Závěrečná zpráva projektu č
|
|
- Bohuslav Navrátil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 P R E D M O S T E Z I S občanské sdružení PŘEROV II Předmostí, Žernava 147E, PSČ: IČ: Závěrečná zpráva projektu č SAPROXYLOFÁG Í FAU A STARÝCH SADŮ Prohlášení: Tento projekt byl v plné výši finančně podpořený dotací ÚVR ČSOP v rámci programu OCHRANA BIODIVERZITY 2011 a byl zpracován v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. - PREDMOSTENZIS, o. s. Přerov XI/2011
2 Obsah A TEXTOVÁ ČÁST 1. Základní a identifikační údaje Základní údaje Identifikační údaje Úvod Popis a vymezení zájmového území Stručná charakteristika vegetace Metodika průzkumu Výsledky průzkumu TAB. 1 - Seznam zjištěných saproxylofágních druhů brouků TAB. 2 - Seznam druhů brouků v úzkém vztahu k zájmové skupině Zhodnocení zjištěných skutečností Kvantitativní zhodnocení druhů zájmové skupiny Bionomie zájmových druhů a poznatky z průzkumu Návrh entomologicky laděného managementu Dílčí plocha A (DP A) Dílčí plocha B (DP B) Dílčí plocha C (DP C) Dílčí plocha D (DP D) Závěr Literatura B PŘÍLOHA 1. Seznam druhů potvrzení NDOP o uložení nálezových dat C OBRAZOVÁ ČÁST 1. Mapy 1.1 Situační zákres dílčích ploch (Zdroj: (upraveno)) 1.2 Dotčené parcely v zájmové lokalitě (Zdroj: (upraveno)) 2. Fotodokumentace 2.1 Nejčastější návštěvník hlohu - Potosia cuprea (Kincl, 5/2011) 2.2 Anthaxia nitidula při páření na květu hlohu (Kincl, 5/2011) 2.3 Zdobenec rodu Trichius těsně před odletem z kopretiny (Kincl, 5/2011) 2.4 Dutina ve staré jabloni (Kincl, 5/2011) 2.5 Degradovaná, ale květnatá loučka v DP-A (Kincl, 5/2011) 2.6 Pohled z cesty na severozápadní část DP-B (Kincl, 5/2011) 2
3 1. Základní a identifikační údaje Základní údaje ázev projektu: Saproxylofágní fauna starých sadů Doba realizace: IV/2011 XI/2011 Kraj: Olomoucký Okres: Přerov Katastrální území: Předmostí Parcelní vymezení: 403 (zahrada), 382/14 (zahrada), 382/15 (TTP), 382/16 (zahrada), 382/18 (ostatní plocha), 382/19 (PUPFL) 1.2. Identifikační údaje Zadavatel: Český svaz ochránců přírody Ústřední výkonná rada, o. s., Michelská 5, Praha 4, Čís. a datum sml.: ze dne Zpracovatel: PREDMOSTENZIS, o. s., Žernava 147E, Přerov II Předmostí, Zodp. zástupce: Libor Pokorný Vedoucí projektu: Ing. Josef Trubač Řešitel: Mgr. Martin Kincl Fotodokumentace: Mgr. Martin Kincl Závěr. zpracování: Ing. Josef Trubač 2. Úvod V rámci dlouhodobého projektu občanského sdružení PREDMOSTENZIS, který je realizován pod názvem Obnova sadů Na Žernové, byly v letech 2009 a 2010 zpracovány první biologické průzkumy dochovaného fragmentu starých sadů bývalé obce Předmostí. V r byl na území starých sadů Na Žernové (dále jako zájmové území ) proveden entomologický průzkum (KINCL, 2010) se zaměřením na skupiny motýlů s denní aktivitou, tj. denní motýli a vřetenušky (Rhopalocera, Zygaenidae). V roce 2011 se na projekt navázalo průzkumem saproxylofágních druhů brouků. Předmětem této zprávy je nejen seznam zjištěných druhů a zhodnocení jejich populací, ale i navržení odpovídajícího managementu na zájmovém území, které by posílilo stávající populace saproxylofágních druhů brouků a umožnilo imigraci nových druhů z blízkého okolí. Saproxylofágní brouci jsou druhy brouků (Coleoptera), jejichž larvy se vyvíjejí v odumírajícím i mrtvém dřevě. Jedná se o dřevo v různých stádiích rozkladu (HORÁK et al., 2008). Odumřelé dřevo jim slouží jako potrava. Často se mezi takové druhy brouků řadí ty, jež se živí dřevem infikovaným myceliem dřevokazných hub (xylomycetofágové). Na takové skupiny druhů (saproxylofágy a xylomycetofágy) byl zaměřen entomologický průzkum (dále jako zájmová skupina ). Naopak na predátory, mycetofágy a jiný arborikolní hmyz nebyla zaměřena pozornost. Zájmová skupina patří v rámci arborikolního hmyzu k dostatečně prozkoumaným druhům a je na ně zaměřena pozornost mnoha odborníků. Je to dáno jejich nápadností (zlatohlávci, roháči, tesaříci, krasci), i tím, že jejich 3
4 biotopy řadíme ve střední Evropě k nejohroženějším. Celou populaci vzácného druhu brouka lze zničit neuváženým zásahem spočívajícím ve vykácení lesa nebo zničením přestárlé aleje. V současné době se většina druhů saproxylofágních brouků nachází v sekundárních biotopech, přestože je většina primárně vázána na les. Jedním z takových biotopů jsou i staré sady. Tady jsou vzácní specialisté ohroženi zanedbáním nebo naopak přílišnou péčí o lokalitu. Určitým řešením je kompromis mezi oběma extrémy, který bude blíže popsán v kapitole Popis a vymezení zájmového území Zkoumaná lokalita se nachází asi 1,5 km severozápadně od Předmostí (místní části města Přerova v Olomouckém kraji) a rozkládá se přibližně 0,7 km jihozápadně od vrcholu Čekyňského kopce (305 m n. m.). Nejvyšší kóta leží 280 m n. m. a nejnižší 245 m n. m.). Zájmové území je značně svažité s úklonem převážně k jihovýchodu a částečně k jihu. Od roku 1927 byla lokalita obhospodařována jako extenzívní vysokokmenný sad (REJZEK et al., 2010). Toto sadařské využívání, spolu s pastevním způsobem využití travního porostu, odeznělo v průběhu sedmdesátých let 20. stol. Před založením sadu tu lze na základě klimatických, geologických, pedogeografických a expozičních podmínek usuzovat na xerotermní typ vegetace obdobného typu, jaký nalezneme na nedaleké přírodní památce Na Popovickém kopci (ŠAFÁŘ et al., 2003). Zájmové území je lokalizováno na pozemcích ppč. 403, 382/14, 382/15, 382/16, 382/18, 382/19 v k. ú. Předmostí o celkové výměře m Stručná charakteristika vegetace Na zájmovém území převažuje třešňový sad, který směrem k severovýchodu doplňují švestky a jabloně. Stromy jsou v současnosti značně přestárlé, část jich je oslabená (fáze odumírání O), pozvolna odumírá (fáze odumírání A) nebo již odumřela a na místě zůstala jen torza (fáze odumírání D a E). Ovocných stromů v posledních dvou fázích odumírání je však v tomto sadu poskrovnu, nanejvýše 10 torz, stojících či ležících. Vtroušeně se objevují mladí jedinci ořešáku královského (Juglans regia), na hranicích lokality také topol osika (Populus tremula), trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a modřín opadavý (Larix decidua). Severovýchodní část je lemována silnou