Mateřská škola Vrčeň, okres Plzeň - jih příspěvková organizace

Transkript

1 Mateřská škla Vrčeň, kres Plzeň - jih příspěvkvá rganizace Vrčeň 137, Vrčeň IČO: Šklní vzdělávací prgram Mtt škly: Zaseje-li kd d mladéh těla ušlechtilu výchvu, žije a rste v něm p celý živt a nezmaří ji ani déšť ani such. Hippiás 1

2 1. Identifikační údaje Mateřská škla Vrčeň, kres Plzeň jih, příspěvkvá rganizace IČO: Zřizvatel škly: Obec Vrčeň Ředitelka škly: Eva Beránkvá Adresa škly: Vrčeň 137, Vrčeň Čísl telefnu, FAX: webvé stránky Pčet pedaggických pracvnic škly: 4 Pčet prvzních pracvníků: 6 Pčet integrvaných zdravtně pstižených dětí: - Prvz mateřské škly: Kapacita MŠ: 56 dětí 2

3 Platnst dkumentu Tent ŠVP je závazným a trvalým dkumentem, který pdle ptřeby ve výchvně vzdělávacím prcesu bude dplňván a aktualizván. Obsah a cíle ŠVP budu plněny a hdnceny v rčním časvém rzsahu šklníh rku. 2. Obecná charakteristika škly Mateřská škla je dvutřídní, kapacita škly je 56 dětí. Třídy škly jsu situvané v učebním pavilnu na jižní a západní straně budvy, bhatě prsluněné. Paviln je bklpen velku zahradu s pískvištěm a něklika zahradními a cvičebními prvky, které jsu vhdné jak pr sprtvní vyžití, tak pr relaxační a dpčinkvu činnst. Dětské zahradní prvky jsu neustále bnvvány dle finančních mžnstí škly. Sučástí škly je hspdářský paviln, ve kterém je umístěna šklní kuchyně s jídelnu a přilehlými sklady a v přízemí ktelna, rzvdna, prádelna, dílna a statními sklady i s venkvním WC a venkvní umývárnu pr děti. Velkým kladem naší mateřské škly je její plha. Leží ve středu bce a vycházky na luky a d nedalekéh lesa jsu v každém rčním bdbí kuzelné. Věcné pdmínky škly 3. Pdmínky vzdělávání V celé budvě MŠ byla v letech 2009 a 2010 vyměněna všechna kna a dveře. Herny jsu vybaveny nvým nábytkem dpvídajícím sučasným ptřebám. Vybavení hračkami a pmůckami je na velmi dbré úrvni, průběžně jsu dplňvány mderní didaktické pmůcky. Hračky i pmůcky jsu umístěny tak, aby na ně děti dbře viděly, aby si je mhly samy brát i ukládat. V bu třídách jsu nvé stly a židle, dpvídající výšce dětí každé věkvé kategrie. Lžnice jsu vybaveny dětskými lehátky, které jsu ukládána a místnsti je mžn během dne využívat i k jiným činnstem. V rce 2014 byla prvedena výmalba veškerých přízemních prstr (třídy, šatny, chdby, příslušenství, kuchyně, šklní jídelna, sklady). Prběhla celkvá reknstrukce umývárny ve třídě u Medvídků. Dále byla plžena nvá dlažba ve šklní jídelně, kde se stravují žáci ZŠ. D bu tříd se zakupily nvé kberce. D kuchyně byl přízen nvý rbt a nerezvý dřez na nádbí, dále 2 chladničky. 3

4 U každé třídy je prstrná šatna, určená k převlékání a přezuvání dětí, vybavená btníky a věšáky s plicí. V srpnu 2013 věnvala firma Klaus Timber a.s. nvý nábytek d šatny hrní třídy. V celém bjektu byl zreknstruván nvý rzvd vdy, byly vyměněny vdvdní baterie v umývárnách, zreknstruvány sprchvé kuty a přízeny nvé dětské talety. Zásbvání vdu je zajištěn becním vdvdem v dstatečném mnžství. Stejně tak je vyhvující i pčet hygienických zařízení v naší MŠ. Prstry šklní zahrady jsu vybaveny tak, aby dětem umžňvaly rzmanité phybvé a jiné aktivity. V přední části zahrady je umístěn dřevěný vláček, dřevěné věže s prlézačkami a tabule na kreslení křídami. V zadní části šklní zahrady se nachází pískviště, zahradní dmek, dřevěné lavice a stly, hupačky, průlezky, phyblivá lávka a další dřevěné tělvýchvné prvky. Všechny vnitřní i venkvní prstry MŠ splňují bezpečnstní a hygienické nrmy dle platných předpisů. Analýza materiálních pdmínek - + hračky a pmůcky jsu přístupné dětem - + většina je viditelná v tevřených skříňkách - + v MŠ je dstatek pdnětných hraček (škála her pr všechny věkvé skupiny) - + v MŠ je dstatek výtvarnéh a pracvníh materiálu - + ve třídě mhu děti využívat ke spntánním a phybvým činnstem žebřiny, - a tělvýchvné náčiní - + nabídka knih pr děti je dstatečná a je průběžně dplňvána - + průběžně je dplňvána dbrná literatura - + šklní zahrada je vybavena pískvištěm, hupačkami, a dřevěnými průlezkami - + ve šklní zahradě je dstatek zeleně, která je průběžně dplňvaná - + zřizvat a bměňvat hrací kutky - + využívat pčítačvé kutky - + nvé stlvé zařízení dpvídající rzdílným věkvým skupinám dětí - + nvý plicvý nábytek ve třídách - + myčky nádbí na třídách - + zeleň na všech třídách - + nvé khutky u baterií u dětských umyvadel - + směšvací baterie v umývárnách dětí - - lina ve třídách (pstupná výměna d rku 2018) - - dplnit tělvýchvné náčiní netradiční (dplňván v průběhu šklních let) - - bnva dětských leprel pr využití v kutcích (dplňván v průběhu šklních let) - - je nutné maximálně využívat stávajícíh technickéh vybavení škly - - chybějící mderní didaktická technika (např. interaktivní tabule přízení d rku 2018) - - zastaralé vybavení šklní zahrady (pstupná reknstrukce dle finančních mžnstí) 4

5 Živtspráva Dětem je pskytvána plnhdntná a vyvážená strava dle příslušných předpisů. Je zachvána vhdná skladba jídelníčku, ddržvány technlgie přípravy pkrmů a nápjů. Je zajištěn dstatečný pitný režim v průběhu celéh dne v MŠ. Dětem je nabízen vcný čaj, vcné šťávy, stlní a minerální vda a mlék. Děti jsu vedeny k samstatnsti. Nápje jsu trvale umístěny ve třídách a děti se samstatně bsluhují dle svých ptřeb a chuti. Mezi jedntlivými pkrmy jsu ddržvány vhdné intervaly: dplední svačina (snaha průběžnu svačinu) - běd = 3 hdiny běd - dplední svačina (snaha průběžnu svačinu ) = 3 hdiny Pravidelně děti dstávají vce, neb zeleninu dpledne i dpledne, následně pak dle sestavenéh jídelníčku. Děti nikdy nenutíme d jídla, ale snažíme se, aby všechn alespň chutnaly a naučily se tak zdravému stravvání. Analýza živtsprávy - + děti dstávají dstatek jídla dle svých ptřeb - + je zajištěn pitný režim - + svědčil se pravidelné dplední pdávání vce, zeleniny během šklníh rku návyk téměř u všech dětí - + pdávání zeleninvých salátů z čerstvé zeleniny - + zařazvání luštěnin a rybíh masa - + bhacení jídelníčku nvými recepty - + samstatná sebebsluha při jídle (děti 5-6 let) - - děti nemají zažité stravvací návyky a stlvání z dmva - - děti nejsu zvyklé z dmva na různé druhy pmazánek - - někteří úplně dmítají zeleninu i vce - - nedaří se zavést průběžné svačiny (děti jsu nevychvané) Psychsciální pdmínky Všichni zaměstnanci škly vytváří dětem takvé prstředí, aby se zde cítily spkjeně, jistě a bezpečně. Nvě příchzí dítě má mžnst pstupně se adaptvat na nvé prstředí i situace. Všechny děti mají stejná práva, stejné mžnsti i stejné pvinnsti. Nikd není znevýhdňván či zvýhdňván. Jakékli prjevy nervnstí, pdceňvání a zesměšňvání dítěte jsu nepřípustné. Vlnst a sbní svbda dětí je dbře vyvážená s nezbytnu míru mezení, vyplývajících z nutnsti ddržvat v MŠ ptřebný řád. Pedaggický styl, resp. způsb, jakým jsu děti vedeny, je pdprující, sympatizující, pčítá s aktivní spluúčastí a samstatným rzhdváním dítěte, prjevuje se přímu, vstřícnu, empaticku a nasluchající kmunikací učitelky s dětmi. Je vylučen manipulvání s dítětem, zbytečné rganizvání dětí, pdprvání nezdravé sutěživsti dětí. Jakákli kmunikace s dítětem, kteru dítě pciťuje jak násilí, je nepřípustná. 5

