Integrovaná ochrana rostlin příležitosti a rizika po implementaci v legislativě. Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. VÚRV, v.v.i.

Transkript

1 Integrovaná ochrana rostlin příležitosti a rizika po implementaci v legislativě Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. VÚRV, v.v.i. Praha

2 Osnova prezentace Legislativa a terminologie, historie IOR, definice IOR Povinnosti státu zajistit informace a podmínky pro uplatňování IOR Metodické postupy na podporu uplatňování IOR Obecné zásady integrované ochrany rostlin a příklady jejich uplatňování Rizika: dosud nevyřešené problémy některé příklady Příležitosti: očekávané přínosy IOR

3 Integrovaná ochrana rostlin změna rostlinolékařské legislativy v EU i v ČR Rámcová směrnice Evropského parlamentu a Rady o udržitelném využívání pesticidů 2009/128/ES, článek č.14 a příloha č. III Povinnost pro členské státy transponovat směrnici do zákonů - novela zákona č. 326/2006 Sb. - do konce roku 2011 Povinnost pro profesionální uživatele pesticidů využívat zásady integrované ochrany rostlin (IOR) podle přílohy III směrnice - od v ČR (EU) Vymezení zásad IOR ve vyhlášce o IOR k novele zákona č. 326/2006 Sb. Dodržování zásad IOR bude součástí kontol v rámci Cross compliance

4 Počátek: Historie IOR vymezení koncepce 1959 kalifornští entomologové (van Der Bosch, Hagen, Smith, Stern) systémový přístup k potlačování škodlivých organismů. IOR: zavedena do praxe od konce 70. let otevřený systém, který je možno stále zdokonalovat (priorita výzkumu) IOR = prevence - monitoring - intervence

5 Co je integrovaná ochran rostlin (IOR) IOR = IPM (Integrated pest management) termín známý, široce využívaný ve vědě a výzkumu i v odborné zemědělské praxi. udržitelné používání pesticidů - termín nový, použitý v názvu směrnice 2009/128/ES za účelem zdůraznění regulace pesticidů a omezování jejich negativních dopadů IOR: dosud uplatňována pěstiteli dobrovolně, na základě doporučení, nebo v systémech integrované produkce (ovoce, réva, zelenina) základ pro dodržování směrnic IP polní plodiny - v současnosti se využívají pouze dílčí prvky systému (nebo jsou uplatňovány pěstitelské postupy a metody ochrany, které jsou zcela v rozporu s IOR)

6 Definice integrované ochrany rostlin IOR je systém ochrany používající všechny ekonomicky, ekologicky, ekonomicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škodlivých organismů pod hladinou škodlivosti s přednostním využitím přirozených omezujících faktorů. Integrace je na třech úrovních: integrace metod ochrany proti jednomu druhu škůdce (úroveň populace), integrace metod ochrany proti komplexu škůdců na jedné plodině (úroveň společenstva), integrace metod ochrany proti komplexu škůdců na všech plodinách v osevním postupu v čase i prostoru (úroveň ekosystému).

7 Základní komponenty IOR preventivní metody ochrany, využívání metod prognóz a monitorování škodlivých organismů, využívání ekonomických prahů škodlivosti (kritického počtu), přednostní využívání selektivních prostředků ochrany vůči přirozeným nepřátelům škodlivých organismů a prostředků ochrany neškodných pro životní prostředí, biologických prostředků a nových strategií v ochraně rostlin, před širokospektrálními syntetickými pesticidy, monitoring rezistence škodlivých organismů k pesticidům a využívání antirezistentních strategií.

8 Definice IOR ze směrnice 2009/128/ES Integrovaná ochrana rostlin - pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí. Systém integrované ochrany rostlin klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje mechanismy přirozené ochrany proti škodlivým organismům. IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy

9 Obecné zásady integrované ochrany rostlin - přehled 8 zásad, které budou formulovány ve vyhlášce k zákonu jako povinnosti pro profesionální uživatele pesticidů 1. Opatření pro prevenci anebo potlačení škodlivých organismů (střídání plodin, agrotechnika, výběr odrůd, osivo a sadba, podpora užitečných organismů atd.) 2. Monitorování výskytu škodlivých organismů, včetně využívání systémů předpovědí (prognóz) a systémů varování a včasné diagnózy. 3. Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti (kritického počtu) ve srovnání s výskytem škodlivého organismu na poli.

