C Predikce vývoje makroekonomických indikátorů

Transkript

1 C Predikce vývoje makroekonomických indikáorů Prameny abulek a grafů: ČSÚ, Eurosa C.1 Ekonomický výkon Minulý vývoj HDP Sezónně očišěný HDP 2 ve 3. čvrleí 2012 mezičvrleně klesl o 0,3 % (proi 0,2 %). Meziročně došlo k poklesu HDP o 1,6 % (proi 1,4 %). Výkon ekonomiky se mezičvrleně snížil pořeí v řadě, ekonomika se proo od začáku roku 2012 nacházela v recesi. (Revize da o minulém průběhu HDP změnila hodnocení rvání poslední recese. ČSÚ upřesnil údaj o mezičvrlení změně HDP ve 4. čvrleí 2011 z poklesu o 0,2 % na sagnaci, čímž se počáek recese posunul z poloviny roku 2011 na počáek roku 2012.) Teno vývoj byl povrzen i mezičvrleními poklesy hrubé přidané hodnoy. Hrubé domácí výdaje ve 3. čvrleí 2012 zaznamenaly meziroční pokles, a o vlivem snížení spořeby domácnosí o 2,4 % (proi 2,9 %) a vorby hrubého kapiálu o 9,9 % (proi 2,6 %), přičemž změna zásob ubrala z ekonomického výkonu 1,8 p.b. edy více, než činil celkový pokles HDP. Spořeba vlády meziročně neparně vzrosla o 0,1 % (proi poklesu o 1,8 %). Při hodnocení uvedených odchylek je řeba vzí v poaz, že čvrlení národní účy byly revidovány v návaznosi na revizi ročních národních účů zveřejněnou v září Zaímco meziroční pokles spořeby domácnosí ve 2. čvrleí 2012 v zářijové publikaci čvrleních národních účů činil 3,5 %, v prosincové publikaci dosáhl hodnoy 3,1 %. V případě vorby hrubého kapiálu byl meziroční pokles ve 2. čvrleí 2012 dle zářijových da 6,5 %, zaímco v prosincových daech dosáhl hodnoy 1,4 %, a o především v důsledku rozdílného pohledu na vývoj vorby hrubého fixního kapiálu. To pouze dokládá značnou variabiliu časové řady vorby hrubého fixního kapiálu. Z věcného hlediska byla odchylka vorby hrubého kapiálu mezi odhadem a akuálním savem ve 3. čvrleí 2012 dána velmi silným meziročním poklesem zásob. Změna zásob a cennosí je však s ohledem na svou konsrukci v reálném čase velmi obížně inerpreovaelná. Může jí o projev úsporného chování podnikového sekoru v podmínkách nízké důvěry v další vývoj, současně však nelze vylouči, že s dodaečnými informacemi bude ao položka v následujících publikacích čvrleních účů podsaně revidována 3. Vývoz ve 3. čvrleí 2012 meziročně vzrosl o 4,0 % (proi 3,6 %) a dovoz se meziročně zvýšil o 0,7 % (proi 2,1 %). Poziivní dopad zahraničního obchodu na vývoj HDP byl edy ve srovnání s odhadem v minulé predikci vyšší. Důvodem byl zřejmě silnější než očekávaný negaivní dopad velmi slabé domácí popávky na dynamiku dovozu. Kladný příspěvek zahraničního obchodu k růsu HDP byl realizován při zhoršení směnných relací, což se odrazilo v meziročním poklesu reálného hrubého domácího důchodu (RHDD) o 2,0 % (proi 2,3 %). Ve srovnání s hrubým domácím produkem byl edy meziroční pokles RHDD vyšší. Nominální HDP ve 3. čvrleí 2012 meziročně klesl o 0,7 % (proi 0,2 %), přičemž hlavní příčinou odchylky byl podsaně vyšší meziroční pokles přírůsku zásob v nominálním vyjádření o 20 mld. Kč, což snížilo nominální HDP o 2,1 p.b. I v nominálním vyjádření ak byla změna zásob dominanním fakorem poklesu HDP. Z pohledu důchodové srukury HDP ve 3. čvrleí 2012 vzrosly náhrady zaměsnancům o 0,9 % (proi 1,6 %) a klesl hrubý provozní přebyek o 3,4 % (proi 2,1 %). Vývoj byl kvaliaivně v souladu s predikcí, nicméně podsaně vyšší dynamiku zaznamenalo saldo daní a doací s růsem o 5,8 % (proi 1,3 %). Predikce a výhled HDP Predikce HDP a jeho výdajových složek je ovlivněna kvaliaivně sejnými klíčovými rizikovými fakory jako v říjnové predikci, avšak míru nejisoy plynoucí z dluhové krize někerých evropských ekonomik považujeme za nižší. Domníváme se, že česká ekonomika ve 4. čvrleí 2012 sagnovala. Za celý loňský rok pak HDP klesl o 1,1 % (proi 1,0 %). Pro rok 2013 predikujeme sagnaci HDP, resp. neparný růs o 0,1 % (proi 0,7 %). Pro rok 2014 pak očekáváme růs HDP o 1,4 %. Predikci růsu na rok 2013 snižujeme jak z důvodu vyššího poklesu hrubých domácích výdajů, ak z důvodu nižšího příspěvku salda zahraničního obchodu k růsu HDP vzhledem k vidielně slabším růsovým (a edy i popávkovým) 2 Není li uvedeno jinak, nejsou daa komenovaná v exu očišěná o sezóny a pracovní dny. 3 Např. změna zásob za 2. čvrleí 2012 byla zpřesněna směrem vzhůru v rozsahu přesahujícím 1 % čvrleního HDP. 32

