Fyziologie smyslů. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK
|
|
- Dalibor Kašpar
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyziologie smyslů Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3. LF UK
2 Obsah 1. Sluch 2. Vestibulární aparát 3. Chuť 4. Čich
3 Sluch mechanické vlnění ( periodické zřeďování a zhušťování) prostředí orgánem sluchu zevní, vnitřní a vnější ucho anatomická i funkční souvislost s vestibulárním aparátem
4 Základy akustiky šířící se kolísání akustického tlaku rychlost jeho šíření závisí na prostředí: vzduch 0 C 322 m/s graficky znázorněno odpovídá sinusoidě: vlnová délka (l), amplituda (A), frekvence (f, jednotka Hz = s -1 ) v = f. l
5 Tóny a šumy základní tón: sinusoida výška: dána frekvencí, referenční tóny hlasitost: dána amplitudou hudební tóny: základní tón + vyšší harmonické frekvence: barva šumy: neperiodický průběh
6 Sluchový práh akustický tlak, který právě ještě vyvolá sluchový vjem pro 1000 Hz asi Pa při 60 Pa pocit bolesti slyšitelnost lidského ucha 16 Hz Hz presbyakusie (klesá horní hranice) nejcitlivější Hz
7 Decibel jednotka hladiny akustického tlaku (SPL) vypočte se SPL [db] = 20. log (p x / p o ) kde p x je naměřená hodnota akustického tlaku a p o konstanta Pa
8 Hlasitost, fón subjektivní hlasitost tónů se stejnou SPL je u různých frekvencí odlišná izofóny jednotka subjektivní hlasitosti fón při 1000 Hz fóny odpovídají decibelům práh slyšitelnosti 4 fóny
9 Hladina akustického tlaku
10 Hlasitost běžných zvuků tryskové letadlo (bolest) (nepříjemný zvuk) metro provoz na ulici řeč šepot 160 db 140 db 120 db 100 db 80 db 60 db 30 db
11 Zevní ucho boltec usměrňuje zvukové vlny do zvukovodu zesílení akustického tlaku lokalizace zvukového podnětu u některých zvířat boltce pohyblivé
12 Střední ucho dutina ve spánkové kosti, Eustachova trubice bubínek, středoušní kůstky, foramen ovale rezonátor, pákový systém tympanický reflex: kontrakce m. tensor tympani a m. stapedius, třmínek ven, ochranná funkce ale až po 0.1 s
13 Vnitřní ucho kostěný labyrint (os temporale), blanitý labyrint kochlea: 35mm, 2 ¾ závitu, rozdělena bazilární a Reissnerovou membránou na 3 oddíly: horní scala vestibuli a dolní scala tympani (helicotrema, perilymfa, foramen ovale, foramen rotundum); střední scala media (endolymfa, nekomunikuje)
14 na bazilární membráně vnější VB: 3 řady, vnitřní VB: 1 řada, 3500 membrana tectorialis Cortiho orgán
15 Struktura vláskových buněk stereocilia (100 vlásků), kinocilium (nejdelší, v kochlee není) báze v kontaktu s perilymfou, výběžky s endolymfou klidový potenciál 60mV, při ohýbání VB se mění (podle směru ohýbání klesá nebo stoupá)
16 Složení perilymfy a endolymfy sodík [mmol/l] draslík [mmol/l] chlor [mmol/l] s. vestibuli perilymfa s. tympani perilymfa s. media endolymfa
17 Vznik akčního potenciálu endolymfa více K + a méně Na +, ve stria vascularis pumpa na vrcholu stereocilia mechanosenzitivní kationtový kanál záleží na směru deformace vstup K + a Ca 2+, uvolnění mediátoru
18 Funkce vláskových buněk vnitřní: volné; primární senzorické buňky, vznik AP, dráždění pohybem tekutiny zevní: zanořené do tektoriální membrány; eferentní cholinergní inervace, pohyblivé, optimalizují charakter chvění bazilární membrány mnoho neznámého
19 vysoké frekvence dosahují vrcholu blízko báze hlemýždě, nízké u apexu Postupující vlny
20 Sluchová dráha (vnitřní VB), 1.N: bipolární bb v ganglion cochleare, 2.N: ncl. cochlearis doraslis et ventralis v oblongatě, z nich lemniscus lateralis 3.N: colliculi inferiores 4.N: corpus geniculatum mediale (talamus) primární sluchová kůra (temporální, Brodmann 41)