10 Obecné zásady integrované ochrany rostlin - přehled 8 zásad, které budou formulovány ve vyhlášce k zákonu jako povinnosti pro profesionální uživatele pesticidů 4. Preference nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy. 5. Výběr přípravků selektivních k přirozeným nepřátelům, s co nejmenšími vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. 6. Používání pesticidů a dalších způsobů ochrany profesionálními uživateli by mělo být pouze v nezbytném rozsahu. 7. Uplatňování antirezistentních strategií. 8. Ověřování úspěšnosti provedených ochranných opatření.

11 Komentář k naplňování článku č. 14 směrnice 2009/128/ES, IOR Povinnosti. Státy EU: přijmou všechna nezbytná opatření na podporu ochrany před škodlivými organismy s nízkými vstupy pesticidů tak, aby profesionální uživatelé pesticidů upřednostňovali postupy a přípravky, které představují co nejnižší riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. zajistí nezbytné podmínky pro uplatňování IOR nebo podpoří jejich uplatňování, zejména zajistí, aby profesionální uživatelé měli k dispozici informace a nástroje pro sledování výskytu škodlivých organismů a pro rozhodování v oblasti ochrany rostlin včetně poradenských služeb v oblasti IOR.

12 Komentář k naplňování článku č. 14 směrnice 2009/128/ES, IOR Povinnosti. Státy EU: popíší ve svých akčních plánech způsoby, kterými zajistí, aby všichni profesionální uživatelé uplatňovali zásady podle přílohy III přitom zohlední vědecko-technický pokrok (nejpozději od ). stanoví vhodné pobídky na podporu toho, aby profesionální uživatelé na dobrovolném základě uplatňovali pokyny IOR určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví. V čl. 14 je jednoznačně vymezeno, že ochrana rostlin s nízkými vstupy zahrnuje jak IOR, tak ekologické zemědělství (podle nařízení Rady (ES) č. 834/2007)

13 Povinnost státu zajistit informace a podmínky pro uplatňování IOR Metodické postupy IOR mají být zpracovány na základě dostupných vědeckých poznatků a technického pokroku. Bude je zveřejňovat Státní rostlinolékařská správa na internetových stránkách (Rostlinolékařském portálu). Termín zpracování metodických postupů: červen 2013 Metodické postupy budou doplněny o vyhledávač pomocí klíčových slov (hesel) a budou zdarma dostupné na rostlinolékařském portálu, budou propojeny na informační systémy umožňující diagnostiku škodlivých organismů. Jejich přílohy, například seznam registrovaných přípravků bude SRS pravidelně aktualizovat. Předpokládá se propojení (prolinkování) rostlinolékařského portálu s informačními systémy výzkumných organizací a univerzit.

14 Přílohy obsahují (1) Seznam účinných látek přípravků (názvů) na ochranu rostlin registrovaných do plodiny nebo skupiny plodin, (2) Seznam škodlivých organismů a chorob, včetně jejich terminologie, hospodářského významu a prahu škodlivosti. Plodinově specifické postupy pro uplatňování IOR Zahrnují název nebo seznam plodin a postupy pro uplatnění zásad IOR pro jednotlivé druhy škodlivých organismů v členění (1) abiotické faktory, včetně výživové deficience, (2) choroby rostlin, virové, bakteriální, houbové, (3) živočišné škůdce, (4) plevele. V každé z těchto 4 částí je uveden pro každý hospodářsky významný škodlivý druhu (nebo celou skupinu druhů) text ve členění: (1) Příznaky poškození, (2) Životní cyklus, (3) Ochrana, včetně konkrétních popisů sledování druhů, metod monitorování (nebo odkazů na ně), prahů škodlivosti a doporučených způsobů ochrany.

15 Zásada č.1. Profesionální uživatel použije k předcházení nebo potlačení výskytu škodlivých organismů z nepřímých metod ochrany rostlin následující opatření: střídání plodin, používání vhodných pěstitelských postupů zejména (1) postup využívající úhorované půdy, která je připravena k setí, (2) doba a hustota výsevu, (3) podsev, (4) šetrné postupy obdělávání půdy, (5) jednocení, nebo (6) přímý výsev, případné používání odolných/tolerantních odrůd a standardního/certifikovaného osiva a sadby, vyvážené hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování, zamezení šíření škodlivých organismů pomocí hygienických opatření (například pravidelným čištěním strojů a zařízení), ochrana a podpora důležitých užitečných organismů, například prostřednictvím vhodných způsobů ochrany rostlin nebo využíváním ekologických infrastruktur na produkčních plochách i mimo ně. Příklad: efekt vertifolia

16 Příklad - Hlavní příčiny opakovaného přemnožování živočišných škůdců: Efekt vertifolia - nově zaváděné, vysoce výnosové odrůdy, s vysokou kvalitou produktů poskytují zlepšené podmínky pro vývoj, rozmnožování a šíření škůdců, mají obvykle také nižší polní odolnost, jejich přirozená obranyschopnost v procesu šlechtění poklesá.

