MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ"

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky METODY PRO VÝPOČET OBJEMU DUBOVÝCH A BUKOVÝCH VÝŘEZŮ A JEJICH PŘESNOST Bakalářská práce 2009/2010 Jaroslav Fiala 1

2 Zadávací list 1. Strana 2

3 Zadávací list 2. Strana 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Metody pro výpočet objemu dubových a bukových výřezů a jejich přesnost zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: Podpis studenta: 4

5 Poděkování Chtěl bych tímto poděkovat vedoucímu práce Ing. Radomíru Klvačovi, PhD., za jeho odborné a metodické vedení, cenné rady a podporu při zpracování práce. Velký dík patří i společnosti LČR, s.p., která poskytla data, na základě nichž mohla poté vzniknout tato práce. Touto cestou si také dovoluji především poděkovat svým rodičům za umožnění studovat a za jejich podporu a trpělivost v průběhu mého studia. 5

6 Jaroslav Fiala Název bakalářské práce: Metody pro výpočet objemu dubových a bukových výřezů a jejich přesnost Abstrakt V procesu zpracování dřevní hmoty je jedním ze základních problému kalkulace objemu výřezů. Díky odlišné přejímce v rámci řetězu zpracování potom dochází k rozdílu mezi vstupními a výstupními hodnotami. Tato bakalářská práce porovnává metody pro výpočet objemů výřezů kalkulovaných na základě vstupních hodnot měřených pásmem a průměrkou. Byly srovnány čtyři druhy kalkulačních vzorců pro dubové a bukové výřezy. Dále byla diskutována pracnost pořízení vstupních údajů a využitelnost v praxi. Klíčová slova: objem výřezu, přejímka, Huberův vzorec, listnaté výřezy Title: Methods for log volume calculation and their accuracy measured on oak and beech logs. Abstract In logging process and timber processing often occur problems with log volume calculation. Parallel to volume calculation, because of different acceptance in logistic chain often significant differences could be seen between input and output values for volume evidence. This study compares methods for log volume calculation on base of input values measured by caliper and tape. Four different equations calculating oak a beech logs volume were compared. Furthermore were discussed work difficulty of input data measuring and usability in praxis. Keywords: log volume, acceptance, Huber s equation, broadleaves logs 6

7 Obsah 1. Úvod Problematika Měření dříví Vzorce pro krychlení Jakost dříví Vady dříví Přejímka dříví Evidence dříví Ztráty dřevní hmoty Cíl práce Metodika Kalkulační vztahy jednotlivých metod Výsledky Diskuse Závěr Summary Literatura Přílohy

8 1. Úvod V lesním hospodářství se používá mnoho různých činnosti, které se vzájemně podmiňují a navazují na sebe. Tyto činnosti musíme vykonat pro dosažení určitého cíle. Soubor těchto činností zahrnuje např. těžbu a dopravu dříví ke spotřebiteli, produkci sazenic v lesních školkách, obnovu lesa, výchovu mladých porostů atd. V lesním hospodářství se většina činností provádí ve venkovním prostředí, proto jsou hlavně ovlivňovány počasím, terénu, podnebím apod. Při těchto činnostech je nutno respektovat správné technologické postupy. Historie ručního nářadí v těžbě dříví a pro dopravu používaná lidská nebo zvířecí síla je v průběhu první poloviny 20. Stol. postupně nahrazována mechanizačními prostředky. Zprvu jde o jednoduché úpravy dopravních mechanismů traktory, nákladní auta a mechanizována náhrada ručního nářadí, druhá polovina 20. stol. a zejména konec tohoto století je ve znamení prudkého vývoje a výroby jíž specializovaných prostředků pro těžební činnost. Tento vývoj vede k vysoké produktivitě práce, k odstranění nebezpečné a namáhavé práce dělníků v těžební činnosti (Gross, 1998) Dlouhodobě dochází v procesu těžby, přibližování, odvozu a dodávkách dříví ke ztrátám objemu dříví. A to jak ke ztrátám faktickým, způsobovaným skutečnými ztrátami objemu dříví, tak ke ztrátám fiktivním. Při přejímce na manipulačních skladech jsou pak běžně zjišťovány rozdíly v rozmezí 3 až 5 %, avšak nejsou výjimky přesahující toto procento, zvláště u tenkého dříví. Rozdíly jsou následně vykazovány i při přejímkách u odběratelů. V provozní praxi to znamená, že je nakupován větší objem dříví, než je ve skutečnosti zpracován na manipulačních skladech a expedován, respektive převzat u konečného odběratele. (Frnoch, 2006) Předmětem této bakalářské práce je porovnat metody pro výpočet objemu dubových a bukových výřezů a jejich přesnost, a vyhodnotit jejich možné vyžití v praxi. 8

9 2. Problematika 2.1. Měření dříví Délka Délka výřezu se měří v metrech s přesností na 0,01 m (1 cm). Jestliže se uvádí jmenovitá délka, zaokrouhluje se celková délka výřezu směrem dolů na nejbližší stupeň jmenovité délky. Stupeň jmenovité délky představuje nejčastěji 1 m. U výřezů se středovou tloušťkou do 20 cm (bez kůry) se může celková délka po dohodě mezi dodavatelem a odběratelem zaokrouhlit na celé metry směrem dolů. Pro výřezy jehličnatého i listnatého dříví je přídavek k délce 2 % jmenovité délky. Přídavek k délce se do délky výřezu nezapočítává. Použití odlišných přídavků k délce, než je stanoveno, musí být smluvně odsouhlaseno mezi dodavatelem a odběratelem. Při měření výřezu se zásekem se do celkové délky výřezu započítá polovina výšky záseku, nejvýše však 0,05 m. Výřez se složenou křivostí Výřez se složenou křivostí se měří po částech. Nejdříve se výřez rozdělí myšleným příčným řezem na části (rovné nebo s jednoduchou křivostí) a každá část se měří samostatně. Jednotlivé délky se potom sčítají. Minimální délka jednotlivých částí musí být smluvně odsouhlasena mezi dodavatelem a odběratelem. Průměr Průměr (tloušťka) se udává v cm v celých číslech (údaje za desetinnou čárkou se neuvažují). Středová tloušťka se měří ve středu výřezu, v určených případech je nahrazena čepovou tloušťkou, která se měří na čepu výřezu. Měření středové tloušťky Středová tloušťka se měří ve středu jmenovité délky výřezu. Jestliže se v místě měření vyskytuje výrazná nepravidelnost růstu, měří se středová tloušťka na dvou místech, která se nacházejí ve stejné (co nejmenší) vzdálenosti od původního místa měření před a za nepravidelností růstu a středová tloušťka se vypočítá jako aritmetický průměr. 9

10 U výřezu se středovou tloušťkou do 20 cm se měří (při ručním měření) středová tloušťka jedenkrát v horizontálním směru (rovina měření je rovnoběžná s povrchem země). Jestliže má výřez oválný průřez, měří se středová tloušťka ve dvou, na sebe kolmých rovinách. U výřezu se středovou tloušťkou nad 20 cm se měří středová tloušťka ve dvou na sebe kolmých rovinách. Měření čepové tloušťky Čepová tloušťka se měří na slabším konci výřezu (na čepu). Použití čepové tloušťky pro účely zjištění objemu měřené kulatiny musí být odsouhlaseno mezi dodavatelem a odběratelem. Postup měření je obdobný jako při měření středové tloušťky.( url: Protože se tloušťky udávají zásadně bez kůry (b.k.), je nutně u výřezů v kůře nejdříve odkornit prstenec kůry v místě měření, nebo provést úměrnou srážku na kůru (existují i krychlící tabulky pro měření tloušťek v kůře, udávající objemy bez kůry). (Simanov, 2004) 2.2. Vzorce pro krychlení Huberův vzorec (viz. Výpočetní vztah č. 1) Způsob zjišťování objemu spočívá na zásadě, že skutečný výřez se nahrazuje při výpočtu válcem, který má stejnou délku jako výřez a společnou kruhovou plochu, jejíž průměr d se rovná tloušťce kmene, měřené uprostřed jeho délky. Přesnost této jednoduché metody závisí na tvaru kmene. Vzhledem k tomu, že metoda užívá jen jednu měřenou tloušťku ( ), nemůže správně podchytit průběh morfologické křivky kmene a tak podmiňuje vznik teoretické chyby. Smalianův vzorec (viz. Výpočetní vztah č. 2) Krychlí rotační tělesa pomocí koncových kruhových ploch. Smalianův vzorec správně krychlí pouze tělesa parabolického tvaru. Tělesa sbíhavého tvaru (kužel) krychlí s kladnou chybou zvětšuje jejich objem tj. nadhodnocuje oddenky. Nevýhodou tohoto 10

11 vzorce je, že používá dvě kruhové plochy, z nichž základní kruhová plocha v oddenkové části kmene bývá nepravidelná (kořenové náběhy). Newtonův vzorec (viz. Výpočetní vztah č. 3) Krychlí rotační tělesa podle kruhových ploch na čele, uprostřed a na konci kmene (čepu). Vzorec dává správné výsledky u všech základních rotačních těles. Nevýhodou tohoto vzorce je, že počítá se třemi kruhovými plochami, mezi nimiž bývá u oddenkových výřezů nepravidelná. Tento nedostatek je do jisté míry vyrovnáván zvýšením váhy středové ploch.( , URL: Švédská metoda (viz. Výpočetní vztah č. 4) Krychlí rotační tělesa podle kruhových ploch ve vzdálenosti 10 cm od čela, 10 cm od čepu a pomoci koeficientu α (tab. č. 1) (Nylinder aj., 2009) Při obchodu s dřívím se u nás využívá doporučených pravidel pro měření a třídění dříví popř. smluvních dohod. Pro obchodování s Rakouskem se používají hlavně rakouských uzancích v obchodu s dřívím.(rakouské uzance v obchodu s dřívím, 1995) 2.3. Jakost dříví Jehličnaté i listnaté sortimenty dříví se dělí na šest tříd jakosti: I. jakost: výřezy vhodné pro výrobu hudebních nástrojů, krájených dýh a speciálních technických potřeb; II. jakost: výřezy rovněž výřezy nejvyšší technologické jakosti ( ale s menší minimální čepovou tloušťkou): výroba dýh loupáním, výroba zápalek, sportovních a zdravotnických a jiných potřeb; III. jakost: pilařské výřezy, sloupové výřezy, sloupovina, speciální důlní výřezy a výřezy pro stavební účely (tato třída se dělí na dva jakostní stupně A a B); IV. jakost:důlní výřezy a dolovina, tyčoviny, výřezy na výrobu dřevoviny; 11