21 Kostní a vzduchové vedení vzduchové: normální, přes sluchové kůstky (!) kostní: přenos vibrací lebečních kostí na tekutinu vnitřního ucha převodní a percepční poruchy slyšení
22 Převod AP do mozku frekvence AP je úměrné hlasitosti v celém svém průběhu tonotopická organizace dráhy (od kochley až ke kortexu)
23 Lokalizace zvuku časový rozdíl vnímání obou uší (stačí 20 ms), důležité pro tóny pod 3000 Hz rozdíl v hlasitosti v obou uších, nad 3000 Hz
24 Vestibulární systém uložen v os temporale, tvořen blanitým labyrintem 3 polokruhovité kanálky a 2 dutiny (sakula a utrikula)
25 Sakula a utrikula senzorická oblast makula, v utrikule horizontálně v sakule vertikálně makula obsahuje vláskové buňky, gelatinosní vrstvu s krystaly CaCO 3 vznik AP lineární zrychlení, gravitace
26 Polokruhovité kanálky na sebe navzájem kolmé, na koncích rozšíření - ampula v ampule kupula: útvar analogický s makulou (vláskové buňky, které reagují na pohyb endolymfy) rotační zrychlení
27 Chuť chemický senzorický systém funkce: 1. rozpoznat potravu od látek nepoživatelných nebo jedovatých 2. silná vazba s chováním a základními emocemi stejné platí i pro čich
28 Typy receptorů - obecně popsáno 13 typů chuťových receptorů: 2 receptory pro sodík, 2 pro draslík, 1 pro chlor, 1 pro adenosin, 1 pro inosin, 2 pro sacharidy, 2 pro hořkou chuť, 1 pro glutamát a jeden pro vodíkový iont vedle nich se na vnímání chuti podílí i receptory pro dotyk a pro bolest (pepř) umístěné na jazyku a v dutině ústní
29 Primární chuťové vjemy I. lze rozlišit stovky chutí, možná jsou všechny kombinací 4 základních (analogie s barevným viděním) 1. kyselá chuť: způsobená kyselinami, její intenzita odpovídá logaritmu koncentrace vodíkových iontů 2. slaná chuť: ionizované soli (i jiné než slané vjemy), hlavně jejich kationty
30 Primární chuťové vjemy II. 3. sladká chuť: více typů látek (cukry, glykoly, alkoholy, aldehydy, ketony, amidy, aminokyseliny, peptidy, anorganické soli olova a berylia) 4. hořká chuť: řada organických látek (sloučeniny s dlouhými řetězci obsahující dusík, alkaloidy- chinin, kofein, strychnin, nikotin)
31 Prahové hodnoty nejnižší pro hořkou chuť (10-5 mol), nejvyšší pro slanou a sladkou (10-2 mol) ne všichni lidé vnímají všechny chutě: chuťová slepota fenylthiokarbamid: až 30% slepých
32 Relativní hodnoty chuti kyselá: HCl 1, k.mravenčí 1.1, k. mléčná 0.85, k.citrónová 0.46 hořká: chinin 1, strychnin 3.1, kofein 0.4, morfin a kokain 0.02 sladká: sacharóza 1, 1-propoxy-2-amino-4- nitrobenzen 5000, fruktóza 1.7, glukóza 0.8, laktóza 0,3 slaná: NaCl 1, NaF 2, CaCl 2 1, NH 4 Cl 2.5, KCl 0.6
33 Chuťové pohárky 50 epitelových buněk (chuťové a podpůrné) chuťové póry, mikrovilli (chuťové vlásky) s receptory, nervová vlákna
34 Lokalizace chuťových pohárků 1. papillae circumvalalatae, V linie 2. papillae fungiformae, přední plocha jazyka 3. papilae foliatae, laterální část jazyka 4. pohárky na patře, tonsilách, epiglotis, esofagu , s věkem ubývají
35 Lokalizace podle vjemů pokud je látka v nízké koncentraci, vnímá chuťový pohárek pouze jedinou základní chuť, pokud ve vysoké, tak i všechny 4 slaná a sladká chuť na špičce jazyka, kyselá laterálně, hořká u kořene jazyka a na měkkém patře
36 Mechanismus stimulace podobný pro všechny chuti na receptor se naváže příslušný chuťový ligand a následuje otevření sodných kanálů depolarizace po navázaní silný krátkodobý signál následovaný slabším signálem trvajícím tak dlouho, dokud se vazba ligand-receptor neuvolní
37 Chuťová dráha I. 1. přední 2/3 jazyka n. trigeminus chorda tympani nervus facialis tractus solitarius 2. zadní třetina jazyka n. glossopharyngeus tractus solitarius 3. oblast faryngu n. vagus tractus solitarius přes tr.solitarius do ncl. solitarius (jeho kraniální část ncl. gustatorius
