Návrh ústavy Evropské unie návrh ústavy EVROPSKÉ UNIE
|
|
- Vlasta Janečková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Návrh ústavy Evropské unie návrh ústavy EVROPSKÉ UNIE Zjednodu¹ený text návrhu ústavy EU Výòatek, jak je EU návrh "jednoduchý" pro obèany v porovnání na Paøátu s jinými ústavami)) Základní zásady 1. Vymezení pravomocí Unie se øídí zásadou svìøení pravomocí. Výkon tìchto pravomocí se øídí zásadami subsidiarity a proporcionality. 2. Podle zásady svìøení pravomocí jedná Unie v mezích pravomocí svìøených jí v Ústavì èlenskými státy pro dosa¾ení cílù v ní uvedených. Pravomoci, které nejsou Ústavou Unii svìøeny, nále¾ejí èlenským státùm. 3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výluèné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílù zamý¹lené èinnosti nemù¾e být dosa¾eno uspokojivì èlenskými státy na úrovni ústøední, regionální èi místní, ale spí¹e jich, z dùvodu jeho rozsahu èi úèinkù, mù¾e být lépe dosa¾eno na úrovni Unie. Orgány Unie uplatòují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodr¾ování uvedené zásady v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu. 4. Podle zásady proporcionality nepøekroèí obsah ani forma èinnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosa¾ení cílù Ústavy. Orgány uplatòují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality. Pøedmìt: Smlouva o Ústavì pro Evropu Constitution/Index/cs 1 OBSAH PREAMBULE ÈÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II - ZÁKLADNÍ PRÁVA A OBÈANSTVÍ UNIE HLAVA III - PRAVOMOCI UNIE HLAVA IV - ORGÁNY A INSTITUCE UNIE KAPITOLA I - INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC KAPITOLA II - OSTATNÍ ORGÁNY A PORADNÍ INSTITUCE UNIE HLAVA V - VÝKON PRAVOMOCÍ UNIE KAPITOLA I - SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA II - ZVLÁ TNÍ USTANOVENÍ KAPITOLA III - POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE HLAVA VI - DEMOKRATICKÝ IVOT UNIE HLAVA VII - FINANCE UNIE Constitution/Index/cs 2 HLAVA VIII - UNIE A JEJÍ SOUSEDÉ HLAVA IX - ÈLENSTVÍ V UNII ÈÁST II : LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV UNIE
2 PREAMBULE HLAVA I - DÙSTOJNOST HLAVA II - SVOBODY HLAVA III - ROVNOST HLAVA IV - SOLIDARITA HLAVA V - OBÈANSKÁ PRÁVA HLAVA VI - SOUDNICTVÍ HLAVA VII - OBECNÁ USTANOVENÍ UPRAVUJÍCÍ VÝKLAD A POU ITÍ LISTINY ÈÁST III : POLITIKY A FUNGOVÁNÍ UNIE HLAVA I - OBECNÌ POU ITELNÁ USTANOVENÍ Constitution/Index/cs 3 HLAVA II - ZÁKAZ DISKRIMINACE A OBÈANSTVÍ HLAVA III - VNITØNÍ POLITIKY A ÈINNOSTI KAPITOLA I - VNITØNÍ TRH Oddíl 1 - Vytvoøení a fungování vnitøního trhu Oddíl 2 - Volný pohyb osob a slu¾eb Pododdíl 1 - Pracovníci Pododdíl 2 - Svoboda usazování Pododdíl 3 - Volný pohyb slu¾eb Oddíl 3 - Volný pohyb zbo¾í Pododdíl 1 - Celní unie Pododdíl 2 - Celní spolupráce Pododdíl 3 - Zákaz mno¾stevních omezení Oddíl 4 - Kapitál a platby Oddíl 5 - Pravidla hospodáøské soutì¾e Pododdíl 1 - Pravidla vztahující se na podniky Pododdíl 2 - Státní podpory Oddíl 6 - Daòová ustanovení Oddíl 7 - Spoleèná ustanovení KAPITOLA II - HOSPODÁØSKÁ A MÌNOVÁ POLITIKA Oddíl 1 - Hospodáøská politika
3 Oddíl 2 - Mìnová politika Oddíl 3 - Institucionální ustanovení Oddíl 4 - Ustanovení týkající se èlenských státù, jejich¾ mìnou je euro Oddíl 5 - Pøechodná ustanovení Constitution/Index/cs 4 KAPITOLA III - POLITIKY V DAL ÍCH OBLASTECH Oddíl 1 - Zamìstnanost Oddíl 2 - Sociální politika Oddíl 3 - Hospodáøská, sociální a územní soudr¾nost Oddíl 4 - Zemìdìlství a rybolov Oddíl 5 - ivotní prostøedí Oddíl 6 - Ochrana spotøebitele Oddíl 7 - Doprava Oddíl 8 - Transevropské sítì Oddíl 9 - Výzkum a technologický rozvoj a vesmír Oddíl 10 - Energetika KAPITOLA IV - PROSTOR SVOBODY, BEZPEÈNOSTI A PRÁVA Oddíl 1 - Obecná ustanovení Oddíl 2 - Politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a pøistìhovalectví Oddíl 3 - Soudní spolupráce v obèanských vìcech Oddíl 4 - Soudní spolupráce v trestních vìcech Oddíl 5 - Policejní spolupráce KAPITOLA V - OBLASTI, VE KTERÝCH UNIE MÙ E VÉST PODPÙRNOU, KOORDINAÈNÍ NEBO DOPLÒKOVOU ÈINNOST Oddíl 1 - Veøejné zdraví Oddíl 2 - Prùmysl Oddíl 3 - Kultura Oddíl 4 - Cestovní ruch Oddíl 5 - V¹eobecné vzdìlávání, mláde¾, sport a odborné vzdìlávání Oddíl 6 - Civilní ochrana Oddíl 7 - Správní spolupráce Constitution/Index/cs 5 HLAVA IV - PØIDRU ENÍ ZÁMOØSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ
4 HLAVA V - VNÌJ Í ÈINNOST UNIE KAPITOLA I - OBECNÌ POU ITELNÁ USTANOVENÍ KAPITOLA II - SPOLEÈNÁ ZAHRANIÈNÍ A BEZPEÈNOSTNÍ POLITIKA Oddíl 1 - Spoleèná ustanovení Oddíl 2 - Spoleèná bezpeènostní a obranná politika Oddíl 3 - Finanèní ustanovení KAPITOLA III - SPOLEÈNÁ OBCHODNÍ POLITIKA KAPITOLA IV - SPOLUPRÁCE SE TØETÍMI ZEMÌMI A HUMANITÁRNÍ POMOC Oddíl 1 - Rozvojová spolupráce Oddíl 2 - Hospodáøská, finanèní a technická spolupráce se tøetími zemìmi Oddíl 3 - Humanitární pomoc KAPITOLA V - OMEZUJÍCÍ OPATØENÍ KAPITOLA VI - MEZINÁRODNÍ SMLOUVY KAPITOLA VII - VZTAHY UNIE K MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM, KE TØETÍM ZEMÍM A DELEGACE UNIE Constitution/Index/cs 6 KAPITOLA VIII - PROVÁDÌNÍ DOLO KY SOLIDARITY HLAVA VI - FUNGOVÁNÍ UNIE KAPITOLA I - INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ Oddíl 1 - Orgány Pododdíl 1 - Evropský parlament Pododdíl 2 - Evropská rada Pododdíl 3 - Rada ministrù Pododdíl 4 - Evropská Komise Pododdíl 5 - Soudní dvùr Evropské unie Pododdíl 6 - Evropská centrální banka Pododdíl 7 - Úèetní dvùr Oddíl 2 - Poradní instituce Unie Pododdíl 1 - Výbor regionù Pododdíl 2 - Hospodáøský a sociální výbor
5 Oddíl 3 - Evropská investièní banka Oddíl 4 - Ustanovení spoleèná orgánùm, institucím a jiným subjektùm Unie KAPITOLA II - FINANÈNÍ USTANOVENÍ Oddíl 1 - Víceletý finanèní rámec Oddíl 2 - Roèní rozpoèet Unie Oddíl 3 - Plnìní rozpoètu a absolutorium Oddíl 4 - Spoleèná ustanovení Oddíl 5 - Boj proti podvodùm KAPITOLA III - POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE Constitution/Index/cs 7 HLAVA VII SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ ÈÁST IV : OBECNÁ A ZÁVÌREÈNÁ USTANOVENÍ PREAMBULE JEHO VELIÈENSTVO KRÁL BELGIÈANÙ, PREZIDENT ÈESKÉ REPUBLIKY, JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA, PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NÌMECKO, PREZIDENT ESTONSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ØECKÉ REPUBLIKY, JEHO VELIÈENSTVO KRÁL PANÌLSKA, PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA IRSKA, PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT KYPERSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA LOTY SKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT LITEVSKÉ REPUBLIKY, JEHO KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODA LUCEMBURSKA, PREZIDENT MAÏARSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT REPUBLIKY MALTA, JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA, SPOLKOVÝ PREZIDENT RAKOUSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT POLSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT REPUBLIKY SLOVINSKO, PREZIDENT SLOVENSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENTKA FINSKÉ REPUBLIKY, VLÁDA VÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNA SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, INSPIRUJÍCE se evropským kulturním, nábo¾enským a humanistickým odkazem, ze kterého vze¹ly v¹eobecné hodnoty nedotknutelných a nezadatelných práv lidských bytostí, demokracie, rovnosti, svobody a právního státu, PØESVÌDÈENI, ¾e po bolestných zku¹enostech nyní ji¾ sjednocená Evropa je odhodlána pokraèovat v nastoupené cestì civilizace, pokroku a prosperity pro blaho v¹ech svých obyvatel, a to i tìch nejzranitelnìj¹ích a nejpotøebnìj¹ích; ¾e chce zùstat svìtadílem otevøeným kultuøe, poznání a spoleèenskému pokroku; ¾e si pøeje prohlubovat ve svém veøejném ¾ivotì demokratiènost a transparentnost a usilovat o mír, spravedlnost a solidaritu na svìtì, PØESVÌDÈENI, ¾e národy Evropy, tøeba¾e zùstávají hrdé na svou identitu a národní historii, jsou odhodlány pøekonat své døívìj¹í rozpory a ve stále u¾¹ím svazku vytváøet svùj spoleèný osud, JISTI si tím, ¾e Evropa, "Jednotná v rozmanitosti", jim poskytuje nejlep¹í mo¾nosti k tomu, aby pøi zachování práv ka¾dého jedince a s vìdomím své odpovìdnosti vùèi budoucím generacím a této planetì mohli pokraèovat ve velkém dobrodru¾ství, které z ní èiní mimoøádný prostor pro nadìji lidstva, ODHODLÁNI pokraèovat v práci dosa¾ené v rámci smluv o zalo¾ení Evropských spoleèenství a Smlouvy o Evropské unii pøi zaji¹tìní kontinuity acquis communautaire. VDÌÈNI èlenùm Evropského konventu za to, ¾e vypracovali návrh této ústavy ve jménu obèanù a státù Evropy, JMENOVALI SVÉ ZPLNOMOCNÌNÉ ZÁSTUPCE, JIMI JSOU: ZA JEHO VELIÈENSTVO KRÁLE BELGIÈANÙ, Guy VERHOFSTADT pøedseda vlády
