ŽENY A ČESKÁ SPOLEČNOST. Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15)

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ŽENY A ČESKÁ SPOLEČNOST. Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15)"

Transkript

1 ŽENY A ČESKÁ SPOLEČNOST Hodnocení implementace Pekingské akční platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15) Otevřená společnost o.p.s. Centrum ProEquality březen 2010

2 ENY A ESKÁ SPOLENOST Hodnocení implementace Pekingské akní platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15) Otevená spolenost o.p.s. Centrum ProEquality bezen 2010

3 Publikace eny a eská spolenost: Hodnocení implementace Pekingské akní platformy na národní a mezinárodní úrovni (Peking + 15) byla vydána za finanní podpory Friedrich-Ebert- Stiftung e.v. Prag. Vydává: Otevená spolenost o.p.s. Editorky: Bc. Petra Kubálková, Mgr. Tereza Wennerholm áslavská Autorský tým: Mgr. Michaela Appeltová; MUDr. Milena erná; Blanka Hanilová, PhD, JUDr. Barbara Havelková, LL.M.; Mgr. Martina Hronová; Mgr. Alexandra Jachanová Doleelová; Lucie Jarkovská, PhD; PhDr. Eva Kíová, PhD; Bc. Petra Kubálková; Mgr. Míla O'Sullivan; Zdena Prokopová; Mgr. Linda Sokaová; Petra Sovová; Ing. Blanka imnková, M.A.; Mgr. Veronika princová; Mgr. Hana Víznerová; Mgr. Tereza Wennerholm áslavská; Mgr. David Zahumenský Úvodní slovo: Dr. Erfried Adam, editel, Friedrich-Ebert-Stiftung Odborné konzultace: Markéta Kristová (J. eny a média) ISBN: Edice: Policy Paper ProEquality

4 Otevená spolenost, o.p.s., je nestátní neziskovou organizací, která pispívá ke konsolidaci obanské spolenosti v R rozvojem princip a prosazováním politik zaloených na kultue práva a právního státu, demokratické formy správy státu a ochrany lidských práv. Tato publikace je tvrtou ze série zamené na tematické analýzy a zprávy, kterou vydává Otevená spolenost, o. p. s. Centrum ProEquality. Je urena odborné i irí veejnosti, médiím, politikm, politikám a vem dalím zájemcm a zájemkyním. Centrum ProEquality Otevená spolenost o.p.s.

5

6 PEDMLUVA Friedrich-Ebert-Stiftung (FES) je nezávislá a nevládní organizace, která se hlásí k hodnotám sociální spravedlnosti, genderové rovnosti a solidarit. Ve své innosti podporuje lidská práva, která jsou základním prvkem mezinárodní rozvojové spolupráce a FES tento velice dleitý aspekt sleduje i ve svých zastoupeních po celém svt. Souasná finanní a ekonomická krize v sob skýtá nebezpeí zhorování situace v oblasti lidských práv. Podle Svtové banky se miliony lidí ocitly v extrémní chudob a jejich postavení se dále zhoruje v kombinaci s ozbrojenými konflikty, xenofobií a násilím. Ale také v evropských zemích nejsou lidská práva pln respektována, napíklad pokud se podíváme na oblast sociálního zabezpeení a podmínek dstojného ivota. Podle této publikace je jedna skupina nadále znevýhodnna: eny jsou zasaeny chudobou a poruováním lidských práv více ne mui, a proto potebují vtí podporu ze strany spolenosti a vládních politik. Friedrich-Ebert-Stiftung se zamuje na genderovou rovnost jako historické ddictví sociální demokracie. Mezinárodní innost FES podporuje tyto hodnoty tsnou spoluprací s místními enskými organizacemi a enskými odborovými výbory s cílem posílit roli en ve spolenosti. Toto není nutností pouze v rozvojových zemích, ale také v rozvinutých oblastech svta, kde ekonomická a politická elita je stále ovládána mui a kde eny stále musí bojovat za uplatnní svých práv v tchto zemích, vetn eské republiky. Pekingská akní platforma vyzývá k ochran irokého spektra práv, vetn práva na stejný plat za stejnou práci nebo práva na úast na vlád. eská republika se zavázala k uplatování tchto práv v Národním akním plánu prosazování rovných píleitostí, který je mimo jiné vládní prioritou. Tato stínová zpráva sleduje realizaci priorit eské vlády v této oblasti, kriticky reflektuje innost vlády a hodnotí, zda v posledních 15 letech implementace akního plánu vedla k úspnému zajitní rovnosti en a mu v uritých oblastech. Jako pedstavitel FES v eské republice vítám tuto publikaci a dkuji autorkám a autorm jak editorkám, jmenovit Tereze Wennerholm áslavské a Pete Kubálkové z Centra ProEquality, za realizaci tohoto projektu. Vím, e tato stínová zpráva podpoí diskuzi a povede k viditelným výsledkm v eské politice. Dr. Erfried Adam editel, Friedrich-Ebert-Stiftung Praha / Bratislava

7

8 OBSAH I. ÁST Národní DIMENZE NAPLOVÁNÍ PEKINGSKÉ AKNÍ PLATFORMY... 1 eny a chudoba... 1 eny a vzdlávání eny a zdraví Násilí na enách eny a hospodáství eny u moci a v rozhodovacích pozicích institucionální zajitní rovných píleitostí eny a Lidská práva eny a média eny a ivotní prostedí Dti enského pohlaví II. ÁST - MEZINÁRODNÍ DIMENZE NAPLOVÁNÍ PEKINGSKÉ AKNÍ PLATFORMY eny a ozbrojený konflikt mezinárodní dimenze Lidská práva en mezinárodní dimenze Literatura a pouité zdroje Autorský tým

9 SLOVNÍK POJMA ZKRATEK PAP Pekingská akní platforma Vládní zpráva Peking +5, +10, +15 Vládní zpráva o stavu implementace Pekingské akní platformy z roku 2000, 2005 a 2010 CEDAW Úmluva o odstranní vech forem diskriminace en (Convention on the Elimination of all Forms of Discrimination on Women) NNO Nevládní neziskové organizace Priority Priority a postupy vlády pi prosazování en a mu Souhrnné zprávy Souhrnné zprávy o plnní Priorit a postup vlády pi prosazování rovnosti en a mu MPSV Ministerstvo práce a sociálních vcí MV Ministerstvo vnitra MMT Ministerstvo kolství, mládee a tlovýchovy MZe Ministerstvo zemdlství MI Ministerstvo informatiky MD Ministerstvo dopravy MPO Ministerstvo prmyslu a obchodu MZd Ministerstvo zdravotnictví MK Ministerstvo kultury MP Ministerstvo ivotního prostedí MO Ministerstvo obrany MS Ministerstvo spravedlnosti MF Ministerstvo financí MZV Ministerstvo zahraniních vcí MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