6 Učitelky se vyhýbají negativním slvním kmentářům a pdprují děti v samstatných pkusech, dstatečně chválí a pzitivně hdntí. Pdprujeme dítě nebát se, pracvat samstatně, důvěřvat si. Učitelky respektují ptřeby dětí (becně lidské, vývjvé a individuální), reagují na ně a napmáhají v jejich uspkjvání (jednají nenásilně, přirzeně a citlivě, navzují situace phdy, klidu, relaxace apd.) Děti nejsu neúměrně zatěžvány, či neurtizvány spěchem a chvatem. Učitelky dbají na nutnu vyváženst spntánních a řízených činnstí během dne, nebude převažvat verbalizmus učitelky, děti budu mít během dne dstatek prstru pr rzvj kmunikačních dvednstí. Děti jsu seznamvány s jasnými pravidly chvání ve skupině tak, aby se ve třídách vytvřil klektiv dbrých kamarádů, kde jsu všichni rádi. Učitelky se dstatečně věnují vztahům ve třídě, nenásilně tyt vztahy vlivňují prsciálním směrem (prevence šikany). Sciální prstředí charakterizuje splečná snaha pdpru sebedůvěry, vzájemné důvěry, kmunikace a splupráce, duševní dlnsti a phdy všech zúčastněných. Analýza psychsciálních pdmínek: - - vyské pčty dětí ve třídě Pravidla sužití: - splečenské chvání a hygienické návyky - kamarádské chvání - učíme se případný knflikt řešit vzájemným vysvětlením situace a pcitů - učíme se respektvat a být respektván - učíme se nasluchat Další mžná pravidla: - nedcházet ze třídy bez dmluvy s učitelku - neběhat ve třídě mezi stlečky - ddržvat hygienu, udržvat přádek v umývárně a na WC - vracet věci a hračky na svá místa, udržvat přádek v šatně - neničit věci, práci a úsilí jiných, neburat si stavby - dknčit zapčatu práci - nekřičet, pužívat vhdná slva - umět pžádat pmc, pděkvat - neubližvat si, ale pmáhat, je-li třeba - nebrat si věci - neskákat druhému d řeči Pzn.: Tat a další mžná pravidla jsu tvřena dětmi a učitelkami v bu třídách v rámci TVP. 6

7 K tvrbě bezpečnéh sciálníh prstředí přispívají i rituály a tradice. Rituály: - ranní kmunitní kruh s mžnstí sdělvání djmů a zážitků dětí - slavy svátků a narzenin Tradice: - vytváření Pdzimníčků z přírdnin - pečení psvícenských Hnětýnek - Dýňhrátky - Pečení Martinských rhlíčků a výrba lampiónů přípravy na zahradní slavnst - Pdzimní zahradní slavnst Zamykání zahrady splečně s rdiči - Drakiáda - Mikulášská nadílka - Výrba přáníček pr důchdce - Pečení perníčků s dětmi - Zdbení vánčních perníčků splečně s rdiči - Vánční nadílka s psezením - Maškarní karneval - Pyžamvý bál - Vítání jara veliknční tradice a zvyky - Zahradní slavnst Otevírání zahrady - Zdbení veliknčních kraslic s rdiči - Den země - Den na klech - Výrba dárečků pr maminky - besídka ke Dni matek - Oslava MDD - Den a nc v MŠ - Šklní výlet - Turistické vycházky - Slavnst spjená s rzlučením s předškláky 7

8 Organizace chdu P dhdě s rdiči je prvz naší mateřské škly d 06:00 d hdin. Rán se děti scházejí d zařízení cca d 9,00 hdin. Rdiče jsu pvinni sbně dítě předat učitelce. P tét dbě je budva MŠ uzamčena a přijímání dětí se prvádí p předchzí dmluvě s učitelku (nutn však dítě přihlásit d 8.00 hd. na stravu - návštěva lékaře, lgpedie, apd.). P bědě je mžný dchd v dbě d 12:30 d 13:00 hdin (neb p individuální dmluvě s učitelku). P tét dbě jsu budvy pět uzamčeny. Odpledne se budvy demykají v 15:00 hdin. Dřívější dchd dítěte je mžný p předchzí dmluvě s učitelku. V mateřské škle je uvlněný a dstatečně pružný režim výchvně vzdělávací činnsti, umžňující reagvat na individuální ptřeby a mžnsti dětí. Ddržvány jsu puze časy stanvené na jídl a pbyt venku. Odpčinek dětí je řízen ptřebu jedntlivých dětí. MŠ splupracuje se záknnými zástupci dětí s cílem vyvíjet aktivitu a činnsti v MŠ ve prspěch rzvje dětí a prhlubení vzdělávacíh a výchvnéh půsbení MŠ, rdiny a splečnsti. Děti se scházejí rán d 6:00 d 7:00 hd. ve třídě u Medvídků. V 7:00 hd. se děti rzdělí d svých tříd. Odpledne se třída Včeliček přemístí v 16:00 hd. d třídy Medvídků. Řízení mateřské škly Pvinnsti, pravmci a úkly jedntlivých pracvníků jsu vymezeny. D řízení škly jsu zapjeny i další splupracvníci s danými pravmcemi a je respektván jejich názr. Řízením ŠJ včetně dplňkvé činnsti je pvěřena veducí ŠJ, řízením prvzních zaměstnanců šklnice. V dbě nepřítmnsti ředitelky ji v plném rzsahu zastupuje jmenvaná zástupkyně. Ředitelka vypracvává šklní vzdělávací prgram ve splupráci s statními pedaggickými pracvnicemi. Na základě evaluačních výsledků jsu vyvzvány závěry pr další práci. Učitelky splupracují při své práci s rdiči v jedntlivých třídách. Persnální a pedaggické zajištění V sučasné dbě má MŠ 10 zaměstnanců (4 pedaggických a 6 prvzních). Jejich pracvní dba je průběžně dle aktuálních pčtů dětí navštěvujících MŠ upravvána tak, aby nebyl narušen plynulý chd škly. Všichni zaměstnanci se chvají, jednají a pracují prfesinálním způsbem (v suladu se splečenskými pravidly), pedaggické pracvnice dále pak v suladu s pedaggickými a metdickými zásadami výchvy a vzdělávání předšklních dětí. Všechny pedaggické pracvnice mají ptřebné vzdělání pr práci s dětmi v předšklním zařízení. Všechny pedaggické pracvnice si neustále rzšiřují své prfesní kmpetence dalším vzděláváním - návštěvu seminářů, kursů, samstudiem. Těcht pznatků následně využívají při své vzdělávací a výchvné práci. Učitelky jsu nsitelkami filsfie MŠ a záleží hlavně na nich, zda se šklní vzdělávací prgram MŠ naplní. 8

