Editorial. Zprávy památkové péãe / roãník 75 / 2015 / ãíslo 3 / EDITORIAL

Transkript

1 75 / 2015 / 3

2 Editorial Dvû místa pfiedev ím jsou v Praze nerozluãnû spjata s v vojem mûsta i dûjinami na í zemû PraÏsk hrad a Staromûstské námûstí s jeho radnicí. Oba mimofiádnû v znamné areály jsou charakterizovány stavbami ze v ech pfiedchozích období. Ale na rozdíl od unikátnû dochovaného Hradu docházelo u Staromûstského námûstí v posledním dvousetletí k jeho naru ování. Pfiesto se v rûzn ch publikacích o svûtov ch námûstích hodnotí velmi vysoko. Hlavní pfiíãinou postupné destrukce Staromûstského námûstí a zdej í radnice byla skuteãnost, Ïe VídeÀ roku 1784 nepochopila Prahu jako sdruïení nûkolika historick ch mûst. Tehdy bylo rozhodnuto o zru ení jejich samosprávy a vytvofiení jednotného magistrátu na Staromûstské radnici. Na to doplatily v echny radnice, které byly necitlivû pfiestavûny k jin m úãelûm. Radnice Staromûstská nov m nárokûm nestaãila, v roce 1838 byla její v chodní ãást zbofiena a nahrazena novogotickou pfiístavbou nepfiimûfieného mûfiítka. V roce 1862 byla z námûstí odstranûna Krocínova ka na symbolizující Prahu jako císafiské mûsto, v destrukci námûstí se pokraãovalo po roce 1893 v rámci praïské asanace. V roce 1918 do lo ke strïení mariánského sloupu, za PraÏského povstání v roce 1945 bylo zniãeno radniãní v chodní kfiídlo a vypáleny mû Èanské domy na severní stranû námûstí. V poslední dobû do lo k nápravû radnic Novomûstské (obnova obecní sínû) a Malostranské (restituce hlavního vûïového prûãelí), velmi aktuální je nyní také rehabilitace Staromûstské radnice. Ta byla dosud posuzována z hlediska stavebnûhistorického, v poslední dobû se prohloubilo její poznání v dobû lucemburské vlády, zásadní je její hodnocení z hlediska dispoziãní skladby. K jejímu dal ímu poznání je tfieba provést archeologick prûzkum, stejnû jako pro jiné stavby a celé Staromûstské námûstí. Rehabilitace vlastního námûstí zaãala uï po roce Obnova domu ãp. 605/I U Kamenného zvonu se realizovala v novém restaurátorském pojetí, u domu 603/I se restituovaly pohledovû v znamné barokní títy. U dal ích památek se na obnovu ãeká. Mariánsk sloup, postaven v roce 1650 k oslavû vestfálského míru a ukonãení tfiicetileté války, mûl v prostoru námûstí velk v znam urbanistick. Vynikal svou mimofiádnou umûleckou úrovní a byl podnûtem k obrovskému skulpturálnímu obohacení námûstí na ich historick ch mûst tzv. Kotalíkova skupina proto do la k závûru, Ïe sloup je nejdûleïitûj ím klíãem ke Staromûstskému námûstí. O jeho obnovû se nicménû vedou stále velmi Ïivé diskuse, stejnû jako o samotném základu fie ení námûstí, kter m je dostavba v chodní ãásti radnice. Je tu ale mnoho dal ích námûtû, napfiíklad, zda by palác Golz-Kinsk ch ãp. 606/I nemohl b t hlavním centrem ãeského barokního umûní Národní galerie a kostel sv. Michala slouïit k doplnûní jeho exponátû. Pedagogickému muzeu slouïí nyní skromn dûm ãp. 160/III na Vald tejnském námûstí, pfiitom se na Staromûstském námûstí zachovala goticko-renesanãní T nská kola ãp. 604/I. s bytem uãitele i to stojí za úvahu. K fie ení obnovy námûstí sice byla v roce 2012 zfiízena zminûná Odborná pracovní skupina pro revitalizaci Staromûstského námûstí a okolí za pfiedsednictví doc. Jifiího T. Kotalíka, která se dopracovala cenn ch závûrû. JenÏe ta byla zru ena a na její Koncepci dal ího postupu z 8. ledna 2014 se nijak nenavázalo. Naléhav úkol rehabilitace námûstí, jeden z hlavních úkolû mûsta Prahy, na í architektury i na í památkové péãe, tak nadále trvá, tím spí, Ïe v souãasné dobû se zde projevují bezkoncepãní tendence, jako napfi. zámûr pfiestavby cenn ch mû Èansk ch domû k hotelov m úãelûm, pochybené vyuïití kostela sv. Michala atd. V souãasné dobû je nezbytné na dosavadní zámûry navázat a dále prohloubit poznání urbanistického a architektonického v voje námûstí i jeho staveb, provést anal zu destrukãních realizací v minulosti, roz ífiit vûdomosti o Staromûstské radnici, mariánském sloupu a dal ích zdej ích památkách a celkovû vytvofiit vizi a v hledovou koncepci s fie ením nápravy, postupu prací i ekonomického posouzení. V této koncepci by se Staromûstské námûstí mohlo stát po Hradu druh m hlavním prohlídkov m centrem Prahy. Je patrné, Ïe obnova Staromûstského námûstí i radnice je velmi sloïit problém, kter se t ká mnoha otázek a mnoho z nich pfiitom dosud zûstává otevfien ch. To se odráïí i v tomto ãísle Zpráv památkové péãe, které si klade za cíl k poznání námûstí pfiispût dal ím dílem. âíslo má tentokrát jinou strukturu neï obvykle. Hlavní tematická rubrika In Medias Res nyní neobsahuje jen recenzované pfiíspûvky, ale téï nerecenzovanou ãást. Ta ale rozhodnû není ménû hodnotná a relevantní. V rubrice, kterou jsme nazvali Staromûstské fórum, je dán prostor pro volnûj í i subjektivnû ladûnou diskusi, polemiky, pfiípadnû vzpomínkové texty, tedy pro pfiíspûvky, které jsou pro uchopení tématu tak Ïivého a otevfieného, stejnû nezbytné jako plnohodnotné odborné studie. Dvû místa jsou v Praze sv mi památkami v jimeãná, to druhé místo Staromûstské námûstí zasluhuje pfii své rehabilitaci na i nejvy í pozornost. prof. Ing. arch. Karel KIBIC DrSc. EDITORIAL 193

3 ZPRÁVY PAMÁTKOVÉ PÉâE 75 / 2015 / 3 OBSAH IN MEDIAS RES: STAROMùSTSKÉ NÁMùSTÍ, JEHO HISTORIE A OBNOVA Václav Ledvinka, Staromûstské námûstí, esej o v znamu místa (nerecenzovaná studie) / 195 Karel Kibic, Staromûstská radnice v Praze prvofiadá stavba z doby vlády Karla IV. / 201 Ladislav Zikmund-Lender, Památkové pfiístupy na vrcholu moderny: Tfietí soutûï na pfiestavbu Staromûstské radnice v roce 1909 / 211 Vít Vlnas, Mariánsk sloup a jeho námûstí (poznámky o smyslu a místû) / 219 Vratislav Nejedl, Sloupy zbofiené a znovu postavené. Ikonoklasmus jako pomysln, ale vûãn soupefi památkové péãe / 227 Katefiina Beãková, Krocínova ka na. Její sláva, barbarsk zánik a nemoïnost obnovy / 236 Jan Havrda, Jaroslav Podliska, Archeologie Staromûstského námûstí. K problematice památkové hodnoty historického podzemí vefiejného prostoru / 240 STAROMùSTSKÉ FÓRUM ESEJE, POLEMIKY, VZPOMÍNKY Ondfiej efcû, Staromûstské námûstí jako slovník památkové péãe / 250 Lubomír Sr eà, Rizika obnovy mariánského sloupu na Staromûstském námûstí / 254 Pavel Kalina, Memorandum k obnovení mariánského sloupu na Staromûstském námûstí v Praze / 261 Franti ek Ka iãka, Milan Pavlík, Znovuzrození monumentálního díla vrcholného stfiedovûku na Staromûstském námûstí. Jeden z ocenûn ch návrhû z poslední soutûïe na Staromûstskou radnici a dostavbu námûstí / 265 Jakub Bachtík, Hlavolam, na kter je tfieba více ãasu. Nûkolik poznámek k diskusi o budoucnosti Staromûstského námûstí / 269 Jifiina Muková, Pfiipomínka k obnovû títû na prûãelí domu ãp. 603/I na nároïí Staromûstského námûstí a Celetné ulice / 274 MATERIÁLIE, STUDIE Jan Salava, V zdoba Klenotnice na státním zámku v Telãi a její pfiedlohová v chodiska / 276 RÒZNÉ Josef Krása a stfiedovûké nástûnné malby. K 30. v roãí úmrtí pfiední osobnosti ãesk ch dûjin umûní (Zuzana V eteãková) 285/ MyslbekÛv pomník svatého Václava volá o pomoc (Václav Rybafiík) 288/ RESUMÉ Summary / OBSAH

