, Koleopterologický, odonátologický a batrachologický průzkum na území PR Štěpán Úvod

Transkript

1 , Koleopterologický, odonátologický a batrachologický průzkum na území PR Štěpán Úvod Předmětem zoologického průzkumu bylo navázání na předešlé inventarizační průzkumy a pokračování v aktuální inventarizaci výskytu druhů vážek (Odonata), vodních brouků (Coleoptera) a obojživelníků (Amphibia) na území PR Štěpán. Zjištěná data v letošním roce byla v této zprávě srovnána s daty z předchozích inventarizačních průzkumů na území přírodní rezervace (PR) Štěpán. Na základě zjištěných dat v minulosti a v letošním roce byla také navržena vhodná managementová opatření ochrany přírody. Přírodní rezervace Štěpán leží na rozhraní obce Děhylov a města Ostravy, na pravém břehu řeky Opavy, v mapovacích čtvercích sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (PRUNER & MÍKA 1996). Z pohledu geomorfologického členění patří lokalita k provincii Západní Karpaty, soustavy Vněkarpatské sníženiny, podsoustavy Severní Vněkarpatské sníženiny, celku Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina a okrsku Děhylovská pahorkatina (DEMEK 1987). Lokalita leží v mírné teplé klimatické oblasti MT10 (QUITT 1971). Jde o původní rybník a mokřady s tůněmi v nivě řeky Opavy, obklopené fragmenty lužních lesů jilmových doubrav (Querco-Ulmetum) a mokřadními olšinami (Alnion glutinosae) v nadmořské výšce m n. m. a celkové výměře rezervace 45,24 ha (WEISSMANNOVÁ et al. 2004). Dle fytogeografického členění náleží území rezervace do fytogeografické oblasti mezofytikum a leží na rozhraní fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu Slezská pahorkatina, podokresu Opavská pahorkatina a fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum, fytogeografického okresu Ostravská pánev (SKALICKÝ 1988). Dle zoogeografického členění leží lokalita na území provincie listnatých lesů eurosibiřské podoblasti palearktické zoogeografické oblasti (BUCHAR 1983). Mokřad je tvořen rozsáhlými porosty rákosin svazu Phragmition communis, prostoupenými plochami vysokých ostřic svazu Caricion gracilis, přecházející v mokrou louku s druhy svazu Alopecurion pratensis a Arrhenatherion. Okraje rákosin lemují bažinné vrbové křoviny svazu Salicion cinereae. Na hladině rybníka jsou hojná společenstva asociace Trapetum natantis s kotvicí plovoucí (Trapa natans), leknínem bělostným (Nymphaea candida), dále společenstvem asociace Salvinio-Spirodeletum s kriticky ohroženou nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) a stulíkem žlutým (Nuphar lutea) a také asociace Utricularietum australis (WEISSMANNOVÁ et al. 2004). Součástí rezervace je tůň s plovoucím stulíkem žlutým (Nuphar lutea), voďankou žabí (Hydrocharis morsus ranae) a se společenstvem šťovíku koňského (Rumex hydrolapathum) (fotografie č. 7 a 8). První souvislý a ucelený průzkum vážek na území PR Štěpán publikoval DOLNÝ et al. (2001). Tento průzkum probíhal v letech a na území PR bylo zjištěno celkem 31 druhů vážek. Průzkumem vážek v letech 2001 a 2002 (JEZIORSKI 2001, 2002) bylo zjištěno celkem 32 druhů vážek (JEZIORSKI 2002). První souvislý a ucelený průzkum vodních brouků na území PR Štěpán byl proveden v letech 2001 a 2002 (JEZIORSKI 2001, 2002). Během těchto dvou let průzkumu bylo celkem zjištěno 62 taxonů vodních brouků (JEZIORSKI 2002). První souvislý a ucelený průzkum obratlovců na území PR Štěpán byl proveden v letech (FORAL 1996). V rámci tohoto průzkumu bylo zjištěno na území PR Štěpán 10 taxonů obojživelníků. Na tento průzkum navázal průzkum TOMANA (2001), který však nepokryl celou sezónu a vzhledem k tomu byly zjištěny pouze 4 druhy. V roce 2004 byl proveden

2 botanický a zoologický průzkum (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004) během kterého bylo zjištěno 10 taxonů obojživelníků. V PR Štěpán bylo všemi dosavadními výzkumy obojživelníků (FORAL 1996, TOMAN 2001, PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004) dosud zjištěno 12 taxonů obojživelníků. Metodika a materiál Inventarizační průzkumy výše uvedených studovaných skupin jsem prováděl podle metodik použitých při předešlých průzkumech v předchozích letech, aby získaná data byla porovnatelná. Inventarizační entomologický průzkum jsem prováděl podle metodiky uvedené v průzkumech JEZIORSKÉHO (2001, 2002) a inventarizační batrachologický průzkum jsem prováděl podle metodiky uvedené v průzkumu FORALA (1996) a JEZIORSKÉHO (2007, 2008). Použité metodiky jsou standardní a srovnatelné s metodikami HANELA (1995), KOLEČEKA et al. (2009), KRÁSENSKÉHO (2009) a FISCHERA (2009). Inventarizační výzkum vážek, vodních brouků a obojživelníků jsem v letošním roce uskutečnil celkem 18x (23. III., 28. III., 6. IV., 15. IV., 27. IV., 12. V., 15. V., 27. V., 30. V., 5. VI., 10. VI., 28. VI., 8. VII., 14. VIII., 9. X., 17. X. a 19. X. 2010), kdy jsem sledované území PR Štěpán navštívil víceméně v pravidelných časových intervalech. A to tak, aby byl zachycen výskyt vážek a vodních brouků především ve stadiu dospělců a v případě obojživelníků hlavně v období rozmnožování. Průzkumy studovaných skupin jsem prováděl na odlišných mokřadních biotopech, aby byla zachycena, co možná nejvyšší druhová rozmanitost a pokud to bylo možné i relativní početnost. Inventarizace obojživelníků v podvečerních a nočních hodinách dne 12. V byla provedena s Mgr. A. Czernikem. Dospělce vážek jsem lovil běžným typem entomologické síťky, a to jak nad vodní hladinou, tak nad břehovými porosty. Ale také na místech vzdálených od vodních mokřadů jako např. na okolních cestách, okrajích lesa a mokřadních loukách. Larvy vážek a dospělce vodních brouků jsem lovil kruhovou hydrobiologickou síťkou podél břehů na ponořených částech vegetace, dále mezi kořeny keřů a stromů sahajících do vody a také se svrchní vrstvy substrátu dna. Některé druhy vodních brouků byly vyplavovány vodou z vlhkého bahna na břehu nebo vyšlapovány z vlhkého substrátu. Vedle entomologické a hydrobiologické síťky byl materiál studovaných skupin získáván také pomocí síta ve tvaru polokoule o průměru 20 cm s velikostí ok do 1 mm. Svlečky vážek byly sbírány individuálně na vegetaci kolem břehů. Determinace dospělců vážek by byla v případě potřeby provedena podle prací, které publikovali ASKEW (1988) a WENDLER & NÜß (1994). Larvy a svlečky vážek byly určovány podle publikací, které uveřejnili ASKEW (1988), HEIDEMANN & SEIDENBUSCH (1993) a ZELENÝ (1980). K determinaci dospělců vodních brouků byly použity následující práce: GALEWSKI (1990), GALEWSKI & TRANDA (1978) a NILSSON & HOLMEN (1995). Nomenklatura a systém vážek je podle JEZIORSKÉHO (1998). Nomenklatura a systém vodních brouků je podle katalogu vodních brouků České republiky (BOUKAL et al. 2007). Obojživelníci byli určováni jak vizuálně s pomocí odchytů do rukou nebo síťky ze břehů, případně při brodění ve vysokých holinkách podél břehů a na mělčinách, tak podle hlasových projevů. Determinace snůšek vajíček a larev obojživelníků byly provedeny podle následujících prací: MAŠTERA (2008a, b), ZAVADIL & LEYPOLD (1984) a ZWACH (1990). Výsledky a diskuse V následujících přehledech (Tab. č. 1, 2 a 3) uvádím všechny zjištěné taxony vážek a vodních brouků z dosud zpracovaného materiálu získaného v letech 2001, 2002 a 2010 a z předešlého 2