9 Speciální služby, ke kterým nejsu učitelky dstatečně kmpetentní, jsu zajišťvány ve splupráci s příslušnými dbrníky (pedaggick-psychlgická pradna). Seznam zaměstnanců Mateřské škly Vrčeň: Jmén a příjmení Eva Beránkvá Marie Dvřákvá Michaela Hlubvá, DiS. Renáta Šustrvá Václava Chdrvá Zdeňka Kubvá Silvie Vaníkvá Jana Eichlervá Lenka Fialvá Ivana Ktlanvá Funkce ředitelka učitelka učitelka učitelka veducí šklní kuchyně hlavní kuchařka kuchařka pmcná kuchařka šklnice-uklízečka uklízečka Spluúčast rdičů Splupráce s rdiči se uskutečňuje frmu třídních schůzek, individuálních phvrů s rdiči, splupráce při akcích a celrční tevřenstí MŠ pr rdiče. Je umžněna adaptace nvě příchzích dětí splu s jejich rdiči. P dmluvě s učitelkami se rdiče mhu kdykliv zapjit d hry svých dětí. Mezi učitelkami a rdiči panuje zpravidla bustranná důvěra, tevřenst, vstřícnst a chta splupracvat. Dmluvají se splečném pstupu při vzdělávání a výchvě dětí. Učitelky chrání sukrmí rdiny, zachvávají diskrétnst, s rdiči jednají hleduplně, taktně a nezasahují d živta a sukrmí rdiny. U dětí se snažíme pěstvat návyky, které je nutn vyžadvat i dma. Jde zejména základní hygienické návyky, stlvání, sebebsluha v blékání, základy splečenskéh chvání. Rdiče jsu průběžně infrmváni na nástěnkách v šatnách dětí a na webvých stránkách škly plánvaném a aktuálním dění škly. O prspívání a individuálních pkrcích neb prblémech jsu rdiče infrmváni individuálně. Analýza spluúčasti rdičů: + zájem rdičů kvalitu vzdělávání svéh dítěte a jeh všestranný rzvj + zájem rdičů dění v MŠ + velká účast rdičů na akcích škly + aktivní splupráce při mimšklních činnstech (divadl) + splupráce s učitelkami + spnzři z řad rdičů - dplnění dtazníku pr rdiče - rdiče neddržují šklní řád- rdiče neakceptují pravidla MŠ d mateřské škly přivádí nemcné děti aj. Splupráce MŠ s dalšími subjekty 9

10 Mateřská škla splupracuje se záknnými zástupci dětí a dalšími fyzickými a právnickými sbami s cílem vyvíjet aktivity a rganizvat činnsti ve prspěch rzvje dětí a prhlubení vzdělávacíh a výchvnéh půsbení mateřské škly, rdiny a splečnsti. Obec Vrčeň MAS sv. Jana z Nepmuku splupráce na prjektu Divadelním představením k rzvji Mateřské škly Vrčeň. Na zasedání Valné hrmady MAS sv. Jana z Nepmuku, která se knala 20. října 2009 v Žinkvech, se Mateřská škla Vrčeň, kres Plzeň jih, příspěvkvá rganizace stala jejím členem v zastupení ředitelku škly Evu Beránkvu. Institut pedaggick-psychlgickéh pradenství ČR, šklské pradenské zařízení pr další vzdělávání pedaggických pracvníků -dhda vzájemné splupráci v rámci realizace systémvéh prjektu Centra pdpry inkluzivníh vzdělávání Základní škla Vrčeň divadla, plavecké kurzy, výlety 81. MŠ Plzeň divadl, návštěva Pedaggick-psychlgická pradna Plzeň, veducí pracviště Plzeň-jih, speciální pedagg PaedDr. V.Wagner Eva Urbanvá - perní pěvkyně Klaus Timber, a.s., Kladrubce Tmáš Pečenka, Vrčeň 4. Organizace vzdělávání Vnitřní uspřádání škly: Kapacita MŠ je 56 dětí. Mateřská škla má dvě ddělení, třídu Medvídků a Včeliček. Obě třídy jsu věkvě smíšené, přest třída Medvídků zahrnuje především děti mladší věkvé kategrie, zatímc ve třídě Včeliček je naší snahu seskupit děti v psledním rčníku MŠ. Přestup dítěte je vždy knzultván se záknným zástupcem, a pkud je t mžné, vyhví se jeh přání. Mateřská škla může rganizvat ztavvací pbyty dětí ve zdravtně příznivém prstředí bez přerušení vzdělávání, šklní výlety a další akce suvisející s výchvně vzdělávací činnstí škly. Organizace vzdělávání je blíže specifikvána ve Šklním řádu, který je závazný pr všechny zaměstnance MŠ a pr záknné zástupce zapsaných dětí. Je přístupný všem záknným zástupcům v šatnách dětí, zaměstnancům v prvzní chdbě škly. 10

11 Slžení tříd: přízemí: třída Medvídci - 28 dětí ve věku 2,5 5 let první patr třída Včeličky - 28 dětí ve věku 4-7 let Charakteristika jedntlivých tříd: D třídy Medvídků dcházejí děti ve věku 2,5 až 5 let. Důraz je zde především kladen na vytvření pzitivníh vztahu dítěte k statním a upevňvání elementárních znalstí a dvednstí. Ve třídě Včeliček jsu zpravidla zapsány děti ve věku 4 až 7let. Zde se zaměřujeme na rzvíjení a upevnění získaných vědmstí, dvednstí a návyků s cílem připravit dítě na zdárný vstup d základní škly. 11

12 5. Charakteristika vzdělávacíh prgramu Vzdělávací cíle a záměry, filzfie škly Kncepce vychází z hdncení práce škly v uplynulých šklních letech a z kncepčních záměrů jedntlivých tříd. Vzdělávání a výchvu dětí plánujeme jak v tématických blcích tak v prjektech, kde základem je vždy pržitek, tvřivst a respektvání individuality dítěte. Snažíme se prsazvat nvé směry ve výchvně vzdělávací práci s předšklními dětmi, se kterými se seznamujeme prstřednictvím kurzů, přednášek a dbrnéh tisku. Šklní vzdělávací prgram byl tvřen dle pžadavků RVP pr předšklní vzdělávání s názvem Strm živta. Obsahuje 5 splečných stanvených témat, které jedntlivé třídy rzpracvávají d TVP na pdtémata individuálně, dle zaměření jedntlivých tříd a individuálních ptřeb dětí dané třídy. Při sestavvání tématických celků jsu témata sestavvána tak, aby dětem nabídla dstatek příležitstí k učení i pznávání. Snahu je c největší pržitek dětí, cž zaručují především ty metdy, které vychází ze zkušenstí dětí, ze situací jim blízkých. Aby se děti setkaly s určitými hdntami a sučasně jim byl nabídnut i prstr pr jejich vlastní vyjádření. Bude využíván integrvaných činnstí, které tvřivým pjetím bhacují představivst, myšlení a city dětí. D ppředí zájmu bude dáván dítě a jeh specifické ptřeby. Analýzu uplynuléh bdbí vyšl najev, že velice úspěšná byla tvrba prjektů. Zjistily jsme, že prjekt nám pskytval velké mnžství dalších vzdělávacích nabídek a zážitků pr děti, čímž h psunul pr nás ještě nad úrveň jedntlivých témat, nebť se stával díky své rzmanitsti zajímavým a pr děti i jejich rdiče velmi přitažlivým. Uspřádání dne je natlik flexibilní, aby mhl reagvat na aktuální změny či mmentální ptřeby dětí. Filzfií škly je kmplexně psilvat zdraví tělesné, duševní, sciální a uspkjvat a respektvat každdenní ptřeby dítěte. Ve šklním rce 2014/2015 se pedaggvé zúčastnili pršklení v rámci prjektu Začít splu. Tent prjekt bychm rádi pstupně zařadili d vzdělávacíh prgramu naší mateřské škly. 12

