VYHODNOCENÍ ANKETY Kde a jak hledáte odborné informace

Transkript

1 VYHODNOCENÍ ANKETY Kde a jak hledáte odborné informace V obdobích, kdy MŠMT vyhlašovalo programy na podporu výzkumu a vývoje, se Univerzita Palackého (dále UP) rozhodovala, jaké projekty podporovat. Bylo potřeba objektivně vyhodnotit názory vyučujících, vědeckých pracovníků a studentů na přístup k odborným informacím. Tohoto úkolu se chopila Knihovna UP (dále KUP). Osvědčilo se jí organizovat celouniverzitní ankety a jejich prostřednictvím se přímo obracet na akademickou obec. První anketa se uskutečnila v roce 2 na téma Poskytuje Vám počítač knihovnické informace?. Odpovědělo 1131 respondentů. V roce 23 v další anketě, tentokrát na téma Využíváte elektronické informační zdroje?, odpovědělo 1712 respondentů. V letošním roce připravila Knihovna Univerzity Palackého (dále KUP) pro studenty, vyučující a vědecké pracovníky anketu na téma Kde a jak hledáte odborné informace? a bylo získáno 26 správně vyplněných anketních lístků. V této anketě se některé okruhy otázek částečně prolínaly s předchozími anketami a bylo tedy možné je porovnat, ale její celkové zaměření bylo poněkud širší, než v minulých letech. Anketa se uskutečnila v době od na všech sedmi fakultách UP. Při koncipování anketního lístku KUP spolupracovala, tak jako v minulých letech, s katedrou sociologie. Centrum výpočetní techniky UP bylo nápomocno při předvýzkumu a především zpracovalo výsledky ankety pomocí software SPSS. Účast na anketě Celkem bylo odevzdáno 227 anketních lístků, z toho 26 jich bylo správně vyplněno. Zastoupení respondentů z hlediska vztahu k UP: Kategorie respondentů Počet odevzdaných anketních lístků Celkový počet studentů (prezent. studia), vyučujících a věd. pracovníků (nepřepoč. počet) účasti Studenti ,46 Vyučující a věd. prac ,46 Doktorandi Admin. prac. 41

2 Absolutní počet odevzdaných anketních lístků: Studenti Vyučující a věd. prac. Doktorandi Adm. prac. Podle očekávání nejvíce anketních lístků odevzdali studenti, podstatně méně vyučující a vědečtí pracovníci, nejméně přirozeně doktorandi. Do ankety se zapojilo i 41 administrativních pracovníků. Vzhledem k tomu, že tato skupina nebyla statisticky významná, nebyly jejich odpovědi samostatně analyzovány. Na rozdíl od minulých anket byla tentokrát vyčleněna a hodnocena skupina postgraduálních studentů, kterou KUP považovala za významné progresivní uživatele nových informačních technologií. Porovnáme-li počty studentů (prezenčního studia), postgraduálních studentů (prezenčního studia), vyučujících a vědeckých pracovníků (nepřepočtený stav), kteří působí na jednotlivých fakultách, s počty odevzdaných anketních lístků, je procento účasti na anketě následující: 1,46 21,68 19,46 Studující Vyučující věd.prac. Doktorandi

3 Pro vyhodnocení ankety je mimořádně přínosné, že se jí zúčastnilo velké procento postgraduálních studentů, vyučujících a vědeckých pracovníků. Právě tyto kategorie uživatelů přistupují k odborným informacím profesionálně a mají o ně trvalý a hluboký zájem. Účast na anketě z hlediska fakult: Fakulta Počet odevzdaných lístků Počet studentů (prezenč. studia), doktorandů, vyučujících a věd. pracovníků (nepřepoč. počet) účasti filozofická (FF) ,77 pedagogická (PdF) ,6 přírodovědecká (PřF) ,27 lékařská (LF) ,14 fakulta tělesné kultury (FTK) ,37 právnická (PF) ,34 teologická (CMTF) ,3 rektorát 1 Absolutní počet odevzdaných anketních lístků z hlediska fakult: LF PF FF FTK PdF PřF CMTF

4 Procentuální zastoupení jednotlivých fakult na anketě z hlediska jejich velikosti: ,3 1 17,4 16,1 12 9,8 7,6 6,3 PF FTK LF CMTF FF PdF PřF Vyučující, vědečtí pracovníci i studenti na všech fakultách považují práci s informacemi za oblast, která je pro vysokoškolské vzdělávání, vědu a výzkum nepostradatelná. Jednotlivé fakulty se však do ankety zapojily v různé míře. Zatímco na fakultě právnické, fakultě tělesné kultury a fakultě lékařské, byl získán nadprůměrný počet respondentů, na fakultě přírodovědecké a pedagogické byla procentuální účast na anketě podprůměrná. Za hlavní důvod nižší účasti považujeme nedostatečnou podporu ze strany vedení fakult a špatnou organizaci ankety ze strany knihovníků na těchto fakultách. Účast na anketě z hlediska kategorie respondentů na fakultách: vyučující+věd.prac. studenti doktorandi

