodobé vízum za účelem zaměstnání se podává osobně na zastupitelském úřadě ČR ve státě, jehož je cizinec občanem, nebo ve státě, který vydal cestovní doklad cizince, popř. ve státě, 1 Tisková zpráva ze dne , Informace MPSV o pokynech pro úřady práce v oblasti vydávání povolení k zaměstnání cizinců mimo EU. 2 Tisková zpráva MPSV ze dne , MPSV k vydávání pracovních povolení pro cizince. 3 Podmínky uvedené v tomto odstavci nemusí být splněny pro vydání Povolení v případech, jejichž výčet je obsažen v ust. 97 Zákona o zaměstnanosti. Povolení se nevyžaduje v případech uvedených v ust. 98 Zákona o zaměstnanosti. Obchodní právo 6

7 bytu u odboru cizinecké policie příslušné podle místa pobytu cizince na území ČR (nevztahuje se na cizince mladšího 15 let a na cizince, který tuto povinnost splnil u ubytovatele v souladu s 103 Cizineckého zákona). V případě, že účel pobytu vyžaduje pobyt delší než 6 měsíců, cizinec podá žádost o povolení k dlouhodobému pobytu (může být vydáno na dobu nejdéle odpovídající době platnosti Povolení). Podmínky vydání zelené a modré karty jsou taktéž upravené v Cizineckém zákoně. Zelená a modrá karta opravňují cizince zároveň k pobytu na území a k výkonu zaměstnání po dobu v ní uvedenou. O vydání zelené karty mohou požádat cizinci pocházející ze zemí (celkem 12) uvedených ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 461/2008 Sb. (např. Japonsko, USA, Kanada nebo Ukrajina). Zelená karta, podobně jako Povolení, se vydává na konkrétní pracovní místo u konkrétního zaměstnavatele, zveřejněné v evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty, a to (i) pro kvalifikované pracovníky s vysokoškolským vzděláním a klíčový personál, (ii) pro pracovníky na pracovní pozici minimálně s požadavkem vyučen a (iii) pro ostatní pracovníky. Výčet příloh k žádosti je obsažen v ust. 42 Cizineckého zákona. Zastupitelský úřad před vydáním zelené karty může provést se žadatelem pohovor. Předpoklady odborné způsobilosti, doba, na kterou se vydává, a možnosti jejího případného prodloužení, se liší podle jednotlivých typů zelených karet. O modrou kartu může požádat pouze cizinec s dosaženým minimálním stupněm vysokoškolského vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání, pokud studium trvalo alespoň 3 roky bez ohledu ve kterém má cizinec dlouhodobý nebo trvalý pobyt, výjimky jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 429/2010 Sb. Na území ČR lze takovou žádost podat pouze ve výjimečných případech, a to na příslušném pracovišti Ministerstva vnitra. Zákonná lhůta pro vyřízení předmětné žádosti je 90 dní ode dne podání, nebo ve zvlášť složitých případech 120 dní. Od se vízum vydává nejdéle na dobu 6 měsíců. K žádosti musí být přiloženy doklady uvedené v ust. 98 Cizineckého zákona (cestovní doklad, doklad o zajištění ubytování na území ČR, doklad potvrzující účel pobytu, tj. Povolení, popř. uvedení čísla jednacího žádosti o vydání Povolení a označení KPÚP rozhodující o žádosti, doklad obdobný výpisu z evidence trestů a v případě důvodného podezření může být cizinec požádán i o předložení lékařské zprávy potvrzující, že netrpí některými ze závažných nemocí dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 274/2004 Sb.). Před vyznačením víza do cestovního dokladu je nutné předložit potvrzení o sjednání cestovního zdravotního pojištění ve výši minimálně EUR pokrývajícího území ČR (dále též CZP ). V našem případě tím bude doklad prokazující sjednání CZP pouze na období od vstupu cizince na území ČR do vzniku pracovního poměru (tj. dne nástupu do práce). Veškeré cizojazyčné doklady s výjimkou cestovního dokladu musí být opatřené úředně ověřeným překladem do českého jazyka a nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu a matričních dokladů. Po vstupu na území ČR má cizinec povinnost do 3 pracovních dnů ohlásit místo pona zemi původu. Modrá karta se vydává na volná pracovní místa uvedena v registru míst určených pro modré karty, k jehož registraci dal zaměstnavatel souhlas. Výčet příloh k žádosti o vydání modré karty je obsažen v ust. 42j Cizineckého zákona. Doklady potvrzující vysokoškolskou kvalifikaci, dle našeho názoru analogicky jako v případě vydávání Povolení, musí být opatřeny nostrifikaci. Natalija Traurigová, advokátka Lyudmila Izmailova, koncipientka Obchodní právo 7