3 výzkumu a zjištěné taxony obojživelníků z letošního průzkumu a předešlými výzkumy. U většiny vodních brouků určených pouze do rodu je k druhové determinaci zapotřebí u velké části materiálu provést preparaci pohlavních orgánů. Přehled bude doplněn o druhy po celkové determinaci. V rámci čeledí jsou pro větší přehlednost jednotlivé druhy seřazeny abecedně. Tabulka č. 1: Přehled zjištěných druhů vážek (Odonata) v PR Štěpán Druh / rok výzkumu Podřád: Zygoptera Calopterygidae Calopteryx splendens (Harris, 1782) X X X / Lestidae Lestes sponsa (Hansemann, 1823) X X X X Lestes virens vestalis Rambur, 1842 / X / X Lestes viridis (Vander Linden, 1825) X / X X Sympecma fusca (Vander Linden, 1820) X X / / Platycnemididae Platycnemis pennipes (Pallas, 1771) X X X X Coenagrionidae Coenagrion puella (Linnaeus, 1758) X X X X Coenagrion pulchellum (Vander Linden, 1825) X / / X Enallagma cyathigerum (Charpentier, 1840) X / X X Erythromma najas (Hansemann, 1823) X X X X Erythromma viridulum (Charpentier, 1840) / X X X Ischnura elegans (Vander Linden, 1820) X X X X Ischnura pumilio (Charpentier, 1825) X / X / Podřád: Anisoptera Aeshnidae Aeshna affinis Vander Linden, 1820 / / X X Aeshna cyanea (O. F. Müller, 1764) X X X X Aeshna grandis (Linnaeus, 1758) X X X / Aeshna isoceles (O. F. Müller, 1767) X / X / Aeshna mixta Latreille, 1805 X X X X Anax imperator Leach, 1815 X X X X Anax parthenope (Sélys, 1839) X / X / Brachytron pratense (O. F. Müller, 1764) X / / / Corduliidae Cordulia aenea (Linnaeus, 1758) X / X / Somatochlora flavomaculata (Vander Linden, 1825) X / X X Somatochlora metallica (Vander Linden, 1825) X X X X Libellulidae Crocothemis erythraea (Brullé, 1832) / X / / Leucorrhinia pectoralis (Charpentier, 1840) (SO) X / / / Libellula depressa Linnaeus, 1758 X X X X Libellula quadrimaculata Linnaeus, 1758 X X X X Orthetrum albistylum (Sélys, 1848) X / X / Orthetrum cancellatum (Linnaeus, 1758) X X X X Sympetrum danae (Sulzer, 1776) X / X / Sympetrum flaveolum (Linnaeus, 1758) X / X / Sympetrum sanguineum (O. F. Müller, 1764) X X X X 3

4 Sympetrum striolatum (Charpentier, 1840) X / X / Sympetrum vulgatum (Linnaeus, 1758) X X X X Celkem druhů (35) Vysvětlivky: X..druh zjištěn, /... druh nezjištěn; zvláště chráněný druh živočicha kriticky ohrožený (KO), silně ohrožený (SO), ohrožený (O) Tabulka č. 2: Přehled zjištěných taxonů vodních brouků (Coleoptera) v PR Štěpán Taxon / rok výzkumu Podřád: Adephaga Haliplidae Haliplus sp. X X X Peltodytes caesus (Duftschmid, 1805) / / X Noteridae Noterus clavicornis (De Geer, 1774) X X X Noterus crassicornis (O. F. Müller, 1776) X X X Dytiscidae Acilius canaliculatus (Nicolai, 1822) X X X Acilius sulcatus (Linnaeus, 1758) X X X Agabus affinis (Paykull, 1798) X / X Agabus bipustulatus (Linnaeus, 1767) X X X Agabus paludosus (Fabricius, 1801) / X X Agabus undulatus (Schrank, 1776) X X X Agabus sturmii (Gyllenhal, 1808) / / X Colymbetes fuscus (Linnaeus, 1758) X X X Liopterus haemorrhidalis (Fabricius, 1787) X X X Dytiscus marginalis Linnaeus, 1758 X X X Graphoderus austriacus (Sturm, 1834) / X / Graphoderus cinereus (Linnaeus, 1758) X X X Graptodytes pictus (Fabricius, 1787) X X X Hydaticus continentalis J. Balfour-Browne, 1944 X / / Hydaticus seminiger (De Geer, 1774) X X X Hydaticus transversalis (Pontoppidan, 1763) / / X Hydroglyphus geminus (Fabricius, 1792) X X X Hydroporus angustatus Sturm, 1835 X X X Hydroporus incognitus Sharp, 1869 / X / Hydroporus memnonius Nicolai, 1822 X X X Hydroporus neglectus Schaum, 1845 X X X Hydroporus palustris (Linnaeus, 1761) X X X Hydroporus planus (Fabricius, 1781) X X X Hydroporus rufifrons (O.F.Müller, 1776) / X / Hydroporus umbrosus (Gyllenhal, 1808) X X / Hygrotus decoratus (Gyllenhal, 1810) X X X Hygrotus impressopunctatus (Schaller, 1783) X X X Hygrotus inaequalis (Fabricius, 1776) X X X Hygrotus versicolor (Schaller, 1783) X X / Hyphydrus ovatus (Linnaeus, 1761) X X X Ilybius ater (De Geer, 1774) X X X Ilybius fenestratus (Fabricius, 1781) X X / Ilybius fuliginosus (Fabricius, 1792) X X / Ilybius quadriguttatus (Lacordaire, 1835) / X X 4