12 V. jakost: sortimenty určené k výrobě buničiny (vlákninové dříví), k výrobě dřevotřískových a dřevovláknitých desek, pro zpracování suchou destilací a na výrobu různých předmětů pro domácnost; VI. jakost: nejnižší technologická jakost dříví využitelného jen jako palivo. Jakostně se dříví rozděluje do čtyř tříd a je označováno podle dřevin. Takže např. dubové dříví (dub=quercus) se člení takto: Q A dříví výjimečné (mimořádné) jakosti Q B dříví běžné (standardní) jakosti Q C dříví méně hodnotné Q - D dlouhé dříví, výřezy nebo sdružené výřezy, které nelze zařadit do jiných jakostních tříd (ve třídě Q-D musí všechny jakostní znaky splňovat podmínku využitelnosti více než 40 % objemu dříví). V jednotlivých třídách jsou pak popsány rozměry i jakostní (kvalitativní) znaky. Obdobně jsou tříděny i ostatní dřeviny (např. F Fagus buk atd.). (Gross, Roček, 2000) 2.4. Vady dříví Jakost dříví se jen výjimečně charakterizuje ukazateli skutečné jakosti, např. počtem letokruhů na 1 cm u rezonančního dříví. Ve většině případů se jakost posuzuje jen podle výskytu a rozsahu vad dříví, které určitý způsob zpracování nejvýrazněji ovlivňují nebo dokonce limitují. Suky. Odlišné fyzikální vlastnosti dřeva suků a jejich případné napadení dřevokaznými houbami značně ovlivňují použitelnost celého výřezu a tím i jeho cenu. Proto je při třídění dříví na sortimenty jedním z hlavních kritérií sukatost. Obvykle se posuzuje množství suků na běžný metr výřezu, jejich velikost, rozmístění (např. v přeslenech) a zdravotní stav. Zdravý suk je takový, jehož dřevo je bez hniloby. Za nahnilý suk se považuje suk s hnilobou do 1/3 plochy průřezu suku, shnilý suk je suk s hnilobou přes 1/3 plochy průřezu suku. Podíl shnilého dřeva se odhaduje vizuálně. Otevřené suky se měří v místě nejmenšího průměru a jejich velikost se zaokrouhluje na celé centimetry dolů. Zóna dřevních vláken okolo suku se do rozměru suku nezapočítává. 12

13 U jehličnatého dříví se posuzují počty suků ve skupinách velikosti do 3,4 a 6 cm. U listnatého dříví k těmto skupinám přistupuje ještě 8 cm. Trhliny vznikají nejčastěji při káceni a vysycháni dřeva. Zvlášť náchylný k praskání je buk a tvrdé listnáče. Čelní trhliny se měří buď největší šířkou trhliny se zaokrouhlením na celé mm, nebo nejmenší tloušťkou výseče, do niž mohou být vepsány (v délkových mírách nebo podílech tloušťky čela). Boční trhlince měří hloubkou a délkou v délkových mírách nebo podílech rozměrů dříví. Mrazové trhliny se měří nejmenší tloušťkou výseče, do níž může být vepsána (v délkových mírách, nebo podílu tloušťky čela) V obchodní praxi se neuvažují jen vlasové trhliny maximálně 0,5 mm široké a do 5 mm hluboké. Všechny ostatní trhliny jsou považovány za vady dříví, z toho nejzávažnější jsou trhliny výsušné, pronikající z čel na oblé plochy. Vady tvaru kmene jsou křivost, sbíhavost, zbytnění oddenku, boulovitost a zploštění kmene. Nejzávažnější je křivost, mající rozhodující vliv na možnou délku sortimentu. Křivost je odchýlení podélné osy výřezu od přímky a může být jednoduchá (charakterizována jedním ohybem), nebo složená (se dvěma nebo vice ohyby v jedné nebo několika rovinách). Jednoduchá křivost se měří výškou oblouku kulatiny v místě jejího největšího zakřivení. Vyjadřuje se v cm na 1 m délky zakřivení. Složená křivost se měří obdobně jako jednoduchá. Součastně se uvádí počet zakřivení a zda jde o zakřivení v jedné či více rovinách. Za normální sbíhavost se považuje snížení tloušťky výřezu o 1 cm na 1 m délky. Větší snížení tloušťky než normální se již považuje za vadu. Vady způsobené houbami se v prvním stádiu projevují zabarvením dřeva (např. modráni borovice), po kterém následuje tvrdá a posléze měkká hniloba (v konečné fázi i dutiny). Vady struktury kmene lze z praktického hlediska omezit na točitost kmene (závitnicové uložení dřevních vláken na bočním povrchu kulatiny, měřeném boku kulatiny na úseku dlouhém 1 m jako odchylka dřevních vláken od osy kulatiny; vyjadřuje se v % nebo v cm), excentrický růst a svalcovitost. V některých případech však může být svalcovitý výřez vhodný pro výrobu dýh (zejména u břízy, ořechu, javoru a jasanu). Poškození hmyzem je podle ČSN rozdělováno na povrchové (do hloubky 3 mm), mělké (do 15 mm) a hluboké (nad 15 mm). Významné je pokud zasahuje do hloubky. Škody tedy působí zejména dřevokaz čárkovaný, tesaříci a pilořitky. Mělké a hluboké 13

14 poškození hmyzem se měří při hromadném napadení délkou zóny napadení, a při jednotlivých velkých a hlubokých závrtech jejich počtem na 1 m délky. Poškození cizopasnými houbami, např. jmelím, je zpravidla nevýznamné. Některé zvláštní vady. Do této skupiny lze zařadit zásmol, tj. výron pryskyřice mezi letokruhy, nádory, zarostlé střepiny po poškození střelbou, poškození smolařením, závaly, nepravé jádro atd. (Simanov, 2004) Hniloba.Z hlediska její kvantifikace není rozhodující, zda jde o hnilobu jádra nebo běle (toto rozdělení je důležité pro posouzení kvality dodávaného kusu), ale v obou případech se měří její největší a nejmenší průměr a z těchto průměrů se vyjádří aritmetický průměr. Vyjadřuje se buď v centimetrech, nebo podílem tloušťky čela. (Bozděch a kolektiv, 1980) 2.5. Přejímka dříví Smyslem přejímky je kontrola množství a jakosti dodávané suroviny a zanesení přejaté suroviny do prvotní evidence závodu. Provádí se vždy a u každé zakázky. Způsob provádění se volí podle množství a charakteru přijímané suroviny, podle druhu dopravních prostředků, vybavenosti závodu a v neposlední řadě i podle zkušeností s daným dodavatelem. Na řádné pře-jímce závisí často v nemalé míře hospodárnost provozu celého pilařského závodu. Při přejímání pilařské suroviny se kontrolují všechny parametry rozhodné pro dodávku. Vždy se kontroluje druh dřeviny, rozměry (střední průměr a dél-ka), objem a jakost, podle charakteru dodávky přichází v úvahu ještě kontrola stupně odkornění, opracování, značení, případně doby těžby a dodávky sortimentu. Nominální délka musí vždy obsahovat přídavek 1 až 1,5 % pro potřeby následného krácení. Namátková kontrola je nejběžnější způsob přejímání suroviny je. Zkušený pracovník posoudí vizuálně dodávku (náklad na nákladním automobilu, ve vagónu) a při vykládce vybere více méně náhodně 10 až 20 % kusů, u kterých zkontroluje rozměry a jakost. Zjištěný stav porovná s údaji uvedenými v dodacích listech. Neodpovídá-li více než 5 % kontrolovaných kusů údajům v dodacích listech nebo označení uvedenému přímo na kusech, považuje se dodávka za nevyhovující. 14

15 Kusová kontrola je velmi přesný, ale též nejpracnější postup přejímky suroviny. Měří se kus po kuse, většinou za přítomnosti dodavatele. Podle výsledku kontroly se dodávka buď převezme, nebo se vystaví nový dodací list, nebo se dodávka vrátí. Hmotnostní způsob přejímky spočívá ve vážení dodávek buď při jejich dovezení i s dopravními prostředky, nebo při vykládce. Podmínkou je však známá vlhkost, která toto měření velmi podstatně ovlivňuje. Je-li vlhkost dodávané suroviny rovnoměrná a v daném období více méně stálá, je přejímka poměrně přesná. V našich podmínkách jsou však závody zásobovány mnoha dodavateli z různých oblastí, doba skladování kulatiny od doby těžby na lesních skladech (tj. vlhkost jednotlivých kusů) je různá, a tak je tato přejímka buď velmi pracná, nebo méně přesná než odborný odhad. Mimo to jde pouze o měření objemu dřeva, jakost je třeba sledovat vizuálně. To je též důvod, proč se tato forma přejímky neujala. Přejímka odborným odhadem je nejjednodušší a spočívá pouze ve vizuální kontrole dodávky při vykládce, nebo jen na dopravním prostředku nezávislým, kvalifikovaným a velmi zkušeným odborníkem. Hodnotí se všechny parametry a podle zahraničních zkušeností je shoda se skutečností překvapivě vysoká. U nás se užívá zatím jen ojediněle, spíše z nutnosti operativních rozhodnutí, ale ujímá se. (Janák, Král, 2003) Elektronická přejímka je jedním z druhů objemové přejímky. Provádí se na skladech kulatiny pomocí manipulačně-třídících vozíku nebo třídících linek. Při elektronické přejímce se měří rozměry jednotlivých kusů kulatiny při jejich průchodu optoelektronickým snímacím zařízením. Elektronické měření je obvykle přesnější než měření při kusové přejímce, ale posouzení jakosti je problematičtější. Jakost kmene posuzuje obsluha manipulačně-třídící linky nebo třídící linky vizuálně. Na určení jakosti každého kmene má obsluha vyhrazen jen krátký čas. Záleží tedy na rychlosti, uspořádanosti a vybavení linky, dále na schopnostech a zkušenostech obsluhy. Výsledky měřeni se používají ke tříděni výřezů, případně pro manipulaci kulatiny na výřezy. Elektronická přejímka je stále více užívána. Důvodem je vysoký výkon a přesnost. Elektronický způsob přejímky umožňuje zpracovat větší objem suroviny. Surovina je zpracována téměř okamžitě po jejím dodání na závod. Toho využívají především pilnice s velkou zpracovatelskou kapacitou. Většina těchto závodů nakupuje výřezy v délkách, které odpovídají délkám vyráběného sortimentu. Odpadá tak manipulace výřezů a zkracuje se čas potřebný na každý výřez. Sklady vybavené třídícími linkami jsou tak schopny zpracovat větší objem suroviny. (Bc. J. Roun, 2008) 15