17 Formulace povinnosti k zásadě č.1 Povinnost zvažovat vhodné režimy střídání plodin a výběr plodin a odrůd vhodných pro pěstování podle podmínek prostředí. Povinnost zvažovat vhodné pěstitelské postupy Povinnost zvažovat využití odolných nebo tolerantních odrůd Povinnost zvažovat používání certifikovaného (standardního) osiva a sadby Povinnost zvažovat vhodné postupy hnojení, vápnění, zavlažování a odvodňování Povinnost zvažovat vhodné hygienická opatření pro zamezení šíření škodlivých organismů Povinnost zvažovat opatření na ochranu a podporu užitečných organismů

18 Zásada č. 2. Profesionální uživatel zajistí sledování škodlivých organismů pomocí vhodných postupů a nástrojů, které zahrnují pozorování na místě a vědecky podložené systémy varování, předpovědi výskytu škodlivých organismů a jejich včasného určení, jakož i využívání poradenství odborně kvalifikovaných poradců. Formulace povinnosti Povinnost využívat vhodné monitorovací systémy a povinnost využívat informace ze systémů předpovědí a varování. Příklady opatření k zásadě č.3 Budou zveřejněny metody monitorování škodlivých organismů (metody prognózy a signalizace), metody varování a způsoby diagnostiky škodlivých organismů. Informační systém SRS (web) Informační systémy výzkumných organizací, privátních organizací, poradenské služby (propojení na rostlinolékařský portál)

19 3. Profesionální uživatel se na základě výsledků sledování škodlivých organismů podle zásady č. 3 rozhodne, zda, kdy a jaký způsob ochrany použije daný způsob ochrany rostlin, přičemž pro rozhodování použije, pokud existují, vědecky podložené ekonomické prahy škodlivosti stanovené pro danou oblast, konkrétní území, plodiny a místně přístupné klimatické podmínky. Formulace povinnosti Povinnost využívat pro rozhodování o provedení ochranných opatření prahy škodlivosti (kritické počty) ve srovnání s výskytem škodlivého organismu na poli. Příklady opatření k zásadě č.3 Bude zveřejněn seznam ekonomických prahů škodlivosti a metodiky pro stanovení stupně výskytu škodlivých organismů na poli. Princip použití a interpretace ekonomického prahu škodlivosti

20 Ekonomický práh škodlivosti : nejnižší hodnota populační hustoty škodlivého organismu (nebo stupně napadení rostlin) při které se signalizuje ošetření, aby se zabránilo růstu populace (poškození) tak, aby nedosáhla úrovně ekonomické hladiny škodlivosti. Odpověď na otázku: kdy zahájit ošetření, aby se zabránilo ekonomicky významným ztrátám. Ekonomická hladina škodlivosti: nejnižší hodnota populační hustoty škodlivého organismu (nebo stupně napadení rostlin), která bude příčinou ekonomických ztrát Odpověď na otázku: jak velká populace škůdce způsobuje jak velké škody a jak jsou tyto škody ekonomicky významné.

21 Ekonomický práh škodlivosti

22 Trendy ve změnách hodnot ekonomických prahů škodlivosti (EPŠ) při různých systémech pěstování, různých strategiích ochrany Čím bude nižší intenzita chemické ochrany, tím budou hodnoty EPŠ vyšší. Faktor rentability klesá od chemické ochrany, IPM, biologickou ochranu kompenzace za ochranu životního prostředí, likvidaci přirozených nepřátel škůdců. Čím vyšší bude intenzita pěstování (vyšší hektarové výnosy a vyšší ceny produktů), tím budou hodnoty EPŠ nižší. Př. přednostní výběr ploch pro ošetření tam kde se očekává nejvyšší výnos, nebo kde je cena produktu vyšší (např. sladovnický ječmen, potravinářská pšenice). Čím vyšší budou náklady na ochranná opatření, tím budou hodnoty EPŠ vyšší (s růstem nákladů na ochranu se tolerují vyšší ztráty na výnosech způsobených škodlivými organismy).