6 Karel DE GUCHT ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA ÈESKÉ REPUBLIKY, Stanislav GROSS pøedseda vlády Cyril SVOBODA ministr zahranièních vìcí ZA JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA, Anders Fogh RASMUSSEN pøedseda vlády Per Stig MOLLER ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NÌMECKO, Gerhard SCHRÖDER spolkový kancléø Joseph FISCHER spolkový ministr zahranièních vìcí a vicekancléø ZA PREZIDENTA ESTONSKÉ REPUBLIKY, Juhan PARTS pøedseda vlády Kristiina OJULANDOVÁ ministrynì zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA ØECKÉ REPUBLIKY, Kostas KARAMANLIS pøedseda vlády Petros G. MOLYVIATIS ministr zahranièních vìcí ZA JEHO VELIÈENSTVO KRÁLE PANÌLSKA, José Luis RODRÍGUEZ ZAPATERO pøedseda vlády Miguel Angel MORATINOS CUYAUBÉ ministr zahranièních vìcí a spolupráce ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, Jacques CHIRAC prezident Jean-Pierre RAFFARIN pøedseda vlády Michel BARNIER ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTKU IRSKA, Bertie AHERN pøedseda vlády (Taoiseach) Dermot AHERN ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY, Silvio BERLUSCONI pøedseda vlády Franco FRATTINI ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA KYPERSKÉ REPUBLIKY, Tassos PAPADOPOULOS prezident George IACOVOU ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTKU LOTY SKÉ REPUBLIKY,
7 Vaira VIKE - FREIBERGOVÁ prezidentka Indulis EMSIS pøedseda vlády Artis PABRIKS ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA LITEVSKÉ REPUBLIKY, Valdas ADAMKUS prezident Algirdas Mykolas BRAZAUSKAS pøedseda vlády Antanas VALIONIS ministr zahranièních vìcí ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA, Jean-Claude JUNCKER pøedseda vlády, státní ministr Jean ASSELBORN místopøedseda vlády, ministr zahranièních vìcí a pøistìhovalectví ZA PREZIDENTA MAÏARSKÉ REPUBLIKY, Ferenc GYURCSÁNY pøedseda vlády László KOVÁCS ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA REPUBLIKY MALTA, The Hon Lawrence GONZI pøedseda vlády The Hon Michael FRENDO ministr zahranièních vìcí ZA JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA, Dr. J. P. BALKENENDE pøedseda vlády Dr. B. R. BOT ministr zahranièních vìcí ZA SPOLKOVÉHO PREZIDENTA RAKOUSKÉ REPUBLIKY, Dr. Wolfgang SCHÜSSEL spolkový kancléø Dr. Ursula PLASSNIKOVÁ spolková ministrynì zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA POLSKÉ REPUBLIKY, Marek BELKA pøedseda vlády W³odzimierz CIMOSZEWICZ ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA PORTUGALSKÉ REPUBLIKY, Pedro Miguel DE SANTANA LOPES pøedseda vlády António Martin MARTINS MONTEIRO ministr zahranièních vìcí a portugalských komunit v zahranièí ZA PREZIDENTA REPUBLIKY SLOVINSKO, Anton ROP pøedseda vlády
8 Ivo VAJGL ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTA SLOVENSKÉ REPUBLIKY, Mikulá¹ DZURINDA pøedseda vlády Eduard KUKAN ministr zahranièních vìcí ZA PREZIDENTKU FINSKÉ REPUBLIKY, Matti VANHANEN pøedseda vlády Erkki TUMIOJA ministr zahranièních vìcí ZA VLÁDU VÉDSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, Göran PERSSON pøedseda vlády Laila FREIVALDSOVÁ ministrynì zahranièních vìcí ZA JEJÍ VELIÈENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA, The Rt. Hon Tony BLAIR pøedseda vlády The Rt. Hon Jack STRAW státní tajemník pro zahranièní vìci a Britské spoleèenství národù KTEØÍ se po výmìnì svých plných mocí, je¾ byly shledány v dobré a nále¾ité formì, dohodli na tìchto ustanoveních:èást IHLAV - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE ÈLÁNEK I-1 Zalo¾ení Unie 1. Odrá¾ejíc vùli obèanù a státù Evropy vytváøet spoleènou budoucnost, zakládá tato Ústava Evropskou unii, jí¾ èlenské státy svìøují pravomoci k dosa¾ení spoleèných cílù. Unie koordinuje politiky èlenských státù zamìøené na dosa¾ení tìchto cílù a vykonává komunitárním zpùsobem pravomoci, které jí èlenské státy svìøují. 2. Unie je otevøena v¹em evropským státùm, které ctí její hodnoty a zavazují se je spoleènì podporovat. ÈLÁNEK I-2 Hodnoty Unie Unie je zalo¾ena na hodnotách úcty k lidské dùstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodr¾ování lidských práv, vèetnì práv pøíslu¹níkù men¹in. Tyto hodnoty jsou spoleèné èlenským státùm ve spoleènosti vyznaèující se pluralismem, nepøípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností ¾en a mu¾ù. ÈLÁNEK I-3 Cíle Unie 1. Cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel. 2. Unie poskytuje svým obèanùm prostor svobody, bezpeènosti a práva bez vnitøních hranic a vnitøní trh s volnou a nenaru¹enou soutì¾í. 3. Unie usiluje o udr¾itelný rozvoj Evropy, zalo¾ený na vyvá¾eném hospodáøském rùstu a na cenové stabilitì, vysoce konkurenceschopném sociálnì tr¾ním hospodáøství smìøujícím k plné zamìstnanosti a spoleèenskému pokroku, s vysokým stupnìm ochrany a zlep¹ování kvality ¾ivotního prostøedí. Podporuje vìdecký a technický pokrok. Bojuje proti sociálnímu vylouèení a diskriminaci, podporuje sociální spravedlnost a ochranu, rovnost ¾en a mu¾ù, mezigeneraèní solidaritu a ochranu práv dítìte. Podporuje hospodáøskou, sociální a územní soudr¾nost a solidaritu mezi èlenskými státy. Respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rùznorodost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dìdictví. 4. Ve svých vztazích s okolním svìtem Unie zastává a podporuje své hodnoty a zájmy. Pøispívá k míru, bezpeènosti, udr¾itelnému rozvoji této planety, k solidaritì a vzájemné úctì mezi národy, volnému a spravedlivému obchodování,
9 vymýcení chudoby a k ochranì lidských práv, pøedev¹ím práv dítìte, a k pøísnému dodr¾ování a k rozvoji mezinárodního práva, zejména k dodr¾ování zásad Charty Organizace spojených národù. 5. Unie sleduje své cíle vhodnými prostøedky na základì pravomocí, které jsou jí Ústavou svìøeny. ÈLÁNEK I-4 Základní svobody a zákaz diskriminace 1. Uvnitø Unie jsou v souladu s Ústavou Unií zaruèeny volný pohyb osob, slu¾eb, zbo¾í a kapitálu, jako¾ i svoboda usazování. 2. V oblasti pùsobnosti Ústavy, ani¾ jsou dotèena její zvlá¹tní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základì státní pøíslu¹nosti. ÈLÁNEK I-5 Vztahy mezi Unií a èlenskými státy 1. Unie ctí rovnost èlenských státù pøed Ústavou a jejich národní identitu, která spoèívá v jejich základních politických a ústavních systémech, vèetnì místní a regionální samosprávy. Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zaji¹tìním územní celistvosti, udr¾ením veøejného poøádku a ochranou národní bezpeènosti. 2. Podle zásady loajální spolupráce se Unie a èlenské státy navzájem respektují a pomáhají si pøi plnìní úkolù vyplývajících z Ústavy. Èlenské státy uèiní ve¹kerá vhodná obecná i zvlá¹tní opatøení k plnìní závazkù, které vyplývají z Ústavy nebo jsou dùsledkem èinnosti orgánù Unie. Èlenské státy usnadòují Unii plnìní jejích úkolù a zdr¾í se v¹ech opatøení, je¾ by mohla ohrozit dosa¾ení cílù Unie. ÈLÁNEK I-6 Právo Unie Ústava a právo pøijímané orgány Unie pøi výkonu jí svìøených pravomocí mají pøednost pøed právem èlenských státù. ÈLÁNEK I-7 Právní subjektivita Unie má právní subjektivitu. ÈLÁNEK I-8 Symboly Unie Vlajka Unie znázoròuje kruh dvanácti zlatých hvìzd na modrém pozadí. Hymna Unie vychází z "Ódy na radost" z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena. Heslo Unie zní: "Jednotná v rozmanitosti". Mìnou Unie je euro. Den Evropy se v celé Unii slaví 9. kvìtna.hlava II - ZÁKLADNÍ PRÁVA A OBÈANSTVÍ UNIE ÈLÁNEK I-9 Základní práva 1. Unie uznává práva, svobody a zásady obsa¾ené v Listinì základních práv, která tvoøí èást II. 2. Unie pøistoupí k Evropské úmluvì o ochranì lidských práv a základních svobod. Pøistoupení k této úmluvì se nedotkne pravomocí Unie vymezených Ústavou. 3. Základní práva, která jsou zaruèena Evropskou úmluvou o ochranì lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic spoleèných èlenským státùm, tvoøí obecné zásady práva Unie.