16 Objemová přejímka je založená na zjištění rozměrových veličin jednoho nebo více kusů dříví a druhu dřeviny. Ze zjištěných údajů se vypočítává objem dříví s kůrou či bez kůry, přičemž se využívá objemových tabulek a redukčních faktorů. Problematika objemových tabulek se diskutuje, protože tabulky se liší i podle oblasti původu, tj. typu dříví - tvaru kmene. Ve Skandinávii se přešlo od pevných tabulkových hodnot k hodnotám plovoucím. Výhodou této metody je její zažitost a rozšířenost v LH a návaznost na lesní hospodářskou evidenci a účetnictví subjektů v prvovýrobě. Nevýhodami může být subjektivní ovlivnění získaných parametrů (délka, střední a čepový průměr aj.) v provozních podmínkách, kdy může docházet k několikanásobnému měření objemu (v porostu, na odvozním místě, na skladě). Rovněž používané normy jsou zastaralé.( url: Lutro metoda Měření dříví podle hmotnosti v čerstvém stavu (zelená hmota Lutro-metoda). Váha v čerstvém stavu (Lutro-váha) každé dodávky se zjišťuje jako rozdíl změřené hrubé váhy při příjezdu do závodu (váha vozidla + náklad) a změřené váhy obalu (tára vozidla - váha vozidla po vyložení) při opuštění závodu. Atro metoda Měření dříví podle hmotnosti v suchém stavu (suchá hmota Atro-metoda) dříví nedezintegrované - zkušebním vzorkem pro hmotnostní přejímku v suchém stavu jsou piliny, které se odebírají z každé dodávky. Dříví dezintegrované - zkušebním vzorkem pro hmotnostní přejímku v suchém stavu jsou vzorky štěpky, které se odebírají z každé dodávky. (Klvač, 2008) 2.6. Evidence dříví Současný systém evidence dříví v ČR udává objem kulatinových výřezů v ) užívá se též výraz plnometr plm, v lidové mluvě kubík ) s přesností na dvě desetinná místa. Zjišťuje se pomoci různých krychlících tabulek na základě jmenovité délky a středové tloušťky výřezů bez kůry (b. k.). Rovnané sortimenty (krátké výřezy stejných délek) jsou obvykle evidovány v prostorových metrech prm, zjišťovaných v hráních na základě délky výřezů šířky a výšky hráně. Přepočet prm na se provádí vynásobením převodními čísly (redukčními 16

17 faktory). To jsou nepojmenovaná čísla, vyjadřující podíl objemu dříví na 1 celkového objemu hráně. U tyčí a tyček se objem zjišťuje měřením objemu ve skupinách, tzn. že se zjišťuje podle počtu kusů a normou stanoveného fixního objemu jedné tyče nebo tyčky příslušné rozměrové třídy. Dříví je jedním z hlavních výrobků lesního hospodářství. Všechny výřezy (hráně) vyrobeného dříví jsou proto označovány a evidovány tak, aby nedocházelo k záměnám. Při číslování jsou jednotlivé výřezy a hráně označovány čísly vyraženými číslovačkou na čelo dlouhého dříví a po vytažená polena (číslovníky) u hrání. Protože je číslování dříví číslovačkou namáhavé a vyražená čísla nezajišťují dobrou čitelnost, přechází se postupně na označování dříví štítky z plastiku. Součastně s číslováním je vyrobené dříví přijímáno do prvotní evidence. Na čele výřezů a číslovníky se vyznačují tyto údaje: označení výrobce cejch (uvnitř výrobní jednotky lze jednotlivé výrobce odlišit barvou dále uvedených údajů), pořadové číslo výřezu (hraně), délka výřezu v m a středová tloušťka v cm b.k. (nevyznačují se u rovnaných sortimentů), označení sortimentů a jakosti. Při příjmu dříví se tytéž údaje zapisují do prvotního dokladu o výrobě, kterým je číselník pro dlouhé dříví nebo číselník pro rovnané dříví a doplňují se údajem o druhu těžby (mýtní, předmětní, úmyslná, nahodilá), dřevině a objemu v nebo prm. U tyčí a tyček se čelo označuje číslem třídy a v číselníku se k předepsané třídě zaznamenává i počet příjmutých kusů. Číselník je nejen prvotním dokladem o výrobě dříví, ale vyškrtáváním jednotlivých lokalit slouží i k evidenci pohybu dříví od pařezu (P), přes vývozní místo (VM) na odvozní místo (OM), resp. až na expediční sklad (ES). Tato evidence pak slouží k sestavení výkazu skladu dříví. Protože je příjem dříví klasickými postupy pracný, vyvinul se postupem doby některé jednodušší metody. Z nich se nejčastěji používá metoda hmotových čísel, tzv. teplická metoda, zavedena do praxe v roce Jejím základem jsou zjednodušené krychlící tabulky, ve kterých je objem dříví zaokrouhlen na jedno desetinné místo (např. číslo 3 na čele kusu znamená objem 0,3 ). Evidování dalších údajů odpadá (délky, středové tloušťky a pořadového čísla) odpadá. Tato metoda sice dostatečně přesně eviduje objem dříví, ale nevylučuje záměnu jednotlivých výřezů a neumožňuje provedení inventury zásob dříví jinak než opakovaným příjmem. Proto se používá převážně jen pro 17

18 příjem surových kmenů, tj. pro příjem polotovarů, které budou následně druhovány na sortimenty přijímané klasickým způsobem. Při prodeji dříví je možné tuto metodu používat jen s výslovným souhlasem odběratele.(simanov, 2004) 2.7. Ztráty dřevní hmoty Ztráty při výrobě dříví v lese Jedním z hlavních ukazatelů hospodárnosti výroby dřeva je využití dřevní hmoty. Význam využití dřeva hraje velkou roli i v některých jiných odvětvích národního hospodářství. Během celého procesu těžby dříví dochází k výrobním ztrátám (dříví se z různých příčin znehodnotí, nezpracuje, nebo se vymanipuluje do méně hodnotného sortimentu). Rozeznáváme ztráty kvantitativní a kvalitativní (hlavně znehodnocení při těžbě, dopravě a manipulaci - rozštípnutí, zlomení, nahnití, popraskání, atd.). Mezi tzv. nebilancované ztráty se zařazuje hmota odcizená, zužitkovaná bez předběžného zhodnocení a peněžní úhrady. Také při měření dříví mohou vznikat ztráty. Do ztrát se zahrnuje také poškození porostu při těžebních a dopravních operacích. I z hlediska potřeb celého národního hospodářství je nutno tyto ztráty omezovat na minimum.(gross, Roček, 2000) Nadměrky ztráta může činit 1,5% až 2%. Relativní výše ztrát klesá od 20 % u nejtenčích výřezů po 2,9 % u nejtlustších výřezů. Absolutní rozdíly přitom rostou od 0,03 m3 po 0,12 m3 na jeden výřez. Reálná ztráta objemu dříví se může pohybovat u běžných tloušťek kulatiny na úrovni 6 až 7 %. V souladu s obchodními uzancemi je toto množství předáno odběrateli bez evidence. Dříví se obchoduje bez kůry, i když se dodává v kůře. 7,1 až 9,0 % u buku, 7,3 až 13,8 % u smrku a jedle, 8,0 až 14,0 % u borovice, 18,3 až 27,5 % u dubu. Ztráty dříví v průběhu těžby Kořenové náběhy, piliny, nadměrky, manipulační, odřezky, vysoké pařezy, ulomené vršky pádem stromu, nezpracované dříví hroubí, při odvětvování. Všechny ztráty nastávají před evidencí nikde se proto neprojevují. Ztráty dříví v průběhu soustřeďování dříví, zapomenuté, ztracené, a ulomené dříví, odřené dříví. Ztráty 0,4 až 4,9 % podle dřeviny a použité technologie. 18

19 Ostatní ztráty v průběhu výroby dříví, druhovacími řezy 0,6 až 1,8 % podle tloušťky kmene a počtu řezů. Vyzdravováním až 1 % podle podílu hniloby a nehroubí. Vysycháním až 2 % jen při dlouhodobém skladování. Odkorňováním do 4 % Fiktivní ztráty z podstaty Huberova vzorce, vypočítaný objem výřezů z oddenků je nižší než skutečný, při výpočtu objemu výřezů ze střední části kmene jsou kladné a záporné chyby stejně početné, u vrškových výřezů je v 90 % případů vypočítaný objem vyšší než skutečný, u surových kmenů je vypočítaný objem vyšší než objem skutečný (rozmanipulováním vzniká ztráta 2,5 až 3,2 %). Fiktivní ztráty z převodních čísel, řada sortimentů se měří a přijímá v prostorové míře prm (m3 p.o. = metr krychlový prostorového objemu) a přepočítává se na m3 dříví bez kůry pomocí převodních čísel (převodních faktorů, redukčních faktorů, redukčních koeficientů, přepočtových čísel), vyjadřujících podíl objemu rovnaného dříví na 1m 3 MES za obvyklé manipulační ztráty na MS zpracovávajících tenké surové kmeny na rovnané sortimenty lze považovat rozpětí: u jehličnatého dříví od 3 % pro borovici a 6 % u smrku, až po 12 % pro jehličnaté dříví celkem, u listnatého dříví od 9 % až do 15 %. Při vyšší hranici rozpětí jsou ztráty tam, kde převládá podíl vymanipulovaných sortimentů 1 m délky. Pro úplnost je třeba dodat, že ve fiktivních ztrátách evidovaného objemu dříví použitím převodních čísel se skrývá i nepřesnost vyčíslení vstupního objemu dříví podle Huberova vzorce, ale i další vlivy. Fiktivní ztráty při hmotnostní přejímce. Měrnou hustotu dříví dodavatel neovlivňuje. Měrná hustota dříví závisí na dřevině, věku stromu, lokálních růstových poměrech, vertikální pozici výřezu v kmeni. Odchylky hustoty od střední hodnoty mohou dosáhnout až u smrku ± 17%, u jehličnatého dříví ± 16%, u listnatého dříví tvrdého ±12%, u listnatého dříví měkkého ±2% Při hodnocení těžebních metod z pohledu výše manipulačních ztrát vybočuje sortimentní metoda proto, že na rozdíl od metody stromové a kmenové je surové dříví změřeno a krychleno v procesu jeho výroby jen jednou, a takto evidováno prochází celým procesem výroby a dodání. I když je toto jediné měření a kubírování dříví poznamenáno stejnými nepřesnostmi jako u ostatních těžebních metod, nemohou se tyto nepřesnosti v průběhu výrobního procesu projevit a zůstávají skryty. Výjimkou je sekundární druhování a přepočet objemu dříví z jeho hmotnosti.(klvač, 2008) 19

20 3. Cíl práce Ke stanovení objemu kmenů se v ČR nejčastěji používá Huberův vzorec. Objem kmenů však lze stanovit s využitím dalších kalkulačních vzorců, tedy: Smalianův, Newtonův, švédským. Je zřejmé, že ani jeden u výše uvedených kalkulačních vzorců není naprosto ideální, co se týká stanovení přesného objemu, a každý vyžaduje odlišný způsob měření vstupních údajů pro kalkulaci. Cílem práce bylo pro různé výřezy listnatých sortimentů stanovit objem všemi výše uvedenými vzorci a vzájemně je mezi sebou porovnat. Dílčím cílem je v rámci diskuse stanovit pracnost a využitelnost měření vstupních hodnot. 20