13 5.1. Hlavní cíle výchvně vzdělávací práce: Úklem předšklníh vzdělávání je dplňvat a pdprvat rdinnu výchvu a v úzké vazbě na ni pmáhat zajistit dítěti prstředí s dstatkem mnhstranných a přiměřených pdnětů k jeh aktivnímu rzvji a učení. Předšklní vzdělávání smysluplně bhacuje denní prgram dítěte v průběhu jeh předšklních let a pskytuje dítěti dbrnu péči. Usiluje t, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na prmyšleném, dbrně pdepřeném a lidsky i splečensky hdntném základě, a aby čas pržitý v mateřské škle byl pr dítě radstí, příjemnu zkušenstí a zdrjem dbrých a splehlivých základů d živta i vzdělávání. citlivě a kmplexně půsbit na sbnst každéh dítěte tak, aby se p všech stránkách rzvíjela a dítě mhl úspěšně vstupit d ZŠ veškeré vzdělávání dětí rzvíjet přirzenu cestu zabezpečit všechny ptřeby dětí a vytvářet citvu jisttu prbuzet tuhu p dalším vzdělání vzájemná pmc a respektvání druhých 5.2. Dluhdbé cíle výchvně vzdělávací práce: pstupné vytváření pracvních center (jejich vybavení a pravidel) pstupné seznamvání s filsfií prjektu Začít splu budvání samstatnsti a sebekntrly dětí. Priritu škly je pznávání přírdy, eklgická výchva a výchva ke zdravému živtnímu stylu, ddržvání tradic a budvání hezkých mezilidských vztahů. 13

14 Frmy vzdělávání se uskutečňují během celéh dne v MŠ ve všech činnstech a situacích, které se naskytnu. Jsu zalženy na pržitcích dětí, na vyvážensti spntánních aktivit, řízených činnstí ve skupinách, neb splečně, na pdnětech vycházejících z dětské vlby, zvídavsti a tuhy p bjevvání. Mají charakter hry a zajímavých činnstí pr děti, které prbuzejí aktivní zájem u dítěte a snahu dívat se klem sebe, nasluchat a bjevvat. 6. Frmy a metdy vzdělávací práce, prstředky plnění cílů: 6.1. V blasti péče zdraví Cíl: uvědmění si vlastníh těla rzvj phybvých dvednstí v blasti hrubé i jemné mtriky (krdinace a rzsahu phybu, phyblivsti, dýchání apd.), vládání phybvéh aparátu a tělesných funkcí rzvj fyzické i psychické zdatnsti svjení si pznatků těle a jeh zdraví, phybvých činnstech a jejich kvalitě svjení si dvednstí důležitých k pdpře zdraví, bezpečí, sbní phdy i phdy prstředí a vytváření zdravých živtních návyků a pstjů získání schpnsti řídit chvání vůlí a vlivňvat vlastní situaci vytváření prsciálních pstjů k druhému (rzvj sciální citlivsti, tlerance, respektu, přizpůsbivsti apd.) rzvj interaktivních a kmunikativních dvednstí rzvj schpnsti žít ve splečenství statních lidí, přizpůsbit se, splupracvat, splupdílet se, přináležet k tmut splečenství (ke třídě, k rdině, k statním dětem), vnímat a přijímat základní hdnty v tmt splečenství uznávané rzvj schpnsti vážit si živta ve všech jeh frmách Prstředky plnění: pravidelné zařazvání zdravtních cviků, využití prvků jógy, relaxační cvičení, mtivvané rzcvičky zařazvané v rámci integrvaných činnstí využívání tělcvičnéh nářadí, přírdy a šklní zahrady činnst kružku hudebně phybvé a taneční výchvy dstatečný phyb dětí na čerstvém vzduchu s využíváním vhdné plhy MŠ v blízksti lesa, rybníku, řeky a ptůčku tužvání a péče tělesnu zdatnst: plavání pkud mžn pět 3 měsíční kurz zimní sprty, turistické vycházky, letní sprty zajištění zdravé výživy dětí návštěvy Slné jeskyně dle zájmu rdičů seznamvání se základy anglickéh jazyka 14

15 6.2. V blasti pznávání Cíl: rzvj a užívání všech smyslů svjení si věku přiměřených praktických dvednstí rzvj řečvých schpnstí a jazykvých dvednstí receptivních (vnímání, przumění, pslechu) i prduktivních (výslvnsti, vytváření pjmů, mluvníh prjevu, vyjadřvání) rzvj kmunikativních dvednstí (verbálních i neverbálních) a kultivvanéh prjevu rzvj, zpřesňvání a kultivace smyslvéh vnímání, přechd d knkrétně názrnéh myšlení k myšlení slvně-lgickému (pjmvému), rzvj a kultivace paměti, pzrnsti, představivsti, fantazie psilvání přirzených pznávacích citů (zvídavsti, zájmu, radsti z bjevvání apd.) vytváření pzitivníh vztahu k intelektuálním činnstem a k učení, pdpra a rzvj zájmu učení vytváření základů pr práci s infrmacemi rzvj pzitivních citů dítěte ve vztahu k sbě (uvědmění si vlastní identity, získání sebevědmí, sebedůvěry a relativní citvé samstatnsti rzvj schpnstí a dvednstí důležitých pr navazvání a rzvíjení vztahů dítěte k druhým lidem vytvření pvědmí mezilidských a mrálních hdntách vytváření vztahu k místu a prstředí, ve kterém dítě žije svjvání jednduchých pznatků světě a živtě užitečných pr vytváření elementárníh pvědmí přírdním, kulturním i technickém prstředí, jejich rzmanitsti, vývji a neustálých prměnách svjení pznatků a dvednstí chránících před nebezpečnými vlivy prstředí Prstředky plnění: zajistit ucelený subr pznatků a maximální citvý pržitek využívání didaktické techniky a pracvních tabulí práce s literaturu - encyklpedie, dětské slvníky, pracvní subry, časpisy výlety d města a klí péče správnu výslvnst a zvyšvání slvní zásby, individuální práce s dětmi z méně pdnětnéh prstředí, seznamvání se základy anglickéh jazyka pznatky živtě cizích nárdů - návštěva cizinců v MŠ přednášky, besedy, ukázky prfesní činnsti rdičů, exkurze dle mžnstí seznamvání dětí s prací na pčítačích pčítače na jedntlivých třídách a výukvé prgramy splupráce s plicistku v rámci prevence kriminality a dpravní výchvy prevence pužívání návykvých látek a chrany zdraví splupráce s humanitární rganizací ADRA splupráce s fndem Sidus 15

16 6.3. V blasti estetické Cíl: rzvj a užívání všech smyslů svjení některých dvednstí, které předcházejí čtení i psaní, rzvj zájmu psanu pdbu jazyka rzvj tvřivsti (tvřivéh myšlení, řešení prblémů, tvřivéh sebevyjádření rzvj schpnstí a dvednstí vyjádřit pcity, djmy a pržitky rzvj základních kulturně-splečenských pstjů, návyků a dvednstí dítěte rzvj kulturně-estetických dvednstí (slvesných, výtvarných, hudebních, dramatických) prduktivních i receptivních vytvření základů estetickéh vztahu ke světu, k živtu, ke kultuře a umění pchpení, že změny způsbené lidsku činnstí mhu prstředí chránit a zlepšvat, ale také pškzvat a ničit Prstředky plnění: stálá péče estetické prstředí interiéru i exteriéru MŠ zařazvání nvých výtvarných technik, netradičních materiálů s uspřádáním výstavky využívání klavíru, varhan, kytary, flétny, dětských hudebních nástrjů práce s dětsku knihu využití lutky - sady prstvých maňásků, větší lutky, dřevěné lutky účast na výtvarných sutěžích prvky tvřivé dramatiky v kncepci některých tříd návštěva kvalitních divadelních a filmvých představení Alfa, KUBA, divadl Dráček, Kašpárek.. praktické využití keramické hlíny v MŠ a splupráce s Keramiku u Mistrů kncerty a příležitstná taneční vystupení splupráce se ZUŠ, event. se ZŠ návštěva veřejné knihvny - splupráce s dětsku knihvnu 6.4. V blasti eklgie, envirnmentální výchvy Cíl: svjení si dvednstí důležitých k pdpře zdraví, bezpečí, sbní phdy i phdy prstředí a vytváření zdravých živtních návyků a pstjů rzvj schpnsti vytvářet a rzvíjet citvé vztahy k klí rzvj schpnsti žít ve splečenství statních lidí, přizpůsbit se, splupracvat, splupdílet se, přináležet k tmut splečenství (ke třídě, k rdině, k statním dětem), vnímat a přijímat základní hdnty v tmt splečenství uznávané vytváření vztahu k místu a prstředí, ve kterém dítě žije vytvření pvědmí vlastní sunáležitsti se světem svjení dvednstí ptřebných k vyknávání jednduchých činnstí v péči klí a k spluvytváření zdravéh a bezpečnéh prstředí svjení pznatků a dvednstí chránících před nebezpečnými vlivy prstředí rzvj pcitu sunáležitsti s živu a neživu přírdu, lidmi, splečnstí, planetu Zemí 16