4 Staromûstské námûstí, esej o v znamu místa Václav LEDVINKA A NOTACE: âlánek formou historické eseje podává pfiehled dûjin a v voje Staromûstského námûstí. Zkoumá, v ãem spoãívají hlavní památkové i pamûtní hodnoty tohoto prostoru, a snaïí se tak vytvofiit základ pro úvahy o dal í budoucnosti námûstí. 1 1 V chodiskem jak chkoliv úvah o v znamu, stavu a vyuïití Staromûstského námûstí je pro historika skuteãnost, Ïe jde o prostor, jehoï funkce, hodnota i dne ní Ïivot jsou více, neïli je tomu v kterékoli jiné oblasti mûsta, pfiedurãeny a limitovány jeho historií. Staromûstské námûstí je prostor mimofiádn, formovan témûfi tisícilet m dûjinn m v vojem, naplnûn historick m památkov m dûdictvím i nehmotn mi symbolick mi v znamy, utváfien tradicí, v níï se zrcadlí a pfieïívají dávné dûje, které se zde odehrály, pûsobící atmosférou starobylosti, osobit m koloritem, neopakovateln m geniem loci. Jsou to hodnoty, jeï vznikly narûstáním organismu námûstí a promûnami jeho funkcí v prûbûhu staletí. Staromûstské námûstí je díky nim vedle PraÏského hradu a Karlova mostu nejcennûj í souãástí praïské památkové rezervace. Souãasnû je ov em dûji tûm ru ného kaïdodenního mûstského Ïivota, kfiiïovatkou pátefiních komunikací stfiedovûkého jádra dne ního velkomûsta, dûji tûm v znamn ch událostí a kulturních akcí a také jedním z klíãov ch bodû cestovního ruchu a turistického prûmyslu. HistorikÛm, památkáfiûm a pouãené kulturní vefiejnosti je na první pohled zfiejmá podmínûnost dne ního v znamu a funkcí námûstí historickou a památkovou hodnotou tohoto prostoru i solitérû v jeho areálu. To pak v jejich oãích pfiirozenû limituje rozsah a povahu jak chkoli zásahû v této v jimeãné lokalitû. Pro velkou ãást na ich souãasníkû, která Ïije pfiedev ím aktuálními kaïdodenními starostmi, existenãními, podnikatelsk mi a obdobn mi zájmy, je ov em tfieba tuto samozfiejmou rovnici mezi historií a dne kem pfieloïit do prozaického a utilitárnû zjednodu eného jazyka na ich dní. TotiÏ Ïe pokud chceme, aby Praha a jmenovitû Staromûstské námûstí bylo a zûstalo stfiedem dûní a také, jak bylo na rûzn ch fórech opakovanû fieãeno, ohniskem a generátorem turistického prûmyslu, pak musíme pfiedev ím uchovat to, proã náv tûvníci a turisté sem do Prahy jezdí. A to je historická autenticita, pûvodnost a neporu enost (nebo co nejmen í poru enost) místa, jeho památkov ch objektû a jeho atmosféry. Potûmkinovy vesnice barevn ch front pseudohistorick ch fasád a za nimi nepûvodních zmodernizov ch interiérû ãi Obr. 1. F. B. Werner, Pohled na Staromûstské námûstí od v chodu, kol Archiv hl. m. Prahy, sbírka grafiky, sign. G 78. (Reprofoto: Archiv hl. m. Prahy, 2015) dokonce cel ch novostaveb a vestaveb jsou k vidûní v hojném poãtu v kterémkoli evropském mûstû a turisty do Prahy nepfiitáhnou. UvaÏujeme-li z dne ního pohledu o v znamu, hodnotû, podobû a funkci Staromûstského námûstí, pak je tfieba brát v úvahu, Ïe se vlastnû jedná o dva svébytné mûstotvorné celky, byè místnû, funkãnû (i názvoslovnû) spjaté a navzájem se podmiàující o (Staromûstské) námûstí a (Staromûstskou) radnici. Je tfieba 1 Poznámka redakce: Pfiíspûvek není klasickou odbornou studií, a jakoïto text na pomezí studie a eseje neprocházel recenzním fiízením. Av ak vzhledem k tomu, Ïe jde o hluboce erudovan text, kter celé téma ãísla zastfie uje a otevírá, rozhodli jsme se jej v duchu netradiãního uspofiádání, které je proto toto ãíslo charakteristické zafiadit na úvod ãásti s recenzovan mi pfiíspûvky. IN MEDIAS RES Václav LEDVINKA / Staromûstské námûstí, esej o v znamu místa 195

5 k nim pfiistupovat s vûdomím této jednoty i rozdílnosti a jakékoli úvahy je nutno vést dûslednû ve dvojí perspektivû: zaprvé funkãnû- -historicko-v vojové, zadruhé architektonicko- -urbanisticko-estetické. Jen tak se lze dobrat relevantních odborn ch poznatkû a závûrû, odpovídajících realitû a pouïiteln ch téï k pozitivnímu ovlivnûní dne ní situace v rámci péãe o ochranu a uchování praïské památkové rezervace. Pfiedmûtem tohoto textu je perspektiva historická nûkolik úvah o promûnách podoby i v znamu Staromûstského námûstí v prûbûhu jeho dnes jiï tisícileté existence. Poãátky námûstí Historicky prvotní v urbanizovaném prostoru na pravém bfiehu Vltavy je samozfiejmû námûstí. Radnice je, ãasovû vzato, druhotná, vznikla o více neï dvû století pozdûji neï centrální prostranství, jeï od 19. století nese název Staromûstské námûstí (ve stfiedovûku a v raném novovûku se mu fiíkalo Velké trïi tû nebo Rynk/Rynek). Dne ní stav znalostí umoïàuje na základû ojedinûl ch zmínek v písemn ch pramenech a nemnoha publikovan ch interpretací archeologick ch nálezû z prostoru Starého Mûsta nastínit genezi námûstí pouze v základním obrysu a zãásti jen hypoteticky. Vzniklo poblíï pfiechodû pfies fieku Vltavu (nûkolika brodû a mostu, zprvu dfievûného), na kfiiïovatce cest smûfiujících k star ím v znamn m a bohat m trïním stfiediskûm v podhradí PraÏského hradu a Vy ehradu (kronikáfi Kosmas je pojmenoval suburbium Pragense a vicus Vyssegradensis). V prûbûhu zatím ne zcela jasn ch procesû a promûn, z nichï se rodila ranû stfiedovûká praïské aglomerace, se vytvofiilo pfiirozenou promûnou mimo obû uvedená v robnû-obchodní emporia, na pûvodnû periferním, av ak v hodnû poloïeném místû. Zprvu fungovalo jako stfiedisko volné, neregulované smûny, záhy se v ak zmûnilo v rozlehlé Ïivé trïi tû, kam se pfiesunulo tûïi tû místního i dálkového obchodu. Tato promûna zapoãala nejspí na pfielomu 11. a 12. století, kdy je existence ústfiedního praïského trïi tû v slovnû doloïena svûdectvím kronik a kdy KosmÛv popis váleãn ch událostí z roku 1105 zároveà urãuje jeho polohu mezi obûma kníïecími hrady na pravém bfiehu Vltavy. Vznik tohoto nového velkého trïi tû je tfieba vidût v souvislosti