PRVNÍ SEMINÁŘ Nízký plat a žádný plat jak zvrátit snižování platů a jak se domáhat neuhrazených mezd ve střední a východní Evropě

Transkript

1 Úvod k seminářům Během letošní konference se bude konat šest seminářů: Nízký plat a žádný plat jak zvrátit snižování platů a jak se domáhat neuhrazených mezd ve střední a východní Evropě Zmenšování platových rozdílů mezi muži a ženami kde nyní jsme a kde bychom měli být Spravedlivý plat v sektoru služeb? Důkazy z průzkumu Wage Indicator o platech v sektorech energetiky, zpracování odpadů a vodárenství Změna klimatu lze řešit problémy životního prostředí prostřednictvím kolektivního vyjednávání? Demografické změny zásady týkající se stárnutí pracovních sil Více pracovních pozic a lepší pracovní pozice méně flexibility a více bezpečí? Níže uvádíme jako základ několik stručných informací a odkazy na relevantní dokumenty pro jednotlivé semináře, společně s klíčovými otázkami, k jejichž projednání jsou účastníci semináře zváni. PRVNÍ SEMINÁŘ Nízký plat a žádný plat jak zvrátit snižování platů a jak se domáhat neuhrazených mezd ve střední a východní Evropě Rezoluce o kolektivním vyjednávání přijatá na Kongresu 2009 pověřila EPSU mobilizací v boji proti nedostatečným pracovním podmínkám, nízkým platům a nerovnostem v platech, které existují ve všech evropských zemích. Rovněž EPSU a partnerské organizace vyzvala k tomu, aby bojovala proti nízkým platům zvyšováním minimálních mezd v souladu s cíli stanovenými Výkonným výborem EPSU v zemích, které na celostátní úrovni ze zákona uplatňují minimální mzdu, by měla tato mzda činit aspoň 60 %, v případě kolektivních smluv aspoň 70 % průměrné měsíční mzdy. Rezoluce dále vyzvala k podpoře odborů a zaměstnanců, kteří nedostávají mzdu a kteří mají potíže při získávání nevyplacených mezd ( EPSU průběžně monitoruje kroky svých partnerů, které se zaměřují na zvyšování mzdové úrovně hůře placených zaměstnanců a na ochranu proti snižování mezd formou outsourcingu a využíváním služeb subdodavatelů. Během pouhých šesti uplynulých měsíců zpravodaj epsucob@news o kolektivním vyjednávání ( informoval o následujícím: Rakousko: Odborový svaz pracovníků v sektoru služeb VIDA usiluje o minimální mzdu v kolektivních smlouvách ve výši 7,50 eur Spojené království: Minimální mzda uplatněna u smluv na univerzitě Dánsko: Plány vyzvat k paušálnímu zvýšení při nadcházejících jednáních na místní úrovni 1

