Sekvence v liturgii. Roník , íslo 1 únor

Transkript

1 Paní, která prožila léta v komunistických kriminálech, íkávala hladovka. Pátek, doba postní, to pro ni byla hladovka. Je pst hladovka? Je pst sebezápor? Také. Ale jako prostedek. Smyslem a cílem sebezáporu je ovládnout a omezit tlo, aby se duch mohl lépe a svobodnji otevírat Bohu. Smyslem a cílem doby postní je však hlubší, pevnjší, bytostnjší pilnutí ke Spasiteli Ježíši Kristu. Tedy nco naprosto kladného a pínosného. Dobe prožijme dobu postní: Usilujme, i s nutnou pomocí omezujícího sebezáporu, o obohacující otevení a proniknutí své bytosti Ježíšem Kristem. o. Karel Sekvence v liturgii Roník , íslo 1 únor Bohoslužba slova má ze své podstaty charakter dialogu. Bh mluví k svému lidu ( ) Kristus hlásá radostnou zvst. Lid odpovídá Bohu zpvy a modlitbou (srov. Sacrosanctum Concilium, 33). Zvláš významné jsou žalmy, jimiž vzdáváme Bohu chválu za dílo spásy, a to samotným Božím slovem. Jak íká sv. Augustin, zpv je znamením radosti. To platí hlavn o zpvu Aleluja, který nás pipravuje na setkání s Kristem v evangeliu. Proto jásot, plesání. A jak jinak projevit podobné pocity duše, než co nejdelším zpvem? Tak vznikaly sekvence, tedy jakési pokraování, rozvedení zpvu Aleluja. Poslední samohláska byla vokalizována dlouhým dozvukem not. Pro usnadnní této vokalizace se postupem asu, zejména v germánské jazykové oblasti, zaala melodie podkládat textem, a to každá nota jednou slabikou. Za hlavního pedstavitele sekvenního básnictví bývá považován švýcarský mnich Notker Balbulus ( 912), i když samozejm sekvence pak doznala dalšího vývoje. Existuje veliké množství sekvencí; mžeme jich napoítat stovky. Lidé si je oblíbili pro jednoduchou, nenucenou a sylabickou formu jejich nápv. Rzné liturgické úpravy, k nimž docházelo bhem staletí, vetn poslední reformy Druhého vatikánského koncilu, však jejich poet omezily. Hlavním dvodem byla pedevším skutenost, že sekvence nebyly biblickými texty, a že se jim dostávalo píliš velikého prostoru na úkor Božího slova v biblických teních, které je podstatným prvkem bohoslužby slova pi slavení Eucharistie. 1

2 Tridentský koncil v 16. století zachoval v liturgii pouze tyi sekvence: Victimæ paschali laudes o Velikonocích; Veni, Sancte Spiritus o slavnosti Seslání Ducha Svatého; Lauda, Sion, Salvatorem o slavnosti Tla a Krve Pán a Dies iræ, užívanou pi Rekviem (tuto z mešní liturgie odstranila liturgická reforma Druhého vatikánského koncilu a zaadila ji do liturgie hodin jako alternativní hymnus eschatologického týdne). V roce 1727 bylo piazeno k této tveici sekvencí Stabat Mater k Pann Marii Bolestné. V souasné obnovené liturgii jsou: Sekvence závazné pouze v den Zmrtvýchvstání Pán a Seslání Ducha Svatého (Všeobecné pokyny k ímskému misálu. 64). Velikononí sekvence Velikonoce, sted liturgického roku, jsou oslavou umueného a vzkíšeného Ježíše Krista. Pochopiteln i liturgie je tehdy velmi slavnostní a mnoha prvky pipomíná vícím pravdu o záchran lovka. Burgunan Wippo ( 1050), dvorní kaplan císae Konráda II. a jeho syna Jindicha III., je patrn autorem jedné z nejznámjších sekvencí, kterou dodnes zpíváme: v den Velikonoc závazn, v oktávu fakultativn: Victimæ paschali laudes. Text sekvence: Victimae paschali laudes immolent Christiani Velikononí obti, vzdejme své chvály, kesané. Agnus redemit oves: Christus innocens Patri Reconciliavit peccatores. Beránek spasil ovce: Kristus Pán nevinný s híšníky smíil Otce. Mors et vita duello conflixere mirando, Dux vitae mortuus, regnat vivus. Stetly se v divném souboji život a smrt. Je po boji. Ten, který zemel, z mrtvých vstal, aby nám vn kraloval. 2