10 ÈLÁNEK I-10 Obèanství Unie 1. Ka¾dá osoba, která má státní pøíslu¹nost èlenského státu, je obèanem Unie. Obèanství Unie doplòuje obèanství èlenského státu, nenahrazuje je. 2. Obèané Unie mají práva a povinnosti stanovené Ústavou. Mají a) právo svobodnì se pohybovat a pobývat na území èlenských státù; b) právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v èlenském státì, v nìm¾ mají bydli¹tì, za stejných podmínek jako státní pøíslu¹níci tohoto státu; c) na území tøetí zemì, kde èlenský stát, jeho¾ jsou státními pøíslu¹níky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli èlenským státem za stejných podmínek jako státní pøíslu¹níci tohoto státu; d) petièní právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veøejného ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce Unie v jednom z jazykù Ústavy a obdr¾et odpovìï ve stejném jazyce. Tato práva se vykonávají za podmínek a v mezích stanovených Ústavou a prostøednictvím opatøení pøijatých na jejím základì.hlava III - PRAVOMOCI UNIE ÈLÁNEK I-11 Základní zásady 1. Vymezení pravomocí Unie se øídí zásadou svìøení pravomocí. Výkon tìchto pravomocí se øídí zásadami subsidiarity a proporcionality. 2. Podle zásady svìøení pravomocí jedná Unie v mezích pravomocí svìøených jí v Ústavì èlenskými státy pro dosa¾ení cílù v ní uvedených. Pravomoci, které nejsou Ústavou Unii svìøeny, nále¾ejí èlenským státùm. 3. Podle zásady subsidiarity jedná Unie v oblastech, které nespadají do její výluèné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílù zamý¹lené èinnosti nemù¾e být dosa¾eno uspokojivì èlenskými státy na úrovni ústøední, regionální èi místní, ale spí¹e jich, z dùvodu jeho rozsahu èi úèinkù, mù¾e být lépe dosa¾eno na úrovni Unie. Orgány Unie uplatòují zásadu subsidiarity v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality. Vnitrostátní parlamenty dbají na dodr¾ování uvedené zásady v souladu s postupem uvedeným v tomto protokolu. 4. Podle zásady proporcionality nepøekroèí obsah ani forma èinnosti Unie rámec toho, co je nezbytné pro dosa¾ení cílù Ústavy. Orgány uplatòují zásadu proporcionality v souladu s Protokolem o pou¾ívání zásad subsidiarity a proporcionality. ÈLÁNEK I-12 Druhy pravomocí 1. Svìøuje-li v urèité oblasti Ústava Unii výluènou pravomoc, mù¾e pouze Unie vytváøet a pøijímat právnì závazné akty a èlenské státy tak mohou èinit pouze tehdy, jsou-li k tomu Unií zmocnìny nebo provádìjí-li akty Unie. 2. Svìøuje-li v urèité oblasti Ústava Unii pravomoc sdílenou s èlenskými státy, mohou v této oblasti vytváøet a pøijímat právnì závazné akty Unie i èlenské státy. Èlenské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala nebo se ji rozhodla pøestat vykonávat. 3. Èlenské státy koordinují svou hospodáøskou politiku a politiku zamìstnanosti v souladu s úpravou uvedenou v èásti III, k jejímu¾ stanovení má pravomoc Unie. 4. Unie má pravomoc vymezovat a provádìt spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku vèetnì postupného vymezení spoleèné obranné politiky. 5. V nìkterých oblastech a za podmínek stanovených Ústavou má Unie pravomoc provádìt èinnosti, jimi¾ podporuje, koordinuje nebo doplòuje èinnosti èlenských státù, ani¾ by pøitom v tìchto oblastech nahrazovala jejich pravomoc. Právnì závazné akty Unie pøijaté na základì èásti III, které se týkají tìchto oblastí, nesmìjí harmonizovat právní pøedpisy èlenských státù. 6. Rozsah a zpùsob výkonu pravomocí Unie urèují ustanovení èásti III týkající se jednotlivých oblastí.
11 ÈLÁNEK I-13 Oblasti výluèné pravomoci 1. Unie má výluènou pravomoc v tìchto oblastech: a) celní unie; b) stanovení pravidel hospodáøské soutì¾e nezbytných pro fungování vnitøního trhu; c) mìnová politika pro èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro; d) zachování biologických moøských zdrojù v rámci spoleèné rybáøské politiky; e) spoleèná obchodní politika. 2. Ve výluèné pravomoci Unie je rovnì¾ uzavøení mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavøení stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitøní pravomoc, nebo pokud její uzavøení mù¾e ovlivnit spoleèná pravidla èi zmìnit jejich rozsah. ÈLÁNEK I-14 Oblasti sdílené pravomoci 1. Unie sdílí pravomoc s èlenskými státy, pokud jí Ústava svìøuje pravomoc, která se netýká oblastí uvedených v èláncích I-13 a I Sdílená pravomoc se uplatòuje v tìchto hlavních oblastech: a) vnitøní trh; b) sociální politika, pokud jde o hlediska vymezená v èásti III; c) hospodáøská, sociální a územní soudr¾nost; d) zemìdìlství a rybolov, vyjma zachování biologických moøských zdrojù; e) ¾ivotní prostøedí; f) ochrana spotøebitele; g) doprava; h) transevropské sítì; i) energetika, j) prostor svobody, bezpeènosti a práva; k) spoleèné otázky bezpeènosti v oblasti veøejného zdraví, pokud jde o hlediska vymezená v èásti III. 3. Unie má pravomoc vyvíjet èinnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádìt programy, av¹ak výkon této pravomoci nesmí èlenským státùm bránit ve výkonu jejich pravomoci. 4. Unie má pravomoc vyvíjet èinnost a vést spoleènou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, av¹ak výkon této pravomoci nesmí èlenským státùm bránit ve výkonu jejich pravomoci. ÈLÁNEK I-15 Koordinace hospodáøských politik a politik zamìstnanosti 1. Èlenské státy koordinují své hospodáøské politiky v rámci Unie. Za tímto úèelem pøijme Rada ministrù opatøení, zejména hlavní smìry tìchto politik. Zvlá¹tní ustanovení se vztahují na ty èlenské státy, jejich¾ mìnou je euro.
12 2. Unie pøijímá opatøení ke koordinaci politik zamìstnanosti èlenských státù, zejména vymezováním smìrù tìchto politik. 3. Unie mù¾e dávat podnìty pro zaji¹tìní koordinace sociálních politik èlenských státù. ÈLÁNEK I-16 Spoleèná zahranièní a bezpeènostní politika 1. Pravomoc Unie v otázkách spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky se vztahuje na v¹echny oblasti zahranièní politiky a v¹echny otázky týkající se bezpeènosti Unie, vèetnì postupného vymezení spoleèné obranné politiky, která by mohla vést ke spoleèné obranì. 2. Èlenské státy aktivnì a bezvýhradnì podporují spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku Unie v duchu loajality a vzájemné solidarity a respektují èinnost Unie v této oblasti. Zdr¾í se jakéhokoli jednání, které je v rozporu se zájmy Unie nebo mù¾e sni¾ovat úèinnost jejího pùsobení. ÈLÁNEK I-17 Oblasti podpùrné, koordinaèní a doplòkové èinnosti Unie má pravomoc vyvíjet podpùrnou, koordinaèní a doplòkovou èinnost. Oblasti této èinnosti na evropské úrovni jsou a) ochrana a zlep¹ování lidského zdraví; b) prùmysl; c) kultura; d) cestovní ruch; e) v¹eobecné vzdìlávání, mláde¾, sport a odborné vzdìlávání; f) civilní ochrana; g) správní spolupráce. ÈLÁNEK I-18 Dolo¾ka flexibility 1. Uká¾e-li se, ¾e k dosa¾ení nìkterého z cílù stanovených Ústavou je nezbytná urèitá èinnost Unie v rámci politik vymezených v èásti III a Ústava k této èinnosti neposkytuje nezbytné pravomoci, pøijme Rada ministrù na návrh Evropské komise a po obdr¾ení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslnì vhodná opatøení. 2. V rámci postupu pro kontrolu zásady subsidiarity podle èl. I-11 odst. 3 upozorní Evropská komise vnitrostátní parlamenty èlenských státù na návrhy zalo¾ené na tomto èlánku. 3. Opatøení zalo¾ená na tomto èlánku nesmìjí harmonizovat právní pøedpisy èlenských státù v pøípadech, kdy Ústava tuto harmonizaci vyluèuje.hlava IV -ORGÁNY A INSTITUCE UNIEKAPITOLA I - INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC ÈLÁNEK I-19 Orgány Unie 1. Unie má institucionální rámec, jeho¾ cílem je - podporovat její hodnoty, - sledovat její cíle, - slou¾it jejím zájmùm, zájmùm jejích obèanù a zájmùm èlenských státù, - zaji¹»ovat soudr¾nost, úèinnost a kontinuitu jejích politik a èinností. Tento institucionální rámec tvoøí
13 - Evropský parlament, - Evropská rada, - Rada ministrù (dále jen "Rada"), - Evropská komise (dále jen "Komise"), - Soudní dvùr Evropské unie. 2. Ka¾dý orgán jedná v mezích pùsobnosti svìøené mu Ústavou a v souladu s postupy a podmínkami v ní uvedenými. Orgány mezi sebou loajálnì spolupracují. ÈLÁNEK I-20 Evropský parlament 1. Evropský parlament vykonává spoleènì s Radou legislativní a rozpoètovou funkci. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Ústavou. Volí pøedsedu Komise. 2. Evropský parlament se skládá ze zástupcù obèanù Unie. Jejich poèet nesmí pøekroèit sedm set padesát. Zastoupení obèanù je zaji¹tìno pomìrným sestupným zpùsobem, pøièem¾ je stanovena minimální hranice ¹esti èlenù na èlenský stát. ádnému èlenskému státu nesmí být pøidìleno více ne¾ devadesát ¹est míst. Evropská rada pøijme z podnìtu Evropského parlamentu a s jeho souhlasem jednomyslnì evropské rozhodnutí, kterým stanoví slo¾ení Evropského parlamentu, pøi dodr¾ení zásad uvedených v prvním pododstavci. 3. Èlenové Evropského parlamentu jsou voleni na dobu pìti let ve v¹eobecných a pøímých volbách svobodným a tajným hlasováním. 4. Evropský parlament volí ze svých èlenù pøedsedu a pøedsednictvo. ÈLÁNEK I-21 Evropská rada 1. Evropská rada dává Unii nezbytné podnìty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické smìry a priority. Nevykonává legislativní funkci. 2. Evropskou radu tvoøí hlavy státù nebo pøedsedové vlád èlenských státù spoleènì s jejím pøedsedou a pøedsedou Komise. Jejího jednání se úèastní ministr zahranièních vìcí Unie. 3. Evropská rada zasedá ka¾dé tøi mìsíce; svolává ji její pøedseda. Vy¾aduje-li to poøad jednání, mohou èlenové Evropské rady rozhodnout, ¾e ka¾dému z nich bude nápomocen nìkterý ministr a v pøípadì pøedsedy Komise nìkterý èlen Komise. Vy¾aduje-li to situace, svolá pøedseda mimoøádné zasedání Evropské rady. 4. Nestanoví-li Ústava jinak, rozhoduje Evropská rada konsensem. ÈLÁNEK I-22 Pøedseda Evropské rady 1. Evropská rada volí svého pøedsedu kvalifikovanou vìt¹inou na dobu dva a pùl roku s tím, ¾e mù¾e být zvolen dvakrát po sobì. V pøípadì pøeká¾ky nebo záva¾ného pochybení mù¾e Evropská rada stejným postupem jeho funkèní období ukonèit. 2. Pøedseda Evropské rady a) pøedsedá Evropské radì a vede její jednání, b) ve spolupráci s pøedsedou Komise a na základì práce Rady pro obecné zále¾itosti zaji¹»uje pøípravu a kontinuitu jednání Evropské rady, c) usiluje o usnadnìní soudr¾nosti a konsensu uvnitø Evropské rady,