2 Rakousko: Dohoda s veřejným sektorem zahrnuje nárůst minimálně o 25,50 eur Ukrajina: Odborové svazy požadují vyšší zákonnou minimální mzdu a proplacení neuhrazených mezd Německo: Monitorování implementace minimální mzdy v odvětví pečovatelských služeb Finsko: Odbory naléhají na uplatňování sociálních ustanovení v rámci veřejných zakázek Německo: Zemské vlády zahrnují sociální ustanovení do nových pravidel pro veřejné zakázky Švédsko: Odbory poukazují na snižování mezd u velkých projektů v oblasti infrastruktury EPSU se rovněž zabývala vývojem národních minimálních mezd v evropských zemích mimo Evropskou unii ( Zjistila, že vlády v některých zemích jasným způsobem usilují o zvýšení úrovně minimální mzdy. Například v Moldavsku a Ázerbájdžánu se minimální mzda v poměru k výši průměrného výdělku zvýšila o 10 procentních bodů. Ovšem i tak je ve většině zemí ve východní Evropě mimo EU minimální mzda pod úrovní 30 % průměrné mzdy. Dokázali jste vyjednat zvýšení mezd a/nebo změny ve struktuře mezd, které zejména pomohly hůře placeným zaměstnancům? Jak může EPSU a její partneři efektivněji spolupracovat na zvýšení minimálních mezd ať již ze zákona nebo formou ustanovení v kolektivních smlouvách? Jsou zákonem stanovené minimální mzdy pro veřejný sektor důležité? Mají vliv na kolektivně vyjednané minimální mzdy? Jsou zejména důležité z hlediska ochrany zaměstnanců ovlivněných privatizací a outsourcingem? Jak může EPSU a partnerské organizace podpořit odbory působící ve veřejném sektoru ve střední a východní Evropě, které nadále čelí vysoké míře neuhrazených mezd? DRUHÝ SEMINÁŘ Zmenšování platových rozdílů mezi muži a ženami kde nyní jsme a kde bychom měli být Kongres 2009 odsouhlasil dvě rezoluce o rovné odměně za práci. Jedna zavázala partnery EPSU k úsilí o zmenšení rozdílu v platech mezi pohlavími o pět procentních bodů. Druhá vyzvala ke krokům vedoucím k vypořádání se s problémem, který spočívá v tom, že v sektorech, kde jsou zaměstnány především ženy, je průměrná mzda nižší (u mužů i u žen) než v sektorech, kde převažují mužští pracovníci. K vyhodnocení aktuálního stavu a rozsahu výzvy provedla EPSU průzkum mezi partnery, aby zjistila velikost rozdílu v platech mezi pohlavími v jednotlivých zemích a odvětvích. Dotazník rovněž obsahoval otázky týkající se iniciativ, které odbory uskutečňují ve snaze zmenšit rozdíl mezi průměrnými mzdami mužů a žen. Specifický přehled k tématu rovné odměny za práci pro tento seminář je k dispozici v 11 jazycích na adrese: 2

3 TŘETÍ SEMINÁŘ Spravedlivý plat v sektoru služeb? Důkazy z průzkumu Wage Indicator o platech v sektorech energetiky, zpracování odpadů a vodárenství EPSU spolupracuje při sběru dat o platech v sektorech energetiky, zpracování odpadů a vodárenství s vědeckými pracovníky z University of Amsterdam, výzkumným ústavem FORBA ve Vídni a s mezinárodní sítí stránek Wage Indicator. Projekt probíhá do listopadu 2011, ale hlavní období pro sběr dat je od října 2010 do konce března Projekt spoléhá na to, že jednotliví pracovníci vyplní internetový dotazník, který je k dispozici v národních jazycích v 21 zemích EU ( Hlavní výzvou pro partnery EPSU v sektorech energetiky, zpracování odpadů a vodárenství je podněcovat své členy k vyplnění tohoto dotazníku. Zjišťovaná data zahrnují informace o povolání jednotlivce, platu, příplatcích (např. za směnnost), pracovní době, dosaženém vzdělání, školení a délce praxe. Vědečtí pracovníci podílející se na projektu budou prezentovat některá počáteční zjištění a uvedou dosavadní úroveň odpovědí. Byly hlášeny nějaké potíže od osob, které se dotazník pokusily vyplnit? Jak lze podnítit k vyplnění dotazníku více lidí? Kde byla zaznamenána výrazná odezva na průzkum, a jak toho odbory dosáhly? Dotazník nabízí možnost srovnání zaměstnaneckých platů v rámci zemí, mezi zeměmi a také mezi společnostmi a v rámci nich. Jaký druh informací se chtějí partnerské organizace z průzkumu dozvědět? ČTVRTÝ SEMINÁŘ Změna klimatu lze řešit problémy životního prostředí prostřednictvím kolektivního vyjednávání? Zaměstnanci v sektorech zaštítěných EPSU působící v rámci státních a regionálních úřadů, zdravotnických organizací a organizací poskytujících veřejné služby evidentně musí hrát významnou roli z hlediska vhodné reakce na změnu klimatu. Zejména oblastní úřady a nemocnice pravděpodobně patří mezi největší zaměstnavatele v regionech, jsou tudíž jedněmi z největších spotřebitelů energie a dalších zdrojů. Odbory působící ve veřejném sektoru tedy mohou významně přispět k udržitelnému rozvoji tím, že se společně se zaměstnavateli budou snažit řešit různé problémy v oblasti životního prostředí. Některé odbory připravily modelové dohody, které obsahují typy opatření, jež lze realizovat pomocí společných kroků odborářů a zaměstnavatelů (viz např. UNISON ve Spojeném království, Tato opatření se mohou týkat problémů jako recyklace a omezení produkce odpadů, využití zdrojů a zásady pro nákup a zakázky, ekologické vytápění a osvětlení, zásady vyvážené a udržitelné přepravy sloužící k omezení nadměrného cestování do, z a v rámci organizace a zásady týkající se potravin a stravovacích služeb. Odborové svazy ve Spojeném království rovněž debatují o ustanovení zástupců pro oblast životního prostředí, kteří by odpovídali za dohled nad uváděním těchto dohod do praxe. Ve Spojených státech zahájil svaz Service Employees Industrial Union (SEIU) iniciativu Negotiate Green (Zelená vyjednávání). Využije vyjednávací sílu svých 1,9 miliónu členů k tomu, aby předložil k jednání takzvaná ekologická smluvní ujednání. Mezi ně může patřit 3

