VÝROČNÍ ZPRÁVA

Transkript

1 1

2 Úvodní slovo předsedy představenstva Váţení zástupci členských měst a obcí, kolegyně a kolegové, dovoluji si Vám jménem představenstva a dozorčí rady předloţit výroční zprávu o činnosti za rok Uplynulý rok poznamenalo hned několik událostí a troufám si tvrdit, ţe nejtěţší zatěţkávací zkoušku-srpnové povodně, přestála JVS znamenitě. Přesto jsme si vědomi případných rizik a nebezpečí pro soustavu, v případě podobných přírodních katastrof. Proto jsou podnikány další důleţité kroky jak ve strategii, tak v konkrétních investičních záměrech k maximální eliminaci potenciálního ohroţení plynulého zásobování vodou našeho regionu. Podrobnější informace obsahuje tato výroční zpráva v dalších bodech. Jak zhodnocení plynulosti zásobování, tak realizaci konkrétních kroků v investiční oblasti. Zde bych rád podtrhl úspěšnost v získání významných finačních podílů na investicích ze zdrojů EU-ISPA. To samozřejmě vyvolalo potřebu úpravy dlouhodobého ale i ročního investičního a finančního plánu. Přesto se podařilo pokračovat ve velmi významném a ovlivňujícím trendu-nezvyšování ceny vody předané! Již v roce 1999 přijalo představenstvo JVS rozhodnutí o moratoriu na cenu vody předané, podřídilo tomuto významnému kroku dlouhodobý finanční plán a jeho aktualizace z letošního roku počítá s udržením ceny vody předané ve výši Kč až do roku Tento významný stabilizační krok dává členským městům a obcím výbornou pozici pro vyjednávání se svými provozovateli, nejen o ceně vody pro konečného spotřebitele, ale i pro rozvoj vlastních sítí. Pouze potřeba významných změn v investičním plánu nebo významný pokles odběru vody by mohl tento trend změnit, nikoliv však výrazně. Ekonomickou situaci JVS lze tedy i přes katastrofu loňského roku a její dopady hodnotit jako velmi dobrou a plánovaná ztráta hospodaření je pouze důsledek schválených majetkových operací s členskými obcemi a má pouze charakter účetní ztráty. O tom svědčí i významný fakt, ţe v roce 2003 bude jiţ zcela vyrovnáno úvěrové zatíţení v celkové původní výši 300.mil. Kč. Zde se samozřejmě vytváří prostor pro udrţení příznivých ekonomických parametrů JVS včetně udrţení ceny vody předané. To při realizaci dalších významných investic a přijetí dalšího investičního úvěru. Významnou vnitřní ekonomickou aktivitou JVS je také podpora členských obcí formou Fondu podpory investic. Z přiloţeného přehledu je patrný význam tohoto fondu a je potěšitelné, ţe členské obce jej vyuţívají aktivně včetně bezproblémového splácení dle pravidel. Další významná událost roku 2002 byly komunální volby a proto se s některými z vás, kolegyně a kolegové setkáváme na valné hromadě moţná poprvé a změny v statutárních orgánech měst a obcí vyvolávají potřebu změn i ve sloţení orgánů JVS. Přesto, ţe jak představenstvo, tak dozorčí rada nemá ukončeno funkční období je zařazena do programu valné hromady doplňující volba orgánů tak, aby v souladu se stanovami byly reflektovány výsledky voleb obecních zastupitelstev a jejich zastoupení v orgánech JVS podle stanov. Proto bych chtěl poděkovat všem členům představenstva a dozorčí rady za jejich dosavadní práci pro Jihočeský vodárenský svaz. Konstruktivní spolupráce jak uvnitř 2

