Karel Müller. Liberální demokracie, lobbing a občanská společnost Lobbing a liberální demokracie

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Karel Müller. Liberální demokracie, lobbing a občanská společnost 1. 1. Lobbing a liberální demokracie"

Transkript

1 Karel Müller Liberální demokracie, lobbing a občanská společnost 1 1. Lobbing a liberální demokracie Existuje mnoho možných teoretických přístupů ke zkoumání a interpretaci lobbingu. Debatu o lobbingu je možné vtáhnout do obecnějšího rámce teorie demokracie a občanské společnosti, analýzy politických systémů, zprostředkování zájmů a zájmových skupin, občanské participace, politické kultury či veřejné a soukromé sféry. V následujícím textu se pokusíme porozumět fenoménu lobbingu na obecnějším pozadí teorie liberální demokracie a občanské společnosti. Ačkoliv koncepty liberální demokracie a občanské společnosti představují spojité nádoby, pokusíme se tyto dvě perspektivy oddělit, abychom tak dosáhli větší analytické a interpretační pestrosti a produktivity při porozumění předpokladům, formám, funkcím a důsledkům lobbingu. Nevztáhnout studium lobbingu k teorii demokracie a občanské společnosti by znamenalo ignorovat skutečnost, že lobbing představuje velmi komplexní proces, který má mnoho fází i forem (Graziano 2001: 14). Nejdříve se pokusíme vysvětlit, proč považujeme za důležité pojednávat o fenoménu lobbingu ve vztahu k liberální demokracii. A proč zrovna liberální demokracie, ne třeba reprezentativní, participační, pluralitní, moderní, nebo nějaké další? Vždyť s demokracií se spojují nesčetné hodnoty, formy i tradice vládnutí. Pojem demokracie je spíše jakousi otevřenou nádobou, již je možné naplnit různými obsahy. Všem je ovšem společné vyloučení 1 Text je upravenou verzí dvou kapitol publikovaných v Müller (ed.), Lobbing a demokracie, výzvy liberálního řádu, Praha: Grada, Text se opírá o výstupy výzkumného záměru Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze (Governance v kontextu globalizované ekonomiky a společnosti MSM ). 1

2 pojmů jako jsou diktatura, despocie, tyranie, útlak, diskriminace a mnohé další. Politici ani občané, ať už v zemích demokratických nebo nedemokratických, se nemohou shodnout v tom, jak pojem demokracie pozitivně definovat. Spíše se shodnou v tom, jak tento pojem definovat negativně, tedy co demokracie jistě není, spíše než, co demokracie jistě je. Na rys demokracie jakožto ideálu spravedlivého lidového vládnutí se podíváme později. Ani sociální vědci zabývající se politikou nedokážou formulovat spolehlivé kritérium, podle kterého by bylo možné poměřovat politické systémy podle míry jejich demokratičnosti a určit nejlepší koncept demokracie (Schendelen 2004: 291). Demokratické vládnutí se zkrátka rozvinulo v různých kulturních prostředích a tomu také odpovídá různost demokratických teorií. Je proto vhodnější hovořit o demokratických teoriích (v plurálu), spíše než o demokratické teorii (v singuláru). Porozumět pestrosti tradic demokratického vládnutí je pro zkoumání lobbingu nesmírně významné, neboť zásadním způsobem podmiňuje postavení a působení zájmových skupin v konkrétním politickém systému. Není v našich silách a možnostech seznámit čtenáře s pestrostí tradic demokratického vládnutí na Západě. Takový přehled by byl jistě zajímavý a pro naše téma důležitý, avšak český čtenář má dnes k dispozici hojnost příruček a úvodových prací k tomuto tématu. Proč tedy liberální demokracie? Pojem liberální demokracie se zdá být vhodným tematickým pozadím pro zkoumání lobbingu ze dvou vzájemně provázaných důvodů. Za prvé, teorie i praxe lobbingu nejvýznamněji čerpá z liberálního i demokratického diskursu, a především z jejich vzájemného propojení. Liberální demokracie představuje dominantní tradici v USA (resp. anglosaském světě), které jsou kolébkou lobbingu a lídrem v jeho teoretickém zkoumání i praktikování. Za druhé, koncept liberální demokracie podle nás nejlépe vystihuje současné převládající tendence evropeizace demokratického vládnutí i teoretizování o demokracii. Koncept liberální demokracie je možné považovat za jakýsi minimální průsečík pestrých demokratických tradic a forem. Pro náš první důvod svědčí mimo jiné skutečnost, že Graziano (2001), který je jedním z nejvýznamnějších sociálních vědců zabývajících se lobbingem, označuje za hlavní teoretické zdroje lobbingu Montesquieua, Tocquevilla a Madisona, které označuje za předchůdce liberálně-demokratického pluralismus. Tedy dva francouzské aristokraty, kteří neskrývali své sympatie k Anglii (respektive k USA), a kteří jsou pravděpodobně dvěma nejbystřejšími i nejproduktivnějšími kontinentálními pozorovateli anglosaské oblasti. Montesquieu ( ) byl obdivovatelem jak anglického ústavního vývoje, tak obchodnického způsobu života, které ostře kontrastovaly s despotičností i pompézností francouzského absolutismu 18. století. Tocqueville ( ), který s nevšedním zaujetím 2

