Tvoříme základy Mandantenbrief

Transkript

1 Tvoříme základy Mandantenbrief Informace o právu, daních a ekonomice v České republice Vydání: Září Obsah: Právo aktuálně > Prodáváte či kupujete nemovitost? Daň z nabytí Vás nemine Daně aktuálně > Jaké možnosti přináší svěřenské fondy Ekonomika aktuálně > Pomůže zavedení pevného ročního kurzu k věrnějšímu a správnějšímu zobrazení výkonnosti podniku? Podnikové poradenství aktuálně > Víte, co je to diskontní míra a jak ji stanovit? Rödl & Partner Intern > Akce / Připravujeme pro Vás: říjen 2015 > Prodáváte či kupujete nemovitost? Daň z nabytí Vás nemine Ilona Štrosová, Rödl & Partner Praha Úvodem > Prodáváme-li nebo kupujeme-li nemovitost, nelze opomenout povinnost zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí. Tato problematika je upravena v zákonném opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v aktuálním znění a je dále konkretizována ve vyhlášce Ministerstva financí č. 419/2013 Sb. Co je předmětem daně Předmětem daně z nabytí nemovitých věcí je úplatné nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Zdanění tak podléhají prodeje pozemků, staveb nebo bytových jednotek, ale například i úplatné nabytí práva stavby. Zdanění se nevyhneme ani při převodech spoluvlastnických podílů na výše uvedených nemovitých věcech či při směně nemovitostí. Kdo má povinnost tuto daň platit? Při nabytí vlastnického práva koupí (nebo směnou) je primárním poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce vlastnického práva k nemovité věci, typicky tedy prodávající. Při směně jsou to oba převodci. Zákon však zároveň umožňuje, aby se smluvní strany (převodce a nabyvatel) v kupní či směnné smlouvě dohodly, že poplatníkem nebude převodce, ale nabyvatel. V této souvislosti je potřeba dbát na to, aby bylo ve smlouvě přenesení daňové povinnosti na nabyvatele precizně formulováno. Jak vysoká daň se platí a jak ji spočítat? Pro získání výsledné částky je zapotřebí zjistit nejdříve základ daně, což je rozdíl mezi nabývací hodnotou nemovitosti a uznatelným výdajem. Ze základu daně se posléze vypočítá daň. 1

2 Právo aktuálně / Daně aktuálně Nejprve je tedy třeba vyčíslit nabývací hodnotu nemovitosti a poté případný uznatelný výdaj. Nabývací hodnotu lze chápat jako ocenění nemovitosti, z něhož se odvíjí výše daně z nabytí nemovitých věcí. Nabývací hodnota se vždy určuje ke dni, kdy nastala skutečnost, která je předmětem daně. Za nabývací hodnotu je nejčastěji považována buď (i) sjednaná cena například tedy kupní cena za pozemek nebo (ii) takzvaná srovnávací daňová hodnota. Základ daně se pak vypočítává z té částky, která vyjde jako vyšší. Nabývací hodnotu nemovitosti tedy zpravidla určíme tak, že porovnáme kupní cenu nemovitosti úplatu za převod s takzvanou srovnávací daňovou hodnotou. Určit kupní cenu nebude problém, neboť ta je mezi účastníky sjednána. Srovnávací daňovou hodnotu je oproti tomu třeba vypočíst. Jedná se o částku odpovídající (i) 75 procentům z takzvané směrné hodnoty nebo (ii) 75 procentům ze zjištěné ceny. Poplatník si může vybrat, kterou z nabízených variant zvolí, zda použije pro stanovení srovnávací daňové hodnoty směrnou hodnotu nebo zjištěnou cenu. Rozdíl mezi těmito dvěma způsoby spočívá v tom, že směrnou hodnotu určuje správce daně, zatímco zjištěná cena je určena znaleckým posudkem. Směrnou hodnotu stanoví správce daně podle cen nemovitých věcí v místě, ve kterém se nachází nemovitá věc, ve srovnatelném časovém období s tím, že se zohledňuje druh, poloha, účel, stav, stáří, vybavení a stavebně technické parametry nemovité věci. Zvolená varianta, tedy zda chce poplatník