s pfierodem obou praïsk ch podhradí a s nimi souvisejících sluïebn ch osad a druïinick ch sídel v pokroãilé románské kamenné mûsto, pro nûï se v dobov ch pramenech objevuje název Mezihradí/Mezigrady. Staromûstské námûstí tedy vzniklo pfiesunem centra smûny zboïí a dal ích obchodních aktivit uvnitfi PraÏské kotliny. Pro umístûní tr- Ïi tû i s ním spjaté nové zástavby byla vyuïita dosud volná periferní plocha mezi star ími sídli tními oikumenami (nejbliï í z nich byly osady Újezd sv. Martina a Újezd sv. Ha tala), kde je tû z 11. století odhalily archeologické prûzkumy pouze nûkolik pohfiebi È a stopy Ïelezáfiské v roby. TrÏi tû se stalo ohniskem hospodáfiského Ïivota a jeho prvotní hlavní funkce byla obchodní a trïní, tedy ekonomická. Tato funkce urãila i ráz intenzivní nové zástavby, která v bezprostfiedním okolí trïi tû a pfiístupû k nûmu nab vala podobu souvislého uliãního (mûstského) typu. RÛst v znamu Velkého trïi tû vedl jiï za krátk ãas k tomu, Ïe k roli trïní se postupnû pfiidruïila i funkce správní. V první fázi lo o správu trïi tû samotného, o kníïecí dohled nad ním a o v bûr trïních poplatkû. Tato správa byla pfiedstavována trïním rychtáfiem (poprvé zmínûn roku 1211) a v bûrãím trïních platû mlad ím mar álkem; jiï o sto let dfiíve (v roce 1110) se v ak v kronikáfiovû líãení mihne bez bliï ího vymezení jeho správní pûsobnosti jméno jakéhosi Pfiivitana, jenï byl uznáván za star ího v Praze. A protoïe ruku v ruce se správou jde také vefiejná prezentace a reprezentace správní moci, takfika souãasnû pfiibyla i funkce prezentaãní a reprezentaãní. Zprvu patrnû lo o jednorázové vefiejné demonstraãní akty státní moci, ãastûji negativní, odstra ující neïli oslavné. Podle okamïité potfieby a situace bylo trïi tû obãasn m shromaïdi tûm lidu, vojensk m leïením (1105), trestním místem a popravi tûm (1108, 1110, 1130 ad.). Taková asi byla prvotní geneze prostoru Staromûstského námûstí a jeho funkcí. A takto vznikla jeho stfiedisková role, která pak urãovala v e ostatní. O konkrétní podobû Velkého trïi tû ãili Rynku v této první fázi jeho v voje zatím nelze fiíci o mnoho více, neïli Ïe nûkdy v polovinû 12. století se jeho dominantou stala opevnûná kníïecí celnice s útoãi tûm cizích kupcû T nsk dvûr-ungelt a Ïe v jeho sousedství byl postaven románsk kostel Panny Marie pfied T nem (poprvé zmínûn k roku 1135). Do druhé poloviny 12. století datují archeologové pozûstatky románsk ch kupeck ch domû dochované v jiïní frontû námûstí. Staré Mûsto Historick m mezníkem pfiesahujícím sv m v znamem horizont praïsk ch dûjin bylo zalo- Ïení vrcholnû stfiedovûkého PraÏského Mûsta (po zaloïení Men ího Mûsta Malé Strany v roce 1257 zvaného Vût í ãi Staré Mûsto). Tento akt zaloïení je kladen do doby tûsnû kolem roku 1230, na základû zpráv o v stavbû mohutného opevnûní, které ze star í románské aglomerace vydûlilo institucionalizovanou mûstskou obec a tím zásadnû zmûnilo dosavadní podobu pravobfieïní mûstské zástavby a pfiedurãilo její dal í v voj. Na rozdíl od obehnání mûsta hradbami promûna prostoru Staromûstského námûstí nenalezla v historick ch pramenech Ïádnou odezvu. Není Ïádn písemn doklad o tom, zda a jak se novû zformovalo nebo pfieformovalo Velké trïi tû jako stfied novû vysazeného velkolepého mûsta. Nicménû podoba námûstí na nejstar ích dochovan ch plánech (nejnázornûji na Jüttnerovû plánu z roku 1815) vykazuje dosti nápadné rysy, typické pro námûstí lokovan ch mûst. Patfií k nim zejména zhruba obdélníkov pûdorys s hlavními ulicemi ústícími do rohû námûstí (na v ech stranách vãetnû severní je doplàují je tû uï í ulice uprostfied domovních front) a druhotné zastavûní rozlehlé volné plochy palíãkem domû, asymetricky umístûn ch v západní ãásti prostoru trïi tû. To navozuje otázku, zda v souvislosti se zaloïením PraÏského (Starého) Mûsta a s jeho územním vymezením nov m fortifikaãním systémem nedo lo kolem roku 1230 také k nové regulaci jeho centrálního prostoru, k promûnû ranû stfiedovûkého trïi tû v pravidelné námûstí, odpovídající standardûm vrcholnû stfiedovûk ch mûst. Naprost nedostatek pramenû patrnû neumoïní na tuto otázku nûkdy pfiesvûdãivû odpovûdût; jistou nadûjí do budoucna zûstává pouze archeologick v zkum. Ten je, právû pokud jde o Staromûstské námûstí a také o objekt Staromûstské radnice, velk m desideratem, jelikoï dosud nebyla moïnost toto území systematiãtûji prozkoumat. Je zde tedy potenciální moïnost získat v budoucnu archeologickou cestou o podobû a zástavbû prostoru námûstí doplàující informace, které jiï neposkytnou písemné dokumenty, shofielé 8. kvûtna 1945 pfii tragickém poïáru Staromûstské radnice a v ní umístûného mûstského archivu. Vstup archeologie do prostoru Staromûstského námûstí by byl nanejv Ïádoucí, nejen vzhledem k nedostatku údajû o podobû a narûstání pûvodní gotické Staromûstské radnice, ale také pro objasnûní v e naznaãené moïné promûny (relokace) námûstí, jeho postupného trvalého ãi doãasného zastavování, zmûn domovních front a domovních blokû, rozdûlování trïi tû na dílãí funkãní segmenty atd. K otevfien m problémûm patfií napfi. prûbûh oddûlení a v voj podoby Malého námûstí (Ryneãku), Husího trhu, Kurného trhu, prûbûh uliãek v radniãním bloku a palíãku, pfiesné umístûní skupin kotcû, pran fie, Krocínovy ka ny atd. Na tomto místû je tfieba Staromûstské námûstí na okamïik opustit a pfiipomenout událost, která s jeho historií souvisí zdánlivû jen nepfiímo. Odehrála se nedlouho po zaloïení PraÏského (Starého) Mûsta, je tû v dobû v stavby jeho opevnûní. Zasvûcen m znalcûm praïské historie 13. století je dostateãnû známa, zde nás v ak zajímá proto, Ïe ji je moïno vyloïit mimo jiné téï jako pokus o pfieloïení 196 IN MEDIAS RES Václav LEDVINKA / Staromûstské námûstí, esej o v znamu místa