3 zkoumal rodící se americkou demokracii, zase oceňoval především její decentralizovaný a samosprávný charakter, který se tolik lišil od francouzského centralismu. Pokud jde o Madisona ( ), je nejen spoluautorem ústavy Spojených států, ale zároveň autorem desátého a podle mnohých nejskvělejšího listu Federalistů, který je možno považovat za jednu z nejúdernějších obhajob zájmového a politického pluralismu. Stranictví, argumentoval poeticky Madison (1994), je rozdmycháváno svobodou se stejnou nevyhnutelností, s jakou vzduch rozdmychává oheň. Madison se v zásadě domníval, že čím větší bude rozmanitost stran a zájmů, tím lépe pro demokracii. Pestrý zájmový pluralismus je podle něj nejlepší zárukou jak proti dominantnímu prosazení jedné zájmové skupiny, tak proti nebezpečí dusivého konformismu většinového mínění a zájmu. Schnedelen (2004: 320) dokonce nazývá Madisonovu koncepci představou jakési samoregulující se lobbistické demokracie. K druhému důvodu proč liberální demokracie je třeba dodat, že proces evropské integrace nepochybně čerpá z pestrosti tradic demokratického vládnutí a snaží se tuto pestrost překlenout i kombinovat zároveň. Různé instituce EU používají různé mechanismy reprezentace a různé metody rozhodování. Jinými slovy, v institucích EU se mohou objevovat různá pojetí demokracie, stejně jako různá pojetí legitimity (Müller 2007). Zdrojem demokratické legitimity je veřejné mínění, které však může odvozovat demokratičnost politického rozhodování od mnoha rozličných atributů: od naplňování sociálních potřeb, férovosti politických procesů, důvěryhodnosti politických zástupců (charismatu), tradice či technokratické odbornosti. Problém demokracie v EU je tedy problémem nalézání jakéhosi průsečíku pestrých tradic demokratického vládnutí. Liberální demokracie je podle nás nejvhodnějším označením takového průsečíků jak ve smyslu jejich vzájemného přesahu, tak ve smyslu uznání jejich vzájemných odlišností. Představuje jakési minimální pojetí evropské demokracie, jež nechává otevřené dveře pro kontextuální nalézání silnějších normativních demokratických vizí. Jak poznamenává Giovanni Sartori (1993: 395), spolu s liberální demokracií umírá i demokracie, bez ohledu na to, jakou demokracii máme na mysli. Obhajoba konfliktní společnosti Můžeme spolu se Sartorim (1993: 386) konstatovat, že liberální demokracie představuje kompromis mezi hodnotami svobody a rovnosti. Toto tvrzení je však díky svému zjednodušení poněkud zavádějící. Předně neexistuje shoda na jednotném vymezení pojmů svobody a rovnosti. Dále, rovnost představuje v jistém slova smyslu také základní liberální hodnotu. Někteří liberálové (či předchůdci liberalismu) chápou svobodu ve shodě s Hobbesem jako jakousi volnost původního přirozeného stavu, která končí tam, kde začínají 3

4 platit zákony. Princip zákonnosti a princip svobody jsou kladeny proti sobě. Hobbes ( ) se domníval, že svoboda přirozeného stavu musí být lidem odejmuta, aby mohl být zachován mír a řád. Podobné pojetí sledoval také Locke ( ), který však na rozdíl od Hobbese předpokládal, že svoboda by měla být pouze omezena (nikoli odejmuta), aby byli lidé chráněni před zlovůli bezbřehé volnosti, zároveň ale musí být svoboda zachována, aby mohla být kontrolována státní moc. Zcela odlišné pojetí svobody, které je odvozeno od principů samovlády a zákonnosti představuje Rousseau ( ). Svobodu chápal jako jednání v rámci pravidel, na jejichž utváření se sami můžeme podílet. Svoboda není nezávislostí či volností, ale právo dělat vše, co dovolují zákony, které vznikají demokratickými procedurami. Podobně definuje svobodu Charles Montesquieu ( ), když píše, že svoboda není volnost, ale právo dělat vše, co dovolují zákony. Jeho definici převzala celá řada právních dokumentů, mimo jiné také Ústava ČR: každý může činit, co není zákonem zakázáno a nesmí být nucen činit to, co zákon neukládá. Montesquiueho pojetí je důležité, neboť poukazuje na to, že svoboda je vlastně jakýmsi výkazem permanentně vybalancovávaných jistot a možností. Hobbes, Locke i Rousseau jsou zároveň nejznámějšími představiteli tzv. přirozeněprávní doktríny (lidé mají od přirozenosti jistá práva) a tzv. teorie společenské smlouvy. Společnost je v jejich pojetí založena smlouvou všech jejích členů. Tento předpoklad a jeho implikace je možné považovat za jádro liberalismu. Z předpokladu společnosti jakožto smlouvy vyplývají tři zásadní požadavky. Existence smlouvy za prvé předpokládá existenci svobodných smluvních partnerů. Pokud jste zamčen ve sklepě, či máteli pistoli přiloženou k hlavě, nejde o smlouvání, ale o vyhrožování a násilně vynucovaný souhlas. V liberální společnosti je výsostným právem každého uzavřít smlouvu jen tehdy, pokud je pro něj výhodná a odmítnout smlouvu, kterou považuje za nevýhodnou. Z této právní argumentace například vycházelo uznání mnoha restitučních nároků po roce Smlouva nemůže být vynucena násilím, má-li být smlouvou. Smlouva předpokládá dobrovolný souhlas smluvních stran, což předpokládá zajištění takových smluvních podmínek, které budou všemi smluvními stranami uznány (jako výhodné). Smlouva znamená vzájemně výhodné ujednání. Existence smlouvy za druhé předpokládá existenci smluvních stran, které jsou si jakožto iniciátoři a subjekty smluvních vztahů rovni. Nejedná se však o materiální rovnost, ale o rovnost právně-politickou. Jen rovný veřejný status smluvních partnerů umožňuje uzavření smlouvy, které je možno chápat jako svobodné a dobrovolné. Jen mezi politicky rovnými je možné v průběhu vyjednávání efektivně předávat požadavky a informace, a jen mezi právně 4