10 ÚVOD Letos v záí uplyne 15. let od pijetí klíové Pekingské akní platformy, která dodnes pedstavuje jeden z nejobsáhlejích globálních politických rámc k dosaení cíl genderové rovnosti a posílení postavení en. Mezinárodní spoleenství v Pekingu v roce 1995 deklarovalo, e pro rozvoj a bezpenost je zcela zásadní zajitní plné úasti en na vech úrovních spolenosti, vetn rozhodovacích pozic a pístupu k moci. Platforma uruje 12 stejních oblastí zájmu a pedstavuje cíle a doporuené kroky pro zlepení pístupu en k právm v tchto oblastech. K tmto cílm a opatením se eská republika politicky zavázala a na jejich základ vytvoila strategický vládní materiál Priority a postupy vlády pi prosazování rovnosti en a mu. Míra naplování strategických cíl Platformy vládami se hodnotí v ptiletých cyklech a od roku 1995 jsou tudí hodnotící zprávy o postavení en na globální, národní a lokální úrovni obvykle uvádné pod zkratkou Peking +5 a +10 a nyní Peking +15. Klíovou roli pi vzniku Pekingské akní platformy sehrály svým nesmírným a dlouhodobým úsilím nevládní enské/genderové organizace, a proto i hodnocení o jejím naplování pichází celosvtov nejen ze strany vlád, ale pedevím ze strany obanské spolenosti. I tato publikace pedstavuje kritický pohled obanské spolenosti na praktické naplování závazk deklarovaných ped 15 lety v Pekingu. Publikace si klade za cíl zhodnotit míru naplování jednotlivých kritických oblastí Pekingské akní platformy s drazem na období 2004 a 2009, piem hodnotí vývoj postavení en v eské spolenosti s pesahem do mezinárodního kontextu. Pekingská akní platforma neobsahuje jasné indikátory, dle kterých by se hodnotila míra dostání závazk v kritických oblastech. Pi hodnocení vycházíme z indikátor vyvinutých Radou Evropské unie. Od roku 1999 se jednotlivá pedsednictví EU zavazují k vypracování indikátor pro jednotlivé oblasti a v souasné dob jsou vypracovány indikátory pro 9 z 12 oblastí, chybí pro oblast lidských práv, médií a ivotního prostedí. Soubor kvalitativních a kvantitativních indikátor by ml slouit jako ukazatel pro vývoj situace tedy zda se postavení en zlepuje, nap. sniuje se gender pay gap, zvyuje se poet otc na rodiovské dovolené, sniuje se poet en mezi obmi násilí apod. Pi struktue zprávy vycházíme ze vech 12 kritických oblastí Pekingské akní platformy a zvlá jsme zaadili hodnocení mezinárodní dimenze. eská vláda nemá oficiáln rzné akní plány pro vnitrostátní a zahraniní politiku v oblasti rovnosti en a mu a ob úrovn jsou zahrnuty ve zmínném národním akním plánu. Jeliko chápání mezinárodního dopadu není do dneního dne usazené, vypracovali jsme tuto kapitolu samostatn a zahrnuli do ní dv z 12 kritických oblastí, a to eny a ozbrojený konflikt a Lidská práva en. Na nkterých kapitolách se podíleli a tyi autorky/i, abychom pokryli iroké spektrum jednotlivých oblastí. Vtina autorek/r pochází z nevládních organizací a/nebo z akademického sektoru a dlouhodob se jednotlivými tématy zabývá. Obanská spolenost disponuje obrovskou expertizou, zkuenostmi a prkopnickými mylenkami a je nezpochybnitelné, e bez nevládních organizací by posuny a zmny v pístupu k opatením pro dosaení genderové rovnosti veejné správy nenastaly. Doufáme, e publikace bude pínosná pro vechny, kteí se zajímají o postavení en (nejen) v eské spolenosti. Tereza Wennerholm áslavská Centrum ProEquality

11

12 I. ÁST NÁRODNÍ DIMENZE NAPLOVÁNÍ PEKINGSKÉ AKNÍ PLATFORMY ENY A CHUDOBA A. STRATEGICKÉ CÍLE ENY A CHUDOBA A. 1 Pezkoumat, schválit, pijmout a udrovat zásadu makroekonomické politiky a strategie hospodáského rozvoje, které oslovují poteby a úsilí en, je upadly do chudoby. A. 2 Revidovat zákony a správní postupy a praktiky za úelem zabezpeení rovných práv pro eny v oblasti pístupu k hospodáským zdrojm. A. 3 Zajistit enám pístup k mechanizmm spoení a k úvrovým mechanizmm a institucím. A. 4 Vypracovat genderov zaloené metodiky a provádt výzkumy za úelem zjitní píin feminizace chudoby. Milena erná Pekingská akní platforma (dále PAP) nese datum 1995 a nabízí hodnocení míry naplování strategických cíl, k jejich plnní se lenské státy Organizace spojených národ (dále OSN) zavázaly. OSN nezstala pouze u mechanického plnní svých závazk, ale kladla draz na aktuální aspekty prbn vyjadované, nap. v Rozvojových cílech tisíciletí v roce 2005 nebo v analýze dopad hospodáské krize na eny ve svt v roce V oblasti odstraování chudoby en doporuila PAP jednotlivým vládám, aby vypracovaly strategii ekonomického rozvoje zohledující poteby en ijících v chudob, vypracovaly revizi národních legislativ s ohledem na zabezpeení rovných práv pro eny (zejména v oblasti pístupu k ekonomických zdrojm), aby usnadnily enám vyuívání úvrových systém a v neposlední ad aby vypracovaly metodiky zaloené na principu gender. Souástí metodik by ml být výzkum zamený na zodpovzení otázky, pro jsou eny ve svt více zasaeny chudobou. 1 Podle veobecných poznatk je chudoba en vyvolávána limity v pístupu k ekonomickým zdrojm, vzdlání a úasti na rozhodovacích procesech. Bez ohledu na to, e princip gender zahrnuje rovný pístup en a mu k ekonomickým zdrojm a lidským právm, u en pirozen zvyuje chudobu vazba na dti, a tak se chudoba en dotýká zásadním zpsobem i problému dtské chudoby. DEFINICE CHUDOBY Definice chudoby naráí na problém, a tím je otázka, zda staí mit chudobu píjmy, i je za indikátory chudoby poteba vzít v úvahu celé etzce fenomén, jim jsou chudí lidé ve spolenosti 1 Women and Poverty; the Beijing Platform for Action, 1995, (cit ) 1

