ŽENY A ČESKÁ SPOLEČNOST. Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŽENY A ČESKÁ SPOLEČNOST. Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15)"

Transkript

1 ŽENY A ČESKÁ SPOLEČNOST Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15) Otevřená společnost o.p.s. Centrum ProEquality březen 2010

2 ENY A ESKÁ SPOLENOST Hodnocení implementace Pekingské akní platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15) Otevená spolenost o.p.s. Centrum ProEquality bezen 2010

3 Publikace eny a eská spolenost: Hodnocení implementace Pekingské akní platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15) byla vydána za finanní podpory Friedrich-Ebert- Stiftung e.v. Prag. Vydává: Otevená spolenost o.p.s. Editorky: Bc. Petra Kubálková, Mgr. Tereza Wennerholm áslavská Autorský tým: Mgr. Michaela Appeltová; MUDr. Milena erná; Blanka Hanilová, PhD, JUDr. Barbara Havelková, LL.M.; Mgr. Martina Hronová; Mgr. Alexandra Jachanová Doleelová; Lucie Jarkovská, PhD; PhDr. Eva Kíová, PhD; Bc. Petra Kubálková; Mgr. Míla O'Sullivan; Zdena Prokopová; Mgr. Linda Sokaová; Petra Sovová; Ing. Blanka imnková, M.A.; Mgr. Veronika princová; Mgr. Hana Víznerová; Mgr. Tereza Wennerholm áslavská; Mgr. David Zahumenský Úvodní slovo: Dr. Erfried Adam, editel, Friedrich-Ebert-Stiftung Odborné konzultace: Markéta Kristová (J. eny a média) ISBN: Edice: Policy Paper ProEquality

4 Otevená spolenost, o.p.s., je nestátní neziskovou organizací, která pispívá ke konsolidaci obanské spolenosti v R rozvojem princip a prosazováním politik zaloených na kultue práva a právního státu, demokratické formy správy státu a ochrany lidských práv. Tato publikace je tvrtou ze série zamené na tematické analýzy a zprávy, kterou vydává Otevená spolenost, o. p. s. Centrum ProEquality. Je urena odborné i irí veejnosti, médiím, politikm, politikám a vem dalím zájemcm a zájemkyním. Centrum ProEquality Otevená spolenost o.p.s.

5

6 PEDMLUVA Friedrich-Ebert-Stiftung (FES) je nezávislá a nevládní organizace, která se hlásí k hodnotám sociální spravedlnosti, genderové rovnosti a solidarit. Ve své innosti podporuje lidská práva, která jsou základním prvkem mezinárodní rozvojové spolupráce a FES tento velice dleitý aspekt sleduje i ve svých zastoupeních po celém svt. Souasná finanní a ekonomická krize v sob skýtá nebezpeí zhorování situace v oblasti lidských práv. Podle Svtové banky se miliony lidí ocitly v extrémní chudob a jejich postavení se dále zhoruje v kombinaci s ozbrojenými konflikty, xenofobií a násilím. Ale také v evropských zemích nejsou lidská práva pln respektována, napíklad pokud se podíváme na oblast sociálního zabezpeení a podmínek dstojného ivota. Podle této publikace je jedna skupina nadále znevýhodnna: eny jsou zasaeny chudobou a poruováním lidských práv více ne mui, a proto potebují vtí podporu ze strany spolenosti a vládních politik. Friedrich-Ebert-Stiftung se zamuje na genderovou rovnost jako historické ddictví sociální demokracie. Mezinárodní innost FES podporuje tyto hodnoty tsnou spoluprací s místními enskými organizacemi a enskými odborovými výbory s cílem posílit roli en ve spolenosti. Toto není nutností pouze v rozvojových zemích, ale také v rozvinutých oblastech svta, kde ekonomická a politická elita je stále ovládána mui a kde eny stále musí bojovat za uplatnní svých práv v tchto zemích, vetn eské republiky. Pekingská akní platforma vyzývá k ochran irokého spektra práv, vetn práva na stejný plat za stejnou práci nebo práva na úast na vlád. eská republika se zavázala k uplatování tchto práv v Národním akním plánu prosazování rovných píleitostí, který je mimo jiné vládní prioritou. Tato stínová zpráva sleduje realizaci priorit eské vlády v této oblasti, kriticky reflektuje innost vlády a hodnotí, zda v posledních 15 letech implementace akního plánu vedla k úspnému zajitní rovnosti en a mu v uritých oblastech. Jako pedstavitel FES v eské republice vítám tuto publikaci a dkuji autorkám a autorm jak editorkám, jmenovit Tereze Wennerholm áslavské a Pete Kubálkové z Centra ProEquality, za realizaci tohoto projektu. Vím, e tato stínová zpráva podpoí diskuzi a povede k viditelným výsledkm v eské politice. Dr. Erfried Adam editel, Friedrich-Ebert-Stiftung Praha / Bratislava

7

8 OBSAH I. ÁST Národní DIMENZE NAPLOVÁNÍ PEKINGSKÉ AKNÍ PLATFORMY... 1 eny a chudoba... 1 eny a vzdlávání eny a zdraví Násilí na enách eny a hospodáství eny u moci a v rozhodovacích pozicích institucionální zajitní rovných píleitostí eny a Lidská práva eny a média eny a ivotní prostedí Dti enského pohlaví II. ÁST - MEZINÁRODNÍ DIMENZE NAPLOVÁNÍ PEKINGSKÉ AKNÍ PLATFORMY eny a ozbrojený konflikt mezinárodní dimenze Lidská práva en mezinárodní dimenze Literatura a pouité zdroje Autorský tým

9 SLOVNÍK POJMA ZKRATEK PAP Pekingská akní platforma Vládní zpráva Peking +5, +10, +15 Vládní zpráva o stavu implementace Pekingské akní platformy z roku 2000, 2005 a 2010 CEDAW Úmluva o odstranní vech forem diskriminace en (Convention on the Elimination of all Forms of Discrimination on Women) NNO Nevládní neziskové organizace Priority Priority a postupy vlády pi prosazování en a mu Souhrnné zprávy Souhrnné zprávy o plnní Priorit a postup vlády pi prosazování rovnosti en a mu MPSV Ministerstvo práce a sociálních vcí MV Ministerstvo vnitra MMT Ministerstvo kolství, mládee a tlovýchovy MZe Ministerstvo zemdlství MI Ministerstvo informatiky MD Ministerstvo dopravy MPO Ministerstvo prmyslu a obchodu MZd Ministerstvo zdravotnictví MK Ministerstvo kultury MP Ministerstvo ivotního prostedí MO Ministerstvo obrany MS Ministerstvo spravedlnosti MF Ministerstvo financí MZV Ministerstvo zahraniních vcí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

