Další formy mezinárodních finančních transferů. Doc.Ing.Lubomir Civín, CSc.,MBA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Další formy mezinárodních finančních transferů. Doc.Ing.Lubomir Civín, CSc.,MBA"

Transkript

1 Další formy mezinárodních finančních transferů Doc.Ing.Lubomir Civín, CSc.,MBA

2 Struktura kursu!!"#$%&'()*%*+",'*-'./0(1+".()23*4(%(2)*5%6"*#"781#9* "=23".7*!?'/0(1+".()*A"3>=>*6%A0$1,7*%*0(&'#92*! B%,C)*D"+->*-'/0(1+".()23*4(%(8()23*$+%(#D'+;*! B'&0/"&E*+'/'+&>*!?F("&E*67+/>**! B'&0/"&E*$+3>*%*"A'+%2'*(%*-'/0(1+".()23*.'&0/"&:23*$+/)23*! G0,%(2"&1()*-'/0(1+".()23*4(%(8()23*$+%(#%62)*%*&(F5C)* '6"("-0261*+"&("&13%**!?F("&1*%*.'&0/"&1*A",096%*#$1$;*! *

3 OBSAH 1. Mezinárodní uvěrové vztahy a úvěrová schemata 2. Granty, dary, mezistátní finanční pomoc a mezinárodní podpůrné progamy 3. Ostatní finanční transfery států 4. Mezinárodní pohyby pracovní síly a jejich vliv na mezinárodní finance 5. Mezinárodní finanční transfery soukromých osob

4 Mezinárodní uvěrové vztahy

5 Mezinárodní uvěrové vztahy Mezinárodní úvěrování představuje mezinárodní převod bankovního kapitálu na úrovni ekonomických vztahů mezi zeměmi, které jsou spojené s převodem zdrojů (měna, komodita) v čase na základě splnění následujících pěti podmínek:

6 Mezinárodní uvěrové vztahy 1. Návratnost - investovaný kapitál by měl být po čase, na který je poskytnut, vrácen v plné výši; 2. Platební schopnost - země dlužník platí za použití úvěru úrokovou procentuální kompenzaci (velikost je stanovena v dohodě) do země věřitele; 3. Pohotovost - úvěr se převede na používání u dlužníka po určitou dobu (to je stanoveno ve smlouvě o úvěru); 4. Účelovost použití - mezinárodní úvěr se poskytuje většinou na předem stanovené a schválené vládní programy (financování z různých odvětví výroby, zemědělství ap); 5. Bezpečnost - splátka úvěru je jištěná (vládní) zárukou.

7 Mezinárodní uvěrové vztahy Objektem mezinárodního úvěrování jsou peněžní zdroje. Subjektem bývají: soukromé podniky (firmy, banky), mezinárodní (regionální) úvěrové organizace, vlády, oficiální orgány.

8 Mezinárodní uvěrové vztahy Úvěrové peníze v rozvíjejících se tržních ekonomikách mají určité vlastnosti. Základní část mezinárodních veřejných úvěrů je poskytována ve formě měkkých úvěrů, dotací a grantů na základě mezivládních dohod. Možnost přijímání úvěrů v rámci preferenčních úrokových sazeb je ovlivněna takovými faktory, jako jsou: stupeň ekonomické úrovně rozvoje; politické faktory a dohody strategické cíle a záměry zkušenost s hospodářskou krizí.

9 Mezinárodní uvěrové vztahy Dlužnické země lze rozdělit na tři základní skupiny: země se silně rozvinutým hospodářstvím a země s poměrně rozvinutým hospodářstvím. málo rozvinuté země pro než nejsou zdroje soukromého původu přístupné a proto musí používat oficiální zdroje protože vysoká cena a striktnost tržních úvěrových podmínek je činí pro ně nedostupnými.

10 Mezinárodní uvěrové vztahy Navíc země s nízkým stupněm rozvinutosti ekonomike budí u investorů nedůvěru z důvodu nedokonalé legislativy a nekonzistentní vnitřní politiky. Státy se spíše vyspělejší ekonomikou jsou schopny se úvěrovat ze soukromých mezinárodních zdrojů. Ekonomika těchto zemí je charakteristiká určitým stupněm rozvinutosti a integrací do systému světových finančních trhů.

11 Mezinárodní uvěrové vztahy Základním důvodem, pro realizaci mezinárodní úvěrování je požadavek zemí s tranzitivní a rozvojovou ekonomikou na získání dodatečných prostředků pro výrobu a ekonomický rozvoj. Obecný proces globalizace se odráží v intenzivním rozvoji hospodářské spolupráce mezi zeměmi zeměmi s rozvinutou a zeměmi s tranzitivní či rozvojovoou ekonomikou.

12 Mezinárodní uvěrové vztahy Charakteristickým rysem ekonomiky zemí, které se orientují na rozvoj tržního hospodářství je neschopnost jejich vnitřních bankovních systémů zajistit včasné a dlouhodobé financování jejich rozvojových záměrů. To je spojeno s nedostatkem vnitřních zdrojů investic v zemi. V tomto případě pak vznikají požadavky na mezinárodní komerční anebo státní zahraniční úvěr.