6 Obr. 2. Plán Staromûstského námûstí a okolí, kresba podle Jüttnerova plánu z r (J. Sakafi), Archiv hl. m. Prahy, sbírka map a plánû, sign. MAP P I 2/1612. (Reprofoto: Archiv hl. m. Prahy, 2015) Obr. 3. (Anonym), Poprava ãesk ch pánû na Staromûstském námûstí 21. ãervna Archiv hl. m. Prahy, sbírka grafiky, sign. G (Reprofoto: Archiv hl. m. Prahy, 2015) (pfienesení) tûïi tû mûsta na jiné místo, mimo Velké trïi tû. eã je o v posledních desetiletích nûkolikrát novû interpretovan ch písemn ch i hmotn ch dokladech, které vypovídají o tom, Ïe vzápûtí po zaloïení PraÏského Mûsta bylo lokováno také mûsto kolem kostela svatého Havla, Havelské Mûsto, s velk m takzvan m Nov m trïi tûm. Byl to obrovsk trïní prostor, zaujímající dne ní Ovocn trh, Rytífiskou a Havelskou ulici, blok KotcÛ a Uheln trh, kter obklopily vûïové domy (domy s vû- Ïemi) lokátora Havelského Mûsta, dûlního podnikatele a královského mincmistra Eberharda, a zájmové skupiny bohat ch patricijû, která s ním byla spojena. Není moïno na tomto místû diskutovat o tom, zda zde byl zaloïen obchodní prostor, kter mûl konkurovat star ímu Velkému trïi ti, nebo zda lo o koordinované fie ení nedostatku obchodních ploch ve mûstû a o projev poãínající specializace trïi È. Hovofiíme-li v ak v souvislosti s námûstími téï o správních funkcích, nelze nepfiipomenout, Ïe vûbec první známé sídlo mûstské správy v Praze, to znamená rychta, se nenacházelo na staromûstském Velkém trïi ti, n brï na Novém trïi ti v Havelském Mûstû. 2 Radnice Obû mûsta, Staré a Havelské, se zrodila a Ïila v úzké symbióze ve spoleãn ch hradbách a záhy po smrti krále Pfiemysla Otakara II. splynula v jeden mûstsk organismus. Sídlo správy, staromûstská rychta, se i pak nadále nacházelo ve stfiedu v chodní strany Nového trïi tû, na rohu MÛstku a dne ní Rytífiské ulice, a setrvalo zde po celou dobu své existence. Velké (staré) trïi tû si v ak pfiesto svou centrální funkci udrïelo a dokonce upevnilo právû tím, Ïe mûstská správa se koncem 13. století jakoby pfiesunula zpût na Velké trïi tû. Stalo se to v dûsledku emancipace a rûstu sebevûdomí mû Èanstva, díky nimï váha a vliv rychtáfie i v znam rychty rychle klesal. Ti, kdo zaãali ve mûstû vládnout vedle rychtáfie a posléze místo nûho, reprezentanti mû ÈanÛ kon elé, vytvofiili vlastní orgán, mûstskou radu, a vymohli si (po tfiíletém úsilí) u krále Václava II., Ïe mohou zaloïit vlastní mûstskou kanceláfi (1299). Nebyla v rychtû, n brï v domû Jakuba Kubkova v prostoru dne ního Staromûstského námûstí. A protoïe mûstské samosprávû, která se postupnû rozvíjela a institucionalizovala, tento dûm nestaãil, dostali PraÏané roku 1338 od krále Jana Lucemburského dal í v znamné privilegium povolení zaloïit si radní dûm ãili radnici. Zakoupili pro ni dûm Volflina od Kamene (de Lapide), vystupující na jihov chodním rohu palíãku do prostoru Velkého trïi tû. Podle názoru nûkter ch historikû se nacházel hned vedle Kubkova domu, kter jiï slouïil mûstské správû. Spojením obou domû vznikla první radnice Vût ího ãili Starého Mûsta praïského. Tím se dovr ilo propojení trïní a správní funkce, které bylo základem v znamu a ústfiední (centrální, stfiediskové) role prostoru staromûstského Velkého trïi tû. Nesmíme opomenout, Ïe zároveà se zfiízením radnice se naproti jejímu v chodnímu kfiídlu na druhé stranû námûstí zaãal stavût nov gotick chrám Matky BoÏí pfied T nem (T nsk chrám), kter dokonce je tû pfied sv m dokonãením pfievzal funkci hlavního mûstského kostela. Vedle nûho existovaly v bezprostfiedním okolí námûstí dal í tfii kostely, které se nûkdy povaïují za náboïenská stfiediska a shromaï- 3 IN MEDIAS RES Václav LEDVINKA / Staromûstské námûstí, esej o v znamu místa 197

7 di tû jednotliv ch kupeck ch osad ãi obcí, z nichï se zformovalo pozdûj í Staré Mûsto; byl to Svat Mikulá, kde se pfied vznikem radnice scházela shromáïdûní obce mû ÈanÛ, dále Svat Linhart a Svat Michal. Nûktefií star í historikové soudí, Ïe Sv. Mikulá byl pûvodnû kostelem nûmeck ch kupcû, Sv. Linhart valonsk ch a Sv. Michal vla sk ch. Je to v ak jen hypotéza, ovlivnûná analogiemi z jin ch evropsk ch mûst a také tím, Ïe opodál námûstí vyrostla rovnûï synagoga pro Ïidovskou osadu, jeï se stala souãástí pravobfieïního PraÏského Mûsta. ZaloÏením radnice se uzavfiel proces prvotního formování Staromûstského námûstí, ãili pfierodu ranû stfiedovûkého trïi tû ve vrcholnû stfiedovûké námûstí. Nastala dal í etapa, v níï se naplno uplatnily a ãasem i mûnily funkce tohoto centrálního prostranství mûsta. Jejich kála byla pestfiej í neï v dal ích ãesk ch mûstech té doby, neboè Staré Mûsto praïské se stalo uznávanou a královsk mi privilegii potvrzenou hlavou království (caput regni, poprvé roku 1316). Máme-li vystihnout celkov v vojov trend Velkého trïi tû v období vrcholného stfiedovûku a raného novovûku ( století), spoãíval v zachování ekonomické funkce námûstí, v rûstu váhy jeho funkce správní a reprezentaãní, jeï pfierûstala ve funkci politickou námûstí bylo stále ãastûji politick m shromaïdi tûm a dûji tûm politick ch aktû. Nov m rysem bylo také to, Ïe plnû jiï fungující mûstská samospráva zaãala v voj námûstí zámûrnû regulovat, usmûràovat jeho vyuïití a ovlivàovat jeho urbanistickou podobu. Hlavním objektem zmínûného regulaãního a formativního úsilí mûstské samosprávy se nejprve stala sama radnice. PfiestoÏe kon elé koupili v roce 1338 patrnû jeden z nejv hodnûji poloïen ch a nejv stavnûj ích kupeck ch domû z tûch, jejichï zástavba se kolem námûstí a ve zmínûném palíãku" vytvofiila v pfiedchozích desetiletích, pfiestal dûm Volflina od Kamene vãetnû Kubkova domu jiï po krátké dobû postaãovat. Pfiedev ím v ak nemohl dûstojnû plnit reprezentaãní roli sídla správy mûsta, které se roku 1346 stalo rezidenãním a vládním centrem nejen ãeského království, ale i celé stfiedovûké svaté fiímské fií e. V okamïiku, kdy se Karel IV. stal fiímsk m králem a pozdûji císafiem, zaloïil Nové Mûsto praïské a podstatnû roz ífiil mûstsk areál Men ího Mûsta i poddanského mûsta Hradãan a zaãal své hlavní mûsto zvelebovat reprezentaãními stavbami, museli se také Staromûst tí vyrovnat s nároky nové epochy, do níï vstoupili. Proto jiï nûkdy kolem roku 1350 byla na substrukci ãi nad pfiízemím Kubkova a Volflinova domu zahájena v stavba nové velké reprezentaãní radnice. Mûstská rada dbala na to, aby to byl objekt nejvy í dosaïitelné úrovnû, kter by se vybavením a v zdobou dûstojnû zafiadil po bok reprezentaãním stavbám panovníkov m. B vá nûkdy oznaãována jako parléfiovské dílo a lze pfiijmout názor, Ïe ji skuteãnû stavûla parléfiovská huè; architektonické a kamenické prvky, které se dochovaly, tomu nasvûdãují, i kdyï písemné prameny o stavitelích budovy mlãí. Stavba Staromûstské radnice byla dovr ena nûkdy na poãátku 80. let 14. století, tedy uï za vlády Václava IV. ( ), neboè roku 1381 byla vysvûcena její ark fiová kaple. Av ak po necel ch dvou desetiletích, roku 1399, nov radní dûm vyhofiel (s ním vzala za své i velká ãást archivu staromûstsk ch listin a mûstsk ch úfiedních knih). Následovala fáze obnovy, pfii níï byla radnice s ark fiovou kaplí, vysokou vûïí a bohatou heraldickou v zdobou