5 Laccophilus hyalinus (De Geer, 1774) X X X Laccophilus minutus (Linnaeus, 1758) X X X Platambus maculatus (Linnaeus, 1758) X X X Rhantus grapii (Gyllenhal, 1808) / / X Rhantus suturalis (MacLeay, 1825) X X X Suphrodytes dorsalis (Fabricius, 1787) / X X Podřád: Polyphaga Hydraenidae Hydraena sp. X X X Limnebius atomus (Duftschmid, 1805) X X X Limnebius papposus Mulsant, 1844 X X X Spercheidae Spercheus emarginatus (Schaller, 1783) X X / Hydrochidae Hydrochus sp. / X X Helophoridae Helophorus aquaticus (Linnaeus, 1758) X X X Helophorus granularis (Linnaeus, 1761) X X X Helophorus spp. X X X Hydrophilidae Anacaena globulus (Paykull, 1798) / X X Anacaena lutescens (Stephens, 1829) X X X Berosus sp. / X / Coelostoma orbiculare (Fabricius, 1775) / X X Cymbiodyta marginella (Fabricius, 1792) X / X Enochrus affinis (Thunberg, 1794) X X X Enochrus quadripunctatus (Herbst, 1797) / X X Enochrus testaceus (Fabricius, 1801) X X X Helochares obscurus (Müller, 1776) X X X Hydrobius fuscipes (Linnaeus, 1758) X X X Hydrochara caraboides (Linnaeus, 1758) X X X Hydrochara flavipes (Steven, 1808) / / X Laccobius sp. X X X Dryopidae Dryops sp. X X / Heteroceridae Heterocerus sp. X X / Celkem taxonů (67) Vysvětlivky: X..taxon zjištěn, /.. taxon nezjištěn Tabulka č. 3: Přehled zjištěných taxonů obojživelníků (Amphibia) v PR Štěpán Taxon / rok výzkumu Řád: Caudata Salamandridae Lissotritron vulgaris (Linnaeus, 1758) - čolek obecný (SO) X X X X Triturus cristatus (Laurenti, 1768) - čolek velký (SO) X / / X Řád: Anura Bombinatoridae 5

6 Bombina bombina (Linnaeus, 1761) - kuňka obecná (SO) X X X X Bombina bombina x B. variegata - kříženec k. obecné a k. žlutobřiché / / / X Bufonidae Bufo bufo (Linnaeus, 1758) - ropucha obecná (O) X / X X Pseudepidalea viridis (Laurenti, 1768) - ropucha zelená (SO) X / X / Hylidae Hyla arborea (Linnaeus, 1758) - rosnička zelená (SO) X X X X Ranidae Pelophylax kl. esculentus (Linnaeus, 1758) - skokan zelený (SO) X X X X Pelophylax ridibundus (Pallas, 1771) - skokan skřehotavý (KO) / / X X Rana arvalis (Nilsson, 1842) - skokan ostronosý (KO) X / X X Rana dalmatina (Bonaparte, 1840) - skokan štíhlý (SO) X / X X Rana temporaria Linnaeus, skokan hnědý X / X X Celkem taxonů (12) Vysvětlivky: X..taxon zjištěn, /... taxon nezjištěn; zvláště chráněný druh živočicha kriticky ohrožený (KO), silně ohrožený (SO), ohrožený (O) Během letošního inventarizačního výzkumu v PR Štěpán jsem zjistil výskyt 87 taxonů ze studovaných skupin (viz Tab. č. 1, 2 a 3), a to 21 druhů vážek, 55 taxonů vodních brouků a 11 taxonů obojživelníků. Během všech dosavadních průzkumů byl na sledovaném území dosud zjištěn výskyt 114 taxonů ze studovaných skupin, a to 35 druhů vážek, 67 taxonů vodních brouků a 12 taxonů obojživelníků. Letošní průzkum byl ovlivněn velice nepříznivým jarním počasím, jak květen, tak červen byl srážkově nadprůměrný s malým počtem slunných dnů. Vážky (Odonata) a vodní brouci (Coleoptera) Prezentované výsledky navazují na výsledky prováděných průzkumů v letech (DOLNÝ et al. 2001) a 2001, 2002 (JEZIORSKI 2002), s kterými jsou porovnávány. Přestože výzkum v rezervaci PR Štěpán byl už prováděn v průběhu 5 sezón a většina druhů byla již zjištěna, mnohé druhy mohly uniknout pozornosti. V mnohých případech půjde o vzácnější druhy nebo o druhy, jejichž kvantita populace byla v průběhu výzkumu velice nízká, vzhledem k např. klimatickým podmínkám, kolísání populační hustoty v průběhu několika let atd. Během letošního inventarizačního výzkumu vážek a vodních brouků jsem na lokalitě PR Štěpán zjistil výskyt 76 taxonů, a to 21 druhů vážek a 55 taxonů vodních brouků (viz Tab. č. 1 a č 2). Počet zjištěných druhů není konečný vzhledem k části dosud nezpracovaného materiálu a několika druhů určených pouze do rodu. Pro srovnání jsem během inventarizačních výzkumů vážek a vodních brouků v letech na lokalitě PR Štěpán zjistil výskyt 94 taxonů (JEZIORSKI 2002) z předmětných skupin (v roce 2001 celkem 71 taxonů, v roce 2002 celkem 88 taxonů), a to 32 druhů vážek (20, 29) a 62 taxonů vodních brouků (51, 59). Průzkumem vážek na lokalitě v letech bylo zjištěno celkem 31 druhů vážek (DOLNÝ et al. 2001). Všemi dosavadními průzkumy vážek a vodních brouků byl zjištěn výskyt 102 taxonů, a to 35 druhů vážek a 67 taxonů vodních brouků. Počet zjištěných druhů není konečný vzhledem k části dosud nezpracovaného materiálu a několika druhů určených pouze do rodu. Celková druhová rozmanitost vážek na lokalitě je velká. Co se týče početnosti jednotlivých populací v letošním roce, tak dominantní druhy na rybníku jsou z podřádu Zygoptera Coenagrion puella, Erythromma viridulum a Ischnura elegans a z podřádu 6