3 Dic nobis Maria, quid vidisti in via? Sepulcrum Christi viventis, Et gloriam vidi resurgentis: Poj a povz nám Maria, co jsi na cest vidla. Hrob, z nhož Kristus slavn vstal, aby se v Otci radoval. Angelicos testes, sudarium et vestes. Surrexit Christus spes mea: Praecedet vos in Galilaeam. Andly jako svdky stát, na zemi roušku, bílý šat. Už jde Kristus, má nadje, ped vámi do Galileje. (Credendum est magis soli Mariæ veraci quam Iudeorum turbae fallaci.) (Je teba více vit pravdomluvné Marii než lžím davu žid.) Scimus Christum surrexisse a mortuis vere: Tu nobis, victor Rex, miserere. Víme, že Kristus z hrobu vstal, vpravd byl vzkíšen svta král. Vítzný, korunovaný, smiluj se, Kriste, nad námi. Sekvence zaíná pozváním na oslavu velikononí obti. Pak, v druhé ásti, pokrauje dialogem, který je opravdu jedinený: ptá se totiž celé spoleenství a odpovídá mu Marie Magdalská, která se setkala s Pánem, jak o tom vypráví evangelia. Ovšem v souasné liturgické verzi chybí od doby Tridentského koncilu sloka, zvýraznna tun. Jak totiž víme, poté, co byl nalezen Kristv hrob prázdný, veleknží a starší z lidu dali vojákm peníze s pokynem, aby 3

4 íkali, že jeho tlo bylo ukradeno, zatímco oni spali (srov. Mt 28,11-15). Chybjící sloka proto ješt lépe zdvodovala víru, o níž se mluví v následujících verších: Víme, že Kristus z hrobu vstal, vpravd byl vzkíšen Teologické prvky Velikononí sekvence ukrývá v sob adu výraz, bohatých na teologická témata. Souhrnn lze mluvit o 3 tématech: biblická teologie velikononího beránka; historická pravda zmrtvýchvstání ve svtle svdectví uedník; Kristovo vzkíšení jako tajemství spásy. Biblická teologie velikononího beránka Sekvence zaíná chvalozpvem na velikononí ob, což jasn pipomíná beránka, jehož krev byla už ve Starém zákon znamením záchrany. Jak je známo, v noci, kdy mli Izraelité odejít z Egypta, dostali píkaz potít beránkovou krví veeje svých dom a jeho maso pak sníst spolu s nekvašenými chleby. Od té doby, na památku svého vysvobození, Židé jedli beránka každý rok o Velikonocích. Nový zákon vidí v beránkovi pedobraz Ježíše Krista. Ostatn, tak jej pedstavil u Jordánu Jan Ktitel: Hle, Beránek Boží (srov. Jn 1,29.36). A taky víme, že v chrám se obtovali beránci práv v hodin, kdy na kíži umíral ten, kterému ani kost nebyla zlomena (srov. Jn 19,36). Samozejm téma beránka nalezneme i u sv. Pavla i v Apokalypse. Nicmén naše sekvence nám chválou velikononí obti chce pipomenout, že taková chvála je nejdokonalejší tehdy, oslavujeme-li svým vlastním životem Boha, kterého pijímáme v eucharistii. To totiž uinil Pán Ježíš: Já jsem t oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svil (Jn 17,4). Svatý Petr v této souvislosti poznamenává: I vy bute živými kameny, z nichž se staví duchovní dm, abyste byli svatým knžstvem a pinášeli duchovní obti, milé Bohu pro Ježíše Krista. (srov. 1 Pt 2,4). Smrt Krista Beránka pináší tedy život, spásu, záchranu, skutené a definitivní usmíení Boha zranného prvotní vinou a híchy lidstva. To vyjadují slova sekvence: Kristus Pán nevinný / s híšníky smíil Otce. Ježíšova smrt pedstavuje nový zaátek. Djiny svta a lovka jsou zahaleny do tajemství smrti. S touto smrtí se však utkává Pvodce života. A definitivn nad ní vítzí. Tento obraz boje má opt silný eucharistický nádech, nebo eucharistie je pro nás zdrojem života v zápase s híchem. Kdyby nebylo smrti, nebylo by ani zmrtvýchvstání. Kdyby nebylo našeho zápasu s híchem, nebylo by ani vítzství. 4