13 Mezinárodní uvěrové vztahy Mezinárodní transfery úvěrového kapitálu se realizují ve dvou základních formách: - jako úvěrové transakce mězinárodních soukromých finančních institucí (nejčastěji nadnárodních bank) - jako úvěrové transakce státních či mezistátních finančních institucí

14 Mezinárodní uvěrové vztahy Mezinárodní úvěrové transfery soukromých institucí se rozvinuly zejména v souvislosti s rozvojem euroměnových obchodů po 2. světové válce. Hlavní příčiny dynamického rozvoje byly: rozšiřování bankovních služeb pro potřeby TNC, které potřebují vytvářet depozita a získavat úvěry v různých světových měnách možnost obcházení domácích úrokových, úvěrových a devizových omezení, které jsou (byla) uvalována na operace v domácích měnách nižší náklady při vytváření depozit v euroměnách (nejsou pojišťovány, nemusí se držet vůči nim rezervy) což umožňuje vyšší depozitní a nižší zápůjční úrokové sazby

15 Mezinárodní uvěrové vztahy Úvěrové a depozitní operace obvykle vykonávají příslušná oddělění obchodních bank, anebo evrobanky, které vznikají jako pobočky multinacionálních bank, často umisťované v tzv. off shorových územích Specifickou formou úvěrování je obchodování s eurobondy Europůjčky od bank jsou získávány na mezibankovním trhu s eurodepozity. Obchodování na tomoto trhu je obdobný jako na devizových trzích (dvoucestná kotace úrokové míry)

16 Mezinárodní uvěrové vztahy Eurobanky se při úvěrování orientují zejména na poskytování úvěrů ve formě roll-over kreditů vládám a TNC roll-over kredit je specifický typ dlouhodobého obnovujícího se úvěru při pohyblivé úrokové sazbě, která se mění v 3-6 měsičních intervalech v závislosti od LIBORu

17 Mezinárodní uvěrové vztahy Eurobanky jsou schopny operovat na finančních trzích s užšími spready než domácí banky. Je to v důsledku toho, že nemusí držet povinné minimální rezervy, nepodléhají regulaci a dohledu, nemusí pojišťovat vklady a často operují v daňových rájích. Koexistence s bankami na domácích trzích se dána orientací na specifické operace velkoobchodního charakteru zameřené na TNC,vlády a centrální banky. Většina euroúvěrů je poskytována jako syndikované půjčky, což umožňuje diverzifikaci úvěrového rizika mezi více věřitelů. Většinou jsou to úvěry mezi 1-5 lety lety

18 Mezinárodní uvěrové vztahy Obecným problémem euroúvěrů je jejich nižší likvidita. Proto se rozvinul sekundární trh v euroúvěry, kde dochází ke změnám věřitele (tzv. novation), anebo alespoň převodu inkasa úroků a jistiny na třetí osobu bez změny původního věřitele (tzv. assignment). Možné jsou rovněž různé swapové operace (asset for asset swap, asset for cash swap)

19 Mezinárodní uvěrové vztahy Specifickou formou mezinárodnícho úvěrování jsou úvěry poskytované státními příp. mezistátními finančními institucemi. Nejznámějšími jsou MMF, Skupina Světové banky (IBRD, IDA, IFC), BIS, EBRD, EIB a další regionální rozvojové banky.

20 Mezinárodní uvěrové vztahy mezistátních institucí Tyto úvěry členíme na: krátkodobé (MMF, BIS) střednědobé (MMF, WB, EBRD atd.) dlouhodobé (WB, EBRD, atd.)

21 Mezinárodní uvěrové vztahy Většina těchto úvěrů ( zejména od MMF) je spojená s realizací hospodářské anebo monetární politiky států. Jedná se jak o úvěry na vyrovnávání platebních bilancí, velkých výkyvů na trzích komodit, dočasných krizových opatření, podporu nejchudších zemím, strukturální adaptaci transformujících ekonomik, případně ekonomik v hluboké finanční krizi.

22 Mezinárodní uvěrové vztahy Dlouhodobé úvěry skupiny WB poskytují zdroje na financování velkých projektů rozvojových zemí zaměřených a nastartování či udržování ekonomického a sociálního rozvoje tržních ekonomik a to na jak úrovni státního sektoru (IBRD), soukromého sektoru (IFC), či nejchudších zemí světa za specifických výhodných podmínek (IDA).

23 Mezinárodní uvěrové vztahy Mezinárodní úvěrování má velký význam, ale jeho roli nelze hodnotit jednoznačně. Je mnoho zemí, které se na základě vnějších finančních zdrojů poskytnutých pro rozvoj ekonomiky dosáhly úspěch. Ale často je možné se setkat i s příklady, které i navzdory velkým mezinárodní úvěrům, které by mohly státu napomoci provést kvalitativní krok vpřed ve vývoji ekonomiky tyto předpoklady nesplnily a došlo k úvěrovému selhání.

24 Mezinárodní uvěrové vztahy Základní důvody selhání mezinárodních úvěrů: důsledky hospodářské krize; neúčelové použití úvěrových zdrojů; narušení vzájemných úrokových a devizových sazeb vznkající při změnách vývoje na světových trzích ve vztahu k přepočtu měn na základě dohod (vede ke ztrátám dlužníka).

25 Granty, dary, mezistátní finanční pomoc a mezinárodní podpůrné progamy

26 Mezistátní finanční pomoc Jedna z institucí skupiny WB Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association IDA), se snaží zabezpečit dostupnost finančních prostředků pro nejchudobnější země světa. Dělá se to formou nízko úročných půjček a grantů do vzdělání, zdravotnictví, infrastruktury, komunikací a dalších oblastí těchto zemí.

27 Oficiální rozvojová pomoc Tyto země by nebyly schopné zajistit si financování svých výdajů na meznárodních finančních trzích za podmínek, které by umožnily jejich splácení. Proto jsou podmínky úvěrů v podstatě blízké daru (i když je požadovaná návratnost, díky délce - až 40 let a nízkým až nulovým úrokům) se jedná o částečně neekvivalentní transfer finančních fondů.