21 4. Metodika Sběr vstupních hodnot pro kalkulaci objemu jednotlivých výřezů byl prováděn na majetku LS Třebíč, revír Třebenice číslo porostu 252D9 a 252C8 pro dubové výřezy, revír Radkovice číslo porostu 810B6 pro bukové výřezy. Pro účely kalkulace objemu Huberovým vzorcem bylo nutno zjistit následující vstupní hodnoty: - Délka - měřena pásmem, s přesností na celé centimetry, měřeno s nadměrkem, ale kalkulace objemu byla provedena bez zohlednění nadměrku - Průměr (tloušťka) měřen kovovou průměrkou s přesností na celé centimetry, zaokrouhlována dolů, měřen pouze v polovině výřezu. Pro účely kalkulace objemu Newtonovým vzorcem bylo nutno zjistit následující vstupní hodnoty: - Délka - měřena pásmem, s přesností na celé centimetry, měřeno s nadměrkem, ale kalkulace objemu byla provedena bez zohlednění nadměrku - Průměr (tloušťka) měřen kovovou průměrkou s přesností na celé centimetry, zaokrouhlována dolů, měřeno na čele, v polovině a čepu výřezu. Pro účely kalkulace objemu Smalianovým vzorcem bylo nutno zjistit následující vstupní hodnoty: - Délka - měřena pásmem, s přesností na celé centimetry, měřeno s nadměrkem, ale kalkulace objemu byla provedena bez zohlednění nadměrku - Průměr (tloušťka) měřen kovovou průměrkou s přesností na celé centimetry, zaokrouhlována dolů, měřeno na čele a na čepu výřezu. Pro účely kalkulace objemu Švédskou metodou bylo nutno zjistit následující vstupní hodnoty: 21

22 - Délka - měřena pásmem, s přesností na celé centimetry, měřeno s nadměrkem, ale kalkulace objemu byla provedena bez zohlednění nadměrku - Průměr (tloušťka) měřen kovovou průměrkou s přesností na celé centimetry, zaokrouhlována dolů, měřeno ve vzdálenosti 10 cm od čela a čepu výřezu. Měření průměrů (tloušťek) proběhlo vždy po odkornění Kalkulační vztahy jednotlivých metod Huberův vzorec: V = l = l (1) Kde: V objem výřezu v m 3, kruhová plocha v polovině délky v m 2, tloušťka v polovině délky v m, l jmenovitá délka v m. Smalianův vzorec: V= ( + ) l (2) Kde: V objem výřezu v m 3, - kruhová plocha čela v m 2, kruhová plocha čepu v m 2, l jmenovitá délka v m. Newtonův vzorec: 22

23 V = ( ) l (3) Kde: V objem výřezu v m 3, - kruhová plocha čela v m 2, - kruhová plocha v polovině délky v m 2, - kruhová plocha čepu v m 2, l jmenovitá délka v m. Švédská metoda: V = L (a ( + (1 ( ) (4) Kde: V objem výřezu v Dt průměr měřen ve vzdálenosti 10 cm od čepu v cm Db - průměr měřen ve vzdálenosti 10 cm od čela v cm L délka v dm koeficient (viz. tabulka č. 1) Tabulka č. 1: Koeficient pro kalkulaci švédskou metodou (Nylinder aj., 2009) Průměr čepu (cm) délka výřezu (cm) Všechny vstupní údaje byly evidovány v terénním zápisníku, poté byly přeneseny do souboru Microsoft Excel, kde proběhla jejich tabulková sumarizace a grafické hodnocení pro jednotlivé délky výřezů. U všech grafických hodnocení byla vynesena 23

24 regresní křivka. Pro účely srovnání byl jako nezávislá proměnná zvolen objem výřezu stanovený Newtonovou metodou, která podle studie společnosti Arauco (Arauco, 1997) se nejvíce blíži reálným hodnotám. Jako závislé proměnné byly potom zvoleny hodnoty vypočtené na základě ostatních výpočetních vztahů. 24

25 5. Výsledky Pro účely srovnání byl jako nezávislá proměnná zvolen objem výřezu stanovený Newtonovou metodou, která podle studie společnosti Arauco (Arauco, 1997) se nejvíce blíži reálným hodnotám. Měření dubových výřezů délky 2m. Grafické vyjádření na obr. č. 1 Z dubových výřezy 2m délky vyplývá: - podle Smalianova vzorce dochází k nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle Huberova vzorce dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorcu. - podle švédské metody dochází k mírnému nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. Měření dubových výřezů délky 4m. Grafické vyjádření na obr. č. 2 Z dubových výřezy 4m délky vyplývá: - podle Smalianova vzorce dochází k nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle Huberova vzorce dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle švédské metody dochází k mírnému nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. Měření dubových výřezů délky 6m. Grafické vyjádření na obr. č. 3 Z dubových výřezy 6m délky vyplývá: 25

26 - podle Smalianova vzorce dochází k nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle Huberova vzorce dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle švédské metody dochází k mírnému nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. Měření dubových výřezů délky 8m. Grafické vyjádření na obr. č. 4 Z dubových výřezy 8m délky vyplývá: - podle Smalianova vzorce dochází k nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle Huberova vzorce dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle švédské metody dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. 26

27 Obr. č. 1: Vztah mezi objemem vypočteným podle Newtonova výpočetního vztahu, smalianova výpočetního vztahu, huberova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 2m dubových výřezů. 27

28 Obr. č. 2: Vztah mezi objemem vypočteným podle Newtonova výpočetního vztahu, smalianova výpočetního vztahu, huberova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 4m dubových výřezů. 28

29 Obr. č. 3: Vztah mezi objemem vypočteným podle Newtonova výpočetního vztahu, smalianova výpočetního vztahu, huberova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 6m dubových výřezů. 29

30 O br. č. 4: Vztah mezi objemem vypočteným podle Newtonova výpočetního vztahu, smalianova výpočetního vztahu, huberova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 8m dubových výřezů. 30

31 Měření bukových výřezů délky 2m. Grafické vyjádření na obr. č. 5 Z bukových výřezy 2m délky vyplývá: - podle Smalianova vzorce dochází k mírnému nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle Huberova vzorce dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle švédské metody dochází k mírnému nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. Měření bukových výřezů délky 4m. Grafické vyjádření na obr. č. 6 Z bukových výřezy 4m délky vyplývá: - podle Smalianova vzorce dochází k nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle Huberova vzorce dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle švédské metody dochází k mírnému nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. Měření bukových výřezů délky 6m. Grafické vyjádření na obr. č. 7 Z bukových výřezy 6m délky vyplývá: - podle Smalianova vzorce dochází k výššímu nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle Huberova vzorce dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle švédské metody dochází k mírnému nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. 31

32 Měření bukových výřezů délky 8m. Grafické vyjádření na obr. č. 8 Z bukových výřezy 8m délky vyplývá: - podle Smalianova vzorce dochází k nadhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle Huberova vzorce dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. - podle švédské metody dochází k mírnému podhodnocování objemu dříví oproti Newtonovu vzorci. 32

33 Obr. č. 5: Vztah mezi objemem vypočteným podle Newtonova výpočetního vztahu, smalianova výpočetního vztahu, huberova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 8m bukových výřezů. 33

34 Obr. č. 6: Vztah mezi objemem vypočteným podle Newtonova výpočetního vztahu, smalianova výpočetního vztahu, huberova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 4m bukových výřezů. 34

35 Obr. č. 7: Vztah mezi objemem vypočteným podle Newtonova výpočetního vztahu, smalianova výpočetního vztahu, huberova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 6m bukových výřezů. 35

36 Obr. č. 8: Vztah mezi objemem vypočteným podle Newtonova výpočetního vztahu, smalianova výpočetního vztahu, huberova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 8m bukových výřezů. 36

37 Souhrnné grafy pro jednotlivé metody kalkulace, u dubových výřezů pomocí výpočetního vztahu jsou uvedeny na obrázcích č Obr. č. 9: Vztah mezi vypočteným objemem podle Newtonova výpočetního vztahu a smalianova výpočetního vztahu u 2m, 4m, 6m a 8m výřezů. Z grafů vyplývá, že výpočty podle smaliana ve všech délkách výřezů (2m, 4m, 6m i 8m) nadhodnocuje. Z tohoto grafu je také patrné, že u stejných objemů výřezů a rozdílných délek dochází k jinému nadhodnocování (krátké výřezy o stejném objemu jako dlouhé výřezy nadhodnocují vice). Průměrně nadhodnocování u Smaliana je cca. 8%. 37

38 Obr č. 10: Vztah mezi vypočteným objemem podle Newtonova výpočetního vztahu a huberova výpočetního vztahu u 2m, 4m, 6m a 8m výřezů. Z grafů vyplývá, že výpočty podle hubera ve všech délkách výřezů (2m, 4m, 6m i 8m) k Newtonovi podhodnocuje. Z tohoto grafu je také patrné, že u stejných objemů výřezů a rozdílných délek dochází k jinému podhodnocování (krátké výřezy o stejném objemu jako dlouhé výřezy podhodnocují vice). Průměrné podhodnocování u Hubera je cca. 4%. 38

39 Obr č. 11: Vztah mezi vypočteným objemem podle Newtonova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 2m, 4m, 6m a 8m výřezů. Z grafů vyplývá, že výpočty podle švédské metody ve 2m, 4m a 6m výřezech k Newtonovi mírně nadhodnocují. U 8m výřezů v malých objemech mírně nadhodnocují, postupně u větších objemů mírně podhodnocují. Průměrné nadhodnocování u švédské metody je cca. 2%. 39

40 Souhrnné grafy pro jednotlivé metody kalkulace, u bukových výřezů pomocí výpočetního vztahu jsou uvedeny na obrázcích č Obr č. 12: Vztah mezi vypočteným objemem podle Newtonova výpočetního vztahu a smalianova výpočetního vztahu u 2m, 4m, 6m a 8m výřezů. Z grafů vyplývá, že výpočty podle smaliana ve všech délkách výřezů (2m, 4m, 6m i 8m) nadhodnocuje. Z tohoto grafu je také patrné, že u stejných objemů výřezů a rozdílných délek dochází k jinému nadhodnocování (krátké výřezy o stejném objemu jako dlouhé výřezy nadhodnocují vice). Průměrně nadhodnocování u Smaliana je cca. 7%. 40