8 NOVÉ PUBLIKAČNÍ POVINNOSTI DODAVATELŮ a CH ZADAVATELŮ VE CH ZAKÁZKÁCH V souvislosti s poslední novelou zákona o veřejných zakázkách si dovolujeme upozornit na nové povinnosti veřejných zadavatelů a dodavatelů týkající se uveřejňování smluv, skutečně uhrazených cen a subdodavatelů ( 147a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů). Výkladové stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj (dostupné na: aspx?guid=e0252a62-d123-46bc-a8c fa12db5) váže tyto povinnosti na okamžik uzavření smlouvy nebo na okamžik splnění smlouvy (u povinnosti zveřejnit skutečně uhrazenou cenu plnění a seznam subdodavatelů) bez ohledu na okamžik, kdy bylo předmětné zadávací řízení zahájeno. Může se to tedy týkat i zadávacích řízení, které byly zahájeny ještě před účinností poslední novely, tj. před Dodavatelé předložení seznamu subdodavatelů po splnění smlouvy Pokud dojde ke splnění smlouvy po , musí dodavatel předat veřejnému zadavateli seznam subdodavatelů, aby jej mohl uveřejnit na svém profilu. Do seznamu je třeba uvést všechny subdodavatele, kterým dodavatel uhradil za plnění více než 10 % (v případě významné veřejné zakázky 5 %). Pokud je subdodavatel akciovou společností, musí být přílohou seznamu ještě seznam vlastníků akcií v hodnotě nad 10 % základního kapitálu. Seznam akcionářů musí být vyhotovený ve lhůtě 90 dnů před dnem předložení seznamu subdodavatelů. Seznam subdodavatelů (s případně přiloženým seznamem akcionářů) musí být zadavateli předložen v následujících lhůtách. jedná-li se o smlouvu nepřesahující 1 kalendářní rok seznam se předkládá do 60 dnů od splnění smlouvy. Subdodavatelský podíl se v tomto případě počítá z ceny celé zakázky. jedná-li se o smlouvu přesahující 1 kalendářní rok předkládá dodavatel seznam vždy do 28. února následujícího kalendářního roku. Subdodavatelský podíl se v tomto případě počítá z části ceny veřejné zakázky uhrazené zadavatelem v jednom kalendářním roce (cena v daném roce uhrazená zadavatelem bude sloužit jako základ pro výpočet podílu, který dodavatel uhradil svým subdodavatelům). Povinnost předložit seznam subdodavatelů se nevztahuje na veřejné zakázky malého rozsahu, tj. do 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb, nebo do 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací. Splněním smlouvy se obecně rozumí splnění závazku dodavatele poskytnout plnění a na druhé straně splnění závazku zadavatele zaplatit cenu za toto plnění. Z neformálních konzultací s ÚOHS vyplynulo, že by však uveřejňování informací navázaných na okamžik splnění smlouvy nemělo být účelově odkládáno až např. po úhradě pozastávky (zádržného). Po- dle našich informací by k této otázce měl ÚOHS vydat podrobnější výkladové stanovisko, které by mělo pojem splnění smlouvy ve smyslu zákona o veřejných zakázkách upřesnit. Veřejní zadavatelé 1) Uveřejnění smluv po uzavření smlouvy Pokud dojde k uzavření smlouvy po (tj. po účinnosti poslední novely), bez ohledu na to, kdy byla veřejná zakázka vyhlášena, musí zadavatel na svém profilu uveřejnit celé znění každé smlouvy od ,- Kč bez DPH, včetně jejích změn a následných dodatků, a to do 15 dnů od jejího uzavření. 2) Uveřejnění uhrazené ceny po splnění smlouvy Pokud dojde ke splnění smlouvy po , bez ohledu na to, kdy byla smlouva uzavřena, musí zadavatel na svém profilu uveřejnit skutečně uhrazenou cenu za plnění každé veřejné zakázky od hodnoty 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a od hodnoty 3 mil. Kč bez DPH u staveb, a to v následujících lhůtách: jedná-li se o smlouvu nepřesahující 1 kalendářní rok zveřejní skutečnou výši celé ceny plnění do 90 dnů od splnění smlouvy; jedná-li se o smlouvu přesahující 1 kalendářní rok zveřejní vždy do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za předcházející rok. Veřejný sektor 8