určit srovnávací daňovou hodnotu ze směrné hodnoty nebo ze zjištěné ceny, se uvádí do daňového přiznání. Pokud se nechává vyhotovovat znalecký posudek, může se cena za znalecký posudek uplatnit jako uznatelný výdaj a odečíst od nabývací hodnoty nemovitosti. Nabývací hodnotou nemovitosti je tedy zpravidla buď kupní cena nebo srovnávací daňová hodnota, podle toho, která částka je vyšší. Pokud je zjištěna nabývací hodnota nemovitosti, respektive základ daně, nic již nebrání tomu vypočítat výslednou daň z nabytí nemovitých věcí. Sazba této daně činí 4 procenta a vypočítá se z nabývací hodnoty nemovitosti po odečtení případného uznatelného výdaje. Uznatelným výdajem mohou být náklady za vyhotovený znalecký posudek, jestliže je pro účely stanovení nabývací hodnoty nemovitosti, respektive srovnávací daňové hodnoty použit. Pokud si poplatník určí pro výpočet daně směrnou hodnotu, je povinen zaplatit zálohu na daň ve výši 4 procent ze sjednané ceny. Tato záloha na daň i daň z nabytí nemovitých věcí je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání daňového přiznání. Lhůta pro podání daňového přiznání se liší v závislosti na tom, zda je nabývaná nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí či nikoli. U věcí zapsaných v této evidenci je poplatník povinen daňové přiznání podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci do katastru. U věcí neevidovaných v katastru nemovitostí běží tato lhůta od okamžiku nabytí vlastnického práva k nemovité věci, tedy například od účinnosti smlouvy. Záloha na daň i daň z nabytí nemovitých věcí se platí místně příslušnému správci daně podle místa, kde se nachází nemovitost. Vaše kontaktní osoba: JUDr. Ilona Štrosová, LL.M advokátka / Senior Associate Tel.: ilona.strosova@roedl.cz > Jaké možnosti přináší svěřenské fondy Milan Mareš, Rödl & Partner Brno Úvodem > Nad využitím svěřenských fondů a daňovými dopady se zamýšlí následující řádky. Právní úprava je řešena zejména v ustanoveních 1448 až 1474 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy. Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Zakladatelem může být právnická i fyzická osoba Na vyčlenění majetku zakladatele se podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů pohlíží jako na vklad do obchodní korporace. Stejná optika se použije i v případě zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. 2

3 Daně aktuálně Vydání: Září 2015 Je-li zakladatelem právnická osoba, dojde k vyčlenění majetku na základě smlouvy, přičemž majetek je pro účely účetnictví veden jako podíl na obchodní korporaci. Příklad: Účetní jednotka s.r.o., plátce DPH má následující strukturu majetku v účetnictví: Nemovité věci: Movité věci: Pohledávky: Vlastní kapitál: Cizí kapitál: 2000 tis. Kč 1000 tis. Kč 300 tis. Kč 3100 tis. Kč 200 tis. Kč Pro účely vyčlenění majetku do svěřenského fondu došlo k následující změně ve struktuře majetku: Podíl v obchodních korporacích: Nemovité věci: Movité věci: Pohledávky: Vlastní kapitál: Cizí kapitál: 1500 tis. Kč 1000 tis. Kč 500 tis. Kč 300 tis. Kč 3100 tis. Kč 200 tis. Kč Zakladatel (s.r.o.) tak pro účely založení svěřenského fondu vyčlenil majetek v hodnotě 1500 tis. Kč, konkrétně nemovitý majetek ve výši 1000 tis. Kč (účetní ocenění) a movitý majetek v hodnotě 500 tis. Kč (účetní ocenění). Otázkou může být, zda pro účely účetnictví a daně z příjmů na straně svěřenského fondu má být vyžadován posudek znalce. Podrobnější informaci můžete očekávat v některém z našich příštích vydání. Příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do svěřenského fondu a ze zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti nejsou předmětem daně z příjmů. Podstatné je také to, že majetek vyčleněný výše uvedeným způsobem není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, dokonce ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Svěřenský fond je poplatníkem daně z příjmů i účetní jednotkou. Nabytý dlouhodobý majetek může odepisovat, a to podle ustanovení 28 odst. 1 ZDP. Fond bude pokračovat v odpisování podle ustanovení 30 odst. 10 zákona o daních z příjmů. U dlouhodobého majetku je třeba striktně rozlišovat, zda se jedná o bezúplatný příjem na straně svěřenského fondu, či o zvýšení majetku fondu například ze zdrojů vytvořených činností fondu. Jde-li o bezúplatně nabytý majetek a příjemcem je obmyšlený, pak je při odpisování nutno zohlednit i ustanovení 27 odst. 1 ZDP, kdy je majetkem vyloučeným z odepisování i majetek hmotný nabytý darováním, jehož nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně. Výše uvedený příklad se vztahuje kromě jiného i na nemovité věci. S tím je logicky spojena otázka, zda vyčlenění majetku bude podléhat dani z nabytí nemovitých věcí. Svěřenský fond sice nic vlastnit nemůže, ale pro účely daně z nabytí nemovitých věcí se stává jediným nabyvatelem nebo převodcem vlastnického práva. Z hlediska daně z nabytí nemovitých věcí podléhají této dani úplatná nabytí vlastnického práva k nemovité věci, která je pozemkem, stavbou, částí inženýrské sítě nebo jednotkou nacházejícími se na území České republiky, popřípadě právem stavby, jímž zatížený pozemek se nachází na území České republiky, nebo spoluvlastnickým podílem na výše uvedených nemovitých věcí. Svěřenský správce a jeho úloha Svěřenský správce plní povinnosti daňového subjektu. Může jím být jak fyzická, tak i právnická osoba (stanoví-li tak zákon), u nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí je dotyčná osoba uváděna právě jako svěřenský správce. Za správu majetku ve prospěch obmyšleného bude svěřenský správce zřejmě pobírat peněžitou odměnu. Další zajímavou oblastí je způsob zdaňování plnění ve prospěch obmyšleného ze svěřenského fondu. Detailnější informace o způsobu zdaňování bude předmětem již jiného článku. Vaše kontaktní osoba: Ing. Milan Mareš daňový poradce / Associate Partner Tel.: milan.mares@roedl.cz 3

4 Ekonomika aktuálně > Pomůže zavedení pevného ročního kurzu k věrnějšímu a správnějšímu zobrazení výkonnosti podniku? Martin Krásný, Rödl & Partner Praha Úvodem > Pro zahraničního investora je schopnost správného operativního vyhodnocování dopadů vývoje směnného kurzu české koruny na hospodaření jeho investice v ČR velmi důležitá. V té souvislosti se opakovaně objevují snahy o zavedení pevného kurzu v účetnictví, které následně vedou k otázce smysluplnosti takovéhoto opatření. Zkusme se tedy na toto téma na následujících řádcích trochu blíže podívat. Ekonomika České republiky je silně závislá na zahraničních investicích. Většina středních a velkých podniků je vlastněna zahraničními subjekty, přičemž je zcela přirozené, že tito investoři jakékoliv finanční informace při hodnocení svých investic neustále převádějí do měny pro ně ihned srozumitelné. Až takto převedené údaje posléze porovnávají se svými původními plány a očekáváními. Pro vyvození odpovídajících závěrů o výkonnosti/zhodnocení investice je pak klíčové správně vyhodnotit mimo jiné i dopady vývoje směnného kurzu české koruny vůči dané měně (obvykle euru). Díky intervencím ČNB je od listopadu 2013 (a nějakou dobu ještě patrně bude) směnný kurz české koruny vůči euru relativně stabilní, ovšem například směnný kurz CZK/ USD vykázal mezi 30. červnem 2014 a 30. červnem 2015 meziroční