13 vystaveni. Pokusy o definici chudoby ukazují, e míra chudoby, i kdy zúena na problém minimálního píjmu a neschopnosti nakoupit si urené minimum zboí a slueb, se vyznauje zaostáváním za mírou jednotlivých sloek ivotního stylu, jaký vyuívá zbytek populace. Odtud se odvíjí otázka relativní chudoby, pochopitelná v kontextu bohatích zemí, kde v dsledku daových politik a dalích opatení, nezídka souvisejících s historickým vývojem a uznávanými tradiními hodnotami, existuje jak vysoká míra ekonomického rozvoje, tak i vysoká míra rovnoprávnosti mu a en. V pojetí EAPN R (European Anti-Poverty Network) chudoba oznauje nepíznivou ivotní situaci, v ní lidé nemají vzdlání, zamstnání, domov nebo nejsou schopni uspokojit jiné dleité ivotní poteby. Výsledkem pokus o komplexní definici se stává zjednoduené, ale praktické a srozumitelné, dlení chudoby na absolutní chudobu pod hranicí definovanou ivotn dleitými minimálními potebami a chudobu relativní, tj. chudobu definovanou vzhledem k ivotní úrovni vtiny v dané spolenosti. V této souvislosti hrají jistou roli pojmy minimální mzda a ivotní minimum. Minimální mzda byla v naí republice stanovena na poátku 90. let jako nejnií ástka, kterou je zamstnavatel povinen poskytnout za 1 msíc práce svým zamstnancm. Byla koncipována jako 50% prmrné mzdy a pedstavovala ástku o 6% vyí, ne bylo stanovené ivotní minimum. Do dnení doby se ástky postavené na pomrných i absolutních íslech znan zdeformovaly a ukázalo se, e lidi ijící v chudob tato opatení ped dlouhodobými dsledky chudoby nechrání. V zemích EU se povauje za hranici ivotního minima polovina prmrného píjmu v dané zemi a také v dané dob. Od roku 2008 probíhají v lenských zemích EU kampan za uzákonní minimálního píjmu, které koordinuje Evropská sí proti chudob (EAPN). Do roku 2009 byla eská republika se svými 8% obyvatel ijících v chudob nejmén ohroenou zemí EU. Na opaném konci ebíku se umístilo Slovensko s 23% lidí ijících v chudob. Na základ nových informaních zdroj a v neposlední ad také zmnou indikátor chudoby uveejnil koncem roku 2009 Eurostat aktuální ebíek zemí EU podle procentního zastoupení svých obyvatel ijících v chudob. 2 eská republika stojí opt na prvním míst s nejniím zastoupením, 9% lidí ijících pod hranicí chudoby, na dalích místech, s 11%, se umístilo Slovensko a Nizozemí. Na samém konci ebíku se umístilo Lotysko a Rumunsko se 23% a Bulharsko se 21%. Nmecko se v této souti ocitlo uprosted tabulky (15%). Jako indikátory chudoby poslouila kritéria typu: vlastní-li osoby zahrnuté do statistiky osobní automobil, jak asto bhem roku jezdí na dovolenou, pípadn tráví-li dovolenou v zahranií, mají-li dost prostedk na vytápní vlastního domu nebo jak asto jedí maso. 3 Chudoba vak není jen statistické íslo. Za ním se skrývá denní boj o peití skupiny lidí, kterých je v Evropské unii 80 milión. U nás zhruba 1 milión. Podobn jako v ostatních zemích EU mezi cílové skupiny ohroené chudobou a sociálním vylouením patí eny samoivitelky s díttem nebo více dtmi, dlouhodob nezamstnaní, dále Romové, lidé se zdravotním postiením a migranti. Více faktor chudoby kumuluje její dopady. Bez nadsázky lze za nejvíce ohroené povaovat osamle ijící eny, pípadn eny vyího vku, eny z romského etnika, pípadn se zdravotním handicapem. V podobn bídné situaci se nacházejí eny pisthovalé, krátce migrantky. 2 Report from the Eurobarometer: Survey on Poverty and Social Exclusion Luxembourg: Publications Office of the EU. (cit ) 3 European Commission Eurostat: Indicators of the Social Inclusion Strand. clusion_and_social_protection/social_inclusion_strand (cit ) 2

14 FEMINIZACE CHUDOBY Na konci sedmdesátých let minulého století se objevil a rychle rozíil pojem feminizace chudoby. Je doloeno, e v tchto letech pevaovaly chudé eny nad chudými mui ve vech vkových skupinách, tedy v produktivním vku i v dchodu. Nesouhlasím vak s pojmem feminizace, a se týká chudoby i okupování uritého segmentu slueb (kolství, zdravotnictví, sociální sluby) enami. Tento termín má zeteln pejorativní obsah a vedle statistického vyjádení poetní pevahy en nese v sob i negativn hodnotící hledisko, z pohledu gender zcela nepípustné. Feminizace chudoby v sob obsahuje dalí konotaci, a sice vytváení dojmu, jakoby eny chudobu svým ustrojením a tradiními rolemi pitahovaly. Práv v oborech kolství, zdravotnictví a sociálních slueb není na vin ena, která se pro daný obor rozhodne, nýbr genderová role, která je jí od toho okamiku ve spolenosti pipisována. Nízké platy jsou souástí politiky, která eny v platových podmínkách znevýhoduje. Pojem feminizace pouívaný zejména sociology je beznadjn svázán s genderovou dimenzí, v tomto pípad s neschopností povaovat za spravedlivé rovné aspirace a poteby mu a en. Automaticky jsou tyto obory finann nízko hodnocené. Paradoxním zpsobem tak objevení pojmu feminizace uspokojuje odvkou pravdu, e ena je slabím pohlavím a pi budování své kariéry musí poítat s niím postavením. Na pozadí se objevuje fatální rys tohoto fenoménu, který ve svých dsledcích pispívá k udrování stavu, jaký pes znané tematizování otázek rovnosti mu a en existuje v zemích EU. 4 Dsledky se mohou projevit nejen v oblasti sociální a v oblasti bydlení, ale té nap. v soudnictví nebo v podnikání. 5 SITUACE V ESKÉ REPUBLICE KOMBINACE ZAMSTNÁNÍ A MATESTVÍ Kombinace zamstnání a mateství eské eny výrazn znevýhoduje. Akoliv se postoje ke genderovým rolím ve spolenosti v posledních 10 letech posouvají smrem k uvdomní si rovnosti pohlaví, výzkumy veejného mínní svdí o konzervativním pístupu, na kterém se spolupodílejí i samy eny. Tradiní pedstava, v ní mu nese odpovdnost za finanní zajitní a ena zajiuje péi o domácnost, o dti a osoby blízké, má vliv nejen na nerovné postavení en a mu, ale té na vtí ohroení en chudobou jak v prbhu aktivního ivota, tak ve stáí. 6 4 Pouívání adekvátních pojm není samoúelné. Americký federální zákon O Amerianech se zdravotním postiením dává jasný píklad. Lidé se zdravotním postiením jsou nejdíve obany státu a teprve v druhé linii lidmi, kteí se musejí potýkat s obtíemi svého zdravotního postiení. Nediskriminující pojem s sebou vícemén automaticky pináí nediskriminující pístup k lidem se zdravotním postiením, a pispívá tak ke zmn náhledu nejen v okruhu nejbliích osob, ale i celé spolenosti. 5 Zaslechnuto v Monitorovacím výboru JPD 2. eník z EU: Jsou-li dva projekty rovnocenné, je vhodné dát pednost tomu, který podává ena. Veobecné pochechtávání. lenka MV: Vyprouji si, aby byl tento princip zesmován. ijeme v zemi, kde je bohuel teba návodn zasahovat, nebo lidé o principu rovnosti gender nemají ani pontí. len MV sedící vedle (smíliv): No, bude pece záleet na tom, jestli bude projekt vhodný pro enu nebo pro mue. Bude-li to hospoda, pak to dáme muovi. Bude-li to kadenictví, tak to dáme en. M. erná 6 Hana Haková, Pracující matky a genderové role ve výsledcích mezinárodního longitudinálního výzkumu, Gender sociologie,