14 d) po ka¾dém zasedání Evropské rady pøedkládá zprávu Evropskému parlamentu. Pøedseda Evropské rady zaji¹»uje na své úrovni a v této funkci vnìj¹í zastupování Unie v zále¾itostech týkajících se spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky, ani¾ jsou dotèeny pravomoci ministra zahranièních vìcí Unie. 3. Pøedseda Evropské rady nesmí zastávat ¾ádnou vnitrostátní funkci. ÈLÁNEK I-23 Rada ministrù 1. Rada vykonává spoleènì s Evropským parlamentem legislativní a rozpoètovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Ústavou. 2. Rada se skládá z jednoho zástupce ka¾dého èlenského státu na ministerské úrovni zmocnìného zavazovat vládu èlenského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo. 3. Nestanoví-li Ústava jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou vìt¹inou. ÈLÁNEK I-24 Slo¾ení Rady ministrù 1. Rada zasedá v rùzných slo¾eních. 2. Rada pro obecné zále¾itosti zaji¹»uje soudr¾nost prací jednotlivých slo¾ení Rady. Ve spojení s pøedsedou Evropské rady a Komisí pøipravuje zasedání Evropské rady a zaji¹»uje jejich návaznost. 3. Rada pro zahranièní vìci vytváøí vnìj¹í èinnost Unie podle strategických smìrù vymezených Evropskou radou a zaji¹»uje soudr¾nost èinnosti Unie. 4. Evropská rada pøijme kvalifikovanou vìt¹inou evropské rozhodnutí, kterým stanoví seznam dal¹ích slo¾ení Rady. 5. Výbor stálých zástupcù vlád èlenských státù odpovídá za pøípravu prací Rady. 6. Rada zasedá veøejnì, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o nìm. Za tímto úèelem je ka¾dé zasedání Rady rozdìleno na dvì èásti, kdy první je urèena k projednávání legislativní aktù Unie a druhá nelegislativním èinnostem. 7. Pøedsednictví jednotlivých slo¾ení Rady, s výjimkou slo¾ení pro zahranièní vìci, zaji¹»ují zástupci èlenských státù v Radì na základì systému rovné rotace v souladu s podmínkami stanovenými evropským rozhodnutím Evropské rady. Evropská rada rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou. ÈLÁNEK I-25 Vymezení kvalifikované vìt¹iny v Evropské radì a v Radì 1. Kvalifikovaná vìt¹ina je vymezena jako nejménì 55 % èlenù Rady, tvoøených nejménì patnácti z nich a zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva Unie. Blokaèní men¹inu musí tvoøit nejménì ètyøi èlenové Rady, jinak se kvalifikovaná vìt¹ina pova¾uje za dosa¾enou. 2. Odchylnì od odstavce 1, pokud Rada nerozhoduje na návrh Komise nebo ministra zahranièních vìcí Unie, je kvalifikovaná vìt¹ina vymezena jako nejménì 72 % èlenù Rady zastupujících èlenské státy, které pøedstavují nejménì 65 % obyvatelstva Unie. 3. Odstavce 1 a 2 se vztahují na Evropskou radu, pokud rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou. 4. V Evropské radì se její pøedseda a pøedseda Komise neúèastní hlasování. ÈLÁNEK I-26 Evropská komise 1. Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto úèelu èiní vhodné podnìty. Zaji¹»uje uplatòování Ústavy a opatøení pøijatých orgány na jejím základì. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlí¾í na uplatòování práva Unie. Plní
15 rozpoèet a øídí programy. Vykonává koordinaèní, výkonné a øídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Ústavou. S výjimkou spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky a dal¹ích pøípadù uvedených v Ústavì zaji¹»uje vnìj¹í zastupování Unie. Èin podnìty k pøijímání jednoletých a víceletých programù Unie s cílem dosáhnout interinstitucionálních dohod. 2. Nestanoví-li Ústava jinak, mohou být legislativní akty Unie pøijaty pouze na návrh Komise. Ostatní akty se pøijímají na návrh Komise, pokud tak Ústava stanoví. 3. Funkèní období Komise je pìtileté. 4. Èlenové Komise jsou vybíráni podle celkové zpùsobilosti a evropanství z osob, které poskytují ve¹keré záruky nezávislosti. 5. První Komise jmenovaná podle Ústavy se skládá z jednoho státního pøíslu¹níka z ka¾dého èlenského státu, vèetnì jejího pøedsedy a ministra zahranièních vìcí Unie, který je jedním z jejích místopøedsedù. 6. Od konce funkèního období Komise uvedené v odstavci 5 se Komise vèetnì pøedsedy a ministra zahranièních vìcí Unie skládá z takového poètu èlenù, který odpovídá dvìma tøetinám poètu èlenských státù, nerozhodne-li Rada jednomyslnì o zmìnì tohoto poètu. Èlenové Komise jsou vybíráni ze státních pøíslu¹níkù èlenských státù na základì systému rovné rotace mezi èlenskými státy. Tento systém se stanoví evropským rozhodnutím pøijatým jednomyslnì Evropskou radou na základì tìchto zásad: a) èlenské státy jsou s ohledem na poøadí a dobu pùsobení svých státních pøíslu¹níkù jako èlenù Komise naprosto rovnocenné; v dùsledku toho rozdíl mezi celkovými poèty funkèních období vykonávaných státními pøíslu¹níky jakýchkoli dvou èlenských státù nesmí být nikdy vy¹¹í ne¾ jedna; b) s výhradou písmene a) je ka¾dá následující Komise slo¾ena tak, aby uspokojivým zpùsobem odrá¾ela demografickou a zemìpisnou rùznorodost v¹ech èlenských státù. 7. Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Ani¾ je dotèen èl. I-28 odst. 2, èlenové Komise nevy¾adují ani nepøijímají pokyny od ¾ádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdr¾í se jakéhokoli jednání nesluèitelného s povahou své funkce nebo plnìním svých úkolù. 8. Komise je jako sbor odpovìdná Evropskému parlamentu. V souladu s èlánkem III-340 mù¾e Evropský parlament navrhnout vyslovení nedùvìry Komisi. V pøípadì pøijetí tohoto návrhu èlenové Komise kolektivnì odstoupí ze svých funkcí a ministr zahranièních vìcí Unie odstoupí ze své funkce v Komisi. ÈLÁNEK I-27 Pøedseda Evropské komise 1. S pøihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po nále¾itých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou vìt¹inou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci pøedsedy Komise. Tohoto kandidáta zvolí Evropský parlament vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù. Nezíská-li potøebnou vìt¹inu, navrhne Evropská rada do jednoho mìsíce kvalifikovanou vìt¹inou nového kandidáta, který bude zvolen Evropským parlamentem stejným postupem. 2. Rada spoleènou dohodou se zvoleným pøedsedou pøijme seznam dal¹ích osob, které navrhuje jmenovat èleny Komise. Budou vybráni na základì návrhù èlenských státù v souladu s kritérii uvedenými v èl. I-26 odst. 4 a odst. 6 druhém pododstavci. Pøedseda, ministr zahranièních vìcí Unie a ostatní èlenové Komise podléhají jako sbor schválení Evropským parlamentem. Na základì tohoto schválení jmenuje Evropská rada Komisi kvalifikovanou vìt¹inou. 3. Pøedseda Komise a) vymezuje smìry, v jejich¾ rámci Komise plní své úkoly; b) rozhoduje o vnitøní organizaci Komise, aby zajistil soudr¾nost, výkonnost a kolegialitu její èinnosti; c) jmenuje místopøedsedy, kromì ministra zahranièních vìcí Unie, z øad èlenù Komise. Èlen Komise odstoupí, pokud jej k tomu pøedseda vyzve. Ministr zahranièních vìcí Unie odstoupí postupem podle èl. I-28 odst. 1, pokud jej k tomu pøedseda vyzve. ÈLÁNEK I-28 Ministr zahranièních vìcí Unie
16 1. Evropská rada jmenuje se souhlasem pøedsedy Komise kvalifikovanou vìt¹inou ministra zahranièních vìcí Unie. Evropská rada mù¾e jeho funkèní období stejným postupem ukonèit. 2. Ministr zahranièních vìcí Unie vede spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku Unie. Pøispívá svými návrhy k vytváøení této politiky a provádí ji jako zmocnìnec Rady. Stejnì jedná i v oblasti spoleèné bezpeènostní a obranné politiky. 3. Ministr zahranièních vìcí Unie pøedsedá Radì pro zahranièní vìci. 4. Ministr zahranièních vìcí Unie je jedním z místopøedsedù Komise. Zaji¹»uje soudr¾nost vnìj¹í èinnosti Unie. V rámci Komise odpovídá za úkoly, které jí pøíslu¹í v oblasti vnìj¹ích vztahù a za koordinací dal¹ích hledisek vnìj¹í èinnosti Unie. Pøi plnìní tìchto úkolù v Komisi, a pouze pro tyto úkoly, podléhá ministr zahranièních vìcí Unie postupùm, které upravují fungování Komise, v rozsahu, v jakém je to sluèitelné s odstavci 2 a 3. ÈLÁNEK I-29 Soudní dvùr Evropské unie 1. Soudní dvùr Evropské unie se skládá ze Soudního dvora, Tribunálu a specializovaných soudù. Zaji¹»uje dodr¾ování práva pøi výkladu a provádìní Ústavy. Èlenské státy stanoví prostøedky nezbytné k zaji¹tìní úèinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie. 2. Soudní dvùr se skládá z jednoho soudce z ka¾dého èlenského státu. Jsou mu nápomocni generální advokáti. Tribunál se skládá z nejménì jednoho soudce z ka¾dého èlenského státu. Soudci a generální advokáti Soudního dvora a soudci Tribunálu jsou vybíráni z osob, které poskytují ve¹keré záruky nezávislosti a které splòují po¾adavky èlánkù III-355 a III-356. Jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád èlenských státù na dobu ¹esti let. Soudci a generální advokáti mohou být jmenováni opakovanì. 3. Soudní dvùr Evropské unie rozhoduje v souladu s èástí III a) o ¾alobách podaných èlenským státem, orgánem nebo fyzickými èi právnickými osobami, b) na ¾ádost vnitrostátních soudù o pøedbì¾ných otázkách týkajících se výkladu práva Unie nebo platnosti aktù pøijatých orgány, c) v ostatních pøípadech uvedených v Ústavì.KAPITOLA II - OSTATNÍ ORGÁNY A PORADNÍ INSTITUCE UNIE ÈLÁNEK I-30 Evropská centrální banka 1. Evropská centrální banka a národní centrální banky tvoøí Evropský systém centrálních bank. Evropská centrální banka a národní centrální banky èlenských státù, jejich¾ mìnou je euro, tvoøí Eurosystém a øídí mìnovou politiku Unie. 2. Evropský systém centrálních bank je øízen rozhodovacími orgány Evropské centrální banky. Prvoøadým cílem Evropského systému centrálních bank je udr¾ovat cenovou stabilitu. Ani¾ je dotèen tento cíl, podporuje obecné hospodáøské politiky v Unii se zámìrem pøispìt k dosa¾ení jejích cílù. Plní v¹echny ostatní úkoly centrální banky v souladu s èástí III a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. 3. Evropská centrální banka je orgánem. Má právní subjektivitu. Pouze ona mù¾e povolovat vydávání eura. Je nezávislá pøi výkonu svých pravomocí a správì svých financí. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie, jako¾ i vlády èlenských státù respektují tuto nezávislost. 4. Evropská centrální banka pøijímá opatøení nezbytná k plnìní svých úkolù podle èlánkù III-185 a¾ III-191 a III-196 a za podmínek stanovených statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. V souladu s tými¾ èlánky si èlenské státy, jejich¾ mìnou není euro, a jejich centrální banky ponechávají své pravomoci v mìnové oblasti. 5. Evropská centrální banka je v oblastech spadajících do její pùsobnosti konzultována ke ka¾dému návrhu aktu Unie a ke ka¾dému návrhu úpravy na vnitrostátní úrovni a mù¾e pøedkládat stanoviska. 6. Rozhodovací orgány Evropské centrální banky, jejich slo¾ení a zpùsob fungování jsou vymezeny v èláncích III-382 a III-383 a ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. ÈLÁNEK I-31