5 Cíle ankety Cílem ankety bylo dát odpověď na šest okruhů otázek: 1. Jak často jsou využívány vybrané informační zdroje (webové vyhledávače, odborné licencované databáze, elektronické katalogy knihoven, tištěné monografie, tištěné časopisy)? 2. Ve kterých zdrojích začínají uživatelé odborné informace hledat a jak v hledání postupují v dalších krocích? 3. Které odborné licencované databáze přístupné na UP jsou nejoblíbenější, jak s nimi uživatelé pracují, jak je hodnotí a jaké jsou nejčastější výhrady k tomuto zdroji informací? 4. Proč někteří uživatelé databáze nevyužívají dostatečně nebo je nevyužívají vůbec?. Jsou uživatelé informováni o tom, že existuje meziknihovní výpůjční služba a využívají ji? 6. Hledají uživatelé odborné informace i prostřednictvím vybraných služeb webu 2. (YouTube, wiki, RSS, blogy, podcasts)? Analýza výsledků ankety 1. okruh otázek Jak často jsou využívány vybrané informační zdroje? Bylo vybráno pět základních informačních zdrojů - webové vyhledávače, elektronické katalogy knihoven, odborné licencované databáze, tištěné monografie, tištěné časopisy, ze kterých uživatelé obvykle čerpají informace pro svou odbornou studijní, pedagogickou nebo vědeckovýzkumnou činnost. Tři z těchto zdrojů tj. internetové vyhledávače, elektronické katalogy knihoven a odborné databáze byly sledovány i v minulých anketách a výsledky jejich využívání je možné porovnat. Význam tištěných materiálů bývá někdy zpochybňován, a proto byly tyto zdroje do letošní ankety zahrnuty. Webové vyhledávače O tom, že jsou internetové vyhledávače nejoblíbenějšími a nejčastěji využívanými zdroji informací nebylo pochyb. Dokazují to i mnohé zahraniční průzkumy, např. z rozsáhlého průzkumu OCLC Perceptions of libraries and information resources, který byl uskutečněn v roce 2 v Australii, Singapuru, Indii, Kanadě, Velké Británii a USA vyplývá, že z celkového počtu 184 respondentů jich 84 používá internetové vyhledávače jako první zdroj při hledání informací./ 1 Také na UP jsou internetové vyhledávače nejčastějším zdrojem informací. Zatímco v roce 2 je používalo asi 77 uživatelů, v současné době je stále, často nebo aspoň zřídka využívá 99,8 respondentů. Už jen,2 uživatelů uvedlo, že s Googlem ani s jinými vyhledávači vůbec nepracují.

6 Využívání internetových vyhledávačů na UP v uplynulých letech: ,1 99, ,1 6 r. 2 r. 23 r. 28 Frekvence využívání internetových vyhledávačů v r , ,6 3,,2 stále často zřídka vůbec Celosvětový hit 21. století Google přinesl nejen revoluční změnu řazení výsledků vyhledaných odkazů a schopnost vyhledat informace uložené v pdf formátu, ale indexuje i mnohé licencované databáze např. JSTOR, Springer Link aj. Tyto databáze UP nakupuje a uživatelé k nim mají přístup z počítačové sítě UP nebo heslem z domova. Tím, že je Google indexuje, mohou uživatelé otevřít plné texty článků, které jsou v těchto databázích obsaženy, přímo v Googlu a nemusí otevírat JSTOR, Springer Link aj. Není divu, když se mnozí studenti na základě těchto skutečností domnívají, že v Googlu najdou všechno a tento zdroj informací je pro ně zdrojem jediným i pro zpracovávání seminárních a ročníkových prací. Většina respondentů totiž ani neví, že se k plnému textu článku dostali proto, že má univerzita zakoupena licenční práva.

7 Využívání webových vyhledávačů z hlediska fakult: ,3 98,2 97,1 9,3 94,7 97,4 97, Využívání webových vyhledávačů z hlediska kategorie respondentů: ,3 96, vyučující studenti doktorandi Webové vyhledávače jsou velmi oblíbeným zdrojem informací na všech fakultách. Pracují s nimi všechny kategorie respondentů bez rozdílu. Ankety se nezúčastnil ani jeden postgraduální student, který by aspoň zřídka nevyužíval k hledání odborných informací internet.

8 Odborné databáze První zkušenosti s přístupem do online odborných licencovaných databází získala UP až koncem devadesátých let minulého století (Current Contents Connect, JSTOR, Medline). Tomu odpovídaly i výsledky ankety, která se uskutečnila na jaře roku 2, kdy s online databázemi pracovalo jen asi 1 uživatelů. Díky MŠMT, které vyhlásilo program na podporu výzkumu a vývoje, měla UP možnost získat přístup do mnoha dalších databází, které producenti přizpůsobili pro vyhledávání i laikům. V roce 23 se zvýšil počet uživatelů, kteří aspoň někdy do databází vstupovali na 4. Rozdíl ve využívání těchto informačních zdrojů mezi rokem 2 a 23 je zcela výrazný. Ovšem za dalších pět let se zvýšil počet respondentů, kteří pracovali s databázemi jen o, tj. na 9,. Jedním z hlavních důvodů, proč boom, který v tomto směru nastal po roce 2 nepokračoval i po roce 23, je pravděpodobně již zmiňované zkvalitňování webových vyhledávačů, zvláště pak Googlu. Svou roli sehrává i to, že vyhledávání v databázích se respondentům jeví jako složité a že nevědí, ve kterých databázích hledat ty informace, které potřebují. Využívání odborných databází v minulých letech: , r. 2 r. 23 r. 28 Frekvence využívání odborných databází v roce 28: , 2 31, ,7 8,9 stále často zřídka vůbec