28 Oficiální rozvojová pomoc Určitá část prostředků této instituce je dokonce poskytována přímo ve formě grantů, tj. nevrané hospodářské pomoci určené na financování neziskových projektů ze sociální oblasti (zdravotnictví, školství, apod.) Zdroje ODA jsou pravidelně doplňovány ze strany nejvyspělejších zemí světa.

29 Oficiální rozvojová pomoc Počátky rozvojové politiky, jedné z oblastí veřejné politiky, jsou spojeny s procesem dekolonizace po r a také s naplňováním Článku 55 Charty Spojených národů, formulujícího závazek prosazovat vyšší životní úroveň, plnou zaměstnanost a podmínky hospodářského a sociálního pokroku a rozvoje. Od r. 1960, kdy přibližně 50% světové populace žilo v absolutní chudobě, vyhlásilo Valné shromáždění OSN pět rozvojových dekád OSN pro konkrétní zaměření mezinárodních akcí podporujících rozvoj, v posledních letech toto probíhá prostřednictvím rámce rozvojové politiky stanoveného Deklarací tisíciletí OSN z r. 2000

30 Oficiální rozvojová pomoc V r založili hlavní poskytovatelé rozvojové pomoci v rámci činnosti dnešní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Skupinu pro rozvojovou pomoc (dnes Výbor pro rozvojovou pomoc, Development Assistance Committee DAC). Hlavním úkolem DAC tehdy bylo shromažďovat údaje o tocích pomoci. Se zvětšením rozsahu podpůrných programů a zvýšením počtu podporovaných zemí v 70. a 80. letech však DAC začal věnovat pozornost také prosazování osvědčené praxe a standardů pro řízení rozvojové pomoci.

31 Oficiální rozvojová pomoc DAC představuje hlavní fórum největších bilaterálních dárců, kteří se snaží zvýšit účinnost společného úsilí v oblasti podpory udržitelného rozvoje. Výbor měl původně 9 členů (Belgie, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Portugalsko, Spojené království, Spojené státy americké a Komise Evropského hospodářského společenství); v současnosti má 23 členů a těsně spolupracuje s dalšími klíčovými mezinárodními dárci (např. OSN, skupina Světové banky) ale i jinými bilaterálními poskytovateli podpory vně DAC

32 Oficiální rozvojová pomoc Oficiální rozvojová pomoc je obvykle členěna na dvě základní kategorie: Humanitární (krizovou) pomoc (Humanitarian (Crisis) Aid) a Rozvojovou spolupráci (Development Cooperation). Rozvojová spolupráce je relativně nový pojem zdůrazňující rovnocenné postavení mezi příjemcem a poskytovatelem pomoci. Dříve se obvykle používal anglický pojem Development Assistance (Aid)

33 Oficiální rozvojová pomoc Definice oficiální rozvojové pomoci (Official Development Assistance, ODA) byla poprvé formulována v r s cílem odlišit ODA od ostatních oficiálních toků. Podle poslední definice ODA, kterou DAC publikoval jde o pomoc, která: je poskytována oficiálními agenturami (národními a/nebo místními orgány veřejné správy), je realizována s hlavním cílem podporovat ekonomický rozvoj a prosperitu rozvojových zemí, má povahu spolufinancování (zahrnuje složku grantu ve výši min. 25%).

34 Oficiální rozvojová pomoc Cílem OSN uváděným od r je, aby každá hospodářsky vyspělá země postupně zvyšovala svoji oficiální rozvojovou pomoc rozvojovým zemím a vyvíjela maximální úsilí o dosažení minimální čisté částky ve výši 0,7% svého hrubého domácího produktu v tržních cenách.... DAC a jeho členské země již tento cíl oficiálně schválily.

35 Mezistátní finanční pomoc Granty zameřené na realizaci různých typů projektů v oblasti ekonomického i sociálního rozvoje poskytují i jiné (regionální) instituce jako EK, EBRD, EIB zemím v regionech ve kterých působí, přičemž tím sledují zejména politické a hospodářské cíle v daných regionech (např. předvstupní fondy EU).

36 Mezistátní finanční pomoc Finančně výhodné úvěry, granty, oficiální rozvojová pomoc a podobné finanční transfery zavádějí do finančních vztahů určité netržní prvky. Promítají se rovněž do platební bilance zemí poskytovatelů i příjemců a mají určitý vliv i na jejich vývoj, případně i řešení některých problémů státních rozpočtů

37 Mezistátní finanční pomoc Jedním z nástrojů mezinárodní finanční pomoci s přímým vlivem na platební a majetkovou bilanci států a rovněž na státní rozpočet je odpuštění zahraničních dluhů. Odpuštění dluhů patří k oficiálním rozvojovým cílům tisíciletí z roku Jedná se o rozšíření programu oddlužování těžce zadlužených chudých zemí (HIPC) a zrušení jejich oficiálních bilaterálních dluhů a zajištění velkorysejší oficiální rozvojové pomoci (ODA) zemím, jež vykazují zřetelné výsledky v boji proti chudobě

38 Mezistátní finanční pomoc K odpuštění dluhů již došlo nebo v blízké budoucnosti dojde ve většině zemí z celkového počtu 41 států zařazených do skupiny (HIPC). Tím tak bude zrušeno více než 90 procent jejich vnějších dluhů. V řadě rozvojových zemích vynaložili více prostředků na správu dluhů než na zdravotnictví nebo na vzdělání.