nárůst o 21 %, přičemž značná volatilita kurzu byla patrná i v daleko kratších časových intervalech. Investoři, respektive management zahraničních koncernů, jsou si vědomi, že stabilita a předvídatelnost směnného kurzu je pro ně zásadním faktorem pro schopnost správného vyhodnocení situace v klíčových okamžicích. Mylné závěry, způsobené nesprávným či příliš zjednodušeným přepočtem údajů z české měny, mohou být pro budoucnost společnosti v současné ostré konkurenci fatální. Je proto jejich neustálou snahou nalézt odpovídající nástroj umožňující průběžné provádění rychlých analýz a eliminovat tak neočekávaná překvapení, která již v minulosti tolikrát zažili. U klientů se často setkáváme s návrhy na zavedení pevného kurzu a navazujícími dotazy, jaké mají rozdílné způsoby oceňování upravené českou účetní legislativou pro účtování o cizoměnových transakcích dopady na jejich finanční výkaznictví, respektive na hospodářský výsledek za dané účetní období, popřípadě zda správná volba způsobu oceňování do jisté míry eliminuje dopad volatility směnného kurzu v průběhu účetního období do účetnictví společnosti. Možnosti zachycení cizoměnových transakcí v účetnictví Společnost má dle 24 odst. 7 zákona o účetnictví možnost výběru při účtování o transakcích v cizí měně, a to mezi použitím aktuálního kurzu nebo pevného kurzu předem stanoveného účetní jednotkou na určité časové období (ne delší než 1 rok). Používání účetního kurzu pro přepočet cizoměnových transakcí musí být upraveno vnitřním předpisem účetní jednotky (vnitropodniková směrnice pro cizoměnové transakce), přičemž pro různé druhy transakcí může být stanoven různý účetní kurz. Například faktury vystavené mohou být účtovány aktuálním kurzem, a naopak faktury přijaté pevným kurzem (ročním, měsíčním). Změna pevného kurzu v průběhu účetního období Pokud by se účetní jednotka v průběhu účetního období rozhodla změnit pevný kurz, je nutné tuto změnu upravit ve vnitropodnikové směrnici. Jedná se například o situaci, kdy při používání pevného ročního kurzu dojde v průběhu účetního období k významné změně kurzu a používání původního pevného kurzu z počátku účetního období by zkreslovalo věrné zobrazení předmětu účetnictví. V případě vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný kurz změněn vždy. Změny ve způsobu oceňování cizoměnových transakcí provedené jak v průběhu roku, tak mezi jednotlivými účetními období, musí být popsány v příloze roční účetní závěrky. Modelový příklad použití pevného kurzu a aktuálního kurzu Průvodním jevem zachycení cizoměnových transakcí je, že při přepočtu majetku a závazků z cizí měny na českou vznikají v účetnictví společností kurzové rozdíly, a to zejména průběžné k datu vzniku účetního případu a dále kurzové rozdíly z přepočtů vybraných aktiv a závazků k rozvahovému dni. Pro konkrétnější představu, jak se promítne výběr kurzu pro přepočet do účetnictví společnosti, si uveďme modelový příklad porovnávající dopady použití pevného ročního kurzu a aktuálního kurzu na identických účetních případech v rámci jednoho účetního období. Jako výchozí kurz pro ocenění cizoměnových položek byl k 1. lednu zvolen kurz 25 CZK/EUR, jako závěrkový kurz byl zvolen kurz 26 CZK/EUR. 4