populací nepůvodní škumpy orobincové (Rhus typhina). Sad je značně zarostlý různými druhy křovin, které lze nalézt jak roztroušeně, tak v hustých formacích. Tvoří také prstence kolem starých ovocných stromů. Právě to se ukázalo jako značný problém, neboť nebylo možné se ke stromům přiblížit na vzdálenost bližší než je několik metrů. To platí zejména pro dílčí plochu A (viz kap ). Proto nebylo možné sklepávat či zkoumat kůru. Hojněji je na takových místech rozšířena svída krvavá (Cornus sanguinea), ostružiník (Rubus ssp.), hloh (Crataegus ssp.), růže šípková (Rosa canina). V okrajových částech sadu pak rostou: kalina obecná (Viburnum opulus) a slivoň trnka (Prunus spinosa). Původní xerotermní vegetace, která se v zájmovém území s největší pravděpodobností udržovala extenzívní pastvou a kosením, prakticky zmizela. Dominují zde druhy degradovaných stanovišť, jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) ve velmi hustých populacích, třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), pcháče (Cirsium ssp.), krabilice hlíznatá (Chaerophyllum bulbosum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a jiné druhy. 4
5 Naopak pro hmyz atraktivních nektaronosných rostlin je zde poskrovnu. Vikve, hrachory, štírovníky a jiné vikvovité byliny, chrpy, starčky, vratiče, čekanky, kozí brady, černohlávky a hlaváče, chybí nebo se vyskytují řídce. Jinde natolik běžné druhy rostlin jako je hvozdík kartouzek, máčka ladní, jetel horský nebo jestřábník chlupáček se vyskytují jen sporadicky, případně vůbec. Plochy s nízkou a řídkou vegetací prakticky chybějí. Floristicky nejbohatší a rovněž i coleopterologicky nejatraktivnější částí se jeví dílčí plocha B (viz kap ), kde je zároveň nejhustší síť cest a největší plocha s minimálním zastoupením křovin (viz obr. 6-7.). Ostatní části jsou o poznání druhově chudší a jednotvárnější. Zcela jinou situaci lze nalézt v dílčí ploše C (viz kap ), kde je v rámci naučné stezky vybudována plocha s posezením, jakýmsi arboretem a různými výchovně vzdělávacími prvky zejména pro rodiny s dětmi a školáky. Na této ploše je pravidelným kosením (2x ročně) udržována nízká vegetace s bohatstvím nektaronosných rostlin. 5. Metodika průzkumu V době realizace průzkumu, tj. od konce dubna do poloviny září roku 2011, bylo uskutečněno celkem 8 návštěv lokality (8.5., 22.5., 12.6., 19.6., 27.6., 17.7., a 4.9.). Přestože by počet návštěv mohl být i dvojnásobný a podchytil by tak nejspíše o několik druhů brouků více, pro průzkum co nejširšího spektra druhů na lokalitě byl dostačující. Navíc byly návštěvy nejfrekventovanější v květnu a v červnu, kdy se očekával nejvyšší podíl imag saproxylofágních brouků na lokalitě. Při průzkumu se předpokládalo, že značná část druhů ve starém sadu bude florikolní, tedy imaga budou k získání energie vyhledávat květy. Je teoreticky možné, že některé druhy florikolních imag zaletěly do zájmového území ze širšího okolí právě z důvodu vyšší nabídky pylu a nektaru (miříkovité rostliny, hlohy apod.). Na zkoumané lokalitě se tedy bezpodmínečně vyvíjet nemusejí. Další část druhů, která se nektarem či pylem z květů neživí, bude vyhledávat osluněná místa na vegetaci. Proto je právě pro imaga rozhodující rovněž travobylinný charakter části lokality. Této skupině brouků je v podstatě jedno, jaké druhy rostlin se na lokalitě vyskytují. Průzkum byl prováděn za co nejoptimálnějšího počasí v dopoledních i odpoledních hodinách, za nízké oblačnosti a nízkých hodnotách větru. Průzkum byl zaměřen na dospělce (imaga) zájmové skupiny, kteří byly určováni přímo v terénu nebo odchyceni, usmrceni a určeni později pomocí entomologických klíčů. Sběr byl prováděn pomocí smýkací sítě, motýlkářské sítě nebo přímo ručně ze sklepávadla či vegetace. Smýkací síť se využila zejména na nízké větve stromů, keře a hustý travobylinný porost. Pro jemnější porost se využila motýlkářská síťka. Materiál z listů vyšších větví byl získán pomocí sklepávadla, které se používalo zejména v ranních hodinách. Jak již bylo zmíněno výše, nebylo sklepávadlo možné použít v místech, kde stromy obepínal prstenec neprostupných křovin. Kmeny stromů byly podrobeny detailnímu zkoumání. Na některých stromech se část kůry odloupávala pomocí dláta nebo ručně v případě torz stromů. V dutinách se zkoumal i trouch. Největší počet exemplářů se podařilo nalézt na květech. U každého druhu v této práci je nejprve uvedeno vědecké rodové a druhové jméno (tučnou kurzívou), jméno autora, který druh popsal, rok popisu druhu a české rodové a druhové jméno. Taxonomické řazení je převzato od Hůrky (HŮRKA, 2005). Dále je zhodnocena jejich lokální populace podle údajů o nalezených jedincích. Jediný nalezený exemplář je označen výrazem unikát. Může se jednat o vyloženě vzácný druh, nenápadný druh nebo zalétnutého jedince. Odhad takové populace není možný. Populace o několika jedincích do 5 5
6 exemplářů je označena jako ojedinělý výskyt. Takový druh je na lokalitě málo nápadný nebo přežívá ve zbytkových populacích. Dalšími kategoriemi jsou méně hojný výskyt (do 15 exemplářů), hojný výskyt (do 30 exemplářů) a velmi hojný výskyt (nad 30 exemplářů). Vzhledem k rozdílným nárokům brouků a s přihlédnutím k často skrytému způsobu života, se opravdu jedná jen o hrubé odhady. Detailní a dlouhodobý monitoring by byl pro odhad populací mnohem přesnější. V kap. 6.2 jsou pro doplnění uvedeny i druhy brouků, které sice do zájmové skupiny nepatří, ale mají k ní úzký vztah. Buď se jedná o masožravý druh, nebo se v rámci svojí skupiny vyvíjejí v jiném prostředí, než je mrtvé dřevo. Bionomie těchto druhů byla převzata od Hůrky (HŮRKA, 2005). 6. Výsledky průzkumu (Mgr. Martin Kincl, 2011) TAB. 1: - Seznam zjištěných saproxylofágních druhů brouků Systematické řazení ADČELEĎ ČELEĎ DRUH Scarabeoidea Buprestoidea Elateroidea Tenebrionoidea Tenebrionoidea Lucanidae roháčovití Scarabaeidae vrubounovití Buprestidae krascovití Lycidae dlouhoústcovití Tenebrionidae potemníkovití Cerambycidae tesaříkovití Dorcus parallelipipedus (Linné, 1758) roháček kozlík Valgus hemipterus (Linné, 1758) křivonožec polokřídlý Trichius cf. fasciatus*) (Esper, 1777) zdobenec skvrnitý Cetonia aurata (Linné, 1758) zlatohlávek zlatý Potosia (Protaetia) cuprea (Fabricius, 1775) zlatohlávek hladký Anthaxia nitidula (Linné, 1758) krasec lesknavý Anthaxia quadripunctata (Linné, 1758) krasec čtyřtečný Lygistopterus sanguineus (Linné, 1758) dlouhoústec krvavý Corticeus bicolor (Olivier, 1790) Dinoptera collaris (Linné, 1758) tesařík červenoštítý Grammoptera ruficornis (Fabricius, 1781) Stenurella melanura (Linné, 1758) tesařík černošpičký ODHAD POPULACE ojedinělý výskyt ojedinělý výskyt unikát velmi hojný velmi hojný velmi hojný velmi hojný méně hojný ojedinělý výskyt hojný výskyt hojný výskyt hojný výskyt POZ ÁMKA: *) zvláště chráněný druh zařazený do kategorie ohrožený **) nejhojnější saproxylofágní brouk 6