9 Většina uživatelů vstupuje do databází spíše tehdy, když zpracovává ucelenou odbornou problematiku a chtějí ji zmapovat do hloubky. Potřebují-li rychlou odpověď na konkrétní dotaz, dávají přednost webovým vyhledávačům nebo přímo Wikipedii. Někteří odborníci jsou však ve svých oblíbených databázích natolik doma, že jakékoli odborné téma vyhledávají přímo v nich (viz okruh otázek č. 2). Tomuto pohledu odpovídá i četnost práce v databázích. Nepříjemné je zjištění, že 4, respondentů nevyhledává v databázích vůbec. Oproti roku 23, kdy s databázemi vůbec nepracovalo 46 respondentů, je to sice o, méně, ale očekávali jsme, že v roce 28 bude informační gramotnost na mnohem vyšší úrovni. Práce s databázemi z hlediska fakult: Nejaktivněji využívají databáze respondenti na fakultě přírodovědecké, lékařské a na fakultě tělesné kultury. Oproti tomu společenskovědní a humanitní obory pracují s odbornými databázemi méně často. Hlavním důvodem je historicky jiný přístup k pořádání informací v přírodovědných a lékařských oborech, který je založen více na strukturovaných datech, na faktografických údajích, na chemických vzorcích atd. a jiný v oborech společenskovědních, které jsou nastíněny mnohem neurčitěji. Exaktní vědy již od konce 19. století své poznatky systematicky sledovaly. Vznikaly první vědecké a informační instituce, které v tištěné podobě vydávaly referátové časopisy (Science Abstracts, Chemical Abstracts aj.). Vývoj informačních a telekomunikačních technologií tyto vědy nezaskočil, nýbrž jen umožnil plynule přejít na mnohem komfortnější zpřístupnění vědeckých poznatků uživatelům. Přestože jsou databáze na filozofické, teologické, pedagogické a právnické fakultě využívány v současné době méně, současný trend zpřístupňování plných textů dokumentů, digitalizace starých rukopisů, inkunábulí, vzácných listin a jiných archiválií naznačuje, že se v budoucnu získávání informací v elektronické podobě stane vlastní pro všechny specialisty bez rozdílu oboru. Jinou otázkou je, jak k vyhledávání odborných informací v databázích přistupují studenti, doktorandi, vyučující a vědečtí pracovníci.

10 Frekvence využívání databází z hlediska kategorie respondentů: vyučující, věd.prac. studenti doktorandi Z výsledků ankety v roce 23 vyplynulo, že pedagogové pracují s odbornými databázemi soustavněji, než studenti. Bylo to pozitivní zjištění, které napovídalo, že vyučující mají hlubší vztah k odborným informacím, k jejich hledání a zpracování. Letošní anketa tento trend nejenže potvrdila, ale ukázala, že se rozdíl mezi oběma skupinami výrazně prohloubil. Vyučující, vědečtí pracovníci a doktorandi využívají všech možností, které jim svět informací nabízí a sem patří i odborné databáze. Bez těchto zdrojů informací se nemohou obejít, chtějí-li fundovaně vystupovat na vědeckých konferencích v zahraničí, publikovat odborné práce nebo se zabývat výzkumnou činností. O tom, že přístup k dosaženému vědeckému poznání je pro odbornou činnost nezbytný, není pochyb. Pertti Vakkari prováděl v roce 27 průzkum mezi doktorandy, odbornými asistenty, lektory a profesory na 22 finských univerzitách a zjistil přímý vliv využívání odborných databází na obsah a kvalitu vědecké práce a publikační činnosti akademiků./ 2 Elektronické katalogy knihoven Vyhledávání dokumentů v elektronických katalozích knihoven má úzkou spojitost jak s obsahovou náplní knihovního fondu, tak i s kvalitou katalogizačních záznamů a s komfortem automatizovaných knihovnických systémů. Většina těchto systémů dovoluje vyhledávat dokumenty podle věcného hlediska a zpracovávat si tak kvalitní rešerše, umožňují vyhledané bibliografické záznamy různě řadit a exportovat v mnoha formátech, případně podle různých citačních stylů. O tom, že jsou elektronické katalogy knihoven významným zdrojem informací, jejichž využívání roste, dokladují i výsledky anket z minulých let. Od roku 2 do roku 28 vzrostl zájem o tento zdroj informací o 3. Důvodů je několik. Lidé dnes všeobecně pracují s internetem více, než před osmi lety. Zvýšil se počet majitelů notebooků a domácích počítačů připojených k internetu, zlepšily se i automatizované knihovnické systémy, které jsou stále intuitivnější.

11 Využívání elektronických katalogů knihoven uživateli UP v minulých letech: r. 2 r. 23 r. 28 Frekvence využívání elektronických katalogů uživateli UP v roce 28: , 3,2 29,3 1 1 stále často zřídka vůbec Hledání v elektronických katalozích knihoven má úzkou souvislost s čerpáním informací z tištěných dokumentů jako jsou odborně zaměřené monografie, sborníky, výstupy z tuzemských i zahraničních odborných konferencí, výzkumné zprávy a dalších tištěné materiály. Elektronické katalogy slouží k pohodlnému prohledávání obsahu knihoven. Nejčastěji se na tento zdroj informací obrací fakulta filozofická, teologická a pedagogická. Online katalogy knihoven jsou ovšem významné i pro ostatní fakulty.