5 Historická pravda zmrtvýchvstání ve svtle svdectví uedník Druhá ást sekvence nás konfrontuje se základní otázkou víry hodnotou svdectví Ježíšových uedník ohledn jeho zmrtvýchvstání. Povz nám Maria, co jsi na cest vidla? Z evangelií víme, že nikdo nebyl svdkem chvíle, kdy Kristus vstal z mrtvých. Marie Magdalská s nkolika ženami šly ke hrobu s jasným úmyslem pomazat Ježíšovo mrtvé tlo. Co následovalo, víme, a mluví o tom i naše sekvence. Potkaly andla, který jim oznámil, že Pán vstal, jak pedpovdl, a že je na cest do Galileje, kde ho uvidí (srov. Mk 16,1-7). Maria však piznává, že uvidla nejen Kristv hrob, plachty, andly, ale i jeho slávu ( Sepulcrum Christi viventis, et gloriam vidi resurgentis ). Pozdji také apoštol Jan, když psal Prolog ke svému evangeliu, uvádí: A my jsme uvidli jeho slávu (srov. Jn 1,14). Pochopiteln ženami nalezený prázdný hrob není sám o sob ješt dkazem toho, že Ježíš vstal z mrtvých. Ale obrácen: Ježíš vstal z mrtvých, tudíž hrob byl prázdný. V tuto chvíli, dokud jej nikdo neuvidí, lze jenom vit andlovým slovm, jak o tom ostatn referují i emauzští uedníci (srov. Lk 24,21-24). Prázdný hrob pedstavuje jakési pojítko mezi Ježíšem ukižovaným a vzkíšeným. Teprve pozdji to svatý Petr upesní: Tohoto Ježíše Bh vzkísil a my všichni to mžeme dosvdit (Sk 2,32). Kristovo vzkíšení jako tajemství spásy Spása, kterou chtl Bh uskutenit v Ježíši Kristu, nenastala pln jeho smrtí, nýbrž ve chvíli zmrtvýchvstání a daru Ducha svatého apoštolm, shromáždným ve Veeadle (srov. Jn 20,21-23). Apoštol Pavel píše o Kristu, že byl vydán pro naše nepravosti a vzkíšen pro naše ospravedlnní (ím 4,25). Kdyby nebyl vzkíšen, marná by byla naše víra. Velikonoce nejsou jen oslavou faktu zmrtvýchvstání, ale znamenají Kristv pechod ze smrti do života. Proto nemžeme uvažovat nad jeho smrtí, aniž bychom pitom nemysleli na jeho zmrtvýchvstání. Kristus, oslavený po pravici Otce, je Prostedníkem a vným Knzem v plnosti svého knžství (Žid 7-8). A tohoto vítzného, korunovaného Krále svta prosíme my, híšní, v duchu závrených slov sekvence, o milosrdenství. P. Marcel Puvák Vánoce na krech Adamov O letošních Vánocích jsme v adamovském kostele svaté Barbory doplnili liturgii zpvem "Pastýské mše koledové" op. 56 od F. Laštvky. "Slovutný sbor adamovský " 5

6 Boskovice V kostele sv. Jakuba v Boskovicích jsme zpívali: Advent: P. Eben Missa adventus Vánoce: J. J. Ryba II. eská mše plnoní J. Reading Adeste fideles Skladby provedli sólisté, smíšený sbor za doprovodu varhan a komorního orchestru. Jií Pohl Brno katedrála sv. Petra a Pavla Výbr z vánoní hudební produkce: : Odpolední mše pro rodie s dtmi: výbr vánoních koled zpíval dtský sbor katedrály Petrováek za ízení Dity Kyselákové. Plnoní pontifikální mše: Tradiní vánoní koledy v tyhlasých úpravách pro sbor a lid. Dómský smíšený sbor a žesový soubor ídil Petr Kola : Latinská mše: Missa XI. Orbis factor a proprium ze Slavnosti Narození Pán. Svatomichalská gregoriánská schola, ídil Josef Gerbrich. Pontifikální mše: F. X. Brixi Missa pastoralis in D; A. Adam O holy Night, F. Mendelssohn-Bartholdy Kdo to v plenkách chudobných. Dómský smíšený sbor, sólisté a orchestr, varhany David Postránecký, ídil Petr Kola. Vánoní koncert: J. J. Ryba eská mše vánoní Hej miste, Slavnostní vytrubování: E. Gigout Grand dialog, J. Šprta Intráda, G. F. Händel Allegro. Dómský smíšený sbor, Brnnský filharmonický sbor Beseda brnnská, Orchestr katedrály svatého Petra a Pavla, sólisté, ídil Petr Kola : Latinská mše: Missa VIII De angelis a proprium ze svátku sv. Štpána. Svatomichalská gregoriánská schola, ídil Josef Gerbrich. Vánoní koncert: J. J. Ryba eská mše vánoní Hej miste a další vánoní klenoty. Dómský komorní sbor pi ZUŠ se zamením na církevní hudbu, Brnnský filharmonický sbor Beseda brnnská, Orchestr katedrály, sólisté, ídili Dagmar a Petr Kolaovi : Mše pro rodiny s dtmi: P. ezníek eské a svtové koledy. Dómský komorní sbor pi ZUŠ se zamením na církevní hudbu, ídila Dagmar Kolaová. Petr Kola 6

7 Brno Kohoutovice Místní sbor Krnice zpíval o Vánocích písn z eských barokních kancionál: Vítej malé dátko; Sem, sem dátko; Dátko se narodilo, chvalmež Boha; Usni, usni ctné poupátko; Zavítej k nám dít milé; Kristus, syn Boží; Ach, mj milý Ježíšku. Z loutnové tabulatury (cca 1570) byla v úprav J. Tichoty provedena skladba Vítej malé dátko. Irena Veselá Brno Zábrdovice Zábrdovický chrámový sbor provedl ve vánoním období pi liturgiích a koncert tato díla duchovní hudby: (plnoní): V. íhovský eská vánoní mše plnoní op. 59; I. Handel Gloria, a : R. Führer Missa pastoralis A-dur; F. X. Brixi Pastorely; J. J. Ryba Pastorely, (vánoní koncert): V. Mýtný eská vánoní mše jitní; a drobné skladby (pastorely, ukolébavky aj.), jejichž autory jsou: F. X. Brixi; J. J. Ryba; V. íhovský; B. Bakala; E. Marhula a B. Fidler. Úinkovali sólisté a instrumentalisté (M. Švédová, T. Krejí, J. Jakubec, M. ehák), varhaníci (S. K. Vrbka, M. Jakubíek), orchestr a chrámový sbor, ídil Zdenk Hatina, editel kru. František Pecina Brno Židenice Vážení pátelé, zdravím Vás z Brna-Židenic. Je to snad poprvé za celou historii Zpravodaje i Musica sacra kdy jsem se rozhodl Vám napsat zprávu o vánoní hudb v naší farnosti pi kostele sv. Cyrila a Metodje v Brn-Židenicích. Doba letošního Adventu byla obohacena pásmem hudby a slova v podání farního chrámového sboru. Hudební ást erpala z adventních písní širšího autorského spektra. Rorátní zpvy M. Jakubíka, zhudebnné verše Popelky nazaretské od V. Petr i kancionálové písn v úprav F. Fialy byly proloženy texty V. Rene z jeho Popelky nazaretské. Bohoslužby Slavnosti narození Pán byly již tradin doplnny vánoní hudbou rzných skladatelských sloh. Úvod plnoní slavnosti již tradin patil pinášení Betlémského svtla židenickými skautkami samozejm s tóny Tiché noci v historické úprav z minoritského archivu. Pi plnoní mši zaznla Missa pastoralis F. X. Brixiho 7