15 Zajímavý údaj poskytuje statistika Eurofondu 7 rok 2005, která srovnává prmrný as strávený za týden domácími pracemi a as strávený v placené práci: u eských en iní tento pomr 21 hodin ku 42 hodinám, u eských mu pipadá na domácí práce 5,5 hodiny, zatímco v práci stráví za týden 47 hodin. Pi stejné délce pracovního týdne pracují doma déle ne eky eny z Estonska, ecka a Kypru, naopak podstatn kratí dobu Litevky. Mezi mui patí k tm nejpilnjím doma po práci Holanané se 14,3 hodinami a Lucemburané s 12,5 hodinami. Ale i jejich eny vnují více asu domácím pracím. Holananky vnují týdn 36,6 hod. práci pro rodinu, zatímco v placené práci stráví 29,5 hod. Lucemburanky se pi 37hodinovém pracovním týdnu vnují práci pro rodinu v prmru 30 hod. 8 Z tohoto porovnání vyplývá oekávaný fakt, e eny se i pi placeném zamstnání vnují více péi o domácnost, dti a blízké osoby ne mui, nicmén v ad evropských zemí je bné, e mui uritý díl tchto inností pebírají. CHUDOBA A SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ Na chudobu bylo v bohatých zemích svta dlouho nahlíeno jako na brzdu hospodáského rstu a spoteby. Hluboce zakoenné sociální a psychologické dimenze problému byly pehlíeny jako sekundární a pedpokládalo se, e k jejich likvidaci dojde automaticky pi pekonání problém hospodáských. V posledních letech dochází k vnímání komplexnosti fenoménu chudoby a interakce mezi její ekonomickou a sociální dimenzí, a tím se nenápadn, le konsekventn, dostává do popedí moment sociálního vylouení. Minimáln v evropském kontextu se zhruba od poloviny devadesátých let minulého století vyslovuje ohroení chudobou a sociálním vylouením jedním dechem. Tento úhel pohledu pak ovlivuje aplikaci politik, které mají za cíl vymýcení chudoby, a jejich alfou i omegou je mainstreaming sociálního zaleování. Na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 byla za klíový prvek evropské strategie oznaena sociální soudrnost 9. Sociální vylouení je situace, která mue, enu i dít vyluuje z bné pospolitosti a znemouje jeho návrat do spolenosti bez cílené intervence. Sociální zaleování je naopak proces, který usiluje o návrat lovka do bného ivota. Sociální pée pedstavuje kontinuální stav, v pojmu sociální podpory je obsaen dleitý prvek posunu lovka z nepíznivé situace do stavu, v nm se mu ji lépe daí. Hlavním úkolem sociálního zaleování je bojovat proti marginalizaci skupin osob ohroených sociálním vylouením a poskytovat podporu a pomoc osobám ijícím v odlouených komunitách, asto té s cílem zabránit dalímu vyluování vylouených, co se v posledních 5 letech stává fenoménem v R a oblíbeným populistickým tahem lokálních politik, kteí tak prezentují svoji snahu o zajitní bezpeí v obci, vymýcení kriminality a v nkterých pípadech a jakýsi druh koneného eení zavánjící pravicov extrémistickými postoji. PÍJMY MU A EN V eské republice v 80. letech minulého století byl bný rozdíl 30%, o které mly eny nií mzdy ne mui ve stejném postavení. V dsledku prosazování rovného pístupu mu a en k procesm 7 European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions orgán Evropské unie, jeho cílem je zlepit ivotní a pracovní podmínky Evropan a Evropanek. 8 Eurofound Mind the gap Womens and mens quality of work and employment. Background paper for EESC/ Labour Market Observatory meeting 29 April Dublin: Eurofound. 9 Ukazuje se, e míra sociální soudrnosti, a není mitelná jinak ne otevenou metodou koordinace (OMC), souvisí se spoleenským klimatem v té které zemi, jeho mitelnými indikátory jsou míra dvry k druhým lidem, vztah k obecn uznávaným hodnotám i míra solidarity s lidmi ijícími na okraji spolenosti. 4