12 Využívání online knihovních katalogů z hlediska fakult: ,1 66,6 3,7 62, ,6 29,1 Z hlediska kategorie respondentů je rozdíl ve využívání elektronických katalogů knihoven mezi studenty a doktorandy minimální. Vyučující vyhledávají informace v těchto zdrojích méně často. Viz následující graf: vyučující studenti doktorandi Online katalogy knihoven nejsou sice používány tak často jako webové vyhledávače, ale vzhledem k tomu, že zatím neposkytují primární dokumenty, je to přirozené.

13 Odborné knihy (monografie, sborníky, výzkumné zprávy apod.) v tištěné formě Přestože je internet plný volně přístupných odborných publikací, sborníků, výzkumných zpráv, disertačních prací atd., tradiční tištěné dokumenty jsou stále považovány za nezbytné. Významnou roli v tomto směru sehrává autorský zákon (copyright), který neumožňuje uveřejňovat plné texty děl bez souhlasu autora na internetu a uživatelé tato díla pro svou odbornou práci potřebují. V současné době je v mnoha zemích světa prosazována licence Creative Commons (CC) umožňující volné šíření děl za určitých podmínek (v ČR zatím do autorského zákona implementována nebyla). Většina současné odborné literatury je však doposud v tištěné podobě, a proto byl v anketě sledován zájem i o tento zdroj informací. Jen 3 respondentů v anketě uvedlo, že s tištěnými knihami nepracuje vůbec a pětina čas od času do knih nahlédne, zbývajících asi 77 s nimi pracuje poměrně intenzivně. Frekvence využívání tištěných knih: stále často zřídka vůbec 3 Stále a často pracují s tištěnými dokumenty všechny kategorie uživatelů, nejvíce studenti (téměř 8 ). Je zřejmé, že tištěné materiály jsou pro studium, pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost důležitým informačním zdrojem.

14 Práce s tištěnými dokumenty z hlediska kategorie respondentů: vyučující studenti doktorandi Využívání tištěných knih z hlediska fakult: Práci s tištěnými knihami (monografiemi, sborníky, skripty, právními dokumenty, výzkumnými zprávami atd.) upřednostňují fakulta filozofická, pedagogická, teologická a právnická. S těmito dokumenty však poměrně intenzivně pracují i ostatní fakulty. Stále, často nebo aspoň zřídka je využívá průměrně 96 respondentů. Je možné konstatovat, že bez tištěných knih se studenti, vyučující a vědečtí pracovníci v současné době stále ještě neobejdou.

15 Odborné časopisy a další periodika v tištěné formě Zájem o tištěné časopisy je nižší, než o tištěné knihy. Téměř 6 respondentů pracuje s tištěnými časopisy zřídka nebo vůbec , ,4 1 8,8 1,1 stále často zřídka vůbec Když ovšem provedeme analýzu využívání odborných časopisů podle kategorie uživatelů zjistíme, že téměř 7 vyučujících a vědeckých pracovníků a téměř doktorandů studuje tištěné časopisy stále nebo často. Jsou to převážně studenti, kteří výrazně snižují průměrné využívání tohoto typu dokumentů. Práce s tištěnými časopisy z hlediska kategorie respondentů: vyučující studenti doktorandi

16 Z analýzy využívání tištěných časopisů z hlediska jednotlivých fakult vyplývá nižší zájem o tento zdroj informací na fakultě právnické, lékařské, přírodovědecké a fakultě tělesné kultury. Na právnické fakultě je zájem o tištěné časopisy oproti ostatním fakultám nejnižší. Důvodem je složení respondentů z právnické fakulty, kde 89 respondentů tvořili studenti. Fakulta lékařská, přírodovědecká a fakulta tělesné kultury je saturována odbornými časopiseckými články prostřednictvím odborných databází, které tyto fakulty využívají více, než fakulty ostatní. Zájem o tištěné časopisy je proto o něco menší. Stálé nebo časté využívání tištěných časopisů z hlediska fakult: ,3 47,9 46,8 3 41,4 4,1 41,9 3 3, okruh otázek Ve kterých zdrojích začínají uživatelé odborné informace hledat a jak v hledání postupují v dalších krocích? Anketní otázka byla postavena tak, že spíše evokovala představu rychlého vyhledání nějaké speciální informace, nějakého pojmu nebo údaje, než komplexní přístup k řešení odborného problému. V tomto směru má většina respondentů, tj. 69,3, v oblibě jeden nebo dva informační zdroje, kde odborné informace hledá, 18,3 hledá ve třech zdrojích. Jejich kombinace je různá, liší se podle jednotlivých fakult, tedy podle odborného zaměření. Jen 1,7 respondentů začíná hledat odbornou informaci v tištěných knihách nebo časopisech. Naprostá většina využívá k rychlému získání potřebných údajů internet. Nejčastěji je uváděn jako první zdroj odborných informací Google.