8 spolen s koledou J. Srnky i sólovou pastorelou Pojme v duchu do Betléma od J. E. Kypty. Pi dopolední mši pak zaznly vybrané ásti z vánoního cyklu L. Fišera. Farní chrámový sbor se sólisty doprovodil orchestr tvoený židenickými farníky. Závr vánoní doby patí v naší farnosti již od roku 1993 Tíkrálovému podveeru. Tradin o svátku Ktu Pán v odpoledních hodinách se židenický kostel zaplní skoro do posledního místa posluchai jak z naší farnosti, tak i ze širokého okolí. Každoron se pi této píležitosti sejdeme i se zpváky dalších brnnských chrámových smíšených sbor. Letos jsme v Židenicích pivítali mezi místními sboristy i zpváky z kostela sv. Tomáše, smíšeného sboru Kantiléna a Scholy brnnské mládeže. Spolen jsme pro posluchae pipravili kompletní provedení cyklu Vánoních koled od L. Fišera. K tradici tohoto podveera patí i místo provedení, a tím je pímo chrámová lo. Pvce tentokrát doprovodil velký orchestr. Sólových part se ujali Marek Olbrzymek (tenor, baryton) a sestry Hamplovy (soprán). Plhodinové pásmo známých eských koled v symfonické úprav plné dynamických a tempových zmn vyústilo v samém závru do spontánního zpvu Narodil se Kristus Pán všech úinkujících i poslucha. Do ozvny zajímavé kompozice již zaínají pronikat zatím možná ojedinlé hlasy s otázkou a co pipravíme pro píští rok? Tento píbh již známe všichni, kteí jsme jakýmkoliv zpsobem zapojeni do sborové innosti. Máme na nj necelý plrok, abychom mohli ped naše sbory pedstoupit s novým programem, který osloví jak zpváky, tak bude i kvalitní souástí bohoslužeb. Zda Bh. Josef Veselý Hluk V chrámu sv. Vavince v Hluku zaznly následující skladby: Tichá noc ar. K. Dýnka; eská vánoní mše koledová op. 73 A. Hradil a Credo J. Pavlici z Missa brevis. Skladby byly doprovázeny smíšeným orchestrem. Celkový poet úinkujících inil pes 60 lidí. David Štefaník Kepice V kostele sv. Bartolomje v Kepicích zaznly o Vánocích skladby: F. Laštvka VII. Pastýská mše; A. M. Kadláková O plnoci; Havlíek, Pazdírek Kyrie z Koledníku. 17; V. íhovský Královno míru; A. Ptáek Vítej nám; J. Martínek Ježíšku maliký; J. Levíek V Nazaret; E. Marhula Jezulátko spanilé; CMK píse Vítán bu; J. Svobodová- Bezovská Pane, smiluj se a Beránku Boží; E. Marhula Vím. Vra Papežová 8

9 Letovice V kostele sv. Prokopa v Letovicích zaznla o Vánocích II. eská mše plnoní J. J. Ryby; zpíval PS B. Martin za doprovodu komorního orchestru, ídil Miloslav Krejsa. V provedení komorního sboru Carpe diem pod vedením Karla Pecháka byly provedeny skladby: moravská koleda Krásná Panna; C. Casciolini Panis angelicus; J. Gallus Resonet in laudibus a ti skladby v arr. A. Tuapského Byla cesta, byla ušlapaná; U Betléma dnes Maria a Pišlo jsi k nám Jezulátko. Miloslav Krejsa Olomouc O vánoním ase zpíval Malý pvecký sbor kapucínského kostela v Olomouci vánoní písn v úpravách V. íhovského, A. Cmírala a A. Tu- apského. Kvta Fridrichová Ruda nad Moravou Chrámový sbor a orchestr (cca 60 muzikant) provedl III. vánoní mši L. Nmce; dv koledy: Mizerna cicha v polštin (aby našemu panu farái nebylo na Morav tak smutno po jeho rodném Krakov) a francouzskou koledu v úprav P. A. Miky. Na Nový rok jsme zpívali koledy v rzných úpravách P. A. Miky, P. J. Olejníka a ze starých kancionál. S dtským sborem Oveky jsme zpívali na dtské mši o Štdrém dni 4 koledy s doprovodem nkolika fléten a houslí (asi 20 dtí ve vku 5-11 let). Naše hudební oslava Kristova narození vyvrcholila tradiním koncertem k Tíkrálové sbírce, kde byli ke spolupráci pizváni Komorní smycový orchestr ZUŠ Šumperk a sbor žák hudební nauky a pveckého oddlení (asi 60 muzikant). Provedeny byla Dtská vánoní mše L. Nmce, skladby A. Vivadiho a J. Haydna. Pásmo koled provedl i náš chrámový sbor. Vše skonilo hostinou na fae. Všechny tyto akce jsou nejen hudební událostí naší vesnice, ale také píspvkem k evangelizaci našeho prostedí. Jsem vdná Bohu, že se mi na kr každoron vrací moji bývalí žáci a prožíváme radostné spoleenství vících i nevících. Repertoár našeho sboru visí na internetových stránkách naší farnosti. s. Lenka Bernadetta Nezbedová 9