38 Chuťová dráha II. 2.N: ncl. gustatorius, cestou mediálního lemnisku do VPM odtud 3. neuron do dolní části pars opercularis gyri frontalis superioris (area 43)
39 Chuťové reflexy, adaptace z tr. solitarius vlákna do horního a dolního ncl. salivatorius, která řídí sekreci slin z příušní, sulinguální a submandibulární slinné žlázy rychlá adaptace známá, její hlavní složka ale v CNS, což je ve srovnání s ostatními senzorickými systémy neobvyklé (receptorová adaptace)
40 Chuťové preference po injekci inzulínu si zvířata automaticky vybírají sladší vodu po adrenalektomii slanější chuťová averze velmi silný paměťový fenomén
41 Čich nejméně prostudovaný smysl, protože: 1. velmi subjektivní, na zvířatech těžko studovatelný 2. u člověka není moc vyvinutý
42 Čichová membrána v každé nozdře 2.4 cm 2
43 Čichové buňky bipolární neurony, 100 milionů zakončeny tenkými dlouhými vlásky ty obsahují receptory Bowmanovy žlázy: sekrece hlenu na povrch membrány
44 Aktivace čichových buněk ligand difunduje do hlenu, pak se váže na metabotropní receptor na ciliích oddělená a podjednotka G-proteinu aktivuje AC, vzniká camp otevření sodných kanálů, depolarizace velké zesílení ligand musí být rozpustný ve vodě a částečně i v tucích (membrána cilíí)
45 Membránový potenciál v klidu 55 mv, AP s frekvencí 0,05-0,5 Hz po vazbě ligandu 30 mv, AP 20 Hz vzácně některé ligandy hyperpolarizují a zpomalují logaritmická závislost intenzity stimulu na neuronální odpovědi (jako u jiných smyslů)
46 Adaptace v prvních vteřinách 50% pak již velmi pomalá a slabá významná složka v CNS (jako chuť)
47 Primární čichové vjemy velmi nejednoznačné možná jsou jich stovky, receptorů existuje několik tisíc čichová slepota popsána pro více než 50 látek silnější afektivní vjemy než u chuti, možná významnější pro výběr potravy
48 Prahové hodnoty pro některé látky extrémně nízké: metylmerkaptan v pikogramech velmi nízká kvantitativní analýza důležitější je, zda je látka přítomna, než kolik feromony
49 Čichová dráha 1.N: axony čichových neuronů skrz lamina cribriformis do bulbus olfactorius 2. N: mitrální buňky (glomeruly) jejich axony přes stria olfactoria medialis a lateralis do čichové kůry (ncl. olf. ant., pyriformní kůra, tuberculum olfactorium, amygdala, entorhinální kůra)
50 Čichová kůra ncl. olf. ant.: koordinace kontralaterálních vstupů pyriformní kůra: čichová diskriminace amygdala: emoční reakce entorhinální kůra: paměťové procesy
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Čich Detekce chemických látek Čichový epitel v horní a zadní části nostní dutiny Umíme rozlišit více než 4 000 různých látek Čichové bb. vybaveny
VíceSluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory
Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0116 Sluchové ústrojí Umožňuje rozlišování zvuků. Ucho se skládá ze tří částí. Najdi v obrázku níže uvedené části
VíceSmysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat
Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již
VíceÚvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav LF MU v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Obsah přenášky Obecné poznatky o smyslovém vnímáni Vnímání zvuku Vlastnosti
VíceFyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí
Fyziologická akustika anatomie: jak to vypadá fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí hudební akustika: jak dosáhnout libých počitků Anatomie lidského ucha Vnější
VíceZvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení.
Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk Zvuk a jeho vlastnosti - Biofyzika slyšení - mechanické kmity pružného prostředí, jejichž kmitočet je v mezích slyšitelnosti lidského ucha, tj, od 16 do
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)
a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami
VíceUcho a sluchová dráha
Ucho a sluchová dráha Auris externa Auris externa Auris media Auris interna A Meatus acusticus externus B Membrana tympani C Cavum tympani D Cochlea E Canalis semicircularis ant. F Tuba auditiva Cochlea
VíceAkustika a biofyzika sluchu Biofyzika
Akustika a biofyzika sluchu Biofyzika Zvuk Mechanické vlnění Šíří se v plynech, kapalinách i pevných látkách Rychlost šíření ve vzduchu: 340m/s = 1 Mach, při 0 C 322m/s Slyšitelný zvuk Mechanické vlnění
VícePřednášky z lékařské biofyziky
Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Biofyzika vnímání Obecná charakteristika smyslového vnímání Smyslové vnímání -
VíceVariace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
VíceZvuk a akustika. Helena Uhrová
Zvuk a akustika Helena Uhrová Zvuk Mechanické vlnění částic hmotného prostředí - zdroj rozruchu - prostředí ve kterém se rozruch šíří - vazba nebo mechanismus, kterým se přenos uskutečňuje Přenos energie
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu
VíceSMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ
SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška http://data.audified.com/downlpublic/edu/zha_pdf.zip http://data.audified.com/downlpublic/edu/akustikaotazky03.pdf http://data.audified.com/downlpublic/edu/jamusimulatorspro103mac.dmg.zip
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceZÁKLADNÍ ŠKOLA, BRNO, KAMÍNKY 5. Šablona V/2-25
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, BRNO, KAMÍNKY 5 634 00 BRNO Nový Lískovec, Kamínky 5 Šablona V/2-25 Ročník 8. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Autor Člověk a příroda Fyzika Funkce ucha Mgr. Josef Pohanka
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18 Člověk IV. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP
VíceSMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné
Vícereceptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)
Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha
VíceDetoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek
Detoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek UCHO Zrakem a sluchem člověk získává okolo 98 % všech informací.... Sluchem je možno vnímat jen malou součást elektromagnetického spektra. 2 SLUCH V porovnání
VíceSenzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceUcho se dělí podle základního rozdělení na vnější ucho, střední ucho a vnitřní ucho. Obr. 1 Ušní boltec
Sluchová soustava Vedle zraku patří sluch k nejdůležitějším smyslům člověka. Sluch člověka dokáže vnímat zvuk v rozsahu frekvencí 16 20 000 hertzů. Nejcitlivější je v oblasti 1000 3000 Hz, což je oblast
VíceZpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
VíceReceptory. podnět. biologický signál
Fyziologie smyslů Receptory podnět biologický signál Receptory membránové receptory (z vnějšího prostředí) cytosolové receptory (pronikne-li signál membránou) jaderné receptory (pronikne-li signál membránou)
VíceOkruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá
Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá Centrální nervová soustava 1. Obecná stavba nervové soustavy (neuron, glie, synapse, mediátory, receptory) Hlavní body: základní typy neuronů, glií, synapsí,
VíceSmyslové orgány (čidla)
Smyslové orgány (čidla) - Zisk informací o vnějším prostředí Receptory (smyslové receptorové buňky) - mají vysokou citlivost vůči některým podnětům - převádějí energii podnětů z vnějšího prostředí v nervovou
VíceZvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém
Zvuk a sluch 1 Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém 1 Toto je první ze série brožurek firmy Widex o sluchu a o problémech se sluchem. 2 Od zvukové vlny ke slyšení Sluch
VíceSMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ - poskytují NS informace o vnější a vnitřním prostředí - tvořena z receptorů - volná zakončení neuronů - jednotlivé citlivé buňky nebo jejich soubory smyslový epitel receptor - buňka citlivá
VícePřednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail:
AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Přednáší a cvičí: Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph Ph.D. CPiT pracoviště 9332 Experimentáln lní hluková a klimatizační laboratoř. Druhé poschodí na nové menze kl.: 597 324 303 E-mail: michal.weisz
VíceAkustika. Teorie - slyšení
Akustika Teorie - slyšení Sluchové ústrojí Sluchové ústrojí elektrický 10 ;,eden'i '(.. vz;ucrerrf f a vedení tekutinou Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu uchu patří
VíceFyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu
Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu 1. Teoretický rozbor řešeného problému: 1.1 Smyslové vnímání: Smyslové vnímání definujeme jako příjem a uvědomování si informací z vnějšího a vnitřního prostředí
VíceZvuk a jeho vlastnosti
PEF MZLU v Brně 9. října 2008 Zvuk obecně podélné (nebo příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. frekvence leží v rozsahu přibližně 20 Hz až
VíceSrovnávací morfologie živočichů. Smyslové orgány
Srovnávací morfologie živočichů 9. Smyslové orgány Smyslové orgány Podnět receptor (smyslová buňka) nervový vzruch efektor (sval, žláza) Typy receptorů: a) podle energie podnětu Mechanoreceptory Chemoreceptory
VíceVlásková buňka: Mimořádný mechanoreceptor obratlovců ( m) postranní čára vestibulární aparát Cortiho orgán
Sluch a rovnováha Vlásková buňka: Mimořádný mechanoreceptor obratlovců (10-10 10-12 m) postranní čára vestibulární aparát Cortiho orgán Anatomie a terminologie Mikrovily Cilie, řasinky Kde jsou kanály?
VíceSMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA
SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské smyslové a nervové soustavy. Smyslová soustava patří sem zrak, sluch,
VíceReceptorové informační vstupy
Receptorové informační vstupy Senzorické systémy: 1) struktury oddělující vnější fyzikální svět od vlastních receptorů 2) receptory (buňky schopné transformace energie) 2 výklady 3) aferentní dráha 4)
VícePerikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.
SLUCHOVÁ DRÁHA Sluchová dráha představuje řetězec neuronů, které převádějí sluchové informace z vláskových buněk Cortiho orgánu vnitřního ucha do sluchové kůry. Pro sluchovou dráhu je charakteristické,
VíceSmyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty
Smyslová soustava - poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí - čidla = analyzátory vybírají z prostředí podněty - podnět musí mít určitou intenzitu = prahový podnět Čidlo = analyzátor - informace
VíceBiofyzika Ústav fyziky a měřicí techniky, VŠCHT PRAHA ZVUK
ZVUK Zvuk je mechanické vlnění částic hmotného prostředí, které se projevuje šířením rozruchu konstantní rychlostí prostředím. Ke vzniku mechanického vlnění je zapotřebí: zdroj rozruchu prostředí ve kterém
VíceMembránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
VíceJe pachová zátěž problémem? Eva Rychlíková Zdravotní ústav Kolín
Je pachová zátěž problémem? Eva Rychlíková Zdravotní ústav Kolín Richard Axel a Linda Bucková, Nobelova cena za lékařství a fyziologii za rok 2004: Čichový systém savců rozlišuje velké množství různých
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Smysly člověka autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:
VíceObecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceTaje lidského sluchu
Taje lidského sluchu Markéta Kubánková, ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů. Zvuk je signál zprostředkovávající informace o okolním světě,
VíceSluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze
Sluchové stimulátory České vysoké učení technické v Praze Zvuk jedna z forem energie (k šíření potřebuje médium) vzduchem se šíří jako pravidelné tlakové změny = vlny vlnová délka amplituda frekvence Sluch
VíceObecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.