39 Vývoj toků oficiálních rozvojových financí ( ) Oficiální rozvojové finanční transfery do rozvojových zemí stále ceny roku 2010 v mld.usd OFFICIAL DEVELOPMENT FINANCE (ODF) Oficiální rozvojová pomoc Bilaterální dárci Multilaterální organizace Ostatní rozvojové finanční toky Bilaterální dárci Multilaterální organizace Křižová kontrola toků Celkové of which: Bilateral grants Zdroj: Statistics on resource flows to developing countries, OECD - DAC, Decembre 2012

40 Vývoj ODA podle forem průměr rage USD million průměr ODA celkem Biletarální ODA Všeobecná rozppočtová podpora Zákkladní porpory MGO Investiční projekty Granty na odpuštění gluhů Administrativní náklady Ostatný výdaje dárců (a) Příspěvky mezinárodním institucím UN EU IDA Regionální rozvojoové banky Ostatní oficiální toky Bilateralní Multilateralní Soukromé Přímé investice Bilateralní portfolio investice Multilateralní portfolio investice Exportní úvěry Cisté granty NGO Uhrnné čisté toky v cenách a směnných kursech roku 2010 (b) a) Includes devepment awareness and refugees in donor countries. b) Deflated by the total DAC deflator. Zdroj: Statistics on resource flows to developing countries, OECD - DAC, December 2012

41 Ostatní finanční transfery států

42 Ostatní finanční transfery států Kromě kapitálových a obchodních plateb vznikají rovněž další formy peněžních transferů mezi domácí a zahraniční ekonomikou, které samozřejmě zprostředkuje sféra mazinárodních financí

43 Ostatní finanční transfery států Nejdůležitějšími formami mezinárodních finančních mimo mezinárodní obchod a pohyb kapitálu transferů jsou: vojenské výdaje v souvislosti s vojenskými (válečnými) aktivitami v zahraničí výdaje států na zahraniční diplomatická a konzulární zastoupení příspěvky mezinárodním organizacím platby penzí a dalších dávek zahraničním rezidentům

44 Mezinárodní pohyby pracovní síly a jejich vliv na mezinárodní finance

45 Migrace a mezinárodní finance Migrační procesy je možné vnímat jako indikátor stavu rozvoje ve světě, který se trvale proměňuje. Migrace obyvatelstva je stará jako lidstvo samo, přičemž migrační proudy vždy představovaly jeden z nejdynamičtějších rysů všech velkých civilizací. Podle odhadů Populační divize Spojených národů (UNPD), počet migrantů v roce 2010 dosáhl počtu cca 214 milionů (3 % světové populace), což je o 38 milionů více ve srovnání s odhady pro rok 2000, přičemž však podíl mezinárodních migrantů na světové populaci se téměř nezměnil (data z UNPD 2010).

46 Migrace a mezinárodní finance Stále větší pozornost v migračních a rozvojových studiích je věnována význam remitencí, jako dalšího nebo alternativního nástroje rozvoje. Problematikou se zabývá celá řada odborných studií a většina z nich považuje remitence nebo mezinárodní migraci obecně za účinný prostředek pro rozvoj ekonomicky chudých zemí, především jejich venkovských oblastí

47 Migrace a mezinárodní finance Remitence představuje transfery peněz nebo zboží od migrantů, kteří pobývají v zahraničí. Mezinárodní měnový fond (IMF) ve svých statistikách pro vymezení pojmu remitence uvádí tři typy remitencí, přičemž obecnou tendencí v odborné literatuře je používat pojmu remitence ve smyslu první kategorie

48 Migrace a mezinárodní finance Nejširší obsah pojmu představují následující tři skupiny transferů: remitence pracovníků (workers remittances) - pocházejí od pracovníků, kteří zůstávají v zahraničí rok nebo déle, zaměstnanecké kompenzace (compensation of employees) - transakce pocházející od osob, které zůstávají v zahraničí méně než jeden rok, a migrační transfery (migrants transfers) transfery zboží a financí související s přeshraniční migrací.

49 Migrace a mezinárodní finance Remitence v peněžní formě jsou zasílány prostřednictvím velkého množství různých transferových (převodních) mechanismů. Předpokládá se, že existuje celkem sedm metod převodu remitencí. 1. Elektronický převod peněz v hotovosti 2. Elektronický převod peněz z jednoho konta na jiné konto 3. Převod peněz za pomocí elektronických (čipových) karet 4. Převod peněz na základě dokumentů vyrobených z papíru (př. šeky, bankovní směnky, peněžní poukázky) 5. Neformální převodní systém peněz (Informal value transfer systems - IVTS) 6. Osobní kurýři 7. Remitence v naturáliích

50 Migrace a mezinárodní finance Motivy zasílat remitence do zemí migrantova původu lze rozdělit do pěti základních skupin: - remitence související s altruistickým chováním vůči rodinám, které zůstaly v zemi původu, - remitence určené k dorovnání spotřeby u rodiny a sloužící k diverzifikaci příjmů a rizik, - remitence sloužící k úsporám a splnění specifických cílů, jako je postavení domu nebo k začátku podnikání, - remitence ve smyslu pojišťovacího nástroje ze strany migranta k uchování rodinných vazeb a to v případě, pokud v nové destinaci něco funguje špatně, a - remitence sloužící k zaplacení dluhů vzniklých rozhodnutím migrovat.