7 Anisoptera jsou to Libellula quadrimaculata, Sympetrum sanguineum a S. vulgatum, ostatní druhy byly zjištěny ve většině případech nehojně až jednotlivě. Letošním výzkumem vážek nebyl oproti vlastním průzkumům v letech 2001 a 2002 (JEZIORSKI 2002) potvrzen výskyt 10 druhů vážek (Calopteryx splendens, Sympecma fusca, Ischnura pumilio, Aeshna grandis, A. isoceles, Anax parthenope, Cordulia aenea, Crocothemis erythraea, Orthetrum albistylum a Sympetrum striolatum). Přesto je výskyt všech nepotvrzených druhů na lokalitě velice pravděpodobný a jejich opětovné potvrzení lze očekávat v následujících průzkumech. Letošní průzkum byl ovlivněn velice nepříznivým jarním počasím, jak květen, tak červen byl srážkově nadprůměrný s malým počtem slunných dnů. Na rybníku a na okolních mokřadech byla po dlouhou dobu velice zvýšena hladina vody, která znemožňovala v první polovině roku získání reprezentativních výsledků. Letošním průzkumem nebyl na lokalitě zjištěn nový druh vážky. Nicméně je možný výskyt i několika dalších druhů vážek jako např. Lestes barbarus (FABRICIUS, 1798), Lestes dryas KIRBY, 1890, Pyrrhosoma nymphula (SULZER, 1776), Leucorrhinia rubicunda (LINNAEUS, 1758) a dalších. Zjištění šídlatek rodu Lestes je velice pravděpodobné na mokřadních loukách v západní části rezervace a v mokřadech v severní části rybníka Štěpán. Šidélko Pyrrhosoma nymphula může být zjištěno v okolí kanálů tekoucích kolem vlastního rybníka a na mokřadních loukách v západní části rezervace. Vyskyt druhu Leucorrhinia rubicunda je možný na tůni Bezedný v JV části rezervace a na mokřadech v severní části rybníka. Ze všech dosud zjištěných vážek na lokalitě všemi dosavadními průzkumy patří k nehojně se vyskytujícím až vzácnějším druhům následující Lestes virens vestalis, Sympecma fusca, Coenagrion pulchellum, Erythromma viridulum, Ischnura pumilio, Aeshna affinis, A. isoceles, Anax parthenope, Brachytron pratense, Cordulia aenea, Somatochlora flavomaculata, Crocothemis erythraea, Leucorrhinia pectoralis, Orthetrum albistylum, Sympetrum danae, S. flaveolum a S. striolatum. Z výše uvedených druhů pouze Leucorrhinia pectoralis (CHARPENTIER, 1825) patří ke zvláště chráněným druhům živočichů, nicméně tento druh letošním průzkumem nebyl zjištěn. Celková druhová rozmanitost vodních brouků na lokalitě je relativně velká a mnohé druhy budou do seznamu přiřazeny po komplexní determinaci nasbíraného materiálu a také následujícími průzkumy v příštích letech. Celková druhová rozmanitost vodních brouků byla vysoká především na mokřadních biotopech v severní části rybníka a v zatopených depresích mokřadních luk v západní části rezervace. Druhová rozmanitost vlastního rybníka s kolmými a zastíněnými břehy bez břehového porostu sahajícího do vody je naopak nízká. Z letošního zpracovaného materiálu byli zjištěni zástupci následujících čeledí podřádu Adephaga: Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae a z podřádu Polyphaga zástupci čeledí Hydraenidae, Helophoridae, Hydrochidae a Hydrophilidae. Letošním průzkumem nebyl potvrzen výskyt zástupců čeledí Spercheidae, Dryopidae a Heteroceridae. Na lokalitě je možný výskyt zástupců také čeledi Gyrinidae, a to na vlastním rybníku s mokřady a zástupců čeledi Elmidae v potoce napájející rybník Štěpán. Letošním výzkumem vodních brouků nebyl oproti vlastním průzkumům v letech 2001 a 2002 (JEZIORSKI 2002) potvrzen výskyt u 12 taxonů vodních brouků (Graphoderus austriacus, Hydaticus continentalis, Hydroporus incognitus, H. rufifrons, H. umbrosus, Hygrotus versicolor, Ilybius fenestratus, I. fuliginosus, Spercheus emarginatus, Berosus sp., Drops sp. a Heterocerus sp.). Ve většině případech jde o druhy vzácnější a výskyt všech nepotvrzených druhů na lokalitě je velice pravděpodobný a jejich opětovné potvrzení lze očekávat v následujících průzkumech. Letošním výzkumem byl oproti všem předešlým průzkumům zjištěn výskyt dalších 5 nových druhů, a to následujících Peltodytes caesus, Agabus sturmii, Hydaticus 7

8 transversalis, Rhantus grapii a Hydrochara flavipes. Z nově zjištěných druhů patří Hydaticus transversalis, Rhantus grapii a Hydrochara flavipes k vzácnějším druhům. Ze všech dosud zjištěných vodních brouků na lokalitě všemi dosavadními průzkumy patří k nehojně se vyskytujícím až vzácnějším druhům následující např. Acilius canaliculatus, Agabus affinis, Copelatus haemorrhoidalis, Graphoderus austriacus, Hydaticus continentalis, H. transversalis, Hydroporus incognitus, H. memnonius, H. neglectus, H. rufifrons, H. umbrosus, Hygrotus decoratus, Rhantus grapii,suphrodytes dorsalis, Spercheus emarginatus, Berosus sp. a Dryops sp. Obojživelníci (Amphibia) Během inventarizačních průzkumů obojživelníků v letech , 2001, 2004 a 2010 byl na lokalitě PR Štěpán zjištěn výskyt 11 taxonů obojživelníků (v letech celkem 10 taxonů (FORAL 1996), v roce 2001 celkem 4 druhy (TOMAN 2001), v roce 2004 celkem 10 taxonů (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004) a v letošním roce 2010 celkem 11 taxonů). Zjištění následujících 3 druhů obojživelníků je velmi pravděpodobné: Mesotriton alpestris a Pelophylax lessonae. Čolek obecný Lissotriton vulgaris (Linnaeus, 1758) (SO) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996), ale i následujícími průzkumy v letech 2001 (TOMAN 2001) a 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Na území rezervace byl zjišťován jednotlivě. Dne 28. III byl zjištěn 1 samec v příkopě vedle pole v severní části ochranného pásu rezervace. Dne 6. IV. a 15. V byl zjištěn 1 samec v zatopené luční depresi v SZ části rezervace (louka Malý Žabinec) a dne 27. IV byl zjištěn 1 samec v lučním kanálu na téže louce Malý Žabinec. Poznámka: Čolek horský Mesotriton alpestris (Laurenti, 1768) (SO) Na sledované lokalitě dosud nezjištěn, ale prokázání výskytu tohoto druhu je pravděpodobné, zvláště v zatopených depresích, příkopech a kanálech s chladnější vodou v západní části rezervace. Čolek velký Triturus cristatus (Laurenti, 1768) (SO) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996), ale následujícími průzkumy v letech 2001 (TOMAN 2001) a 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004) tento výskyt nebyl potvrzen. Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Dne 6. IV byla zjištěna 1 subadultní samice v zatopené luční depresi v SZ části rezervace (louka Malý Žabinec). V tůni Bezedný byli dne 30. V zjištěni 2 adultní samci a dne 5. VI také 2 adultní samci a 1 adultní samice. Druh se na lokalitě určitě vyskytuje na více místech, ale velice těžko se zjišťuje v hlubších místech zarostlých rostlinstvem. Kuňka obecná Bombina bombina (Linnaeus, 1761) (SO) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996), ale i následujícími průzkumy v letech 2001 (TOMAN 2001) a 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Dne 12. V při podvečerním a nočním monitoringu bylo podle hlasových projevů zjištěno cca 20 samců 8

9 v severozápadním mokřadu rybníka Štěpán a 3 ozývající se samce v příkopě vedle pole v severní části ochranného pásu rezervace. Zde byli také zjištěni 2 samci vizuálně. V severozápadním mokřadu rybníka Štěpán byli podle hlasových projevů dne 5. VI zjištěni 4 samci a dne 27. V samců. Dne 27. V byli podle hlasových projevů zjištěni 3 samci v mokřadu za železničním náspem a 2 samci v zatopeném lese v JZ části rezervace. Tento druh se na území rezervace vyskytuje na řadě míst. Ve většině případech byl zjišťován pouze podle hlasových projevů samců. Kříženec kuňky obecné a kuňky žlutobřiché Bombina bombina x B. variegata Tento taxon nebyl z území PR Štěpán předešlými průzkumy (FORAL 1996, TOMAN 2001, PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004) uváděn. Letošním výzkumem byl výskyt taxonu na lokalitě prokázán. Dne 6. IV byl zjištěn 1 ex. v příkopě vedle pole v severní části ochranného pásu rezervace. Jedinec vykazoval znaky obou druhů kuněk, nicméně fenotypově měl blíže ke kuňce žlutobřiché. Na jiných místech rezervace nebyli další kříženci zjištěni. Ropucha obecná Bufo bufo (Linnaeus, 1758) (O) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996). Průzkumem v roce 2001 (TOMAN 2001) nebyl zjištěn, ale jeho výskyt byl potvrzen v roce 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Dne 23. III byl zjištěn 1 samec poblíž železničního přejezdu na pěšině vedoucí po severní hrázi rybníka. Dne 6. IV byli slyšeni a posleze nalezeni 4 samci ropuchy obecné v hromadném amplexu s větší samici skokana skřehotavého v mělkém kanálu poblíž tůně Bezedný. Dne 12. V byla zjištěna 1 adultní samice na lesní pěšině v SZ části rezervace. Na lokalitě nebyly zjištěny snůšky ani rozmnožující se ropuchy obecné. Ropucha zelená Pseudepidalea viridis (Laurenti, 1768) (SO) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996). Průzkumem v roce 2001 (TOMAN 2001) nebyl zjištěn, ale jeho výskyt byl potvrzen v roce 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem nebyl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Druh v současné době nemá na lokalitě nejvhodnější podmínky pro rozmnožování, nicméně potvrzení druhu můžeme očekávat např. v zatopených depresích mokřadních luk v západní části rezervace, kde louky hraničí s občas zaplaveným polem. Rosnička zelená Hyla arborea (Linnaeus, 1758) (SO) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996), ale i následujícími průzkumy v letech 2001 (TOMAN 2001) a 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Při podvečerním a nočním monitoringu dne 12. V bylo zjištěno cca 40 vokalizujících samců na vlastním rybníku Štěpán. Hlasy rosniček zelených byly zaznamenýny ze břehů podél celého rybníku. Rozmnožování rosniček na lokalitě nebylo pozorováno a ani subadultní jedinci nebyli zjištěni. Skokan skřehotavý Pelophylax ridibundus (Pallas, 1771) (KO) Druh nebyl zjištěn na lokalitě průzkumem v letech (FORAL 1996) a ani průzkumem v roce 2001 (TOMAN 2001). Druh byl prvně zjištěn na lokalitě až v roce 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). 9