7 TAB. 2 - Seznam druhů brouků v úzkém vztahu k zájmové skupině Poř. č DRUH Oxythyrea funesta (Poda, 1761) zlatohlávek tmavý Pseudovadonia livida (Fabricius, 1781) tesařík Uleiota planata (Linné, 1761) lesák rovný POZ ÁMKA Heliofilní a florikolní druh velmi častý na květech bylin i keřů. Larva se živí v půdě odumřelými rostlinnými zbytky a kořeny rostlin. Na lokalitě nejběžnější tesařík, který ale mrtvého dřeva pro svůj vývoj nevyužívá. Pravděpodobně jeho larvy žijí volně v půdě a živí se myceliem špičky obecné (Marasmius oreadus). Pravděpodobně masožravý druh nalézaný pod kůrou starých jabloní. 7. Zhodnocení zjištěných skutečností 7.1. Kvantitativní zhodnocení druhů zájmové skupiny V zájmovém území bylo nalezeno pouze 12 druhů brouků řazených do skupiny saproxylofágů. Způsobuje to zejména skutečnost, že je sad silně zarostlý a bylinné patro je degradované. Opakovaným výzkumem po několik let po sobě s rozšířenými metodami průzkumu (nárazové pasti, lov na světlo aj.), se může uvedený počet druhů výrazně navýšit. Pro srovnání je možno uvést, že lokalita je i co do počtu druhů denních motýlů značně chudá, zejména díky degradačním procesům, které jsou na zájmovém území ve značně pokročilé fázi (KINCL, 2010). To ovšem nemusí nutně korelovat s počtem druhů brouků vázaných na mrtvé dřevo. V naprosté většině případů byly nalezeny nenáročné druhy obývající širokou škálu biotopů. Ve srovnání s ostatními čeleděmi mají na lokalitě výraznější zastoupení vrubounovití (Scarabeidae) a tesaříkovití (Cerambycidae). Ve většině případů jde ale o druhy nenáročné, schopné přežívat na různých typech osluněných biotopů s dostatkem mrtvého dřeva listnáčů. V případě zlatohlávků nahrává jejich hojnosti skutečnost, že jsou velmi dobrými letci a mohou se vyvíjet v humózní půdě při nedostatku trouchu listnatých stromů. Zajímavé je zjištění jediného zvláště chráněného druhu saproxylofágního brouka podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Jedná se o zdobence rodu Trichius, který byl nalezen na květu v jediném exempláři. Druh je podle zmíněné vyhlášky zařazen do kategorie ohrožených druhů. Zdobenci se prokazatelně nemusí na lokalitě vyvíjet, ale mohou do zájmového území zalétat z širšího okolí. Ze zjištěných druhů je však na biotop nejnáročnější a zde i nejvzácnějším. Je proto žádoucí primárně zohlednit tento druh při managementu starého sadu Bionomie zájmových druhů a poznatky z průzkumu V této kapitole je ve stručnosti uvedena bionomie nalezených druhů s poznámky týkajícími se početnosti a detailnějších míst nálezů. Bionomie tesaříků je převzata od Zahradníka (ZAHRADNÍK, 2001), bionomie ostatních druhů od Hůrky (HŮRKA, 2005). 7
8 Dorcus parallelipipedus (Linné, 1758) roháček kozlík: Nápadný druh vyvíjející se v trouchu různých druhů listnáčů. Dospělci se živí mízou stromů. Nalezen několikrát v trouchu v dutině stromu a v trouchu ležícího kmenu. Valgus hemipterus (Linné, 1758) křivonožec polokřídlý: Imaga florikolní, larvy se vyvíjejí v trouchnivém dřevě různých druhů listnáčů. Vývoj trvá jeden rok. Nalezen ve více jedincích na květech hlohu. Trichius cf. fasciatus (Esper, 1777) zdobenec skvrnitý: Larva se vyvíjí dva roky v trouchu listnatých stromů, brouci jsou florikolní, živí se nektarem a pylem květů bylin i keřů. Cetonia aurata (Linné, 1758) zlatohlávek zlatý, Potosia cuprea (Fabricius, 1775) zlatohlávek hladký: Oba druhy se vyskytují nejčastěji na květech bylin, keřů i stromů, larvy prodělávají svůj vývoj v trouchu listnatých stromů nebo v humózní půdě. Na lokalitě se vyskytovaly tyto druhy masově, těžištěm výskytu byl květen a červen. Anthaxia nitidula (Linné, 1758) krasec lesknavý: Nejběžnější druh rodu se vyskytuje zejména v teplých oblastech. Je zajímavý svojí výraznou pohlavní dvojtvárností, kdy jsou samice zbarveny pestřeji než samci. Larvy se vyvíjí pod kůrou tenkých větviček ovocných stromů a trnek. Nejčastěji nalézaný saproxylofágní druh na lokalitě. Vyhledává nejrůznější květy (hloh, růže, trnka, pryskyřník, kopretina atd.), často ho bylo možné smýkat či sklepávat z listů stromů i keřů. Anthaxia quadripunctata (Linné, 1758) krasec čtyřtečný: Druh krasce prodělávající vývoj pod kůrou jehličnanů. Dospělci nalézáni pospolitě téměř výhradně na žlutých květech pryskyřníků ve vzdálenosti několika desítek metrů v okruhu skupinky modřínů, kde se nejspíše vyvíjejí. Lygistopterus sanguineus (Linné, 1758) dlouhoústec krvavý: Běžnější druh lycida, který se vyvíjí pod kůrou listnáčů. Larvy jsou protáhlé s oranžovým 9. článkem na zadečku. Množství imag a několik larev bylo nalezeno v blízkosti snadno oloupatelné kůry staré višně. Corticeus bicolor (Olivier, 1790): Některé zdroje uvádějí druh jako predátora vajíček a larev kůrovců (HORÁK, 2008), jindy je zmiňovaný jako saproxylofág živící se dřevní drtí v chodbičkách kůrovců, kterou napadla mycelia hub. Nalezen v několika málo jedincích pod kůrou staré jabloně. Dinoptera collaris (Linné, 1758) tesařík červenoštítý: Imaga se nejčastěji vyskytují na jaře od dubna na různých květech. Larva žije pod suchou kůrou tenkých větví ovocných stromů, dubů, javorů a topolů. Často nalézán na květech bylin a hlohu. Grammoptera ruficornis (Fabricius, 1781): Běžnější jarní druh na kvetoucím hlohu nebo miříkovitých rostlinách. Larva prodělává svůj vývoj v tenkých větvích různých listnáčů. Často nalézaný druh v jarním období. 8