3 orgánů, tak mezi nimi vytvořila vţdy dobrou pracovní atmosféru a ovlivnila jiţ zmíněné výsledky jak v ekonomické, tak v investiční oblasti a v oblasti správy majetku. Poslední významná změna v roce 2002 nastala odchodem dlouholetého ředitele Ing.Karla Charváta do důchodu. Představenstvem byl ředitelem jmenován předseda představenstva Antonín Princ. Je tedy na místě panu Ing.Charvátovi poděkovat za jeho práci nejen při zakládání JVS, ale i za jeho řízení v době od jeho vzniku aţ do konce roku Minulé roky prošla JVS řadou i dramatických událostí včetně transformace, a jeho podíl na dnešních výsledcích je nesporný. Váţené kolegyně a kolegové, náš svaz čeká ještě řada významných investičních akcí a v současné době je s významným příslibem úspěšnosti projednáván projekt Zajištění standardů EU ve vodárenské soustavě Jiţní čechy. Z průběhu posuzování, tohoto jiţ třetího projetu v programu EU-ISPA, se vnějším hodnocením jeví činnost a aktivity JVS, jako vhodného subjektu pro spolupráci s fondy EU. Věřím ţe budeme v našich projektech úspěšní a představenstvo Vám bude předkládat takto příznivé hodnocení společnosti včetně výsledků realizace projektů i na dalších valných hromadách. Antonín Princ 3

4 Identifikace společnosti Název: JIHOČESKÝ VODÁRENSKÝ SVAZ Sídlo:, ulice S. K. Neumanna 19, PSČ IČO: Právní forma: zájmové sdruţení právnických osob Datum vzniku: rozhodnutím Okresního úřadu Předmět činnosti Zajištění správy a provozu zařízení slouţících k výrobě a zásobování pitnou vodou a odvádění a čištění odpadních vod. Základní jmění Základní jmění společnosti k činilo ,19 Kč. Hlasovací práva společnosti jsou rozdělena mezi 234 obcí - členů JVS. Kaţdá členská obec má jeden základní hlas a další hlasy za kaţdé celé dva tisíce registrovaných voličů. Členové orgánů společnosti Představenstvo Antonín Princ předseda, zástupce okresu Český Krumlov Ing. Vladimír Warisch - místopředseda, zástupce okresu Josef Hosperger, - místopředseda, zástupce okresu Strakonice Alfred Němec, zástupce okresu Jindřichův Hradec Zdeněk Rubeš, zástupce okresu Prachatice Ing. Jiří Fišer, zástupce okresu Tábor Ing. Tomáš Franců, zástupce okresu Písek Ing. Karel Charvát, společný zástupce okresů Dozorčí rada Ing. František Doležal - předseda, zástupce okresu Český Krumlov PhDr. Stanislav Malík - místopředseda, zástupce okresu František Procházka, zástupce okresu Antonín Decarli, zástupce okresu Český Krumlov Petr Laisek, zástupce okresu Český Krumlov Ing. Jiří Houdek, zástupce okresu Jindřichův Hradec Petr Birner, zástupce okresu Jindřichův Hradec MVDr. Petr Nekut, zástupce okresu Jindřichův Hradec Jan Jahn, zástupce okresu Písek Ing. Ladislav Vondrák, zástupce okresu Písek Luděk Friedberger, zástupce okresu Prachatice Oldřich Petrášek, zástupce okresu Prachatice Antonín Řádek, zástupce okresu Prachatice František Chramosta, zástupce okresu Tábor Ing. Petr Diart, zástupce okresu Tábor Ing. Pavel Vondrys, zástupce okresu Strakonice Jindřich Houdek, zástupce okresu Strakonice Ing. Pavel Pavel, zástupce okresu Strakonice 4