23 Zásada č. 4. Profesionální uživatel upřednostní před chemickými metodami udržitelné biologické, fyzikální a jiné nechemické metody, pokud tyto metody dostatečně zajistí účinnou ochranu proti škodlivým organismům a budou ekonomicky efektivní. Formulace povinnosti Povinnost dávat přednost nechemickým prostředkům a metodám před chemickými přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy. Příklady opatření k zásadě č.4 Bude zveřejněn a pravidelně aktualizován seznam biologických a dalších nechemických metod a prostředků ochrany a nových strategií v ochraně rostlin. Příklady: GMO Bt kukuřice využití feromonů v přímé ochraně proti škůdcům

24 Strategie využívání GMO v ochraně rostlin proti škůdcům Strategie GMO místo pesticidů - největší potenciál pro plošné rozšíření Bt-kukuřice rezistentní k zavíječi kukuřičnému, která se od roku 2004 může v EU pěstovat. Ochrana pomocí Bt-kukuřice vůči zavíječi je významně účinnější než ochrana pomocí pesticidů a přitom nemá vedlejší nepříznivý vliv na biodiverzitu společenstev členovců jako aplikace většiny insekticidů. Výsledky našich dlouholetých pokusů prokázaly, že přínosy pěstování Btkukuřice významně převyšují možná rizika. Potenciální rizika: potenciální vznik populací zavíječe rezistentního k delta toxinu z Bacillus thuringiensis - antirezistetních strategií, tj. monitoringem citlivosti škůdce k toxinu a využíváním refugií (pěstováním nejméně 20% ploch konvenčních hybridů kukuřice). možná kontaminace sousedních porostů konvenční kukuřice pylem Btkukuřice (dodržování zásad koexistence, tj. izolačních vzdáleností)

25 kukuřice na zrno v ČR přibližně ha na více než polovině této plochy zavíječ kukuřičný působí hospodářsky významné škody

26 velikost ošetřené plochy (ha) Přehled o ochraně proti zavíječi kukuřičnému v ČR přehled o ochraně kukuřice proti zavíječi kukuřičnému chemická ochrana Trichogramma rok

27 Zavíječ kukuřičný poškození porostu IZOLINIE BT

28 Napadení palic houbovými patogeny v místech poškození zavíječem kukuřičným

29 Strategie využívání feromonů v přímé ochraně proti škůdcům Strategie feromony místo pesticidů Feromony jsou chemické látky, které hmyzu slouží k dorozumívání. Sexuální atraktanty, uvolňuje samička, aby přilákala samečka k páření (podle přírodních modelů je lze syntetizovat). Metoda dezorientace (matení) neboli strategie přerušení páření. V ČR v současnosti nejvíce rozšiřována (pomocné prostředky ochrany). Princip: vysoká koncentrace feromonu, která je v prostředí celého sadu, zabrání samcům nalézt samičky a ty zůstanou bez oplození. Dostatečná účinnost a ekonomická efektivnost metody dezorientace závisí na populační hustotě škůdce, velikosti aplikované plochy a expozici terénu. Při vysoké populační hustotě škůdce je třeba nejprve populaci snížit aplikací účinných insekticidů anebo v prvních letech provádět korekční zásahy insekticidy. S velikostí aplikované plochy se účinnost zvyšuje a zejména se snižují náklady na ochranu, které také poklesají po víceleté aplikaci metody. Použití feromonů metodou dezorientace má řadu výhod, ale i omezení a vyžaduje metodické pokyny a odborný servis.

30 Metoda dezorientace matting disruption ISOMATE C plus Složení: feromon obaleče jablečného ISOMATE C LR Složení: feromon obaleče jablečného + obaleče zimolezového + obaleče ovocného ECODIANE Složení: feromon obaleče jablečného

31 Přilákej a zabij attract and kill přípravky na bázi kombinace pyretroidu a feromonu Appeal (cyfluthrin 4% + codlemone 0,1%) LastCall TM CM (permethrin 6% + codlemone 0,16%) 4 mm

32 Zásada č. 5. Profesionální uživatel použije přípravky, které jsou co nejvíce specifické pro daný škodlivý organismus a mají co nejmenší vedlejší účinky na lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. Formulace povinnosti Povinnost dávat přednost co nejvíce specifickým přípravkům a s co nejmenšími vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. Příklady opatření k zásadě č.5 Pro každou účinnou látku přípravku budou zveřejněny údaje o její selektivitě, perzistenci v prostředí, vlivu na zvěř, včela, necílové organismy, vodu a vodní organismy, na půdu a pro bezpečnost potravin (včetně údajů o dynamice degradace reziduí, pokud je známo) Příklad: efekt resurgence, analogie doporučení semafor z IP

33 Příklad - Hlavní příčiny opakovaného přemnožování živočišných škůdců: Efekt resurgence po aplikaci neselektivních pesticidů k přirozeným nepřátelům škůdců dochází opětovnému oživení populace cílového škůdce, k indukci přemnožení sekundárních škůdců.