9 Stenurella melanura (Linné, 1758) tesařík černošpičký: Samci a samice tohoto druhu výrazně odlišeni. Častý druh na květech bylin. Vyvíjí se v listnáčích i jehličnanech. Na lokalitě nejpočetnější druh saproxylofágního tesaříka ávrh entomologicky laděného managementu Staré sady Na Žernové jsou v rámci Přerovska velmi hodnotným komplexem nelesních stanovišť v prostředí intenzivně obhospodařované krajiny. Svojí rozlohou jsou dostatečně velké, aby mohly být kolonizovány druhy z širšího okolí a současně by sloužily jako rezervoár kolonistů pro svoje okolí. Tato úloha ale klade značně vysoký důraz na lidskou péči, spočívající především v blokování sukcese a jiných typech disturbancí. V prvé řadě by se jednalo o péči o vegetaci, neboť právě na ní je hmyz bytostně závislý. Oproti minulosti, kdy byla krajina značně diverzifikovanější, je nutné zvolit jemnější a různorodější přístup, jehož výsledkem by byla mozaika mikrostanovišť. Ta budou splňovat nároky široké škály bezobratlých, u kterých nemusíme dostatečně znát jejich životní strategie. Management lze zaměřit na bezkonfliktní podporu hmyzích populací, neboť zájmové území není z botanického hlediska nikterak výjimečné či zajímavé, a to v důsledku dlouhodobé degradace rostlinných společenstev. Lokalita je pro snadnější orientaci rozdělena do čtyř oblastí, zejména podle charakteru vegetace. Pro každou oblast zvlášť je pak navržen specifický management ve dvou krocích. Asanační management je rychlejší a drastičtější cestou od značně zanedbaného území k žádoucímu stavu. Naopak v oblastech, které nejsou natolik degradované, postačí pouze pravidelně provádět regulační management (spočívá nejčastěji v pravidelném kosení, extenzívní pastvě, občasném vyřezávání křovin). Obecnou zásadou je postupovat od degradovaných míst k méně narušeným a nejcennějším partiím se v první fázi zcela vyhnout (KONVIČKA et al., 2005). V okrajových plochách je skryto nebezpečí ve formě invazivních druhů rostlin, které by se při bezzásahovém režimu mohly v budoucnu rozšířit po lokalitě. Na všech plochách mimo dílčí plochu C (viz dále) bude obtížný boj s třtinou a ovsíkem. Klíčová péče bude o staré stromy, které nebude potřeba prořezávat. Naopak. Je vhodné ponechávat torza stromů na místě, okolní vegetaci přizpůsobit tak, aby co největší část mrtvého dřeva byla vystavena slunci. Aby se zamezilo odnášení dřeva z lokality místními lidmi, bude užitečné na dobře viditelné místo umístit informační tabuli či panel zdůrazňující úlohu mrtvého dřeva. Na takovém panelu by neměly chybět fotografie atraktivních druhů brouků i jiných živočichů vázaných na mrtvé dřevo, které by lidem pomohly pochopit, že mrtvé dřevo není jen materiál na spálení, ale je plné života. Na vytypovaných odumírajících stromech je možné cílenými zásahy podpořit tvorbu dutin a podpořit druhy vyhledávající právě takové biotopy, od brouků po ptáky a savce. Takovým dutinovým druhem, jehož larvy se vyvíjejí i v trouchu starých listnatých stromů, je i vzácně nalezený zdobenec rodu Trichius. Měli bychom mít však na paměti, že ne každá dutina je pro každý druh vhodná! Záleží na oslunění dutiny, stádium vývoje dutiny, druh hniloby, orientace vchodu dutiny, hloubka a vlhkost, množství trouchu, tvrdost okolního dřeva a jiné druhy hmyzu, na které je určitý druh přímo či nepřímo vázán (KONVIČKA et al., 2004). Obdobné je to se specialisty na osluněné mrtvé dřevo. Nabídka takového dřeva by proto měla být co nejpestřejší, abychom se zavděčili co nejširší škále druhů. 9
10 Dílčí plocha A Na této ploše jednoznačně dominují keřové porosty. Ze stromů zde rostou buď velmi mladé ořešáky, nebo přestárlé třešně. Travobylinné patro je často obklopeno hradbou z keřů. Proto by se právě na této ploše měl primárně uplatnit asanační typ managementových zásahů spočívající především v redukci keřů. Jen některé keřové zápoje se ponechají v nezměněném stavu. Prstence keřů okolo starých stromů je nutné téměř bezezbytku vyřezat. Redukce je nezbytná v případě svídy krvavé (Cornus sanguinea), která se na této ploše úspěšně šíří pomocí kořenových výmladků. Cílem však není vytvoření keřového patra ve stejném zastoupení, jako v ostatních plochách. Dílčí plochu A může i nadále pokrývat významnější podíl křovin, avšak ve zredukované podobě. Žádoucí je věkové i výškové rozrůznění ponechaného keřového porostu. Stálou nabídku nízkých a zmlazujících křovin lze dosáhnou pravidelným seřezáváním keřů přibližně po 3 letech. Ve fázi výřezu je klíčová spolupráce entomologů s ornitology. Ve výsledku asanačních managementových zásahů na této ploše by mělo dojít k vytvoření dostatečné keřové i travobylinné plochy přibližně v poměru 1:3. Hranice těchto ploch by měly být co nejvíce členité, s vysokým poměrem délky hranic k ploše tak, aby se vytvořila závětrná a současně i plně osluněná místa, která jsou pro vývoj a rozmnožování hmyzu nejzajímavější Ponechaný podíl starých usychajících nebo již odumřelých stromů vyhoví saproxylickým druhům hmyzu, nebo i druhům, které otvory po saproxylofágním hmyzu využívají. Následný (regulační) typ managementu pak již bude spočívat v mozaikovitém kosení a občasném vyřezávání křovin. Vzhledem ke stávající degradaci rostlinných společenstev je po několik následujících let nezbytné provádění dvou sečí ročně. Cílem mozaikovitého způsobu sečení je napodobení charakteru nedopasků, které při extenzivní pastvě zůstávají zachovány Dílčí plocha B Plocha s travobylinným pokryvem, roztroušenými keři a síť polních cest, což má vliv na její heterogenitu. Je to nejzachovalejší plocha z hlediska výskytu nejzajímavějších druhů hmyzu v celém sadu Na Žernové. Nebude tudíž náležet mezi priority s asanačním typem managementových zásahů. Postačí podporování sešlapu a mozaikovité kosení jako v případě DP-A, ale s většími plochami bez sezónního zásahu. Pokud bude uvažováno i o možnostech extenzivní pastvy, tak je potřeba si počínat obzvláště opatrně a zvolit maximálně 2 kozy, nebo kozu a ovci pro tuto plochu. Po několika letech se stanoví výřez náletu malého rozsahu. Na tuto plochu navazují sice degradovaná místa z DP-A, ale s významným podílem kvetoucích bylin a hlohů, což je vhodné nejen pro florikolní druhy saproxylofágní brouků Dílčí plocha C Jediná plocha s již existujícím způsobem péče, spočívající v kosení dvakrát ročně. Je zde široká nabídka nektaru pro hmyz. Plocha sice neumožňuje trvalou existenci a vývoj řady hmyzích druhů, ale přispívá k celkové heterogenitě zájmového území svým odlišným charakterem vegetace i péče. Proto lze souhlasit s nastaveným způsobem péče na DP-C. Je možno také předpokládat, že v době provádění kosení či výřezu na sousedních plochách, tak právě zde bude pestrá nabídka nektaru pro hmyz, který se na tuto plochu dočasně stáhne. 10