51 Migrace a mezinárodní finance Vývoj podílu remitencí na HDP skupin zemí Zdroj: Světová banka 2011

52 Migrace a mezinárodní finance Důvody nebývalého zájmu o remitence (a další výhody plynoucí z procesů mezinárodní migrace) jako potenciálního nového institucionalizovaného nástroje boje proti chudobě jsou různé. Mezi ty nejzákladnější patří snižování poskytování oficiální rozvojové pomoci (ODA) v jejím poměru vůči hrubému národnímu důchodu (Gross National Income - GDI) v předcházejících desetiletích a především nízká efektivita ODA. Mezi další důvody můžeme zařadit zvyšující se objem prostředků zasílaných formou remitencí do ekonomik zdrojových zemí migrace a obecné předpoklady jejího efektivnějšího zacílení, než je tomu u ODA.

53 Migrace a mezinárodní finance Odhady objemu remitencí proudící do rozvojových zemí mld. USD

54 Migrace a mezinárodní finance Světová banka dále odhaduje že, objem transferovaných prostředků formou remitencí představuje více než dvojnásobek částky, kterou rozvojové země dostávají každý rok v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA) a více než polovinu z toho, co získají formou přímých zahraničních investic (FDI). To potvrzuje význam remitencí jako důležité součástí komplexu mezinárodních finančních transferů v rámci dnešního světového hospodářství.

55 Migrace a mezinárodní finance V současnosti je objem remitencí vyšší než je objem oficiální rozvojové pomoci. To potvrzuje význam remitencí jako významné součástí komplexu mezinárodních finančních transferů v rámci dnešního světového hospodářství.

56 Finanční transfery soukromých osob

57 Finanční transfery soukromých osob S remitencemi jsou spjaty i další formy mezinárodncích finančních transferů soukromých osob, které mívají často podobný obsah i formu. Mezi ně se řadí zejména následující formy soukromých finančních transferů:

58 Finanční transfery soukromých osob 1. Osobní vklady nebo investice 2. Transfery v rámci rodiny, podpory, dary a dědictví 3. Charitativní dary 4. Kolektivní investice směřující do rozvoje 5. Daně a odvody 6. Starobní a jiné typy důchodů 7. Transfery sloužící k sociálnímu zabezpečení 8. Ostatní transfery soukromých osob

59 Finanční transfery soukromých osob 1. Osobní vklady nebo investice - jedná se o peněžní transfery určené pro vlastní použití (investiční činnost, spotřebu, obchodní rozvoj, výstavbu domova, zakoupení půdy, úspory a další) v jiné zemi, které nezískaly oficiální statut obchodních a kapitálových transakcí (většinou k užití s časovým posunem). 2. Transfery v rámci rodiny jedná se o transfery prostředků rodinným příslušníkům nebo přátelům do zahraničí. Jedná se většinou o jednorázově (dary, dědictví) nebo pravidelně zasílané prostředky ve formě dobrovolné podpory (např. výživné) anebo soudně určené (např. alimenty), které slouží k zabezpečení určitých potřeb, spotřebě, vzdělání, zdravotní péči rodinných příslušníků. O využití těchto zdrojů rozhodují jejich příjemci.

60 Finanční transfery soukromých osob 3. Charitativní dary jsou to dary určené pro charitativní účely, církve, zdravotnické, vzdělávací a sociální instituce. 4. Kolektivní investice směřující do rozvoje nejčastěji se jedná o transfery prostředků pocházejících od nevládních organizací, či skupin jednotlivců které by měly směřovat do rozvoje komunity v přijímajících zemích

61 Finanční transfery soukromých osob 5. Daně, poplatky a odvody jedná se o povinné odvody vládním/veřejným institucím z důvodu zajištění vzdělání či zdravotnické, či sociální péče pro členy rodiny v zahraničí. Zároveň se sem započítávají dobrovolné transfery a zaplacené daně 6. Starobní a jiné důchody získané jako nárok za práci v zahraničí transferované do jiné země

62 Finanční transfery soukromých osob 7. Transfery sloužící k sociálnímu zabezpečení (často se jedná o jejich kombinaci ) sem se počítají regulérní transfery od bývalých zaměstnavatelů, penzijních fondů a vlád zemí (destinací), kde byl migrant zaměstnaný. 8. Ostatní peněžní transfery - u kterých nelze přesně identifikovat účel úhrady do zahraničí (úhrady třetím osobám v rámci osobních závazkových vztahů a pod.)

63 Finanční transfery soukromých osob S roustoucí internacionalizací a globalizací, mobilitou studentů, pedagogů, zahraničních manželství, spojování rodin, atd. narůstá objem i pestrost těchto forem mezinárodních finančních transakcí.

64 Literatura Durčáková, Mandel: Mezinárodní finance, Praha kap

65

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Motivy mezinárodního pohybu peněz

Motivy mezinárodního pohybu peněz MEZINÁRODNÍ FINANCE Základní definice Mezinárodní finance chápeme jako systém peněžních vztahů, jejichž prostřednictvím dochází k pohybu peněžních fondů v mezinárodním měřítku (mezi domácími a zahraničními

Více

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven?

Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU)

OBECNÉ ZÁSADY (2014/647/EU) 6.9.2014 L 267/9 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. června 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2014/21) (2014/647/EU) VÝKONNÁ RADA

Více

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce

11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce 11. Přednáška Světová banka, mezinárodní finanční instituce Světová banka (SB) = World Bank (WB) = Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj = International Bank for Reconstruction and Development (IBRD)

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

OBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny. Přílohy I a II obecných zásad ECB/2013/23 se nahrazují textem uvedeným v příloze těchto obecných zásad.