10 Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Dne 6. IV byla zjištěna v mělkém kanálu poblíž tůně Bezedný 1 velká adultní samice v hromadném amplexu se 4 samci ropuchy obecné. Dne 27. IV bylo zjištěno v mokřadu v severní části rybníka Štěpán cca 30 ex. Jedinci byli zjištěni převážně podle hlasových projevů samců v populaci skokana zeleného. Dne 12. V bylo zjištěno na mokřadech rybníka Štěpán, převážně v jeho severní části, cca 30 ozývajících se samců. Dva adultní exempláři byli pozorováni při břehu u severní hráze. V severní části rybníka bylo zjištěno, převážně podle hlasových projevů samců, dne 27. V cca 10 ex. a dne 5. VI také cca 10 ex. Skokan skřehotavý společně se skokanem zeleným patří k nejpočetnějších obojživelníkům na lokalitě. Nicméně populace skokana skřehotavého je na lokalitě měně početná než u skokana zeleného. Na území rezervace byla zjištěna místa hromadného paření tohoto skokana a to převážně v severní části rybníka Štěpán. Skokan zelený Pelophylax kl. esculentus Linnaeus, 1758 (SO) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996), ale i následujícími průzkumy v letech 2001 (TOMAN 2001) a 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Na lokalitě se vyskytuje smíšená populace kleptonu Pelophylax kl. esculentus a druhu Pelophylax ridibundus. Na lokalitě byly pozorovány místa hromadného páření. Rozmnožování obou taxonů probíhalo ve většině případech na různých mělčinách vlastního rybníka Štěpán, a to převážně v jeho severních a severozápadních částech. V těchto částech bylo několik míst hromadného páření, které bylo možné zjistit podle hlasových projevů samců. Na mokřadní louce Malý Žabinec byli dne 15. IV zjištěni 2 subadultní ex. v zatopené luční depresi. Na stejném místě dne 27. IV bylo zjištěno cca 20 subadultních ex. a dalších cca 30 ex. bylo zjištěno podle hlasových projevů samců v JZ části rybníka Štěpán. Při podvečerním a nočním monitoringu bylo dne 12. V zjištěno podle hlasových projevů cca 70 ex. samců, kteří se ozývali z různých typů mokřadů nacházejících se v severních, severozápadních a jihozápadních místech rybníka Štěpán. Dne 27. V bylo v severních částech rybníka podle hlasových projevů zjištěno cca 50 ex. samců. Mimo vlastní rybník Štěpán se adultní skokani zelení vyskytovali jen zřídka. Ve většině případech šlo o subadultní jedince. Např. dne 30. V bylo zjištěno cca 20 subadultních ex. na tůni Bezedný. Skokan zelený patří na lokalitě k nějhojnějšímu druhu nejen skokana, ale všech taxonů žab. Velikost jeho populace můžeme odhadovat řádově na stovky jedinců. Populace zeleně zbarvených skokanů je na lokalitě stabilní a nachází zde příznivé podmínky pro rozmnožování. Poznámka: Skokan krátkonohý Pelophylax lessonae (Camerano, 1882) (SO) Na sledované lokalitě dosud nezjištěn, ale výskyt tohoto druhu je velice pravděpodobný, zvláště v místech výskytu skokana skřehotavého a skokana zeleného. Skokan ostronosý Rana arvalis (NILSSON, 1842) (KO) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996). Průzkumem v roce 2001 (TOMAN 2001) nebyl zjištěn, ale jeho výskyt byl potvrzen v roce 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Dne 28. III byly zjištěny 3 snůšky v tůni Bezedný v JV části rezervace a 1 ex. v příkopě vedle pole v severní části ochranného pásu rezervace. Dne 25. III bylo zjištěno cca 50 vokalizujících samců v JZ části rezervace za železničním náspem (CZERNIK in litt. 2010). 10

11 Skokan štíhlý Rana dalmatina (BONAPARTE, 1840) (SO) Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996). Průzkumem v roce 2001 (TOMAN 2001) nebyl zjištěn, ale jeho výskyt byl potvrzen v roce 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. V zatopené luční depresi na louce Malý Žabinec byly zjištěny 3 snůšky dne 28. III. 2010, 5 snůšek dne 6. IV. 2010, 3 snůšky dne 15. IV a zbytek 1 snůšky dne 27. IV V tůni Bezedný bylo zjištěno 19 snůšek dne 28. III a 31 snůšek dne 6. IV Druh byl na lokalitě zjištěn pouze na základě determinace snůšek. Na základě zjištěného počtu snůšek je skokan štíhlý na území rezervace zřejmě nejhojněji se vyskytující druh z hnědě zbarvených skokanů. Skokan hnědý Rana temporaria Linnaeus, 1758 Druh byl na lokalitě zjištěn průzkumem v letech (FORAL 1996). Průzkumem v roce 2001 (TOMAN 2001) nebyl zjištěn, ale jeho výskyt byl potvrzen v roce 2004 (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004). Letošním výzkumem byl výskyt druhu na lokalitě prokázán. Dne 23. III zjištěn 1 samec na břehu tůně Bezedný v JV části rezervace. Dne 28. III byla zjištěna 1 snůška na mělčině břehu v severním rohu vlastního rybníka a téhož dne byl podle hlasu zjištěn 1 samec v mokřadu poblíž tůně Bezedný. Na území rezervace nebyla zjištěna místa hromadného paření tohoto skokana. Dle množství zjištěných jedinců a snůšek patří skokan hnědý k nejméně početnému hnědě zbarvenému skokanu v PR. Druhová rozmanitost obojživelníků na území rezervace je srovnatelná s předešlými průzkumy v letech , 2001 a Byly potvrzeny všechny taxony zjištěné dřívějšími průzkumy a navíc byl zjištěn nový taxon, a to kříženec kuňky obecné a kuňky žlutobřiché Bombina bombina x B. variegata. Vzhledem k tomu, že v předešlých průzkumech scházejí téměř jakékoliv informace o počtech jednotlivých taxonů, lze jen těžko odhadovat vývojový trend jejich populací za poslední období. Rozmnožování v sledované rezervaci bylo potvrzeno zjištěním juvenilních jedinců nebo pářících se dospělců u Pelophylax kl. esculentus a P. ridibundus a zjištěním snůšek u Rana arvalis, R. dalmatina a R. temporaria. Zbylé druhy byly zjištěny pouze na základě dospělých jedinců, nicméně rozmnožování je velice pravděpodobné u všech ostatních zjištěných druhů. Zvláště pak u Hyla arborea a Bombina bombina, které byly zjištěny v několika desítkách jedinců samců. Nejpočetnější populace na lokalitě mají Pelophylax kl. esculentu a P. ridibundus, zatímco kříženec kuňek Bombina bombina x B. variegata, Rana temporaria, Bufo bufo, Lissotritron vulgaris a Triturus cristatus byli zjištěni v jednom jedinci nebo několika málo jedinců. Doporučení V současné době představuje PR Štěpán velice hodnotný a rozsáhlý mokřad s celou řadou odlišných mokřadních biotopů, na kterých se vyskytuje řada vzácných druhů vodních živočichů v početných a stabilních populacích. Vzhledem k tomu je nutno pokračovat v takové ochraně a managementu rezervace jaká byla zajištěna do současné doby. Hlavním příčinou tohoto cenného stavu vlastního rybníka a jeho blízkého okolí je skutečnost, že rybník není intenzivně využíván k chovu ryb. Přírodní rezervace není přímo negativné ovlivňována lidskou činností, nicméně je hojně navštěvována turisty, cyklisty a rekreanty z nedaleké chatové osady, kteří rezervaci zatěžují ponechanými odpadky. Bylo by vhodné v jarním 11