9 3) Uveřejnění subdodavatelů po splnění smlouvy S okamžikem splnění smlouvy je spojena také povinnost zveřejnit na profilu zadavatele seznam subdodavatelů, kterým bylo za plnění uhrazeno více než 10 % ceny zakázky (u významných veřejných zakázek 5 %). Má-li subdodavatel formu akciové společnosti, musí být navíc zveřejněn seznam akcionářů s podílem akcií vyšším než 10 % základního kapitálu. Splnění této povinnosti je navázáno na součinnost s vybraným uchazečem, který má povinnost zadavateli tyto údaje předložit, a to vždy o měsíc dříve, než musí zadavatel tyto informace na profilu předložit (viz níže). Pro praktické použití uvádíme i odkaz na metodiku Ministerstva pro místní rozvoj zpracovanou k prováděcí vyhlášce o uveřejňování vyhlášení -ab04-44d4-a37f a1cd2a/metodicke-pokyny-k-uverejnovani-(1), přičemž doporučujeme zaměřit pozornost zejména čl , který uvádí požadavky na informace zveřejněné na profilu zadavatele. K uzavřeným rámcovým smlouvám a smlouvám v dynamickém nákupním systému (DNS) citovaný článek na str. 13 konkretizuje, že: V případě rámcových smluv a DNS se výše skutečně uhrazené ceny a seznam subdodavatelů uveřejní souhrnně za dynamický nákupní systém nebo za rámcovou smlouvu. K uveřejnění smluv pro veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy a v DNS zpracovává MMR ve spolupráci s ÚOHS stanovisko, které bude zohledněno a následně zapracováno v této metodice. Citovaný článek dále na str. 15 upozorňuje na povinnost stanovenou v 8 odst. 1 písm. g) prováděcí vyhlášky č. 133/2012 Sb. o uveřejňování vyhlášení a náležitostech profilu zadavatele: Zadavatel zajistí, aby všechny dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, byly bezplatně veřejně přístupné po dobu nejméně 5 let od jejich uveřejnění (výjimku tvoří výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení a textové části zadávací dokumen- tace). Zveřejněné smlouvy, uhrazené ceny a seznamy subdodavatelů tedy budou muset být na profilu zadavatele zveřejněny po dobu 5 let od jejich uveřejnění. Závěrem pro informaci uvádíme, že nesplnění povinnosti uveřejnit či předat požadované informace je spojeno se sankcí v případě zadavatelů může ÚOHS uložit pokutu až do výše 20 mil. Kč a v případě dodavatelů až do výše 2 mil. Kč. Na případnou benevolenci ze strany ÚOHS přitom nelze při nesplnění povinností spoléhat. Barbora Karo, advokátka Veřejný sektor 9

10 zvýšení transparentnosti akcionářských struktur Snaha o zprůhlednění vlastnických struktur akciových společností vedla dnes už bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila k vypracování zákona o zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů, 1 který přináší tolik očekáváné omezení akcií na majitele. Cílem zákona, jehož návrh byl schválen vládou dne 30. května 2012 a bude projednán na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny, je umožnit identifikovat akcionáře v jakémkoliv okamžiku, a eliminovat tak rizika netransparentního a korupčního prostředí a legalizace výnosů z trestné činnosti prostřednictvím anonymních akciových společností. Návrh zákona počítá se zrušením oběhu listinných akcií na majitele. Listinné akcie na majitele, které nebudou imobilizovány, se změní ex lege na listinné akcie na jméno. Této změně bude možné předejít pouze (i) zaknihováním akcií, tj. změnou jejich podoby registrací u Centrálního depozitáře cenných papírů, nebo (ii) tzv. imobilizací, tj. úschovou u obchodníka s cennými papíry poskytujícím službu úschovy cenných papírů. Pokud jedna z těchto změn nebude realizována do 1. ledna 2014, změní se forma anonymních akcií na majitele na akcie na jméno ex lege. Akcionáři pak budou povinni přeložit akcie společnosti k vyznačení přeměny jejich formy, nebo případně k výměně za nové akcie, a sdělit potřebné údaje pro zápis do seznamu akcionářů, který bude nově přístupný nejen ostatním akcionářům společnosti, ale také osobám uvedeným v zákoně upravujícím podnikání na kapitálovém trhu za podmínek stanovených zákonem upravujícím podnikání na kapitálovém trhu pro poskytování údajů osobou vedoucí evidenci investičních nástrojů. 