OBECNÉ ZÁSADY. Článek 1. Změny. Přílohy I a II obecných zásad ECB/2013/23 se nahrazují textem uvedeným v příloze těchto obecných zásad. 15.6.2018 L 153/161 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/861 ze dne 24. dubna 2018, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/23 o vládní finanční statistice (ECB/2018/13) VÝKONNÁ

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. E-mail: zeman@fbm Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ Ing. Václav Zeman E-mail: zeman@fbm fbm.vutbr.cz 9. červenec 2007 Přednáška č. 1 Banka a její funkce ve finančním systému Obchodování s

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí roku 2004 podává následující tabulka: mil. Kč. Výpůjčky (a) Stav B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu Celkový státní dluh dosáhl ke konci září nominální hodnoty 589,3 mld Kč a proti stavu na začátku letošního roku se zvýšil o 96,1 mld Kč, tj. o 19,5 % (schválený

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických osob

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v čtvrtletí 2015 (mil. Kč) Výpůjční operace

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v čtvrtletí 2015 (mil. Kč) Výpůjční operace II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,0 mld. Kč, tj. o 624 mil. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 6,6 mld. Kč, zatímco

Více

Zahraniční platební styk a Mezinárodní měnové a finanční instituce

Zahraniční platební styk a Mezinárodní měnové a finanční instituce VY_32_INOVACE_BAN_120 Zahraniční platební styk a Mezinárodní měnové a finanční instituce Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1

Mezinárodní finanční instituce. Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Mezinárodní finanční instituce Ing. Miroslav Sponer, Ph.D. - Základy financí 1 Základní definice Mezinárodní měnový systém je souhrnem vzájemných vazeb mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých zemí

Více

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. 2. Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty. FINANČNÍ SYSTÉM systém finančních trhů, který umožňuje přemísťovat finanční prostředky od přebytkových subjektů k deficitním subjektům pomocí finančních

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů

Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra národního hospodářství Veřejné finance Charakteristika jednotlivých veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů 2. přednáška 10. března 2008 Soustava veřejných

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty

Veřejné rozpočty. Blok IV. Veřejné rozpočty Veřejné rozpočty Blok IV. Veřejné rozpočty Podstata, funkce, rozpočtové zásady Rozpočtová pravidla, rozpočtová soustava, rozpočtový proces Příjmy státního rozpočtu Výdaje státního rozpočtu Struktura státního

Více

Ministerstvo financí Čj.: MF /2018/ Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv

Ministerstvo financí Čj.: MF /2018/ Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Ministerstvo financí Čj.: MF 15 115/2018/1104-60 F. Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Očekávaný vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených ustanovením 36 zákona č. 218/2000

Více

Předmluva k 3. vydání 11

Předmluva k 3. vydání 11 Předmluva k 3. vydání 11 I. oddíl CENTRÁLNÍ BANKA A BANKOVNÍ SYSTÉM 13 1. Bankovní systém 15 1.1 Vymezení a charakteristika bankovního systému 15 1.2 Univerzální a specializované bankovní systémy v tržních

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Obsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XV

Obsah. Úvod... VII. Seznam obrázků... XV. Seznam tabulek... XV Úvod... VII Seznam obrázků... XV Seznam tabulek... XV 1. Peníze... 1 1.1 Historie vzniku peněz, jejich funkce a charakteristika... 1 1.2 Funkce peněz... 4 1.3 Vlastnosti peněz a trh peněz... 5 1.4 Úroková

Více

Zásady investiční politiky hl. m. Prahy při zhodnocování volných finančních prostředků

Zásady investiční politiky hl. m. Prahy při zhodnocování volných finančních prostředků Příloha č. 1 k usnesení Rady č. 1253 ze dne 30. 8. 2011 Zásady investiční politiky hl. m. Prahy při zhodnocování volných finančních prostředků ) Základní principy strategie při zhodnocování dočasně volných

Více

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte

Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných rozpočtů a mimorozpočtových fondů Financují netržní činnosti státu a územní samosprávy Část HDP, kte Veřejné výdaje (Veřejné finance ekonomické souvislosti) Alena Kopfová Katedra finančního práva a národního hospodářství, kanc. 122 Alena.Kopfova@law.muni.cz Veřejné výdaje Vztahy rozdělení a užití veřejných

Více

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby

Bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu v druhovém členění rozpočtové skladby Strana 1 P Ř Í J M Y Daně z příjmů fyzických osob v tom: Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmů fyzických

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika

Základy ekonomie. Monetární a fiskální politika Základy ekonomie Monetární a fiskální politika Monetární politika - cíle a nástroje Cíl: Monetární politika = působení na hospodářství z pozice centrální banky jako podpora a doplněk k fiskální politice

Více

Mezinárodní pohyb kapitálu

Mezinárodní pohyb kapitálu Mezinárodní pohyb kapitálu Nejjednodušší definice kapitálu říká, že jsou to peníze, které přinášejí další peníze. Kapitálem rozumíme vše, co vkládáme do výroby proto, aby vznikly další hodnoty. Rozlišujeme:

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu Státní dluh se v 1. čtvrtletí 2016 zvýšil z 1 673,0 mld. Kč na 1 694,7 mld. Kč, tj. o 21,7 mld. Kč, resp. 1,3 %, přičemž vnitřní státní dluh vzrostl o 21,8 mld. Kč a korunová hodnota

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z EKONOMIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z EKONOMIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z EKONOMIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně správní činnost denní