12 období, než lokalita zaroste vegetací, zajistit uklizení těchto odpadků hlavně podél hráze, ale i v dalších částech rezervace. Pro vážky a vodní brouky je důležitým faktorem také světlo. V budoucnu bude nutné odstranit náletové dřeviny z litorální části rybníka v jeho severní části a tím zabránit zarůstání a zastínění této mokřadní plochy. Vhodné by bylo také odstranění náletových dřevin na mokřadních loukách v západní části rezervace a také z břehového porostu kanálu v této části rezervace. Vhodné by bylo také odstranění náletových dřevin ze severního ochranného pásu rezervace, kde byl v minulosti velice pěkný mokřad. Tento mokřad byl ještě v letech 2001 a 2002 vhodným biotopem pro vodní hmyz a obojživelníky. Přes výše uvedená doporučení lze říci, že v současné době nelze hovořit o nějakém výraznějším negativním faktoru, který by ohrožoval druhovou rozmanitost vážek, vodních brouků a obojživelníků v přírodní rezervaci. Souhrn Během letošního inventarizačního výzkumu na lokalitě PR Štěpán jsem zjistil výskyt 87 taxonů ze studovaných skupin, a to 21 druhů vážek a 55 taxonů vodních brouků a 11 taxonů obojživelníků. Z těchto taxonů patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů 9 taxonů obojživelníků (Lissotritron vulgaris, Triturus cristatus, Bombina bombina, Bufo bufo, Hyla arborea, Pelophylax kl. esculentus, Pelophylax ridibundus, Rana arvalis a Rana dalmatina). Letošním průzkumem nebyl zjištěn ani jeden druh vážky a vodního brouka ze zvláště chráněných druhů živočichů. Počet zjištěných druhů není konečný vzhledem k části dosud nezpracovaného materiálu a několika druhů určených pouze do rodu. Během inventarizačního výzkumů vážek a vodních brouků v letech 2001 a 2002 na lokalitě PR Štěpán jsem zjistil výskyt 94 taxonů (JEZIORSKI 2002) ze studovaných skupin (v roce 2001 celkem 71 taxonů, v roce 2002 celkem 88 taxonů) a to 32 druhů vážek (20, 29), 62 taxonů vodních brouků (51, 59). Průzkumem vážek na lokalitě v letech bylo zjištěno celkem 31 druhů vážek (DOLNÝ et al. 2001). Všemi dosavadními průzkumy vážek a vodních brouků byl zjištěn výskyt 102 taxonů, a to 35 druhů vážek a 67 taxonů vodních brouků. Během inventarizačních průzkumů obojživelníků v letech , 2001, 2004 a 2010 byl na lokalitě PR Štěpán zjištěn výskyt 11 taxonů obojživelníků (v letech celkem 10 taxonů (FORAL 1996), v roce 2001 celkem 4 druhy (TOMAN 2001), v roce 2004 celkem 10 taxonů (PRYMUSOVÁ & STOLARCZYK 2004) a v letošním roce 2010 celkem 11 taxonů). Letošním výzkumem vážek a vodních brouků nebyl oproti vlastním průzkumům v letech 2001 a 2002 (JEZIORSKI 2002) potvrzen výskyt u 22 taxonů, a to 10 druhů vážek (Calopteryx splendens, Sympecma fusca, Ischnura pumilio, Aeshna grandis, A. isoceles, Anax parthenope, Cordulia aenea, Crocothemis erythraea, Orthetrum albistylum a Sympetrum striolatum) a 12 taxonů vodních brouků (Graphoderus austriacus, Hydaticus continentalis, Hydroporus incognitus, H. rufifrons, H. umbrosus, Hygrotus versicolor, Ilybius fenestratus, I. fuliginosus, Spercheus emarginatus, Berosus sp., Drops sp. a Heterocerus sp.). Přesto je výskyt všech nepotvrzených druhů na lokalitě velice pravděpodobný a jejich opětovné potvrzení lze očekávat v následujících průzkumech. Letošním výzkumem byl oproti všem předešlým průzkumům zjištěn výskyt pouze 6 nových taxonů, a to 5 druhů vodních brouků (Peltodytes caesus, Agabus sturmii, Hydaticus transversalis, Rhantus grapii a Hydrochara flavipes) a 1 taxon obojživelníka (kříženec kuňky obecné a k. žlutobřiché (Bombina bombina x B. variegata)). 12