34 Metodologie hodnocení rizik (jak prostředky ochrany zařazovat do tříd toxicity) Jak vzniká semafor? seznam zelený, žlutý, červený vliv pesticidů ve vtahu k bezpečnosti potravin (vliv na obratlovce model LC50 na potkana) vliv pesticidů na životní prostředí (voda, půda, zvěř, včely), na biodiverzitu, na přirozené nepřátele škůdců (stabilita systémů integrované ochrany)

35 Vybrané taxony přirozených nepřátel škůdců, které jsou významně zastoupeny ve společenstvech bezobratlých v agrocenózách v polní zelenině v ČR. Pavoukovci (Arachnida), zejména Lycosa, Brouci - střevlíkovití (Carabidae), Poecilus cupreus, Agonum dorsale, Pterostichus, Harpalus, Bembidion, Demetrias Brouci drabčíkovití (Staphylinidae) Ploštice (Heteroptera), Nabis, Ploštice (Heteroptera), Orius sp. a Orius insidiosus Parazitičtí blanokřídlí (Hymenoptera), Trichogrammatidae, Trichogramma brassicae Parazitičtí blanokřídlí (Hymenoptera), Braconidae, Microctomus aethiopoides anebo Aphidiidae, Aphidius colemani a Aphidius ervi Brouci slunéčkovití (Coccinellidae), C. septempunctata, Adalia variegata, Harmonia 14- puctata Zlatoočky (Chrysopidae), zlatoočka (Chrysopa sp.) Žížalovití (Lumbricidae), Lumbricus terrestris - reprezentant půdní makrofauny

36 101 Trichoderma harzianum T Vinclozolin 1 2,4-D škodlivý pro včely, jedovatý pro ryby 2 Abamectin škodlivý pro ryby 3 Acetochlor+Dichlormid škodlivý pro včely, jedovatý pro ryby 4 Alpha-cypermethrin aplikace omezena 1-2krát za sezónu 5 Bromoxynil škodlivý pro včely, jedovatý pro ryby 6 Buprofezin jedovatý pro včely, jedovatý pro ryby 7 Captan ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4 8 Cypermethrin aplikace omezena 1-2krát za sezónu 9 Deltamethrin aplikace omezena 1-2krát za sezónu 10 Diflubenzuron ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4 11 Dinocap jedovatý pro ryby 12 Fenarimol ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/ Fenitrothion Chlorpyrifos-methyl 15 Chlorothalonil škodlivý pro ryby jedovatý pro včely a ryby,ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4 škodlivý pro včely, jedovatý pro ryby, ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4 16 Lambda-cyhalothrin aplikace omezena 1-2krát za sezónu 17 Phosalone ochranná lhůta se navrhuje prodloužit o 1/4 18 Propyzamide aplikace omezena na počátek vegetace zeleniny 1 Bifenox 2 Bifenthrin

37 Zásada č. 6. Profesionální uživatel použije přípravky a další způsoby přímé ochrany pouze v rozsahu, aby míra rizika vzniku škod působených škodlivými organismy zůstala přijatelná, a to například aplikací dávek přípravků na spodní hranici doporučení, omezením četnosti ošetření nebo prováděním částečného ošetření, přičemž zohlední rizika rezistence škodlivých organismů k přípravkům. Formulace povinnosti Povinnost používat pesticidy v co nejmenším rozsahu. Příklady opatření k zásadě č.6 Budou zveřejněny zásady správné aplikace pesticidů, včetně zabránění úletů, optimalizace dávek a četností aplikací, podmínky výběrových ošetření, provozování mechanizace, omezení rizik pro vodu a vegetaci, ochranné vzdálenosti, využití smáčedel, precizní zemědělství