17 Přehled zdrojů, uváděných jako první krok při hledání odborné informace: ,4 3 3,2 2 14,6 1 9,9,7 4,7 3,4 2,1 1,7 Google KUP Seznam PubMed VKOL Wikipedie ScienceDirect Centrum WOS JSTOR Tištěné dok. V práci vyučující, vědečtí pracovníci a doktorandi hledají informace mnohem častěji v Googlu Scholar, než studenti. Svědčí to o sofistikovanějším uvažování této skupiny respondentů a o zájmu najít v Googlu Scholar odkazy oproštěné od nekvalitního a zaváděcího balastu. Využívání Googlu jako prvního zdroje pro vyhledávání informací z hlediska kategorie respondentů: , ,8 3 3, 2 2 vyučující a věd.prac. studenti doktorandi

18 Využívání Googlu Scholar jako prvního zdroje pro vyhledávání informací z hlediska kategorie respondentů: 6 4 3,4 2 3,1 1 vyučující a věd.prac. studenti doktorandi,8 Výrazný rozdíl je v tom, ve kterých zdrojích začínají hledat vyučující a doktorandi a ve kterých studenti. Zatímco studenti upřednostňují Google, Seznam, Centrum, Knihovnu UP a Wikipedii, vyučující mnohem častěji již v prvním hledání využívají odborné databáze např. PubMed, Science Direct, Web of Science nebo hledají na vytipovaných odborných portálech, na stránkách odborných institucí apod. Využívání vybraných databází jako prvního zdroje informací z hlediska kategorie respondentů: , 3,3 3 1, JSTOR Science Direct WOS EBSCO vyučující a věd.prac. studenti doktorandi 2

19 Jak uživatelé postupují, když v první fázi vyhledávání, tj. ve svých oblíbených zdrojích, neuspějí? Většina respondentů začíná vyhledávat odborné informace v elektronické podobě, na internetu. Když nenajdou odpověď na položenou otázku, přijdou na řadu tištěné zdroje, které mají uživatelé přímo k dispozici ve vlastní knihovně nebo vyhledávají odborné publikace v elektronických katalozích knihoven a do knihovny zajdou. Významnou roli sehrává i konzultace daného problému se spolužáky a kolegy. Komunikace mezi studenty týkající se hledání informací je častější, než u vyučujících. Následující graf je přehledem možností, jak uživatelé postupují, když nenajdou potřebné informace v obvykle používaných zdrojích ,7 2, , Tištěné dokumenty Zeptá se kolegy, spolužáka Katalogy knihoven Odborné databáze Hledání vzdá Zeptá se odborníka v zahr. 2,1 1,4,7 Zeptá se učitele Zeptá se knihovníka Zatímco v tištěných dokumentech a v katalozích knihoven vyhledávají všechny kategorie přibližně stejně, studenti se více ptají svých spolužáků na radu, než vyučující svých kolegů a dohledávání v odborných databázích je mnohem častější u vyučujících a doktorandů, než u studentů. Jen 7, uživatelů přiznalo, že nenajde-li informaci hned, tak hledání vzdá. Zajímavé je, že rozbor z hlediska fakult jednoznačně vyhodnotil respondenty z fakulty tělesné kultury jako nejvytrvalejší v hledání odborných informací. Možná, že pojem vzdát něco intuitivně cítili jako prohrané sportovní utkání. Vyučující a vědečtí pracovníci na anketních lístcích uváděli často jako významný pramen informací kolegy nebo další odborníky, a to jak v ČR, tak v zahraničí, s nimiž vstupují do kontaktu. Poměrně často konzultují odbornou problematiku v elektronických konferencích nebo vyhledávají na speciálních komerčních portálech, které nejsou hrazeny z univerzitních prostředků, ale které si financují z jiných zdrojů.

20 3. okruh otázek Které odborné databáze přístupné na UP jsou nejoblíbenější, jak s nimi uživatelé pracují, jak je hodnotí a jaké jsou nejčastější výhrady k tomuto zdroji informací? UP má v současné době k dispozici více než odborných databází, jejichž využívání je sledováno prostřednictvím statistických výstupů. Tato čísla jsou sice objektivní, ale nevypovídají o tom, jak s databázemi uživatelé pracují, jestli jsou s nimi spokojeni, jaké k nim mají výhrady apod. Následující graf znázorňuje, které databáze uvedli respondenti jako své oblíbené: ,6 14,7 1 9,2 9 8,9 8, , 3,7 3,1 2 ScienceDirect WOS ProQuest Blackwell EBSCO JSTOR PubMed LION ASPI Práce s konkrétními databázemi se liší podle odborného zaměření fakult. Následující grafy analyzují, v jaké míře projevili respondenti zájem o jednotlivé databázové zdroje na fakultách. ScienceDirect: , 37, ,9 3 2,8 1,4 2,