4 podpora veřejné dopravy vedoucí ke snížení automobilového provozu, nahrazení toxických čisticích přípravků (s cílem chránit pracovníky, půdu a vodu), podpora úklidu během dne s cílem omezit spotřebu el. proudu v budovách v noci a vytvoření výborů (s účastí zástupců odborových svazů a zaměstnavatelů) zaměřených na otázky životního prostředí, které by monitorovaly ekologické problémy na pracovišti. Podařilo se vám zahrnout do kolektivního vyjednávání ustanovení týkající se životního prostředí? Jaké body se vám podařilo vyjednat? Jakým výzvám jste během kolektivního vyjednávání čelili při vypořádávání se s body týkajícími se životního prostředí? Jakým způsobem by mohla EPSU výrazně přispět k rozvoji zásad kolektivního vyjednávání partnerských organizací pro tuto oblast? PÁTÝ SEMINÁŘ Demografické změny zásady týkající se stárnutí pracovních sil Stárnutí pracovních sil bude mít výrazný dopad na sektor veřejných služeb po celé Evropě. Početné skupiny pracovníků se blíží důchodovému věku; následkem toho budou některé země postiženy výrazným nedostatkem odborníků. Výzvou pro odbory a zaměstnavatele je dosažení dohody ohledně strategií, které se vypořádají se skutečností stárnoucí pracovní síly. Nejedná se pouze o zásady sloužící k udržení starších zaměstnanců, ale také o rozsah iniciativ týkajících se pracovních sil a kariéry zaměstnanců, které zlepší nábor, udržování zaměstnanců, školení i zaměstnanecké a pracovní podmínky. EPSU se podílela na přípravě příruček pro sociální partnery v elektrárenském průmyslu ( k dispozici v angličtině, francouzštině, němčině a češtině) a v plynárenském sektoru ( souhrny k dispozici ve 14 jazycích). Sociální partneři rovněž schválili podrobnou zprávu o demografických změnách a věkovém managementu v plynárenském průmyslu ( souhrny k dispozici ve 14 jazycích). V roce 2007 byl na konferenci týkající se kolektivního vyjednávání projednáván návrh zásad týkajících se věkového managementu ( pouze v angličtině). Hovořilo se o tom, že vyjednání uplatnění takovýchto zásad by mohlo výrazným způsobem přispět k tomu, jakým způsobem zaměstnavatelé v sektoru veřejných služeb reagují na tlaky vyplývající z demografických změn. Zásady by se mohly týkat těchto oblastí: náboru, vzdělávání, školení a celoživotního vzdělávání, kariérního rozvoje, postupů týkajících se flexibilní pracovní doby, ochrany zdraví a její propagace, uspořádání pracoviště, přeložení, konec zaměstnání a odchod do důchodu. Vyjednali jste zásady podporující starší zaměstnance v setrvání v práci? Pokud ano, můžete uvést příklad a dopad těchto zásad? 4