10 Šaratice V prbhu svátk vánoních byla na kru kostela sv. Mikuláše v Šaraticích provedena tato díla duchovní hudby: 24. prosince 2012: K. Frydrych Vánoní invokace pro varhany a trubku. 2; K. Frydrych Postludium na téma eské vánoní hymny Narodil se Kristus Pán (premiéra) + koledy, 25. prosince: E. Marhula eská mše vánoní, op. 13, 26. prosince: J. J. Ryba Rozmilý slavíku; J. E. Kypta Pastorela in A, 1. ledna 2013: J. Kubeš-Tebíský Narodilo se dátko (Tebíská pastorela); J. I. Linek Den peslavný (novoroní koleda), 6. ledna: W. A. Mozart Ave Maria; A. V. Michna z Otradovic Vánoní rosika; B. Marcello Allegro (Sonáta B dur,. 7), 13. ledna: J. Clarke Chvalte radostn Krále; A. Cmíral Z archy vypuštný holoubku; J. Srnka Koleda (Stala se jest divná vc); Pochválen bu Ježíš Kristus (krkonošská koleda); Slyšel jsem vykládat divn novinu (slovácká koleda). Pi výše uvedených produkcích zaznla na závr vždy hymna eských Vánoc za doprovodu trubky, varhan a tympán. Nkteré skladby byly obohaceny o pedehry, mezihry a dohry flétny, klarinetu, trubky a violy. Úinkoval dvacetilenný Šaratický chrámový sbor; sólisté: Blanka Robešová (mezzosoprán), Martina Tesáková (mezzosoprán); instrumentalisté: Lenka Friesová (píná flétna), Josef Paleek (klarinet, tympány), Kateina Paleková (viola), Karol Frydrych (varhany), Olga Frydrychová (tympány) a Jindich Švehla (trubka, dirigent). Karol Frydrych Šenov u Nového Jiína V naší farnosti na Starém Jiín jsme minulý rok zaali spolupracovat s nkolika leny chrámového sboru z Nového Jiína a letos spolen nacviili II. Pastýskou mši F. Laštvky, kterou jsem zpívali pi bohoslužbách na Boží hod vánoní jak na Starém Jiín, tak v Novém Jiín za doprovodu varhan a šesti houslist (3 první housle + 3 druhé housle). Tímto také moc dkuji panu profesorovi Zdeku Hatinovi za poskytnutí notového materiálu pro zpváky i orchestr. Jana Bezdková 10

11 Tebí sv. Martin Svatomartinský sbor v Tebíi provedl o uplynulých Vánocích tyto skladby: : J. J. Ryba II. mše plnoní (s originálním esko latinským textem ); : Pastorely J. J. Ryby Milí synákové; Ejhle opt obnovujem; Z rže zkvetla lilie; Spi, spi nemluvátko; Co pastýi, copak to má znamenat; : F. Kolaík II. pastýská mše a 6. 1.: Pastorely: Ruprecht? Píchod tí král, Anonym Aj, všecko stvoení a J. Michalika Aj, radost velikou. Jaroslav Paik Uherské Hradišt Pi benefiním koncert k podpoe stavby kostela sv. Ducha ve Starém Mst zaznly tyto skladby: In natali Domini; Z narození Pána; Od nás dávno toužený; Dátko se narodilo; Tvrci svému dkujte; B. Korejs Vánoní aleluja; J. J. Ryba Z rže vzkvetla lilie; J. E. Kypta Pastorella in A; J. I. Linek Pastorella iucunda; Š. Brixi Tíkrálová koleda; V. Ptáek Pokoj lidem dobré vle; V. Ptáek Hle, hle, tamhle v Betlém; V. Janata Koleda moravianská a W. Türk as radosti, veselosti. Úinkovali: Lucie Adamcová varhany; Smycový kvintet a Chrámový sbor farního kostela; ídil Karel Dýnka. Pi vánoních mších ve farním kostele sv. Františka Xaverského a františkánském kostele Zvstování Pán v Uherském Hradišti zaznl výbr z výše uvedených skladeb a písn z kancionálu. Karel Dýnka Vyškov Chrámový sbor kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Vyškov zpíval v prbhu celé vánoní doby. Pi plnoní mši a na Boží hod vánoní zaznly postupn skladby K. Kejklíka Náchodská pastorela, koleda Krásná Panna a zpv Vánoní rosika ze sbírky eská mariánská muzika D. A. Michny z Otradovic. Na slavnost Matky Boží Panny Marie a obdobn i na slavnost Zjevení Pán sbor krom výše uvedených skladeb pispl k vánoní atmosfée též zpvem J. Crügera Radostí má duše jásej a koledou D. A. Michny z Otradovic Jiná o narození Pána Ježíše ze sbírky Svatoroní muzika, ímž bylo dovršeno plodné pvecké obohacení liturgie celého vánoního období. Jaroslav Lindr Znojmo sv. Mikuláš Bhem Vánoc zazpívala Schola od sv. Mikuláše tradiní zpvy náležející schole (ordinaria z Kancionálu, žalmy) a dále skladby ve vícehlasé úprav: Vánoní rosiku a O narození Krista Pána od V. A. Michny z Otradovic, Adeste fideles a Aleluja ped evangeliem. Willi Türk a Svatava Baráková 11