17 Prstředky plnění: splupráce s pracvníky Záchranné stanice živčichů v Plzni - DESOP zapjení d systému eklgickéh vnímání s využitím vycházek s becním hajným panem Karlíčkem pkusy dětí s pěstváním sazeniček péče přírdu - zahrada, eklgické vycházky s besedu s lesníkem péče drbná zvířata -p dhdě s rdiči z důvdu mžné alergie dětí zahradnické práce - předpěstvání sazenic, péče pkjvé rstliny, pěstvání rajčat, vcné strmy, zeleninvá zahrádka a kutek léčivých rstlin, návštěva Btanické zahrady návštěva Zlgické zahrady akce ke DNI ZEMĚ třídění dpadu v MŠ sběr druhtných survin se zapjením d sutěže Sběrných survin, a.s. stpvačky za phádku (např. Phádkvý les) různé sutěže s envirnmentálním zaměřením každdenní pbyt v přírdě a využívání přírdních materiálů při hře zapjení prvků envirnmentální výchvy d většiny činnstí 6.5. V blasti mravní Cíl: rzvj pzitivních citů dítěte ve vztahu k sbě (uvědmění si vlastní identity, získání sebevědmí, sebedůvěry a relativní citvé samstatnsti) rzvj schpnsti vytvářet a rzvíjet citvé vztahy k klí rzvj a kultivace mravníh i estetickéh vnímání, cítění a pržívání chrana sbníh sukrmí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dspělými psilvání prsciálníh chvání ve vztahu ke druhému (v rdině, v mateřské škle, v dětské herní skupině apd.) rzvj schpnsti přizpůsbvat se přirzenému vývji a běžným změnám rzvj schpnsti vážit si živta ve všech jeh frmách vytvření pvědmí vlastní sunáležitsti se světem Prstředky plnění: Zapjení d splupráce charitativní činnsti s různými rganizacemi ADRA, Fnd Sidus splupráce s rdinu v blasti citvé a mrální zaměřit se na ptlačvání stupající agresivity dětí integrace zdravtně pstižených dětí d MŠ - umžnění diet navazvání na lidvé tradice slavu svátků, dětskými slavnstmi zapjení MŠ d systému prevence kriminality a zneužívání návykvých látek / beseda s Plicií, lékařem návštěvy starých lidí v bci v dbě předvánční s dárečkem zaměření se na výchvu k úctě ke stáří, umět přivlat pmc v nuzi 17

18 6.6. V blasti vzdělávání dětí mimřádně nadaných Mateřská škla je pvinna vytvářet ve svém šklním vzdělávacím prgramu a při jeh realizaci pdmínky k c největšímu využití ptenciálu každéh dítěte s hledem na jeh individuální mžnsti. T platí v plné míře i pr vzdělávání dětí nadaných. Vzdělávání dětí prbíhá takvým způsbem, aby byl stimulván rzvj jejich ptenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tat nadání mhla ve škle prjevit a pkud mžn i uplatnit a dále rzvíjet. Mateřská škla je pvinna zajistit realizaci všech stanvených pdpůrných patření pr pdpru Péče nadané děti je uskutečňvána prstřednictvím zájmvých aktivit a dle zájmu rdičů dětí. Jsu rganizvány převážně p sknčení přímé pedaggické práce s dětmi v dpledních hdinách (p dpčinku a svačince) 6.7. V blasti vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami Dítětem se speciálními vzdělávacími ptřebami je dítě, které k naplnění svých vzdělávacích mžnstí neb k uplatnění a užívání svých práv na rvnprávném základě s statními ptřebuje pskytnutí pdpůrných patření. Tyt děti mají práv na bezplatné pskytvání pdpůrných patření z výčtu uvedenéh v 16 šklskéh zákna. Pdpůrná patření realizuje mateřská škla. Pdpůrná patření se pdle rganizační, pedaggické a finanční nárčnsti člení d pěti stupňů. Pdpůrná patření prvníh stupně uplatňuje škla neb šklské zařízení i bez dpručení šklskéh pradenskéh zařízení na základě plánu pedaggické pdpry (PLPP). Pdpůrná patření druhéh až pátéh stupně lze uplatnit puze s dpručením ŠPZ. Začlenění pdpůrných patření d jedntlivých stupňů stanví Přílha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Rámcvé cíle a záměry předšklníh vzdělávání jsu pr vzdělávání všech dětí splečné. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami je třeba jejich naplňvání přizpůsbvat tak, aby maximálně vyhvval dětem, jejich ptřebám i mžnstem. Snahu pedaggů musí být stejně jak ve vzdělávání dětí, které speciální vzdělávací ptřeby nemají vytvření ptimálních pdmínek k rzvji sbnsti každéh dítěte, k učení i ke kmunikaci s statními a pmci mu, aby dsáhl c největší samstatnsti. Důležitu pdmínku úspěšnsti předšklníh vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami je nejen vlba vhdných (ptřebám dětí dpvídajících) vzdělávacích metd a prstředků, které jsu v suladu se stanvenými pdpůrnými patřeními, ale i uplatňvání vysce prfesinálních pstjů učitelů i statních pracvníků, kteří se na péči dítě a jeh vzdělávání pdílejí. Rzvj sbnsti dítěte s přiznanými pdpůrnými patřeními závisí na citlivsti a přiměřensti půsbení klí. Prt je nutné vytvřit pdmínky pr jejich pzitivní přijetí. K tmu je nutné, mim jiné, navázat úzku splupráci s rdiči všech dětí, citlivě s nimi kmunikvat a předávat ptřebné infrmace. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami splupracuje učitel s dalšími dbrníky, využívá služby šklských pradenských zařízení. Anglický jazyk chápat, že všichni lidé mají stejnu hdntu, přestže je každý jiný / nárdy /, jinak vypadá, jinak se chvá, něc jinéh umí či neumí mít pvědmí existenci různých kultur získávat elementární základy cizí řeči frmu hry a příméh kntaktu s anglicky mluvícím lektrem 6.8. V blasti vzdělávání učitelek Cíl: 18