2 vyhlídkám eurozóny. Předpokládáme, že se spořeba domácnosí v leošním roce sníží o 0,7 % (proi 0,5 %). Domníváme se, že pokles spořeby domácnosí v roce 2012 vycházel jak z negaivního vývoje jejich reálného disponibilního důchodu, ak i z pozorovaného růsu míry úspor. Predikci pro rok 2013 snižujeme především s ohledem na snížení dynamiky reálných náhrad zaměsnancům (a rovněž reálné průměrné hrubé mzdy). Rovněž očekáváme další meziroční zvýšení míry úspor v segmenu domácnosí s relaivně vyššími příjmy. Pokud jde o exerní zdroje financování spořeby, v roce 2012 jsme pozorovali velmi nízkou dynamiku růsu spořebních úvěrů. V zásadě obdobné chování domácnosí i bank uvažujeme i pro rok Zaímco u firem (viz níže) se domníváme, že hlavní příčinou nízké dynamiky úvěrů je slabá popávka po úvěrech, u domácnosí je siuace méně zřejmá a lze parně počía i s omezenou nabídkou úvěrů ze srany bank, především pak v segmenu s relaivně nižšími příjmy. Očekáváme, že v roce 2014 spořeba domácnosí vzrose o 0,9 %, především díky oživení jejich disponibilních zdrojů. To bude podpořeno lepší celkovou kondicí ekonomiky ve srovnání s rokem Odhadujeme, že spořeba vlády v roce 2012 klesla o 0,9 % (proi 1,1 %). V souladu se sraegií fiskální konsolidace očekáváme reálný pokles vládní spořeby v roce 2013 o 1,0 % (proi 1,3 %) a dále v roce 2014 o 0,9 %. Při slabé domácí popávce, nejisém výhledu zahraniční popávky a daném využií výrobních kapaci jsou pořeby firem invesova do fyzického kapiálu značně omezené. Jako další důvod slabé invesiční akiviy lze uvés nízkou dynamiku inerních zdrojů financování C.2 Ceny Spořebielské ceny Průměrná míra inflace v roce 2012 dosáhla 3,3 % (v souladu s predikcí). Meziroční růs spořebielských cen v prosinci 2012 činil 2,4 % (proi 2,6 %) a byl éměř výhradně určen příspěvkem adminisraivních opaření ve výši 2,2 p.b., ze kerého 1,2 p.b. připadalo na dopad změn nepřímých daní a 1,0 p.b. na vliv změn regulovaných cen. Z hlediska příspěvků jednolivých oddílů spořebního koše k meziroční inflaci v prosinci nadále nejvíce přispívaly oddíly bydlení (1,0 p.b.) a poraviny a nealkoholické nápoje (0,8 p.b.). 4. čvrleí 2012 přineslo v souladu s vyzněním předchozí predikce zpomalení meziroční inflace. V omo období došlo k růsu cen v oddíle poraviny invesičních projeků, kerou můžeme odečís z vývoje hrubého provozního přebyku, a nízký příspěvek vládních invesic s ohledem na již zmíněnou fiskální konsolidaci. Exerní zdroje financování (úvěry) se zvyšují pouze omezeně, přičemž se domníváme, že důvodem je primárně nízká popávka firem po úvěrech pro financování invesičních projeků. Odhadujeme, že vorba hrubého kapiálu v roce 2012 reálně klesla o 3,3 % (proi 4,1 %) při snížení vorby hrubého fixního kapiálu o 0,8 % (proi 0,6 %). Pro rok 2013 počíáme s prakickou sagnací, resp. mírným růsem o 0,1 %, vorby hrubého kapiálu (proi růsu o 0,9 %) i vorby hrubého fixního kapiálu (proi růsu o 0,3 %). V roce 2014 by se vorba hrubého kapiálu mohla zvýši o 3,2 % a vorba hrubého fixního kapiálu o 1,3 %. Z hlediska srukury invesic očekáváme negaivní vývoj zejména ve savebních invesicích. Negaivní příspěvek hrubých domácích výdajů k růsu HDP by leos, sejně jako v roce 2012, měl bý lumen kladným příspěvkem zahraničního obchodu. Pro rok 2013 počíáme s růsem vývozu o 3,0 % (proi 3,5 %) a růsem dovozu o 2,3 % (proi 2,5 %). Nižší výsledný kladný příspěvek zahraničního obchodu k růsu HDP v roce 2013 pak vychází především ze zhoršení výhledu zahraniční popávky