17 Úèetní dvùr 1. Úèetní dvùr je orgánem. Provádí kontrolu úèetnictví Unie. 2. Pøezkoumává úèetnictví v¹ech pøíjmù a výdajù Unie a pøesvìdèuje se o øádnosti finanèního øízení. 3. Skládá se z jednoho státního pøíslu¹níka ka¾dého èlenského státu. Jeho èlenové vykonávají své funkce naprosto nezávisle v obecném zájmu Unie. ÈLÁNEK I-32 Poradní instituce Unie 1. Evropskému parlamentu, Radì a Komisi jsou nápomocny Výbor regionù a Hospodáøský a sociální výbor, které plní poradní funkce. 2. Výbor regionù se skládá ze zástupcù regionálních a místních samosprávných celkù, kteøí buï mají volební mandát v nìkterém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovìdní volenému shromá¾dìní. 3. Hospodáøský a sociální výbor se skládá ze zástupcù organizací zamìstnavatelù, zamìstnancù a dal¹ích subjektù zastupujících obèanskou spoleènost, zejména v sociálnìhospodáøské, obèanské, profesní a kulturní oblasti. 4. Èlenové Výboru regionù a Hospodáøského a sociálního výboru nejsou vázáni ¾ádnými pøíkazy. Vykonávají svou funkci zcela nezávisle v obecném zájmu Unie. 5. Pravidla týkající se slo¾ení tìchto výborù, jmenování jejich èlenù, jejich pravomocí a fungování jsou vymezeny v èláncích III- 386 a¾ III-392. Rada pravidelnì pøezkoumává pravidla uvedená v odstavcích 2 a 3, která se týkají jejich slo¾ení, aby zohlednila hospodáøský, sociální a demografický vývoj v Unii. K tomuto úèelu pøijímá Rada na návrh Komise evropská rozhodnutí.hlava V - VÝKON PRAVOMOCÍ UNIEKAPITOLA I - SPOLEÈNÁ USTANOVENÍ ÈLÁNEK I-33 Právní akty Unie 1. Pro výkon pravomocí Unie vyu¾ívají orgány v souladu s èástí III jako právní nástroje evropské zákony, evropské rámcové zákony, evropská naøízení, evropská rozhodnutí, doporuèení a stanoviska. Evropský zákon je legislativní akt s obecnou pùsobností. Je závazný v celém rozsahu a pøímo pou¾itelný ve v¹ech èlenských státech. Evropský rámcový zákon je legislativní akt, který je závazný pro ka¾dý èlenský stát, kterému je urèen, pokud jde o výsledek, jeho¾ má být dosa¾eno, pøièem¾ volba formy a prostøedkù pro dosa¾ení výsledku se ponechává vnitrostátním orgánùm. Evropské naøízení je nelegislativní akt s obecnou pùsobností urèený k provádìní legislativních aktù a nìkterých ustanovení Ústavy. Mù¾e být buï závazné v celém rozsahu a pøímo pou¾itelné ve v¹ech èlenských státech, nebo být závazné pro ka¾dý èlenský stát, kterému je urèeno, pokud jde o výsledek, jeho¾ má být dosa¾eno, pøièem¾ volba formy a prostøedkù pro dosa¾ení výsledku s ponechává vnitrostátním orgánùm. Evropské rozhodnutí je nelegislativní akt, který je závazný v celém rozsahu. Pokud jsou v nìm uvedeni ti, jim¾ je urèeno, je závazné pouze pro nì. Doporuèení a stanoviska nejsou závazná. 2. Posuzují-li Evropský parlament a Rada návrh legislativního aktu, zdr¾í se pøijetí aktù, které pøíslu¹ný legislativní postup pro danou oblast nestanoví. ÈLÁNEK I-34 Legislativní akty 1. Evropské zákony a rámcové zákony pøijímají spoleènì Evropský parlament a Rada na návrh Komise øádným legislativním postupem podle èlánku III-396. Nedospìjí-li tyto dva orgány k dohodì, není dotyèný akt pøijat. 2. Ve zvlá¹tních pøípadech uvedených v Ústavì pøijímá evropské zákony a rámcové zákony Evropský parlament za úèasti Rady nebo Rada za úèasti Evropského parlamentu zvlá¹tními legislativními postupy. 3. Ve zvlá¹tních pøípadech uvedených v Ústavì mohou být evropské zákony a rámcové zákony pøijímány z podnìtu skupiny èlenských státù nebo Evropského parlamentu, na doporuèení Evropské centrální banky nebo na ¾ádost Soudního dvora Evropské unie nebo Evropské investièní banky.
18 ÈLÁNEK I-35 Nelegislativní akty 1. Evropská rada pøijímá evropská rozhodnutí v pøípadech uvedených v Ústavì. 2. Rada a Komise, zejména v pøípadech uvedených v èláncích I-36 a I-37, a Evropská centrální banka ve zvlá¹tních pøípadech uvedených v Ústavì pøijímají evropská naøízení a evropská rozhodnutí. 3. Rada pøijímá doporuèení. Rozhoduje na návrh Komise ve v¹ech pøípadech, kdy má podle Ústavy pøijmout akt na návrh Komise. V oblastech, ve kterých je pro pøijetí aktu Unie po¾adována jednomyslnost, rozhoduje jednomyslnì. Komise a ve zvlá¹tních pøípadech uvedených v Ústavì Evropská centrální banka pøijímají doporuèení. ÈLÁNEK I-36 Evropská naøízení v pøenesené pravomoci 1. Evropskými zákony a evropskými rámcovými zákony lze na Komisi pøenést pravomoc pøijímat evropská naøízení v pøenesené pravomoci, kterými se doplòují nebo pozmìòují nìkteré prvky zákona èi rámcového zákona, které nejsou podstatné. Evropské zákony a rámcové zákony výslovnì vymezí cíle, obsah, rozsah a dobu trvání pøenesení pravomoci. Podstatné prvky dané oblasti jsou vyhrazeny evropským zákonùm nebo rámcovým zákonùm, a nesmìjí tedy být pøedmìtem pøenesení pravomoci. 2. Evropské zákony a rámcové zákony stanoví podmínky pro pøenesení pravomoci, které mohou být tyto: a) Evropský parlament nebo Rada mohou rozhodnout o zru¹ení pøenesení pravomoci, b) evropské naøízení v pøenesené pravomoci mù¾e vstoupit v platnost pouze tehdy, nevysloví-li ve lhùtì stanovené evropským zákonem nebo rámcovým zákonem Evropský parlament nebo Rada ¾ádné námitky. Pro úèely písmen a) a b) se Evropský parlament usná¹í vìt¹inou hlasù v¹ech svých èlenù a Rada rozhoduje kvalifikovanou vìt¹inou. ÈLÁNEK I-37 Provádìcí akty 1. Èlenské státy pøijmou ve¹kerá nezbytná vnitrostátní právní opatøení k provedení právnì závazných aktù Unie. 2. Jsou-li pro provedení právnì závazných aktù Unie nezbytné jednotné podmínky, svìøí tyto akty provádìcí pravomoci Komisi nebo ve zvlá¹tních, nále¾itì odùvodnìných pøípadech a v pøípadech uvedených v èlánku I-40 Radì. 3. Pro úèely odstavce 2 evropský zákon pøedem stanoví pravidla a obecné zásady zpùsobu, jakým èlenské státy kontrolují Komisi pøi výkonu provádìcích pravomocí. 4. Provádìcí akty Unie mají formu evropských provádìcích naøízení nebo evropských provádìcích rozhodnutí. ÈLÁNEK I-38 Zásady spoleèné právním aktùm Unie 1. Neuvádí-li Ústava druh aktu, který má být pøijat, zvolí jej orgány pro jednotlivé pøípady v souladu s platnými postupy a se zásadou proporcionality uvedenou v èlánku I Právní akty musí obsahovat odùvodnìní a odkazovat na návrhy, podnìty, doporuèení, ¾ádosti nebo stanoviska po¾adovaná Ústavou. ÈLÁNEK I-39 Vyhlá¹ení a vstup v platnost 1. Evropské zákony a rámcové zákony pøijaté øádným legislativním postupem podepisuje pøedseda Evropského parlamentu a pøedseda Rady. V ostatních pøípadech je podepisuje pøedseda orgánu, který je pøijal. Evropské zákony a
19 rámcové zákony se vyhla¹ují v Úøedním vìstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlá¹ení. 2. Evropská naøízení a evropská rozhodnutí, ve kterých není uvedeno, komu jsou urèena, podepisuje pøedseda orgánu, který je pøijal. Evropská naøízení a evropská rozhodnutí, v kterých není uvedeno, komu jsou urèena, se vyhla¹ují v Úøedním vìstníku Evropské unie a vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlá¹ení. 3. Ostatní evropská rozhodnutí, která nejsou uvedena v odstavci 2, se oznamují tìm, jim¾ jsou urèena, a nabývají úèinku tímto oznámením.kapitola II - ZVLÁ TNÍ USTANOVENÍ ÈLÁNEK I-40 Zvlá¹tní ustanovení týkající se spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky 1. Evropská unie vede spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku zalo¾enou na rozvoji vzájemné politické solidarity mezi èlenskými státy, na urèení otázek obecného zájmu a na stále se zvy¹ujícím sbli¾ování èinností èlenských státù. 2. Evropská rada urèí strategické zájmy Unie a stanoví cíle její spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Rada tuto politiku vypracovává v rámci strategických smìrù stanovených Evropskou radou a v souladu s èástí III. 3. Evropská rada a Rada pøijímají nezbytná evropská rozhodnutí. 4. Spoleènou zahranièní a bezpeènostní politiku provádí ministr zahranièních vìcí Unie a èlenské státy za vyu¾ití vnitrostátních prostøedkù a prostøedkù Unie. 5. S cílem vymezit spoleèný pøístup vedou èlenské státy v Evropské radì a v Radì vzájemné konzultace o v¹ech otázkách obecného zájmu týkajících se spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Døíve ne¾ èlenský stát podnikne jakékoli kroky na mezinárodní scénì nebo pøijme jakýkoli závazek, který by mohl mít dopad na zájmy Unie, vede v Evropské radì nebo v Radì konzultace s ostatními èlenskými státy. Sbli¾ováním èinností zaji¹»ují èlenské státy, ¾e je Unie schopná prosazovat své zájmy a hodnoty na mezinárodní scénì. Èlenské státy jsou mezi sebou solidární. 6. Evropská rada a Rada pøijímají v oblasti spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky evropská rozhodnutí jednomyslnì, s výjimkou pøípadù uvedených v èásti III. Rozhodují z podnìtu èlenského státu, na návrh ministra zahranièních vìcí Unie nebo na návrh tohoto ministra s podporou Komise. Evropské zákony a rámcové zákony jsou vylouèeny. 