5 Ekonomika aktuálně Vydání: Září 2015 Požití pevného ročního kurzu (25 CZK/EUR) Stav k 1.1. Rozvaha Položka EUR CZK Aktiva peněžní prostředky Pasiva vlastní kapitál Účetní případy od 1.1. do Účetní případ EUR Kurz CZK Faktura přijatá (služby) Úhrada faktury přijaté (služby) Účetní předpis MD/D , náklad/závazek , závazek/pen. prostředky Kurzový rozdíl 0 0,00 0 N/A Faktura vydaná , pohledávka/ výnos Závěrkové operace k Kurz k CZK/EUR KR z přepočtu cizoměn. pohledávek KR z přepočtu cizoměn. peněžních prostředků , pohledávka/kr výnos , pen. prostředky/ KR výnos Účetní případy od 1.1. do Účetní případ EUR Kurz CZK Faktura přijatá (služby) Úhrada faktury přijaté (služby) Účetní předpis MD/D , náklad/závazek , závazek/pen. prostředky Kurzový rozdíl 0 0,00 0 N/A Faktura vydaná , pohledávka/ výnos Závěrkové operace k Kurz k CZK/EUR KR z přepočtu cizoměn. pohledávek KR z přepočtu cizoměn. peněžních prostředků Stav k , pohledávka/kr výnos , pen. prostředky/ KR výnos Výkaz zisku a ztráty Provozní výnos Provozní náklad Kurzovní rozdíl výnos Hospodářský výsledek Stav k Výkaz zisku a ztráty Provozní výnos Provozní náklad Kurzovní rozdíl výnos Hospodářský výsledek Použití denního kurzu Stav k Rozvaha Položka EUR CZK Aktiva peněžní prostředky Pasiva vlastní kapitál Z výše uvedeného vyplývá, že v obou variantách vykáže účetní jednotka k 31. prosinci stejný hospodářský výsledek, pouze struktura položek výsledovky bude odlišná. Dochází k přesunům mezi provozním a finančním výsledkem hospodaření. Je nutno podotknout, že výše uvedený modelový příklad se žádným způsobem nezabýval vlivem pevného kurzu například na pořizovací cenu dlouhodobého majetku, zásob nebo třeba na některé položky časového rozlišení. Výsledkový dopad těchto položek je rozložen do více účetních období, přičemž zároveň nedochází k jejich přecenění k rozvahovému dni. Použití pevného ročního kurzu v těchto případech bychom měli zvažovat o to pečlivěji. Pro společnost nemusí být zcela zanedbatelné, pokud významný majetek, pořízený v prosinci a reálně zaplacený kurzem 23 CZK/USD, odepisuje z pořizovací ceny odpovídající pevnému kurzu 20 CZK/USD (tj. platnému na počátku účetního období). Důsledkem pak je, že realizovanou kurzovou ztrátu ze zaplaceného závazku ve výši 3 CZK/1 USD společnost nese plnou vahou ve výsledku hospodaření daného roku, avšak výsledkový dopad vlivu pevného kurzu vtělený do nižší výše odpisu je odložen do následujících let. Obdobně obezřetně bychom měli přistupovat k určitým mimořádným transakcím, jako jsou vklady společníků či příplatky mimo základní kapitál. Závěr Volba způsobu ocenění cizoměnových transakcí v účetnictví společnosti nemusí mít za určitých okolností vliv na konečnou výši výsledku hospodaření dosaženého účetní jednotkou za účetní období. Bude mít však vždy dopad 5

6 Ekonomika aktuálně / Podnikové poradenství aktuálně na strukturu výsledovky dochází k přesunům mezi její provozní a finanční částí. Volbou pevného ročního kurzu rozhodně nedochází k eliminaci zobrazení dopadů změn směnného kurzu. Ty jsou do účetnictví společnosti promítnuty nejpozději prostřednictvím závěrkových operací. U některých položek aktiv a pasiv ponese společnost dopady zvoleného kurzu několik let. Pro samotné vyhodnocení generátorů zisku či ztráty společnosti pak mnohdy může být použití pevného kurzu naopak zavádějící. Jediným způsobem, jak efektivně eliminovat riziko neočekávaných a do podnikatelských úvah nezabudovaných pohybů směnných kurzů zůstává vhodně zvolené zajištění proti měnovým rizikům, ať už přirozeně, vhodnou volbou odpovídající struktury aktiv a závazků, či vhodně zvoleným zajišťovacím nástrojem. Vaše kontaktní osoba: Ing. Ivan Brož auditor / Partner Tel.: ivan.broz@roedl.cz > Víte, co je to diskontní míra a jak ji stanovit? František Prodělal, Rödl & Partner Brno Úvodem > Každý uživatel znaleckého posudku se setkává s pojmy, jako je diskontní míra, náklady kapitálu nebo míra kapitalizace. Tyto pojmy se používají u výnosových metod ocenění, u kterých je hodnota předmětu