16 rozhodování, stanovení odmny za práci a odstraování stereotypních pístup k mum a enám dolo v posledních dvou desetiletích k mírn pozitivnímu vývoji (rozdíl v R dnes iní cca 25%) a tato diskrepance má tendenci se (moná za sto let) vyrovnat. Velmi výrazn se na nízkých výdlcích en veobecn podílí nií míra kvalifikace, vyplývající z niího nebo nedostateného vzdlání a pípravy na povolání. Nejvyí rozdíl v platech mu a en v R je ve vkové skupin let. O tom, e jsou eny v R i v zemích EU diskriminovány, svdí i fakt, e míra zamstnanosti en v EU je v porovnání s mui asi o 14% nií. V eské republice je tento rozdíl jet vtí. Zamstnanost mu iní pes 75%, zatímco u en jen 58%. eny bez dtí mají vtí anci získat zamstnání ne eny s dtmi; tento diskriminaní prvek je v R patrnjí ne v ostatních zemích EU. Je pravdpodobné, e krize v evropském i v eském hospodáství tento pomr jet více zvtí, nebo pi omezeních spojených s utlumením výroby jsou eny propoutny jako první. Podle eského statistického úadu (SÚ) tvoí eny více ne polovinu obyvatelstva, nicmén na nezamstnanosti se podílejí tém 50%. ROZVODY Dalím fenoménem v R, který iní eny fragilnjími a náchylnjími k chudob, jsou rozvody. Je prokázáno, e k zchudnutí je odsouzeno signifikantní procento en po rozvodu a e nejmarkantnjí rozdíly v ivotní úrovni rozvedených en a mu nastávají v dob odpoinku ve stáí. Pro eny má rozvod neporovnateln horí sociální a ekonomické dopady na ivotní podmínky. Obvykle dojde k pechodu domácnosti se dvma píjmy na domácnost s jedním píjmem, piem vekerá tíe a odpovdnost za chod domácnosti a výchovu dtí spoívá na en. I z dlouhodobého hlediska mui z rozvodu spíe profitují, nebo ve svém kariérním rstu nejsou omezováni závazky vi dtem a rodin a i v pípad, e hradí výivné na dti a mohou mít obtíe s bydlením, nedochází u nich vtinou k takovému propadu ivotní úrovn, jako se to po rozvodu dje enám. Negativní atributy en stigmatizovaných rozvodem a péí o nezaopatené dti jsou veobecn povaovány za pekáku pi výbru odpovídajícího zamstnání. Podle údaj SÚ v roce 2008 konilo 50% uzavených manelství rozvodem. Bhem prvního roku po rozvodu klesl ivotní standard eny v prmru o 73%. Zhruba 50% en se po rozvodu ocitá v pásmu ohroených chudobou, pesnji eeno neúplné domácnosti vedené enou/matkou po rozvodu má píjmy pod hranicí 1,5násobku ivotního minima. Neexistuje statistika týkající se placení tzv. aliment po rozvodu, nicmén dvody mu pro jejich neplacení jsou známé z praxe. Vedle dvod hmotných (nezamstnanost, výkon trestu, dluhy) mui psychicky trpí ztrátou kontroly nad vyuíváním svých píjm, které mli v dob fungujícího manelství, ztrátou vedoucí role a vlivu a finanní úhrady bývalé partnerce náleející zpochybují. CHUDOBA EN STARÍHO VKU Debata o genderovém rozdílu v penzijních systémech probíhá paraleln v evropských zemích piblin se stejnými výsledky. Mui mají v prmru lepí podmínky pro stanovení penzí ne eny. Smyslem penzí je pedevím ochrana ped chudobou ve stáí a udrení pedchozí ivotní úrovn, jsou konstruovány jednak na principu solidarity mladích generací se starími, jednak na dchodovém pojitní. Tendence ve smrnicích EK naznaují, e je teba oslabovat princip solidarity a posilovat princip plateb pojistného. V eské republice petrvává ze socialistické éry vkový rozdíl pi odchodu do dchodu u mu a en a podle potu enami odchovaných dtí. To pedstavuje unikum mezi státy Evropské unie. V podmínkách reálného socialismu byl dívjí odchod do dchodu ve vazb na péi o dti povaován za relativní výhodu. Na základ doporuení EU se rozdíl ve vku odchodu do 5

17 dchodu u mu a en postupn pibliuje. 10 Podle zákona existují v R dchody starobní, vdovské, sirotí, pln a ásten invalidní 11, nerovnost ve výi dchod je podle tohoto zákona mírn kompenzována náhradní dobou pojitní, do které je zahrnuta pée o dti do 4 let vku a pée o blízké, co se vztahuje ve valné vtin pípad na eny. Statistické údaje SÚ za rok 2008 svdí o nerovné výi dchod u mu a en v eské republice. Rozdíl v msíních dchodech u mu a en iní v absolutním vyjádení K. V procentním vyjádení mají eny 80-82% muských dchod (Gender Pension Gap). Jak u bylo uvedeno, je to dáno pedevím tím, e eny v eské republice mají (i ve stejných pozicích) cca o jednu tvrtinu nií výdlek ne mui (Gender Pay Gap). Rozdíl ve výi dchod u mu a en se udruje zhruba na výi roku 2000 pesto, e s ohledem na inflaci a dalí faktory se prmrný dchod stále mírn zvyuje. Také ze statistik eské správy sociálního zabezpeení vyplývá, e nerovnost ve výi dchod se za posledních 10 let nezmnila. Podle Eurostatu, SILC a národních zdroj statistických dat se uvádí jako riziko chudoby u starích en a mu (65+) v eské republice v pomru 8:2. Starí eny se ocitají v riziku chudoby podstatn astji také proto, e se v eské republice vedle výe platu dchod odvíjí od délky odpracované doby. eny jsou po této stránce znevýhodnny vdy, kdy peruí zamstnání nebo pracují na zkrácený úvazek proto, e peují o dti, starí, nemocné i zdravotn postiené leny rodiny % en se stará o své rodie ve stáí 12. Nií dchod je do jisté míry ovlivnn také niím vkem en pi odchodu do dchodu. Na výi dchodu má negativní vliv i peruení zamstnání z dvod pée o dti, avak nemá vliv, zda se ena starala o vtí poet dtí - naopak, ím více dtí, tím díve odchází do dchodu, co ji vlastn staví do nevýhodného postavení. Tak, jak je v souasné dob penzijní systém nastaven, eny jednoznan znevýhoduje. 13 Podstatným faktorem zmn sociálního statutu ve stáí je rovn prodlouení vkové hranice pi ovdovní. V roce 2007 byl prmrný vk en pi ovdovní 68 let, vk mu byl 70 let. 14 Také tento faktor me pispívat k vyí míe chudoby u starích lidí. U starých en je vyí pravdpodobnost, e budou na sklonku ivota ít v samot a chudob. Mezi starími lidmi ijícími v chudob jsou 3 ze 4 eny. Z nich asi 80% neilo v chudob za ivota manela. Je to dsledek niího vzdlání, mén zkueností se zamstnáním i vtí odpovdnosti, jakou eny pociují vi zabezpeení své rodiny. PEDLUENÍ Nejen v R, ale i v ostatních lenských zemích EU je stále aktuálnjí otázka pedluení, která vede k zvyování podílu lidí ijících v chudob. Souasná ekonomická krize pináející vzrst nezamstnanosti vytváí irí pole pro psobnost institucí poskytujících úvry. Bankovní i nebankovní 10 Zákon. 306/2008 Sb., kterým se mní podmínky zákona. 155/1995 s úinností od , nkteré jeho ásti od Zákon. 155/1995 Sb., o dchodovém pojitní 12 eny a mui v datech 2008: Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti.sú (cit ) 13 Koldinská, K., Tome I., Rovnost mu a en v oblasti dchodového a nemocenského pojitní, NCSS, eny a mui v datech 2008: Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti.sú (cit ) 6