11 Dílčí plocha D Vymezená plocha podobného charakteru jako DP-A s významným zastoupením keřových porostů. Na rozdíl od ní, se zde vyskytuje výrazně vyšší podíl starých stromů a více otevřených ploch. Proto i výsledkem asanačního managementu bude více otevřený terén s mnohem menším podílem křovin a naopak vyšším podílem stromů, především přestárlých. Na této ploše bude vhodné vysazovat krajové odrůdy třešní, švestek a jabloní. Podrobnosti péče o tuto plochu lze čerpat z komplexu doporučení k DP-A (KINCL, 2011), Mimo to je možné doporučit i jiné způsoby managementu spočívající v plošném rozrušení zapojeného porostu ať strhnutím drnu nebo pojezdy těžkou technikou. Na této ploše jsou velké enklávy extrémně degradované vegetace, která na některých místech ve svém vegetačním maximu přerůstá dospělého člověka, což znesnadňuje průchod. Právě takto výrazně degradovaná místa by bylo vhodné v zimním období za holomrazu a bezvětří vypálit. Plochy bez vegetace nebo se sporou vegetací jsou nezbytné pro vývoj některých samotářských včel nebo kutilek, brouků apod. Takové plochy vyžadují i mnozí motýli z xerotermů. 8. Závěr Průzkumem zájmového území probíhajícím v letošním roce bylo nalezeno celkem 12 druhů saproxylofágních brouků, u nichž byla odhadnuta velikost lokální populace. Jeden druh brouka je zařazen mezi zvláště chráněné živočichy. Tímto druhem je zdobenec skvrnitý (Trichius cf. fasciatus). Součástí práce je i návrh managementových opatření zohledňující jednak nároky skupiny saproxylofágních brouků a jednak i dalších skupin hmyzu osídlující stanoviště v této lokalitě. V uvedeném návrhu bylo přihlédnuto k již uvedenému nejvzácněji se vyskytujícímu druhu - zdobenci rodu Trichius. Cílem těchto opatření je obnovení pestré mozaiky biotopů, které vytvoří vyhovující podmínky pro širokou škáru druhů živočichů i rostlin. Při konkrétních zásazích bude nezbytná spolupráce všech zainteresovaných subjektů, kteří se na průzkumech a navrhovaném managementu podílejí a i v předchozích létech podíleli. 9. Literatura HORÁK J. (ed.) (2008): Brouci vázaní na dřeviny [Beetles associated with trees]. Pardubický kraj & Česká lesnická společnost, Pardubice. HŮRKA K. (2005): Brouci České a Slovenské republiky. Nakladatelství Kabourek, Zlín. KINCL M.. (2010): Obnova sadů Na Žernové, Entomologický průzkum Environmentální centrum Přerov KINCL M.. (2011): Saproxylofágní fauna starých sadů entomologický průzkum (výsledky průzkumu rukopis) KONVIČKA M., BENEŠ J. & ČÍŽEK L. (2004): Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. 11
12 KONVIČKA M., BENEŠ J. & ČÍŽEK L. (2005): Ohrožený hmyz nelesních stanovišť: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc. REJZEK P., TRUBAČ J. & POKORNÝ L. (2010): Projekt Obnova sadů Na Žernové. Návrh praktického managementu k projednání. ŠAFÁŘ J. a kol. (2003): Olomoucko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha. ZAHRADNÍK J. (2001): Evropští tesaříci před objektivem. Granit, Praha. V Přerově dne: 15. listopadu 2011 Vypracoval: Ing. Josef Trubač B PŘÍLOHA 1. Seznam druhů potvrzení NDOP o uložení nálezových dat C OBRAZOVÁ ČÁST 1. Mapy 1.1 Situační zákres dílčích ploch (Zdroj: (upraveno)) 1.2 Dotčené parcely v zájmové lokalitě (Zdroj: (upraveno)) 2. Fotodokumentace 2.1 Nejčastější návštěvník hlohu - Potosia cuprea (Kincl, 5/2011) 2.2 Anthaxia nitidula při páření na květu hlohu (Kincl, 5/2011) 2.3 Zdobenec rodu Trichius těsně před odletem z kopretiny (Kincl, 5/2011) 2.4 Dutina ve staré jabloni (Kincl, 5/2011) 2.5 Degradovaná, ale květnatá loučka v DP-A (Kincl, 5/2011) 2.6 Pohled z cesty na severozápadní část DP-B (Kincl, 5/2011) 12
13 Seznam druhů potvrzení NDOP o uložení nálezových dat Situační zákres dílčích ploch 13
14 Dot ené parcely v zájmové lokalit Hranice parcel KM-D 382/16 íslo parcely 2010 Michal Zedek. Zpracováno v programu: Janitor 2 ( Zdroj dat: ortofotomapa (Cenia Web Services), hranice parcel ( ÚZK, WMS p ipojení) 1 : m
15 1. Nejčastější návštěvníkhlohu - Potosia cuprea (Kincl, 5/2011) 2. Anthaxia nitidula při páření na květu hlohu (Kincl, 5/2011) 14
16 3. Zdobenec rodu Trichius těsně před odletem z kopretiny (Kincl, 5/2011) 4. Dutina ve staré jabloni (Kincl, 5/2011) 15
17 5. Degradovaná, ale květnatá loučka v DP-A (Kincl, 5/2011) 6. Pohled z cesty na severozápadní část DP-B (Kincl, 5/2011) 16
Výsadby. Ukázky typových projektů pro 88. výzvu OPŽP. zelená linka:
Výsadby Ukázky typových projektů pro 88. výzvu OPŽP www.opzp.cz zelená linka: 800 260 500 dotazy@sfzp.cz Upozornění Uvedené typové projekty byly realizovány mimo území CHKO, avšak typ výsadeb realizovaných
VícePísky PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY. Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE
PŘÍRODNÍ PAMÁTKA PÍSKY Kraj JIHOMORAVSKÝ Okres BRNO-VENKOV Katastrální území ŽATČANY PLÁN PÉČE řízení stavu a vývoje ekosystému v chráněném území zvláštního vědeckého, kulturního a výchovného významu podle
VícePříloha F - Fotodokumentace
Obr. 1: Dílčí plocha A4 pozemky obhospodařovány jako sady a zahrady (duben2011) Obr. 2: Dílčí plocha A6 sad vyčištěný v roce 2010 využívaný k pastvě Obr. 3: Dílčí plocha A7 tůň u studánky v západní části
VíceBrouci - poznávačka. Identifikuj brouka podle fotografie a zařaď ho do čeledi. Uveď k němu základní informace - v jakém prostředí žije, čím se živí
Brouci - poznávačka Identifikuj brouka podle fotografie a zařaď ho do čeledi Uveď k němu základní informace - v jakém prostředí žije, čím se živí 1? 1 hrobařík obecný mrchožroutovití - dospělci jsou draví-
VíceProtokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"
parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý
VíceLOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE :
LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE
VícePředstavení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VíceObojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku
občanské sdružení Mokřady - ochrana a management Šeříková 345/8, 588 12 Dobronín, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Obojživelníci u Rančířovského Okrouhlíku Zpráva z akce pro veřejnost Jaromír Maštera červenec
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceZdeněk Kletečka Rozpoznávání přítomnosti významných druhů hmyzu na stromech v sídlech a jiné nelesní zeleni
Rozpoznávání přítomnosti významných druhů hmyzu na stromech v sídlech a jiné nelesní zeleni Zdeněk Kletečka 4.1.2017 Rozpoznávání přítomnosti významných druhů hmyzu na stromech v sídlech a jiné nelesní
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 1. dubna 2014 Ing. Kateřina Novotná KUZL 19698/2014
VícePříloha T2: Popis dílčích ploch a plánovaných zásahů v nich
Příloha T2: Popis dílčích ploch a plánovaných zásahů v nich označení A1 2,91 A2 0,92 A3 0,43 Plocha v západní části ZCHÚ na mírně ukloněném JZ orientovaném svahu. V minulosti byly na většině pozemky drobně
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK10_hadi_ZZ_703_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 703/2010 program:
Vícestupeň ohrožení Silně ohrožený
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum
VíceINVENTARIZACE DŘEVIN JAKO PODKLAD K ŽÁDOSTI O KÁCENÍ
INVENTARIZACE DŘEVIN JAKO PODKLAD K ŽÁDOSTI O KÁCENÍ 09/2016 OBSAH LOKALIZACE... 2 ZHODNOCENÍ STAVU DŘEVIN... 2 PŘÍLOHY... 4 A) INVENTARIZAČNÍ TABULKY... 4 B) FOTODOKUMENTACE... 9 C) SITUČNÍ ZÁKRES DŘEVIN...
VíceZlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK11_hadi_ZZ_790_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 790/2011 program:
VícePřírodní památka Tesařov
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tesařov Název
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní
VíceObytný soubor Klecany
KŘEČEK A PLUNDRA s.r.o. V Korytech 12, Praha 10, 100 00 www.krecek-plundra.cz DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM Akce: Obytný soubor Klecany Místo: ul. Topolová, Klecany parc.č. 171/3, 171/4, 173, 128/2, 629/3, katastrální
VíceREVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy
Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř
VíceProjekt na zdravotní ošetření stromů a výsadbu stromové aleje v lukách v obci Žerotín
Projekt na zdravotní ošetření stromů a výsadbu stromové aleje v lukách v obci Žerotín Investor Zadavatel Obec Žerotín Obec Žerotín Projekt a technická průvodní zpráva na zdravotní ošetření stromů a obnovení
Více4. Přírodní památka Kamenná u Staříče
4. Přírodní památka Kamenná u Staříče Na území dávno opuštěných vápencových lomů v prostoru mezi obcí Staříč a dolem Staříč III, na severovýchodním svahu vrchu Kamenná (385 m n. m.) se vyvinula travnatá
VíceVytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice"
Vytvoření prvků ÚSES v k.ú. Boršice u Blatnice" Boršice u Blatnice Zpracoval: Ing. Petr Kvapil Obsah: Textová část Položkový rozpočet, včetně krycího listu Výkaz výměr Mapové přílohy Fotodokumentace Výpis
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 11. září 2013 Petr Pavelčík KUZL 55971/2013 KUSP 55970/2013
VíceObnova biotopů na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Obnova biotopů na Pístovských mokřadech Závěrečná zpráva projektu Foto: A. Mašterová Jan
VíceKvětnice. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území:
Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: 204 Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. st. Katastrální území: Přírodní památka 14.200/88-SÚOP Jihomoravský kraj Tišnov Tišnov Vojenský újezd: - -
VíceZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková
ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:
VíceNávrh zeleně v Lešanech u Nelahozevsi Sadové úpravy
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Návrh zeleně v Lešanech u Nelahozevsi Sadové úpravy Investor: Projektant sadových úprav: Stupeň dokumentace: Datum: Obsah dokumentace: obec Nelahozeves Školní čp. 3 277
VíceZpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Chlum. Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Chlum
Zpráva z průzkumu saproxylických brouků (Coleoptera) lokality Chlum Report of the research of the saproxylic beetles (Coleoptera) in locality Chlum Ing. Filip Pavel Vysoká nad Labem 248, 503 31 Vysoká
VíceInformační panel na Pístovských mokřadech
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Informační panel na Pístovských mokřadech Foto: J. Maštera Jaromír Maštera září 2010
VícePodpora populace užovky stromové
KVK09_hadi_ZZ_D771_w.doc str. 1 Název projektu: Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 771/2009 program: Záchranné
VíceAOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost
Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost AEO mají za úkol: Podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního
VícePlán místního územního systému ekologické stability Změna č.1 územního plánu Běhařovice v k.ú. Běhařovice a k.ú. Ratišovice
Projekty pro krajinu, s.r.o. Ondráčkova 556/199 628 00 Brno Plán místního územního systému ekologické stability Změna č.1 územního plánu Běhařovice v k.ú. Běhařovice a k.ú. Ratišovice (samostatná část
VíceTECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:
Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250
VíceChráněná území v České republice. RNDr. Alena Vopálková
Chráněná území v České republice RNDr. Alena Vopálková Hlavní cíle ochrany přírody a krajiny Udržení a obnova ekologické stability krajiny Zachování přírodních hodnot a krajinného rázu Ochrana biologické
VícePRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA
Tábor Husovo náměstí, Sladovna, park pod Trafačkou PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA SAFE TREES, s.r.o. Na Štěpnici 945 665 01 ROSICE e-mail: web: info@safetrees.cz www.safetrees.cz IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Akce
VíceBIOD_Tune_1404_ZZ_ str. 1. Závěrečná zpráva o projektu. Péče o Dalovické tůně v Pozemkovém spolku Meluzína.