2 Náležitosti seznamu akcionářů budou nově doplněny o bankovní účet akcionáře, na který budou převáděna veškerá plnění bezhotovostním převodem ve prospěch akcionáře ze strany společnosti. Bankovní účet bude muset být vedený u subjektu oprávněného poskytovat bankovní služby ve státě, který je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, v členském státu Evropské unie nebo jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Údaje o bankovních účtech akcionářů však vzhledem ke své soukromé povaze nebudou poskytovány ostatním akcionářům společnosti, ale pouze příslušným orgánům veřejné moci. Současně budou muset akcionáři zaknihovaných a imobilizovaných akcií disponovat majetkovým účtem, na němž budou jimi držené akcie evidovány. Bude-li návrh zákona schválen v předkládaném znění, od 1. ledna 2014 budou akcie na majitele existovat pouze v zakniho- vané nebo imobilizované podobě, přičemž obě tyto podoby zahrnují možnost identifikace vlastníka akcií, a to buď Centrálním depozitářem cenných papírů, nebo bankou poskytující službu úschovy cenných papírů. Informace o akcionářích pak budou moci využít orgány činné v trestním řízení, jakož i další dozorové a správní orgány, poskytovatelé dotací a další. Akcie na majitele pak bude možné převádět pouze prostřednictvím zápisu v evidenci investičních nástrojů. Tomáš Valouch, koncipient Zuzana Tonarová, koncipientka 1 Návrh zákona o zvýšení transparentnosti právnických osob a o změně některých zákonů, č. j. 294/12, PH6AUG. 2 Srov. 115 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní právo 10

11 NOVELA ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA ZJEDNODUŠÍ ŽIVOT PODNIKATELŮM Dne 30. května 2012 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 169/2012 vyhlášena novela živnostenského zákona, která má zjednodušit život zejména podnikatelům fyzickým osobám. Živnostenský zákon byl v minulosti předmětem častých novelizací, které, až na několik výjimek, představovaly spíše menší úpravy jednotlivých ustanovení zákona a reagovaly často na změny jiných předpisů. O přijaté novelizaci lze však naopak říci, že zřetelně vychází z dosavadních zkušeností s aplikací stávající podoby živnostenského zákona a zaměřuje se na aktuální problémy podnikání a na omezení nežádoucích jevů s nimi spojených. To se týká zejména záměru minimalizovat administrativní zátěž začínajících i aktivních podnikatelů v podobě zjednodušení, či přímo zrušení některých administrativních povinností a konkrétních úkonů, které by ve svém důsledku měly celkovou finanční zátěž podnikatelů snížit až o 25 %. Neopomeňme ale i snahu zákonodárce o srozumitelnost a technickou přesnost některých, dosud diskutabilních, ustanovení. Identifikační číslo provozovny nebude třeba uvádět Konkrétní změny se potom dotýkají např. zrušení povinnosti podnikatele označit Obchodní právo 11

12 svoji provozovnu identifikačním číslem. 1 Podnikatel je tedy nadále povinen zajistit pouze to, aby provozovna byla pro provozování živnosti způsobilá, nemusí ji ale zvenku označovat jejím identifikačním číslem. Provozovna sice bude mít konkrétní identifikační číslo vedeno v živnostenském rejstříku, aby byl splněn formální požadavek Českého statistického úřadu, nicméně zůstane na vlastním uvážení každého podnikatele, zda přidělené identifikační číslo své provozovny bude používat, či nikoliv. Tato úprava reflektuje zejména momentální znevýhodněné postavení subjektů podnikajících na základě živnostenského oprávnění oproti subjektům podnikajícím podle jiných právních předpisů, čímž rozumíme například architekty, notáře či advokáty, kterých se povinnost mít, zveřejňovat a oznamovat identifikační číslo provozovny podle stávající právní úpravy netýká. Odpadnutím této povinnosti by podnikatelé mohli ušetřit až 47 mil. Kč. Při změně bydliště nebude třeba oznamovat změnu místa podnikání Další plánovanou úlevou pro podnikatele je to, že pokud uvede jako adresu místa podnikání své bydliště, může zároveň požádat živnostenský úřad o to, aby mu se změnou bydliště automaticky měnil i adresu místa podnikání. 