10 ÚVOD Letos v záí uplyne 15. let od pijetí klíové Pekingské akní platformy, která dodnes pedstavuje jeden z nejobsáhlejích globálních politických rámc k dosaení cíl genderové rovnosti a posílení postavení en. Mezinárodní spoleenství v Pekingu v roce 1995 deklarovalo, e pro rozvoj a bezpenost je zcela zásadní zajitní plné úasti en na vech úrovních spolenosti, vetn rozhodovacích pozic a pístupu k moci. Platforma uruje 12 stejních oblastí zájmu a pedstavuje cíle a doporuené kroky pro zlepení pístupu en k právm v tchto oblastech. K tmto cílm a opatením se eská republika politicky zavázala a na jejich základ vytvoila strategický vládní materiál Priority a postupy vlády pi prosazování rovnosti en a mu. Míra naplování strategických cíl Platformy vládami se hodnotí v ptiletých cyklech a od roku 1995 jsou tudí hodnotící zprávy o postavení en na globální, národní a lokální úrovni obvykle uvádné pod zkratkou Peking +5 a +10 a nyní Peking +15. Klíovou roli pi vzniku Pekingské akní platformy sehrály svým nesmírným a dlouhodobým úsilím nevládní enské/genderové organizace, a proto i hodnocení o jejím naplování pichází celosvtov nejen ze strany vlád, ale pedevím ze strany obanské spolenosti. I tato publikace pedstavuje kritický pohled obanské spolenosti na praktické naplování závazk deklarovaných ped 15 lety v Pekingu. Publikace si klade za cíl zhodnotit míru naplování jednotlivých kritických oblastí Pekingské akní platformy s drazem na období 2004 a 2009, piem hodnotí vývoj postavení en v eské spolenosti s pesahem do mezinárodního kontextu. Pekingská akní platforma neobsahuje jasné indikátory, dle kterých by se hodnotila míra dostání závazk v kritických oblastech. Pi hodnocení vycházíme z indikátor vyvinutých Radou Evropské unie. Od roku 1999 se jednotlivá pedsednictví EU zavazují k vypracování indikátor pro jednotlivé oblasti a v souasné dob jsou vypracovány indikátory pro 9 z 12 oblastí, chybí pro oblast lidských práv, médií a ivotního prostedí. Soubor kvalitativních a kvantitativních indikátor by ml slouit jako ukazatel pro vývoj situace tedy zda se postavení en zlepuje, nap. sniuje se gender pay gap, zvyuje se poet otc na rodiovské dovolené, sniuje se poet en mezi obmi násilí apod. Pi struktue zprávy vycházíme ze vech 12 kritických oblastí Pekingské akní platformy a zvlá jsme zaadili hodnocení mezinárodní dimenze. eská vláda nemá oficiáln rzné akní plány pro vnitrostátní a zahraniní politiku v oblasti rovnosti en a mu a ob úrovn jsou zahrnuty ve zmínném národním akním plánu. Jeliko chápání mezinárodního dopadu není do dneního dne usazené, vypracovali jsme tuto kapitolu samostatn a zahrnuli do ní dv z 12 kritických oblastí, a to eny a ozbrojený konflikt a Lidská práva en. Na nkterých kapitolách se podíleli a tyi autorky/i, abychom pokryli iroké spektrum jednotlivých oblastí. Vtina autorek/r pochází z nevládních organizací a/nebo z akademického sektoru a dlouhodob se jednotlivými tématy zabývá. Obanská spolenost disponuje obrovskou expertizou, zkuenostmi a prkopnickými mylenkami a je nezpochybnitelné, e bez nevládních organizací by posuny a zmny v pístupu k opatením pro dosaení genderové rovnosti veejné správy nenastaly. Doufáme, e publikace bude pínosná pro vechny, kteí se zajímají o postavení en (nejen) v eské spolenosti. Tereza Wennerholm áslavská Centrum ProEquality

11

12 I. ÁST NÁRODNÍ DIMENZE NAPLOVÁNÍ PEKINGSKÉ AKNÍ PLATFORMY ENY A CHUDOBA A. STRATEGICKÉ CÍLE ENY A CHUDOBA A. 1 Pezkoumat, schválit, pijmout a udrovat zásadu makroekonomické politiky a strategie hospodáského rozvoje, které oslovují poteby a úsilí en, je upadly do chudoby. A. 2 Revidovat zákony a správní postupy a praktiky za úelem zabezpeení rovných práv pro eny v oblasti pístupu k hospodáským zdrojm. A. 3 Zajistit enám pístup k mechanizmm spoení a k úvrovým mechanizmm a institucím. A. 4 Vypracovat genderov zaloené metodiky a provádt výzkumy za úelem zjitní píin feminizace chudoby. Milena erná Pekingská akní platforma (dále PAP) nese datum 1995 a nabízí hodnocení míry naplování strategických cíl, k jejich plnní se lenské státy Organizace spojených národ (dále OSN) zavázaly. OSN nezstala pouze u mechanického plnní svých závazk, ale kladla draz na aktuální aspekty prbn vyjadované, nap. v Rozvojových cílech tisíciletí v roce 2005 nebo v analýze dopad hospodáské krize na eny ve svt v roce V oblasti odstraování chudoby en doporuila PAP jednotlivým vládám, aby vypracovaly strategii ekonomického rozvoje zohledující poteby en ijících v chudob, vypracovaly revizi národních legislativ s ohledem na zabezpeení rovných práv pro eny (zejména v oblasti pístupu k ekonomických zdrojm), aby usnadnily enám vyuívání úvrových systém a v neposlední ad aby vypracovaly metodiky zaloené na principu gender. Souástí metodik by ml být výzkum zamený na zodpovzení otázky, pro jsou eny ve svt více zasaeny chudobou. 1 Podle veobecných poznatk je chudoba en vyvolávána limity v pístupu k ekonomickým zdrojm, vzdlání a úasti na rozhodovacích procesech. Bez ohledu na to, e princip gender zahrnuje rovný pístup en a mu k ekonomickým zdrojm a lidským právm, u en pirozen zvyuje chudobu vazba na dti, a tak se chudoba en dotýká zásadním zpsobem i problému dtské chudoby. DEFINICE CHUDOBY Definice chudoby naráí na problém, a tím je otázka, zda staí mit chudobu píjmy, i je za indikátory chudoby poteba vzít v úvahu celé etzce fenomén, jim jsou chudí lidé ve spolenosti 1 Women and Poverty; the Beijing Platform for Action, 1995, (cit ) 1