19 Plán DVPP aktualizvaný vždy v plletí a na začátku šklníh rku splupráce s Krajským centrem vzdělávání a jazykvu šklu, NIDV a jinými akreditvanými rganizacemi účast na nabízených akcích, seminářích vzájemné předávání zkušenstí na pradách a metdických schůzkách písemné infrmace z abslvvaných seminářů - k využití statních učitelek vedení pedaggické praxe studentek četba dbrnéh tisku: Šklství, Infrmatrium, Učitelské listy knihy z nakl. Prtál, metdické materiály splečnsti PLUS s.r. Přikrylvá využívání dbrné literatury -Metdické listy pr předšklní vzdělávání Řízení MŠ MŠ a práv Prblémvé dítě a hra /Raabe/ KAFOMET Katalg frem a metd práce Učitelka MŠ Rdina a škla práce s dětskými časpisy: Sluníčk, Včelička, Kltč, Pastelka, Infrmatrium 7. Vzdělávací bsah Vzdělávací bsah je uspřádán d pěti vzdělávacích blastí: bilgické, psychlgické, interpersnální, sciálně-kulturní a envirnmentální. Tyt blasti jsu nazvány: 1. Dítě a jeh těl 2. Dítě a jeh psychika 3. Dítě a ten druhý 4. Dítě a splečnst 5. Dítě a svět 8. Vzdělávací blasti Jedntlivé vzdělávací blasti jsu zpracvány tak, aby byly pr učitele srzumitelné. Každá blast zahrnuje: dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku a čekávané výstupy (předpkládané výsledky). Tyt výstupy jsu frmulvány pr dbu, kdy dítě předšklní vzdělávání uknčuje, s tím, že jejich dsažení není pr dítě pvinné. Každé dítě může v čase, kdy puští mateřsku šklu, dsahvat těcht výstupů v míře dpvídající jeh individuálním ptřebám a mžnstem. Učitel při své práci sleduje prces svjvání těcht způsbilstí jak v rámci třídy dětí, tak u jedntlivých dětí a pstupuje tak, aby děti získávaly c nejvíce. Z praktickéh hlediska jsu pjmenvána mžná rizika, která mhu hržvat úspěch vzdělávacích záměrů. Ta srzumitelně upzrňují pedagga na t, čeh by se měl vyvarvat. 19

20 8.1 Dítě a jeh těl Dílčí vzdělávací cíle (c učitel u dítěte pdpruje) uvědmění si vlastníh těla rzvj phybvých schpnstí a zdknalvání dvednstí v blasti hrubé i jemné mtriky (krdinace a rzsahu phybu, dýchání, krdinace ruky a ka apd.), vládání phybvéh aparátu a tělesných funkcí rzvj a užívání všech smyslů rzvj fyzické i psychické zdatnsti svjení si věku přiměřených praktických dvednstí svjení si pznatků těle a jeh zdraví, phybvých činnstech a jejich kvalitě svjení si pznatků a dvednstí důležitých k pdpře zdraví, bezpečí, sbní phdy i phdy prstředí vytváření zdravých živtních návyků a pstjů jak základů zdravéh živtníh stylu Vzdělávací nabídka (c učitel dítěti nabízí) lkmční phybvé činnsti (chůze, běh, skky a pskky, lezení), nelkmční phybvé činnsti (změny plh a phybů těla na místě) a jiné činnsti (základní gymnastika, turistika, seznní činnsti, míčvé hry apd.) manipulační činnsti a jednduché úkny s předměty, pmůckami, nástrji, náčiním, materiálem; činnsti seznamující děti s věcmi, které je bklpují, a jejich praktickým pužíváním zdravtně zaměřené činnsti (vyrvnávací, prtahvací, uvlňvací, dechvá, relaxační cvičení) smyslvé a psychmtrické hry knstruktivní a grafické činnsti hudební a hudebně phybvé hry a činnsti jednduché pracvní a sebebslužné činnsti v blasti sbní hygieny, stlvání, blékání, úklidu, úpravy prstředí apd. činnsti zaměřené k pznávání lidskéh těla a jeh částí příležitsti a činnsti směřující k chraně zdraví, sbníh bezpečí a vytváření zdravých živtních návyků Očekávané výstupy (c dítě na knci předšklníh bdbí zpravidla dkáže) zachvávat správné držení těla zvládat základní phybvé dvednsti a prstrvu rientaci, běžné způsby phybu v různém prstředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, phybvat se ve skupině dětí, phybvat se na sněhu, ledu, ve vdě, v písku) vědmě napdbvat jednduchý phyb pdle vzru a přizpůsbit jej pdle pkynu vládat dechvé svalstv, sladit phyb se zpěvem 20

21 vnímat a rzlišvat pmcí všech smyslů (sluchvě rzlišvat zvuky a tóny, zrakvě rzlišvat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rzlišvat vůně, chutě, vnímat hmatem apd.) vládat krdinaci ruky a ka, zvládat jemnu mtriku (zacházet s předměty denní ptřeby, s drbnými pmůckami, s nástrji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, mdelvací hmtu, zacházet s jednduchými hudebními nástrji apd.) zvládat sebebsluhu, uplatňvat základní kulturně hygienické a zdravtně preventivní návyky (starat se sbní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stlvat, pstarat se sebe a své sbní věci, blékat se, svlékat, buvat apd.) zvládat jednduchu bsluhu a pracvní úkny (pstarat se hračky, pmůcky, uklidit p sbě, udržvat přádek, zvládat jednduché úklidvé práce, práce na zahradě apd.) pjmenvat části těla, některé rgány (včetně phlavních), znát jejich funkce, mít pvědmí těle a jeh vývji, ( narzení, růstu těla a jeh prměnách), znát základní pjmy užívané ve spjení se zdravím, s phybem a sprtem mít pvědmí významu péče čisttu a zdraví, významu aktivníh phybu a zdravé výživy mít pvědmí některých způsbech chrany sbníh zdraví a bezpečí a tm, kde v případě ptřeby hledat pmc (kam se brátit, kh přivlat, jakým způsbem apd.) zacházet s běžnými předměty denní ptřeby, hračkami, pmůckami, drbnými nástrji, sprtvním náčiním a nářadím, výtvarnými pmůckami a materiály, jednduchými hudebními nástrji, běžnými pracvními pmůckami Rizika (c hržuje úspěch vzdělávacích záměrů učitele) mezvání samstatnsti dítěte při phybvých činnstech, mál příležitstí k pracvním úknům nerespektvání rzdílných tělesných a smyslvých předpkladů a phybvých mžnstí jedntlivých dětí neznalst zdravtníh stavu a zdravtních prblémů dítěte mezvání spntánních phybvých aktivit, nepravidelná, mál rzmanitá či jednstranná nabídka phybvých činnstí absence či nedstatek řízených phybvých aktivit veducích k svjení nvých phybvých dvednstí 8.2. Dítě a jeh psychika Tat blast zahrnuje tři pdblasti : Jazyk a řeč; Pznávací schpnsti a funkce, představivst a fantazie, myšlenkvé perace; Sebepjetí, city a vůle Jazyk a řeč Dílčí vzdělávací cíle (c učitel u dítěte pdpruje) rzvj řečvých schpnstí a jazykvých dvednstí receptivních (vnímání, nasluchání, przumění) i prduktivních (výslvnsti, vytváření pjmů, mluvníh prjevu, vyjadřvání) rzvj kmunikativních dvednstí (verbálních i neverbálních) a kultivvanéh prjevu svjení si některých pznatků a dvednstí, které předcházejí čtení i psaní, rzvj zájmu 21

22 psanu pdbu jazyka i další frmy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, phybvé, dramatické) Vzdělávací nabídka (c učitel dítěti nabízí) artikulační, řečvé, sluchvé a rytmické hry, hry se slvy, slvní hádanky, vkální činnsti splečné diskuse, rzhvry, individuální a skupinvá knverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění pdle skutečnsti i pdle brazvéh materiálu, pdle vlastní fantazie, sdělvání slyšenéh druhým apd.) kmentvání zážitků a aktivit, vyřizvání vzkazů a zpráv samstatný slvní prjev na určité téma pslech čtených či vyprávěných phádek a příběhů, sledvání filmvých a divadelních phádek a sledvání filmvých a divadelních phádek a příběhů vyprávění th, c dítě slyšel neb c zhlédl přednes, recitace, dramatizace, zpěv grafické napdbvání symblů, tvarů, čísel, písmen prhlížení a čtení knížek hry a činnsti zaměřené k pznávání a rzlišvání zvuků, užívání gest činnsti a příležitsti seznamující děti s různými sdělvacími prstředky (nviny, časpisy, knihy, audivizuální technika) Očekávané výstupy (c dítě na knci předšklníh bdbí zpravidla dkáže) správně vyslvvat, vládat dech, temp i intnaci řeči pjmenvat většinu th, čím je bklpen vést rzhvr (nasluchat druhým, vyčkat, až druhý dknčí myšlenku, sledvat řečníka i bsah, ptát se) dmluvit se slvy i gesty, imprvizvat przumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledvat děj a zpakvat jej ve správných větách) učit se nvá slva a aktivně je pužívat (ptát se na slva, kterým nerzumí) učit se zpaměti krátké texty (reprdukvat říkanky, písničky, phádky, zvládnut jednduchu dramaticku úlhu apd.) sledvat a vyprávět příběh, phádku ppsat situaci (skutečnu, pdle brázku) chápat slvní vtip a humr sluchvě rzlišvat začáteční a kncvé slabiky a hlásky ve slvech utvřit jednduchý rým pznat a vymyslet jednduchá synnyma, hmnyma a antnyma 22