41 Obr č. 13: Vztah mezi vypočteným objemem podle Newtonova výpočetního vztahu a huberova výpočetního vztahu u 2m, 4m, 6m a 8m výřezů. Z grafů vyplývá, že výpočty podle Hubera ve všech délkách výřezů (2m, 4m, 6m i 8m) k Newtonovi podhodnocuje. Z tohoto grafu je také patrné, že u stejných objemů výřezů a rozdílných délek dochází k jinému podhodnocování (krátké výřezy o stejném objemu jako dlouhé výřezy podhodnocují vice). Průměrné podhodnocování u Hubera je cca. 4%. 41

42 Obr č. 14: Vztah mezi vypočteným objemem podle Newtonova výpočetního vztahu a švédským výpočetním vztahem u 2m, 4m, 6m a 8m výřezů. Z grafů vyplývá, že výpočty podle švédské metody ve 2m, 4m a 6m výřezech k Newtonovi mírně nadhodnocují. U 8m výřezů v malých objemech mírně nadhodnocují, 42

43 postupně u větších objemů mírně podhodnocují. Průměrné nadhodnocování u švédské metody je cca. 2%. 43

44 6. Diskuse Z hlediska přesnosti výpočtu objemu výřezu je nejvhodnější kalkulační metodou Newtonova metoda (literatura). V porovnání s touto metodou potom nejpřesnější výsledky poskytuje metoda švédská. Oproti tomu, nejméně přesnou metodou je Smalianova metoda. Rozdíly mezi jednotlivými metodami jsou z hlediska procentického vyjádření ne příliš velké, avšak uvědomíme-li si, že roční etát v ČR je přibližně 16 milionů m3 potom při použití například Smalianovy metody může tento objem být nadhodnocen až o 1 milion m3. Je potom otázkou jsou-li informace o vytěžené hmotě z porostu odpovídající kvality. Na druhou stranu, jak bylo prezentováno v problematice, dochází v rámci řetězu zpracování dřevní hmoty ke ztrátám jak reálným, tak fiktivním. V ČR je pro kalkulaci objemu používán vzorec Huberův. Tento mírně podhodnocuje a to přibližně o cca 4 %. Připočtou-li se k tomuto fiktivnímu snížení objemu i další možné ztráty, je zřejmé, že výsledné hodnoty nápočtů těžební činnosti mohou být významně zkreslené. Smluvní vztahy v lesnickém sektoru jsou uzavírány nejčastěji pro práce v těžební činnosti, kam spadá i prodej dřevní suroviny. Zpracovatel nakupuje dřevní suroviny jejíž objem je nejčastěji kalkulován právě na základě Huberova vzorce (nápočet těžební činnosti), kdy k měření vstupních údajů pro kalkulaci je provedeno pásmem a průměrkou. Tento objem potom vstupuje do procesu vyzdívání pracovníků jak v těžbě, tak v soustřeďování, protože je nedílnou součástí stanovení tarifu či norem. Na OM potom je dříví opět evidováno podle tohoto objemu. Zde je však smluvní vztah odtržen od prodeje. Dřevní surovina je zobchodována. U odběratele je ve velké míře dnes používána elektropřejímka, která vykazuje velmi vysokou přesnost stanovení objemu. Výkaz o elektropřejímce je potom podkladem pro fakturaci. Zde dochází k významné disproporci mezi vstupními hodnotami a výstupními hodnotami na OM. Hodnoty zjištěné elektropřejímkou uvíznou na OM a reálný objem se tedy dá nazvat jako Nevracení dříví do lesa. Z pohledu pracnosti a časové spotřebě je nejméně náročný Huberův kalkulační vzorec. U kterého se měří pouze délka výřezu a průměr ve střední části výřezu, ale oproti Newtonovu kalkulačnímu vzorci je méně přesný. V průměru podhodnocuje cca 4 %. 44

45 Naopak Newtonův kalkulační vzorec je časově i pracně nejnáročnější. Protože se zde měří délka výřezu a průměr se měří na čele, ve středu a na čepu výřezu. Méně pracné a náročnější na čas jsou Smalianův kalkulační vzorec a švédská metoda. U kterých se měří pouze dva průměry. Vezmeme-li v úvahu možnosti využití v praxi. V porostech by sedala využít jen Huberova metoda, protože měření a pracnost u ostatních metod, by bylo pro pracovníka velmi zdržující. Na odvozních místech by se daly už používat všechny metody kromě Newtonovy metody, kterou bych používal jen na skladech dříví. U Newtonovy metody, Smalianovy metody a u švédské metody je málo pravděpodobné, že by se někdy mohli ve velké míře rozšířit do praxe. Protože se zde měří více jak jeden průměr, tak by bylo velmi složité a pracné sestavit tabulky pro kubírování dříví. 45

46 7. Závěr Ke stanovení objemu kmenů se v ČR nejčastěji používá Huberův vzorec. Objem kmenů však lze stanovit s využitím dalších kalkulačních vzorců, tedy: Smalianův, Newtonův, švédským. Je zřejmé, že ani jeden u výše uvedených kalkulačních vzorců není naprosto ideální, co se týká stanovení přesného objemu, a každý vyžaduje odlišný způsob měření vstupních údajů pro kalkulaci. Cílem práce bylo pro různé výřezy listnatých sortimentů stanovit objem všemi výše uvedenými vzorci a vzájemně je mezi sebou porovnat. Dílčím cílem je v rámci diskuse stanovit pracnost a využitelnost měření vstupních hodnot. Sběr vstupních hodnot pro kalkulaci objemu jednotlivých výřezů byl prováděn na majetku LS Třebíč, revír Třebenice číslo porostu 252D9 a 252C8 pro dubové výřezy, revír Radkovice číslo porostu 810B6 pro bukové výřezy. Jak DB tak i BK výřezy byly měřeny v délkách 2,4,6 a 8m. Naměřené hodnoty byly kalkulovány podle výše uvedených výpočetních vztahů v programu Microsoft Excel a následně graficky znázorněny. Z výsledků vyplývá, že z hlediska přesnosti je nejvhodnější Newtnova metoda, avšak ta je vcelku pracná s ohledem a pořízení vstupních údajů pro kalkulaci. Z hlediska pracnosti a z hlediska využitelnosti v praxi se jeví nejvhodnější Huberova metoda, která je také v ČR používána. Avšak tato metoda vykazuje cca 4% rozdíl ve stanovení objemu. Připočtou-li se k tomuto fiktivnímu snížení objemu i další možné ztráty, je zřejmé, že výsledné hodnoty nápočtů těžební činnosti mohou být významně zkreslené. 46

47 8. Summary For log volume calculation is used Huber s equation in the Czech Republic. However, the log volume could be calculated using other equations i.e. Smalian s, Newton s and Swedish. Definitely none from equation mentioned above is ideal and precise and each of them needs other input data. The aim of the study was to calculate volume of logs according to those four equations for oak and beech logs. The partial aim was to discuss work difficulty and usability in praxis. The input values for log volume calculation were measured for oak logs at forest district Třebíč, Třebenice in stands 252D9, 252C8 and for beech logs at Radkovice in stand 810B6, respectively. All oak and beech logs were divided into groups according to length 2, 4, 6 and/or 8 m. Based on measured values the log volume was calculated using spreadsheet program Microsoft Excel and presented in graphs. The results show, that regarding the accuracy the best equation (from above mentioned) is Newton s method. However, this method is bit time consuming in case of input data measuring. From work difficulty and usability in praxis point of view the adequate solution would be Huber s method, which is used in the Czech Republic too. This method, however, gives circa 4% lower values. In addition to this may occur other real/fictive volume losses during logging process and therefore the evidence of harvested volume could be deformed. 47

48 9. Literatura Literatura Bozděch a kolektiv, Krychlení surového dříví. vyd. Ministerstvo lesního a vodního hospodářství ČSR. 284 s. Simanov, V., Těžba a doprava dříví. vyd. Matice lesnická spol. s.r.o., Písek. 411 s. ISBN Janák, K., Král, P., Technologie I. vyd. Informatorium, spol. s.r.o., Praha s. ISBN Bc. Roun, J., Rozbor současných způsobů výpočtu rozměru a objemu výřezu, užívaných pří elektronické přejímce. 78 s. Bc. Frnoch, M., Objemové rozdíly vznikající při měření a zpracování tenkého jehličnatého dříví. 59 s. Klvač, R., Přejímky dříví. Prezentace v PowerPointu. Gross, J., Roček, I., Lesní hospodářství. vyd. Česká zemědělská univerzita v Praze, Lesnická fakulty. 144 s. ISBN Rakouské uzance v obchodu s dřívím vyd. Brno: Lesní společnost Jihomoravské lesy, s. 48

49 Gross, J., Směr a vývoj mechanizace v lesním hospodářství v dalším období. Zprávy lesnického výzkumu 2: s. Webové stránky URL: URL: URL: (Učebnice HÚL ze střední školy v Hranicích 3.ročník ) Nylinder, M., Kubénka, T. a Hultnäs, M Roundwood measurement of truck loads by laser scanning URL: aser_scanning.pdf 49

50 10. Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1: Vstupní měření dubových výřezů délky 2 m a výpočty objemů výřezů. Příloha č. 2: Vstupní měření dubových výřezů délky 4 m a výpočty objemů výřezů. Příloha č. 3: Vstupní měření dubových výřezů délky 6 m a výpočty objemů výřezů. Příloha č. 4: Vstupní měření dubových výřezů délky 8 m a výpočty objemů výřezů. Příloha č. 5: Vstupní měření bukových výřezů délky 2 m a výpočty objemů výřezů. Příloha č. 6: Vstupní měření bukových výřezů délky 4 m a výpočty objemů výřezů. Příloha č. 7: Vstupní měření bukových výřezů délky 6 m a výpočty objemů výřezů. Příloha č. 8: Vstupní měření bukových výřezů délky 8 m a výpočty objemů výřezů. 50

51 Příloha č. 1: Vstupní měření dubových výřezů délky 2 m a výpočty objemů výřezů. čelo čelo + 10cm střed čep - 10cm čep newton smalian huber švédská ,016 0,016 0,016 0, ,016 0,017 0,016 0, ,023 0,023 0,023 0, ,023 0,023 0,023 0, ,027 0,027 0,027 0, ,031 0,031 0,031 0, ,032 0,033 0,031 0, ,039 0,047 0,035 0, ,040 0,040 0,040 0, ,040 0,040 0,040 0, ,040 0,040 0,040 0, ,042 0,045 0,040 0, ,042 0,046 0,040 0, ,045 0,046 0,045 0, ,050 0,048 0,051 0, ,051 0,051 0,051 0, ,051 0,051 0,051 0, ,056 0,054 0,057 0, ,057 0,057 0,057 0, ,058 0,060 0,057 0, ,060 0,068 0,057 0, ,066 0,074 0,063 0, ,069 0,069 0,069 0, ,076 0,075 0,076 0, ,076 0,076 0,076 0, ,078 0,083 0,076 0, ,080 0,089 0,076 0, ,084 0,087 0,083 0, ,093 0,099 0,090 0, ,113 0,126 0,106 0,119 51