13 vystaveni. Pokusy o definici chudoby ukazují, e míra chudoby, i kdy zúena na problém minimálního píjmu a neschopnosti nakoupit si urené minimum zboí a slueb, se vyznauje zaostáváním za mírou jednotlivých sloek ivotního stylu, jaký vyuívá zbytek populace. Odtud se odvíjí otázka relativní chudoby, pochopitelná v kontextu bohatích zemí, kde v dsledku daových politik a dalích opatení, nezídka souvisejících s historickým vývojem a uznávanými tradiními hodnotami, existuje jak vysoká míra ekonomického rozvoje, tak i vysoká míra rovnoprávnosti mu a en. V pojetí EAPN R (European Anti-Poverty Network) chudoba oznauje nepíznivou ivotní situaci, v ní lidé nemají vzdlání, zamstnání, domov nebo nejsou schopni uspokojit jiné dleité ivotní poteby. Výsledkem pokus o komplexní definici se stává zjednoduené, ale praktické a srozumitelné, dlení chudoby na absolutní chudobu pod hranicí definovanou ivotn dleitými minimálními potebami a chudobu relativní, tj. chudobu definovanou vzhledem k ivotní úrovni vtiny v dané spolenosti. V této souvislosti hrají jistou roli pojmy minimální mzda a ivotní minimum. Minimální mzda byla v naí republice stanovena na poátku 90. let jako nejnií ástka, kterou je zamstnavatel povinen poskytnout za 1 msíc práce svým zamstnancm. Byla koncipována jako 50% prmrné mzdy a pedstavovala ástku o 6% vyí, ne bylo stanovené ivotní minimum. Do dnení doby se ástky postavené na pomrných i absolutních íslech znan zdeformovaly a ukázalo se, e lidi ijící v chudob tato opatení ped dlouhodobými dsledky chudoby nechrání. V zemích EU se povauje za hranici ivotního minima polovina prmrného píjmu v dané zemi a také v dané dob. Od roku 2008 probíhají v lenských zemích EU kampan za uzákonní minimálního píjmu, které koordinuje Evropská sí proti chudob (EAPN). Do roku 2009 byla eská republika se svými 8% obyvatel ijících v chudob nejmén ohroenou zemí EU. Na opaném konci ebíku se umístilo Slovensko s 23% lidí ijících v chudob. Na základ nových informaních zdroj a v neposlední ad také zmnou indikátor chudoby uveejnil koncem roku 2009 Eurostat aktuální ebíek zemí EU podle procentního zastoupení svých obyvatel ijících v chudob. 2 eská republika stojí opt na prvním míst s nejniím zastoupením, 9% lidí ijících pod hranicí chudoby, na dalích místech, s 11%, se umístilo Slovensko a Nizozemí. Na samém konci ebíku se umístilo Lotysko a Rumunsko se 23% a Bulharsko se 21%. Nmecko se v této souti ocitlo uprosted tabulky (15%). Jako indikátory chudoby poslouila kritéria typu: vlastní-li osoby zahrnuté do statistiky osobní automobil, jak asto bhem roku jezdí na dovolenou, pípadn tráví-li dovolenou v zahranií, mají-li dost prostedk na vytápní vlastního domu nebo jak asto jedí maso. 3 Chudoba vak není jen statistické íslo. Za ním se skrývá denní boj o peití skupiny lidí, kterých je v Evropské unii 80 milión. U nás zhruba 1 milión. Podobn jako v ostatních zemích EU mezi cílové skupiny ohroené chudobou a sociálním vylouením patí eny samoivitelky s díttem nebo více dtmi, dlouhodob nezamstnaní, dále Romové, lidé se zdravotním postiením a migranti. Více faktor chudoby kumuluje její dopady. Bez nadsázky lze za nejvíce ohroené povaovat osamle ijící eny, pípadn eny vyího vku, eny z romského etnika, pípadn se zdravotním handicapem. V podobn bídné situaci se nacházejí eny pisthovalé, krátce migrantky. 2 Report from the Eurobarometer: Survey on Poverty and Social Exclusion Luxembourg: Publications Office of the EU. (cit ) 3 European Commission Eurostat: Indicators of the Social Inclusion Strand. clusion_and_social_protection/social_inclusion_strand (cit ) 2

14 FEMINIZACE CHUDOBY Na konci sedmdesátých let minulého století se objevil a rychle rozíil pojem feminizace chudoby. Je doloeno, e v tchto letech pevaovaly chudé eny nad chudými mui ve vech vkových skupinách, tedy v produktivním vku i v dchodu. Nesouhlasím vak s pojmem feminizace, a se týká chudoby i okupování uritého segmentu slueb (kolství, zdravotnictví, sociální sluby) enami. Tento termín má zeteln pejorativní obsah a vedle statistického vyjádení poetní pevahy en nese v sob i negativn hodnotící hledisko, z pohledu gender zcela nepípustné. Feminizace chudoby v sob obsahuje dalí konotaci, a sice vytváení dojmu, jakoby eny chudobu svým ustrojením a tradiními rolemi pitahovaly. Práv v oborech kolství, zdravotnictví a sociálních slueb není na vin ena, která se pro daný obor rozhodne, nýbr genderová role, která je jí od toho okamiku ve spolenosti pipisována. Nízké platy jsou souástí politiky, která eny v platových podmínkách znevýhoduje. Pojem feminizace pouívaný zejména sociology je beznadjn svázán s genderovou dimenzí, v tomto pípad s neschopností povaovat za spravedlivé rovné aspirace a poteby mu a en. Automaticky jsou tyto obory finann nízko hodnocené. Paradoxním zpsobem tak objevení pojmu feminizace uspokojuje odvkou pravdu, e ena je slabím pohlavím a pi budování své kariéry musí poítat s niím postavením. Na pozadí se objevuje fatální rys tohoto fenoménu, který ve svých dsledcích pispívá k udrování stavu, jaký pes znané tematizování otázek rovnosti mu a en existuje v zemích EU. 4 Dsledky se mohou projevit nejen v oblasti sociální a v oblasti bydlení, ale té nap. v soudnictví nebo v podnikání. 5 SITUACE V ESKÉ REPUBLICE KOMBINACE ZAMSTNÁNÍ A MATESTVÍ Kombinace zamstnání a mateství eské eny výrazn znevýhoduje. Akoliv se postoje ke genderovým rolím ve spolenosti v posledních 10 letech posouvají smrem k uvdomní si rovnosti pohlaví, výzkumy veejného mínní svdí o konzervativním pístupu, na kterém se spolupodílejí i samy eny. Tradiní pedstava, v ní mu nese odpovdnost za finanní zajitní a ena zajiuje péi o domácnost, o dti a osoby blízké, má vliv nejen na nerovné postavení en a mu, ale té na vtí ohroení en chudobou jak v prbhu aktivního ivota, tak ve stáí. 6 4 Pouívání adekvátních pojm není samoúelné. Americký federální zákon O Amerianech se zdravotním postiením dává jasný píklad. Lidé se zdravotním postiením jsou nejdíve obany státu a teprve v druhé linii lidmi, kteí se musejí potýkat s obtíemi svého zdravotního postiení. Nediskriminující pojem s sebou vícemén automaticky pináí nediskriminující pístup k lidem se zdravotním postiením, a pispívá tak ke zmn náhledu nejen v okruhu nejbliích osob, ale i celé spolenosti. 5 Zaslechnuto v Monitorovacím výboru JPD 2. eník z EU: Jsou-li dva projekty rovnocenné, je vhodné dát pednost tomu, který podává ena. Veobecné pochechtávání. lenka MV: Vyprouji si, aby byl tento princip zesmován. ijeme v zemi, kde je bohuel teba návodn zasahovat, nebo lidé o principu rovnosti gender nemají ani pontí. len MV sedící vedle (smíliv): No, bude pece záleet na tom, jestli bude projekt vhodný pro enu nebo pro mue. Bude-li to hospoda, pak to dáme muovi. Bude-li to kadenictví, tak to dáme en. M. erná 6 Hana Haková, Pracující matky a genderové role ve výsledcích mezinárodního longitudinálního výzkumu, Gender sociologie,