18 instituce mohutn vyuívají neznalosti finanních pojm týkajících se úvr pro skupiny obyvatel s nízkými píjmy, osamlých en, matek-samoivitelek, obyvatel romských ghett, starích lidí a dalích zranitelných cílových skupin ijících v existenní nejistot. Obané a obanky v R jsou na kadém kroku oslovováni nabídkami finanního trhu, který tí z vdomí ekonomické krize a ubezpeování, e zadluení je normální. Chování institucí poskytujících úvry je závislé na právním vdomí a právním prostedí v kadé zemi, kde psobí. NNO sdruené pod zátitou EAPN R zpracovaly pipomínky vyplývající z praxe poradenství a sociální práce s osobami, které se dostaly do situace pedluení. Nejlépe jsou na tom státy evropské estnáctky, které mly monost doladit ochranu spotebitele ji díve. Znamená to, e se ponechává svobodná monost bankovním i nebankovním institucím pjovat peníze tak, aby je neminul zisk, ale i klient si svobodn pjuje peníze na základ pedem daných a dkladn známých pravidel. Inspirujícím píkladem je také zruení institutu rozhodích doloek, k nmu dolo v roce 2009 na Slovensku. Mohlo by se namítnout, e spotebitelský úvr je doménou resortu prmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem financí a s otázkou sociálního vylouení nemá co dlat, ale to je chybný úsudek. NNO tvoící sí EAPN R ji díve poukázaly na nedostatené varování obyvatel a na nedokonalé právní normy. 15 Zadluení se netýká jen dluník. Neetické praktiky zvyují zisky spoleností, na druhé stran vak vedou k sociálnímu vylouení, kriminalit a v koneném efektu ke zvyování veejných náklad. Nkteré dávky státní sociální podpory podléhají exekuci; dávky pomoci v hmotné nouzi sice pímo exekuci nepodléhají, jsou-li poukazovány na úet píjemce dávky, me vak dojít k nepímé exekuci. V tchto souvislostech vyvstal dosud netuený problém, e je poteba zvýit finanní gramotnost obyvatel - jako prevenci sociálního vylouení. Zde u záleitosti pekraují i resort práce a sociálních vcí a dostávají se do sféry resort kolství, vnitra, místního rozvoje a spravedlnosti. MAINSTREAMING SOCIÁLNÍHO ZALEOVÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE Mainstreaming sociálního zaleování odvádí politiky na centrální, regionální i lokální úrovni od nepraktického a neuiteného resortismu. Není-li zabudován v principech, strategických dokumentech a bné praxi na úrovni ústedních orgán státní správy, je obtíné jej aplikovat i vyadovat na niích stupních veejné správy. Na druhé stran je to práv komunita, kde se konkrétní pípady vylouení i zaleování eí. Spolenost má nástroje, jak chudobu a sociální vylouení odstranit díve, ne se projeví její dlouhodobé a pro spolenost nákladné pozdní následky. Zde máme na mysli vechny druhy finanní podpory v hmotné nouzi a obtíné ivotní situaci, provoz ubytoven, domov pro matky s dtmi, domov pro obti domácího násilí, azyl pro bezdomovce, dtských domov, kojeneckých ústav, eení zdravotních problém lidí, kteí nejsou pojitní, sociální sluby. Prevence sociálního vylouení spoívá ve vasné intervenci v situacích, které se schylují k nejhorímu: extrémní chudob, bezdomovectví, chudob en a dtí. Jsou-li politiky státu nastaveny tak, e je moné uchránit lidi nap. od pedluení, vysthování na ulici, odebrání dtí do dtského domova a dlouhodobé závislosti na sociálních slubách, zabrání se fatálním dsledkm. Nemusíme 15 Terénní práce a píleitostné publikace NNO, jako nap. IQ Roma servis, Vzájemné souití, Nový prostor, SPES, Poradna pi finanní tísni, výzkum o. p. s. lovk v tísni 7

19 být ekonomy, abychom pochopili, e mainstreaming sociálního zaleování je výhodný té ekonomicky. 16 U sociálního zaleování je práv gender neopominutelným hlediskem; je rozdíl mezi problémy mu a en migrant, mezi problémy mu a en dlouhodob nezamstnaných, mezi dluhy, které psobí mui a které psobí eny, mezi komerními sexuálními pracovníky a pracovnicemi, rozdílný je obchod se enami a muský podíl na tomto obchodu. Zrcadlem mainstreamingu sociálního zaleování v kadé zemi je Národní akní plán sociálního zaleování (NAPSI), který se kadé dva roky obnovuje na dalí období. Krátká psobnost tchto jednotlivých plán vypovídá i o dynamice a sloitosti sociální inkluze a malé míe pedvídatelnosti pi jejím eení, vázané na ekonomický rozvoj v jednotlivých zemích, v Evrop, ve svt. Vzhledem k mnohosti pístup rzných resort pi konstrukci národních akních plán se jako úinné jeví modely dobré praxe. eský NAPSI na léta byl podroben kritice jak ze strany EK, tak ze strany NNO v R, které se dlouhodob zabývají pomocí a podporou lidem ijícím v chudob. 17 Akoliv se k jeho sestavení scházela Komise pro sociální zaleování MPSV, sloená ze zástupc vekerých resort i vybraných NNO, výsledek byl spíe zprávou o souasné situaci ne dokumentem, z nho lze vyíst metody a postupy pro zlepení situace lidí ijících v chudob. Je vak pravdou, e Komise pro sociální zaleování jakékoliv kompetence k ovlivnní tvorby dokumentu postrádala. Pojem inkluze se sice v NAPSI vyskytuje, avak analýza dokument 18 ukazuje, e nebyly stanoveny konkrétní mitelné cíle, opatení, hodnotící kritéria, podmínky pro udritelnost rzných opatení, propojení rzných úrovní státní správy atd. Genderový mainstreaming chybí a orgány jej prosazující (gender equality body) 19 nebyly do pípravy NAPSI pizvány. Jeliko je NAPSI jet v roce 2010 v bhu, nelze prozatím vydat závrený posudek. EVROPSKÝ ROK BOJE PROTI CHUDOB A SOCIÁLNÍMU VYLOUENÍ 2010 Práv zahájený Evropský rok boje proti chudob a sociálnímu vylouení 2010 má ti hlavní cíle uvdomit lidi o jejich právech, podpoit stejné píleitosti pro vechny, ukázat na píkladech, jak je prospná rozmanitost pro celou spolenost. 16 erná, M., Koálová J., Zajaroová Z.: Mainstreaming sociálního zaleování; píleitostná publikace v rámci projektu Stop sociálnímu vylouení, vydal SKOK o. s. v Praze, Projekt byl financován z prostedk Evropského spoleenství a Ministerstva práce a sociálních vcí R. 17 Analýza nástroj a platných koncepcí politiky sociálního zaleování v eské republice, indikace klíových nástroj sociálního zaleování a vyhodnocení efektivity opatení sociálního zaleování na národní úrovni. Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha, záí Národní akní plán sociálního zaleování (NAPSI), (cit ) 19 poradní orgány vlády (Rady) 8