13 Z těchto výsledků vyplývá, že i dalšími průzkumy bude možné zjistit nové druhy na lokalitě, nicméně vzhledem k současné prozkoumanosti lokality nebude nárůst nových druhů dalším průzkumem velký. Ze všech dosud zjištěných vážek a vodních brouků na lokalitě všemi dosavadními průzkumy patří k nehojně se vyskytujícím až vzácnějším druhům následující Lestes virens vestalis, Sympecma fusca, Coenagrion pulchellum, Erythromma viridulum, Ischnura pumilio, Aeshna affinis, A. isoceles, Anax parthenope, Brachytron pratense, Cordulia aenea, Somatochlora flavomaculata, Crocothemis erythraea, Leucorrhinia pectoralis, Orthetrum albistylum, Sympetrum danae, S. flaveolum a S. striolatum a z vodních brouků např. Acilius canaliculatus, Agabus affinis, Copelatus haemorrhoidalis, Graphoderus austriacus, Hydaticus continentalis, H. transversalis, Hydroporus incognitus, H. memnonius, H. neglectus, H. rufifrons, H. umbrosus, Hygrotus decoratus, Rhantus grapii, Suphrodytes dorsalis, Spercheus emarginatus, Berosus sp. a Dryops sp. V současné době je druhová rozmanitost vážek, vodních brouků a obojživelníků na lokalitě relativně vysoká a s jistotou můžeme předpokládat zjištění dalších nových druhů především vodních brouků v severním mokřadu rybníka a zatopených lučních depresích v západní části rezervace. Literatura ANONYMUS 2008: Plán péče o přírodní rezervaci Štěpán na období Manuscriptum je deponováno na AOPK ČR v Ostravě, 38 pp. ASKEW R. R. 1988: The Dragonflies of Europe. - Harley Books, London, 291 pp. BOUKAL S. D. et al. 2007: Katalog vodních brouků České republiky. (Catalogue of water beetles of the Czech Republic (Coleoptera: Sphaeriusidae, Gyrinidae, Haliplidae, Noteridae, Hygrobiidae, Dytiscidae, Helophoridae, Georissidae, Hydrochidae, Spercheidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Scirtidae, Elmidae, Dryopidae, Limnichidae, Heteroceridae, Psephenidae)). - Klapalekiana, 43 (Suppl.): BUCHAR J. 1983: Zoogeografie. - SPN, Praha, 199 pp. DEMEK J. et al. 1987: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. - Academia, Praha, 584 pp. DOLNÝ A., KRAUT M., HOŘČIČKO I. 2002: Vážky (Odonata) Přírodní rezervace Štěpán (Pooderský bioregion). (Dragonflies (Odonata) of Natural Reserve Štěpán (Bioregion Poodří). - Čas. Slez. Muz. Opava (A), 51: FISCHER D. 2009: Metodika provádění batrachologického průzkumu v EVL a MZCHÚ, pp In: JANÁČKOVÁ H., ŠTORKÁNOVÁ A., VÍTEK O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů máloplošných zvláště chráněných území. - AOPK ČR, 223 pp. FORAL M. 1996: Inventarizační průzkum obratlovců PR Štěpán. Závěrečná zpráva ze tří inventarizačních sezón ( ). - Manuscriptum je deponováno na AOPK ČR v Ostravě, 23 pp. GALEWSKI K. 1990: Chrząszce (Coleoptera). Rodzina: Kałużnicowate (Hydrophilidae). - Fauna słodkowodna Polski, Zeszyt 10 A. Państ. Wydaw. Nauk., Warszawa, 261 pp. GALEWSKI K. & TRANDA E. 1978: Chrząszce (Coleoptera). Rodziny Pływakowate (Dytiscidae), Flisakowate (Haliplidae), Mokrzelicowate (Hygrobiidae), Krętakowate (Gyrinidae). - Fauna słodkowodna Polski, Zeszyt 10. Państ. Wydaw. Nauk., Warszawa - Poznań, 396 pp. HANEL L. 1995: Metodika sledování výskytu vážek (Odonata). - AOPK ČR, Praha, 78 pp. HEIDEMANN H. & SEIDENBUSCH R. 1993: Die Libellenlarven Deutschlands und Frankreichs. - Handbuch für Exuviensammler. Erna Bauer, Keltern, 391 pp. JEZIORSKI P. 1998: Check list of dragonflies (Odonata) of the Czech Republic. - Čas. Slez. 13

14 Muz. Opava (A), 47: JEZIORSKI P. 2001: Předběžný inventarizační výzkum vážek (Odonata), vodních (s. l.) brouků (Coleoptera: Hydradephaga, Hydrophiloidea, Dryopoidea) a vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) v PR Štěpán. Závěrečná zpráva za rok Manuscriptum je deponováno na AOPK ČR v Ostravě, 6 pp. JEZIORSKI P. 2002: Inventarizační výzkum vážek (Odonata), vodních (s. l.) brouků (Coleoptera: Hydradephaga, Hydrophiloidea, Dryopoidea) a vodních ploštic (Heteroptera: Nepomorpha, Gerromorpha) v PR Štěpán. Závěrečná zpráva za rok 2001 a Manuscriptum je deponováno na AOPK ČR v Ostravě, 7 pp. JEZIORSKI P. 2007: Průzkum obojživelníků, pp In: MANDÁK M. (ed.): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce Manuscriptum je deponováno na Krajském úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě, 42 pp. a XXI pp. příloh. JEZIORSKI P. 2008: Průzkum obojživelníků, pp In: MANDÁK M. (ed.): Komplexní monitorovací průzkum PR Skučák v roce Manuscriptum je deponováno na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě, 41 pp., XXII pp. příloh. KOLEČEK J., HEJDA R., WALDHAUSER M. 2009: Metodika monitoringu vážek, pp In: JANÁČKOVÁ H., ŠTORKÁNOVÁ A., VÍTEK O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. - AOPK ČR, 223 pp. KRÁSENSKÝ P. 2009: Metody sběru brouků jako podklad pro inventarizaci bezobratlých, pp In: JANÁČKOVÁ H., ŠTORKÁNOVÁ A., VÍTEK O. (eds.): Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. - AOPK ČR, 223 pp. MAŠTERA J. 2008a: Poznámky k určování snůšek obojživelníků ČR. - Elektronická prezentace je deponována na AOPK ČR v Havlíčkově Brodu, 17 pp. MAŠTERA J. 2008b: Poznámky k určování larev obojživelníků ČR. - Elektronická prezentace je deponována na AOPK ČR v Havlíčkově Brodu, 22 pp. NILSSON A. N. & HOLMEN M. 1995: The aquatic Adephaga (Coleoptera) of Fenoscandia and Denmark. II. Dytiscidae. - Fauna Entomologica Scandinavica 32, 192 pp. PRUNER L. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. - Klapalekiana, 32: PRYMUSOVÁ Z. & STOLARCZYK J. 2004: Botanický a zoologický průzkum v přírodní rezervaci Štěpán. Vegetační sezóna duben až listopad Manuscriptum je deponováno na AOPK ČR v Ostravě, 59 pp. a XXII pp. příloh. QUITT E. 1971: Klimatické oblasti Československa. - Stud. Geogr., Brno, 16: SKALICKÝ V. 1988: Regionálně fytogeografické členění, pp In: HEJNÝ S. & SLAVÍK B. [eds.]: Květena České socialistické republiky 1. - Academia, Praha, 560 pp. TOMAN M. 2001: Batrachofauna přírodní rezervace Štěpán. Závěrečná zpráva. - Manuscriptum je deponováno na AOPK ČR v Ostravě, 4 pp. WEISSMANNOVÁ H. et al. 2004: Ostravsko. In: Mackovčin P. & SEDLÁČEK M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek X. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 456 pp. WENDLER A. & Nüß J.-H. 1994: Libellen. - DJN, Hamburg, 129 pp. ZAVADIL V. & LEYPOLD J. 1986: Snůšky našich žab. - Naší přírodou, 6: ZELENÝ J. 1980: Vážky - Odonata, pp In: ROZKOŠNÝ R. (ed.): Klíč vodních larev hmyzu. - Academia, Praha, 524 pp. ZWACH I. 1990: Naši obojživelníci a plazi ve fotografii.- SZN, Praha, 144 pp. 14