15 Zajímavý údaj poskytuje statistika Eurofondu 7 rok 2005, která srovnává prmrný as strávený za týden domácími pracemi a as strávený v placené práci: u eských en iní tento pomr 21 hodin ku 42 hodinám, u eských mu pipadá na domácí práce 5,5 hodiny, zatímco v práci stráví za týden 47 hodin. Pi stejné délce pracovního týdne pracují doma déle ne eky eny z Estonska, ecka a Kypru, naopak podstatn kratí dobu Litevky. Mezi mui patí k tm nejpilnjím doma po práci Holanané se 14,3 hodinami a Lucemburané s 12,5 hodinami. Ale i jejich eny vnují více asu domácím pracím. Holananky vnují týdn 36,6 hod. práci pro rodinu, zatímco v placené práci stráví 29,5 hod. Lucemburanky se pi 37hodinovém pracovním týdnu vnují práci pro rodinu v prmru 30 hod. 8 Z tohoto porovnání vyplývá oekávaný fakt, e eny se i pi placeném zamstnání vnují více péi o domácnost, dti a blízké osoby ne mui, nicmén v ad evropských zemí je bné, e mui uritý díl tchto inností pebírají. CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ Na chudobu bylo v bohatých zemích svta dlouho nahlíeno jako na brzdu hospodáského rstu a spoteby. Hluboce zakoenné sociální a psychologické dimenze problému byly pehlíeny jako sekundární a pedpokládalo se, e k jejich likvidaci dojde automaticky pi pekonání problém hospodáských. V posledních letech dochází k vnímání komplexnosti fenoménu chudoby a interakce mezi její ekonomickou a sociální dimenzí, a tím se nenápadn, le konsekventn, dostává do popedí moment sociálního vylouení. Minimáln v evropském kontextu se zhruba od poloviny devadesátých let minulého století vyslovuje ohroení chudobou a sociálním vylouením jedním dechem. Tento úhel pohledu pak ovlivuje aplikaci politik, které mají za cíl vymýcení chudoby, a jejich alfou i omegou je mainstreaming sociálního zaleování. Na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 byla za klíový prvek evropské strategie oznaena sociální soudrnost 9. Sociální vylouení je situace, která mue, enu i dít vyluuje z bné pospolitosti a znemouje jeho návrat do spolenosti bez cílené intervence. Sociální zaleování je naopak proces, který usiluje o návrat lovka do bného ivota. Sociální pée pedstavuje kontinuální stav, v pojmu sociální podpory je obsaen dleitý prvek posunu lovka z nepíznivé situace do stavu, v nm se mu ji lépe daí. Hlavním úkolem sociálního zaleování je bojovat proti marginalizaci skupin osob ohroených sociálním vylouením a poskytovat podporu a pomoc osobám ijícím v odlouených komunitách, asto té s cílem zabránit dalímu vyluování vylouených, co se v posledních 5 letech stává fenoménem v R a oblíbeným populistickým tahem lokálních politik, kteí tak prezentují svoji snahu o zajitní bezpeí v obci, vymýcení kriminality a v nkterých pípadech a jakýsi druh koneného eení zavánjící pravicov extrémistickými postoji. PÍJMY MU A EN V eské republice v 80. letech minulého století byl bný rozdíl 30%, o které mly eny nií mzdy ne mui ve stejném postavení. V dsledku prosazování rovného pístupu mu a en k procesm 7 European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions orgán Evropské unie, jeho cílem je zlepit ivotní a pracovní podmínky Evropan a Evropanek. 8 Eurofound Mind the gap Womens and mens quality of work and employment. Background paper for EESC/ Labour Market Observatory meeting 29 April Dublin: Eurofound. 9 Ukazuje se, e míra sociální soudrnosti, a není mitelná jinak ne otevenou metodou koordinace (OMC), souvisí se spoleenským klimatem v té které zemi, jeho mitelnými indikátory jsou míra dvry k druhým lidem, vztah k obecn uznávaným hodnotám i míra solidarity s lidmi ijícími na okraji spolenosti. 4