7. Evropská rada mù¾e jednomyslnì pøijmout evropské rozhodnutí o tom, ¾e Rada bude v pøípadech jiných ne¾ uvedených v èásti III rozhodovat kvalifikovanou vìt¹inou. 8. Evropský parlament je pravidelnì konzultován k hlavním hlediskùm a základním volbám spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Je informován o jejím vývoji. ÈLÁNEK I-41 Zvlá¹tní ustanovení týkající se spoleèné bezpeènostní a obranné politiky 1. Spoleèná bezpeènostní a obranná politika je nedílnou souèástí spoleèné zahranièní a bezpeènostní politiky. Zaji¹»uje Unii operativní schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostøedky. Unie je mù¾e pou¾ít pro mise vedené mimo území Unie k udr¾ení míru, pøedcházení konfliktùm a posílení mezinárodní bezpeènosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národù. Plnìní tìchto úkolù je zalo¾eno na vyu¾ití kapacit poskytnutých èlenskými státy. 2. Spoleèná bezpeènostní a obranná politika zahrnuje postupné vymezení rámce spoleèné obranné politiky Unie. Ta povede ke spoleèné obranì, jakmile o tom Evropská rada jednomyslnì rozhodne. V tomto pøípadì doporuèí èlenským státùm pøijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními pøedpisy. Politika Unie podle tohoto èlánku se nedotýká zvlá¹tní povahy bezpeènostní a obranné politiky nìkterých èlenských státù a uznává závazky nìkterých èlenských státù uskuteèòujících svou spoleènou obranu v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, které vyplývají ze Severoatlantické smlouvy, a je v souladu se spoleènou bezpeènostní a obrannou politikou vytvoøenou v tomto rámci. 3. Pro provádìní spoleèné bezpeènostní a obranné politiky dávají èlenské státy Unii k dispozici civilní a vojenské kapacity, aby pøispìly k plnìní cílù vymezených Radou. Èlenské státy, které mezi sebou ustavily mnohonárodní síly, je mohou rovnì¾ dát k dispozici spoleèné bezpeènostní a obranné politice. Èlenské státy se zavazují, ¾e budou své vojenské kapacity postupnì zdokonalovat. Zøídí se agentura pro oblast rozvoje obranných kapacit, výzkumu, poøizování a vyzbrojování (Evropská obranná agentura), aby bylo mo¾no urèovat operativní potøeby, podporovat opatøení k jejich uspokojování, pøispívat k urèení a pøípadnì k provádìní v¹ech úèelných opatøení pro posílení výrobní a technologické základny
20 v oblasti obrany, podílet se na vymezení evropské politiky kapacit a vyzbrojování a napomáhat Radì pøi hodnocení zlep¹ování vojenských kapacit. 4. Evropská rozhodnutí týkající se spoleèné bezpeènostní a obranné politiky vèetnì tìch, která se týkají zahájení mise podle tohoto èlánku, pøijímá Rada jednomyslnì na návrh ministra zahranièních vìcí Unie nebo z podnìtu nìkterého èlenského státu. Ministr zahranièních vìcí Unie mù¾e pøípadnì spoleènì s Komisí navrhnout, aby byly vyu¾ity vnitrostátní prostøedky i nástroje Unie. 5. K zachování hodnot Unie a slu¾bì jejím zájmùm mù¾e Rada v rámci Unie povìøit provedením mise skupinu èlenských státù. Provádìní této mise se øídí èlánkem III Èlenské státy, jejich¾ vojenské kapacity splòují vy¹¹í kritéria a které pøijaly v této oblasti pøísnìj¹í závazky s ohledem na vedení tìch nejnároènìj¹ích misí, navá¾í v rámci Unie stálou strukturovanou spolupráci. Tato spolupráce se øídí èlánkem III-312. Nedotýká se ustanovení èlánku III Pokud se èlenský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní èlenské státy pomoc a podporu v¹emi prostøedky, které jsou v jejich moci, v souladu s èlánkem 51 Charty Organizace spojených národù. Tím není dotèena zvlá¹tní povaha bezpeènostní a obranné politiky nìkterých èlenských státù. Závazky a spolupráce v této oblasti jsou v souladu se závazky v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy, která zùstává pro ty èlenské státy, které jsou jejími èleny, základem jejich spoleèné obrany a fórem pro její provádìní. 8. Evropský parlament je pravidelnì konzultován k hlavním hlediskùm a základním volbám spoleèné bezpeènostní a obranné politiky. Je informován o jejím vývoji. ÈLÁNEK I-42 Zvlá¹tní ustanovení týkající se prostoru svobody, bezpeènosti a práva 1. Unie vytváøí prostor svobody, bezpeènosti a práva a) pøijímáním evropských zákonù a rámcových zákonù urèených, je-li to nutné, ke sbli¾ování právních pøedpisù èlenských státù v oblastech uvedených v èásti III, b) podporou vzájemné dùvìry mezi pøíslu¹nými orgány èlenských státù, zejména na základì vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí, c) operativní spoluprací pøíslu¹ných orgánù èlenských státù vèetnì policie, celních orgánù a dal¹ích orgánù specializovaných na pøedcházení trestným èinùm a jejich odhalování. 2. Vnitrostátní parlamenty se mohou v rámci prostoru svobody, bezpeènosti a práva podílet na mechanismech hodnocení uvedených v èlánku III-260. Jsou zapojeny do politické kontroly èinnosti Europolu a do hodnocení èinnosti Eurojustu podle èlánkù III-276 a III Èlenské státy mají právo podnìtu v oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních vìcech podle èlánku III-264. ÈLÁNEK I-43 Dolo¾ka solidarity 1. Pokud je nìkterý èlenský stát cílem teroristického útoku nebo obìtí pøírodní nebo èlovìkem zpùsobené pohromy, jednají Unie a její èlenské státy spoleènì v duchu solidarity. Unie uvede do pohotovosti ve¹keré nástroje, které má k dispozici, vèetnì vojenských prostøedkù poskytnutých èlenskými státy, aby a) - odvrátila teroristickou hrozbu na území èlenských státù; - chránila pøed pøípadným teroristickým útokem demokratické instituce a civilní obyvatelstvo; - poskytla èlenskému státu pomoc na jeho území, pokud o to po¾ádají jeho politické orgány, v pøípadì teroristického útoku; b) poskytla èlenskému státu pomoc na jeho území, pokud o to po¾ádají jeho politické orgány, v pøípadì pøírodní nebo èlovìkem zpùsobené pohromy. 2. Provádìcí pravidla k tomuto èlánku jsou uvedena v èlánku III-329.KAPITOLA III - POSÍLENÁ SPOLUPRÁCE
PREAMBULE. VDĚČNI členům Evropského konventu za to, že vypracovali návrh této ústavy ve jménu občanů a států Evropy,
16.12.2004 CS Úřední věstník Evropské unie C 310/3 PREAMBULE JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, PREZIDENT ČESKÉ REPUBLIKY, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA DÁNSKA, PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, PREZIDENT
VíceKONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět: CIG 87/1/04 REV 1
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 13. října 2004 CIG 87/1/04 REV 1 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/1/04 REV 1 CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II
VíceBrusel, 29. října 2004 KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ CIG 87/2/04 REV 2. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět:
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 29. října 2004 CIG 87/2/04 REV 2 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/2/04 REV 2 JL CS OBSAH 4. Každý orgán, instituce nebo jiný subjekt stanoví
VícePRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. dubna 2008 (OR. fr) 6655/08 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět : Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace
VícePrávo ES. Monika Šumberová
Právo ES Monika Šumberová Jean Monnet European Module Základní pojmy Evropské právo Právo Evropských spoleèenství Acquis Communautaire Komunitární právo Právo Evropské unie Prameny práva Pramen práva zdroj
VíceÚřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01)
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/01) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/3 Obsah SMLOUVA
VíceOBSAH PREAMBULE ČÁST I VYMEZENÍ A CÍLE UNIE ZÁKLADNÍ PRÁVA A OBČANSTVÍ UNIE ORGÁNY A INSTITUCE UNIE OSTATNÍ ORGÁNY A PORADNÍ INSTITUCE UNIE
OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II - ZÁKLADNÍ PRÁVA A OBČANSTVÍ UNIE HLAVA III - PRAVOMOCI UNIE HLAVA IV - KAPITOLA I - KAPITOLA II - ORGÁNY A INSTITUCE UNIE INSTITUCIONÁLNÍ
VíceBrusel, 29. října 2004 KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ CIG 87/2/04 REV 2. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Předmět:
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel, 29. října 2004 CIG 87/2/04 REV 2 Předmět: Smlouva o Ústavě pro Evropu CIG 87/2/04 REV 2 JL CS OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA
VíceOBSAH PREAMBULE ČÁST I VYMEZENÍ A CÍLE UNIE ZÁKLADNÍ PRÁVA A OBČANSTVÍ UNIE ORGÁNY A INSTITUCE UNIE OSTATNÍ ORGÁNY A PORADNÍ INSTITUCE UNIE
851 der Beilagen XXII. GP - Staatsvertrag - tschechischer Vertragstext (Normativer Teil) 1 von 348 OBSAH PREAMBULE ČÁST I HLAVA I - VYMEZENÍ A CÍLE UNIE HLAVA II - ZÁKLADNÍ PRÁVA A OBČANSTVÍ UNIE HLAVA
Více954383_TRAITE_CS_1_ :11 Pagina 1
954383_TRAITE_CS_1_50 19-01-2005 14:11 Pagina 1 SMLOUVA O STAVĚ PRO EVROPU 954383_cor_CS_p2 01-02-2005 10:50 Pagina 2 UPOZORNĚNÍ ČTENÁŘŮM Tato publikace obsahuje znění Smlouvy o stavě pro Evropu, které
VíceÚSTAVA EU. Ústava tenásky pívtivé vydání, které sestavil Jens-Peter Bonde. Externí peklad - 1 -
ÚSTAVA EU tenásky pívtivé vydání Drahý tenái, toto je konené znní Smlouvy o Ústav pro Evropu, jak bylo schváleno hlavami stát a vlád v pátek dne 18. ervna, potom upraveno a oficiáln podepsáno na ímském
VíceÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ,
Úmluva o zøízení Svìtové organizace duševního vlastnictví (WIPO*) ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ, podepsaná ve Stockholmu dne 14. èervence 1967, zmìnìná dne 2. øíjna 1979 (vyhl.
VíceLisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropského společenství
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel 7. prosince 2007 (OR. cs) CIG 14/07 COR 4 (cs) Předmět: Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie OPRAVA
VíceLisabonská smlouva. Evropa států a Evropa občanů. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D.