5 Zásobování pitnou vodou V roce 2002 bylo zásobování vodou Vodárenské soustavy JVS zásadně ovlivněno povodněmi v srpnu Situace do srpna 2002 byla obdobná, jako v předchozích letech. Odběr vody předané byl prakticky na stejné úrovni, jako ve srovnatelných měsících r Zásobování prošlo zatěţkávací zkouškou při povodních v srpnu r Zásobování ze soustavy v období povodní Povodeň která postihla oblast Čech měla rozsah překračující projektové parametry, směrodatné pro navrhování vodohospodářských děl. Byli jsme svědky nadkritické havárie, kdy z Římova bylo místo nejvýše přípustných 250 m3 vody vypouštěno aţ 400 a více m3. Rozhodující části vodárenské soustavy dokázaly odolat i tomuto neprojektovanému náporu vody. Následkem katastrofálních průtoků v Malši a později ve Vltavě, Luţnici a Blanici však došlo k významnému ohroţení některých zařízení VSJč, zejména obnaţení přivaděče surové vod DN 1400 v úseku cca 120 m pod přehradou Římov a podplavení pilířů mostu v Římově, který se propadal a ohroţoval potrubí hlavního přivaděče DN 1400 uloţeného na mostní konstrukci. Bezprostřední nebezpečí bylo odstraněno provozními opatřeními v dohodě s krizovým štábem JČ kraje. Katastrofální zaplavení krajiny odhalilo některá potenciální rizika, která představují slabá místa a je třeba na základě této zkušenosti přemýšlet o jejich odstranění. Na vzniklou situaci reagoval investiční plán JVS. Kvalita vody dodávané z vodárenské soustavy v průběhu povodní Přechodné zhoršení ukazatelů kvality vody, které však nepřekročilo povolené hygienické limity, trvalo zhruba 3 dny. Následně pak byla jiţ vyráběna voda odpovídající ČSN, přestoţe některé hodnoty ( CHSK, zákal) surové vody z nádrţe Římov byly po dobu několika týdnů vysoko nad poţadovanými limity. Surová vody v nádrţi dosáhla kvality odpovídající předpovodňovému stavu zhruba aţ v únoru Dodávka vody z vodárenské soustavy v průběhu povodní Při povodních v srpnu 2002 nedošlo k porušení zařízení vodárenské soustavy JČ, které by způsobilo přerušení dodávek vody do předávacích místo v regionu. Nepřerušené dodávky vody byly významným stabilizujícím faktorem záchranných a zejména asanačních prací při odstraňování následků povodní. Voda z VSJč byla i dostatečným zdrojem pro místní náhradní zásobování tam,kde došlo k vyřazení místních zdrojů. Nepřerušená dodávka vody z VSJč umoţnila zásobit i lokality, kam se běţně voda nedodává. 5

6 Stav zásobování v době povodní dokládají následující tabulky : A/ Náhrada místních zdrojů zásobované město,obec odstavená či omezená úpravna vody zdroj vody dodávka z VSJČ navíc proti obvyklému stavu (l/s) Kaplice ÚV Pořešín Malše 8,0 Zliv ÚV Zliv podzem. 3,5 Veselí n. Lužnicí, Soběslav D. Bukovsko podzem. 10,0 Týn nad. Vltavou D. Bukovsko podzem. 5,0 Jindřichův Hradec, K. Řečice D. Bukovsko podzem. 35,0 Písek ÚV Písek Otava 50,0 Strakonice ÚV Pracejovice podzem. 20,0 Třeboň ÚV Hamr důlní 18,0 Sepekov ÚV Zůrová podzem. 2,0 Božetice, Přeštěnice ÚV Louže podzem. 0,5 celkem z VSJČ navíc 152,0 B/ Dodávka vody pro města město, obec běžná dodávka do města či obce z VSJČ dodávka z VSJČ při povodních Písek 23,0 73,0 Strakonice 22,0 42,0 Jindřichův Hradec 20,0 55,0 Třeboň 0,0 18,0 Veselí nad Lužnicí, Soběslav 0,0 10,0 Týn nad Vltavou 1,0 6,0 Kaplice 0,0 8,0 Zliv 0,0 3,5 Sepekov, Božetice, Přeštěnice 0,0 2,5 Celkem 66,0 218,0 V průběhu povodní se ukázala jako rozhodující pro zajištění zásobování spolupráce centrálního zdroje a spolupracujících zdrojů, které jsou soustavou propojeny. Oblasti Tábora, Písku, Strakonic, Prachatic,Jindřichova Hradce a Č.Krumlova spolupracující zdroje mají. Na Blatensku však po protrţení hrází rybníků nebylo moţno město zásobovat vodou po dobu 4 dnů, zásobování probíhalo pomocí cisteren. Místní zdroj úpravna vody Bezdědovice odebírá vodu ze Závišínského potoka, kde se po zničení rybníků kvalita vody výrazně zhoršila a byla jen velmi těţko upravitelná. Vzniklý stav urychlil připravovanou výstavbu dálkového přivaděče do Blatné. Z provozu byla zcela odstavena úpravna vody Hamr, která slouţí pro zásobování Třeboně, Chlumu u Třeboně a dalších obcí napojených na skupinový vodovod Hamr. Dodávka vody v mnoţství cca 40 l/s byla zabezpečována z centrálního zdroje ÚV Plav přes Jindřichův Hradec. 6