20 Na cest od chudoby k sociální soudrnosti tvoí dsledné rozvíjení aspektu gender jednu z neopominutelných podmínek. 20 V R je garantem akcí poádaných v roce 2010 ministerstvo práce a sociálních vcí. 21 Jak na evropské, tak i národní úrovni se zmny neobejdou bez nevládních neziskových organizací. NNO mají proti vem ostatním slokám spolenosti jednu nespornou pednost: samy si téma rovných píleitostí stanoví jako své poslání, antidiskriminaci jako cíl, práci s lidmi ohroenými vylouením ze spolenosti pro jinou barvu pleti, náboenské vyznání, zdravotní a sociální handicapy, píslunost k etnické minorit apod. jako své aktivity. Ji pedem dávají zeteln najevo, e zde se myslí, mluví a koná antidiskriminan. Národní program inností v rámci Evropského roku boje proti chudob a sociálnímu vylouení 2010 uvádí jako prioritu prevenci sociálního vylouení v dsledku pedluenosti. Jako cílové skupiny ohroené sociálním vylouením v dsledku velké zadluenosti jmenuje: mue, eny a dti ijící v sociáln vylouených komunitách matky samoivitelky, poetné rodiny, nezamstnané, pedevím dlouhodob nezamstnané, mladé lidi, starí lidi, osoby se zdravotním postiením, vzn, resp. osoby po návratu z výkonu trestu, mladé lidé po ukonení ústavní nebo ochranné výchovy a náhradní rodinné pée, cizince. Smrnice Evropské komise o spotebitelském úvru, její zalenní do eské legislativy se pedpokládá v polovin roku 2010, by se mla uplatnit jako efektivní nástroj pro ochranu spotebitele. Meme ji tedy vnímat jednak jako souást procesu harmonizace eského práva s právem evropským, ale i a to zejména jako základ pro opatení k zamezení lichvy a dalích kriminálních jev spojených s neregulovanými úvry, které postihují obyvatele. Ji v lednu probhl na toto téma seminá v Senátu PR. Nejdleitjí souástí smrnice je zmínka o odpovdném úvrování, pojem, který se v naí legislativ dosud nevyskytuje. Znamená to napíklad zkoumání úvrové historie a odhad kredibility klienta ped uzavením smlouvy, monost nahlíet do úvrových databází. Ji v reklam na spotebitelské úvry musejí firmy zeteln uvádt relevantní informace. Smrnice upravuje i znní smluv a dalí povinnosti zprostedkovatel. Tuto transpozici eí spolen resorty prmyslu a obchodu a financí. 20 Taking part in the EY2010 information and communication campaign: Which channels and how to proceed? Vademecum for stakeholders, EAPN, Národní program Evropského roku boje proti chudob a sociálnímu vylouení 2010, eská republika, MPSV

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Anal#za!kolní webové prezentace

Anal#za!kolní webové prezentace Základní!kola Josefa Václava Myslbeka a Mate"ská!kola Ostrov. Anal#za!kolní webové prezentace Autor: Pracovi!t": Ing. Bc. Václav Nádvorník Jiho#eská univerzita v $esk%ch Bud"jovicích Pedagogická fakulta

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

D#VODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPO$TU STRANY ZELEN%CH 2013 P$edsednictvo Strany zelen#ch p$edkládá Republikové rad% SZ Návrh rozpo"tu Strany zelen#ch na

D#VODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPO$TU STRANY ZELEN%CH 2013 P$edsednictvo Strany zelen#ch p$edkládá Republikové rad% SZ Návrh rozpotu Strany zelen#ch na Návrh rozpo!tu Strany zelen"ch na rok 2013 Obsah: 1.) D!vodová zpráva k Návrhu rozpo"tu Strany zelen#ch na rok 2013 2.) Návrh rozpo"tu Strany zelen#ch na rok 2013 ve struktu$e (m%sí"ní p$ehled) 3.) Návrh

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13.

SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13. SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989

Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 Praha 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz. Akademické gymnázium Praha Od do 9/1985 6/1989 ŽIVOTOPIS 1. Kontaktní údaje: Miroslav Lupa, Habrová 2640/5, 130 00 3, tel.: +420 775 339 333 e-mail: mirek@koniklec.cz 2. Píjmení Lupa 3. Jméno Miroslav 4. Datum narození 2. kv*tna 1971 5. Národnost eská

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

VÝRO?NÍ ZPRÁVA. rok 2014 "O KOSTKU PEST?EJ?Í?IVOT" KOSTKA KRÁSNÁ LÍPA. www.komunitnicentrum.com. Volfová Hana

VÝRO?NÍ ZPRÁVA. rok 2014 O KOSTKU PEST?EJ?Í?IVOT KOSTKA KRÁSNÁ LÍPA. www.komunitnicentrum.com. Volfová Hana VÝRO?NÍ ZPRÁVA rok 2014 "O KOSTKU PEST?EJ?Í?IVOT" KOSTKA KRÁSNÁ LÍPA p?ísp?vková organizace Masarykova 1094/ 4 40746 Krásná Lípa www.komunitnicentrum.com Volfová Hana?editelka 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název:

Více

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku

Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Výsledky workshopu Meziregionální mládež na cest k evropským volbám! 1. Dv nejzávažnjší reformy posledních let v Nmecku Reforma zákonného dchodového pojištní Zásadní reformy dchodového systému byly realizovány

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na

Ad 1) Uvdomujeme si, že není možné ovlivovat pouze jednu a to ohroženou skupinu. Aktivity se zamují na Rok rovných píležitostí pro všechny koní seznamujeme Vás s výstupy programu EU EQUAL v oblasti rovných píležitostí žen a muž. A zveme na konferenci k tomuto tématu "Od teorie k praxi úspšné píbhy, která

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

Ro!ní záv"rka KALKUL1

Ro!ní závrka KALKUL1 Ro!ní záv"rka KALKUL1 Pozn. Tento popis odpovídá stavu do roku 2000 a t!ká se jednoduché P"ed spu#t$ním tohoto p"íkazu je nutné si p"ipravit podklady a provést uzav"ení p"íslu#n!ch knih. Uzáv$rkové operace

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní co

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Bankovní regulace. Boril!opov

Bankovní regulace. Boril!opov Bankovní regulace Boril!opov Teorie regulace If it moves, tax it. If it still moves, regulate it. If it stops moving, subsidize it. Ronald Reagan 2 Teorie regulace!pro" regulovat?! D!le"ité je zvá"it p#ínosy

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 Úplné znní organizaního ádu ŠLP Ktiny ve znní Zmn a doplk.j. 105/2007-981 schválených

Více

O em si budeme povídat

O em si budeme povídat ! O em si budeme povídat jak to u nás všechno zaalo pro se zdravotní systémy reformují a jakým smrem co nabízí soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištní v em se liší veejné a soukromé zdravotní pojištní

Více

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE

DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE DOTAZNÍK PRO NEZISKOVÉ ORGANIZACE Vážení pedstavitelé neziskových organizací. Dotazník, který se vám dostává do rukou, se mže na první pohled zdát ponkud obsáhlý, avšak není teba se obávat. Pevážná ást

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

První v!sledky z hodnocení adresného zvaní do programu screeningu karcinomu prsu v "R

První v!sledky z hodnocení adresného zvaní do programu screeningu karcinomu prsu v R První v!sledky z hodnocení adresného zvaní do programu screeningu karcinomu prsu v "R O. Májek, O. Ngo, M. Blaha, L. Du!ek Odborná garance projektu: J. Dane!, M. Zavoral, V. Dvo"ák, B. Seifert, #. Suchánek