ocenění závislá na výnosech, které daný předmět ocenění generuje. Zaměříme se na pochopení těchto pojmů a seznámíme se se způsobem, jak diskontní míru v případě ocenění podniku stanovit. Většina aktiv oceňovaných výnosovou metodou, ať už se jedná o hmotná aktiva nebo obchodní závod (dále také jen dle dřívější terminologie podnik), je vystavena určitému riziku. Finanční teorie hovoří o tom, že investice, které jsou rizikovější, by měly dosahovat vyšších očekávaných výnosů, což by měla být náhrada za toto riziko. Základní pojmy Diskontní míra (kalkulovaná úroková míra) slouží k vymezení relace mezi očekávanými výnosy a investovaným kapitálem (například do oceňovaného podniku) s ohledem na riziko, které investor svou investicí podstupuje (jedná se o riziko, kdy investor očekávaný výnos nezíská). Slouží pro přepočet budoucích výnosů na jejich současnou hodnotu. Pomocí diskontní míry se stanoví hodnota oceňovaného aktiva (například podniku), která vychází z výnosů, jež dané aktivum generuje. Náklady kapitálu jsou pohledem z hlediska podniku, který investovaný kapitál přijímá. Lze je chápat jako investorův nárok na výnosnost přiměřenou riziku. Jedná se o pohled na diskontní míru z jiného úhlu. Z tohoto pohledu jsou náklady kapitálu dány náklady ušlé příležitosti, nikoli přímými platbami pro investory. Míra kapitalizace (kapitalizační míra) slouží pro stanovení hodnoty na úrovni věčné renty. Používá se tedy při přepočtu trvalého ročního výnosu na hodnotu oceňovaného aktiva (podniku). Předpokládá trvalý pravidelný roční výnos po neomezenou dobu. Diskontní míru používáme pro přepočet konkrétních ročních výnosů na současnou hodnotu, kapitalizační míru pro přepočet trvalého ročního výnosu na hodnotu. Diskontní míra podle druhu hledané hodnoty Předmětem ocenění může být stanovení tržní hodnoty nebo hodnoty investiční. Investiční hodnota podniku je hodnotou pro konkrétního investora. Pro stanovení tržní hodnoty musí být diskontní míra vypočtena z tržních dat. Vychází z úrokové míry bezrizikových aktiv (relativně bezrizikových) a z rizikové přirážky (doložené na trhu objektivně zjištěným oceněním rizika). Pro určení investiční hodnoty musí diskontní míra odpovídat požadavkům investora a jeho očekávanému výnosu ve vztahu k riziku spojenému s danou investicí. Její výši by měl určit sám investor po poradě se znalcem v závislosti na investorových možnostech alternativního využití kapitálu. Tržní ocenění by mělo vést ke stanovení tržní hodnoty podniku. Mělo by se tedy v souladu s definicí tržní hodnoty jednat o částku, za kterou by byl předmět ocenění směněn k datu ocenění mezi dobrovolným kupujícím a dobrovolným prodávajícím při transakci mezi nezávislými stranami po náležitém marketingu, přičemž by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. Pokud však hovoříme o tržní hodnotě, jedná se pouze o hodnotu, nikoli o cenu, za kterou daná transakce bude skutečně realizovaná. V ideálním případě (tedy pokud znalec provedl správné ocenění a trhy jsou dokonalé) 6

7 Podnikové poradenství aktuálně Vydání: Září 2015 by se měla tržní hodnota rovnat ceně. Tržní hodnota se tedy stává cenou v momentě uskutečnění transakce za tuto hodnotu na trhu. Stanovení diskontní míry Většina podniků je kromě vkladu od svých společníků (akcionářů) financována i cizím kapitálem, ze kterého musí podnik platit úroky. Může se jednat o úvěry, půjčky nebo podnikem emitované dluhopisy. V této souvislosti hovoříme o vlastním kapitálu, cizím kapitálu a celkovém investovaném kapitálu, který je jejich součtem. Oba druhy kapitálu jsou pro podnik spojeny s určitým nákladem. V případě