21 Web of Science: ,2 2 29,7 1 1,3 3,9 3,2 4,9 ProQuest: ,1 1 14,7 6,4 6,3 4,3 3,7 1,4

22 Blackwell: ,9 1 14,9 8,4,3 6,2 2,3 1,9 EBSCO: ,7 6 11, 4 7,9 7,8 6,2 2 2,3 3,8

23 JSTOR: ,6 1 1,1 13,6,3,,4 1,4 PubMed: ,4 6 4,9 6, 2,2

24 Literature Online: , ,8 4,4 1,1 3,8 2,4 4,9 Databázi ASPI využívá bezkonkurenčně nejvíce právnická fakulta. Tato databáze má pro respondenty z této fakulty charakter studijního materiálu, bez kterého se v pedagogické a studijní práci nemohou obejít. Na fakultě tělesné kultury využívají respondenti kromě jiných zdrojů výrazně více databázi SPORTDiscus with Full Text, což je z hlediska odborného zaměření přirozené. Způsob práce s databázemi Uživatelé s databázemi pracují na různé úrovni. Většinou vyhledávají záznamy nebo plné texty dokumentů podle tématu, autora nebo názvu, mnozí z nich si vyhledané záznamy exportují a jen někteří využívají personalizace, tzn., že se v databázi zaregistrují a využívají nadstandardní služby jako je alert, ukládání rešeršních dotazů apod. Uživatelé však pracují s databázemi i tím způsobem, že v nich nevyhledávají, ale pročítají si vybrané odborné časopisy. Takto využívají databáze převážně vyučující a vědečtí pracovníci z lékařské a přírodovědecké fakulty. Tím se vysvětlilo, proč je ve statistikách počet přístupů do některých databází mnohem vyšší, než počet hledání, která byla uskutečněna.

25 Graf zobrazuje způsob práce respondentů: , 1 28,3 1 17,1 Vyhledavání informací Export vyhledaných záznamů Čtení časopisů 3,9 Personalizace Respondenti byli požádáni, aby odborné databáze oznámkovali. Na všech fakultách se v tomto směru shodli, převládala známka velmi dobře. Průměrná známka byla 2, , ,9 22,2 3,7 2,8 Výborně Velmi dobře Dobře Dostatečně Nedostatečně

26 Databázím mnozí vyčítali, že je vyhledávací prostředí složité a nepřehledné, že do některých databází mají problémy s přístupem, že jsou databáze občas pomalé a nemají české rozhraní. Další výhrady se týkaly rozsahu přístupných časopisů a dostupnosti plných textů starších ročníků. To zajisté není problém samotných databází, ale licenčních podmínek, které přímo souvisejí se sjednanými konsorciálními podmínkami nebo s finančními možnostmi UP. 4. okruh otázek Proč někteří uživatelé odborné databáze nevyužívají dostatečně nebo je nevyužívají vůbec? Odborné databáze jsou nesmírně cenným zdrojem informací a jsou nepostradatelné zvláště v akademickém prostředí. Přesto asi 4 respondentů uvedlo, že s databázemi nepracují. Byli to většinou studenti, kterým pro studium a zpracovávání seminárních prací stačí webové vyhledávače případně tradiční zdroje. Jak se někteří vyjádřili Google mi vždy něco najde. Tento problém může souviset se sklonem některých studentů k povrchnějšímu zpracovávání zadaných témat. Častým důvodem, proč uživatelé databáze opomíjejí je, že nevědí, ve kterých mají hledat, co která databáze obsahuje, neorientují se v nich a také je odrazuje sofistikované prostředí, které považují za složité. Zajímavé je, že to není problém jen u nás, ale i v zahraničí. Např. v průzkumu organizovaném v roce 27 National Institute of Health, který byl orientován na informační potřeby a vyhledávání informací klinickými specialisty, si respondenti stěžovali, že neví, jaké zdroje jsou dostupné, že se informace obtížně vyhledávají a že nemají čas se hledání učit./ 3 Kromě důvodů, které souvisejí se špatnou informovaností uživatelů na UP, stojí za pozornost i to, že databáze jsou většinou v angličtině a 1,8 respondentů uvedlo, že pociťují jazykovou bariéru. Graf zobrazuje uváděné důvody, proč respondenti nepracují s databázemi: neví, ve kterých hledat necítí potřebu složité prostředí neví, které databáze existují nemají čas se to učit jazyková bariéra příliš odborné neví, že databáze vůbec existují obor není v databázích

27 Respondenti mohli uvést více důvodů, které je odrazují od práce s odbornými databázemi přístupnými na univerzitě. Následuje rozbor nejčastěji uváděných příčin z hlediska fakult. Hodnoty vyjadřují procento kladných odpovědí respondentů dané fakulty: Neví, ve kterých databázích hledat potřebné informace: ,2 61, 47,8 44,4 32,1 37,4 2 Necítí potřebu, vystačí s jinými informačními zdroji: ,3 39,4 2 27,7 29,4 43, Vyhledávací prostředí databází je složité: ,2 3,2 3 2, 26,7 22, ,2

28 Neví, které databáze jsou na UP přístupné: ,4 39,2 3,7 33,3 21,8 1,6 12,7 Nemají čas se vyhledávání v databázích učit: , 24, 21, 2,6 28, ,9 Cítí jazykovou bariéru: ,1 2 16, 19,8 16,4 17,3 1 11,3 1 7,8

29 Jsou příliš odborné: ,4 13,8 1,3 1,7 9,4,9 6,2 Databáze se jeví jako příliš odborné především studentům, a to především studentům nižších ročníků. Občas zdůvodňovali své stanovisko tím, že mají v úmyslu s odbornými databázemi pracovat později, až budou ve vyšších ročnících. Neví, že nějaké databáze vůbec existují: Jejich obor není v databázích obsažen: ,6 7,4 6,9 7,3 4,9,1 4,8