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

schváleno Programovým výborem dne 16.10.2008

schváleno Programovým výborem dne 16.10.2008 STRATEGIE PODPORY ROZVOJE SPOLEENSTVÍ a AKTIVIT PRO OBYVATELSTVO NA ÚZEMÍ MAS ESKÉ STEDOHOÍ aneb od vesnice k vesnici k sousedovi blíže Zpracovala: Ing. Veronika Šturalová íjen 2008 Facilitace: Ing. Petr

Více

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen

Celoživotní vzdlávání EIA/SEA. Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Celoživotní vzdlávání EIA/SEA Seminá k projektu Podpora kvality procesu EIA/SEA 18.11.2009, Praha erný Most, Hotel Pramen Program 9,30-10,00 Registrace úastník 10,00 10,30 11,00-10,30-11,00-11,15 Úvodní

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Minimální preventivní program na!kolní rok 2013-2014

Minimální preventivní program na!kolní rok 2013-2014 Minimální preventivní program na!kolní rok 2013-2014 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O "KOLE Název a adresa!koly, pro kterou platí tento MPP Jméno a p#íjmení #editele Telefon na #editele 226 802 622 E-mail na #editele

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 01/2014 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 9/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA

Aktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Aktuální problémy v ošetovatelství Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Historie Zákon.96/2004 Sb., vzdlávání neléka Ukonení vzdlávání sester na 4-letých SZŠ Vzniká nový obor zdravotnický asistent Zahájení kvalifikaních

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a

Více

ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN

ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN Priorita 1: ZDRAVÍ MLÁDEŽE (Zdraví 21 - cíl. 4) 1.1. Budou realizovány dlouhodobé programy pro podporu zdraví mládeže Skupina aktivit: 1.1.1. Systematicky podporovat

Více

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek

P l roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice. Novela ZVZ. praktické aspekty vyhlášek Pl roku s novelou a co bude dál? 11. 12. 10. 2012, Sport-V-Hotel Hrotovice Novela ZVZ praktické aspekty vyhlášek Odvodnní úelnosti veejné zakázky pro úely pedbného oznámení a) splnním veejné

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

srpen 2009 Vá!ení "tená#i, V první polovin! tohoto roku, tj. od 1. ledna 53 Speciál Shrnutí aktivit Zastoupení v rámci CZ PRES

srpen 2009 Vá!ení tená#i, V první polovin! tohoto roku, tj. od 1. ledna 53 Speciál Shrnutí aktivit Zastoupení v rámci CZ PRES Speciál Shrnutí aktivit Zastoupení v rámci CZ PRES Spole!ná kulturní v"stava Dvacítky: generace nové Evropy 3 ICT veletrh o e-bezpe!nosti ob!an# Evropy 4 Zastoupení Olomouckého kraje p$i EU p$edsedalo

Více

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy

Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy Zásady postupu pi prodeji bytových dom ve vlastnictví hl. m. Prahy píloha. 1 usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy. 09/14 ze dne 24. ervna 1999 A) Obecné zásady 1. Zásady postupu pi prodeji bytových dom

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Nelegální práce v odvtví stavebnictví

Nelegální práce v odvtví stavebnictví Studie. 4 : Nelegální práce v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích Objednatel: Konfederace zamstnavatelských

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI Základní škola Fryovice, okres Frýdek Místek, píspvková organizace VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI za školní rok 2009/2010 podle zákona 561/2004 Sb., vyhlášky 15/2005 Sb. a zákona 106/1999 Sb. 1 Obsah : 1. Základní

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 V Brn 2005 1 1. ÚVOD Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy (dále RaVŠ) je zpracován na základ ustanovení 42 odst.

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 1/2015 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

Osobním automobilem do zahrani í

Osobním automobilem do zahrani í Osobním automobilem do zahrani í Mgr. Zuzana Ambroová Tisková konference dne 28. ervence 2008 Co je nutné mít s sebou jako idi? Platný idiský prkaz. Potvrzení o povinném ruení (zelená karta). V pípad,

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným

Identifikaní údaje územního samosprávného celku. mstys Nehvizdy. zastupitelstvo mstysu Nehvizdy, zastoupené starostou, panem Vladimírem Nekolným Ing. Eva Neužilová auditorka, zapsaná u Komory auditorr íslo oprávnní 1338 Galandova 1240 163 00 Praha 6 tel.: 603814749 e-mail: neuzilovaeva@seznam.cz ZPRÁVA AUDITORA o výsledku pezkoumání hospodaení

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ OBCHODNÍ PODMÍNKY obchodní spole!nosti RAZZIA s.r.o se sídlem :Brno Je!ná 2101/26b identifika!ní!íslo: 26900254 spole!nost zapsaná v obchodním rejst"íku vedeném KS Brno oddíl C, vlo#ka 43834 pro prodej

Více

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském

Hlavní aktivitou projektu je podpora spoleného vzdlávání zástupc veejných subjekt jako aktivního nástroje na podporu spolupráce v eskoslovenském Projekt APVS Cílem projektu APVS - Akademie peshraniního vzdlávání zamstnanc samosprávy je vytvoení nové a prohloubení stávající spolupráce slovenských a eských samosprávných celk v oblasti vzdlávání,

Více

SUPPOLICY EVROPSK! PROJEKT. Speciální %íslo. Milí!tená"i, Newsletter SPECIAL N 2 SRPEN 2008 STRANA 2 WORKSHOP SUPPOLICY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

SUPPOLICY EVROPSK! PROJEKT. Speciální %íslo. Milí!tenái, Newsletter SPECIAL N 2 SRPEN 2008 STRANA 2 WORKSHOP SUPPOLICY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Speciální %íslo EVROPSK! PROJEKT SUPPOLICY Milí!tená"i, jak jist! víte, Zastoupení Zlínského kraje v Bruselu je pln! zapojeno do realizace evropského projektu SupPolicy zam!"eného na inovace, jeho# se

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek

(8) Úastník je povinen po celou dobu trvání smlouvy písemn oznamovat stavební spoiteln všechny skutenosti, které mají vliv na plnní podmínek 96/1993 Sb. ZÁKON zedne25.února1993 o stavebním spoení a státní podpoe stavebního spoení a o doplnní zákona eské národní rady. 586/1992 Sb., odaníchzpíjm,veznnízákonaeskénárodnírady.35/1993sb. Zmna: 83/1995

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti

589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady. ze dne 20. listopadu 1992. o pojistném na sociální zabezpeení a píspvku na státní politiku zamstnanosti Systém ASPI - stav k 15.12.2005 do ástky 169/2005 Sb. a 58/2005 Sb.m.s. Obsah a text 589/1992 Sb. - poslední stav textu nabývá úinnost až od 1. 1.2007 589/1992 Sb. ZÁKON eské národní rady ze dne 20. listopadu

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více