38 7. Profesionální uživatel použije dostupné antirezistentní strategie, včetně současného použití několika druhů přípravků na ochranu rostlin s odlišným způsobem účinku tak, aby byla zachována účinnost přípravků, pokud je vznik rezistence vůči určitému způsobu ochrany rostlin známý, a pokud stupeň výskytu škodlivých organismů vyžaduje opakované aplikace přípravků. Formulace povinnosti Povinnost zvažovat antirezistentní strategie. Příklady opatření k zásadě č.7 Seznamy škodlivých organismů, u kterých je známá rezistence k některým účinným látkám přípravků budou zveřejněny v plodinově specifických postupech IOR Pro škodlivé organismy, pro které je riziko rezistence vysoké, budou zveřejněny metody diagnostiky rezistence, metody monitorování rezistence a doporučeny antirezistetní strategie.

39 REZISTENCE BLÝSKÁČKA ŘEPKOVÉHO V ČR použití biologických metod topikální aplikace na dospělce zahájení výzkumu pomocí proteomických metod testování rezistence k pyretroidům a k organofosfátům

40 Talstar Karlštejn Decis Trebon Cyperkill Karate

41 Talstar Hrádek nad Nisou Decis Trebon Cyperkill Karate

42 Talstar Sobotice Decis Trebon Cyperkill Karate

43 Přípravky pro střídání proti blýskáčku řepkovému - antirezistentní strategie 1. neonikotinoidy (Mospilan, Calypso, Biscaya) 2. organofosfáty (Actellic) 3. pyretroidy I (ether pyrethroidy) (Trebon) 4. pyretroidy II (ester pyrethroidy) (Cyperkill, Alimethrin, Cyper, Alfamethrin, Vaztak, Fury, Karate, Decis, Bulldock, Mavrik, Rapid) 5. pyretroidy III (ester pyretroidy bez α-cyano skupiny) Talstar

44 Zásada č. 8. Profesionální uživatel ověřuje úspěšnost používaných opatření na ochranu rostlin na základě záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin a sledování stupně výskytu škodlivých organismů Formulace povinnosti Povinnost dokumentovat výsledky monitorování škodlivých organismů a uplatněných opatření na ochranu rostlin. Povinnost ověřovat úspěšnost opatření na ochranu rostlin. Příklady opatření k zásadě č. 8: Doplnit do dokumentace o použití pesticidů, záznam o výskytu škodlivých organismů před ošetřením a po ošetření při porovnání s doporučeným prahem škodlivosti, nebo odkaz na použitou metodu monitorování škodlivého organismu (dle zásady č. 2) Doplňky v dokumentaci nejsou primárně určeny pro účely kontroly, ale pro účely zdokonalování využívaného systému IOR a pro zlepšení práce managementu (ověřování úspěšnosti použití prostředků na ochranu rostlin).

45 Příklady opatření k zásadě č. 8: Jak je definována úspěšnost ošetření? Výskyt škodlivého organismu po provedeném opatření snížil pod hodnotu prahu škodlivosti (pod hodnotu způsobující hospodářsky významnou škodu). Dojde k nárůstu (ne k poklesu) ve výši výnosu nebo v kvalitě produktu oproti neošetřované kontrole (oproti rokům s nižším výskytem škodlivého organismu). Jak kvantifikovat úspěšnost použitých opatření. Pro hodnocení úspěšnosti doporučujeme využít následující diferenciaci: výsledky po provedení opatření jsou (1) vynikající, (2) odpovídající, (3) nižší než očekávané (než bývá obvyklé), (4) zcela nedostatečné. Uvedené hodnocení možno doplnit, pokud jsou k tomu podklady, ekonomickým zhodnocením typu na základě bilance nákladů a přínosů: ekonomická efektivnost opatření je (1) vysoká, (2) odpovídající, nižší než očekávaná (než bývá obvyklá), (4) zcela nedostatečná.

46 Příklady opatření k zásadě č. 8: Jak postupovat při zjištění neúspěšnosti ošetření? Prověřit provedená preventivní opatření (podle zásady č.1), prověřit vhodnost a spolehlivost použitých metod monitorování a hodnot prahu škodlivosti, včetně diagnostiky cílového druhu (podle zásad č.2 a č.3), prověřit správnost provedených ochranných opatření, jako je volba přípravku, dávky, selhání lidského faktoru (podle zásad č.4 až č.6), prověřit riziko výskytu rezistentní populace škodlivého organismu k použitému/použitým pesticidu/ům, včetně využití odpovídající antirezistentní strategie (podle zásady č.7) Při zjištění skutečné nebo potenciální příčiny neúspěšnosti opatření: provedení nápravných opatření (pokud jsou ještě možná), nebo příprava na provedení takových opatření v příští sezoně (nebo na následné plodině). V případě zjištění příčiny neúspěšnosti provedeného opatření, je třeba tuto příčinu do dokumentace zaznamenat.