16 rozhodování, stanovení odmny za práci a odstraování stereotypních pístup k mum a enám dolo v posledních dvou desetiletích k mírn pozitivnímu vývoji (rozdíl v R dnes iní cca 25%) a tato diskrepance má tendenci se (moná za sto let) vyrovnat. Velmi výrazn se na nízkých výdlcích en veobecn podílí nií míra kvalifikace, vyplývající z niího nebo nedostateného vzdlání a pípravy na povolání. Nejvyí rozdíl v platech mu a en v R je ve vkové skupin let. O tom, e jsou eny v R i v zemích EU diskriminovány, svdí i fakt, e míra zamstnanosti en v EU je v porovnání s mui asi o 14% nií. V eské republice je tento rozdíl jet vtí. Zamstnanost mu iní pes 75%, zatímco u en jen 58%. eny bez dtí mají vtí anci získat zamstnání ne eny s dtmi; tento diskriminaní prvek je v R patrnjí ne v ostatních zemích EU. Je pravdpodobné, e krize v evropském i v eském hospodáství tento pomr jet více zvtí, nebo pi omezeních spojených s utlumením výroby jsou eny propoutny jako první. Podle eského statistického úadu (SÚ) tvoí eny více ne polovinu obyvatelstva, nicmén na nezamstnanosti se podílejí tém 50%. ROZVODY Dalím fenoménem v R, který iní eny fragilnjími a náchylnjími k chudob, jsou rozvody. Je prokázáno, e k zchudnutí je odsouzeno signifikantní procento en po rozvodu a e nejmarkantnjí rozdíly v ivotní úrovni rozvedených en a mu nastávají v dob odpoinku ve stáí. Pro eny má rozvod neporovnateln horí sociální a ekonomické dopady na ivotní podmínky. Obvykle dojde k pechodu domácnosti se dvma píjmy na domácnost s jedním píjmem, piem vekerá tíe a odpovdnost za chod domácnosti a výchovu dtí spoívá na en. I z dlouhodobého hlediska mui z rozvodu spíe profitují, nebo ve svém kariérním rstu nejsou omezováni závazky vi dtem a rodin a i v pípad, e hradí výivné na dti a mohou mít obtíe s bydlením, nedochází u nich vtinou k takovému propadu ivotní úrovn, jako se to po rozvodu dje enám. Negativní atributy en stigmatizovaných rozvodem a péí o nezaopatené dti jsou veobecn povaovány za pekáku pi výbru odpovídajícího zamstnání. Podle údaj SÚ v roce 2008 konilo 50% uzavených manelství rozvodem. Bhem prvního roku po rozvodu klesl ivotní standard eny v prmru o 73%. Zhruba 50% en se po rozvodu ocitá v pásmu ohroených chudobou, pesnji eeno neúplné domácnosti vedené enou/matkou po rozvodu má píjmy pod hranicí 1,5násobku ivotního minima. Neexistuje statistika týkající se placení tzv. aliment po rozvodu, nicmén dvody mu pro jejich neplacení jsou známé z praxe. Vedle dvod hmotných (nezamstnanost, výkon trestu, dluhy) mui psychicky trpí ztrátou kontroly nad vyuíváním svých píjm, které mli v dob fungujícího manelství, ztrátou vedoucí role a vlivu a finanní úhrady bývalé partnerce náleející zpochybují. CHUDOBA EN STARÍHO VKU Debata o genderovém rozdílu v penzijních systémech probíhá paraleln v evropských zemích piblin se stejnými výsledky. Mui mají v prmru lepí podmínky pro stanovení penzí ne eny. Smyslem penzí je pedevím ochrana ped chudobou ve stáí a udrení pedchozí ivotní úrovn, jsou konstruovány jednak na principu solidarity mladích generací se starími, jednak na dchodovém pojitní. Tendence ve smrnicích EK naznaují, e je teba oslabovat princip solidarity a posilovat princip plateb pojistného. V eské republice petrvává ze socialistické éry vkový rozdíl pi odchodu do dchodu u mu a en a podle potu enami odchovaných dtí. To pedstavuje unikum mezi státy Evropské unie. V podmínkách reálného socialismu byl dívjí odchod do dchodu ve vazb na péi o dti povaován za relativní výhodu. Na základ doporuení EU se rozdíl ve vku odchodu do 5

17 dchodu u mu a en postupn pibliuje. 10 Podle zákona existují v R dchody starobní, vdovské, sirotí, pln a ásten invalidní 11, nerovnost ve výi dchod je podle tohoto zákona mírn kompenzována náhradní dobou pojitní, do které je zahrnuta pée o dti do 4 let vku a pée o blízké, co se vztahuje ve valné vtin pípad na eny. Statistické údaje SÚ za rok 2008 svdí o nerovné výi dchod u mu a en v eské republice. Rozdíl v msíních dchodech u mu a en iní v absolutním vyjádení K. V procentním vyjádení mají eny 80-82% muských dchod (Gender Pension Gap). Jak u bylo uvedeno, je to dáno pedevím tím, e eny v eské republice mají (i ve stejných pozicích) cca o jednu tvrtinu nií výdlek ne mui (Gender Pay Gap). Rozdíl ve výi dchod u mu a en se udruje zhruba na výi roku 2000 pesto, e s ohledem na inflaci a dalí faktory se prmrný dchod stále mírn zvyuje. Také ze statistik eské správy sociálního zabezpeení vyplývá, e nerovnost ve výi dchod se za posledních 10 let nezmnila. Podle Eurostatu, SILC a národních zdroj statistických dat se uvádí jako riziko chudoby u starích en a mu (65+) v eské republice v pomru 8:2. Starí eny se ocitají v riziku chudoby podstatn astji také proto, e se v eské republice vedle výe platu dchod odvíjí od délky odpracované doby. eny jsou po této stránce znevýhodnny vdy, kdy peruí zamstnání nebo pracují na zkrácený úvazek proto, e peují o dti, starí, nemocné i zdravotn postiené leny rodiny % en se stará o své rodie ve stáí 12. Nií dchod je do jisté míry ovlivnn také niím vkem en pi odchodu do dchodu. Na výi dchodu má negativní vliv i peruení zamstnání z dvod pée o dti, avak nemá vliv, zda se ena starala o vtí poet dtí - naopak, ím více dtí, tím díve odchází do dchodu, co ji vlastn staví do nevýhodného postavení. Tak, jak je v souasné dob penzijní systém nastaven, eny jednoznan znevýhoduje. 13 Podstatným faktorem zmn sociálního statutu ve stáí je rovn prodlouení vkové hranice pi ovdovní. V roce 2007 byl prmrný vk en pi ovdovní 68 let, vk mu byl 70 let. 14 Také tento faktor me pispívat k vyí míe chudoby u starích lidí. U starých en je vyí pravdpodobnost, e budou na sklonku ivota ít v samot a chudob. Mezi starími lidmi ijícími v chudob jsou 3 ze 4 eny. Z nich asi 80% neilo v chudob za ivota manela. Je to dsledek niího vzdlání, mén zkueností se zamstnáním i vtí odpovdnosti, jakou eny pociují vi zabezpeení své rodiny. PEDLUENÍ Nejen v R, ale i v ostatních lenských zemích EU je stále aktuálnjí otázka pedluení, která vede k zvyování podílu lidí ijících v chudob. Souasná ekonomická krize pináející vzrst nezamstnanosti vytváí irí pole pro psobnost institucí poskytujících úvry. Bankovní i nebankovní 10 Zákon. 306/2008 Sb., kterým se mní podmínky zákona. 155/1995 s úinností od , nkteré jeho ásti od Zákon. 155/1995 Sb., o dchodovém pojitní 12 eny a mui v datech 2008: Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti.sú (cit ) 13 Koldinská, K., Tome I., Rovnost mu a en v oblasti dchodového a nemocenského pojitní, NCSS, eny a mui v datech 2008: Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti.sú (cit ) 6