Více

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO

Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO Hospodářský rozvoj II. Vladan Hodulák Osnova Nástup neoliberalismu Problémy strategie nahrazování dovozu Východoasijský model Ekonomické reformy v RZ RZ a WTO Nástup neoliberalismu Strukturalismus ovlivňoval

Více

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MEZINÁRODNÍ FINANCE Metodický list číslo 1

Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu MEZINÁRODNÍ FINANCE Metodický list číslo 1 Metodické listy pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Platební bilance, devizový trh a devizový kurs Cíl: Seznámit posluchače se základními pojmy mezinárodních

Více

Vnější dluh Středně- a dlouhodobé dluhopisy vydané na zahraničních trzích

Vnější dluh Středně- a dlouhodobé dluhopisy vydané na zahraničních trzích II. Vývoj státního dluhu Státní dluh se v 1. 3. čtvrtletí 2016 snížil z 1 673,0 mld. Kč na 1 660,1 mld. Kč, tj. o 12,9 mld. Kč, resp. 0,8 %, přičemž vnitřní státní dluh poklesl o 12,3 mld. Kč a korunová

Více

OBECNÉ ZÁSADY. OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 25. července 2013 o vládní finanční statistice. (přepracované znění)

OBECNÉ ZÁSADY. OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 25. července 2013 o vládní finanční statistice. (přepracované znění) L 2/12 Úřední věstník Evropské unie 7.1.2014 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 25. července 2013 o vládní finanční statistice (přepracované znění) (ECB/2013/23) (2014/2/EU) RADA

Více

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS Komerční banka dosáhla podle mezinárodních účetních standardů za tři čtvrtletí roku 2002 nekonsolidovaného čistého zisku ve výši 6 308 mil. Kč. Návratnost kapitálu (ROE) banky činila 30,7 %, poměr nákladů

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

(ECB/2013/23) (2014/2/EU) (Úř. věst. L 2, , s. 12)

(ECB/2013/23) (2014/2/EU) (Úř. věst. L 2, , s. 12) 02013O0023 CS 01.09.2018 001.001 1 Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění

Více

Mezinárodní obchodní právo. martina.sudrichova@vsfs.cz KH: ÚT 14,00 15,00

Mezinárodní obchodní právo. martina.sudrichova@vsfs.cz KH: ÚT 14,00 15,00 Mezinárodní obchodní právo 02.04.2009 2. přednáška Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz KH: ÚT 14,00 15,00 1. Přednáška: Mezinárodní obchodní právo: Právní normy z hlediska smluvních vztahů

Více

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Česká exportní banka Česká banka pro český export. Transfer technologií do zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří a podpora podnikání 17.9.

Česká exportní banka Česká banka pro český export. Transfer technologií do zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří a podpora podnikání 17.9. Česká exportní banka Česká banka pro český export Transfer technologií do zemí Afriky, Karibiku a Tichomoří a podpora podnikání 17.9.2015, MSV Brno Vládní program na podporu exportu České republiky MPO

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA

EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA L 276/32 Úřední věstník Evropské unie 17.10.2008 II (Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné) OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Vydána dne 28. srpna 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Na Příkopě 858/20 111 21 Praha 1 UniCredit Bank Czech Republic, a.s., IČ 64948242,

Více

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Bulharsko? Přemýšlejte o něm Bulharsko? Přemýšlejte o něm Martin Vacek ředitel pobočky PETERKA & PARTNERS v Sofii www.peterkapartners.com Pár ekonomických dat za 2. čtvrtletí roku 2008 Růst HDP ve výši 7,1 % Růst domácí poptávky ve

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Financování ochrany životního prostředí doc. Ing. Alena OULEHLOVÁ, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta vojenského leadershipu Katedra krizového řízení Kounicova 65 662 10 Brno

Více

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 21. září 2016 č. 831

USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY. ze dne 21. září 2016 č. 831 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 21. září 2016 č. 831 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 a k návrhům střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2018

Více

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí 2009 podává následující tabulka: Půjčky. Stav (a)

Přehled o vývoji státního dluhu v čtvrtletí 2009 podává následující tabulka: Půjčky. Stav (a) B. ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU 1. Vývoj státního dluhu V 1.-3. čtvrtletí 2009 došlo ke zvýšení státního dluhu o 167,9 mld. Kč z 999,8 mld. Kč na 1 167,7 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 1.-3. čtvrtletí 2009

Více

aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb

aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb 5SVD2 3. PREZENTACE FINANČNÍ GRAMOTNOST Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti

Více

VII. Srovnání bilance rozpočtu se střednědobým rozpočtovým výhledem

VII. Srovnání bilance rozpočtu se střednědobým rozpočtovým výhledem VII. Srovnání bilance rozpočtu se střednědobým rozpočtovým výhledem 177 178 Srovnání bilance rozpočtu se SRV (v tis. Kč) Souhrnná bilance 2013 rozpočet 2013 Daňové příjmy 4 061 746,00 4 061 835,00 Nedaňové

Více

Sám o sobě, papírek s natištěnými penězy má malinkou hodnotu, akceptujeme ho ale jako symbol hodnoty, kterou nám někdo (stát) garantuje.