po domácí produkci. Očekáváme, že v roce 2014 dojde ke změně srukury růsu HDP v om smyslu, že kladný příspěvek hrubých domácích výdajů díky oživení spořeby domácnosí a invesic převýší kladný příspěvek čisých vývozů. Odhadujeme, že nominální HDP v roce 2012 sagnoval (proi růsu o 0,3 %). Pro rok 2013 predikujeme růs nominálního HDP o 0,6 % (proi 1,6 %), pro rok 2014 pak o 2,0 %. a nealkoholické nápoje, naopak ceny pohonných hmo klesaly ze svých zářijových hisorických maxim. Rok 2013 by se i přes zvýšení obou sazeb DPH měl vyznačova mírnou inflací, na jejíž dynamiku nebudou významněji působi ceny ropy ani vývoj směnných kurzů (viz kapioly A.1 a A.4). Hlavními proiinflačními fakory budou slabá domácí popávka, pozice české ekonomiky v záporné produkční mezeře a siuace na rhu práce. Hned na počáku roku 2013 dopadne do CPI věšina adminisraivních opaření. Kromě zvýšení obou sazeb DPH o 1,0 p.b. na 15 % a 21 % (příspěvek 0,7 p.b.) se jedná o růs někerých regulovaných cen. Jde například o zdražení epla, elekřiny, vodného a sočného celkem (příspěvky po 0,1 p.b.) nebo o zvýšení správních 33

3 poplaků. Nejisou předsavují změny cen za sběr pevných odpadů. V průběhu roku by se mělo posupně do CPI promía zvýšení spořební daně z cigare (příspěvek 0,1 p.b.). Podobně jako v roce 2012 by měla bý inflace v roce 2013 dána z více než ří čvrin adminisraivními opařeními, kerá by k meziročnímu růsu spořebielských cen v prosinci 2013 měla přispě 1,7 p.b. (proi 1,6 p.b.). Meziroční inflace by měla v 1. čvrleí 2013 proi 4. čvrleí 2012 dále zpomali. Průměrná míra inflace v roce 2013 by měla dosáhnou 2,1 % (beze změny) při prosincovém meziročním růsu o 2,3 % (beze změny). Přesože proi lením měsícům loňského roku došlo na svěových rzích s poravinářskými komodiami ke zklidnění siuace, řadíme nadále zejména s ohledem na vývoj domácích cen zemědělských výrobců ceny poravin na sranu proinflačních rizik predikce. V loňském roce byl dokončen mnohaleý proces deregulace nájemného, což se od počáku roku 2013 projeví snížením sálé váhy regulovaných cen ve spořebním koši z 18,7 % na 17,5 %. V roce 2014 by inflace měla bý ovlivněna adminisraivními opařeními již v menším rozsahu. Obdobně jako v roce 2013 by mělo další zvýšení spořební daně z cigare přispě k inflaci 0,1 p.b. Očekáváme, že v roce 2014 dosáhne průměrná míra inflace 1,8 % při prosincovém meziročním růsu spořebielských cen o 2,1 %. Inflační očekávání vnímáme i přes mírně zvýšenou inflaci v loňském roce a velmi uvolněnou měnovou poliiku jako sabilizovaná. Defláory Defláor hrubých domácích výdajů (HDV), kerý je komplexním indikáorem domácího cenového vývoje, C.3 Trh práce Údaje za první ři čvrleí roku 2012 a dosupná daa za 4. čvrleí ukazují značný vliv hospodářské recese na rh práce, kerý doposud do značné míry odolával jejím důsledkům. Nezaměsnanos na sezónně očišěných daech rose, zaměsnanos se však díky svému růsu na první pohled osaním ukazaelům vymyká. Cenou za nárůs zaměsnanosi však bylo snížení fondu pracovní doby, produkiviy i další reálný pokles mezd. Zaměsnanos Zaměsnanos podle výběrového šeření pracovních sil vzrosl ve 3. čvrleí 2012 meziročně o 1,3 % (proi 2,0 %). Odchylka byla způsobena především jiným než predikovaným vývojem defláoru spořeby domácnosí, kerý ve 3. čvrleí 2012 meziročně vzrosl pouze o 1,8 % (proi 3,3 %), edy podsaně méně, než kolik činila inflace dle CPI. Současně došlo ke zpřesnění ohoo údaje např. za 2. čvrleí 2012 z 3,4 % na 2,0 %. Jak ukázala revidovaná daa čvrleních národních účů z prosince 2012, je pravděpodobné, že se jedná o rvalejší zráu dosud poměrně jasné vazby mezi relaivními změnami defláoru spořeby domácnosí na jedné sraně a relaivními změnami CPI na sraně druhé. Domníváme se, že se jedná o důsledek uplanění podrobnější daové základny při odhadu defláoru spořeby domácnosí v ročních národních účech (dopady ohoo kroku bylo možné