23 rzlišvat některé brazné symbly (piktgramy, rientační a dpravní značky, značení nebezpečí apd.) a przumět jejich významu i jejich kmunikativní funkci sledvat čima zleva dprava pznat některá písmena a číslice, ppř. slva pznat napsané své jmén Rizika (c hržuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagga) příležitsti k samstatným řečvým prjevům dítěte (spntánním i řízeným) a slabá mtivace k nim špatný jazykvý vzr vytváření kmunikativních zábran (necitlivé dnucvání dítěte k hvru, nerespektvání dětskéh stychu veducí k úzksti a strachu dítěte) časvě a bsahvě nepřiměřené využívání audivizuální, ppř. pčítačvé techniky, nabídka nevhdných prgramů (nevhdná vlba či časté a dluhdbé sledvání přadů televize, videa apd.) nedstatečná pzrnst k rzvji dvednstí předcházejících čtení a psaní mezený přístup ke knížkám Pznávací schpnsti a funkce, představivst a fantazie, myšlenkvé perace Dílčí vzdělávací cíle (c učitel u dítěte pdpruje) rzvj tvřivsti (tvřivéh myšlení, řešení prblémů, tvřivéh sebevyjádření) psilvání přirzených pznávacích citů (zvídavsti, zájmu, radsti z bjevvání apd.) vytváření pzitivníh vztahu k intelektuálním činnstem a k učení, pdpra a rzvj zájmu učení svjení si elementárních pznatků znakvých systémech a jejich funkci (abeceda, čísla) vytváření základů pr práci s infrmacemi Vzdělávací nabídka (c učitel dítěti nabízí) přímé pzrvání přírdních, kulturních i technických bjektů i jevů v klí dítěte, rzhvr výsledku pzrvání záměrné pzrvání běžných bjektů a předmětů, určvání a pjmenvávání jejich vlastnstí (velikst, barva, tvar, materiál, dtek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí mtivvaná manipulace s předměty, zkumání jejich vlastnstí knkrétní perace s materiálem (třídění, přiřazvání, uspřádání, dhad, prvnávání apd.) spntánní hra, vlné hry a experimenty s materiálem a předměty smyslvé hry, nejrůznější činnsti zaměřené na rzvj a cvičení pstřehu a vnímání, zrakvé a sluchvé paměti, kncentrace pzrnsti apd. námětvé hry a činnsti hry nejrůznějšíh zaměření pdprující tvřivst, představivst a fantazii (kgnitivní, imaginativní, výtvarné, knstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity) řešení myšlenkvých i praktických prblémů, hledání různých mžnstí a variant 23

24 hry a činnsti zaměřené ke cvičení různých frem paměti (mechanické a lgické, brazné a pjmvé) činnsti zaměřené na vytváření (chápání) pjmů a svjvání pznatků (vysvětlvání, bjasňvání, dpvědi na tázky, práce s knihu, s brazvým materiálem, s médii apd.) činnsti zaměřené na pznávání jednduchých brazně znakvých systémů (písmena, číslice, piktgramy, značky, symbly, brazce) hry a praktické úkny prcvičující rientaci v prstru i v rvině činnsti zaměřené na seznamvání se s elementárními číselnými a matematickými pjmy a jejich symbliku (číselná řada, číslice, základní gemetrické tvary, mnžství apd.) a jejich smysluplnu prakticku aplikaci činnsti zasvěcující dítě d časvých pjmů a vztahů suvisejících s denním řádem, běžnými prměnami a vývjem a přibližující dítěti přirzené časvé i lgické pslupnsti dějů, příběhů, událstí apd. Očekávané výstupy (c dítě na knci předšklníh bdbí zpravidla dkáže) vědmě využívat všechny smysly, záměrně pzrvat, pstřehvat, všímat si (nvéh, změněnéh, chybějícíh) záměrně se sustředit na činnst a udržet pzrnst pznat a pjmenvat většinu th, čím je bklpen vnímat, že je zajímavé dzvídat se nvé věci, využívat zkušensti k učení pstupvat a učit se pdle pkynů a instrukcí chápat základní číselné a matematické pjmy, elementární matematické suvislsti a pdle ptřeby je prakticky využívat (prvnávat, uspřádávat a třídit subry předmětů pdle určitéh pravidla, rientvat se v elementárním pčtu cca d šesti, chápat číselnu řadu v rzsahu první desítky, pznat více, stejně, méně, první, pslední apd.) chápat prstrvé pjmy (vprav, vlev, dle, nahře, uprstřed, za, pd, nad, u, vedle, mezi apd.), elementární časvé pjmy (teď, dnes, včera, zítra, rán, večer, jar, lét, pdzim, zima, rk), rientvat se v prstru i v rvině, částečně se rientvat v čase učit se nazpaměť krátké texty, vědmě si je zapamatvat a vybavit řešit prblémy, úkly a situace, myslet kreativně, předkládat nápady nalézat nvá řešení neb alternativní k běžným vyjadřvat svu představivst a fantazii v tvřivých činnstech (knstruktivních, výtvarných, hudebních, phybvých či dramatických) i ve slvních výpvědích k nim Rizika (c hržuje úspěch vzdělávacích záměrů učitele) převaha předávání htvých pznatků slvním pučváním a vysvětlváním příliš racinální, htvý a uzavřený výklad světa převažující důraz na pamětní učení a mechanicku reprdukci, mál názrnsti i prstru pr rzvj fantazie zahlcvání pdněty a infrmacemi bez rzvíjení schpnsti s nimi samstatně pracvat mál příležitsti a prstru k experimentaci a explraci a samstatnému řešení knkrétních pznávacích situací nedstatek przumění a cenění úspěchu či úsilí nedstatek času a prstředků pr spntánní hru, k jejímu rzvinutí a dknčení 24

25 8.2.3 Sebepjetí, city, vůle Dílčí vzdělávací cíle (c učitel u dítěte pdpruje) pznávání sebe sama, rzvj pzitivních citů ve vztahu k sbě (uvědmění si vlastní identity, získání sebevědmí, sebedůvěry, sbní spkjensti) získání relativní citvé samstatnsti rzvj schpnsti sebevládání rzvj schpnsti citvé vztahy vytvářet, rzvíjet je a city plně pržívat rzvj pznatků, schpnstí a dvednstí umžňujících pcity, získané djmy a pržitky vyjádřit rzvj a kultivace mravníh i estetickéh vnímání, cítění a pržívání získání schpnsti záměrně řídit svje chvání a vlivňvat vlastní situaci Vzdělávací nabídka (c učitel dítěti nabízí) spntánní hra činnsti přiměřené sílám a schpnstem dítěte a úkly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné činnsti nejrůznějšíh zaměření vyžadující (umžňující) samstatné vystupvání, vyjadřvání, bhajvání vlastních názrů, rzhdvání a sebehdncení příležitsti a hry pr rzvj vůle, vytrvalsti a sebevládání cvičení rganizačních dvednstí cvičení v prjevvání citů (zvláště kladných), v sebekntrle a v sebevládání (zvláště záprných emcí, např. hněvu, zlsti, úzksti) hry na téma rdiny, přátelství apd. výlety d klí (d přírdy, návštěvy dětských kulturních akcí apd.) činnsti zaměřené k pznávání různých lidských vlastnstí; záměrné pzrvání, čím se lidé mezi sebu liší (fyzické i psychické vlastnsti, dvednsti, schpnsti, city, vlastnsti dané phlavními rzdíly, věkem, zeměpisným místem narzení, jazykem) a v čem jsu si pdbní dramatické činnsti (předvádění a napdbvání různých typů chvání člvěka v různých situacích), mimické vyjadřvání nálad (úsměv, pláč, hněv, zlba, údiv, vážnst apd.) činnsti veducí dítě k identifikaci sebe sama a k dlišení d statních Očekávané výstupy (c dítě na knci předšklníh bdbí zpravidla dkáže) dlučit se na určitu dbu d rdičů a blízkých, být aktivní i bez jejich pry uvědmvat si svu samstatnst, zaujímat vlastní názry a pstje a vyjadřvat je rzhdvat svých činnstech ve známých a pakujících se situacích a v situacích, kterým rzumí, vládat svje city a přizpůsbvat jim své chvání 25