5 rovnými je možno uznat oprávněnost (legitimitu) požadavků, které partneři ve vyjednávání vznášejí. Můžeme zjednodušeně konstatovat, že v liberální demokracii je v jistém smyslu rovnost podmínkou svobody a naopak. Z toho ovšem nevyplývá, že můžeme tyto dvě kategorie zaměňovat. Konečně za třetí, smlouva předpokládá existenci jistých pravidel, která smluvním stranám umožňují vyjednávat a dospívat k dohodě. Takovým souborem pravidel byl pro teoretiky společenské smlouvy tzv. přirozený zákon, který může být podle nich nahlédnut všemi racionálně uvažujícími lidmi. Jedním z hlavních zásad přirozeného zákona je podle Hobbese (1988) pravidlo nenásilného postupu a tolerance, tedy přiznání práva na život, svobodu a svébytný názor i zájem všem jednotlivcům. Liberalismus není pouhým konstatováním pluralismu, ale také uznání zájmové a názorové různosti jako legitimní (Graziano 2001: 106) či dokonce žádoucí (Popper 1994), neboť eliminuje nebezpečí dusivého konformismu, jež se snadno zvrhává v tyranii většinového mínění. Podobně jako i jiné ideové směry je také liberalismus, v závislosti na historickém kontextu, vnitřně diferencovaný a není snadné najít jednotnou definici (Ruggiero 1929). Jeho klíčovou triádou jsou však nepochybně ideály svobody, politické rovnosti a princip zákonnosti, které implikují základní předpoklad, že konflikty jsou nedílnou součástí liberální společnosti. Konflikty jsou nutným důsledkem občanské svobody a politické rovnosti a měly by být zvládány (institucionalizovány) pomocí pravidel (zákonů). Absence konfliktů, stejně tak i jejich násilná řešení, jsou výrazem ústupu jak svobody, tak rovnosti. Těžko oceníme demokratickou politiku jako pokojný způsob řešení konfliktů, argumentuje Sartori (1993: 45), když ztratíme ze zřetele politiku jako konfrontaci. V liberálně demokratické společnosti mají občané odlišné představy jak o cílech vlastního života, tak o prostředcích jejich naplňování, jinými slovy, mají odlišné představy o štěstí či dobru. Taková společnost může být spravedlivě uspořádána jen tehdy, když je společenské soužití občanů řízeno pravidly, která vytvářejí neutrální rámec, v němž občané mohou naplňovat své vlastní představy dobrého života, a jehož principy nejsou vázány na nějakou partikulární koncepci dobra (Velek 1995). Z moderních autorů patří mezi nejznámější představitele konfliktuálního pojetí společnosti americký sociolog Lewis Coser. Ve své práci The Functions of Social Conflict (1956) přesvědčivě argumentuje ve prospěch tvrzení, že nejen shoda, ale také konflikty mohou přispívat k upevňování sociálního řádu. Stejně argumentuje také například Václav Bělohradský (1992), který navrhuje chápat konflikt jako klíčový element sociální soudržnosti v liberální společnosti. Coser předně zpochybnil myšlenku, že absenci konfliktů je třeba chápat jako indikátor společenské stability. Pravý opak je podle něj v jistém smyslu pravdou. 5

6 Soudržnější společnosti si mohou řadu konfliktů připustit, jelikož se neobávají jejich ničivých důsledků. Výsledkem je průběžné uvolňování napětí, což zpětně přispívá k posilování sociální soudržnosti. Naproti tomu obava z konfliktů vede ke snaze konfliktům bránit, čímž se hromadí nespokojenost i sociální tlaky. Uzavírání se konfliktům tak často vede k potvrzování obavy z konfliktu, neboť v důsledku rostoucí pravděpodobnosti nekontrolovatelného výbuchu násilného řešení konfliktu ohrožuje společenskou stabilitu více než otevřený přístup ke konfliktům. Také ve vztahu ke konfliktům se uplatňuje známý Mertonův princip sebenaplňujícího se proroctví. Obava z konfliktu vede k neřešení konfliktů, což zvyšuje pravděpodobnost destruktivních účinků konfliktu. Obava ze sociálně destruktivních důsledků konfliktu zase zvyšuje obavu z otevřeného přístupu ke konfliktu. Konflikty ve veřejné sféře samozřejmě také mohou působit destruktivně a právě lobbing by měl být jednou z důležitých forem institucionalizace konfliktů, tedy podřízení konfliktů jasným pravidlům. Předpokladem institucionalizace konfliktů je reprezentace konfliktů ve veřejné sféře, která umožňuje identifikaci soupeřících stran, stejně tak umožňuje odhadnout míru veřejné podpory a identifikaci případných protizájmů. Veřejná reprezentace konfliktu není pouze podmínkou institucionalizace konfliktu. Umožňuje vymezit předmět sporu a oddělit jej od záležitostí, ve kterých spor není, čímž stanoví hranice konfliktu. To opět zvyšuje předvídatelnost jednání zúčastněných stran. Jasné pojmenováním toho, v čem se rozcházíme, nám zároveň může pomoci ujasnit si to, v čem se shodujeme (Marada 2003). V této souvislosti hovoří Coser o realistických a nerealistických konfliktech. Realistické konflikty umožňují řešení reálně existujících sporů, u nerealistických konfliktů, kde neexistuje shoda na tom, v čem vlastně spočívá podstata sporu, se akt agrese stává cílem sám o sobě a je svým způsobem druhořadé, na čem se agresivita vybije. Nerealistické konflikty jsou svojí podstatou nenasytné, neboť neumožňují nenásilné (civilizované) řešení sporů (Keller 1992). V této souvislosti je třeba upozornit na argument, který předkládá Outhwaite (1999: 4), že je třeba si vážit také neúspěšně řešených konfliktů. Neúspěšné řešení konfliktů je totiž potřeba odlišit od neřešení konfliktů. Neúspěšné řešení konfliktů je ve svobodné společnosti nevyhnutelné. Nemělo by nás od konfliktů odrazovat, nýbrž je potřeba je chápat jako hodnotu samu o sobě. Podmínkou pokojného řešení konfliktu je vzájemný respekt. Pokojnost řešení konfliktů nám na jedné straně dává záruky toho, že také v budoucnu budeme moci konfrontovat své zájmy a názory s ostatními, na druhé straně je zdrojem naší sebedůvěry formulovat svobodně a bez obav svůj zájem a své přesvědčení, kdykoliv to považujeme za nutné. Neúspěšné (avšak pokojné) řešení konfliktů zvyšuje pravděpodobnost řešení konfliktů v budoucnu. 6