12 Hudba na kru v Šaraticích O hudebním dní na kru v Šaraticích bych mohl podrobn referovat poínaje , tedy od data, kdy jsem nastoupil na uvolnné místo varhaníka kostela sv. Mikuláše. Na úvod uvedu nkolik fakt: chrámový sbor v tomto roce pravideln úinkoval jen na pohebních mších, nejvtší kesanské svátky Velikonoce zstaly prosty sborového zpvu, o Vánocích sbor provedl Koledy Karla Steckera, oprášené dva týdny ped Štdrým dnem! Pes výše uvedené jsem si byl vdom skutenosti, že je zde podhoubí bohaté hudební minulosti, z nhož mže pi správné závlaze a teplot nco vyrst. Vždy P. Antonín Láník zde roku 1949 založil stoosmnáctilenný dtský pvecký sbor. Šaratický chrámový sbor ml v sedmdesátých letech cca sto len, k tomu cca ticetilenný orchestr. Na zdejší fae se scházelo smycové kvarteto, jež mlo na repertoáru pedevším skladby vídeských klasik, mimo jiné i šestnáct smycových kvartet W. A. Mozarta! Bohatý byl také hudební archiv, který v roce 1956 obsahoval: 70 mší (36 latinských mší, 4 latinské mše pastorální, 7 mší eských, 13 eských mší vánoních, 10 zádušních mší), 26 vánoních opus, 55 Pange lingua, 30 mariánských sbor a písní, 35 graduale, 40 offertorií, 2 Te Deum, 12 sbor (Asperges me, Vidi aquam, Veni sancte Spiritus), 62 pohebních sbor, 18 velikononích sbor + dalších 11 rzných sborových skladeb. K tomu nutno dodat, že šaraticko-vážanská farnost mla v Žarošicích renomé nejlépe zpívajících moravských poutník. V prbhu let úinkoval Šaratický chrámový sbor pi pohbech, o Velikonocích a Vánocích. Vyvrcholením tohoto období byl na místní pomry významný poin, uspoádání koncertu duchovní hudby 15. ledna 2012 u píležitosti 60. narozenin zdejšího rodáka J. M. Mariana Rudolfa Kosíka, OPraem., opata kanonie premonstrát v Nové íši. Píznivý ohlas veejnosti ml na interprety úinky živé vody, proto i Velikonoce 2012 byly hudebn štdejší než v letech minulých. Od poloviny srpna 2012 byly zavedeny pravidelné pvecké zkoušky se sborem (realizované vždy ve stedu, v kostele sv. Mikuláše) z dvodu nácviku nového repertoáru k pohebním obadm: Kriste tys naše nadje Jiího Strejce, Vím, že mj Vykupitel žije Josefa Olejníka, Ave verum corpus Wolfganga Amadea Mozarta a Ave Maria díve pipisované Jacobu Arcadeltovi. V prbhu podzimu dále na kru v Šaraticích zaznlo Jesus bleibet meine Freude z Kantáty 147 Johanna Sebastiana Bacha, Air téhož autora, Vergin, tutto amor Francesco Durante, Bože, Bože píse novou (Biblická píse. 5) Antonína Dvoáka, Sonáta B dur,. 7, largo, allegro Benedetta Marcella, Žalm 51 Františka Ignáce Tmy, Aria, Hornpipe a Minuet Henry Purcella, Pie Jesu, op. 48, No. 4 Gabriela Fauré u píležitosti Památky všech vrných zemelých 12