47 3. Problém pobídek. Budou pobídky v zákoně o rostlinolékařské péči (když jsou ve směrnici) a jaké, nebo budou mimo něj? Například dotační tituly za tvorbu veřejných statků, nebo možnost krácení těchto dotací za neplnění (uplatňování zásad IOR nad rámec požadavků zákona například v systémech integrované produkce, v ekologickém zemědělství), Rizika: dosud nevyřešené problémy některé příklady 1. Problém kontrol dodržování zásad IOR. Je třeba definovat co je povinné a co je dobrovolné (doporučované). Řešení může být v kvantifikaci dodržování zásad, 2. Problém sankcí. Jak budou stanoveny sankce a jejich vymahatelnost (dle čl. 17) za porušení legislativních předpisů (např. za nedodržování stanoveného minima naplňování zásad IOR podle vyhlášky (podle přílohy III směrnice),

48 Rizika: dosud nevyřešené problémy některé příklady 4. Problém využívání poradců. Využívání poradců je ve směrnici (v zákoně) doporučeno (je založeno na dobrovolnosti). Ale po provedené kontrole orgány státní správy by mohlo být využívání poradce doporučeno, pokud bude mít pěstitel problémy s dodržováním zásad IOR (bude způsobovat problémy sobě nebo svému okolí). 5. Problém aktualizace evidence v ochraně rostlin. Rizika nárůstu povinností s evidencí pro účely kontroly dodržování zásad IOR (možný problém s antibyrokratickou komisí).

49 Rizika: příklad problému - jak bude řešen zdánlivý rozpor mezi ustanoveními sankce a pobídky Čl. 17 směrnice: Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajišťování uplatňování těchto sankcí. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Čl. 14 odst. 5: Členské státy stanoví vhodné pobídky na podporu toho, aby profesionální uživatelé na dobrovolném základě uplatňovali pokyny IOR určené pro jednotlivé plodiny nebo odvětví.

50 Rizika: příklad problému co je povinné a co je dobrovolné? Povinné bude dodržování 8 obecných zásad IOR, které budou uvedeny ve vyhlášce (dle přílohy č. III směrnice), a uvedené jako povinností v Obecném metodickém postupu pro uplatňování IOR. Dodržování 8 zásad IOR bude kontrolovatelné a vymahatelné. Dobrovolné bude to, co bude doporučené v Plodinově specifických postupech pro uplatňování IOR. Uživatel může volit mezi doporučenými konkrétními zásadami a opatřeními, které se mohou lišit podle regionu, nebo se budou měnit s pokroky výzkumu.

51 Rizika: příklad problému co je povinné a co je dobrovolné? Minimální požadavky na dodržování zásad IOR budou stanoveny kvantitativně na základě odpovědí profesionálních uživatelů na předem stanovené otázky k dodržování zásad IOR. Uživatel musí splnit minimální počet bodů, který bude pro konkrétní skupinu plodin a určité období předem stanoven. Na nedodržování povinností se budou vztahovat sankce. Při kontrolách dodržování zásad IOR tak bude na profesionálním uživateli přípravků na ochranu rostlin, jak obhájí konkrétní používané postupy ochrany rostlin.

52 Rizika: příklad problému princip řešení kontroly Příklad otázek a možné kvantifikace dodržování zásad IOR na základě procesu monitorování shody s požadavky pro každou ze zásad. 3. Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti (kritického počtu) ve srovnání s výskytem škodlivého organismu na poli. Ověřoval si profesionální uživatel možnosti využití prahů škodlivosti ve vztahu k výsledkům monitorování škodlivých organismů? (ano/ne/zčásti) body (1/0,5/0) Využíval při řízení ochrany prahy škodlivost (kritické počty), která byly členským státem doporučeny a které lze ověřit kontrolou dokumentace? (ano/ne/zčásti) body (1/0,5/0) Maximálně možný počet bodů za plnění všech zásad (odpovědi ano) 16,8 bodů. (při všech odpovědích zčásti 8,4 bodů). Možné prahové hodnotu pro hodnocení plnění zásad pro jednotlivé skupiny plodin: pro 10 % z maxima bodů (1,68 bodů), pro 20 % (3,36 bodů), pro 30 % (5,04).