2 Pokud tedy budete provozovat živnost doma a změníte bydliště, živnostenský úřad změní vaše místo podnikání automaticky a nebudete mu tak muset nic oznamovat. Tyto situace jsou v rámci častého přemísťování běžné. Oznamovat lze všem úřadům najednou Již podle současné právní úpravy mohou podnikatelé s živnostenským oprávněním prostřednictvím svého živnostenského úřadu učinit podání rovněž vůči dalším orgánům státní správy a institucím, jako jsou například finanční úřady, správa sociálního zabezpečení, úřady práce i zdravotní pojišťovny. Prostřednictvím obecního živnostenského úřadu coby Centrálního registračního místa lze rovněž těmto institucím oznámit i změny. Novela však ruší omezení, podle něhož bylo možné oznamovat změny ostatním orgánů prostřednictvím živnostenského úřadu jen tehdy, kdy se oznamovala změna zároveň i živnostenskému úřadu. 3 Pokračování v živnosti při úmrtí podnikatele 4 Novela živnostenského zákona se zabývá také změnami v pokračování v živnosti při úmrtí podnikatele. Smyslem plánované změny v tomto ohledu je zejména zajištění plynulého chodu podniku při úmrtí podnikatele. Nově se tak vypočítává okruh subjektů oprávněných k pokračování v živnosti až do skončení dědického řízení (těmi jsou správce dědictví, dědicové ze zákona, dědicové ze závěti, pozůstalý manžel nebo partner, i když není dědicem, a pokud je spoluvlastníkem majetku k provozování živnosti, případně též insolvenční správce). Dále se zavádí povinnost soudu poskytnout na žádost živnostenského úřadu údaj o tom, kdy nabylo právní moci usnesení soudu o skončení řízení o dědictví po zemřelém podnikateli. Novela vstoupila v účinnost ke konci června. Michaela Riedlová, advokátka Kateřina Havlíková, právní koncipientka 1 Srov. dotčené ustanovení 17, odst. 4, 5, 6 a 7 živnostenského zákona. 2 Srov. dotčené ustanovení 49, doplnění odst. 4 až 6 živnostenského zákona. 3 Srov. dotčené ustanovení 45a živnostenského zákona. 4 Srov. dotčené ustanovení 13 živnostenského zákona. Obchodní právo 12

13 PRODEJ MIMO PROSTORY OBVYKLÉ K PODNIKÁNÍ V současné době jsou již spotřebitelé většinou obeznámeni se skutečností, že nakoupí-li zboží prostřednictvím internetového obchodu, mohou jej bez udání důvodu a bez jakékoli sankce do 14 dnů od koupě vrátit zpět prodávajícímu a odstoupit tak od uzavřené kupní smlouvy. Hlavním důvodem, proč je tento institut upraven v právním řádu, je ten, že spotřebitel nakupuje zboží na dálku, nemá možnost si jej osobně prohlédnout, a proto by měl mít možnost zboží za splnění stanovených podmínek vrátit, pokud zboží nesplňuje jeho představy. To, že obdobný princip platil dlouhou dobu také u nákupů uskutečněných spotřebitelem mimo provozovnu prodávajícího, ví už bohužel málokterý spotřebitel. Jedná se především o nejrůznější podomní prodeje, ale typicky o předváděcí akce, kde je pro spotřebitele nachystán chutný oběd, pro muže jako dárek holicí strojek a pro ženy sada pracích prášků, ale hlavním účelem je prezentace předraženého zboží pochybné kvality, přičemž mnoho spotřebitelů podlehne promyšlené strategii obchodníků a nabízený produkt nakonec koupí. Ani v tento okamžik však není nic ztraceno kupující, který si následně nákup produktu v klidu domova rozmyslí (což se stává velmi často), může od kupní smlouvy do 14 dnů od nákupu písemně odstoupit, a to bez udání důvodu a bez jakékoli sankce. Občanský zákoník však v 57 dlouhou dobu obsahoval jednu výjimku, kdy spotřebitel nemohl svého práva k odstoupení od smlouvy do 14 dnů využít totiž tehdy, pokud si výslovně sjednal návštěvu prodávajícího za účelem objednávky. Už víte, proč prodejci tak ochotně nabízejí dovoz zdarma? Ano, právě proto, aby získali podpis spotřebitele s tím, že souhlasí, aby mu byl zakoupený produkt dovozen a u spotřebitele doma případně předveden či nainstalován. Dobrou vůli