nejen v celém rozsahu znovu vystavûna, ale navíc novû doplnûna o v té dobû jedineãn unikát, astronomické hodiny orloj, kter zhotovil hodináfisk mistr Mikulá z Kadanû. TvÛrce orloje obdrïel odmûnu za své dílo roku 1410 a do roku 1415 bylo postaveno je tû vnûj í reprezentaãní schodi tû z jiïní ãásti námûstí do prvního patra radnice. Zaji Èovalo pfiístup do obecní a radní sínû a do dal ích úfiedních místností, zatímco pfiízemí radnice bylo, stejnû jako celé její bezprostfiední okolí, vyhrazeno trïním úãelûm. Budova radnice tedy plnila kombinovanou funkci správní a trïní, byla souãasnû úfiadovnou mûstské samosprávy i trïní halou ãi kupeck m domem. KdyÏ byla radnice znovu obnovena a roz ífiena po husitsk ch válkách, v období Jifiího z Podûbrad a Vladislava Jagellonského, byla programovû upravena a vyzdobena jako reprezentaãní objekt vûdãí obce mocného svazu svobodn ch královsk ch mûst a skuteãné hlavy království. Proto byl doplnûn nejen krásn pozdnû gotick portál se znakov m oknem a spodní kruh orloje (kalendárium), ale ãasem pfiibyla také hrdá erbovní hesla devizy mûsta: Praga caput regni a Praga mater urbium. Námûstí jako vefiejn prostor Kdy mûstská rada pfienesla svou pozornost k plo e námûstí, není z dochovan ch pramenû zfiejmé. Po dokonãení parléfiovské radnice v ak zaãala postupnû vyklízet z prostoru rynku nadbyteãné kotce, krámce a trïní boudy a zaãala regulovat jejich umístûní. BûÏné trïní funkce ãasem pfiejala jiná vefiejná prostranství ve mûstû, na prvním místû Nové (Havelské) trïi - tû a fiada dal ích. Na Staromûstském námûstí se nadále konaly pouze v roãní trhy (byly nejprve tfii, po roce 1348 jiï pouze dva, neboè jeden musel b t z rozhodnutí Karla IV. pfiedán Novému Mûstu). Kolem radnice zûstaly jen kotce zámoïn ch a vlivn ch fiemesel, které se zmûnily v kamenné stavby, udrïely se zde fiadu staletí a jsou dobfie vidût je tû na vedutách ze 17. a 18. století. Vedle nûkolika skupin nízk ch staveb v prostoru námûstí to byly zejména v klenkové kotce, na kter ch spoãinul radniãní balkon. Radnice jimi byla souvisle obklopena na jiïní stranû pfii vûïi a ve v chodní ãásti pod kaplí. UvolÀování prostoru námûstí od poãátku 15. století bylo moïná vynuceno pomûry vládnoucími ve mûstû, protoïe v pozdûj ích letech panování krále Václava IV. opakovanû propukaly boufie, na Staromûstském námûstí se odehrávala srocení stoupencû i odpûrcû husitské reformace, modernû fieãeno zaãaly se zde konat masové demonstrace. MoÏná právû to vzalo jistotu obchodníkûm a donutilo mûstskou radu, aby bûïn trïní provoz diverzifikovala a dislokovala jinam. Plocha námûstí ov em nikdy nebyla zcela volná, stál zde nezbytn pran fi a byl tu pravdûpodobnû téï nûjak zdroj vody, i kdyï z pramenû se dozvídáme aï o Krocínovû ka nû z let Naopak na námûstí nestála trvale ibenice. Popravãí místo bylo pfied branami mûsta, praïsk m ibeniãním vrchem byl v bûïek vrchu svatého KfiíÏe na dne - ním ÎiÏkovû. Pouze kdyï byla doba neklidná, kdyï bylo tfieba uspofiádat zvlá È odstra ující vefiejnou exekuci, zastra it mûstskou spodinu, drzé zloãince ãi dobové podsvûtí, ibenice se obãas na námûstí pro v strahu postavila. Staromûstské námûstí ztrácelo svou dominantní trïní funkci zfiejmû jiï od poãátku 15. století. Rostoucí mûrou naopak slouïilo jako prostor shromaïìovací, manifestaãní a reprezentaãní. Byla zde dûleïitá zastávka slavnostních prûvodû uvítacích, holdovacích, korunovaãních i pohfiebních, osvûdãilo se jako místo konání turnajû, masov ch zábav, renesanãních slavností a alegorick ch pfiedstavení i barokních náboïensk ch procesí a poutí. A takénapfiíklad jako prostor slavení jednotného praïského posvícení. Roku 1427 se totiï praï tí husité usnesli, Ïe se nadále nebude slavit zvlá tní posvícení (posvûcení) u kaïdého kostela, protoïe tak se slavilo témûfi dennû po cel rok, n brï Ïe se v Praze bude slavit jednotné Svatováclavské posvícení. To se konalo na Staromûstském námûstí. Na námûstí se odehrály také události ménû zábavné. Îe bylo místem popravy Jana Roháãe z Dubé a jeho spolubojovníkû roku 1437, je nejisté, i kdyï zpráva, Ïe na ibenici byly pouïity trámy pfiipravené pro stavbu krovu T nského chrámu, napovídá, Ïe akt popravy se mohl konat pfiímo na námûstí. Nejvût í událostí tohoto druhu v ak byla exekuce 21. ãervna 1621, pfii níï se dûji tûm poprav a drakonického trestání vûdcû stavovského povstání stalo nejen popravãí le ení u radnice, ale téï pran fi a celá plocha námûstí. Vyobrazení exekuce na dobov ch letácích pfiiná í nejstar í pohledy na Staromûstské námûstí po proslulé Sadelerovû rytinû (1604). Jsou to zobrazení znaãnû zkres- 198 IN MEDIAS RES Václav LEDVINKA / Staromûstské námûstí, esej o v znamu místa

8 4 Obr. 4. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstské námûstí, radnice a severní strana kolem roku 1867, snímek historického stavu od F. Fridricha. Muzeum hl. m. Prahy, inv. ã. H (Reprofoto: Muzeum hl. m. Prahy, 2015) lená, pfiesto na nûkter ch je sice schematicky, ale docela podrobnû zachycena tehdej í podoba radnice. Je tu zachycena také Krocínova ka na, jiï zmínûn pran fi a doãasnû postavená ibenice. KdyÏ byl v ãervenci 1652 na pfiíkaz Ferdinanda III. uprostfied Rynku vztyãen a vysvûcen BendlÛv mariánsk sloup, získalo Staromûstské námûstí podobu, která pak pfietrvala aï do poãátku moderní doby, do rozebrání Krocínovy ka ny v roce Tuto podobu v stiïnû zachycuje napfiíklad JüttnerÛv plán z poãátku 19. století. Plán ukazuje mimo jiné téï dispozici Krennova domu, jenï v návaznosti na radniãní blok vystupoval ikmo do severozápadního rohu námûstí a zakr val pohled na kostel sv. Mikulá e. Na sever od mariánského sloupu stála vojenská stráïnice, která byla zbudována v josefínské dobû, kdyï vojenské vûci byly vy- Àaty z pravomoci mûsta a armáda potfiebovala v jeho centru vlastní stráïní budovu. Novodobé promûny a budování symbolu Rokem 1784 konãí historie Staromûstského námûstí jako hlavního vefiejného prostranství samostatného Starého Mûsta praïského. Námûstí se stalo centrem královského hlavního mûsta Prahy, tedy ãtyfimûstí praïsk ch mûst spojen ch císafisk m rozhodnutím Josefa II. V dûsledku toho se logicky objevily urãité problémy. T kaly se pfiedev ím radnice, ale vyvolaly také pokusy o regulaci, o novou úpravu námûstí. Zprvu mûly charakter dílãích modernizací, poãínaje zru ením velké obecní sínû a pfiepatrováním v chodního kfiídla radnice v zájmu získání kanceláfií pro byrokratick magistrát ( ), pfies