BIOD_Tune_1404_ZZ_141434-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Péče o Dalovické tůně v Pozemkovém spolku Meluzína. číslo projektu: 141434 1. Údaje o organizaci,
VíceZávěrečná zpráva o projektu. Záchrana lučních sadů v pozemkovém spolku Meluzína. funkce: vedoucí regionálního centra
OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Záchrana lučních sadů v pozemkovém spolku Meluzína číslo projektu: 141621 1. Údaje o organizaci, která projekt realizovala: organizace
VíceDRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)
DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k
VícePodpora ohrožených druhů na Hulišťatech
Mokřady - ochrana a management z.s. Popice 79, 586 01 Jihlava, IČO 22763198 www.mokrady.wbs.cz Podpora ohrožených druhů na Hulišťatech Závěrečná zpráva projektu Foto: Jaromír Maštera Jaromír Maštera říjen
VíceHmyz ve městech a veřejné zeleni. Jiří Řehounek
Hmyz ve městech a veřejné zeleni Jiří Řehounek Proč se bavit o ochraně hmyzu? Hmyzu je nejvíc Je ekologicky velmi různorodý Jako první citlivě reaguje na změny prostředí Naneštěstí nikoho příliš nezajímá
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceLogistický areál Březhrad
Dendrologický průzkum Logistický areál Březhrad Jan Losík prosinec 2008 Název záměru: Logistický areál Březhrad Zadavatel: EMPLA, spol. s r. o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové tel.: 495 218 875
VíceZNALECKÝ POSUDEK č /14
ZNALECKÝ POSUDEK č. 197-2 037/14 Předmět : Znalecký posudek byl zpracován za účelem zhodnocení aktuálního stavu stromů, rostoucích v zámecké aleji v Pardubicích. Objednatel posudku : Statutární město Pardubice
VíceREVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE
CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE ZADAVATEL: OBEC HRABYNĚ ZPRACOVATEL: EKOTOXA s.r.o. PROJEKT DUBEN 2014 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole
VíceLesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky
Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.
Více7/2004 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 17. prosince o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice
7/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2003 o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice Ministerstvo zemědělství stanoví podle 68 zákona č. 449/2001
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceObsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr
Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceOBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN
OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN Nepřírodní biotopy a jejich význam pro krajinu a biodiverzitu Mgr. Tomáš Gremlica Ústav pro ekopolitiku, o. p. s. Nepřírodní biotopy Jsou území významně narušená,
VíceKÚ Pardubického kraje Komenského nám PARDUBICE. Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP
KÚ Pardubického kraje Komenského nám. 125 532 11 PARDUBICE Věc : Těžba v PR Rohová stížnost na postup OOP Se značným znepokojením Vám oznamujeme, že jsme koncem měsíce listopadu 2011 zaznamenali případy
VíceStřední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví
Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební Rybitví Vzdělávací oblast: Materiály Název: Dřevokazný hmyz 1. část Autor: Ing. Zdenka Kubešová Datum, třída: 23.5.2012, 1.C Stručná anotace:
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba Číslo jednací Spisová značka 29. ledna 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 5808/2013
VíceNávrh. na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní rezervace Libochovka
VíceHLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTŘEDÍ Věc: I. Návrh na vyhlášení přírodní památky Petřín a ochranného pásma II. Seznámení s plánem péče I. Magistrát hlavního města Prahy,
VíceZměna č. 6 ÚP obce Dolní Morava
VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava Jan Losík, Alice Háková říjen 2013 2
VíceBIOD_Tune_1504_ZZ_ str. 1. Závěrečná zpráva o projektu. Péče o Dalovické tůně v Pozemkovém spolku Meluzína.
BIOD_Tune_1504_ZZ_141517-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Péče o Dalovické tůně v Pozemkovém spolku Meluzína. číslo projektu: 141517 1. Údaje o organizaci,
VíceInventarizace dřevin, návrh PO a kácení STROMY
Inventarizace dřevin, návrh a STROMY výška obvod průměr plocha průměr kmene kmene koruny koruny plocha výška SH VS (1- ZS VIT koruny p.č. typ VP latinský název český název (cm) (cm) (m) (m2) (m2) (m) (1-5)
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 5. února 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 6853/2013 KUSP 6849/2013
VíceSeznam příloh. Seznam tabulek. Seznam obrázků
8 PŘÍLOHY 30 Seznam příloh Příloha 1: Rozšíření jasoně dymnivkového v Evropě podle Aagaard et al. (1999) Příloha 2: Síťová mapa výskytu jasoně dymnivkového na území České republiky, podle J. Beneše, M.
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 22 Dřevokazný hmyz
VíceCitlivá mozaiková seč v PR Šévy na Bučovicku (východní Morava).
Mozaiková seč (v popředí) u Karlových Varů vyhovuje hnědáskovi chrastavcovému (Euphydryas aurinia) i všem dalším druhům bezobratlých vázaných na vlhké louky. Velkoplošná intenzivní pastvina skotu (v pozadí)
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 32 Jiné vady dřeva na
VíceČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 14305/2017. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 194/2017 OZOP
Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Dr. Milady Horákové 185/66 460 07 LIBEREC Obec Horní Libchava Horní Libchava 60
VíceBIOD_OMOO_1404_ZZ_ www.doc str. 1. Závěrečná zpráva o projektu. Záchrana lučních sadů v pozemkovém spolku Meluzína
BIOD_OMOO_1404_ZZ_141435-www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Záchrana lučních sadů v pozemkovém spolku Meluzína číslo projektu: 141435 1. Údaje o organizaci,
VíceVY_32_INOVACE_16_ROHÁČ OBECNÝ_25
VY_32_INOVACE_16_ROHÁČ OBECNÝ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) VYBRANÉ ÚZEMÍ CHKO SLAVKOVSKÝ LES 2016 Úvod: V roce 2016 bylo mapováno stejné území CHKO Slavkovský les jako v předcházejících letech monitoringu. Stručný popis
VíceVyjádření ke stanovisku NPÚ ve věci zrealizovaného záměru udržovací práce, prořez stromů v kulturní památce park Lužánky.