7 Proces veřejného rozhodování by tak měl být podpořen nejen institucionalizací dosahování konsensu, ale také institucionalizací nedosahování konsensu. Hodnota institucionalizace konfliktu tak spočívá nejen v eliminaci násilí, ale také v povaze průběhu řešení (proceduralitě) konfliktu samého. Neúspěšné avšak férové řešení konfliktů může vytvářet lepší mezilidské vztahy a může být zdrojem společenské soudržnosti. Nejen úspěšné vyřešení konfliktu, ale také samotný proces řešení může posilovat vztahy důvěry a loajality, být zdrojem přináležitosti (či dokonce i jistého zalíbení). I neúspěšná řešení konfliktů mohou být zdrojem inovace a poučení. Pozitivní zkušenost s neúspěšným řešením konfliktů, které je pokojné a probíhá podle předem daných pravidel, zvyšuje pravděpodobnost řešení konfliktů v budoucnu. Neřešení konfliktů znamená vyhýbáním se problémům, jež neumožňuje jejich pojmenování, natož pak hledání jejich příčin a vhodných řešení. Ve svém důsledku vede neřešení problémů k růstu společenského napětí a nedůvěry. Pro působení lobbistických skupin to platí stejně tak jako pro ostatní aktéry. I neúspěšným (avšak férovým) postupem v prosazování zájmu může konkrétní zájmová skupina posílit svoji reputaci a důvěru u partnerů, upevnit svoji pozici ve veřejné aréně a zvýšit pravděpodobnost úspěšné ochrany či prosazování svých zájmů v budoucnu. Souhrnem můžeme říci, že liberální hodnota individuální autonomie klade důraz na ochranu jednotlivce pomocí ústavy (či ústavního pořádku) a na mechanismy omezování státní moci i vlády; záruky svobody jsou tedy spatřovány především ve vládě práva a konstitucionalismu. Liberalismus vychází z přesvědčení, že svoboda je přirozeným stavem a právem člověka, a že neexistuje žádný jednotlivec, skupina (třída) či způsob života, jež by měli být nadřazeny nad ostatní, a jež by si z toho titulu mohli činit privilegovaný nárok na vládnutí. Liberálové, pro které bývá typická nedůvěra v propojení státní moci s výchovnou mocí společenských institucí, tak definují cíle politiky především negativně. Legitimní vláda by se měla omezit na zabezpečování životních podmínek všech, předcházet lidskému strádání a usilovat o všeobecný mír a prosperitu. Liberalismus bývá někdy označován jako antiideologická doktrína, neboť jádro liberální politiky bývá spatřováno právě v konfliktech mezi zájmovými skupina, nikoli v ideologických sporech. Nepředkládá žádná silná pojetí veřejného blaha či dobra, nýbrž pouze jakási slabá dobra, jež mají spíše negativně a procedurálně vymezený charakter (Rawls 1995). Jde v zásadě o princip priority práva (individuálních práv) před společenským dobrem, které je pojímáno jako odvozená kategorie a představuje aktivně zformovaný morální konsensus. Liberálnímu myšlení je proto vlastní důraz na proceduralitu vládnutí. Demokracie je pro liberály ve své podstatě procesuální demokracií, která čerpá z kantovského odlišení režimu (pravidel vládnutí) a vlády 7

8 (demokraticky volené exekutivy), a která má být především prostředkem, jak zájmové konflikty, které jsou považovány za přirozenou součást každé svobodné společnosti, institucionalizovat. Povaha liberální demokracie má tedy umožňovat jak omezování zájmových konfliktů na straně jedné (pomocí pravidel/režimu), tak jejich umocňováním (pomocí stranické soutěže vedoucí k formování exekutivy/vlády) na straně druhé. Obhajoba pragmatické utopie Demokracie je formou vlády, jež si klade za cíl nalézání mechanismů delegování moci lidu na stát a zajišťující stav, kdy obsah zákonů i administrativní výkon politické moci jsou odvozovány z vůle lidu. Všechny tradice demokratického vládnutí tak implicitně či explicitně předpokládají (aktivnější či pasivnější) formy účasti občanů při správě veřejných záležitostí. Různým pojetím demokracie je společné, že výkon politické moci je legitimován souhlasem veřejnosti, a že veřejnost si udržuje vysoký stupeň kontroly nad politickými zastupiteli a státními úředníky (Sartori 1993: 9). O demokracii běžně hovoříme jako o označení jistého ideálu, tak konkrétní reality. V návaznosti na to můžeme rozlišit normativní a empirickou teorii demokracie. Toto dilema, jež souvisí s kontrafaktuální povahou sociálních věd, se ostatně týká snad všech významných sociálně vědních pojmů (občanská společnost, kultura, liberalismus aj.). V politické teorii ani praxi nelze v podstatě zcela oddělit normativní a empirický aspekt. Jak říká Dahl (1995: 55), je téměř nemožné o demokracii cokoli říci a nesměšovat ideální formy s reálně existujícími vládami, které si říkají demokracie. Pokud však nejsme sto rozlišit reálné od žádoucího, nutně to vede k matení pojmů a k problémům v komunikaci. Jisté poznatky a zkušenosti s demokratickými režimy jsou pak kladeny do rozporu s našimi přáními a hodnotami, které jsou na základě toho zpochybňovány jako chybné či iluzorní. Jak podotýká Sartori (1993: 83), špatná pověst demokracie je způsobena především přehnanými očekáváními, která vznikají z nedostatečného promýšlení rozdílu mezi našimi utopickými přáními a realitou. Abychom se v tom mohli lépe vyznat, musíme důkladněji prozkoumat vztah ideálu a reality. Rozlišování mezi idealitou a realitou je součástí dlouhé evropské myšlenkové tradici. Zřejmě nejpregnantněji je vyjádřeno u Imanuela Kanta ( ) v jeho díle Kritika čistého rozumu (publikovaném 1781), kde rozlišuje mezi rozumem (vernunft) a rozvažováním (verstand). Rozumem je zde myšlena schopnost nahlížet a formulovat ideje, která je odlišná od rozvažování jako schopnosti tvořit pojmy na základě smyslového názoru. Idejemi myslí Kant předpisy toho, co se má (sollen), na rozdíl od poznání toho, co jest (sein), jež je dílem především naší zkušenosti. Kant tak poukázal na to, že v žádném případě nelze zaměňovat 8