prodávajícího lze v tomto jednání hledat jen stěží. Obchodníci, na rozdíl od spotřebitelů, této zákonné výjimky pravidelně využívají a zbavují tak spotřebitele jeho práva odstoupit od smlouvy ve 14 denní lhůtě. Tato situace se však brzy změní, neboť dne 30. května 2012 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 170/2012 vyhlášena novela občanského zákoníku, která již výše popsanou výjimku pro nákupy zboží mimo prostory obvyklé k podnikání neobsahuje. Výjimka, kdy spotřebitel nemůže ve 14 dnech od smlouvy odstoupit, se tedy nově vztahuje pouze na smlouvy o opravě nebo údržbě, která je prováděna na žádost spotřebitele v místě, které určí. Nově se tak spotřebitelé nemusí obávat, že by při nákupu na předváděcích akcích nemohli zboží do 14 dnů vrátit prodávajícímu. Prodávající totiž nebude moci spotřebitele tohoto práva zbavit, může tuto lhůtu jedině prodloužit. Novela nabyla účinnosti 15. dnem ode dne vyhlášení, tj. k 14. červnu Ivan Rámeš, koncipient Obchodní právo 13

14 PRAHA BRNO OSTRAVA BRATISLAVA Česko-slovenská advokátní kancelář s mezinárodním dosahem ZÁŘÍ 2012 Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners se sídlem v Praze a s pobočkami v Brně, Ostravě a Bratislavě je s týmem více než 150 právníků, z toho 21 partnerů, několika desítek studentů právnických fakult a více než 400 spolupracovníků, včetně 130 zaměstnanců spolupracující inkasní agentury Cash Collectors, největší česko-slovenskou právnickou firmou. Kancelář v současné době poskytuje služby zhruba 700 klientům, z toho více než 30 společnostem patřícím do Czech TOP 100 a cca 80 společnostem patřícím do Fortune 500. Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners je podle výsledků oficiální soutěže Právnická firma roku v posledních třech letech nejúspěšnější českou advokátní kanceláří, a to jak podle počtu titulů, tak podle počtu nominací. Kancelář také získala prestižní ocenění Who s Who Legal Award, je vyhodnocena jako nejlepší advokátní kancelář roku 2011 v České republice a v celkovém hodnocení publikace Practical Law Company za všechny hodnocené právní obory získala 1. místo mezi domácími advokátními kancelářemi. Kancelář dále získala ocenění ILO Client Choice Awards 2010 udělované mezinárodní ratingovou agenturou International Law Office (ILO), čímž se stala klienty nejlépe hodnocenou právnickou firmou v České republice. Právníci kanceláře jsou pravidelně uváděni mezi vedoucími či doporučovanými specialisty renomovanými mezinárodními ratingovými publikacemi jako jsou PLC Cross-border, European Legal 500, Chambers Global Guide, European Legal Experts, Global Law Experts a IFLR 1000; tyto publikace uvádějí kancelář jako jednu z nejlepších právních firem pro transakce realizované v České republice v oblasti fúzí a akvizic, obchodního práva a práva obchodních společností, bankovního a finančního práva, práva kapitálových trhů, insolvence a restrukturalizace, stavebního práva, práva nemovitostí, pracovního práva a řešení sporů. Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners má nejkomplexnější mezinárodní podporu dostupnou pro české a slovenské advokátní kanceláře. Týn 1049/ Praha 1 Česká republika Tel.: Fax: Hilleho 1843/ Brno Česká republika Tel.: Fax: Poděbradova 2738/ Ostrava Česká republika Tel.: Fax: Apollo Business Center II, blok H Mlynské Nivy Bratislava Slovenská republika Tel.: Fax: Partner odpovědný za vydání Právních novinek: Mgr. Jan Topinka: jan.topinka@havelholasek.cz, a advokátka Mgr. Jana Buršíková: jana.bursikova@havelholasek.cz Účelem tohoto dokumentu a informací v něm obsažených je informovat obecně o vybraných významných legislativních změnách, nikoliv podat jejich vyčerpávající právní rozbor. Přestože přípravě tohoto dokumentu byla věnována maximální pozornost a péče, advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners doporučuje si před přijetím jakýchkoliv rozhodnutí na základě informací v tomto dokumentu vyžádat detailnější právní konzultaci Havel, Holásek & Partners s.r.o. Všechna práva vyhrazena.