poprvé pozorova v září 2012 při publikaci ročních národních účů), keré je nyní zohledněno i ve čvrleních národních účech. Ve výhledu pak předpokládáme sblížení obou ukazaelů. Předpokládáme, že defláor HDV v roce 2012 vzrosl o 1,4 % (proi 2,2 %). Pro rok 2013 predikujeme růs defláoru o 1,0 % (proi 1,8 %). Hodnoa impliciního defláoru HDP ve 3. čvrleí 2012 meziročně vzrosla o 0,9 % (proi 1,2 %). Vyšší růs defláoru hrubých domácích výdajů oproi růsu impliciního defláoru HDP ve 3. čvrleí 2012 souvisí se zhoršením směnných relací o 0,6 % (proi 1,2 %). Tao odchylka byla opě způsobena změnou daové základny. Meziroční pokles směnných relací za 2. čvrleí 2012 byl revidován u zboží z 1,2 % na 0,7 %, u služeb z poklesu o 2,2 % na růs o 1,0 %. V roce 2012 předpokládáme, že defláor HDP vzrosl o 1,1 % (proi 1,3 %) a v roce 2013 predikujeme jeho růs ve výši 0,5 % (proi 0,9 %). (VŠPS 4 ) se ve 3. čvrleí 2012 meziročně překvapivě zvýšila o 0,5 % (proi 0,0 %), v mezičvrlením srovnání po sezónním očišění vzrosla o 0,4 %. Nárůs se projevil v primárním a erciárním sekoru, zaímco sekundární sekor v zásadě sagnoval. Na rozdíl od předchozích dvou čvrleí byl zjišěn nejen meziroční nárůs poču podnikaelů bez zaměsnanců, ale i přírůsek zaměsnanců, a o o 0,3 % (proi poklesu o 0,8 %). V podmínkách recese lze uo změnu chování na nabídkové i popávkové sraně vysvěli pokračující snahou živoaschopných podniků o co nejdelší udržení 4 Daa z VŠPS jsou v exu, grafech i v abulkách po roce 2011 uváděna v řadě po přepoču na sčíání lidu

4 maxima kvaliních kmenových zaměsnanců, resp. zvýšenou preferencí pracovníků k udržení či zajišění alespoň minimálních pracovních příjmů. Téo ezi odpovídá i další pokles poču odpracovaných hodin na zaměsnaného (podle národních účů meziročně o 3,7 %). Nadále rosoucí poče osob formálně samosaně výdělečně činných s vysokou pravděpodobnosí vede k rozšiřování pro sání rozpoče daňově nepříznivého švarcsysému. Důvodem zvýšení predikce růsu zaměsnanosi v roce 2012 na 0,4 % (proi 0,0 %) je vedle výsledků v prvních řech čvrleích aké očekávání pokračujícího přírůsku sebezaměsnaných a výše popsaná změna chování na obou sranách rhu práce, kerá by měla vés k dalšímu poklesu poču odpracovaných hodin a zvýšení podílu čásečných úvazků. V důsledku ohoo předpokladu měníme rovněž predikci zaměsnanosi pro rok Zaměsnanos by edy leos měla sagnova (proi poklesu o 0,2 %), sejně jako v roce Míra zaměsnanosi (15 64 le) se ve 3. čvrleí 2012 meziročně zvýšila o 0,9 p.b. na 67,1 % a pokračovala ak v silném růsu. Ten byl dán jak úbykem poenciální pracovní síly, ak vyšší pracovní akiviou zejména u osob sarších 45 le. Míra ekonomické akiviy (15 64 le) ve 3. čvrleí 2012 vzrosla v meziročním srovnání o 1,3 p.b. na 72,1 % a dosáhla ak nejvyšší úrovně od roku Teno výsledek poukazuje na zvýšený zájem populace o zapojení do pracovního procesu v důsledku pořeby kompenzova současné či očekávané výpadky reálného disponibilního důchodu při zhoršené hospodářské siuaci domácnosí. Důvody sále rosoucí míry ekonomické akiviy jsou přiblíženy v Boxu C.3. Nezaměsnanos Sezónně očišěná regisrovaná nezaměsnanos ve 4. čvrleí 2012 jednoznačně povrdila růsovou endenci, kerá rvá od kvěna Zajímavý pohled poskyují oky nezaměsnaných. I přes rok rvající recesi nadále pokračuje pokles poču nově hlášených nezaměsnaných, kerý se ak dosal již na úroveň roku 2007, kdy ekonomika rosla 6% empem. Naopak je nárůs nezaměsnanosi způsobován propadem poču umísěných uchazečů, kerý již éměř dosáhl minima z recese v roce Neodvraným důsledkem éo siuace je prodlužování průměrné doby rvání nezaměsnanosi na hodnoy, keré jsou rekordní v hisorii moderní ržní ekonomiky v ČR. Graf C.3.1: Toky v regisrované nezaměsnanosi 12měsíční klouzavé úhrny, is. osob nově hlášení ukončená evidence /06 01/07 01/08 01/09 01/10 01/11 01/12 O zvýšené snaze nezaměsnaných o akivní řešení vlasního problému