13 a Chvalte radostn Krále Jeremiaha Clarka na Slavnost Krista Krále. V adventu byla provedena 1. píse adventní Adama Václava Michny z Otradovic. Na hudebním dní se podílel Šaratický chrámový sbor, sólisté a instrumentalisté: Blanka Robešová (mezzosoprán), Martina Tesáková (mezzosoprán), Kateina Jiráková (mezzosoprán), Kateina Dvoáková (alt), Olga Frydrychová (alt, tympány, triangl, paliky), Lenka Friesová (alt, píná flétna), Betislav Švehla (baryton), Antonín Paleek (bas), Kateina Paleková (housle, viola), Josef Paleek (klarinet, tympány), Karol Frydrych (varhany) a Jindich Švehla (trubka, dirigent). Rád bych touto cestou podkoval za podporu P. Marku Slatinskému i všem spolupracovníkm. Bez jejich sebezapení, obtavosti a vnitní kázn by dnes šaratický kr nebyl tím, ím je hudebn živým místem. Deo gratias. Karol Frydrych Vánoní koncert Pveckého sboru Gloria Krásný kulturní zážitek pinesl návštvníkm slavkovského farního kostela Nanebevzetí Pán koncert Pveckého sboru Gloria, který se uskutenil na svátek prvomuedníka sv. Štpána dne 26. prosince Posluchai si vyslechli pestrý program, který sestával ze skladeb všech hudebních epoch. Na koncertu zaznl gregoriánský chorál (Puer natus est ze 3. mše k Narození Pán), anonymní díla oslavující radostnou zvst zrození Ježíše Krista (Gaudete, Coventry Carol, Der Heiland ist geboren, Vy, pastuškové, Zvstování Pann Marii), koledy v úprav soudobých autor (Antonín Tuapský: Kyrie eleison, František Fiala: Jak jsi krásné, neviátko), vánoní písn autor naší (Ferdinand Norbert Seger: Christus nobis natus est, Adam Václav Michna z Otradovic: Vánoní rosika, Adam Václav Michna z Otradovic: Vánoní noc, Jií Janá: Zhru Valaši) i zahraniní provenience (Franz Xaver Gruber: Stille nacht, John Francis Wade: Adeste fideles). Dále byly provedeny technicky náronjší skladby renesanních autor (Giovanni Croce: Cantate Domino, Thomas Tallis: If Ye love me), jakožto i svtové hity artificiální tvorby (Johann Sebastian Bach: Jesus bleibet meine Freude, César Franck: Panis angelicus). Hodnocení Na prvním míst bych vyzdvihl dramaturgii koncertu, jež mla profesionální úrove. Je zejmé, že pi výbru repertoáru byl dán akcent nejen na posluchaskou vdnost, ale pedevším na hudební kvalitu. Výbornou si zaslouží rovnž program koncertu, krom pehledného výtu skladeb obsahoval také peklady pípadných cizojazyných text. Pvecký sbor Gloria nejprve interpretoval skladby a capella. K technicky nejnáronjším bezesporu patila fuga Christus natus nobis est a díla z období renesance: Cantate Domino (Žalm 13

14 96:1-2 Zpívejte Hospodinu píse novou) a If Ye love me (Jestliže m miluješ) obsahující polyfonii i homofonii, se kterými se tleso vypoádalo se ctí. Za varhanního doprovodu MDDr. Olgy Frydrychové nejlépe vyznl chorál Jesus bleibet meine Freude z Bachovy Kantáty 147. Píjemným zpestením bylo bezesporu vystoupení zpvaky MgA. Kateiny Jirákové v druhé polovin koncertu, která svým sólovým mezzosopránem vyplnila celý prostor chrámu. Nejvtším pekvapením koncertu pro mne byla zcela neznámá píse Zhru Valaši Jiího Janáe ( ), kantora z Lešné, která se na program koncertu dostala díky badatelským aktivitám muzikologa a sbormistra PS Gloria PhDr. Petra Hlaváka. Závr Koncert duchovní hudby nalezl u poslucha nadšený ohlas a pinesl interpretm zasloužené ovace. Se stejným programem vystoupil PS Gloria také v Buovicích, kde dokonalá akustika místního kostela pomohla klady zmínné ješt vyzdvihnout. Lze si jen pát, aby co nejvíce hudbymilovných spoluoban posílilo ady tlesa, které má renomé nejlepšího chrámového sboru v širokém okolí. Karol Frydrych Pvecký sbor Gloria ze Slavkova 14

15 Informace Nabídky Pozvání Pozvánka na valnou hromadu Drazí lenové jednoty Musica sacra, chci Vás tímto co nejsrdenji pozvat na valnou hromadu naší jednoty. Oficiáln je to nejvyšší orgán jednoty Musica sacra, který je naízený jejími stanovami. Zárove je to ale i jedinená píležitost se setkat, probrat spolen záležitosti naší jednoty, skrze výroní zprávy se o její innosti, hospodaení a uskutenných i plánovaných akcích a projektech dovdt více. Každý, každá z Vás máte možnost se k jednotlivým tématm vyjádit, vznést dotazy, pipomínky, podnty, a tak se na další innosti a smování naší jednoty podílet... Pi letošní valné hromad se také uskutení doplovací volby do pedsednictva a dozorí rady. Po oficiální ásti plynule pechází valná hromada do neoficiální, ale nemén podntné ásti, kdy se pi píjemném pohoštní naskýtá píležitost k osobním rozhovorm, setkáním a diskusím na rzná témata. Pro m, jako pedsedu, stejn jako pro leny pedsednictva, bude Vaše úast na valné hromad povzbuzením a podporou... Tším se! Willi Türk Srden zveme všechny leny i pátele jednoty Musica sacra na VALNOU HROMADU, která se bude konat dne 9. bezna 2013 v 9:30 hodin v sále ZUŠ se zamením na církevní hudbu (Brno, Smetanova 14). V rámci valné hromady probhnou volby do pedsednictva a do dozorí rady. Tšíme se na Vás! *** 15