18 instituce mohutn vyuívají neznalosti finanních pojm týkajících se úvr pro skupiny obyvatel s nízkými píjmy, osamlých en, matek-samoivitelek, obyvatel romských ghett, starích lidí a dalích zranitelných cílových skupin ijících v existenní nejistot. Obané a obanky v R jsou na kadém kroku oslovováni nabídkami finanního trhu, který tí z vdomí ekonomické krize a ubezpeování, e zadluení je normální. Chování institucí poskytujících úvry je závislé na právním vdomí a právním prostedí v kadé zemi, kde psobí. NNO sdruené pod zátitou EAPN R zpracovaly pipomínky vyplývající z praxe poradenství a sociální práce s osobami, které se dostaly do situace pedluení. Nejlépe jsou na tom státy evropské estnáctky, které mly monost doladit ochranu spotebitele ji díve. Znamená to, e se ponechává svobodná monost bankovním i nebankovním institucím pjovat peníze tak, aby je neminul zisk, ale i klient si svobodn pjuje peníze na základ pedem daných a dkladn známých pravidel. Inspirujícím píkladem je také zruení institutu rozhodích doloek, k nmu dolo v roce 2009 na Slovensku. Mohlo by se namítnout, e spotebitelský úvr je doménou resortu prmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem financí a s otázkou sociálního vylouení nemá co dlat, ale to je chybný úsudek. NNO tvoící sí EAPN R ji díve poukázaly na nedostatené varování obyvatel a na nedokonalé právní normy. 15 Zadluení se netýká jen dluník. Neetické praktiky zvyují zisky spoleností, na druhé stran vak vedou k sociálnímu vylouení, kriminalit a v koneném efektu ke zvyování veejných náklad. Nkteré dávky státní sociální podpory podléhají exekuci; dávky pomoci v hmotné nouzi sice pímo exekuci nepodléhají, jsou-li poukazovány na úet píjemce dávky, me vak dojít k nepímé exekuci. V tchto souvislostech vyvstal dosud netuený problém, e je poteba zvýit finanní gramotnost obyvatel - jako prevenci sociálního vylouení. Zde u záleitosti pekraují i resort práce a sociálních vcí a dostávají se do sféry resort kolství, vnitra, místního rozvoje a spravedlnosti. MAINSTREAMING SOCIÁLNÍHO ZALEOVÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE Mainstreaming sociálního zaleování odvádí politiky na centrální, regionální i lokální úrovni od nepraktického a neuiteného resortismu. Není-li zabudován v principech, strategických dokumentech a bné praxi na úrovni ústedních orgán státní správy, je obtíné jej aplikovat i vyadovat na niích stupních veejné správy. Na druhé stran je to práv komunita, kde se konkrétní pípady vylouení i zaleování eí. Spolenost má nástroje, jak chudobu a sociální vylouení odstranit díve, ne se projeví její dlouhodobé a pro spolenost nákladné pozdní následky. Zde máme na mysli vechny druhy finanní podpory v hmotné nouzi a obtíné ivotní situaci, provoz ubytoven, domov pro matky s dtmi, domov pro obti domácího násilí, azyl pro bezdomovce, dtských domov, kojeneckých ústav, eení zdravotních problém lidí, kteí nejsou pojitní, sociální sluby. Prevence sociálního vylouení spoívá ve vasné intervenci v situacích, které se schylují k nejhorímu: extrémní chudob, bezdomovectví, chudob en a dtí. Jsou-li politiky státu nastaveny tak, e je moné uchránit lidi nap. od pedluení, vysthování na ulici, odebrání dtí do dtského domova a dlouhodobé závislosti na sociálních slubách, zabrání se fatálním dsledkm. Nemusíme 15 Terénní práce a píleitostné publikace NNO, jako nap. IQ Roma servis, Vzájemné souití, Nový prostor, SPES, Poradna pi finanní tísni, výzkum o. p. s. lovk v tísni 7

19 být ekonomy, abychom pochopili, e mainstreaming sociálního zaleování je výhodný té ekonomicky. 16 U sociálního zaleování je práv gender neopominutelným hlediskem; je rozdíl mezi problémy mu a en migrant, mezi problémy mu a en dlouhodob nezamstnaných, mezi dluhy, které psobí mui a které psobí eny, mezi komerními sexuálními pracovníky a pracovnicemi, rozdílný je obchod se enami a muský podíl na tomto obchodu. Zrcadlem mainstreamingu sociálního zaleování v kadé zemi je Národní akní plán sociálního zaleování (NAPSI), který se kadé dva roky obnovuje na dalí období. Krátká psobnost tchto jednotlivých plán vypovídá i o dynamice a sloitosti sociální inkluze a malé míe pedvídatelnosti pi jejím eení, vázané na ekonomický rozvoj v jednotlivých zemích, v Evrop, ve svt. Vzhledem k mnohosti pístup rzných resort pi konstrukci národních akních plán se jako úinné jeví modely dobré praxe. eský NAPSI na léta byl podroben kritice jak ze strany EK, tak ze strany NNO v R, které se dlouhodob zabývají pomocí a podporou lidem ijícím v chudob. 17 Akoliv se k jeho sestavení scházela Komise pro sociální zaleování MPSV, sloená ze zástupc vekerých resort i vybraných NNO, výsledek byl spíe zprávou o souasné situaci ne dokumentem, z nho lze vyíst metody a postupy pro zlepení situace lidí ijících v chudob. Je vak pravdou, e Komise pro sociální zaleování jakékoliv kompetence k ovlivnní tvorby dokumentu postrádala. Pojem inkluze se sice v NAPSI vyskytuje, avak analýza dokument 18 ukazuje, e nebyly stanoveny konkrétní mitelné cíle, opatení, hodnotící kritéria, podmínky pro udritelnost rzných opatení, propojení rzných úrovní státní správy atd. Genderový mainstreaming chybí a orgány jej prosazující (gender equality body) 19 nebyly do pípravy NAPSI pizvány. Jeliko je NAPSI jet v roce 2010 v bhu, nelze prozatím vydat závrený posudek. EVROPSKÝ ROK BOJE PROTI CHUDOB A SOCIÁLNÍMU VYLOUENÍ 2010 Práv zahájený Evropský rok boje proti chudob a sociálnímu vylouení 2010 má ti hlavní cíle uvdomit lidi o jejich právech, podpoit stejné píleitosti pro vechny, ukázat na píkladech, jak je prospná rozmanitost pro celou spolenost. 16 erná, M., Koálová J., Zajaroová Z.: Mainstreaming sociálního zaleování; píleitostná publikace v rámci projektu Stop sociálnímu vylouení, vydal SKOK o. s. v Praze, Projekt byl financován z prostedk Evropského spoleenství a Ministerstva práce a sociálních vcí R. 17 Analýza nástroj a platných koncepcí politiky sociálního zaleování v eské republice, indikace klíových nástroj sociálního zaleování a vyhodnocení efektivity opatení sociálního zaleování na národní úrovni. Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha, záí Národní akní plán sociálního zaleování (NAPSI), (cit ) 19 poradní orgány vlády (Rady) 8