současně vypovídá nárůs podílu dosažielných i čásečně pracujících uchazečů. Příčinou nárůsu regisrované nezaměsnanosi je však prudký pokles vorby nových pracovních mís a parně i omezené kapaciní možnosi úřadů práce v oblasi péče o nezaměsnané. Předpokládáme, že zrušení neplacené veřejné služby Úsavním soudem bude mí rovněž za následek dodaečný lak na zvyšování regisrované nezaměsnanosi. Míra nezaměsnanosi podle VŠPS (ve věku 15+) dosáhla ve 3. čvrleí 2012 hodnoy 7,0 % (shoda s predikcí), což v meziročním srovnání znamenalo zvýšení o 0,4 p.b. Ve shodě s předchozí predikcí očekáváme, že se hospodářský pokles, k němuž došlo v roce 2012, na meziročním nárůsu míry nezaměsnanosi projeví se zpožděním. Míra nezaměsnanosi by se leos mohla zvýši na 7,3 % (beze změny), v důsledku slabého hospodářského růsu by k mírnému zvýšení mohlo dojí i v roce 2014, kdy by míra nezaměsnanosi mohla dosáhnou 7,4 %. Mzdy Zpomalení růsu objemu mezd i průměrné mzdy v zásadě odpovídalo siuaci delší ekonomické recese a přesunu preferencí zaměsnavaelů a zaměsnanců k udržení zaměsnanosi. Průměrná mzda (podniková, přepočená na plný úvazek) ve 3. čvrleí 2012 nominálně vzrosla o 1,4 % (proi 2,3 %) na Kč. Její růs se však nadále diferencoval jak z hlediska odvěvového, ak z pohledu její výše vyšší nárůsy byly pověšinou v odvěvích s vysokými mzdami (informační a komunikační činnosi, peněžnicví a pojišťovnicví) a rovněž v odvěvích se selekivním zvyšováním plaů (zdravonicví, vzdělávání). K nárůsu ako definované průměrné mzdy rovněž přispívaly vysoké odměny managemenu; 35

5 pod úrovní éo mzdy se nacházejí cca 2/3 zaměsnanců v souboru podnikového šeření. V důsledku krácení pracovní doby při nedosaku zakázek, pokračující mzdové opimalizace ve smyslu zvyšování podílu sebezaměsnaných a sagnace plaů ve veřejném sekoru očekáváme umírněný nárůs průměrné nominální mzdy o 2,2 % v roce 2012 (proi 2,4 %) a o 2,0 % v roce 2013 (proi 2,5 %). Odhadujeme, že v roce 2012 došlo k reálnému poklesu celkové průměrné mzdy o 1,1 % (proi 0,9 %), pro rok 2013 pak počíáme s neparným snížením o 0,1 % (proi nárůsu o 0,4 %). Pro rok 2014 očekáváme, za předpokladu hospodářského oživení a čásečné kompenzace zvýšení sazby zdravoního pojišění placeného zaměsnanci ze srany zaměsnavaelů, zrychlení růsu průměrné nominální mzdy na 3,6 %. Objem mezd (NÚ, domácí koncep) ve 3. čvrleí 2012 meziročně vzrosl o 0,6 % (proi 1,6 %), z oho nárůs ve zpracovaelském průmyslu, kerý je objemově nejvýznamnější, činil 1,5 %. Odhadujeme, že růs objemu mezd dosáhl v roce ,7 % (proi 2,0 %). Predikci na rok 2013 pak v důsledku zhoršeného hospodářského výhledu a předpokladu pomalejšího růsu mezd při sagnaci zaměsnanosi snižujeme na 1,9 % (proi 2,1 %). Box C.3: Proč v ČR olik rose míra paricipace? Podíl ekonomicky akivního obyvaelsva (souče zaměsnaných a nezaměsnaných) na populaci v produkivním věku neboli míra ekonomické akiviy či míra paricipace nepřeržiě rose již od prvního čvrleí roku Tradiční přísupy ekonomické eorie předpokládají, že by míra paricipace měla v období hospodářské krize kvůli přechodu čási pracovní síly do neakiviy klesnou. Teno předpoklad byl povrzen i v mnohých empirických sudiích. Klasickými kanály může bý rozhodnuí nezaměsnaných přesa si akivně hleda práci, čímž již nenaplní definici nezaměsnanosi a sanou se odrazenými (angl. discouraged); ženy na maeřské dovolené mohou mí menší šanci naléz novou práci či se vrái do původního zaměsnání a prodlouží si období péče o děi; mladí lidé se mohou rozhodnou pokračova dále ve sudiu, sarší lidé naopak odejí dříve do důchodu. Oázkou edy je, proč míra paricipace věkové skupiny v ČR vzrosla ze 69,6 % v 1. čvrleí 2009 na 72,1 % ve 3. čvrleí 2012, a o bez ohledu na první recesi z přelomu le 2008 a 2009 i recesi druhou, v níž se ČR nacházela v průběhu loňského roku. Jedním možných z eoreických vysvělení je zv. efek dodaečného