Lisabonská smlouva Evropa států a Evropa občanů JUDr.. Lenka Pítrová, CSc. JUDr.. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. 2008 Hlava II SEU: Ustanovení o demokratických zásadách Členské státy Občané členských států Hlava
VíceNové partnerství pro soudr nost
Nové partnerství pro soudr nost konvergenci konkurenceschopnost spolupráci Evropská komise Europe Direct je slu ba, která vám pomù e odpovìdìt na otázky týkající se Evropské unie Nová bezplatná telefonní
VíceSMLOUVA MEZI. AA2003/TR/cs 1
SMLOUVA MEZI BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, ŘECKOU REPUBLIKOU, ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, IRSKEM, ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,
VíceKONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ. Brusel 3. prosince 2007 (OR. fr) CIG 14/07
KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel 3. prosince 2007 (OR. fr) CIG 14/07 Předmět: Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie CIG 14/07 RP/pf CS
VíceVÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK,
VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK, dáno ve Vídni dne 12. èervna 1973 a doplnìno dne 1. øíjna 1985 Smluvní strany, majíce na zøeteli èlánek 19 Paøížské úmluvy
VíceÈl. II Název a sídlo spoleèenství. ÈÁST DRUHÁ PØEDMÌT ÈINNOSTI SPOLEÈENSTVÍ Èl. III Správa domu a další èinnosti
Sbírka zákonù è. 371 / 2004Strana 7589 Pøíloha k naøízení vlády è. 371/2004 Sb. Vzorové stanovy spoleèenství vlastníkù jednotek ÈÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Èl. I Základní ustanovení (1) Spoleèenství
VíceLisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropského společenství
417 der Beilagen XXIII. GP - Staatsvertrag - 61 tschechisches Korrigendum (Normativer Teil) 1 von 16 KONFERENCE ZÁSTUPCŮ VLÁD ČLENSKÝCH STÁTŮ Brusel 7. prosince 2007 (OR. cs) CIG 14/07 COR 4 (cs) Předmět:
VíceÚVODNÍ POZNÁMKA. Tato publikace obsahuje rovněž opravy přijaté do března 2016.
ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace obsahuje konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně jejich příloh a protokolů k nim, v nichž jsou zapracovány změny učiněné Lisabonskou
VíceA. Smlouva o Evropské unii
SROVNÁVACÍ TABULKY UVEDENÉ V ČLÁNKU 5 LISABONSKÉ SMLOUVY Článek 3 (zrušen) (1) Článek 3a Článek 4 Dosavadní číslování Smlouvy o Evropské unii HLAVA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ A. Smlouva o Evropské unii HLAVA
VíceÚřední věstník C 326. Evropské unie. Informace a oznámení. Svazek října České vydání. Oznámení č.
Úřední věstník Evropské unie ISSN 1977-0863 C 326 České vydání Informace a oznámení Svazek 55 26. října 2012 Oznámení č. Obsah Strana 2012/C 326/01 Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy
VíceZPRAVODAJROZVOJOVÉHO
REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 2/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: SMLOUVA NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh
Více30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/13 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/13 KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/15 PREAMBULE JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA
VíceEVROPSKÁ UNIE KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLUV LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV
EVROPSKÁ UNIE KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ SMLUV LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV BŘEZEN 2010 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/1 S E U KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ S F E U SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ
VíceHome Media Server. Instalace aplikace Home Media Server do poèítaèe. Správa mediálních souborù. Home Media Server
2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky a názvy spoleèností
VíceKonsolidované znění. Smlouvy o Evropské unii. Smlouvy o fungování Evropské unie (2008/C 115/01)
Systém ASPI - stav k 8.2.2009 do částky 10/2009 Sb. a 3/2009 Sb.m.s. Obsah a text C2008/115/01 - poslední stav textu Smlouvy o Evropské unii a Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie (2008/C
VícePRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU. hospodářského zájmu. ochrany osobních údajů. základě státní příslušnosti. a pobytu občanů Unie
PŘÍLOHA III PRÁVNÍ ZÁKLADY ŘÁDNÉHO LEGISLATIVNÍHO POSTUPU 1 Článek 14 Právní základ Popis Požadavky postupu 1 Čl. 15 odst. 3 Čl. 16 odst. 2 Článek 18 Čl. 19 odst. 2 Čl. 21 odst. 2 Článek 24 Článek 33 Čl.
VíceSTANOVY KLUBU CHOVATELÙ SVATOBERNARDSKÝCH PSÙ, Z.S. zkratka KCHSBP, z.s.
STANOVY KLUBU CHOVATELÙ SVATOBERNARDSKÝCH PSÙ, Z.S. zkratka KCHSBP, z.s. I. Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Klub chovatelù svatobernardských psù, z.s. (dále rovnìž spolek"). 2. Sídlo spolku: 564 01
VíceOkam¾ité zprávy. Nokia N76-1
Okam¾ité zprávy Nokia N76-1 BEZ ZÁRUKY Aplikace tøetích stran poskytované v pøístroji mohly být vytvoøeny a mohou být vlastnìny osobami nebo entitami, které nejsou spøíznìnými osobami a nemají ani jiný
VíceDokumenty informace recenze
Dokumenty informace recenze V rubrice Dokumenty uveøejòujeme pøeklad nových stanov IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions), které byly schváleny na konferenci v Jeruzalémì
VíceInstitucionální aspekty Lisabonské smlouvy. Petr Kolář
Institucionální aspekty Lisabonské smlouvy Petr Kolář Hodnoty a cíle Evropské unie Hodnoty EU Dnes čl. 6 SEU: Svoboda, Demokracie, Dodržování lidských práv a základních svobod, Právní stát Nově (převzato
VíceHISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková
HISTORIE EVROPSKÉ INTEGRACE Evropské právo (BEP301Zk) Helena Bončková (helena.bonckova@mail.muni.cz) OBSAH SEMINÁŘE Úvod do předmětu Evropské právo koncepce předmětu podmínky ukončení literatura Historie
VíceCS Cena: Úřední věstník. Evropské unie. Informace a oznámení. Svazek 51. České vydání. 9. května 2008. Oznámení č. Obsah Strana
Úřední věstník ISSN 1725-5163 C 115 Evropské unie České vydání Informace a oznámení Svazek 51 9. května 2008 Oznámení č. Obsah Strana 2008/C 115/01 Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy
VíceEVROPSKÁ UNIE. Konsolidované znění smluv
EVROPSKÁ UNIE Konsolidované znění smluv LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV 2016 CS CS 7.6.2016 Úřední věstník Evropské unie C 202/1 KONSOLIDOVANÁ ZNĚNÍ SMLOUVY O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE
VíceOBSAH. B. Protokol o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie. Část první: Zásady...
OBSAH A. Smlouva mezi Belgickým královstvím, Českou republikou, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Estonskou republikou, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou,
VíceSTRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM
PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21
VíceZÁVĚREČNÝ AKT. FA/TR/EU/HR/cs 1. 1717 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 48 tschechische Schlussakte (Normativer Teil) 1 von 20
1717 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 48 tschechische Schlussakte (Normativer Teil) 1 von 20 ZÁVĚREČNÝ AKT FA/TR/EU/HR/cs 1 2 von 20 1717 der Beilagen XXIV. GP - Staatsvertrag - 48 tschechische
VíceZÁKON. ze dne 29. èervence o státním obèanství nìkterých bývalých èeskoslovenských státních obèanù
193/1999 Sb. ZÁKON ze dne 29. èervence 1999 o státním obèanství nìkterých bývalých èeskoslovenských státních obèanù Zmìna: 320/2002 Sb. Zmìna: 46/2006 Sb. Parlament ve snaze zmírnit následky nìkterých
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA zasedání Rady. Brusel 19. srpna Janez Janša T I S K
RADA EVROPSKÉ U IE 10723/08 (Presse 175) (OR. en) TISKOVÁ ZPRÁVA 2880. zasedání Rady Brusel 19. srpna 2008 Předseda Janez Janša T I S K R u e d e l a L o i 1 7 5 B 1 0 4 8 B R U S E L T e l. : + 3 2 (
VíceSN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
VíceNávrh SMLOUVY ZAKLÁDAJÍCÍ ÚSTAVU PRO EVROPU. Přijatý konsensem Evropským konventem 13. června a 10. července 2003
Návrh SMLOUVY ZAKLÁDAJÍCÍ ÚSTAVU PRO EVROPU Přijatý konsensem Evropským konventem 13. června a 10. července 2003 PŘEDANÝ PŘEDSEDOVI EVROPSKÉ RADY V ŘÍMĚ 18. července 2003 Evropským konventem CONV 850/3
VícePublikování. Zaèínáme. Odesílání souborù. Publikování
Share Online 2.0 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky
VíceSeznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1
Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený
VíceCÏ ESKE REPUBLIKY. VsÏeobecna dohoda o clech a obchodu 1994, Dohoda o textilu a osïacenõâ, Dohoda o technickyâch prïekaâzïkaâch obchodu,
RocÏnõÂk 1995 SBIÂRKA ZAÂ KONUÊ CÏ ESKEÂ REPUBLIKY CÏ aâstka 51 RozeslaÂna dne 19. zaârïõâ 1995 Cena KcÏ 204,± OBSAH: 191. SdeÏ lenõâ Ministerstva zahranicïnõâch veïcõâ o sjednaânõâ Dohody o zrïõâzenõâ
VíceEU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ
Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.
VíceDora BAKOYANNISOVÁ. ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE ŠPANĚLSKA, José Luis RODRÍGUEZ ZAPATERO
LISABONSKÁ SMLOUVA POZMĚŇUJÍCÍ SMLOUVU O EVROPSKÉ UNII A SMLOUVU O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (2007/C 306/01) PREAMBULE JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, PREZIDENT BULHARSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ČESKÉ
Více2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009
Královské město Litoměřice 2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009 1.4. Základní vymezení pojmù Zadavatelé slu by platí, zøizují, zadávají, organizují a dìlají
Více2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti
2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky a názvy spoleèností
VíceÚMLUVA O PRÁVECH DÍTÌTE
1 ÚMLUVA O PRÁVECH DÍTÌTE Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, majíce na zøeteli, že podle zásad vyhlášených v Chartì Spojených národù je uznání pøirozené dùstojnosti a rovných a nezcizitelných
VíceHolice 10. - 12.9. 1993 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE '93 H '93 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE ' RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE
Mezinárodní setkání rádioamatérù Holice 10. - 12.9. 1993 Sborník pøíspìvkù HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE '93 H '93 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE ' RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE I. 1)
VíceC 306 Evropské unie. Informace a oznámení. Článek Článek ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek Článek 4...
Úřední věstník ISSN 1725-5163 C 306 Evropské unie České vydání Informace a oznámení Svazek 50 17. prosince 2007 Oznámení č. Obsah Strana 2007/C 306/01 Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské
VíceO B E C C H A L O U P K Y
O B E C C H A L O U P K Y Obecnì závazná vyhláška è. 2/2016 ze dne 28.12.2016, o místním poplatku za provoz systému shromažïování, sbìru, pøepravy, tøídìní, využívání a odstraòování komunálních odpadù
Více5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky
30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro
VíceANNEX PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.12.2017 COM(2017) 722 final ANNEX PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o podpisu jménem Evropské unie a jejích členských států a prozatímním provádění třetího dodatkového protokolu
Víceu STA V STA TU A PRA V A
......... u STA V STA TU A PRA V A AKAD EMIE VÌD ÈESKÉ REPUBLIKY I v. v. i. Národní 18, 11600 Praha 1 Tel. ústø. 221990711,sekr.224933494.jax224933056 E-mail: ilaw@ilaw.cas.cz Praha, 20. bøezna 2007 Èj.