20 Na cest od chudoby k sociální soudrnosti tvoí dsledné rozvíjení aspektu gender jednu z neopominutelných podmínek. 20 V R je garantem akcí poádaných v roce 2010 ministerstvo práce a sociálních vcí. 21 Jak na evropské, tak i národní úrovni se zmny neobejdou bez nevládních neziskových organizací. NNO mají proti vem ostatním slokám spolenosti jednu nespornou pednost: samy si téma rovných píleitostí stanoví jako své poslání, antidiskriminaci jako cíl, práci s lidmi ohroenými vylouením ze spolenosti pro jinou barvu pleti, náboenské vyznání, zdravotní a sociální handicapy, píslunost k etnické minorit apod. jako své aktivity. Ji pedem dávají zeteln najevo, e zde se myslí, mluví a koná antidiskriminan. Národní program inností v rámci Evropského roku boje proti chudob a sociálnímu vylouení 2010 uvádí jako prioritu prevenci sociálního vylouení v dsledku pedluenosti. Jako cílové skupiny ohroené sociálním vylouením v dsledku velké zadluenosti jmenuje: mue, eny a dti ijící v sociáln vylouených komunitách matky samoivitelky, poetné rodiny, nezamstnané, pedevím dlouhodob nezamstnané, mladé lidi, starí lidi, osoby se zdravotním postiením, vzn, resp. osoby po návratu z výkonu trestu, mladé lidé po ukonení ústavní nebo ochranné výchovy a náhradní rodinné pée, cizince. Smrnice Evropské komise o spotebitelském úvru, její zalenní do eské legislativy se pedpokládá v polovin roku 2010, by se mla uplatnit jako efektivní nástroj pro ochranu spotebitele. Meme ji tedy vnímat jednak jako souást procesu harmonizace eského práva s právem evropským, ale i a to zejména jako základ pro opatení k zamezení lichvy a dalích kriminálních jev spojených s neregulovanými úvry, které postihují obyvatele. Ji v lednu probhl na toto téma seminá v Senátu PR. Nejdleitjí souástí smrnice je zmínka o odpovdném úvrování, pojem, který se v naí legislativ dosud nevyskytuje. Znamená to napíklad zkoumání úvrové historie a odhad kredibility klienta ped uzavením smlouvy, monost nahlíet do úvrových databází. Ji v reklam na spotebitelské úvry musejí firmy zeteln uvádt relevantní informace. Smrnice upravuje i znní smluv a dalí povinnosti zprostedkovatel. Tuto transpozici eí spolen resorty prmyslu a obchodu a financí. 20 Taking part in the EY2010 information and communication campaign: Which channels and how to proceed? Vademecum for stakeholders, EAPN, Národní program Evropského roku boje proti chudob a sociálnímu vylouení 2010, eská republika, MPSV

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Anal#za!kolní webové prezentace

Anal#za!kolní webové prezentace Základní!kola Josefa Václava Myslbeka a Mate"ská!kola Ostrov. Anal#za!kolní webové prezentace Autor: Pracovi!t": Ing. Bc. Václav Nádvorník Jiho#eská univerzita v $esk%ch Bud"jovicích Pedagogická fakulta

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

D#VODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPO$TU STRANY ZELEN%CH 2013 P$edsednictvo Strany zelen#ch p$edkládá Republikové rad% SZ Návrh rozpo"tu Strany zelen#ch na

D#VODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPO$TU STRANY ZELEN%CH 2013 P$edsednictvo Strany zelen#ch p$edkládá Republikové rad% SZ Návrh rozpotu Strany zelen#ch na Návrh rozpo!tu Strany zelen"ch na rok 2013 Obsah: 1.) D!vodová zpráva k Návrhu rozpo"tu Strany zelen#ch na rok 2013 2.) Návrh rozpo"tu Strany zelen#ch na rok 2013 ve struktu$e (m%sí"ní p$ehled) 3.) Návrh

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#

Skupinová v!uka nadan!ch na Z Úvoz v Brn# Skupinová v!uka nadan!ch na Z" Úvoz v Brn#!! Co vedlo k vytvo$ení modelu skupin!! Skupinová v!uka specifikace, organizace, projevy nadan!ch!! Post$ehy z praxe!! Projekt Skupinovka II.!! MiniIQá%ek!! V!hledy

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup

Více

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989 ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic

Šastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. j. 4164/2009-14 SEZNAM. PLATNÝCH PEDPIS V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY podle stavu k 15.1.

Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. j. 4164/2009-14 SEZNAM. PLATNÝCH PEDPIS V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY podle stavu k 15.1. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy. j. 4164/2009-14 SEZNAM PLATNÝCH PEDPIS V RESORTU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TLOVÝCHOVY podle stavu k 15.1. 2009 1 OBSAH I. Školy a školská zaízení II. Vysoké školy,

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

VÝRO?NÍ ZPRÁVA. rok 2014 "O KOSTKU PEST?EJ?Í?IVOT" KOSTKA KRÁSNÁ LÍPA. www.komunitnicentrum.com. Volfová Hana

VÝRO?NÍ ZPRÁVA. rok 2014 O KOSTKU PEST?EJ?Í?IVOT KOSTKA KRÁSNÁ LÍPA. www.komunitnicentrum.com. Volfová Hana VÝRO?NÍ ZPRÁVA rok 2014 "O KOSTKU PEST?EJ?Í?IVOT" KOSTKA KRÁSNÁ LÍPA p?ísp?vková organizace Masarykova 1094/ 4 40746 Krásná Lípa www.komunitnicentrum.com Volfová Hana?editelka 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název:

Více

1. Slovo úvodem. Ing. Josef Machalíek, pedseda sdružení

1. Slovo úvodem. Ing. Josef Machalíek, pedseda sdružení Obsah 1. Slovo úvodem...2 2. Obanská poradna Plze, o.s...3 2.1. Pracovníci obanských poraden...3 3. Poslání a principy...4 4. Historie...6 5. Zpráva o innosti v roce 2008...8 5.1. Program obanské poradenství...9

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Reforma zákonného dchodového pojištní Zásadní reformy dchodového systému byly realizovány

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13.

SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13. SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES)

DOPORUENÍ RADY. ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) DOPORUENÍ RADY ze dne 22. ervence 2003 O HLAVNÍCH SMRECH POLITIK ZAMSTNANOSTI LENSKÝCH STÁT (2003/578/ES) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského spoleenství, a zejména na lánek

Více

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Aktuální problémy v ošetovatelství Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Historie Zákon.96/2004 Sb., vzdlávání neléka Ukonení vzdlávání sester na 4-letých SZŠ Vzniká nový obor zdravotnický asistent Zahájení kvalifikaních

Více

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008

Úvod do zdravotní politiky. Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Úvod do zdravotní politiky Doc. Martin Dlouhý Škola veejného zdravotnictví IPVZ 19. 5. 2008 Zdravotní POLITIKA Zdravotní politika je výrazem zájmu státu na zdravotní stavu obyvatelstva. V eštin existuje

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Vyhláška. Ministerstva financí. ze dne..2004,

Vyhláška. Ministerstva financí. ze dne..2004, Vyhláška Ministerstva financí ze dne..2004, kterou se provádí zákon. 38/2004 Sb., o pojišovacích zprostedkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o zmn živnostenského zákona (zákon

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES Page 1 of 6 Evidenní íslo zakázky: 228684 Evidenní íslo formuláe: 7201011028684 Datum odeslání do TED: 20.08.2012 Typ: ádný NoDocExt: 2012-353090 Evropská unie Vydání dodatku k Úednímu vstníku Evropské

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

DÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001

DÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001 _ESKÝ STATISTICKÝ Ú_AD Ú Registrováno _SÚ _.Vk 263 / 01 ze dne 26. 2. 2001 Dotazník C 2001 DÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001 Identifikace úze _íslo s_ítacího _tvrtletí za_aze _íslo bytu

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN PROVOZN EKONOMICKÁ FAKULTA. Diplomová práce. Lidské zdroje. Bc. Milada ezáová

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN PROVOZN EKONOMICKÁ FAKULTA. Diplomová práce. Lidské zdroje. Bc. Milada ezáová MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN PROVOZN EKONOMICKÁ FAKULTA Diplomová práce Lidské zdroje Bc. Milada ezáová Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Pavel Tomšík, CSc. Brno 2009 Prohlášení: Prohlašuji,

Více

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na Rok rovných píležitostí pro všechny koní seznamujeme Vás s výstupy programu EU EQUAL v oblasti rovných píležitostí žen a muž. A zveme na konferenci k tomuto tématu "Od teorie k praxi úspšné píbhy, která

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Ro!ní záv"rka KALKUL1

Ro!ní závrka KALKUL1 Ro!ní záv"rka KALKUL1 Pozn. Tento popis odpovídá stavu do roku 2000 a t!ká se jednoduché P"ed spu#t$ním tohoto p"íkazu je nutné si p"ipravit podklady a provést uzav"ení p"íslu#n!ch knih. Uzáv$rkové operace

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Jihoeská univerzita v eských Budjovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Bakaláská práce ROZVOD A RODINA PO ROZVODU

Jihoeská univerzita v eských Budjovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Bakaláská práce ROZVOD A RODINA PO ROZVODU Jihoeská univerzita v eských Budjovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie Bakaláská práce ROZVOD A RODINA PO ROZVODU FENOMÉN ROZVEDENÁ ŽENA SAMOŽIVITELKA Vedoucí bakaláské práce: Mgr. Jana

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692. Skalka 1692, 560 18 eská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Stední odborná škola a Stední odborné uilišt technických obor, eská Tebová, Skalka 1692 Skalka 1692, 560 18 eská Tebová Identifikátor školy:

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2011-2012

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2011-2012 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAHA 10, U Vršovického nádraží 1/950 VÝRONÍ ZPRÁVA za školní rok 2011-2012 Výroní zpráva základní školy Praha 10, U Vršovického nádraží 1/950, za školní rok 2011/2012 1. Pesný název školy

Více

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín

VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Rodiovská dovolená jako determinant ekonomické situace rodiny. Veronika Místecká

Rodiovská dovolená jako determinant ekonomické situace rodiny. Veronika Místecká Rodiovská dovolená jako determinant ekonomické situace rodiny Veronika Místecká Bakaláská práce 2008 ABSTRAKT Tato bakaláská práce je zamena na ekonomické zmny v rodinách bhem pobytu jednoho rodie na

Více

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

ADVAITA, o. s. MUDr. David Adameek

ADVAITA, o. s. MUDr. David Adameek ADVAITA, o. s. MUDr. David Adameek Místo v systému pée Obanské sdružení ADVAITA sídlí na Liberecku a nabízí v Libereckém kraji programy protidrogové prevence (primární, sekundární, terciární). Plní úlohu

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Stav cyklistické dopravy v Hradci Králové podkladový materiál pro jednání s vedením mčsta

Stav cyklistické dopravy v Hradci Králové podkladový materiál pro jednání s vedením mčsta Stav cyklistické dopravy v Hradci Králové podkladový materiál pro jednání s vedením mčsta leden 2011 Úvod Hradec Králové je historicky cyklistické mčsto. Cyklistické stezky vybudované v 80. letech okolo

Více

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007

Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 Plán výchovného poradce Základní škola Choltice šk. rok 2006/2007 1.Doplnní plánu práce v souladu s celoroním plánem školy/tídní schzky/. 2.Seznámení se s dokumentací výchovného poradce. 3.Zaazení integrovaných

Více

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kop ivnice

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kop ivnice Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kopivnice ÍLOHA. 2 ke Smlouv o poskytnutí služby sociální pée Odlehovací služby PRAVIDLA POSKYTOVATELE PRO ODLEHOVACÍ SLUŽBU 1. Poslání

Více

ZPRÁVA Z GENDEROVÉHO AUDITU

ZPRÁVA Z GENDEROVÉHO AUDITU Kontaktní osoba: Ing. Marek Pavlík, PhD. E-mail: pavlik@mc-triton.cz Název projektu: Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný íslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Praha 2013 2 Zadavatel: Msto Slaný

Více

Dopis z Evropy - Leden 2011

Dopis z Evropy - Leden 2011 EUROLAB Dokument D 81 Dopis z Evropy - Leden 2011 Prof. Horst Czichos, University of Applied Sciences Contributing Editor (píspvek urený pro magazín NCSL - Metrologist - Leden/2011) (Pozn.: název lánku

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Žádost o udlení úelových prostedk MPSV R Strana B.1 Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Úvod Pojem multifunkního zemdlství (MFZ) se v posledních letech stal

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 Úplné znní organizaního ádu ŠLP Ktiny ve znní Zmn a doplk.j. 105/2007-981 schválených

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2008

Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 2008 Závrená zpráva o útování a daovém posouzení hospodaení SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov za úetní a zdaovací období roku 28 Základní princip útování v úetní jednotce SRPdŠ pi SPŠ/VOŠ Chomutov, IO: 46789812, je

Více