Vyjádření ke stanovisku NPÚ ve věci zrealizovaného záměru udržovací práce, prořez stromů v kulturní památce park Lužánky. 1) Veřejná zeleň města Brna nekonzultovala záměr na ořez stromů. Souhlasíme s tím,
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceEVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL PLÁN PÉČE NAVRHOVANOU
PLÁN PÉČE O EVROPSKY VÝZNAMNOU LOKALITU NAVRHOVANOU PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ÚŠTĚK - KOSTEL NA OBDOBÍ 2010-2019 VYGORON - OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BORŠOVSKÁ 18, 370 07 ČESKÉ BUDĚJOVICE kontaktní osoby JAN ŠAMATA & OLDŘICH
VíceKrajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, Olomouc V Olomouci dne
č. j.: KUOK 26439/2016 SpZn: KÚOK/25083/2016/OŽPZ/431 vyřizuje: RNDr. Miroslava Kudýnová tel.: 585 508 631 e-mail: m.kudynova@kr-olomoucky.cz Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a
VíceNávrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ
Návrh na vyhlášení evropsky významné lokality - přírodní památky MATYÁŠ Název zvláště chráněného území Přírodní památka Matyáš Předmět ochrany a jeho popis Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu
VícePodpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Podpora hnízdních možností dutinových ptáků na LS Náměšť nad Oslavou 2011 Vojtěch Kodet,
VíceVážení přátelé přírody,
RNDr. Lukáš Spitzer Muzeum regionu Valašsko, p.o. entomolog, vedoucí Přírodovědného oddělení Vsetín http://www.muzeumvalassko.cz/kontakt/adresar/lukas-spitzer/ Vážení přátelé přírody, při Vašich terénních
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 14. února 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 9691/2013 KUSP
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
VícePístovské mokřady 2009
Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině 5. května 15, 586 01 Jihlava, IČO 75107988 www.cso.cz/vysocina.html Pístovské mokřady 2009 Zpráva o činnosti na pronajatých pozemcích p.č. 485/1 a 485/3
Více1. Základní identifikační údaje
Plán péče o přírodní památku Salesiova výšina pro období 2013 2022 1. Základní identifikační údaje 1.1. Kategorie, název a kód ZCHÚ: přírodní památka Salesiova výšina, kód 1005. 1.2. Platný právní předpis
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceStudie městské parkové plochy Hostivař Pražská, Praha 10, Hostivař, kat.ú.: Hostivař (732052), p.č.: 504/1
Studie městské parkové plochy Hostivař Pražská, Praha 10, Hostivař, 10200 kat.ú.: Hostivař (732052), p.č.: 504/1 DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ SOUHLAS Investor: Městská část Praha 10 Datum: Květen 2017 Vypracovala:
VíceOPŽP přes MAS. Schváleno rozšíření SCLLD, které nám umožní v rámci regionu MAS rozdělit až ,- Kč především na výsadbu v rámci:
OPŽP přes MAS Schváleno rozšíření SCLLD, které nám umožní v rámci regionu MAS rozdělit až 10.000.000,- Kč především na výsadbu v rámci: Sídelní zeleně 5.000.000,- Kč Realizace ÚSES 3.000.000,-Kč Protierozních
VícePlán péče o Přírodní památku. Polichno. na období 2012 2022
Plán péče o Přírodní památku Polichno na období 2012 2022 Obsah 1. Základní údaje o EVL přírodní památce... 1 1.1 Základní identifikační údaje... 1 1.2 Údaje o lokalizaci území... 1 1.3 Stručný popis území...
VíceRevitalizace funkčních ploch a prvků zeleně Brandýs nad Labem I. Etapa - Založení vegetačních prvků "CENTRAL PARK"
Číslo stromu Taxon Obvod kmene v 1,3 m (cm) Průměr kmene stromu na řezné ploše (cm) Plocha koruny stromu(m2) Výška (m) Fyziologické stáří (1-6) Fyziologická vitalita (0-5) Zdravotní stav (0-5) Provozní
VíceCeník jednotkových cen. (včetně normativních úprav) projektu LIFE Corcontica pro poskytování příspěvku a výpočtů plateb za zemědělské práce
Ceník jednotkových cen (včetně normativních úprav) projektu LIFE Corcontica pro poskytování příspěvku a výpočtů plateb za zemědělské práce Verze 8.8.2016 Ceník jednotkových cen včetně normativních úprav
VíceNěkolik informací navíc...
Klimagreen/Klimatická zeleň pro obnovu krajiny, ATCZ142, 2.Etapa seminářů LISTOPAD 2018 Několik informací navíc... Prostorové poměry stanoviště pro výsadbu: - vzdálenost vysazovaných stromů (spon) musí
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK12_louka_ZZ_www.doc str. 1 Údaje o projektu Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje název projektu: Zdrojové plochy diaspor lučních rostlin Evidenční číslo smlouvy: D583/2012
VíceTrocha teorie ( snad nikoho nezabije)
Trocha teorie ( snad nikoho nezabije) 1 Biodiverzita Biodiverzita rozmanitost života. 2 Druhové bohatství 3/19/2015 Biodiverzita Lze studovat mnoho úrovní biologických prvků (alely, komplexy genů, druhy,
VíceOdbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny
Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení ochrany přírody a krajiny Dle rozdělovníku Datum Oprávněná úřední osoba jednací Spisová značka 11. února 2013 Ing. Kateřina Novotná KUZL 9100/2013 KUSP
VíceNávrh na vyhlášení zvláště chráněného území
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb., Přírodní památka Víno Datum zpracování:
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VícePoznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera
Poznámky k péči o biotopy obojživelníků Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, listopad 2013 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o rozmnožovací biotopy = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy, které obývají
VíceLOUKY a PASTVINY. Jan HORNÍK. projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea
LOUKY a PASTVINY Jan HORNÍK projekt Managementové centrum - občanská sdružení Daphne ČR a Centaurea Podpořeno grantem z islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci finančního mechanismu EHP a Norského finančního
VíceREVITALIZACE PARKU PETRA BEZRUČE V KLIMKOVICÍCH
REVITALIZACE PARKU PETRA BEZRUČE V KLIMKOVICÍCH SO 03 Inventarizace dřevin, probírky PROSINEC 2008. ZAK.Č. VA/08/07. OBJEDNATEL: MĚSTO KLIMKOVICE ZHOTOVITEL: ING. ALENA VAVŘÍKOVÁ Obsah: 1. Identifikační
VíceSMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
VíceZávěrečná zpráva o projektu
BIOD_OMOO_1202_ZZ_www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Záchrana biotopu lučních sadů v pozemkovém spolku Meluzína číslo projektu: 141217
VíceCílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách.
Cílem je realizace inventarizačních průzkumů vybraných skupin organismů na níže uvedených lokalitách. motýli Průzkum bude zaměřen na denní i noční motýly. Výstupem bude zpráva se seznamem nalezených druhů
VícePřed dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu
Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí
Více