Obecná fyziologie smyslů Co se děje na membránách. Svět smyslů úloha mozku. Paralelní dráhy specializované na určitou vlastnost (kvalitu). V rámci dráhy ještě specializace na konkrétní hodnotu. Transformace
VíceAnalýza smyslový vjem
SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány - čidla složení : základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) pomocné útvary (čočky) ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: exteroreceptory
VíceVlásková buňka: Mimořádný mechanoreceptor obratlovců ( m) postranní čára vestibulární aparát Cortiho orgán
Sluch a rovnováha Vlásková buňka: Mimořádný mechanoreceptor obratlovců (10-10 10-12 m) postranní čára vestibulární aparát Cortiho orgán Ze všech mechanoreceptorů je patrně nejpodivuhodnějším vlásková buňka.
VíceNervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:
Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako: Přijímá podněty smyslovými orgány tzv. receptory (receptory), Kontroluje a poskytuje komplexní komunikační
Více1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, FYZIKA. Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz FYZIKA Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. 1 Kmitání periodický pohyb: pohyb který se pravidelně opakuje
VíceEtiologie sluchových poruch a vad
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálněpedagogických studií Etiologie sluchových poruch a vad Diplomová práce Bc. Marie Cholastová Speciální pedagogika pro 2. stupeň základních
Více5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I
5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I Význam a regulační povaha nervového systému ANTICIPACE Kortex Potenciální vstup Potenciální výstup Kortex Integrace CNS Senzor Vstup Výstup
VíceZvuková technika. letní semestr 2006/07. Libor Husník. fel.cvut.cz 2115 X37ZVT
Zvuková technika letní semestr 2006/07 Libor Husník husnik @ fel.cvut.cz 2115 X37ZVT Zvuková (audio) technika technologická zařízení sloužící ke snímání, zpracování, záznamu, přenosu a reprodukci zvuku
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceVlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)
Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické
VíceČichový sensorický systém
Smyslové orgány I Čichové,, chuťov ové a zrakové ústrojí Čichový sensorický systém Přijímá chemické signály z vnější šího prostřed edí Vníman mané látky jsou rozpuštěny v hlenu nosní sliznice, kde dráždí
VíceHodnocení posturální stability u neslyšících dospělých osob
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Hodnocení posturální stability u neslyšících dospělých osob Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. PaedDr. Dagmar Pavlů, CSc. Vypracovala:
Více10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální
10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální iktální periodické Evokované potenciály sluchové (AEP) zrakové
VíceÚvod do biomedicínské informatiky
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra kybernetiky Úvod do biomedicínské informatiky Audiometrie Jaroslav Pávek 20.11.2004 1 Anatomie sluchového ústrojí Sluchové ústrojí
VíceNervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte
Funkce: řízení organismu - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy Nervová buňka - neuron Neuron zákl. stavební a funkční jednotka Složení neuronu: tělo a nervové výběžky - axon =
VíceVýukový materiál. zpracovaný v rámci projektu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění
VíceNervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
VíceDruhy smyslového vnímání
Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány
VíceFyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika.