5 Podařilo se vám uplatnit příručky připravené v rámci sociálních dialogů v plynárenském a elektrárenském sektoru či jiné dokumenty se zásadami vytvořené EPSU? Má EPSU vyvinout větší úsilí při propagaci těchto zásad, má navrhnout příručky pro všechny sektory? Podařilo se vám vyjednat zásady pro věkový management, které jsou zaměřeny na výše uvedené problémy? Při projednávání věkového managementu na konferenci o kolektivním vyjednávání v roce 2007 nebylo dosaženo shody ohledně dalšího postupu. Může EPSU hrát nějakou roli při přípravě a podpoře těchto zásad? Bylo by pro partnerské organizace užitečné, kdyby EPSU přijala oficiální zásady týkající se věkového managementu? ŠESTÝ SEMINÁŘ Více pracovních pozic a lepší pracovní pozice méně flexibility a více bezpečí? Veřejný sektor je tradičně vnímán jako poskytovatel jistého zaměstnání s dobrou mzdou, dobrým důchodovým pojištěním a dobrými pracovními podmínkami. Ovšem úměrně tomu, jak se státní úřady a další zaměstnavatelé ve veřejném sektoru snaží vyhýbat nabízení pracovních smluv na plný úvazek a na dobu neurčitou nebo podmínek řádné státní služby, se v řadě zemí rozmáhá nejisté zaměstnání, zejména v podobě smluv na dobu neurčitou. Rostoucí počet zaměstnanců s menšími zaměstnaneckými právy nejenže vyvolává otázky ohledně spravedlivého přístupu, ale může rovněž představovat výzvu pro odbory, protože může být složitější získat a udržet tyto pracovníky jako členy odborů. Představa důstojné práce se dostává do popředí pozornosti díky mezinárodním iniciativám, jako je například každoroční Světový den důstojné práce v říjnu. V některých zemích probíhá na toto téma rozsáhlá diskuse nebo dokonce vzniká (např. v Německu, za podpory konfederace DGB) index důstojné práce, dle kterého lze posuzovat zaměstnanecké podmínky. Existuje řada iniciativ, které mohou odborové svazy uskutečňovat na obranu důstojné práce v sektoru veřejných služeb: Zajistit, aby standardem pro většinu pracovníků byly smlouvy o trvalém pracovním poměru. Vyjednat řádnou ochranu proti propouštění a dohody týkající se zajištění pracovních míst. Udržet a zlepšovat příležitosti ke kariérnímu rozvoji. Omezit používání smluv na dobu určitou a zaměstnávání agenturních pracovníků stanovením určitého počtu nebo poměru k celkovému počtu zaměstnanců a stanovením kritérií pro jejich využití. Zajistit rovnoprávné zacházení s pracovníky s trvalým pracovním poměrem, agenturními pracovníky i pracovníky se zkráceným pracovním úvazkem. Vyjednat možnost přejít ze zkráceného pracovního úvazku na plný pracovní úvazek. Zajistit řádné ustanovení o ochraně zdraví a zajištění bezpečnosti na pracovišti, které se bude týkat agenturních a smluvních pracovníků. Omezit nebo regulovat zadávání zakázek externím dodavatelům a subdodavatelům služeb (viz kontrolní seznam EPSU ve 13 jazycích týkající se zadávání zakázek externím dodavatelům 5

6 Zavést minimální standardy pro činnosti zadané externím dodavatelům nebo subdodavatelům. Odmítnout smlouvy s nulovým počtem hodin" a vyjednat přiměřené podmínky pro práci bez stanovené pracovní doby. Jakým hlavním obavám jste museli čelit ohledně nejistého zaměstnání? Podařilo se vám zohlednit šíření nejistého zaměstnání ve vašich vyjednáváních, můžete popsat nějaký konkrétní úspěch? Podařilo se vám získat a udržet jako odboráře zaměstnance pracující za nejistých podmínek? Je koncept důstojné práce součástí vašich vyjednávání? Máte k dispozici zásady, které nastiňují, co je považováno za důstojnou práci, používáte index důstojné práce? Jak může EPSU pomoci rozvinout agendu související s důstojnou prací? Měla by navrhnout oficiální zásady, na které by navázaly stálé výbory a Výkonný výbor? 6