15 Kontakt: RNDr. PETR JEZIORSKI, Ph.D. V Havířově-Suchá Na Bělidle 1/ Havířov-Suchá jezirko@post.cz PETR JEZIORSKI Přílohy Fotodokumentace [foto Petr Jeziorski] Foto č. 1: Celkový pohled na rybník Štěpán od jižní strany, Foto č. 2: Celkový pohled na rybník Štěpán od jižní strany, Foto č. 3: Pohled na mokřad v severní části rybníka Štěpán, Foto č. 4: Pohled na podmáčenou velkou louku v západní části PR Štěpán, Foto č. 5: Pohled na zatopenou ostřicovou louku v severozápadní části PR Štěpán, Foto č. 6: Pohled na mokřad v severozápadní části PR Štěpán, Foto č. 7: Pohled na tůň Bezedný v jihovýchodní části PR Štěpán, Foto č. 8: Pohled na tůň Bezedný v jihovýchodní části PR Štěpán, Foto č. 9: Pohled na zjištěného samce čolka velkého (Triturus cristatus) v tůni Bezedný v jihovýchodní části PR Štěpán, Foto č. 10: Pohled na snůšku skokana štíhlého (Rana dalmatina) na zatopené ostřicové louce severozápadní části PR Štěpán, Foto č. 11: Pohled na zatopený kanál vtékající do tůně Bezedný v jihovýchodní části PR Štěpán, Foto č. 12: Pohled na potok vtékající do rybníka Štěpán ze západní strany v jižní části PR Štěpán, Mapové přílohy Mapa č. 1: Místa pořízení snímků v terénu. Šipky znázorňují pohledové směry fotografií z výchozího bodu Mapa č. 2: Ortofotosnímek území PR Štěpán a okolí. Červeně je vymezena hranice PR Štěpán (zdroj MSK) Mapové přílohy k průzkumu vážek Mapa č. 3: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu u druhu Coenagrion pulchellum na území PR Štěpán v roce 2010 Mapa č. 4: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu u druhu Somatochlora flavomaculata na území PR Štěpán v roce 2010 Mapové přílohy k průzkumu vodních brouků Mapa č. 5: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu u druhu Agabus affinis na území PR Štěpán v roce 2010 Mapa č. 6: Schematické znázornění místa zjištěného výskytu u druhu Hydrochara flavipes na území PR Štěpán v roce 2010 Mapové přílohy k průzkumu obojživelníků Mapa č. 7: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu čolka velkého (Triturus cristatus) na území PR Štěpán v roce 2010 Mapa č. 8: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu skokana štíhlého (Rana dalmatina) na území PR Štěpán v roce

16 Export z Nálezové databáze ochrany přírody Tab. č. 4: Export z NDOP přehled zjištěných taxonů sledovaných skupin z PR Štěpán Data na CD Veškeré podklady v elektronické podobě Export inventarizačního průzkumu z aplikace pro sběr nálezových dat NDOP Fotodokumentace v elektronické podobě ve formátu *.jpg 16

17 Fotodokumentace Foto č. 1: Celkový pohled na rybník Štěpán od jižní strany, (P. Jeziorski) Foto č. 2: Celkový pohled na rybník Štěpán od jižní strany, (P. Jeziorski)

18 Foto č. 3: Pohled na mokřad v severní části rybníka Štěpán, (P. Jeziorski) Foto č. 4: Pohled na podmáčenou velkou louku v západní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) 18

19 Foto č. 5: Pohled na zatopenou ostřicovou louku v severozápadní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) Foto č. 6: Pohled na mokřad v severozápadní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) 19

20 Foto č. 7: Pohled na tůň Bezedný v jihovýchodní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) Foto č. 8: Pohled na tůň Bezedný v jihovýchodní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) 20

21 Foto č. 9: Pohled na zjištěného samce čolka velkého (Triturus cristatus) v tůni Bezedný v jihovýchodní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) Foto č. 10: Pohled na snůšku skokana štíhlého (Rana dalmatina) na zatopené ostřicové louce v severozápadní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) 21

22 Foto č. 11: Pohled na zatopený kanál vtékající do tůně Bezedný v jihovýchodní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) Foto č. 12: Pohled na potok vtékající do rybníka Štěpán ze západní strany v jižní části PR Štěpán, (P. Jeziorski) 22

23 Mapové přílohy Mapa č. 1: Místa pořízení snímků v terénu. Šipky znázorňují pohledové směry fotografií z výchozího bodu Mapa č. 2: Ortofotosnímek území PR Štěpán a okolí. Červeně je vymezena hranice PR Štěpán (zdroj MSK)

24 Mapové přílohy k průzkumu vážek Mapa č. 3: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu u druhu Coenagrion pulchellum na území PR Štěpán v roce 2010 Mapa č. 4: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu u druhu Somatochlora flavomaculata na území PR Štěpán v roce

25 Mapové přílohy k průzkumu vodních brouků Mapa č. 5: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu u druhu Agabus affinis na území PR Štěpán v roce 2010 Mapa č. 6: Schematické znázornění místa zjištěného výskytu u druhu Hydrochara flavipes na území PR Štěpán v roce

26 Mapové přílohy k průzkumu obojživelníků Mapa č. 7: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu čolka velkého (Triturus cristatus) na území PR Štěpán v roce 2010 Mapa č. 8: Schematické znázornění míst zjištěného výskytu skokana štíhlého (Rana dalmatina) na území PR Štěpán v roce

27 Export z Nálezové databáze ochrany přírody Tab. č. 4: Export z NDOP přehled zjištěných taxonů sledovaných skupin z PR Štěpán PORADI ID_NALEZ DRUH AUTOR DATUM_OD DATUM_DO ID_LOKAL NAZ_LOKAL Hydroporus dorsalis Jeziorski Petr PR Štěpán Hydroporus planus Jeziorski Petr PR Štěpán Hydroporus palustris Jeziorski Petr PR Štěpán Coelambus impressopunctatus Jeziorski Petr PR Štěpán Ilybius quadriguttatus Jeziorski Petr PR Štěpán Ilybius ater Jeziorski Petr PR Štěpán Hygrotus inaequalis Jeziorski Petr PR Štěpán Hygrotus decoratus Jeziorski Petr PR Štěpán Hyphydrus ovatus Jeziorski Petr PR Štěpán Laccophilus minutus Jeziorski Petr PR Štěpán Laccophilus hyalinus Jeziorski Petr PR Štěpán Rhantus pulverosus Jeziorski Petr PR Štěpán Rhantus grapii Jeziorski Petr PR Štěpán Platambus maculatus Jeziorski Petr PR Štěpán Cymbiodyta marginella Jeziorski Petr PR Štěpán Coelostoma orbiculare Jeziorski Petr PR Štěpán Anacaena lutescens Jeziorski Petr PR Štěpán Anacaena globulus Jeziorski Petr PR Štěpán Nepojmenovaný druh Jeziorski Petr PR Štěpán Enochrus testaceus Jeziorski Petr PR Štěpán Enochrus quadripunctatus Jeziorski Petr PR Štěpán Enochrus affinis Jeziorski Petr PR Štěpán Hydrobius fuscipes Jeziorski Petr PR Štěpán Hydrochara flavipes Jeziorski Petr PR Štěpán Hydrochara caraboides Jeziorski Petr PR Štěpán Helophorus granularis Jeziorski Petr PR Štěpán Helophorus sp. Jeziorski Petr PR Štěpán Helophorus aquaticus Jeziorski Petr PR Štěpán Hydrochus sp. Jeziorski Petr PR Štěpán Limnebius papposus Jeziorski Petr PR Štěpán