30 . okruh otázek Jsou uživatelé informováni o tom, že existuje meziknihovní výpůjční služba a využívají tuto možnost získávání primárních dokumentů? Meziknihovní výpůjční služba (dále MVS) je pro knihovníky již takovou samozřejmostí, že si ani neuvědomují, že někteří čtenáři o její existenci vůbec netuší. Cílem ankety bylo nejen zjistit, jaká je v tomto směru informovanost na UP, ale zároveň touto anketní otázkou na MVS upozornit , 9 KUP VKOL KUP+VKOL Nepotřebují ji Nevědí o ní Z grafu vyplývá, že 37 respondentů žádá o MVS v KUP, 22 podává žádanky na MVS ve Vědecké knihovně v Olomouci (VKOL) a 9 využívá tuto službu v obou uvedených institucích. Vzhledem k úrovni informačních technologií, očekávají uživatelé maximální komfort při získávání plných textu dokumentů. Chtějí jen kliknout na ikonu a dokument si stáhnout. Jestliže tuto možnost nemají a obrátí se na MVS, dost těžce nesou, že musí na vyřízení služby čekat. Proto mnozí z nich o MVS nemají zájem.

31 Využívání meziknihovní výpůjční služby prostřednictvím Knihovny UP z hlediska fakult: , ,4 39,6 33, 3,8 1 Pro další práci KUP je významné, že 16, uživatelů o existenci MVS vůbec neví. Vzhledem k tomu, že KUP zpřístupňuje uživatelům řadu odborných databází, které obsahují jen bibliografické záznamy, je nezbytné, aby uživatelé věděli, že vyhledané záznamy z těchto databází mohou získat prostřednictvím této služby. Na kterých fakultách o meziknihovní výpůjční službě nevědí: ,6 1 1, 1,7 1,3 1,7 14,8 1,2

32 Nejlépe jsou o meziknihovní službě informováni respondenti z přírodovědecké fakulty. Důvodem výkyvu u lékařské fakulty je pravděpodobně terminologické nedorozumění. MVS je na této fakultě bohatě využívaná, ale uživatelé si tento pojem nespojují s kopiemi časopiseckých článků, které jim knihovnice ve studovně časopisů odněkud seženou, takže ani nevědí, že tato služba vůbec existuje. Na všech ostatních fakultách je informovanost či spíše neinformovanost naprosto vyrovnaná. 6. okruh otázek Hledají uživatelé odborné informace i prostřednictvím vybraných služeb webu 2. (YouTube, wiki, RSS, blogy, podcasts)? V posledních letech se objevily další možnosti práce s informacemi, a tím jsou interaktivní služby, které se zahrnují pod pojem web 2.. Jsou to např. RSS, YouTube, wiki, podcasts, blogy a mnohé jiné. Jsou to všechny ty prvky webu, které uživatelům umožňují aktivně se zapojovat do diskusí, různých hodnocení, nákupů a prodeje, editace webových stránek, využívání desktopových aplikací umístěných na webu atd. Výsledky ankety ukázaly, že tyto nové prvky webu nejsou pro uživatele neznámé. Využívání vybraných služeb webu 2.: YouTube Wiki RSS Blogy Podcasts

33 Největší oblibu získaly mezi respondenty systémy wiki, přestože je většinou respondenti nevyužívají jako formu práce při vytváření společného díla, ale spíš znají její produkt encyklopedii Wikipedie. Téměř 6 respondentů uvedlo, že na webových stránkách Wikipedie hledají informace nejdříve (viz okruh otázek č. 2). Encyklopedii však zná a čas od času využívá 6 uživatelů. Kritikové wiki systémů se sice odvolávají na kulturology, kteří varují před nástupem masové kultury, tj. nízké kultury a Wikipedii za takový produkt považují, ale dle názorů některých respondentů jim Wikipedie sděluje obsahy jasně a nekomplikovaně, takže jim výborně slouží k orientaci v problému. Podrobnější analýza využívání webu 2.: YouTube Wiki RSS Blogy Podcasts využívá nepotřebuje nezná neopověděli Využívání služeb webu 2. z hlediska fakult (hodnoty vyjadřují procento z celkového počtu respondentů fakulty): YouTube:

34 Wiki: RSS: ,8,7 6 4,4 4,6 4,8 2,7 Blogy:

35 Podcasts: 4, 4 3, 3 2, 2 1, 1, 4,4 3,8 2,8 2,2 2,4 1,9 1,2 Zatímco o YouTube, wiki a blogy projevili větší zájem studenti, RSS a podcasts využívají převážně vyučující. Závěry 1) Od realizace minulé ankety v roce 23 se prohloubily rozdíly mezi informačním chováním vyučujících, vědeckých pracovníků a doktorandů na jedné straně a studentů na straně druhé. Vyučující pracují s odbornými databázemi mnohem soustavněji, prostřednictvím personalizace využívají nadstandardní služby, které databáze nabízejí, pročítají odborné elektronické i tištěné časopisy, problémy konzultují se specialisty v Česku i v zahraničí, kontaktují autory odborných statí, získávají přístupy na speciální webové stránky odborných společností, pečlivě sledují webové stránky institucí, výzkumných ústavů a škol, které se zabývají jejich specializací a aby nebyli závislí na MVS, někdy si zřizují konta u dodavatelů elektronických dokumentů. Studenti upřednostňují české zdroje, více pracují s tištěnými knihami než vyučující, ale o odborné časopisy příliš zájem nemají. Studenti také více hledají v elektronických katalozích knihoven a mnohem více než vyučující navštěvují nejen Knihovnu UP a Vědeckou knihovnu v Olomouci, ale velmi často hledají informace i ve veřejných knihovnách v místě svého bydliště. S odbornými databázemi pracují méně a nadstandardní služby databází využívají spíše nárazově. Inklinují k využívání prvků webu 2. více než vyučující. 2) Z hlediska informačního chování se mezi sebou liší i jednotlivé fakulty. Zatímco internetové vyhledávače se používají v maximální míře na všech fakultách, vyhledávání v odborných databázích je více uplatňováno na