Fyzikálními ději, které jsou spojeny se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním zvuku sluchem se zabývá akustika. Zvuk je podélné mechanické vlnění, které vnímáme sluchem. Jeho frekvence je v
VíceHLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HLAVOVÉ NERVY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 18. 9. 2009 Mgr. Radka Benešová Nervový systém dělíme na centrální = mozek a mícha periferní
VíceAKUSTIKA. Tón a jeho vlastnosti
AKUSTIKA Tón a jeho vlastnosti Zvuky dělíme na dvě základní skupiny: 1. Tóny vznikají pravidelným chvěním zdroje zvuku, průběh závislosti výchylky na čase je periodický, jsou to např. zvuky hudebních nástrojů,
VíceMO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi. Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Projekt: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Registrační č.: CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Škola: Hotelová škola, Vyšší odborná škola hotelnictví
VíceELEKTROOKULOGRAFIE. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Zuzana Nováková Upraveno podle: Adéla Hložková, 2.LF UK Praha
ELEKTROOKULOGRAFIE Fyziologický ústav LF MU, 2016 Zuzana Nováková Upraveno podle: Adéla Hložková, 2.LF UK Praha ELEKTROOKULOGRAFIE Metoda zaznamenávající oční pohyby na základě měření elektrických potenciálů
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VíceCNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému
CNS NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému Opakování - organizace nervstva Centrální nervová soustava Chráněno kostí, integrační funkce Mozek mícha Periferní nervová soustava Efektorová
VíceÚkoly 1: zornicový reflex
Cvičení - smysly RNDr. Vladimír Malohlava, Ph.D., 2012 zdroje: Srovnávací fyziologie Vácha a kol. Materiály Mgr. L. Hlaváčka Google.com Velká kniha optických iluzí Al Seckel Úkoly 1: zornicový reflex ÚVOD
Více29.4.2015 SMYSLOVÉ ORGÁNY SENZORICKÉ FUNKCE (ČIDLA) ROZDĚLENÍ RECEPTORŮ KOŽNÍ SOMATOSENZITIVNÍ CITLIVOST - HMAT
SMYSLOVÉ ORGÁNY SENZORICKÉ FUNKCE (ČIDLA) receptory v buňkách vazebná místa bílkoviny typy receptorů např. acetylcholinové nikotinové (nervosval. ploténka, blokovány kurarinem); muskarinové (úrobní orgány,
VíceOrganismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.
Otázka: Centrální nervový systém Předmět: Biologie Přidal(a): wewerka68 Dělení nervové soustavy, nervová tkáň, koncový mozek, kůra, korové analyzátory, mozkové laloky a dutiny, mozkomíšní mok, obaly mozku,
VíceČlověk smyslové orgány
Člověk smyslové orgány VY_12_INOVACE_PRV.123.34 Mgr.Charlotta Kurcová prosinec 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Člověk smyslové orgány. Podtéma: seznámení s lidskými smyslovými orgány a jejich
VíceZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
ZVUKOVÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Odraz zvuku Vznik ozvěny Dozvuk Několikanásobný odraz Ohyb zvuku Zvuk se dostává za překážky Překážka srovnatelná s vlnovou délkou Pružnost Působení
VíceAnatomie a fyziologie - ORL
Anatomie a fyziologie - ORL Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Bc. Zouharová Klára slouţí jako opakování učiva I. ročníku předmět
VíceAkustické vlnění
1.8.3. Akustické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vzniku akustického vlnění.. Znát základní rozdělení akustického vlnění podle frekvencí. 3. Znát charakteristické veličiny akustického vlnění a jejich jednotky:
VíceŠíření a vlastnosti zvuku
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_189_Akustika AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 8., 17.11.2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika ČÍSLO PROJEKTU:
Víceglukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
VíceKonstrukce manekýna hlavy pro studium prostorového slyšení
Ústav patologické fyziologie 1. lékařské fakulty University Karlovy v Praze U Nemocnice 5 Praha 2, 128 53 Přednosta ústavu: prof. MUDr. Emanuel Nečas, DrSc. Vedoucí práce: doc.mudr.rndr. Petr Maršálek,
VíceZvuk. 1. základní kmitání. 2. šíření zvuku
Zvuk 1. základní kmitání - vzduchem se šíří tlakové vzruchy (vzruchová vlna), zvuk je systémem zhuštěnin a zředěnin - podstatou zvuku je kmitání zdroje zvuku a tím způsobené podélné vlnění elastického
VíceFyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.