9 (teoretické) myšlení a (empirické) poznání a předpokládat, že našemu myšlení odpovídá také nějaká skutečnost. Kant hovoří o třech nejvyšších idejích, o ideji Boha, duše (nesmrtelnosti) a svobody (světa), které nemohou být rozumem dokázány, ale ani vyvráceny a pokud se o to pokoušíme, dostáváme se do neřešitelných rozporů (aporií). Tyto tři nejvyšší ideje mohou být pouze předmětem víry. Kant vlastně poukázal na hranice našeho smyslového poznání. Tam, kde rozum nestačí, musí nastoupit víra. V návaznosti na Kanta formuloval Max Weber slavné rozlišení dvou typů racionality: racionalitu hodnot a racionalitu účelů. Hodnoty, respektive naše ideje, které jsou spíše předmětem víry, ne výrazem naší zkušenosti, není jednoduše možné zpochybňovat s odkazem na skutečnost. To by bylo trochu jako míchat hrušky s jablky. Sartori (1993: 69) se provokativně ptá co je vlastně ideál? Ideál se rodí z naší nespokojenosti, je reakcí na chyby a nedokonalosti reality samé. Je reflexí jakéhosi žádoucího stavu, který se pochopitelně nikdy neshoduje s existujícím stavem. Pro správné chápání ideálu je třeba mít na zřeteli otevřenost našeho poznání, jež vylučuje absenci jakýchkoli konečných řešení. Naopak základním rysem každého ideálu je jisté zjednodušování a paušalizování, které obsahuje jakousi totalizující intenci. Jak píše Tocqueville (1992), obecné ideje nesvědčí o síle lidského rozumu, nýbrž o jeho slabosti poznat realitu v její rozmanitosti. Myslet znamená vždycky přehánět, dodává Ortega y Gasset (1993). Ideál, říká dále Sartori (1993: 70), který má charakter představy o dokonalosti, a jehož zdrojem je víra, nikoli zkušenost, je třeba chápat jako něco, co bude vždy překračovat existující, a čemu je souzeno zůstat ideálem. Cílem ideálů, dodává Sartori (ibid.: 71), musí být především zpochybňování a kritizování faktů, nikoli jejich nahrazování. Ideály, nevznikají proto, aby se měnily ve skutečnost, ale aby ji zpochybňovaly. Zlepšují skutečnost právě jen tehdy, když nejsou míněny jako skutečnost. Sartori proto navrhuje chápat ideál jako způsob jak dosáhnout určitého cíle, nikoli jako cíl samý. Ideál lze uskutečnit, pokud máme na mysli jeho částečné uskutečnění. Ideály jsou však neuskutečnitelné, pokud máme na mysli jejich úplnou realizaci. Můžeme tak spolu se Sartorim konstatovat, že ideály jsou neuskutečnitelné, mohou však být uskutečňovány. I když nemají oporu v realitě, není pochyb o tom, že na realitu mohou pozitivně působit, o čemž se snadno přesvědčíme už jen při letmém pohledu na evropské dějiny. Funkce ideálů se ovšem mění v závislosti na prostředí. V otázce uskutečňování ideálů je podle Sartoriho (1993: 72-75) potřeba rozlišovat mezi demokratickými a nedemokratickými režimy. Nedemokratické režimy omezují svobodný přístupu k informacím a zpravidla si činí nárok na poznávací (kognitivní) monopol. Ideál zde proto zpravidla působí 9

10 jako protivník státem chráněné ideologie. Jeho prvořadým účelem je bořit, negovat, nikoli kritizovat. Vyhrocená maximalizace ideálu maximalizuje jeho praktickou bořící účinnost. Všimněme si, že společnosti, které delší dobu žily v nedemokratickém systému (např. česká společnost), mívají i po odstranění nedemokratického režimu tendenci k jakémusi fundamentalistickému a ve své podstatě nekritickému užívání (ať už demokratických, liberálních či jakýchkoli jiných) hodnot a ideálů. Funkce ideálu v demokratickém režimu, který nechává otevřené dveře svobodnému poznávání a vyznává kognitivní pluralismus, musí být podle Sartoriho posuzována jinak. Zde by měl mít ideál funkci hodnotitele a monitoringu uskutečněných výdobytků, jeho hodnocení je kritické, ne již nepřátelské, nemá negativní charakter. Ideály zde nepředkládají vizi jiného světa, ale snaží se vylepšit současný stav. Přibližování se k ideálu má mít konstruktivní charakter a dochází k němu postupnými trendy a neradikálními reformami. Důraz na neradikálnost a nenásilí je zde velmi důležitý, neboť jak říká Dahrendorf (1991), nejen my můžeme zradit své ideály, ale i naše ideály mohou zradit nás; sice tak, že začnou působit destruktivně. Kdykoli totiž chceme realizovat utopické plány, dodává Dahrendorf, musíme nejdříve vyčistit plátno, na němž je namalován skutečný svět. Měli bychom mít odvahu, dodává realisticky Popper (1998), rezignovat na své ideály dříve, než kvůli nim začnou umírat lidé. Ideál by měl mít reflexivní povahu a s realitou by měl být ve vztahu interakce. Žádný ideál by neměl ignorovat zkušenosti a fakta, která ověřují jeho konstruktivnost. Skutečnost, že ideály by neměly fakta ignorovat, však ještě neznamená, že by před nimi měly hned rezignovat. Reflexivita ideálu znamená, že v procesu uskutečňování ideálu je třeba sledovat jeho zpětnou vazbu. V demokraciích nelze podle Sartoriho (1993: 73) ideály bez zábran maximalizovat, nýbrž je třeba je optimalizovat. Když ideál zachováme v jeho extrémní podobě, začne dříve či později působit proti stavu, který vytvořil. Ideály nás hřejí, shrnuje poeticky Sartori (ibid.: 75), jsou-li vzdálené, z blízka mohou spalovat. Problémem uskutečňování ideálů v demokracii je tedy otázkou jejich optimalizace, nikoli maximalizace. Každý ideál je potřeba podle Sartoriho (ibid.: 74) prosazovat skrze tzv. zprostředkující struktury. Pojem zprostředkující struktury Sartori přejímá od Benjamina Constanta, který tento pojem zavádí právě v souvislosti s úvahou nad tragickými důsledky Velké francouzské revoluce. Sartori (ibid.: 70) přímo cituje francouzského liberála: pokud doprostřed lidské společnosti jen tak hodíme princip odděleně od jakýchkoliv zprostředkujících principů, které nám ho přibližují a přizpůsobují naší situaci, vyvoláme velký 10