7 Zásobování ze soustavy v období po povodních, současný stav Zásobování vodu se vrátilo ve většině oblastí do normálu v průběhu září Oblast Třeboňska byla zásobována ze zdroje Římov aţ do března 2003, pak byl obnoven provoz úpravny vody Hamr. Při běţném provozu se objevily opět problémy s kvalitou vody u koncových uţivatelů, způsobené malými průtoky a velkým zdrţením vody v potrubí. Produkce vody ve zdrojích Vodárenské soustavy Zdroj vody Podíl 2002 ÚV Plav ,5 ÚV Tábor ÚV Prachatice ÚV Pořešín ,9 Úsilné,Lipí ,6 CELKEM ZDROJE ,0 (%) Největší odběratelé vody z Vodárenské soustavy odběratel okr. odběr 1998 (t. m3/rok) odběr 1999 odběr 2000 odběr 2001 odběr 2002 podíl 2002 (%) CB ,4 Dobrá Voda u Č.Bu. CB ,5 Hluboká n/vlt CB ,6 Lišov CB ,9 Rudolfov CB ,7 Týn n/vlt. CB ,1 Český Krumlov CK ,1 Kaplice CK ,8 Velešín CK ,4 Větřní CK ,2 Vodospol JH ,1 Písek PI ,9 Milevsko PI ,5 Protivín PI ,6 Prachatice PT ,5 Husinec PT ,3 Strakonice ST ,9 Štěkeň ST ,4 Vodňany ST ,0 Tábor TA ,3 Bechyně TA ,0 Planá n/l. TA ,2 Sezimovo Ústí TA ,4 Soběslav TA ,2 ostatní obce ,5 CELKEM OBCE ,6 ostatní odběratelé ,4 CELKEM ,0 7

8 Zdroje nenapojené na Vodárenskou soustavu a zásobující obce, které ponechaly majetek v JVS produkce vody Zdroj vody podíl (tm3/rok) (tm3/rok) ( tm3/rok) ( tm3/rok) ( tm3/rok) ( tm3/rok (%) Dolní Dvořiště ,1 62,2 80,0 66,3 11,6 Č.Velenice ,4 248,1 248,6 256,5 44,9 Dobev 25, Chyšky ,7 26,6 25,2 21,1 3,7 Nahošín 35 37,8 37,5 34,7 40,8 7,1 Novosedly ,4 28,1 21,1 37,8 6,6 Tučapy 27 28,8 33,0 27,0 27,9 4,9 ostatní zdroje ,8 94,5 80,9 161,3 121,0 21,2 CELKEM ,5 516,5 597,9 571,5 100,0 Kanalizace a čištění odpadních vod - obce, které ponechaly majetek v JVS (tm 3 /rok) (tm 3 /rok) (tm 3 /rok) (tm 3 /rok) (tm 3 /rok) 2002 (%) (tm 3 /ro k Velešín 438,4 355,2 335,6 335,7 401,9 508,2 37,9 České Velenice ,0 567,0 644,0 48,1 Dolní Dvořiště ,0 96,0 96,0 7,2 ostatní kanalizace ,8 82,9 80,9 91,6 6,8 CELKEM 999, , ,3 1022,6 1145,8 1339,8 100,0 8