36 přírodovědecké fakultě, lékařské fakultě a fakultě tělesné kultury. S tištěnými knihami, sborníky a dalšími dokumenty, pracují více na fakultě filozofické, pedagogické, teologické a právnické. Každá z fakult upřednostňuje odborné databáze podle své specializace. 3) Vysoké procento respondentů, kteří neví, ve kterých odborných databázích hledat potřebné informace, které databáze existují a že vůbec existují, nasvědčuje tomu, že by měla být věnována větší pozornost informovanosti uživatelů. V anketních lístcích se uživatele často vyjadřovali k tomu, že by potřebovali zaškolení, případně systematické vzdělávání s prací v databázích, studijní materiály, přesnější popisy databází na webových stránkách, přehlednější uspořádání přístupů do databází atd. 4) Respondenti nebyli spokojeni s umístěním webové stránky Knihovny UP ve webovém prostředí UP, které jim ztěžuje přístup ke katalogu knihovny, k elektronickým zdrojům a dalším informacím. ) Vyučující a vědečtí pracovníci si stěžovali na nedostatečné pokrytí titulů odborných časopisů, které považují pro svou práci za stěžejní a na nepřístupnost starších ročníků některých titulů. Navrhovali nákup dalších časopisů např.: Proceedings of the National Academy of Sciences PNAS (ISSN ) Development (ISSN ) Journal of Chemical Physics (ISSN ) Molecular Physics (ISSN ) Journal of Molecular Biology (ISSN ) Physical Chemistry Chemical Physics (ISSN ) Nature & Science (ISSN 14-74) Journal of Prosthetic Dentistry (ISSN ) Zeitschrift für Europaeisches Privatrecht (ISSN ) Časopisy Royal Society of Chemistry Časopisy Nature Publishing Časopisy Karger Mecical and Scientific Publisher 6) Přestože odborné databáze využívá stále nebo často jen asi 28 respondentů a k hledání v těchto zdrojích přistupují mnozí teprve tehdy, když potřebují získat hodnotné informace, celkově jsou databázovým zdrojům nakloněni. Asi 2 vyučujících, 2 doktorandů a 3 studentů se domnívá, že současná nabídka databází je dostačující. Byli to většinou ti, kteří s těmito zdroji informací nepracují. Převážná většina vyučujících, vědeckých pracovníků, doktorandů i studentů vyjadřovala přesvědčení, že odborné databáze jsou nezbytným zdrojem informací pro všechny obory a je potřeba je rozšiřovat. Mnozí navrhovali zřízení přístupu do následujících databází a elektronických knihoven: SCOPUS JSTOR Collection III The Arabidopsis Information Resource (TAIR) Genomic Arabidopsis Ressource Network - GARNet PROLA

37 Oxford journals Nature Protocols (online) ETRLD - European Research Consortium for Informatics and Mathematics Technical Reference Digital Library IEEE Institute of Electrical & Electronics Engineers ACM Digital Library ( The Association for Computer Machinery Digital Library) MGG (Musik in Geschichte und Gegenwart) British National Corpus Lexis-Nexis Academic Universe Questia SAGE Kluwer Arbitration BMJ Group aj. 7) Rozsáhlé anketní šetření informačního chování uživatelů, které KUP uskutečnila, umožnilo objektivně vyhodnotit názory vyučujících, vědeckých pracovníků, doktorandů i studentů na přístup k odborným informacím. Tyto poznatky bude možné uplatnit nejen při pořizování informačních zdrojů, ale v celkové práci KUP. Anketa přinesla mnoho podnětů pro zlepšení knihovnických služeb a současně z ní vyplynulo, že uživatelé mají o tyto služby zájem. Poznámky: 1/ OCLC ONLINE COMPUTER LIBRARY CENTER, INC.. Perceptions of Libraries and Information Resources : A Report to the OCLC Membership [online]. 1 Dublin, Ohio : OCLC Online Computer Library Center, Inc., 2 [cit ]. Dostupný z WWW: ISBN / VAKKARI, Pertti. Perceived influence of the use of electronic information resources on scholarly work and publication productivity [online]. 28 [cit ]. Dostupný z WWW: 3/ GREFSHEIM, Suzanne F., RANKIN, Jocelyn A. Information needs and information seeking in a biomedical research setting: a study of scientists and science administrators. Journal of Medical Library Association. 27, vol. 9, is. 4, s Dostupný z WWW: Zprac.: Ludmila Slezáková a kol. Knihovna UP, odd. bibl.- inf. služeb září 28