26 vyjadřvat suhlas i nesuhlas, říci ne v situacích, které t vyžadují (v hržujících, nebezpečných či neznámých situacích), dmítnut se pdílet na nedvlených či zakázaných činnstech apd. uvědmvat si své mžnsti i limity (své silné i slabé stránky) přijímat pzitivní cenění i svůj případný neúspěch a vyrvnat se s ním, učit se hdntit svje sbní pkrky pržívat radst ze zvládnutéh a pznanéh vyvíjet vlní úsilí, sustředit se na činnst a její dknčení respektvat předem vyjasněná a pchpená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvdněné pvinnsti zrganizvat hru uvědmvat si příjemné a nepříjemné citvé pržitky (lásku, sucítění, radst, spkjenst i strach, smutek, dmítání), rzlišvat citvé prjevy v důvěrném (rdinném) a cizím prstředí pržívat a dětským způsbem prjevvat, c cítí (sucit, radst, náklnnst), snažit se vládat své afektivní chvání (dlžit splnění svých sbních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlst, agresivitu apd.) být citlivé ve vztahu k živým bytstem, k přírdě i k věcem těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírdních i kulturních krás i setkávání se s uměním zachycvat a vyjadřvat své pržitky (slvně, výtvarně, pmcí hudby, hudebně phybvu či dramaticku imprvizací apd.) Rizika (c hržuje úspěch vzdělávacích záměrů učitele) nedstatečné uznání a ceňvání úsilí či úspěchu dítěte jednání, které dítě pciťuje jak křivdu a vnímá jak násilí spěch a nervzita, mezvání mžnstí dítěte dknčvat činnst v individuálním tempu, nevhdné zásahy a přerušvání činnstí dětí dspělými stresy a napětí, nejistta, nedstatek chrany a sbníh sukrmí nevhdné vzry a mdely chvání (netaktní kmunikace, nedstatek sciálníh cítění, hleduplnsti a tlerance, necitlivé vztahy a pstje klí) nedstatečná mtivace dětí k jejich sebevyjádření a sebeuplatnění mál pdnětů a aktivit pdprujících estetické vnímání, cítění, pržívání a vyjadřvání 26

27 8.3 Dítě a ten druhý Dílčí vzdělávací cíle (c učitel u dítěte pdpruje) seznamvání s pravidly chvání ve vztahu k druhému svjení si elementárních pznatků, schpnstí a dvednstí důležitých pr navazvání a rzvíjení vztahů dítěte k druhým lidem psilvání prsciálníh chvání ve vztahu k statním lidem (v rdině, v mateřské škle, v dětské herní skupině apd.) vytváření prsciálních pstjů (rzvj sciální citlivsti, tlerance, respektu, přizpůsbivsti apd.) rzvj interaktivních a kmunikativních dvednstí verbálních i neverbálních rzvj kperativních dvednstí chrana sbníh sukrmí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dspělými Vzdělávací nabídka (c učitel dítěti nabízí) běžné verbální i neverbální kmunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dspělým sciální a interaktivní hry, hraní rlí, dramatické činnsti, hudební a hudebně phybvé hry, výtvarné hry a etudy splečenské hry, splečné aktivity nejrůznějšíh zaměření kperativní činnsti ve dvjicích, ve skupinkách splečná setkávání, pvídání, sdílení a aktivní nasluchání druhému aktivity pdprující sbližvání dětí aktivity pdprující uvědmvání si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi běma phlavími, úcta ke stáří apd.) hry, přirzené i mdelvé situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektvat druhéh činnsti zaměřené na przumění pravidlům vzájemnéh sužití a chvání, splupdílení se na jejich tvrbě hry a činnsti, které vedu děti k hleduplnsti k druhému, k chtě rzdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pmci mu, ke schpnsti vyřešit vzájemný spr apd. činnsti zaměřené na pznávání sciálníh prstředí, v němž dítě žije rdina (funkce rdiny, členvé rdiny a vztahy mezi nimi, živt v rdině, rdina ve světě zvířat), mateřská škla (prstředí, vztahy mezi dětmi i dspělými, kamarádi) hry a situace, kde se dítě učí chránit sukrmí a bezpečí své i druhých četba, vyprávění a pslech phádek a příběhů s etickým bsahem a pučením Očekávané výstupy (c dítě na knci předšklníh bdbí zpravidla dkáže) navazvat kntakty s dspělým, kterému je svěřen d péče, překnat stud, kmunikvat s ním vhdným způsbem, respektvat h przumět běžným prjevům vyjádření emcí a nálad 27

28 přirzeně a bez zábran kmunikvat s druhým dítětem, navazvat a udržvat dětská přátelství dmítnut kmunikaci, která je mu nepříjemná uvědmvat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektvat je chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnu hdntu, přestže je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chvá, něc jinéh umí či neumí apd.), že sbní, resp. sbnstní dlišnsti jsu přirzené uplatňvat své individuální ptřeby, přání a práva s hledem na druhéh (bhajvat svůj pstj neb názr, respektvat jiný pstj či názr), přijímat a uzavírat kmprmisy, řešit knflikt dhdu splupracvat s statními ddržvat dhdnutá a pchpená pravidla vzájemnéh sužití a chvání dma, v mateřské škle, na veřejnsti, ddržvat herní pravidla respektvat ptřeby jinéh dítěte, dělit se s ním hračky, pmůcky, pamlsky, rzdělit si úkl s jiným dítětem apd. vnímat, c si druhý přeje či ptřebuje, vycházet mu vstříc (chvat se citlivě a hleduplně k slabšímu či pstiženému dítěti, mít hled na druhéh a sucítit s ním, nabídnut mu pmc apd.) bránit se prjevům násilí jinéh dítěte, ubližvání, pnižvání apd. chvat se bezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dspělými jedinci, v případě ptřeby pžádat druhéh pmc (pr sebe i pr jiné dítě) Rizika (c hržuje úspěch vzdělávacích záměrů učitele) nedstatek pzitivních příkladů a vzrů prsciálníh chvání, mál vstřícné pstje dspělých k dítěti i k sbě navzájem -splečnst nedstatečně psychsciálně bezpečné prstředí, neautentické, s nedstatkem przumění a tlerance v některých rdinách nedstatek empatie, nepskytvání empatické dezvy na prblémy dítěte v některých rdinách příliš chranářské či příliš nevšímavé prstředí autritativní vedení, direktivní zacházení s dítětem manipulace dítěte tzv. pzitivními prstředky (citvými prstředky, chválením bez pdstatnění) prstředí, které nabízí mál mžnstí ke splupráci a kmunikaci s druhým časté rganizvání sutěživých činnstí a pdprvání nezdravé sutěživsti nejednznačně frmulvaná pravidla chvání ve vztahu k druhému, neddržvání přijatých pravidel, špatný vzr nemžnst splupdílet se na vlbě činnstí a témat, které se v mateřské škle realizují nedstatečná pzrnst tmu, jak dítě řeší své spry a knflikty s druhým dítětem příliš časté vystupvání učitele v rli sudce 28