pracujícího (angl. added worker effec), kdy se domácnosi snaží svou nepříznivou finanční siuaci vyrovna prosřednicvím zvýšené nabídky práce. Jako příklad uveďme siuaci, kdy se jeden z manželů sane nezaměsnaným a druhý následně zkráí nebo ukončí rodičovskou dovolenou, a buď si práci akivně hledá, anebo ji najde. V obou případech edy splní definici ekonomicky akivního. V případě ČR navíc hrají roli specifické srukurální a demografické fakory, keré se pokusíme v následujících pasážích přiblíži. Graf 1 znázorňuje míry paricipace podle pěileých věkových skupin. Tvar převráceného U se objevuje u věšiny vyspělých zemí. Hlavním důvodem nízké paricipace na obou koncích grafu je sudium, resp. sarobní důchod. Teno obrázek může aké pomoci ilusrova dopady změn věkové srukury, keré jsou důležié pro podrobné posouzení vývoje míry paricipace. V posledních několika leech například soupá podíl populace le, edy ve věku s přirozeně velmi vysokou mírou paricipace: lidé mají již ukončené sudium, případně odroslé děi a zároveň poče předčasných důchodů ješě dosahuje nízkých hodno. Současně však v ČR rose například i podíl populace ve věku 60 64, kdy je míra paricipace již přirozeně nízká. Exisuje edy několik proichůdných endencí. Celkový vliv změny demografické srukury na změnu míry paricipace lze kvanifikova na základě ideniy uvedené níže. A je poče akivních obyvael ve věku 15 64, P celkový poče obyvael 15 64, index i předsavuje jednolivé pěileé věkové skupiny, w i je poom podíl poču obyvael dané věkové skupiny na populaci Meziroční změnu míry paricipace lze edy rozloži na demografický efek, u něhož jsou zafixované míry paricipace věkových skupin a mění se pouze demografická srukura, a na efek paricipace, kde je naopak věková srukura konsanní a mění se jednolivé míry paricipace. A P A P A 10 i, Ai, Ai, 4 w i, wi, 4 wi, 4, kde i 1 Pi, i 1 Pi, Pi, 4 demografický efek efek paricipace w i, P i, P 36

6 Graf 1: Míra paricipace v ČR podle věkových skupin Graf 2: Dekompozice změny míry paricipace v %, daa za 3. čvrleí 2012 v p.b ,5 1,0 Efek paricipace Demografický efek Změna míry paricipace ,5 0,0 0,5 1,0 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 I/12 Graf 2 předsavuje výsledky éo dekompozice. Je parné, že změny demografické srukury již od roku 2009 působí příznivě pro celkový ukazael změny míry paricipace 15 64leých. I kdyby míry paricipace jednolivých věkových skupin zůsaly konsanní, samoná meziroční změna demografické srukury měla ve 3. čvrleí 2012 za následek meziroční nárůs míry paricipace o cca 0,4 p.b. Pokud bychom absrahovali od ěcho demografických vlivů a analyzovali pouze efek paricipace, je z Grafu 2 zřejmé, že se od roku 2006 eno ukazael chová proicyklicky. V současné době vidíme jako jedno z nejpravděpodobnějších vysvělení ohoo jevu již popsanou snahu domácnosí o kompenzaci klesajících reálných příjmů vyšším zapojením na rh práce z důvodů oparného mikroekonomického chování domácnosí, keré je parné na někerých relevanních ukazaelích, zejména se jedná o nárůs míry úspor. Kromě krákodobých vlivů působí na celkovou míru paricipace aké množsví srukurálních aspeků projevujících se v delším časovém období. Nejdůležiější z nich je zvyšování sauárního věku odchodu do důchodu, keré má značný vliv i na skuečný důchodový věk. Graf 3 ilusruje eno vývoj u žen ve věku le. Je parné, že klesající podíl sauárních důchodkyň v éo věkové skupině je reflekován klesajícím podílem neakivních žen podle výběrového šeření pracovních sil (VŠPS) z důvodu sarobního či invalidního důchodu. Jelikož se bude podíl sauárních důchodkyň dle plané legislaivy v příších leech nadále snižova, lze očekáva podobný vývoj i dle výběrového šeření pracovních sil, edy i ve skuečnosi. Velmi podobnou závislos lze vysledova i u mužské čási populace. Graf 3: Důchodkyně ve věku podíl na populaci žen ve věku 55 64, v % v %, daa za rok důchodkyně VŠPS