11 nepořádek; tento princip vytrhnutý ze všech vazeb ničí a převrací. To však není chyba tohoto principu, ale naší nevšímavosti vůči zprostředkujícím principům. Uskutečňování ideálu pomocí zprostředkujících struktur spočívá v navozování stavu, který je sociálně únosný, a který vychází ideálu vstříc tak, že s ním není v rozporu. Jde tedy o jakýsi poznávací negativismus ve vztahu k ideálu, jenž spočívá v určování a napravování toho, co je s daným ideálem v rozporu. Takovými zprostředkujícími strukturami demokratických ideálů jsou podle Sartoriho například principy a mechanismy zastupitelské demokracie, především pak polyarchický (rozptýlený) charakter politické moci. Vezměme si například demokratický ideál moc patří lidu. Podmínkou toho, aby lid měl moc, je čelit každé neomezené moci. Optimalizací ideálu moc lidu je tedy teze všechnu moc nikomu". Chceme-li uskutečňovat demokratický ideál lidové vlády, pak podle pravidla zpětné vazby nikdo nemá být držitelem neomezené moci, tedy ani lid samotný. Kontrola a rozptýlenost politické moci (stejně tak i ochrana menšin) jsou tedy na základě zkušenosti s demokratickou vládou a pomocí pravidla zpětné vazby vytvořené zprostředkující struktury ideálu lidové vlády, tedy optimalizací ideálu lidové vlády v konkrétních podmínkách modernity. Pokud zprostředkující strukturu zavrhneme jako překážku na cestě uskutečňování ideálu a trváme na maximalizaci (realizaci) ideálu bez ohledu na jeho zpětnou vazbu, ideál začne namísto konstruktivně, působit destruktivně. Sartori se domnívá, že současné demokracie nejvíce ohrožuje jistý typ perfekcionismus, jehož hlavním rysem, jak jsme již vysvětlili výše, je nedbalé zaměňování racionálního myšlení a empirického poznání. V minulosti byl kult násilí téměř vždy dílem dogmatických idealistů. Zklamaní perfekcionisté se nejčastěji přiklánějí k cynické metodě účel světí prostředky, jíž ospravedlňují užití násilí ve jménu uskutečnění ideálů. Metoda aplikace ideálů (normativní vědy), kterou rozvíjí Sartori, koresponduje s požadavkem utopického realismu, který vznáší přední anglický sociolog Anthony Giddens (1998). Rozpor mezi normativitou, jež se vyznačuje převahou utopických prvků, a empirií, jež se vyznačuje převahou realistických prvků, také představuje jedno ze základních dilemat sociálních věd. Utopický realismus chce toto dilema překonávat tím, že bude ostražitě kombinovat obě perspektivy. Utopický přístup by měl být vyvažován patřičným realismem a dbát na citlivost teorií vůči sociální realitě. Přehnaně utopický přístup, který je rozvíjen bez dostatečného vztahu k sociální realitě, může být společensky značně nebezpečný. Na druhou stranu přílišný realismus bývá zpravidla málo inovativní a produktivní. Vzhledem k cirkularitě vědění (vědění odráží realitu na straně jedné, avšak realita je odrazem vědění na straně druhé) má přílišný realismus konzervující důsledky, neboť pouhým popisem reality (a 11

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států

4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma

Více

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Politologie. Politická kultura. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského, Dubí 1 Politologie Etymologicky

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE?

JAK SI STOJÍ ČESKÁ PARADIPLOMACIE? POLICY PAPER Petr Drulák, Lucie Königová, Petr Kratochvíl Duben 2004 Ústav mezinárodních vztahů Nerudova 3 118 50 Praha 1 Tento autorský text neprošel ediční úpravou. 2 Mezinárodní vztahy bývají často

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Právní stát a jeho principy v ústavním pořádku České republiky

Právní stát a jeho principy v ústavním pořádku České republiky Právní stát a jeho principy v ústavním pořádku České republiky Moderní stát vyjadřuje přívlastkem moderní svoji odlišnost od starověkého a středověkého státu a je výsledkem dlouhého vývoje, který postupně

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI Příloha č. 1 k zápisu z 10. jednání Vědecké rady pro sociální práci konaného dne 19. května 2014 STANOVISKO VĚDECKÉ RADY PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI K PRACOVNÍM DOKUMENTŮM PRO TVORBU VĚCNÉHO ZÁMĚRU ZÁKONA O SOCIÁLNÍCH

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny

Otázka: Stát - vznik, formy a znaky. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pavla. Dějiny Otázka: Stát - vznik, formy a znaky Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla Dějiny antické politické myšlení považováno za základ evropského myšlení coby celku model řeckého městského státu

Více

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata

+ - - ť ch interakci - lené přesvědčení a solidarita - kolektivní akce - konfliktní mata + SOCIÁLNÍ HNUTÍ + Sociální hnutí 2 Skupiny lidí nejčastěji neformálně sdružené, které mají společný cíl, jenž chtějí prosadit Systematická kolektivní snaha o žádoucí změnu Decentralizovaná organizační

Více

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti

Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex jako cesta ke ctnosti Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073 Etika a ctnosti v pomáhajících profesích I. Profesní etika a kodex

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

Občanský a společenskovědní základ dvouletý volitelný předmět

Občanský a společenskovědní základ dvouletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Občanský a společenskovědní základ O7A, C3A, O8A, C4A dvouletý volitelný předmět Cíle předmětu Cílem semináře je: - získávání rozšiřujících informací z řady humanitních

Více

ČLOVĚK A JEHO SVĚT (RVP ZV) 1. stupeň

ČLOVĚK A JEHO SVĚT (RVP ZV) 1. stupeň Příklady oborových témat obsahující průřezové téma Výchova demokratického občana (dále PT VDO) Anotace: Smyslem tohoto dokumentu je odpovědět na otázku: Kde je v jednotlivých vyučovacích oborech nalezneme

Více

John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth.