53 Rizika: příklad problému - pobídky Jaké to budou pobídky nebo podpory a jaký výklad bude k dobrovolnému základu uplatňován, není dosud ujasněno. Výklad závazku státu stanovit vhodné pobídky pro uplatňování pokynů IOR, může být značně odlišný. S pobídkami typu dotací za uplatňování IOR se dosud nepočítá. Výhledově by mohlo dojít k přehodnocení podpor za produkci veřejných statků (analogie podpory v rámci agroenvironmentálních opatření). Možný výklad k pobídkám podle čl. 14 odst. 5 směrnice (novela zákona pobídky neřeší) Podporováno může být pouze to, co bude nad rámec plnění zásad IOR, nebo plnění povinností stanovených v Obecném metodickém postupu pro uplatňování IOR, nebo Plodinově specifických postupů pro uplatňování IOR?

54 Příklad problému - pobídky V současné době jsou pobídky za uplatňování systému IOR v systému podpor pro integrovanou produkci a v ekologickém zemědělství (tyto podpory nejsou za produkci veřejných statků, ale jsou ekvivalentem ztrát na produkci, které nastávají v důsledku používání technologií šetrných k životnímu prostředí) Možný výklad k pobídkám podle čl. 14 odst. 5 směrnice (novela zákona pobídky neřeší) Podporováno může být pouze to, co bude nad rámec plnění zásad IOR, nebo plnění povinností stanovených v Obecném metodickém postupu pro uplatňování IOR, nebo Plodinově specifických postupů pro uplatňování IOR? V současné době jsou pobídky za uplatňování systému IOR v systému podpor pro integrovanou produkci a v ekologickém zemědělství (tyto podpory nejsou za produkci veřejných statků, ale jsou ekvivalentem ztrát na produkci, které nastávají v důsledku používání technologií šetrných k životnímu prostředí)

55 Rizika: příklad problému - podpora alternativních přístupů nebo postupů k syntetickým pesticidům Čl. 1 směrnice - podpora IOR a alternativních přístupů nebo postupů, jako jsou nechemické alternativy pesticidů. Jedná se například o biologické prostředky ochrany (biopreparáty a bioagens), botanické pesticidy, využití feromonů v přímé ochraně proti škůdcům. Z nových strategií s největším potenciálem pro redukci pesticidů je využití geneticky modifikovaných organismů příklad Bt kukuřice (GMO jsou významnou součástí IOR). Jaké budou formy podpory nových strategií a nechemických alternativ pesticidů? Bude podpořen jejich výzkum? Bude podporována jejich registrace? Jak?

56 Obecné přínosy IOR Systémy IOR: zcela naplňují principy udržitelného zemědělství, umožňují harmonizovat požadavky pěstitelů na ekonomickou efektivnost produkce a požadavky konzumentů na levné a kvalitní potraviny a požadavky obyvatel na ochranu životního prostředí, umožňují regulovat pesticidy bez negativních dopadů na kvalitu produktů a efektivnost pěstebních systémů, přispívají ke snížení rizik prostředků ochrany (například reziduí pesticidů) a rizik škodlivých organismů, nebo jejich produktů (například mykotoxinů) pro bezpečnost potravin, přispívají ke snížení rizik prostředků ochrany a pěstebních technologií na životní prostředí,

57 Očekávané přínosy IOR nové legislativy EU Trend snižování rizik syntetických pesticidů pro životní prostředí a pro zdraví lidí (postupné omezení spotřeby rizikových pesticidů). Trend snižování závislosti na syntetických pesticidech při zachování rozsahu produkce a zvýšení kvality produktů. Trend podpory a zavádění nových strategií ochrany rostlin, biologických prostředků a alternativních metod ochrany, ale i transgenních rostlin (GMO)?

58 Očekávané přínosy IOR nové legislativy EU Zvýšení ekonomické efektivnosti ochrany (zvýšení účinnosti ochranných opatření, omezení objemu ekonomicky nezdůvodněných aplikací). Možné přechodné zvýšení nákladů na ochranu rostlin u pěstitelů při uplatňování IOR. Očekávané zvýšení podpory výzkumu na úseku IOR. Závazky státu v podpoře zavádění IOR (informační systémy a poradenství) jsou větší než očekávané sankce za nedodržení legislativních požadavků ze strany pěstitelů.