52 Příloha č. 2: Vstupní měření dubových výřezů délky 4 m a výpočty objemů výřezů. čep - 10 čelo čelo + 10cm střed cm čep newton smalian huber švédská ,055 0,059 0,053 0, ,063 0,067 0,062 0, ,071 0,071 0,071 0, ,071 0,071 0,071 0, ,082 0,086 0,080 0, ,083 0,087 0,080 0, ,100 0,097 0,102 0, ,106 0,092 0,113 0, ,117 0,146 0,102 0, ,118 0,128 0,113 0, ,126 0,126 0,126 0, ,126 0,126 0,126 0, ,146 0,160 0,139 0, ,146 0,133 0,152 0, ,164 0,160 0,166 0, ,166 0,195 0,152 0, ,181 0,181 0,181 0, ,206 0,255 0,181 0, ,207 0,198 0,212 0, ,213 0,214 0,212 0, ,269 0,316 0,246 0, ,279 0,345 0,246 0, ,282 0,318 0,264 0, ,287 0,333 0,264 0, ,289 0,338 0,264 0, ,368 0,418 0,342 0, ,389 0,397 0,385 0, ,438 0,455 0,430 0, ,449 0,533 0,407 0, ,472 0,554 0,430 0,463 52

Sortimentace surového dřeva

Sortimentace surového dřeva 30 Sortimentace surového dřeva Vady dřeva jsou vlastnosti, nemoci, poranění a poškození dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové použití. K znehodnocování dřevní hmoty dochází v době růstu stromu,

Více

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Prodej dříví jako významný výnos lesního majetku

Ing. Vlastimil Vala, CSc. Prodej dříví jako významný výnos lesního majetku Ing. Vlastimil Vala, CSc. Prodej dříví jako významný výnos lesního majetku Konference SVOL 5. února 2015 - Kostelec nad Černými lesy 10. Února 2015 - Křtiny strana 2 Bylo by nošením dříví do lesa zdůrazňovat,

Více

MĚŘENÍ A PŘEJÍMKY DŘÍVÍ V ČR

MĚŘENÍ A PŘEJÍMKY DŘÍVÍ V ČR SROVNÁNÍ METOD RUČNÍHO A ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ DŘÍVÍ. NÁVRH PRAVIDEL ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ A PŘEJÍMKY DŘÍVÍ V ČR ELEKTRONICKÁ PŘEJÍMKA DŘÍVÍ Řešitel: Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova zemědělská a

Více

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc

SORTIMENTACE DŘÍVÍ. Sestavil: Ing. Jiří Franc SORTIMENTACE DŘÍVÍ Sestavil: Ing. Jiří Franc dohoda dodavatele a odběratele je vždy nadřazena obecně přijatým předpisům 2 Měření a sortimentace dříví v ČR do 31.3.1997 vycházelo měření z původních národních

Více

2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ

2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ TRIESKOVÉ A BEZTRIESKOVÉ OBRÁBANIE DREVA 2006 12. - 14. 10. 2006 159 2D A 3D SNÍMACÍ SYSTÉMY PRŮMĚRU A DÉLKY KULATINY ROZDÍLY VE VLASTNOSTECH A VÝSLEDCÍCH MĚŘENÍ Karel Janák Abstract Different methods

Více

Těžba dříví. Základní názvosloví

Těžba dříví. Základní názvosloví Těžba dříví Základní názvosloví 1. Kácení = oddělení stojícího stromu do pařezu + usměrnění jeho pádu do předem určeného směru. 2. Opracování pokáceného stromu = činnosti při zpracování pokáceného stromu

Více

Speciální metody dendrometrie

Speciální metody dendrometrie Speciální metody dendrometrie Úvod - Přechod od klasické dendrometrie ke speciálním metodám Zdeněk Adamec Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Prodej dříví - významný zdroj výnosů lesního majetku

Prodej dříví - významný zdroj výnosů lesního majetku Ing. Vlastimil Vala, CSc. Prodej dříví - významný zdroj výnosů Základní manažerské znalosti problematiky prodeje dříví Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské

Více

Obchodní zvyklosti na tuzemském trhu dřevní surovinou

Obchodní zvyklosti na tuzemském trhu dřevní surovinou OBCHOD S DŘÍVÍM A DŘEVAŘSKÝMI VÝROBKY Projekt FRVŠ 3187/2011/F5/b Obchodní zvyklosti na tuzemském trhu dřevní surovinou Ing. Dalibor Šafařík Ing. Jiří Holický Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Více

Systém náležité péče

Systém náležité péče Obec Horní Krupá, Horní Krupá 49, 58001 Havlíčkův Brod Systém náležité péče hospodářského subjektu obce Horní Krupá ( IČO: 00267481) uvádějícího poprvé na vnitřní trh dřevo vytěžené v lesích hospodářského

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 31 Vady tvaru kmene

Více

Druhování dříví Sortimenty surového dříví Měření dříví Příjem a evidence dříví Skladování dříví

Druhování dříví Sortimenty surového dříví Měření dříví Příjem a evidence dříví Skladování dříví Druhování dříví Sortimenty surového dříví Měření dříví Příjem a evidence dříví Skladování dříví S výjimkou vyvětvování nemá lesní hospodářství možnost výrazněji ovlivnit kvalitativní skladbu těženého dříví.

Více

Dříví jako předmět obchodování v tuzemsku a zahraničí

Dříví jako předmět obchodování v tuzemsku a zahraničí OBCHOD S DŘÍVÍM A DŘEVAŘSKÝMI VÝROBKY Projekt FRVŠ 3187/2011/F5/b Dříví jako předmět obchodování v tuzemsku a zahraničí Ing. Dalibor Šafařík Ing. Jiří Holický Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Více

Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské techniky Zjištění objemu hráně rovnaného dříví pomocí počítačové analýzy obrazu a jeho verifikace Diplomová práce 2010/2011

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky dendromasa zbývající na pracovišti po kácení stromů, jejich odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

ELEKTRONICKÁ VERZE. 5. Terminologie a pojmy podle evropských a českých norem TERMÍN, ZKRATKA DEFINICE ODKAZ

ELEKTRONICKÁ VERZE. 5. Terminologie a pojmy podle evropských a českých norem TERMÍN, ZKRATKA DEFINICE ODKAZ 5. Terminologie a pojmy podle evropských a českých norem 5.1 Všeobecně běl Vnější vrstva dřeva, která u stojícího stromu EN 844-7 obsahuje živé buňky a vede roztoky. Pozn.: Často má světlejší barvu než

Více

Příloha T2 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví

Příloha T2 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví Příloha T2 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví PODROBNÉ PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ TĚŽEBNÍCH ČINNOSTÍ I. Těžba dříví 1) Stromy označující hranici úmyslných sečí a označené stěny

Více

Kalkulace nákladů I. všeobecný kalkulační vzorec, metody kalkulace, kalkulace dělením postupná, průběžná

Kalkulace nákladů I. všeobecný kalkulační vzorec, metody kalkulace, kalkulace dělením postupná, průběžná Kalkulace nákladů I. všeobecný kalkulační vzorec, metody kalkulace, kalkulace dělením postupná, průběžná 1. Jaký je význam kalkulací? Ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů Ke kontrole a rozboru hospodárnosti

Více

Těžební zbytky u LČR

Těžební zbytky u LČR Těžební zbytky u LČR Základní pojmy Těžební zbytky = dendromasa, zbývající na pracovišti po kácení stromů, odvětvování a po druhování surového dříví, tj. větve, vršky stromů, třísky, manipulační odřezky,

Více

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0512Vady dřeva I. vady tvaru kmene

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0512Vady dřeva I. vady tvaru kmene Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Střední odborná škola Luhačovice CZ.1.07/1.5.00/34.0370

Více

Řezivo. Pořez podélné dělení výřezů, výroba řeziva. 1 středové řezivo 2 boční řezivo 3 krajina 4 řezná spára

Řezivo. Pořez podélné dělení výřezů, výroba řeziva. 1 středové řezivo 2 boční řezivo 3 krajina 4 řezná spára Řezivo Pořez podélné dělení výřezů, výroba řeziva 1 středové řezivo 2 boční řezivo 3 krajina 4 řezná spára Druhy řeziva Druhy řeziva - řezivo s oblinami - řezivo ostrohranné v celé délce (neomítané (omítané

Více

Logistika zbytkové lesní biomasy

Logistika zbytkové lesní biomasy Logistika zbytkové lesní biomasy Ing. Silvie Petránkov nková Ševčíková VŠB-TUO, Výzkumné energetické centrum - 1 - Co to je logistika? Technické, organizační a obchodní zajištění cesty surové biomasy ke

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.19 Strojní opracování dřeva Kapitola 5 Opracování

Více

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku V poslední době vzniká velice aktuální potřeba kvantifikace množství biomasy a uhlíku především ze dvou důvodů. Prvním je požadavek stanovení množství uhlíku vázaného v

Více

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0513Vady dřeva I. vady struktury dřeva

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0513Vady dřeva I. vady struktury dřeva Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělání Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina Anotace Klíčová slova Střední odborná škola Luhačovice

Více

Výstupy Národní inventarizace lesů

Výstupy Národní inventarizace lesů Ústav pro hospodářskou úpravu lesů brandýs nad labem Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011 2015 Národní inventarizace lesů (NIL) je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů.