John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth. 1632-1704 1704 Anglický filosof, lékal kař a politik Politická filosofie Teorie poznání 1 Narodil se v puritánsk nské rodině (puritanismus) Navštěvoval voval kláš ášterní školu v Westminsteru 1652 Univerzitní

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy společenských věd ročník TÉMA VÝSTUP G5 UČIVO Obecná psychologie vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a podstata lidské psychiky poznává skutečnost a co může jeho vnímání avědomí; poznávání ovlivňovat;

Více

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis

4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis. 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 4.5. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis 4.5.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Dějepis 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem předmětu je kultivování historického

Více

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU)

Škola Integrovaná střední škola polygrafická, Brno, Šmahova 110 4. ročník (SOŠ, SOU) Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo a název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Autor

Více

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020

STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020 STRATEGIE ČRDM PRO LÉTA 2012 2020 ČESKÁ RADA DĚTÍ A MLÁDEŽE PRIORITNÍ OBLAST I Hájení zájmů ČRDM bude hlavním partnerem státu v oblasti politiky a koncepce neformální výchovy a vzdělávání a respektovanou

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Formy státu Forma státu je dána několika složkami: - formou vlády,

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice. 1., 2. i 3. období UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Období: Počet hodin ročník: 33 Učební texty: Náboženství 1., 2. i 3. období 1 1., 2. i 3. období A) Cíle a charakteristika náboženství

Více

Matice k gendrově politickým strategiím

Matice k gendrově politickým strategiím / GENDER TOOLBOX Matice k gendrově politickým strategiím Cílová skupina (-y): Řídící skupiny, vedoucí pracovníci/pracovnice, multiplikátorky a multiplikátoři U delších gendrových školeních nebo kurzů:

Více

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT. Datum: 5. 1. 2013 Projekt: Využiti ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_321 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

E T I C K Ý K O D E X

E T I C K Ý K O D E X E T I C K Ý K O D E X VĚDECKÉHO PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. ZE DNE 1. 1. 2008 Praha 2008 Motto: "Jít za poznáním, to je, pane, život svrchovaně činný. Když řeknete věda,

Více

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti

Více

Pluralismus a svobodná společnost

Pluralismus a svobodná společnost Kapitola 1 Pluralismus a svobodná společnost 1. Míra otevřenosti otevřené společnosti Uzavřená společnost, otevřená společnost. Problematiku naší práce vhodně vymezuje tento protiklad Karla Poppera (1945).

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz

Firemní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Parlamentní institut

Parlamentní institut Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut VLIV PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA NA POLITICKÝ SYSTÉM (ZÁKLADNÍ TEZE) Informační podklad: č. 1.143 Mgr. Štěpán Pecháček březen 2003

Více

VEP analyzuje jednotlivé aktivity vlád na různých stupních řízení, proč k nim přistupují, jak rozdílně, jaký dopad mají tyto aktivity na občany a

VEP analyzuje jednotlivé aktivity vlád na různých stupních řízení, proč k nim přistupují, jak rozdílně, jaký dopad mají tyto aktivity na občany a VEP analyzuje jednotlivé aktivity vlád na různých stupních řízení, proč k nim přistupují, jak rozdílně, jaký dopad mají tyto aktivity na občany a soukromý sektor. Jak se vytváří veřejný zájem, jak vznikají

Více

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv

Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv Zajištění ochrany - obecné zásady Evropské unie týkající se ochránců lidských práv I. PŘEDMĚT 1. Podpora ochránců lidských práv je již dlouho nedílnou součástí vnější politiky Evropské unie v oblasti lidských

Více

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Práce se skupinou. Mgr. Monika Havlíčková. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Práce se skupinou Mgr. Monika Havlíčková Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Sociální skupina je sociologický pojem označující sociální útvar, o němž platí: 1. je tvořen

Více

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady

ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY. 1. Etické zásady ETICKÝ KODEX SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ ČESKÉ REPUBLIKY 1. Etické zásady 1. 1. Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na

Více

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu

UČEBNÍ OSNOVY. 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce. Charakteristika předmětu UČEBNÍ OSNOVY 1 Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce Charakteristika předmětu (Industrial Law) Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Seminář z pracovního práva v anglickém jazyce do

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 12. 9. 2013.

Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 12. 9. 2013. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_01_1.04 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese

Více

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby

2. 1. Ve vztahu k uživateli sociální služby Etický kodex občanských poradců Občanské poradny Jihlava Etický kodex občanských poradců vychází ze Základní listiny práv a svobod, Etického kodexu sociálních pracovníků české republiky a kodexu přijatého

Více

Evaluace průřezových témat

Evaluace průřezových témat KONFERENCE 2013 EVALUACE PRO BUDOUCNOST Evaluace průřezových témat Daniel Svoboda 28. 5. 2013 1 Úvod Busanské partnerství pro efektivní rozvojovou spolupráci potvrdilo, že odstraňování chudoby a nerovností

Více

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI

SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI SOCIÁLNÍ DIMENZE OSOBNOSTI Klára Nováková Lukáš Ouzký OBSAH Co je to skupina Malá sociální skupina rodina, škola, vrstevníci Velká sociální skupina Masa x dav Skupinová dynamika Struktura skupiny dělení

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Metodický materiál k tématu

Metodický materiál k tématu Centrum celoživotního vzdělávání Jezerka o.p.s. nabízí projekt Výchova ke zdraví v pedagogické praxi (CZ.1.07/1.3.46/01.0016) Metodický materiál k tématu Filosofie programu ŠPZ v současnosti a historickém

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

1. ideová konference TOP tým z. s. Tyršův dům Praha, 19. dubna 2015

1. ideová konference TOP tým z. s. Tyršův dům Praha, 19. dubna 2015 1. ideová konference TOP tým z. s. Tyršův dům Praha, 19. dubna 2015 Vnitropolitický blok (Situace TOP 09 v kontextu české politické scény) 1) Krize české politiky garant: Jan Kavalírek My, členové TOP

Více

S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I.