vlastního kapitálu se jedná například o dividendy, v případě cizího pak o úroky. Diskontní míru při ocenění podniku stanovujeme pomocí průměrných vážených nákladů vlastního a cizího kapitálu. Náklady celkového kapitálu odpovídají váženému průměru nákladů kapitálu (weighted average cost of capital WACC). Hodnota váženého průměru nákladů kapitálu je stanovena na základě nákladů na vlastní a cizí kapitál (vlastní a cizí zdroje), na základě tržní hodnoty vlastního a cizího kapitálu. Náklady na tento investovaný kapitál (vlastní a cizí) společně s tržní hodnotou obou jeho složek jsou hlavními parametry pro výpočet vážených nákladů kapitálu, tedy pro stanovení diskontní míry. Stanovení nákladů vlastního a cizího kapitálu představuje poměrně náročnou problematiku s řadou nevyřešených témat, pro kterou v našich podmínkách dosud neexistují závazné způsoby stanovení. Proto se ve znaleckých posudcích vyskytuje v různých variantách, které vedou ke značně diferencovaným výsledkům. Přesto by i v těchto podmínkách měla diskontní sazba splňovat následující nároky: > měla by se opírat o tržní data; > výběr těchto dat by měl být omezen v souladu s obvykle používanými postupy a doporučeními; > data by měla být relativně spolehlivá; > postup by měl odrážet postupující globalizaci kapitálových trhů; > míra dodatečných úprav pomocí různých přirážek by měla být omezena. a bezrizikovou sazbou) násobené koeficientem. Ten zachycuje vztah mezi tržním rizikem a rizikem odvětví, ve kterém oceňovaný podnik působí. Do výpočtu nákladů vlastního kapitálu pak vstupují další specifické přirážky, jako jsou přirážka za riziko země, přirážka za tržní kapitalizaci (velikost podniku), přirážka za omezenou likviditu a případně další. Pro stanovení bezrizikové míry výnosnosti se používá výnos do doby splatnosti státních dluhopisů, a to buď s dobou splatnosti do deseti let nebo s nejdelší dobou do splatnosti. Výnosnost akciového trhu se stanoví jako průměr ročních výnosností akcií na americkém akciovém trhu, a to za co možná nejdelší období. Rozdíl mezi tímto průměrným výnosem akciového trhu a bezrizikovým výnosem představuje prémii za tržní riziko (takzvaná riziková prémie trhu). Ta je násobená koeficientem beta, prostřednictvím kterého se do diskontní míry promítá rizikovost odvětví, ve kterém podnik působí. Pokud je koeficient beta větší než 1, dané odvětví je rizikovější, než je trh jako celek, a opačně. Stanovení nákladů na cizí zdroje Náklady na cizí zdroje lze určit jako vážený průměr nákladů všech úročených cizích zdrojů, tedy těch, které zahrnujeme do výpočtu WACC jako cizí kapitál. Jedná se tedy o skutečné nákladové úroky placené z těchto cizích zdrojů. Do těchto nákladů bychom měli zahrnout i náklady související s dluhovou službou. Závěr Cílem bylo vysvětlení pojmu diskontní míra a způsobu jejího stanovení prostřednictvím průměrných vážených nákladů kapitálu, tedy nákladů vlastního a cizího kapitálu. Jako váhy je použita tržní hodnota vlastního a tržní hodnota cizího kapitálu. Vnímání diskontní míry ze strany investora jako nákladů ušlé příležitosti a ze strany podniku jako nákladů kapitálu zohledňujících investorův nárok na výnosnost přiměřenou riziku, identifikace jednotlivých veličin, které vstupují do Stanovení nákladů vlastního kapitálu Pro určení nákladů vlastního kapitálu se nejčastěji používá postup založený na modelu oceňování kapitálových aktiv (Capital Asset Pricing Model CAPM), který vychází z tržních dat. Použití metody CAPM směřuje ke zjištění tržní hodnoty podniku. Proto je považována za metodu nejsprávnější. Model CAPM předpokládá, že tržní výnos vlastního kapitálu je roven součtu nákladů bezrizikového dluhového kapitálu a prémie za tržní riziko, která se rovná tržní odměně za riziko (rozdíl mezi očekávanou výnosností akciového trhu 7