nahrazení tohoto kfiídla Nobileho Sprengerovou novostavbou ( ) a pfies následnou promûnu ãásti okolní domovní zástavby zv ením o podstfie ní patra a aplikací historizujících fasád, aï po vyrovnání povrchu námûstí a zru ení Krocínovy ka ny. Nakonec tyto inovace po stu letech vyústily ve velkou asanaci centrální oblasti mûsta. Námûstí zasáhla poãínaje rokem 1893, kdy byla zbofiena témûfi celá jeho severní strana, a roku 1901 byl odstranûn i KrennÛv dûm. Souãasnû zaãaly také architektonické soutûïe na pfiestavbu celého radniãního bloku tak, aby vyhovoval potfiebám moderní mûstské správy (první soutûï probûhla v letech ). Pokud jde o samotné námûstí, zejména v závûreãné etapû popisovan ch promûn nelze pfiehlédnout také zjevnou snahu tehdej ího vedení mûsta (tvofiila je vlastenecko-nacionálnû vyhranûná koalice staroãechû a mladoãechû) o posun ideové náplnû a orientace tohoto prostoru, jenï v atmosféfie plné historick ch reminiscencí nab val stále vût ího symbolického v znamu. Úsilí o pozmûnûní baroknû katolického rázu Staromûstského námûstí v duchu v Praze tehdy vládnoucí národnû vlastenecké ideologie vyvrcholilo zejména po roce Byly vyznaãeny kfiíïe v dlaïbû námûstí na místû popravy 27 ãesk ch pánû a byla téï osazena bronzová deska s jejich seznamem. Byl poloïen základní kámen Husova pomníku (1904) a poté pomník postaven (1915). Je tu zfiejmá tendence jakoby proti T nskému chrámu a mariánskému sloupu osadit a umístit na námûstí symboly jiné ideové orientace neïli katolické, protireformaãní, barokní. Tento proces v podstatû logicky vyvrcholil 3. listopadu 1918 tím, Ïe dav vracející se z Bílé hory, z manifestace ãi tryzny k v roãí osudové bitvy, strhl mariánsk sloup. Bylo to vlastnû pfievratovou atmosférou vyvolané radikální dovr ení onoho trendu pfieorientovat ideové vyznûní námûstí. Lze k nûmu jen podotknout, Ïe ne lo o Ïádn Ïiveln poãin party ÏiÏkovsk ch v trïníkû veden ch Frantou Sauerem. Podle vûrohodn ch svûdectví se zfiejmû jednalo o pfiedem pfiipravenou akci; v opaãném pfiípadû by stûïí za rohem byli pfiipraveni ÏiÏkov- tí hasiãi s lany a Ïebfiíky. A mariánsk sloup byl tedy podle v eho strïen odbornû a pfiedem pfiipraven m zpûsobem. Z toho, co bylo právû fieãeno, je zfiejmé, Ïe není jednoduché vrátit mariánsk sloup na pûvodní místo, i kdyï mnozí urbanisté, architekti a historici umûní by si to pfiáli. Jiní jsou ov em proti nebo váhají, protoïe tento pfiípadn akt obnovy s sebou nese také ideové, ideologické a symbolické konotace a dûsledky. Jakákoliv zmûna a zvlá tû jakékoliv vrácení ãehokoli, co bylo odstranûno ãi zru eno ve jménu pozitivní zmûny pokroku, vyvolává okamïitû protichûdné reakce lidí, ktefií v tom vidí návrat k jiï jednou historicky pfiekonan m idejím. V na- em pfiípadû k idejím habsbursko-katolicko- IN MEDIAS RES Václav LEDVINKA / Staromûstské námûstí, esej o v znamu místa 199

9 -klerikálním, protirepublikánsk m, antimasarykovsk m atd. Pfiítomnost a budoucnost Staromûstského námûstí I historik star ích dûjin si mûïe dovolit exkurz také do posledního období v voje ústfiedního mûstského prostranství poloïit si otázku, co se dûje s námûstím dnes. Stojí za pov imnutí, Ïe nejpozdûji od roku 1989 hlavním dûji tûm politick ch událostí, hlavním shromaïdi tûm, místem manifestací politick ch nebo jakkoli vefiejnû angaïovan ch jiï není Staromûstské námûstí, n brï Václavské námûstí. V e se dûje, jak PraÏané fiíkají, u konû a kolem nûho snad kromû oslav úspûchû hokejistû a promítání hokejov ch ãi fotbalov ch utkání to se je tû stále odehrává na Staromûstském námûstí. âili stfiedem a symbolem politického dûní se v prûbûhu 20. století vlastnû stalo Václavské námûstí, zatímco Staromûstské námûstí prochází nepfiíli Èastnou v vojovou etapou: z památníku a symbolu národní historie, z dûji tû dûleïit ch politick ch aktû se pfiemûnilo v komercionalizovanou turistickou atrakci, v jevi tû akcí a podnikû v fiadû pfiípadû nevhodn ch. Permanentní umisèování krátkodob ch nebo dlouhodob ch doãasn ch staveb je záporn m jevem, kter degraduje plochu námûstí. Vadí nejen tím, Ïe zakr vá krásn pohled, kter m se kocháme, kdyï jdeme pfies námûstí; pfiedev ím zcela naru uje pûsobiv kolorit historického prostoru. Obfií pódia vyrûstají na tûstí vïdy jen na nûkolik dní, stabilní plynem vytápûné mohutné stany okolních restaurací v ak jsou jiï jevem stál m. Kde je romantika kavárensk ch stolkû pod malebn mi sluneãníky na chodníku? Kde je genius loci staré Prahy? Dne ní v voj Staromûstského námûstí není pozitivní. Navíc za historick mi fasádami jeho domû dochází k nezadrïitelné hotelizaci (rozumûj niãení) vzácn ch stfiedovûk ch interiérû. Otázka zní, zda nedozrál ãas podniknout dal í pokus, tentokrát dûkladnû odbornû podloïen a dostateãnû interdisciplinárnû promy len, o to, aby cel prostor Staromûstského námûstí vãetnû radnice a prázdné parcely po jejím zniãeném v chodním kfiídle pfiestal b t pouhou vyprázdnûnou atrakcí a komerãní pastí na turisty, aby se doãkal rehabilitace a vrátil se nikoli k pûvodní, n brï k moderní, av ak dûstojné funkci, pfiimûfiené jeho historii a symbolick m v znamûm. Dodatek: Prameny a základní literatura pro studium dûjin Staromûstského námûstí Prameny: Berní knihy Starého Mûsta praïského (Ed. Hana Pátková). Praha : Scriptorium, ISBN ; Kosmova Kronika ãeská. (Ed. Marie Bláhová, pfiel. Karel Hrdina). Praha / Litomy l : Paseka, ISBN ; Liber vetustissimus Antiquae Civitatis Pragensis (Ed. Hana Pátková ve spolupráci s Vûrou Smolovou a Ale em Pofiízkou). Praha : Scriptorium, ISBN ; Kniha památná (Starého Mûsta praïského) , AMP (Archiv hl. mûsta Prahy), Sb. rukopisû, rkp. 993; Kniha památná (Starého Mûsta praïského) , AMP (Archiv hl. mûsta Prahy), Sb. rukopisû, rkp. 992; Kronika praïská Barto e písafie Pamûti o boufii praïské (Ed. Josef V. imák), FRB VI. Praha : Histor. spolek Bez ISBN; Plán Prahy a Vy- ehradu na základû mapování stabilního katastru (Ed. Barbora La Èovková, Marek La Èovka). Praha : Scriptorium ISBN ; Pokraãovatelé Kosmovi. (Ed. Marie Bláhová). Praha : Svoboda,1974. Bez ISBN; Vavfiinec z Bfiezové, Husitská kronika PíseÀ o vítûzství u DomaÏlic. (Ed. Marie Bláhová). Praha : Svoboda,1979. Bez ISBN; Zbraslavská kronika. (Ed. Zdenûk Fiala, pfiel. Franti ek Hefimansk, Rudolf Mertlík). Praha : Svoboda,1976. Bez ISBN; Ze star ch letopisû ãesk ch. (Ed. Jaroslav Porák a Jaroslav Ka par). Praha : Svoboda, Bez ISBN. Základní literatura o Staromûstském námûstí BASTL, Ondfiej. Spojení praïsk ch mûst v roce Praha : Scriptorium, ISBN ; âornej, Petr; ZILYNSKIJ, Bohdan. Jan Roháã z Dubé a Praha. Konec Jana Roháãe povûst a skuteãnost. In PraÏsk sborník historick XX. Praha : Panorama, 1987, s Bez ISBN; Documenta Pragensia XII. PraÏské slavnosti a velké v stavy. Praha : Archiv hl. m. Prahy, ISSN ; âiháková, Jarmila; DRAGOUN, Zdenûk; PODLIS- KA, Jaroslav. PraÏské podhradí v 10. a 11. století. In L. POLANSK, Lubo ; Sláma, Jifií; T E TÍK, Du an (edd.). Pfiemyslovsk stát kolem roku Na pamûè kníïete Boleslava II. (+ 7. února 999). Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2000, s ISBN ; DRAGOUN, Zdenûk. Zajímav architektonick objev na Staromûstském námûstí v Praze. Fórum architektury & stavitelství. 2006, roã. 14, ã. 2006, ã. 3 4, s Bez ISSN; DRAGOUN, Zdenûk; HAVRDA, Jan. Zji tûné románské domy v prostoru Mariánského námûstí na Starém Mûstû praïském Romanische Häuser im Raum des Mariaplatzes in der Prager Altstadt. Archaeologica Pragensia 13. Praha : Muzeum hl. m. Prahy, 1997, s ISSN ; DRAGOUN, Zdenûk. Zur Frage der frühmittelalterlichen Kirchen auf dem Gebiet der Prager Altstadt K otázce ranû stfiedovûk ch kostelû na území Starého Mûsta praïského. In KUBKOVÁ, Jana; KLÁP Tù, Jan; JEÎEK, Martin; MEDUNA, Petr (eds.). Îivot v archeologii stfiedovûku. Sborník pfiíspûvkû vûnovan ch Miroslavu Richterovi a ZdeÀku Smetánkovi. Praha : Peres / Archeologick ústav AV âr, 1997, s ISBN ; DRAGOUN, Zdenûk. Praha Kapitoly o románské a ranû gotické architektufie. Praha : Libri, ISBN X; DRAGOUN, Zdenûk; KABRADA, Jan; TRYML, Michal. Románské domy v Praze. Praha / Litomy l : Paseka, ISBN ; HUML, Václav; DRAGOUN, Zdenûk; NOV, Rostislav. Der archäologische Beitrag zur Problematik der Entwicklung Prags in der Zeit vom 9. bis zur Mitte des 13. Jahrhunderts und die Erfassung der Ergebnisse der historisch archäologischen Erforschung Prags. Zeitschrift für Archäologie des Mittelalters 18/19. Bonn : Dr. Rudolf Habelt Gmbh, , s ISSN ; HOJDA, Zdenûk; POKORN, Jifií. Pomníky a zapomníky. Praha / Litomy l : Paseka ISBN ; HORSK, Zdenûk. PraÏsk orloj. Praha : Panorama, ISBN ; HRDLIâ- KA, Ladislav. PfiedbûÏné v sledky v zkumu v paláci Kinsk ch v Praze. In Stfiedovûká archeologie a studium poãátkû mûst: sborník pfiíspûvkû pfiednesen ch na celostátní konferenci stfiedovûk ch archeologû v Hradci Králové, záfií Praha : âsav, 1980, s Bez ISBN; B. a. HusÛv pomník. Zlatá Praha. 1901, roã. 18, s Bez ISSN; JANÁâEK, Josef. Vyprávûní o Staromûstské radnici. Praha : Orbis, Bez ISBN; KIBIC, Karel. Staromûstská radnice. Staletá Praha. 1971, roã. 5, ã. 1, s ISSN ; KRATOCHVÍL, Milo V. Staromûstská radnice v dûjinách mûstské samosprávy. Staromûstská radnice a její památky. Praha : DÛchody obce hlavního mûsta Prahy, Bez ISBN; KUTHAN, Jifií. Královské dílo za Jifiího z Podûbrad a dynastie JagelloncÛ, II, Mûsta, církev, korunní zemû. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, ISBN ; LEDVINKA, Václav; PE EK, Jifií. Praha. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, ISBN ; MAYER, Josef. DÛm U kamenného zvonu na Staromûstském námûstí. âasopis Spoleãnosti pfiátel staroïitností. 1994, roã. 102, ã. 1, s ISSN ; MEZNÍK, Jaroslav. Praha pfied husitskou revolucí. Praha : Academia, ISBN ; MUSÍLEK, Martin a kol. Havelské Mûsto praïské. Historie archeologie stavební historie. Praha : Casablanca ISBN ; NOV, Rostislav. Nejstar í heraldické památky staromûstské radnice v Praze. In PraÏsk sborník historick XXII. Praha : Panorama, 1989, s ISBN ; PE EK, Jifií. Od aglomerace kvelkomûstu. Praha a stfiedoevropské metropole Praha : Scriptorium ISBN ; PETRÁ, Josef. Staromûstská exekuce. Praha : Rodiãe, 2004 (4. vyd.). ISBN ; Srdce mûsta. Historick, urbanistick a archeologick v voj Staromûstského námûstí a soutûïe na pfiestavbu a dostavbu radnice Praha : Útvar rozvoje hlavního mûsta Prahy, ISBN ; MAHEL, Franti ek. PraÏské povstání In PraÏsk sborník historick XIX. Praha : Panorama, 1986, s Bez ISBN; TEIGE, Josef; HERAIN, Jan. Staromûstsk rynk v Praze, díl I. Praha : Spoleãnost pfiátel staroïitností ãesk ch, Bez ISBN; VLâEK, Pavel a kol. Umûlecké památky Prahy. Staré Mûsto, Josefov. Praha ISBN ; VOJTÍ EK, Václav. âtení o Staromûstské radnici. Praha : Jan tenc, Bez ISBN; WIRTH, Zdenûk. Stavební v voj Staromûstské radnice. Staromûstská radnice a její památky. Praha : DÛchody obce hlavního mûsta Prahy, Bez ISBN. Autor pfiipisuje tuto staè Josefu Teigemu a Janu Herainovi, ktefií se jako první vûdecky zab vali dûjinami Staromûstskému námûstí (J. Teige J. Herain, Staromûstsk rynk v Praze, díl I, Praha 1908) 200 IN MEDIAS RES Václav LEDVINKA / Staromûstské námûstí, esej o v znamu místa

10 Staromûstská radnice v z doby vlády Karla IV. Praze prvofiadá stavba Karel KIBIC A NOTACE: âlánek shrnuje dosavadní poznatky o historii a podobû stfiedovûké radniãní budovy na Staromûstském námûstí se zdûraznûním moïného vlivu císafie Karla IV. na její koncepãní fie ení. V závûru autor nabízí svûj pohled na moïnost obnovy zbofiené ãásti radnice a její pfiípadné principy a zásady. Pfiípadné v hledové dotvofiení Staromûstského námûstí, jeden z nároãn ch úkolû na í architektury, urbanismu i památkové péãe, pfiedpokládá zejména uváïenou dostavbu Staromûstské radnice. V minulosti se tento zámûr povaïoval za v luãnû architektonick a urbanistick, postupnû se ukázal zároveà jako vûdeck a v zkumn. Radnici byla vûnována celá fiada zásadních prací, 1 ale pro plné pochopení jejího stavební v voje i pro získání bliï í pfiedstavy o jejím pûvodním stavu je tfieba dal í v zkum. Je napfiíklad otázka, kdy a kdo inicioval dispoziãní koncepci s vûïní kaplí v centru a na ni navazující radní síní v jednom smûru a obecní síní ve druhém. A bliï í zkoumání si zaslouïí i vztah praïské radnice k té, která vznikla o málo dfiíve v Norimberku. Tím hlavním badatelsk m úkolem nicménû zûstává archeologick prûzkum nejen radnice, ale i celého námûstí, kter slibuje odhalit fiadu zásadních zji tûní ohlednû zdej í stavební minulosti. Zfiízení radnice 2 Ke kaïdému v znamnému stfiedovûkému mûstu patfiila od 13. a 14. století radniãní budova. Pfiedpokladem byla samozfiejmû existence rozvinuté mûstské samosprávy. Na Starém Mûstû praïském se dochovala první zmínka o zdej ích pfiíseïn ch z roku 1258, o jedenáct let mlad í je pak tzv. praïské právo Otakarovské, v nûmï se zmiàuje rychtáfi se soudní pravomocí a rada dvanácti pfiíseïn ch. To odpovídalo principûm postupnû formovaného jihonûmeckého (praïského) práva, které na rozdíl od severonûmeckého (magdeburského) spojuje moc správní se soudní. Zatímco ale na konci 13. století uï v znamná stfiedoevropská mûsta (VídeÀ, Vratislav, Norimberk, ezno) mûla pro jednání sv ch pfiedstaven ch vybudovanou radnici, v Praze se radní museli scházet v bytech jednotliv ch kon elû a jednání celé obce se realizovala v kostele sv. Mikulá e. Proto se staromûst tí obrátili v roce 1296 na krále Václava II. s Ïádostí o povolení koupû domu Jakuba, syna Kupkova, k zasedání mûstské rady a povolení mûstského notáfie. Îádost odûvodnili tím, Ïe se musí stydût pfied náv tûvníky Prahy nemajíce radnici, a také Ïe ostatní hlavní mûsta uï radnici mají. Kde se nacházel dûm vybran pro radnici a mûstského písafie, nevíme, máme k dispozici jen údaj, Ïe stál vedle domu Burchardta z Chebu. Václav Ledvinka pfiipou tí moïnost sousedství domu Volflina od Kamene 3 v takovém pfiípadû mohl stát jen na jeho severní stranû. Václav II. ve své dosti pozdní odpovûdi z 18. záfií 1299 vyhovûl pouze Ïádosti o notáfie, o radnici v ní není zmínka. Vysvûtlováno je to rûznû roli mohla hrát obava panovníka ze zesílení 1 LÍBAL, Dobroslav; VILÍMKOVÁ, Milada. Staromûstská radnice. Stavebnû historick prûzkum. Praha : SÚRPMO, 1958; KIBIC, Karel. Staromûstská radnice v Praze. Staletá Praha V. Praha : Orbis / PraÏské stfiedisko státní památkové péãe a ochrany pfiírody, 1971, s Bez ISBN; NOV, Rostislav. Nejstar í heraldické památky Staromûstské radnice. PraÏsk sborník historick XXII. Praha : 1 Obr. 1. Ludvík Kohl, Staromûstská radnice od v chodu, rytina z roku Fotokopie ze soukromé sbírky autora. (Reprofoto: Karel Kibic, 2015) Panorama, 1989, s ISBN ; LÍBAL, Dobroslav; MUK, Jan. Staré Mûsto praïské, architektonick a urbanistick v voj. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, Bez ISBN; BENE OVSKÁ, Klára; V ETEâKOVÁ, Zuzana. Staromûstská radnice ãp. 1/I. In VLâEK, Pavel a kol. Umûlecké památky Prahy. Staré Mûsto, Josefov. Praha 1996, s ISBN ; LEDVIN- KA, Václav; PE EK, Jifií. Praha. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, ISBN ; KIBIC, Karel. Historické radnice âech, Moravy a Slezska, 1. díl. Praha : Libri, ISBN ; KUTHAN, Jifií. Pfiestavba Staromûstské radnice. In KUTHAN, Jifií. Královské dílo za Jifiího z Podûbrad a dynastie JagelloncÛ, II, Mûsta, církev, korunní zemû. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2013, s ISBN Prameny a texty ke stavební historii jsou podrobnû uvedeny v KIBIC, K., Staromûstská, cit. v pozn LEDVINKA, V.; PE EK, J., cit. v pozn. 1. S IN MEDIAS RES Karel KIBIC / Staromûstská radnice v Praze prvofiadá stavba z doby vlády Karla IV. 201

11 2 3 Obr. 2. Praha Staré Mûsto (Mâ Praha 1), Staromûstská radnice, jiïní kfiídlo s VolflinÛv m domem uprostfied. (Foto: Karel Kibic, 1970) Obr. 3. Rekonstrukce stfiedovûké podoby v chodního prûãelí Staromûstské radnice. (Kresba: Karel Kibic) Starého Mûsta proti moci královské, ale dûm také mohl Staromûstsk m záhy pfiestat vyhovovat nebo jej dokonce mohli pfievzít i bez králova souhlasu. I pokud se tak stalo, dûm jako radnice patrnû nevyhovoval, protoïe mûstská rada se i nadále scházela v bytech jednotliv ch kon elû. Obec svûj zámûr zfiídit radnici z vybraného domu nadále sledovala a 20. srpna 1338 se obrátila na krále Jana Lucemburského s opakovanou Ïádostí. Vymínila si pfiitom, Ïe jí má patfiit trvale a Ïe v nûm má b t umístûn jen ten, koho sama urãí. Vybrala si také nov objekt, a to pfiímo dûm Volflina od Kamene, kter stál proti domu Johlina Jakuba v jihozápadním rohu Staromûstského námûstí. lo o jednopatrov, podsklepen objekt na jiïní stranû se tfiemi valenû klenut mi prostory a s dal ím velk m prostorem smûrem dozadu. Jádrem pfiízemí Volflinova domu pak byla klenutá síà. Podle Dobroslava Líbala, kter zkoumal klenby a zdivo v pfiízemí, mûla také stát na v chodní stranû vûï. 4 Na jihozápadní stranû pak tekl kolem domu potok zvan Aytuk a pfii nûm severojiïnû vedla uliãka smûrem ke kostelu sv. Mikulá e. Na západní stranû od svého domu dal Volflin postavit kamenné klenuté soukenické kotce s jedenadvaceti krámci, které severním smûrem prodluïovaly jeho domy kramáfiské. DÛm pfiesto zfiejmû nebyl pfiíli velik, respektive rozhodnû nebyl pfiíli drah jeho získání bylo hrazeno z viniãního cla, které bylo uï v roce 1341 vûnováno k jin m úãelûm. Lucemburské budování radniãního bloku Panovník odpovûdûl na Ïádost mûsta okamïitû a souhlasnû listinou, vydanou 18. záfií Obec zaãala nov dûm hned vyuïívat a v jeho prvním patfie zfiídila první radní síà. Pfiestavba na plnohodnotnou radnici se pak realizovala del í dobu, zprávy ze 14. a 15. století dokládají existenci jednotliv ch prostorû. Pfiesto lze u pfiestavby zjistit v znamn koncepãní zásah, související moïná pfiímo s prostfiedím panovníka. V roce 1348, dva roky po nástupu vlády Karla IV., bylo rozhodnuto zfiídit v radnici kapli, k tomu úãelu byly vûnovány peníze za zavraïdûní krájeãe Kuzlina. Kapli staromûst tí situovali v pfiízemí radniãní vûïe, jak to dokládají malby, které zde byly objeveny v letech a restaurovány Jsou na nich postavy svat ch Prokopa a Václava, dále sv. Katefiiny a v iluzivní nice trûnící Madony s dítûtem (fragment malby UkfiiÏování byl sàat a uloïen v Muzeu hl. m. Prahy). Je zfiejmé, Ïe malby patfiily první, zatím prozatímní radniãní kapli, 5 pfiiãemï umístûní kaple v pfiízemí vû- Ïe nasvûdãuje, Ïe vûï samotná se mûla teprve budovat, tj. Ïe vznikla aï po roce 1338 pokud by totiï VolflinÛv dûm byl skuteãnû vûïov, jak naznaãoval D. Líbal, nepochybnû by radniãní kaple byla uï tehdy situována v prvním patfie vûïe. BezÏeberné zaklenutí suterénu vûïe kfií- Ïovou klenbou zfiejmû zpûsobila spû ná v stavba, realizovaná z hrubû tesan ch kvádrû. A pûtidílná klenba v pfiízemí patrnû vznikla aï v dobû v stavby radnice. Zeì dûlící v suterénu vûï od sklepu Volflinova domu je velmi silná a teprve hloubkov prûzkum ukáïe jejich vzájemné vztahy. Po zfiízení vûïní kaple konfirmoval v roce 1350 arcibiskup Arno t z Pardubic k jejímu oltáfii kaplana. Dne 13. ledna 1350 se Karel IV. osobnû zúãastnil volby mûstské rady na Staromûstské radnici, v níï uï nebyli zastoupeni pfiedstavitelé patricijsk ch rodû VelflovicÛ, OlbramovicÛ, RokcanerÛ aj., ale naprostou vût inu 4 LÍBAL, Dobroslav; MUK, J., cit. v pozn. 1. S BENE OVSKÁ, K.; V ETEâKOVÁ Z., cit. v pozn. 1. S IN MEDIAS RES Karel KIBIC / Staromûstská radnice v Praze prvofiadá stavba z doby vlády Karla IV.