Více1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky
Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti
VíceZásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU
Pravomoci EU 301 Zásada svěřených pravomocí Typy pravomocí EU Článek 5 Smlouvy o EU 2. Podle zásady svěření pravomocí jedná Unie pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení
VíceEtický kodex. Dopravní podnik mìsta Olomouce, a. s.
Etický kodex Dopravní podnik mìsta Olomouce, a. s. I. Úvodní ustanovení Jsme provozovatelem mìstské veøejné dopravy na území mìsta Olomouce a v jeho blízkém okolí. Tradice naší spoleènosti sahá až do roku
VícePROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU
30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/335 PROHLÁŠENÍ PŘIPOJENÁ K ZÁVĚREČNÉMU AKTU MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE, KTERÁ PŘIJALA LISABONSKOU SMLOUVU podepsanou dne 13. prosince 2007 30.3.2010 Úřední věstník
VíceUrèování polohy Nokia N76-1
Nokia N76-1 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People, Nseries a N76 jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky
VíceProhlášení o ochranì osobních údajù.
Prohlášení o ochranì osobních údajù. Toto Prohlášení o ochranì údajù se vztahuje na zpracování veškerých osobních údajù klientù, zákazníkù, dodavatelù, èi jiných obchodních partnerù plynoucích z obchodních
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420
VíceStatistická pøíloha k 1. èásti
Statistická pøíloha k 1. èásti 65 A1.1 Zamìstnanost v EU15, 1996 a 2002 % obyv. v produktivním vìku 1996 2002 EU15 59,9 64,2 Ostatní èlenské státy 61,7 65,1 Kohezní zemì 51,5 60,2 Øecko 54,9 56,9 Španìlsko
VíceSTANOVY ÈESKOMORAVSKÉHO FOTBALOVÉHO SVAZU
STANOVY ÈESKOMORAVSKÉHO FOTBALOVÉHO SVAZU Základní ustanovení Èlánek 1 Název a sídlo 1. Èeskomoravský fotbalový svaz ( ÈMFS ) je obèanským sdružením vytvoøeným na spolkových demokratických zásadách, nezávislým
VíceZÁKON. ze dne 23. záøí 2003,
357/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. záøí 2003, kterým se mìní zákon è. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního obèanství Èeské republiky, ve znìní pozdìjších pøedpisù Parlament se usnesl na tomto zákonì
VíceEurocentrum Praha. Mats Braun rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva. důvody a důsledky
Eurocentrum Praha 13. 2. 2008 Mats Braun Ústav mezinárodn rodních vztahů v. v. i. Lisabonská smlouva důvody a důsledky Co je Lisabonská smlouva? Proč? Rozšíření EU a efektivnější rozhodování Kdy? Měla
VíceVýroèní zpráva za rok 2005
Výroèní zpráva za rok 2005 Motto: Moudrost je cesta, kterou lidská duše jde za svou dokonalostí. A to je moné dvìma zpùsoby: vìdomím a èinností. Avicenna Pøedstavení spoleènosti: obecnì prospìšná spoleènost
VíceSMLOUVA O OCHRANÌ DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ U INTEGROVANÝCH OBVODÙ
SMLOUVA O OCHRANÌ DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ U INTEGROVANÝCH OBVODÙ pøijatá dne 26. kvìtna 1989 ve Washingtonu.* Èlánek 1 Založení Unie Smluvní strany ustavují Unii pro úèely této smlouvy. Èlánek 2 Definice
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY. o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské republice
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.1.2017 COM(2017) 17 final 2017/0011 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uplatňování ustanovení schengenského acquis v oblasti Schengenského informačního systému v Chorvatské
VíceSEKTOROVÁ DOHODA. pro obor fitness industry. na období 2011 až 2015 v Èeské republice. Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby
SEKTOROVÁ DOHODA pro obor fitness industry na období 2011 až 2015 v Èeské republice Pøedkládá: Sektorová rada pro osobní služby Sektorová dohoda je politicko-spoleèenskou úmluvou zapojených stran aktérù
VíceHlavní změny, které přináší Lisabonská smlouva, a jejich soulad se zájmy České republiky
Hlavní změny, které přináší Lisabonská smlouva, a jejich soulad se zájmy České republiky Mgr. Ing. Petr Wawrosz Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální
VíceINFORMACE Interní zpravodaj
Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 16/2009 17. 7. 2009 EVROPSKÁ RADA 18. A 19. ČERVNA 2009 Ze závěrů předsednictví: Kapitola "Institucionální otázky" a její přílohy: - Rozhodnutí
Vícese níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu
Smluvní strany Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen pronajímatel, na stranì jedné a Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen nájemce, na stranì druhé
VíceNokia FM vysílaè CA-300 9203672/1
Nokia FM vysílaè CA-300 6 3 5 7 9203672/1 PROHLÁ ENÍ O SHODÌ NOKIA CORPORATION tímto prohla¹uje, ¾e tento výrobek CA-119 je ve shodì se základními po¾adavky a dal¹ími pøíslu¹nými ustanoveními smìrnice
VíceORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků
ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE (POKRAČOVÁNÍ) Prezentace Martin Janků KOMISE EU STRUKTURA EK Komplikovaná administrativní struktura: Předseda Kolegium komisařů nejužší okruh Kabinety osobní administrativní servis
VíceÚVODNÍ POZNÁMKA. Tato publikace obsahuje rovněž opravy přijaté do března 2016.
ÚVODNÍ POZNÁMKA Tato publikace obsahuje konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně jejich příloh a protokolů k nim, v nichž jsou zapracovány změny učiněné Lisabonskou
VíceProblémy mezinárodní politiky
Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky
VíceEU Legal Update. Strukturální fondy a Fond soudr nosti. Prosinec 2003
Veronika Odrobinová veronika.odrobinova@wl.eylaw.com Jan Turek jan.turek@wl.eylaw.com Weinhold Legal, v.o.s. CharlesSquareCenter Karlovo námìstí 10 12000Praha2 Èeskárepublika Tel.:(420)225335333 Fax:(420)225335444
VícePØEHLED VYBRANÉ LEGISLATIVY PUBLIKOVANÉ VE SBÍRCE ZÁKONÙ V DUBNU 2004
Obsah Podnikání na kapitálovém trhu Kolektivní investování Dluhopisy Novela ivnostenského zákona Vybrané mezinárodní smlouvy Novì publikovaná judikatura Informace uvedené v tomto bulletinu jsou prezentovány
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
Víces ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2012)0134),
P7_TA-PROV(2013)0397 Povinnosti státu vlajky prosazovat směrnici Rady 2009/13/ES, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského
VíceI. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality
Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o
VíceEU Legal Update. Právo spoleèností v EU a správa a øízení podniku. Srpen 2003
Dušan Kmoch dusan.kmoch@wl.ey.cz Právo spoleèností v EU a správa a øízení podniku Marek Bomba marek.bomba@wl.ey.cz Legislativní èinnost EU v oblasti práva obchodních spoleèností je v souèasnosti motivována
Více12/8/97 ÚÈINKY VSTUPU DO EU NA VNÌJŠÍ AUDIT. NÁVRH urèený k pøekladu - SRPEN 1997
12/8/97 ÚÈINKY VSTUPU DO EU NA VNÌJŠÍ AUDIT NÁVRH urèený k pøekladu - SRPEN 1997 1 OBSAH PØEHLED PROBLEMATIKY...4 1 Situace...4 2 Úèinek vstupu do EU na auditorskou práci...6 3 Spolupráce s Evropským úèetním
VíceObec Nová Ves. Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves
Obec Nová Ves. j.: V Nové Vsi dne Zm na. 1, kterou se m ní Územní plán Nová Ves Zastupitelstvo obce Nová Ves, p íslu né podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
VíceZÁKON. ze dne 29. èervence 1999,
194/1999 Sb. ZÁKON ze dne 29. èervence 1999, kterým se mìní zákon è. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního obèanství Èeské republiky, ve znìní pozdìjších pøedpisù Parlament se usnesl na tomto zákonì
VíceMinisterstvo dopravy a spojù ÈR - Èeský telekomunikaèní úøad
Ministerstvo dopravy a spojù ÈR - Èeský telekomunikaèní úøad TELEKOMUNIKAÈNÍ VÌSTNÍK V Praze dne 25. øíjna 1999 Èástka 10 Roèník 1999 Cena Kè 21 ODDÍL STÁTNÍ SPRÁVY O B S A H: A. Normativní èást 81. Jednotné
VíceDělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ
Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia
VíceL 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014
L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 2. září 2013 (OR. en) 13238/13 Interinstitucionální spis: 2013/0254 (NLE) SM 6 ELARG 109 UD 212 NÁVRH
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 2. září 2013 (OR. en) 13238/13 Interinstitucionální spis: 2013/0254 (NLE) SM 6 ELARG 109 UD 212 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 2. srpna 2013 Č. dok. Komise: COM(2013)
VíceJEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII
JEDNÁNÍ O PŘISTOUPENÍ BULHARSKA A RUMUNSKA K EVROPSKÉ UNII Brusel, 31. března 2005 AA 1/2/05 REV 2 SMLOUVA O PŘISTOUPENÍ: OBSAH NÁVRH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A JINÝCH AKTŮ Delegace naleznou v příloze návrh smlouvy
VíceZÁVĚREČNÝ AKT. AF/EEE/XPA/cs 1
ZÁVĚREČNÝ AKT AF/EEE/XPA/cs 1 Zplnomocnění zástupci EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (dále jen Společenství ) a BELGICKÉHO KRÁLOVSTVÍ, DÁNSKÉHO KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, ŘECKÉ REPUBLIKY, ŠPANĚLSKÉHO
VíceU¾ivatelská pøíruèka pro Hudební modul Nokia MD-1. 9312021 1. vydání
U¾ivatelská pøíruèka pro Hudební modul Nokia MD-1 9312021 1. vydání PROHLÁ ENÍ O SHODÌ My, spoleènost NOKIA CORPORATION, v rámci své jediné odpovìdnosti prohla¹ujeme, ¾e se produkt MD-1 shoduje s ustanoveními
VíceMinisterstvo práce a sociálních věcí ČR. Příkaz ministryně č. 30/2016. Vypracoval: Oddělení sociálního bydlení a sociálního začleňování (225)
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Příkaz ministryně č. 30/2016 Věc: Zřízení Komise pro sociální začleňování Určeno pro: MPSV Účinnost: dnem podpisu paní ministryně Zrušovaný řídící akt MPSV: příkaz
Vícek příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení
Příloha č. 1 k příkazu ministra č. 9/2008 S T A T U T Komise pro sociální začleňování Článek 1 Úvodní ustanovení (1) Komise pro sociální začleňování (dále jen Komise ) je stálým poradním, iniciativním
Více