8 Mandantenbrief Podnikové poradenství aktuálně / Rödl & Partner Intern výpočtu vážených nákladů kapitálu a jejich správné stanovení, je pro pochopení znaleckých posudků na výnosové ocenění podniku velmi důležité. Vaše kontaktní osoba: Tři komplikovaná účetní témata zásoby, rezervy, odložená daň 14. října 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Rene Vazac, David Trytko, Lenka Kudrnová Kontrolní hlášení k DPH od roku října 2015, konferenční sál, Rödl & Partner Praha Přednáší: Miroslav Skopec, Hana Procházková Kontrolní hlášení k DPH od roku října 2015, konferenční sál, Rödl & Partner Praha Přednáší: Miroslav Skopec, Hana Procházková Ing. František Prodělal znalec Tel.: frantisek.prodelal@roedl.cz > Akce / Připravujeme pro vás: říjen 2015 Jana Švédová, Rödl & Partner Praha Říjen Kontrolní hlášení k DPH od roku října 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Miroslav Skopec, Hana Procházková Novinky IFRS (I. část) 21. října 2015 v dopoledních hodinách, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Jana Kocurková Novinky IFRS (II. část) komplikované příklady účtování a vykazování 21. října 2015 v odpoledních hodinách, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Jaroslav Dubský, Jana Kocurková Kontrolní hlášení k DPH od roku října 2015, konferenční sál, Rödl & Partner Praha Přednáší: Miroslav Skopec, Hana Procházková Více o programu a online přihlášky na Jak včas předcházet podnikatelským rizikům. Význam vnitřního kontrolního systému 7. října 2015, konferenční sál Rödl & Partner Praha Přednáší: Pavel Koukal, Jaroslav Dubský, Miroslav Kocman, Petr Tomeš Změna programu vyhrazena. -jsd- Tvoříme základy Naše znalosti tvoří základ našeho poradenství. Na nich stavíme, společně s našimi klienty. Rödl & Partner Jedinečné lidské věže mohou vyrůst pouze tehdy, mají-li pevný základ. Castellers de Barcelona Celek se skládá z jednotlivců u Castellers, i v naší společnosti. Lidské věže symbolizují jedinečným způsobem firemní kulturu společnosti Rödl & Partner. Ztělesňují naši filozofii soudržnosti, rovnováhy, odvahy a týmového ducha. Jsou paralelou růstu vlastní silou, který Rödl & Partner promítl do dnešní podoby. Heslem všech Castellers, jež je i vyjádřením jejich základních životních hodnot, je Força, Equilibri, Valor i Seny (síla, stabilita, odvaha a rozum). Toto heslo charakterizuje i nás. To bylo i jedním z důvodů, proč společnost Rödl & Partner v květnu 2011 navázala spolupráci s Castellers de Barcelona, reprezentanty dlouholeté tradice stavby lidských věží. Mandantenbrief Září 2015, MK ČR E Vydavatel: Redakce: Rödl & Partner Consulting, s.r.o. Platnéřská 2, Praha 1 Tel.: Ing. Jana Švédová jana.svedova@roedl.cz Layout/Sazba: Rödl & Partner publikace@roedl.cz Tento newsletter je nezávaznou informační bro žurou a slouží obecným informačním účelům. Nepředstavuje právní, daňové ani podnikové poradenství, jeho cílem není ani nahrazení individuálního pora denství. Při zpracování newsletteru se společnost Rödl & Part ner snaží o maximální pečlivost, nemůže ale pře vzít odpovědnost za správnost, aktuálnost a úplnost in for mací. Protože se zde obsažené informace nezabývají konkrétními tématy jednotlivých fyzických nebo právnických osob, měl by si klient požadované informace vždy ověřit pora dens kou za kázkou. Rödl & Partner nepřejímá od povědnost za rozhodnutí, která čtenáři na základě článků news letteru učiní. Naši poradci jsou Vám rádi k dispozici.