16 Dne se sešlo na své pravidelné schzi pedsednictvo. Hlavními body jednání byly pípravy: - volební valné hromady, - akcí jednoty MS v r. 2013, - speciálního ísla Zpravodaje k 20. výroí innosti jednoty Musica sacra. *** Zájezd za varhanami se uskutení v sobotu Navštívíme kostely a zejména kry v Trpín, Olešnici a Obytov. Prosíme všechny zájemce, aby se pihlásili do Nezapomete nahlásit, zda máte zájem též o spolený obd. Bližší informace (as odjezdu a píjezdu autobusu, místo obdu) budou uveejnny v dubnovém ísle Zpravodaje. *** Letošní SBOROVÁNÍ (nesoutžní pehlídka chrámových sbor dosplých) se uskutení v poutním chrámu P. Marie Bolestné ve Sloupu v Moravskému Krasu. Spolené skladby budou pílohou dubnového ísla Zpravodaje a od bezna je najdete též na našich webových stránkách. Žádáme sbory, aby se v kancelái Musica sacra pihlásily (tel., poštou, em, osobn) do 20. kvtna Tšíme se na Vaši úast! *** Sestry klarisky v Brn-Sobšicích zvou po celý velikononí oktáv vždy v hod. na eské chorální nešpory. Bližší informace na *** Informace o letošním Velikononím festivalu duchovní hudby najdete na: *** 16

17 DKUJEME!!! V r jste na innost jednoty Musica sacra vnovali ,-- K dkujeme Vám. V této ástce jsou zahrnuty také dary tech z Vás, kteí nám na úet zaslali ástky ve výši až ,--. Dík patí též nejmenované právnické osob, která svým finanním darem podpoila naši vydavatelskou innost. Zárove Vás prosíme o další podporu, a to nejen finanní. Souástí tohoto ísla Zpravodaje je složenka výše daru je jen na Vás. Píjemcm ové podoby Zpravodaje je k dispozici bankovní úet uvedený v tiráži. Pán Bh zapla! Willi Türk a Svatava Baráková *** Uzávrka dalšího ísla je 31. bezna Budeme rádi, když nám pošlete své píspvky. Díky! Adresa vydavatele: MUSICA SACRA, Smetanova 14, Brno Tel.: , musicasacra@musicasacra.cz Návštvní dny: pondlí: hod. steda: , hod. pátek: hod. Bankovní spojení: SOB Poštovní spoitelna,. útu: /0300 Registrace Zpravodaje Musica sacra: MK R E Kížovka ešení tajenky z minulého ísla: VATIKÁNSKÝ KONCIL: 1. Advent, 2. Nazaret, 3. Baltazar, 4. Triola, 5. Mikuláš, 6. Roráty, 7. Michna, 8. Dórská, 9. Pikola, 10. Tichý, 11. Akord, 12. Baroko, 13. Cantabile, 14. Decibel, 15. CIC, 16. Koleda. Správnou tajenku nám zaslalo šestnáct luštitel: J. Matoušková, J. Kocrek, O. Doffek, E. Procházková, P. Janda, J. Hubert, M. Lakosilová, J. Lindr, K. Zouhar, J. Faktor, M. Bustová, Z. Štpánková, H. Kubíková, M. Šobáová, J. Bezdková a jeden ový (adresa je nám známa) anonym. Odmnu zasíláme paní Zdence Štpánkové. Tajenku tohoto ísla nám zašlete do

18 Rok narození P. Antonína Láníka. 2. MMXIII. 3. Hudební skladatel, varhaník v Ostrovaicích, první vedoucí Kabinetu duchovní hudby na JAMU. 4. Profesor Katedry liturgické teologie CMTF UP v Olomouci, jeden ze zakládajících len jednoty Musica sacra. 5. Vysoká, do dvou hrot vybíhající liturgická pokrývka hlavy katolických biskup. 6. Na.. jasná noc, bude mraz ješt moc. 7. Stedovké italské lidové duchovní zpvy. 8. Mešní bohoslužebná kniha. 9. Zakladatel jednoty Musica sacra. 10. Smycový nástroj. 11. Vydavatel zpvníku Plesy duchovní (Brno 1883). 12. Církevní stupnice: a, h, c, d, e, f, g, a. 13. Pední hudební historik, organolog, autor publikace: Struný pehled djin katolické chrámové hudby (Brno 1997). 14. Pvodní název asopisu Cyril. 15. Sídlo Diecézního archivu Biskupství brnnského. 16. Brnnský varhaník, dirigent Brnnského pveckého sdružení Foerster, editel Tíletého varhanního kursu Musica sacra ( ). 18 Karol Frydrych