Více

Škody zvěří na lesních porostech

Škody zvěří na lesních porostech Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772

Více

ELEKTRONICKÁ VERZE. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice

ELEKTRONICKÁ VERZE. Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice Svaz zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu Společenstvo dřevozpracujících podniků v ČR Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství

Více

1 ÚVOD. Zbyněk Šafránek 73 ABSTRAKT:

1 ÚVOD. Zbyněk Šafránek 73 ABSTRAKT: OVĚŘENÍ PŘESNOSTI VÝBĚROVÝCH METOD POUŽITÝCH PŘI HODNOCENÍ ŠKOD ZVĚŘÍ OKUSEM VERIFYING OF THE ACCURACY OF SELECTION METHODS USED FOR THE EVALUATION OF BROWSING DAMAGES CAUSED BY GAME ABSTRAKT: Zbyněk Šafránek

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 3 Boční trhliny

Více

Zjištění objemu vytěženého stromového inventáře na základě veličin měřených na pařezu pro dřevinu SMRK

Zjištění objemu vytěženého stromového inventáře na základě veličin měřených na pařezu pro dřevinu SMRK Zjištění objemu vytěženého stromového inventáře na základě veličin měřených na pařezu pro dřevinu SMRK Metodika terénního měření a zpracování dat Copyright ÚHÚL Brandýs nad Labem, pobočka Plzeň prosinec

Více

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13

OBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13 OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2

Více

Výkonové normy pro malé vyvážecí traktory. Jiří Dvořák Antonín Kabeš Tomáš Kuchta

Výkonové normy pro malé vyvážecí traktory. Jiří Dvořák Antonín Kabeš Tomáš Kuchta Výkonové normy pro malé vyvážecí traktory Jiří Dvořák Antonín Kabeš Tomáš Kuchta Podíl sortimentní těžební metody každoročně stoupá. Statistika MZe udává nárůst harvestorových technologií za období let

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 14 Nepravé jádro

Více

II. Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

II. Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle

Více

Podniková norma. Nákup řeziva. Verze: N020-6 Aktualizace: 15.9.2014. Správce normy: Ing. Miroslav Roubal

Podniková norma. Nákup řeziva. Verze: N020-6 Aktualizace: 15.9.2014. Správce normy: Ing. Miroslav Roubal Podniková norma Nákup řeziva Verze: N020-6 Aktualizace: 15.9.2014 Správce normy: Ing. Miroslav Roubal 1 MATERIÁLOVÉ POŽADAVKY Materiál Materiálem pro dodávky je bukové a habrové řezivo. Rozměry Tloušťka:

Více

Příloha č. 2 - Specifikace těžebních činností v kategorii Těžební činnosti

Příloha č. 2 - Specifikace těžebních činností v kategorii Těžební činnosti Příloha č. 2 - Specifikace těžebních činností v kategorii Těžební činnosti Název činnosti Plocha (ha) Cenotvorná MJ Těžba a soustřeďování dříví na odvozní místo (OM) v traktorových terénech ANO m 3 Těžba

Více

Podniková norma. Nákup řeziva. Verze: N020-4 Aktualizace: Správce normy: Ing. Miroslav Roubal

Podniková norma. Nákup řeziva. Verze: N020-4 Aktualizace: Správce normy: Ing. Miroslav Roubal Podniková norma Nákup řeziva Verze: N020-4 Aktualizace: Správce normy: Ing. Miroslav Roubal MATERIÁLOVÉ POŽADAVKY Materiál Materiálem pro dodávky je bukové popřípadě habrové řezivo. Rozměry Tloušťka: Šířka

Více

Doporučení k provoznímu využití vyjádřili ve svých stanoviscích představitelé výše uvedených subjektů a Ministerstvo zemědělství ČR.

Doporučení k provoznímu využití vyjádřili ve svých stanoviscích představitelé výše uvedených subjektů a Ministerstvo zemědělství ČR. V Hradci Králové, dne 23. 5. 2002 Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice byla vypracována za účasti zástupců ČAPLH, SDP, SZDP, LČR a dalších nezávislých odborníků komisí ustanovenou

Více

Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví

Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví Les 8- Registrováno ČSÚ ČV 47/5 ze dne 3.0.24 IKF 5 za rok 25 Výkaz je součástí Programu statistických zjišťování na rok 25. Podle zákona č. 89/5 Sb., o státní

Více

ERP (Enterprise Resource Planning) lesního podniku

ERP (Enterprise Resource Planning) lesního podniku ERP (Enterprise Resource Planning) lesního podniku Hospodářská informatika (HIHFL, HINFK) Připravil: Ing. Tomáš Badal Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské

Více

Realizace pěstební a těžební činnosti

Realizace pěstební a těžební činnosti Realizace pěstební a těžební činnosti Ukázka realizace pěstební činnosti (na příkladu zalesňování) Kontrola sazenic před výsadbou (třídění sadebního materiálu; standard a nestandard) Sazenice se před výsadbou

Více

8

8 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Komentář 09 Lesní hospodářství Hodnocení příjmů Běžné příjmy - řádek č. 3 - plánované příjmy z prodeje vytěženého dřeva byly splněny. Ceny kulatinových sortimentů surového

Více

vznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti

vznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti VADY SUROVÉHO DŘÍVÍ VADA = změna vnějšího vzhledu dřeva, porušení jeho pravidelné struktury, odchylky od normální stavby dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové využití. postihují kvalitu, zejména

Více

Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 2. čtvrtletí Metodické vysvětlivky, Upozornění na revizi Indexu cen v lesnictví (nevlastníci)

Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 2. čtvrtletí Metodické vysvětlivky, Upozornění na revizi Indexu cen v lesnictví (nevlastníci) Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 2. 2012 Metodické vysvětlivky, Upozornění na revizi Indexu cen v lesnictví (nevlastníci) Ceny v lesnictví (surové dříví) - vlastníci: Tab. 1 Předchozí období =100

Více

Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 3. čtvrtletí 2014

Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 3. čtvrtletí 2014 Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 3. 2014 Metodické vysvětlivky Ceny v lesnictví (surové dříví) vlastníci: Tab. 1 Předchozí období =100 Tab. 2 Stejné období předchozího roku=100 Tab. 3 1. 2011 =100

Více

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek

EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,

Více

Jak psát závěrečnou práci na LDF

Jak psát závěrečnou práci na LDF 17. 3. 2014, Brno Připravil: Hanuš Vavrčík Náležitosti a členění na kapitoly strana 2 Čím se řídit? Směrnice děkana č. 2/2007 O úpravě písemných prací a o citaci dokumentů užívaných v kvalifikačních pracích

Více

Evropský sociální fond PHARE 2003

Evropský sociální fond PHARE 2003 1 Evropský sociální fond PHARE 2003 Skripta jsou doplňující součástí vzdělávacího programu stejného názvu, uloženého na CD. Vzdělávací program vzniknul v rámci programu PHARE 2003 projektu REKVAL Aktivační

Více

Získávání taxačních dat v porostech

Získávání taxačních dat v porostech Získávání taxačních dat v porostech Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Využití digitální průměrky Digitech professional a laserových výškoměrů pro určení zásoby

Více

Podniková norma. Nákup hrubých přířezů. Závazné pokyny pro dodavatele přířezů

Podniková norma. Nákup hrubých přířezů. Závazné pokyny pro dodavatele přířezů Podniková norma Nákup hrubých přířezů Závazné pokyny pro dodavatele přířezů Originální název a cesta k dokumentu: F:\DATA\Spolecne\A-Zpracování dřeva\originální dokumenty\n030-5 Nákup hrubých přířezů.docx

Více

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN

Více

Dodatečné požadavky na prokázání funkčnosti systému ve fázi posouzení nabídek. (rozšíření přílohy č. 10)

Dodatečné požadavky na prokázání funkčnosti systému ve fázi posouzení nabídek. (rozšíření přílohy č. 10) K příloze č. 10 DODATEČNÉ POŽADAVKY NA PROKÁZÁNÍ FUNKČNOSTI SYSTÉMU Dodatečné požadavky na prokázání funkčnosti systému ve fázi posouzení nabídek (rozšíření přílohy č. 10) Kontrolní příklad pro druhotné

Více

Komplexní lesnický a. ověřovací analytické. od lesa. studie v LH

Komplexní lesnický a. ověřovací analytické. od lesa. studie v LH Komplexní lesnický a Pojďme ekonomický na audit, to ověřovací analytické od lesa studie v LH Aforismus neznámý autor Žádný experiment nelze považovat za naprostý nezdar - vždy může totiž posloužit jako

Více

Laboratorní testování rázové þÿ h o u~ e v n a t o s t i dy e v a

Laboratorní testování rázové þÿ h o u~ e v n a t o s t i dy e v a DSpace VSB-TUO http://www.dspace.vsb.cz þÿx a d a s t a v e b n í / C i v i l E n g i n e e r i n g S e r i e s þÿx a d a s t a v e b n í. 2 0 1 0, r o. 1 0 / C i v i l E n g i n e e r i n g Laboratorní

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 10 Nepravidelnosti

Více

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Mrtvé dříví NIL2

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Mrtvé dříví NIL2 Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Mrtvé dříví NIL2 Ing. Miloš Kučera, Ph.D, Ing. Radim Adolt, Ph.D., Ing. Ivo Kohn, Mgr. Klára Piškytlová, Ing. Lukáš Kratěna, Ing. Jiří Fejfar, Ph.D.,

Více

KALKULACE, POJEM, ČLENĚNÍ, KALKULAČNÍ VZOREC, KALKULAČNÍ METODY

KALKULACE, POJEM, ČLENĚNÍ, KALKULAČNÍ VZOREC, KALKULAČNÍ METODY Otázka: Kalkulace Předmět: Účetnictví Přidal(a): Tereza P. KALKULACE, POJEM, ČLENĚNÍ, KALKULAČNÍ VZOREC, KALKULAČNÍ METODY POJEM A ČLENĚNÍ: - představuje předběžné stanovení nebo následné zjištění jednotlivých

Více

NORMA EHK OSN FFV-04 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti

NORMA EHK OSN FFV-04 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti POZNÁMKA SEKRETARIÁTU: Tato norma vychází z dokumentu TRADE/WP.7/1999/7/Add.8 NORMA EHK OSN FFV04 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti CHŘESTU v mezinárodním obchodu mezi členskými státy

Více

Logistika zbytkové lesní biomasy

Logistika zbytkové lesní biomasy Logistika zbytkové lesní biomasy Ing. Silvie Petránkov nková Ševčíková Seminář: : Technologické trendy při p i vytápění pevnými palivy 2011 9.11. 10.11.2011 v hotelu Mesit, Horní Bečva - 1 - Co to je logistika

Více

Měření délek, tlouštěk. Modul 7 - HÚL 3

Měření délek, tlouštěk. Modul 7 - HÚL 3 Měření délek, tlouštěk Modul 7 - HÚL 3 Měření délek Délka = nejkratší vzdálenost od čela k čepu měřená po oblém povrchu kmene. Přesnost na 1 m, zaokrouhluje se dolů. příklad: 10,3 = 10 m 10,8 = 10 m 16.9.2012

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ. Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody.

SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ. Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody. SEMINÁRNÍ PRÁCE ZE ZÁKLADŮ FIREMNÍCH FINANCÍ Téma: Kalkulační propočty, řízení nákladů a kalkulační metody. Zpracoval(a): Dvořáková Hana Fojtíková Veronika Maříková Jana Datum prezentace: 21.dubna 2004

Více

Hodnoticí standard. Těžební činnost (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41)

Hodnoticí standard. Těžební činnost (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Těžební činnost (kód: 41-023-H) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Lesní mechanizátor Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná

Více

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů. Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich

Více

Ekonomika lesního hospodářství. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Ekonomika lesního hospodářství. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Ekonomika lesního hospodářství Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Ekonomika lesního hospodářství (EKLH) Připravil: Ing. Tomáš

Více

O b e c B í l á. Systém náležité péče. obce B í l á uvádějící poprvé na vnitřní trh vytěžené dřevo

O b e c B í l á. Systém náležité péče. obce B í l á uvádějící poprvé na vnitřní trh vytěžené dřevo O b e c B í l á Systém náležité péče obce B í l á uvádějící poprvé na vnitřní trh vytěžené dřevo 1 Právní předpisy pro uvádění dříví na trh 1.2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.995/2010, kterým

Více

Výkonnost práce malých vyvážecích traktorů. Jiří Dvořák Antonín Kabeš Tomáš Kuchta

Výkonnost práce malých vyvážecích traktorů. Jiří Dvořák Antonín Kabeš Tomáš Kuchta Výkonnost práce malých vyvážecích traktorů Jiří Dvořák Antonín Kabeš Tomáš Kuchta Podíl sortimentní těžební metody nabyl extenzivního nárůstu v letech od r. 2005 do r. 2008, kdy se zvýšil podíl těžby harvestorovými

Více

SMĚRNICE PRO HODNOCENÍ PROVEDENÝCH PĚSTEBNÍCH A TĚŽEBNÍCH PRACÍ PŘI VENKOVNÍCH POCHŮZKÁCH V RÁMCI KONTROLNÍCH DNŮ

SMĚRNICE PRO HODNOCENÍ PROVEDENÝCH PĚSTEBNÍCH A TĚŽEBNÍCH PRACÍ PŘI VENKOVNÍCH POCHŮZKÁCH V RÁMCI KONTROLNÍCH DNŮ Mendelova univerzita v Brně Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny 679 05 Křtiny 175 tel.: 516 428 811, fax: 516 439 339, e-mail: slp@slpkrtiny.cz, www.slpkrtiny.cz SMĚRNICE PRO HODNOCENÍ PROVEDENÝCH

Více

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT

3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT PROKAZOVÁNÍ SHODY VÝROBKŮ část 3, díl 8, kapitola 4, str. 1 3/8.4 PRAKTICKÉ APLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ NEJISTOT Vyjadřování standardní kombinované nejistoty výsledku zkoušky Výsledek zkoušky se vyjadřuje v

Více

Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 1. čtvrtletí 2015

Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 1. čtvrtletí 2015 Indexy cen v lesnictví (surové dříví) 1. 2015 Ceny v lesnictví (surové dříví) vlastníci: Tab. 1 Předchozí období =100 Tab. 2 Stejné období předchozího roku=100 Tab. 3 1. 2011 =100 Tab. 4 Průměrné ceny

Více

Ekonomika lesního hospodářství

Ekonomika lesního hospodářství Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 2 Čelní trhliny

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 6 Makroskopická stavba

Více

VY_32_INOVACE_110. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_110. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_110 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Soustřeďování dříví I názvosloví, rozdělení

Více

Model sortimentace stojícího dříví na podkladě dat LHP, LHE a projektů pro Vojenské lesy a statky České republiky, s.p.

Model sortimentace stojícího dříví na podkladě dat LHP, LHE a projektů pro Vojenské lesy a statky České republiky, s.p. Model sortimentace stojícího dříví na podkladě dat LHP, LHE a projektů pro Vojenské lesy a statky České republiky, s.p. Popis řešené problematiky Sortimentace zásoby lesních porostů patří trvale k velmi

Více

Co by měla vědět osoba uvádějící dříví nebo štěpku na trh zhlediska Nařízení o dřevu

Co by měla vědět osoba uvádějící dříví nebo štěpku na trh zhlediska Nařízení o dřevu Co by měla vědět osoba uvádějící dříví nebo štěpku na trh zhlediska Nařízení o dřevu Rychle rostoucí dřeviny pro zemědělské a lesnické využití v podmínkách České republiky 5.10.2017 -Kunovice Základní

Více

Poměrová čísla zvolíme podle poměru spotřeby času: 1. velikost 1 min. 2. velikost 1,2 min. (1,8 / 1,5) 3. velikost 2 min.

Poměrová čísla zvolíme podle poměru spotřeby času: 1. velikost 1 min. 2. velikost 1,2 min. (1,8 / 1,5) 3. velikost 2 min. Kalkulace nákladů pokračování Kalkulace dělením s poměrovými čísly, kalkulace přirážková, ve sdružené výrobě, odečítací, rozčítací, rozdílová, normová metoda a metoda ABC 1c) Kalkulace dělením s poměrovými

Více

A. Definice projektu

A. Definice projektu A. Definice projektu Záměrem města Velká Bíteš je vybudovat Regionální odpadové centrum Velká Bíteš jako nejdůležitější součást krajského integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v daném regionu.

Více

Podniková norma. Nákup hrubých přířezů. Závazné pokyny pro dodavatele přířezů

Podniková norma. Nákup hrubých přířezů. Závazné pokyny pro dodavatele přířezů Podniková norma Nákup hrubých přířezů Závazné pokyny pro dodavatele přířezů Originální název a cesta k dokumentu: F:\DATA\Spolecne\A-Zpracování dřeva\originální dokumenty\n030-5 Nákup hrubých přířezů.docx

Více

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 1 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,

Více

5 NÁKLADY PODNIKU A JEJICH KALKULACE

5 NÁKLADY PODNIKU A JEJICH KALKULACE 5 NÁKLADY PODNIKU A JEJICH KALKULACE Náklady podniku můžeme charakterizovat jako peněžně vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů včetně dalších nutných nákladů

Více

Integrovaná střední škola, Slaný

Integrovaná střední škola, Slaný Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: VY_32_INOVACE_JANJA_TECHNOLOGIE_T_16 Výroba dřevotřískových desek Technologie

Více

Použití splinů pro popis tvarové křivky kmene

Použití splinů pro popis tvarové křivky kmene NAZV QI102A079: Výzkum biomasy listnatých dřevin Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská 9. února 2011 Cíl práce Cíl projektu: Vytvořit a ověřit metodiku pro sestavení lokálního

Více

POŽADAVKY na systém řízení výroby impregnace dřeva

POŽADAVKY na systém řízení výroby impregnace dřeva Výzkumný a vývojový ústav dřevařský POŽADAVKY na systém řízení výroby impregnace dřeva Ing. Jitka Beránková, Ph.D. vedoucí střediska certifikace Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s. p. Na Florenci

Více

Kompetice a mortalita

Kompetice a mortalita Kompetice a mortalita Nauka o růstu lesa Michal Kneifl Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úvod vnitrodruhové a mezidruhové

Více

NORMA EHK OSN FFV-33 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti ČERNÉHO KOŘENE

NORMA EHK OSN FFV-33 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti ČERNÉHO KOŘENE NORMA EHK OSN FFV-33 týkající se uvádění na trh a kontroly obchodní jakosti ČERNÉHO KOŘENE v mezinárodním obchodu mezi členskými státy EHK OSN a určeného pro tyto státy I. DEFINICE PRODUKTU Tato norma

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 11 Rozpoznávání dřevin

Více

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14 Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK ZDROJE INFORMACÍ V DATOVÉM SKLADU ÚHÚL BRANDÝS NAD LABEM Národní Inventarizace Lesů (NIL) 4letý

Více

Jak psát závěrečnou práci na LDF

Jak psát závěrečnou práci na LDF 28. 2. 2019, Brno Připravil: Hanuš Vavrčík Jak psát závěrečnou práci na LDF Závazné dokumenty Zásady psaní závěrečných prací Další doporučení Jak psát závěrečnou práci na LDF Závazné dokumenty Jak psát

Více

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí stanoví podle 21

Více

KUPNÍ SMLOUVA č. A96/1Q/2015 uzavřená podle 409 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ČR, v platném znění

KUPNÍ SMLOUVA č. A96/1Q/2015 uzavřená podle 409 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ČR, v platném znění KUPNÍ SMLOUVA č. A96/1Q/2015 uzavřená podle 409 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku ČR, v platném znění Smluvní strany: Mestské lesy Bardejov s.r.o. sídlo: Štefánikova 786, PSČ 085 01 Bardejov,

Více

Lesní technik pro obchod, expedici a dopravu dříví

Lesní technik pro obchod, expedici a dopravu dříví Lesní technik pro obchod, expedici a dopravu dříví (kód: 41-062- M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Lesní technik pro obchod,

Více

55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Systém ASPI - stav k 1.7.2012 do částky 80/2012 Sb. a 34/2012 Sb.m.s. Obsah a text 55/1999 Sb. - poslední stav textu 55/1999 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 15. března 1999 o způsobu výpočtu

Více

Základní škola Bruntál, Rýmařovská 15

Základní škola Bruntál, Rýmařovská 15 Základní škola Bruntál, Rýmařovsk ovská 15 Praktické práce 8.. ročník Rozdělen lení řeziva (lišta, lať,, prkno, fošna, hranol, trám) 10. 10.. / 2012 Ing. Martin M Greško Dřevo jako obchodní zboží Z kulatiny

Více

Lesní technik lesník pro těžební činnost (kód: M)

Lesní technik lesník pro těžební činnost (kód: M) Lesní technik lesník pro těžební činnost (kód: 41-054-M) Autorizující orgán: Ministerstvo zemědělství Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41) Týká se povolání: Lesní technik lesník Kvalifikační

Více

Aktualizované výstupy NIL2

Aktualizované výstupy NIL2 XIX. Sněm Lesníků, Národní Inventarizace lesů, druhý cyklus (2011-2015) Aktualizované výstupy NIL2 Hospodářská úprava lesů (zásoba, těžba, přírůst) Radim Adolt Analytické Centrum NIL (ACNIL) Ústav pro

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Bobtnání dřeva Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.3 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.2002 Obor: DI Datum vyprac.: 10.12.02 Ročník: 2. Skupina:

Více

DŘEVOSTAVBY HRANOLY MASIVNÍ KONSTRUKČNÍ HRANOLY KVH HRANOLY DUO/TRIO BSH - LAMELOVÉ NOSNÍKY MATERIÁL PRO KONSTRUKČNÍ K&C

DŘEVOSTAVBY HRANOLY MASIVNÍ KONSTRUKČNÍ HRANOLY KVH HRANOLY DUO/TRIO BSH - LAMELOVÉ NOSNÍKY MATERIÁL PRO KONSTRUKČNÍ K&C K&C KONSTRUKČNÍ HRANOLY MASIVNÍ KONSTRUKČNÍ HRANOLY KVH HRANOLY DUO/TRIO BSH - LAMELOVÉ NOSNÍKY MATERIÁL PRO DŘEVOSTAVBY K&C Vše pro Drevostavbu KONSTRUKČNÍ HRANOLY Z MASIVNÍHO LEPENÉHO DŘEVA. Nejjednodušší

Více

Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN

Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky. vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN Novinky v ocelových a dřevěných konstrukcích se zaměřením na styčníky vrámci prezentace výstupů Evropského projektu INFASO + STYČNÍKY KULATIN Karel Mikeš České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kalkulace nákladů - příklady Ekonomika lesního hospodářství 12. cvičení Náklady, vymezení

Více