Sám o sobě, papírek s natištěnými penězy má malinkou hodnotu, akceptujeme ho ale jako symbol hodnoty, kterou nám někdo (stát) garantuje. Otázka: Finanční trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): sztrudy Vznik a význam peněz: Úplně na počátku byl směnný obchod neboli barter - zboží na zboží. Časem bylo ale těžší najít někoho, kdo by směnil právě

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Public debt in % GDP

Public debt in % GDP Public debt in % GDP Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy + tempo růstu HDP, úroková sazba D HDP

Více

N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2010 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování a pojišťovnictví VŠFS 1 Osnova 1.Platební bilance,

Více

II. Vývoj a stav státního dluhu

II. Vývoj a stav státního dluhu II. Vývoj a stav státního dluhu 1. Vývoj státního dluhu v letech 2000 až 2011 Období let 2000 až 2011 se vyznačovalo růstovým trendem státního dluhu, který byl způsoben především rozpočtovými schodky,

Více

TISKOVÁ KONFERENCE. Volksbank CZ, a.s. 16. dubna 2008, Tančící dům, Praha. Marketing

TISKOVÁ KONFERENCE. Volksbank CZ, a.s. 16. dubna 2008, Tančící dům, Praha. Marketing TISKOVÁ KONFERENCE Marketing 16. dubna 2008, Tančící dům, Praha Volksbank CZ, a.s. Obsah 2 Hospodářské výsledky Volksbank CZ v roce 2007 prezentuje: Johann Lurf, předseda představenstva 15 let Volksbank

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Ministerstvo financí září 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet a RUD 2017 listopad 2016 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů v roce 2016 a 2017 (vývoj daňových příjmů a jejich

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE)

VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE) VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE) A. Kapitálové trhy II. konzultant prof. Musílek 1. Analýza vývoje struktury

Více

Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc.

Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc. Finanční Trhy I. prof. Ing. Olřich Rejnuš, CSc. 15.9.2016 Michal Šrubař 1 Dvousektorový tokový diagram Zboží a služby konečné spotřeby Meziprodukty Platby za zboží a služby Produkční jednotky /Firmy/ Spotřebitelské

Více

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu 2. Základní vlivy působící na sestavení střednědobého výhledu rozpočtu na roky Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ KATEDRA EKONOMICKÝCH TEORIÍ PLATEBNÍ BILANCE Teze diplomové práce Vypracovala: : Bc. Kristýna Jandová Vedoucí diplomové práce: Ing. Eva Kaňková

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Veřejné výdaje. Obsah přednášky. Definice veřejných výdajů. Jak měřit veřejné výdaje. Vývoj veřejných výdajů od roku 1870

Veřejné výdaje. Obsah přednášky. Definice veřejných výdajů. Jak měřit veřejné výdaje. Vývoj veřejných výdajů od roku 1870 Obsah přednášky Veřejné výdaje Vývoj veřejných výdajů od roku 187. Funkce veřejných výdajů. Třídění veřejných výdajů rozpočtová skladba. Další formy vládních politik s fiskálními dopady Metodika GFS a

Více

Raiffeisenbank a.s. Ing. Ondřej Raba. produkty a služby pro podnikatele a firmy. Vedoucí útvaru řízení segmentu SME

Raiffeisenbank a.s. Ing. Ondřej Raba. produkty a služby pro podnikatele a firmy. Vedoucí útvaru řízení segmentu SME Raiffeisenbank a.s. produkty a služby pro podnikatele a firmy Ing. Ondřej Raba Vedoucí útvaru řízení segmentu SME Program Představení banky a finanční skupiny Raiffeisen. Produkty a služby pro podnikatele

Více

Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015

Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015 Soukromý sektor v rozvojovém rámci po roce 2015 Ivan Voleš, poradce prezidenta HK ČR pro mezinárodní vztahy a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Praha, 23. dubna 2014 Zapojení soukromého

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv

Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv Státní rozpočet 2018 priority, transfery do územních samospráv Ing. Irena Válková odbor 11 Státní rozpočet Irena.Valkova@mfcr.cz Východiska pro sestavení SR na rok 2018 Programové prohlášení vlády České

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

NÁVRH ROZPOČTU ÚSTECKÉHO KRAJE NA ROK 2011

NÁVRH ROZPOČTU ÚSTECKÉHO KRAJE NA ROK 2011 NÁVRH ROZPOČTU ÚSTECKÉHO KRAJE NA ROK 2011 Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2011 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem na období 2011 2015, s Rozpočtovými

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Příjmy Výdaje saldo: příjmy výdaje

Příjmy Výdaje saldo: příjmy výdaje Důvodová zpráva k bodu 7.2 Rozpočet Ústeckého kraje na rok 2018: Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2018 (dále jen návrh rozpočtu) je sestaven z návrhů rozpočtů jednotlivých odborů krajského úřadu.

Více

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu

Důvodová zpráva Střednědobý výhled rozpočtu Důvodová zpráva 1. Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních

Více

1. vlastní firma využívá trvale 2. cizí musí časem vracet (splácet) jiným subjektům ( bankám dodavatelům apod)

1. vlastní firma využívá trvale 2. cizí musí časem vracet (splácet) jiným subjektům ( bankám dodavatelům apod) Otázka: Financování podnikových činnosti Předmět: Ekonomie/Finance podniku Přidal(a): nikita Zdroje financování Zdroje financování členíme: podle formy jsou to: peněžní hotové peníze, pohledávky, devizy

Více

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh) Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah tématu : 1. Cíle a důvody realizace důchodové reformy. 2. Státní důchod (I. pilíř). 3. Základní fakta a mechanismus fungování důchodové

Více

Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv

Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Zpráva o očekávaném vývoji státních finančních aktiv a pasiv Očekávaný vývoj státních finančních aktiv a pasiv vymezených rozpočtovými pravidly (tj. 36 zákona č. 218/2000 Sb.) za léta 2011 až 2012 je souhrnně

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více