sauární důchodkyně Projekce Graf 4: Míra paricipace ve vybraných zemích IT HU RO PL EL SK FR CZ ES AT UK DE NL SE CH IS Obdobnou projekci můžeme provés u všech důvodů neakiviy. Celkem jich je v rámci VŠPS vykazováno osm; kromě sarobních a invalidních důchodců aké vzdělávání, péče o rodinné příslušníky aj. Po provedení projekce podle věkových skupin a obou pohlaví by mohly mí srukurální změny za následek růs míry paricipace pro skupinu až na 73,5 % v roce V rámci ohoo vývoje je dominanním fakorem právě růs míry paricipace ve věku Tao hodnoa by předsavovala hisoricky nejvyšší úroveň míry paricipace pro samosanou Českou republiku. V evropském konexu by však nebyla ničím výjimečným ČR by se dosala přibližně na úroveň Španělska v roce Oproi evropským zemím s nejvyšší mírou paricipace má ČR sále ješě značné rezervy zejména u věkové skupiny a dále u žen ve věku 25 35, což je způsobeno radičně delší rodičovskou dovolenou. 37

7 C.4 Vzahy k zahraničí (v meodice plaební bilance) Vnější nerovnováha, vyjádřená poměrem salda běžného úču (BÚ) k HDP, dosáhla ve 3. čvrleí 2012 v ročním vyjádření 1,7 % (proi 1,4 %), a meziročně se ak zlepšila o 1,6 p.b. Zlepšení souviselo s výsledky obchodní bilance (zlepšení o 1,8 p.b.) a bilance výnosů (zlepšení o 0,8 p.b.), osaní položky běžného úču se mírně zhoršily; bilance služeb o 0,4 p.b. a bilance běžných převodů o 0,5 p.b. Po silném růsu exporních rhů 5 v leech 2010 a 2011 (o 11,5 %, resp. 7,2 %) došlo v roce 2012 v souvislosi s úlumem svěového obchodu k jeho zpomalení na odhadovaných 1,3 % (proi 1,9 %). I pro rok 2013 předpokládáme nízký růs exporních rhů, a o o 1,5 % (proi 2,4 %). Pro rok 2014 pak počíáme s mírným oživením svěové ekonomiky, doprovázeným růsem exporních rhů o 2,8 %. Očekáváme aké zpomalení růsu exporní výkonnosi, kerá indikuje změnu podílu objemu českého zboží na zahraničních rzích, a o z odhadovaných 3,4 % (proi 2,6 %) v roce 2012, na 1,4 % (proi 0,8 %) v roce 2013 a 1,0 % v roce Přes cielný pokles vnější popávky dosahuje český zahraniční obchod dobrých výsledků, dynamika růsu vývozu i dovozu se ovšem posupně snižuje. Ve 3. čvrleí 2012 se v ročním úhrnu vývoz zvýšil o 8,0 % a dovoz o 5,2 %, při rychlejším empu vývozu než dovozu udíž vzrosl přebyek obchodní bilance. Podprůměrný růs vývozu do zemí EU o 5,5 % byl čásečně nahrazen silným růsem vývozu do zemí Společensví nezávislých sáů 6 (o 41,2 %) a rozvojových zemí (o 14,8 %). V roce 2013 a čásečně i 2014 očekáváme zesílení vlivu nepříznivého vývoje vnějšího prosředí a další zpomalení emp růsu obchodu. Odhadujeme, že v roce 2012 dosáhl přebyek obchodní bilance 3,9 % HDP (beze změny), pro další dva roky pak díky mírnému předsihu vývozu před dovozem počíáme se zvýšením přebyku obchodní bilance na 4,4 % (proi 4,1 %) a 4,7 % HDP. Schodek palivové bilance (SITC 3) dosáhl ve 3. čvrleí 2012 v ročním vyjádření 4,8 % HDP (proi 4,9 %). Odhadujeme, že za celý rok 2012 dosáhl schodek 4,9 % HDP (proi 5,0 %). Vzhledem ke scénáři cen ropy očekáváme, že v průběhu le 2013 i 2014 bude docháze k poklesu cen surovin, a ím pádem i ke snižování schodku palivové bilance. Ten by ak v roce 2013 mohl klesnou na 4,6 % HDP (proi 5,0 %) a v roce 2014 dále na 4,2 % HDP. Přebyek bilance služeb ve 3. čvrleí 2012 v ročním vyjádření meziročně klesl o 0,4 p.b. na 1,4 % HDP (v souladu s predikcí). Přes rosoucí akivní saldo bilance dopravních služeb a cesovního ruchu od konce roku 2011 klesá celkový přebyek bilance služeb v souvislosi se silně rosoucím schodkem na bilanci zv. osaních služeb. Jednalo se zejména o nárůs dovozů služeb v oblasi výzkumu a vývoje, zajišění, zprosředkování obchodu a služeb pro podniky se zahraniční účasí v rámci skupiny. Odhadujeme, že v roce 2012 dosáhlo saldo bilance služeb 1,3 % HDP (proi 1,2 %). Pro roky 2013 a 2014 očekáváme další mírný pokles přebyku bilance služeb na úroveň cca 1,0 % HDP (proi 1,2 %), resp. 0,8 % HDP. Schodek bilance výnosů, kerá zahrnuje reinvesované a repariované zisky zahraničních invesorů, vykazoval od poloviny roku 2011 endenci ke zlepšování. S výrazným nárůsem odlivu invesičních výnosů v podobě dividend, vyplácených zahraničním vlasníkům uzemských přímých invesic, ve 3. čvrleí 2012 se však schodek opě prohloubil. Odhadujeme, že za celý rok 2012 vykázala bilance služeb defici ve výši 6,6 % HDP (proi 6,4 %). Přes zlepšování bilance mezi příjmy z mezd českých pracovníků v zahraničí a výdaji na mzdy zahraničních pracovníků zaměsnaných v ČR očekáváme dále spíše mírný nárůs schodku bilance výnosů, kerý pro rok 2013 odhadujeme na 6,8 % HDP (proi 6,5 %) a pro rok 2014 na 6,9 % HDP. V uvedených souvislosech předpokládáme, že v roce 2013 dojde k dalšímu zlepšení salda běžného úču, a o na 1,3 % HDP (proi 1,2 %). Predikce na rok 2014 pak činí 1,2 % HDP. Schodek běžného úču v omo rozsahu rozhodně nezakládá rizika pro vznik makroekonomické nerovnováhy. 5 Vážený průměr růsu dovozu zboží sedmi nejvýznamnějších obchodních parnerů (SRN, Slovenska, Polska, Rakouska, Francie, Velké Briánie a Iálie). 6 Organizace zahrnující 9 z 15 bývalých svazových republik Sověského svazu (Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachsán, Kyrgysán, Moldavsko, Rusko, Tádžikisán a Uzbekisán). 38

8 C.5 Mezinárodní srovnání Srovnání za období do roku 2011 včeně vychází ze saisik Eurosau, od roku 2012 jsou použiy vlasní propočy na bázi reálných směnných kurzů. Při využií meody pariy kupní síly se porovnávání ekonomického výkonu jednolivých zemí v rámci EU provádí v PPS (sandardech kupní síly). PPS je umělá měnová jednoka, kerá vyjadřuje množsví saků, keré je v průměru možné zakoupi za 1 euro na území EU27 po kurzovém přepoču u zemí, keré používají jinou měnovou jednoku než euro. V roce 2011 činila paria kupní síly ČR podle akualizovaných údajů Eurosau 18,09 CZK/PPS v porovnání s EU27 či 17,23 CZK/EUR v porovnání s EA12. V roce 2009 se v důsledku hluboké recese úroveň HDP na obyvaele při přepoču pomocí běžné pariy kupní síly ve všech sledovaných zemích s výjimkou Polska snížila. Zaímco věšina sáů se z krize posupně zoavila, v Řecku pokračuje propad absoluní ekonomické úrovně již páý rok v řadě a k mírnému poklesu došlo v leech 2011 a 2012 aké v Porugalsku a v roce 2012 ve Slovinsku. Kromě snížení absoluní úrovně se ve všech výše uvedených zemích snížila aké relaivní ekonomická úroveň vůči zemím EA12. Nejvěší propad zaznamenává Řecko, kde celková výše poklesu v období le 2009 až 2012 dosáhla 16 p.b. Nejrychleji se naopak ekonomická úroveň v porovnání s průměrem zemí EA12 zvyšuje v pobalských sáech, po roce 2011 však empo jejich reálné konvergence výrazně zpomalilo. V České republice dosáhla ekonomická úroveň HDP na obyvaele při přepoču pomocí běžné pariy kupní síly v roce 2012 přibližně PPS, což odpovídalo 74 % ekonomického výkonu EA12. Po období konvergence, kdy se v leech 2000 až 2007 relaivní ekonomická úroveň České republiky v porovnání se zeměmi EA12 zvýšila o 13 p.b., dochází od roku 2010 ke sagnaci či pouze velmi mírnému růsu relaivní ekonomické úrovně. Ta nicméně v roce 2011 převýšila ekonomickou úroveň Řecka a opakovaně aké Porugalska. Alernaivní přepoče HDP na obyvaele prosřednicvím běžného směnného kurzu bere v úvahu ržní ocenění měny a z něho vyplývající různou úroveň cenových hladin. Teno ukazael v případě ČR činil v roce 2012 cca EUR, edy polovinu úrovně EA12. Vzhledem k očekávanému růsu reálného HDP, jež by měl převýši růs v zemích EA12, a mírnému zhodnocení CZK předpokládáme posupné mírné zvyšování absoluní i relaivní úrovně. Pokud jde o srovnání cenových hladin, v ČR se v roce 2012 komparaivní cenová hladina HDP snížila o 2 p.b. a dosáhla ak 68 % průměru EA12. Očekávaná sagnace cenové hladiny v leech 2013 a 2014 by měla napomoci k udržení konkurenceschopnosi české ekonomiky. 39