S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. S M Ě R N I C E STANOVUJÍCÍ ETICKÝ KODEX PRACOVNÍKA VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU MELIORACÍ A OCHRANY PŮDY, V.V.I. Strana 1 Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy,

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Název vyučovacího předmětu: OBČANSKÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu. A) Organizační, časové a obsahové vymezení

Název vyučovacího předmětu: OBČANSKÁ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu. A) Organizační, časové a obsahové vymezení Název vyučovacího předmětu: OBČANSKÁ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Organizační, časové a obsahové vymezení Časová dotace: předmět je vyučován v 6. ročníku 1 hodinu týdně v 7. ročníku

Více

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země?

Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? SPEECH/10/446 Štefan Füle Evropský komisař pro rozšíření a politiku sousedství Srbsko po deseti letech: směřování k EU co se očekává od Srbska jako kandidátské země? Veřejné slyšení, Evropský parlament

Více

Maturitní okruhy ZSV

Maturitní okruhy ZSV Maturitní okruhy ZSV 1. a) Filozofie předmět filozofie, základní pojmy, vztah filozofie a náboženství, vztah filozofie a speciálních věd disciplíny filozofie gnozeologie, ontologie, etika základní filozofické

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro:

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, které vyučující používá pro: VZDĚLÁVACÍ OBLAST - ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR - VÝCHOVA K OBČANSTVÍ VYUČOVACÍ PŘEDMĚT - VÝCHOVA K OBČANSTVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Výchova k občanství svým obsahem navazuje na

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

1. Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii

1. Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii Otázka: Společnost a stát v dějinách myšlení Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťoula 1. Teorie společnosti a státu v antické/středověké/ renesanční a moderní politické filosofii 2. Vývoj

Více

Charakteristika předmětu BIOLOGE

Charakteristika předmětu BIOLOGE Charakteristika předmětu BIOLOGE 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Biologii jako předmět pro střední školu vyučujeme v rámci vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Je

Více

Manažerské rozhodování

Manažerské rozhodování Manažerské rozhodování Volba stylu rozhodování a využitelné modely Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.8.2009 K(2009) 6464 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE 20.8.2009 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí pro vyšší konkurenceschopnost audiovizuálního

Více

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Volitelný předmět MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět mediální výchova byl vytvořen ze stejnojmenného průřezového tématu. Má blízkou

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

Základní teoretická východiska

Základní teoretická východiska Rozvoj venkova Základní teoretická východiska Roztříštěná politika vůči rozvoji venkova (oddělení zemědělské a regionální politiky) Dříve základna pro zemědělský sektor Dříve vysoká zaměstnanost v zemědělství

Více

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte?

ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM. Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? ŽÁDOST O PREVENTIVNÍ PROGRAM Škola: Třída: Počet žáků ve třídě: Co od programu očekáváte? Téma preventivního programu (stručný nástin): a) Zdravý životní styl Aktivní se prosazování ve volném čase, hodnotová

Více

5.5.1 Občanská výchova povinný předmět

5.5.1 Občanská výchova povinný předmět 5.5.1 Občanská výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 1 1 1 0+1 Občanská výchova se na druhém stupni

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. Člověk jako jedinec 17 1. 1. Člověk jako osobnost 17 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. 1. 2. Vývoj lidského života a psychický vývoj jedince 19 Etapy vývoje osobnosti 19 Prenatální období

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

POLITICKÉ IDEOLOGIE,

POLITICKÉ IDEOLOGIE, POLITICKÉ IDEOLOGIE, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ IDEOLOGIE, pracovní list 1. Doplňte tabulku:

Více

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová

Podpora sociálních dovedností na školách. Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Mgr. Lenka Felcmanová Podpora sociálních dovedností na školách Nejpřirozenější podporou sociálních dovedností ve školském prostředí je inkluzivní vzdělávání, které

Více

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD. Praha, 29.

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD. Praha, 29. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD Praha, 29. listopadu 2012 1 OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ V PRÁVU EÚLP: VÝVOJ BEZ VÝSLOVNÉHO

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová

Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Proměny žitého světa Slezanů na Hlučínsku Helena Kubátová Katedra sociologie a andragogiky Filozofické fakulty UP helena.kubatova@upol.cz Habermasovy předpokladyp Modernizaci společnosti nestačí vysvětlovat

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska. Putnova@fbm.vutbr.cz

Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska. Putnova@fbm.vutbr.cz Společenská odpovědnost podnikání teoretická východiska Putnova@fbm.vutbr.cz Literatura BOHATÁ,M.: Uplatnění etického přístupu v teorii firmy. Diskusní materiál č.70., CERGE EI, Praha 1995 BOHATÁ, M. Základy

Více

Jak kriticky myslet? Kamil Gregor @kamilgregor

Jak kriticky myslet? Kamil Gregor @kamilgregor Jak kriticky myslet? Kamil Gregor @kamilgregor Inspirace Petr Ludwig Zlin.barcamp.cz Dva díly Jak se to nemá dělat (tinyurl.com/gregor-plzen) Jak se to má dělat 2 min Jak na to? Tvrzení Základem je správná

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna

Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Maxmilián Karl Emil Weber (1864-1920) Čiháková Lucie Röhrl Richard Večeřová Anna Osnova: 1) Život a vzdělání 2) Kariéra 3) Sociologie Maxe Webera 4) Weberova chápající sociologie 5) Cíl sociologického

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ OFFSHORE SPOLEČNOSTÍ NA GUERNSEY VE SVĚTLE PRÁVA ČR a EU

PRÁVNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ OFFSHORE SPOLEČNOSTÍ NA GUERNSEY VE SVĚTLE PRÁVA ČR a EU Brno International Business School PRÁVNÍ ASPEKTY ZAKLÁDÁNÍ A PROVOZOVÁNÍ OFFSHORE SPOLEČNOSTÍ NA GUERNSEY VE SVĚTLE PRÁVA ČR a EU Milan Švácha KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2010 Publikace byla vydána

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více