AKUSTIKA Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.sluchem) Obory akusky Fyzikální a. Hudební a. Fyziologická a. Stavební a. Elektroakuska VZNIK A
VíceElektroencefalografie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů
Elektroencefalografie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Elektroencefalografie diagnostická metoda, umožňující snímání a záznam elektrické aktivity mozku invazivní
VíceJihočeská universita v Českých Budějovicích. Pedagogická fakulta. Katedra pedagogiky a psychologie VÝVOJ SLUCHU
Jihočeská universita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky a psychologie VÝVOJ SLUCHU Vypracovaly: Eva Švarcová, Simona Zlatušková Učitelství pro mateřské školy kombinované bakalářské
VíceKurz psychologie a sociologie na FSV
Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,
VíceSlu hový systé. Převod zvukový h vl a re eptorový a akč í pote iál. Převod do CNS. Interpretace zvuku
9 Slu h a rov ováha Slu hový systé Převod zvukový h vl a re eptorový a akč í pote iál Převod do CNS )pra ová í i for a e ze získa ého sig álu Interpretace zvuku I terpreta e výz a u pro orga is us Slu
Více(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová Kontrakce příčně pruhovaného kosterního svalu Myografie metoda umožňující registraci kontrakce svalů
VíceVyšetření sluchu u nejmenších dětí
Vyšetření sluchu u nejmenších dětí Dieťa s poruchou sluchu: diagnostika a liečba POSTGRADUÁLNY KURZ 3.-4. November 2016 Horný Smokovec MUDr. Mgr. Michaela Vojnová Řebíčková Proč je nutno zjistit stav
VíceElektrofyziologické metody a studium chování a paměti
Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti EEG - elektroencefalogram Skalpové EEG Intrakraniální EEG > 1 cm < 1 cm Lokální potenciály Extracelulární akční potenciály ~ 1 mm ~ 1 um EEG - elektroencefalogram
VíceMartina Muknšnáblová. Péče o dítě s postižením sluchu
Martina Muknšnáblová Péče o dítě s postižením sluchu Poděkování Tuto knihu bych chtěla věnovat vzpomínce na paní Ludmilu Hlavatou z Protivína a paní Marii Prokešovou z Hluboké nad Vltavou, které pro mě
Více7 (12) SMYSLOVÉ ORGÁNY Přijímají skrze citlivé receptory vnější i vnitřní podněty, zpracovávají je a pomocí nervů předávají do mozku.
7 (12) SMYSLOVÉ ORGÁNY Přijímají skrze citlivé receptory vnější i vnitřní podněty, zpracovávají je a pomocí nervů předávají do mozku. Základní typy receptorů: Mechanoreceptory reagují na mechanické podráždění
VíceKmenové syndromy. Martin Srp
Martin Srp Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Mozkový kmen Jednotlivé syndromy vyplývají z topografické
VíceVYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra elektrotechniky a informatiky Výpočetní model synapse sluchového nervu bakalářská práce Autor: Roman Komůrka Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D. Jihlava 2011
VíceINFRAZVUK SLYŠITELNÝ ZVUK
7. ZVUK A HLUK ZVUK ZVUK JE MECHANICKÉ VLNĚNÍ V LÁTKOVÉM PROSTŘEDÍ, KTERÉ JE SCHOPNO VYVOLAT SLUCHOVÝ VJEM. FREKVENCE TOHOTO VLNĚNÍ, KTERÉ JE ČLOVĚK SCHOPEN VNÍMAT, JSOU ZNAČNĚ INDIVIDUÁLNÍ A LEŽÍ V INTERVALU
Více