9 Podpora členských obcí JVS podporuje bezúročnými půjčkami obce, které převzaly do své správy oddělitelný majetek. Půjčky jsou poskytovány na základě 7 a 8 stanov, které upravují reţim poskytování půjček z Fondu podpory investic. Za dobu fungování fondu bylo členským obcím poskytnuto celkem 42,6 mil. Kč, zůstatek půjček k činil 33,7 mil. Kč Přehled poskytnutých půjček z FPI k obec okres účel, počet napojených osob, kapacita EO (tis. Kč) Lhenice PT nákup ČOV Lenora PT vodovod 0,739 km, ÚV a vodojem, 430 osob Lišov ČB kanalizace 1,3 km, ČOV 3817 EO, 2700 osob Římov ČB kanalizace 0,6 km, 21 osob Střelské Hoštice ST kanalizace 2,5 km, ČOV 1300 EO, 600 osob Vlachovo Březí PT kanalizace 4,03 km, ČOV 1660 EO, 1500 osob Kardašova Řečice JH vodovod 1,02 km, 150 osob Hatín JH vodovod 1,28 km, 120 osob 900 Nová Včelnice JH vodovod 1,26 km, podz. zdroj vody, 2500 osob Lnáře ST vodovod 1,15 km, 120 osob Blatná ST vodovod 0,88 km, kanalizace 0,9 km, 350 osob Borovany ČB vodovod 2,4 km, 430 osob Rudolfov ČB kanalizační sběrač 13,77 km, 4995 osob Čejkovice ČB vodovod 0,3 km, 80 osob, kanalizace 0,47 km, 80 osob 530 Husinec PT kanalizace 0,51 km, 104 osob Úsilné ČB vodovod 2,53 km, 300 osob Mirotice PI vodovod 0,27 km, 84 osob, kanalizace 0,8 km, 84 osob Lomnice n/luţ. JH kanalizace, ČOV, 0,450 km, 2200 osob Týn n/vlt. ČB vodovod 1,5 km, 168 osob Dobrá voda ČB vodovod 0,7 km 700 Vodňany ST Kanalizace a vodovod, 0,2 km 400 Vodňany II. ST Vodovod a kanalizace 0,3 km, 21 RD 1000 Lišov II. CB Vodovod 10,2 km, 254 osob Čejkovice II. CB Kanalizace, 0,3 km, 100 osob 800 Nišovice ST Kanalizace, vodovod, 1,85 km, 150 osob, ČOV 300 EO Čejetice ST Kanalizace a ČOV Čejetice, 1,4 km,, 100 osob, 850 EO Netolice PT Vodovod 0,3 km, 17 RD 730 Kestřany PI Vodovod Kestřany západ, 0,9 km, 105 osob 750 CELKEM Cenová politika JVS Cena vody předané byla v roce 2002 nezměněna ve výši 11,97 Kč/m 3. Tuto cenu se podařilo zachovat i pro rok 2003 a prioritou představenstva je prodlouţit platnost neměnné ceny vody předané aţ do roku Cena vody předané je neměnná jiţ od roku

10 Správa a provozování oddělitelného majetku obcí v JVS je charakterizována nepříznivým poměrem výnosů a nákladů a z toho vyplývajících vysokých cen V+S při současném nedostatku zdrojů pro obnovu nebo případný rozvoj. Tato situace vede k oprávněné nespokojenosti dotčených obcí s úrovní správy jejich majetku. Z tohoto důvodu byl obcím, které o správu svého majetku projevily zájem, tento majetek vydán. Obcím tak mohou aktivně rozhodovat o klíčových parametrech ceně vodného a stočného, nájemném a investicích do vlastního majetku, otevřely se pro ně také větší moţnosti získávat dotační tituly, v neposlední řadě i z Fondu podpory investic JVS. Investice JVS V roce 2002 vynaloţil JVS tis. Kč investičních výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. V roce 2002 bylo plánováno zahájení stavby Zásobení Blatenska pitnou vodou. Stavba měla být financována s přispěním státních prostředků. Dále se připravovalo zahájení rekonstrukcí úpraven vody v Prachaticích a v Táboře, za podmínky získání státní dotace. Podobně jako v oblasti zásobování vodou, i v investičním plánu došlo k velkým změnám a přesunu priorit po srpnových povodních. Přednostně byl provizorním opatřením v souladu s příkazem hejtmana JČ kraje zabezpečen přívod surové vody z nádrţe Římov. Definitivní řešení zajistí nově zařazená stavba Rezervní přívod z nádrže Římov na ÚV Plav. Tato stavba pro svou důleţitost byla zahrnuta do programu povodňové ISPY s dotací EU 85 %. JVS se podařilo zajistit včas projednání stavby se SFŢP a EU, její příprava byla časově třetí v pořadí v ČR. Vlastní realizace v současné době probíhá. Pro realizaci dalších opatření vytvořil JVS zvláštní kategorii povodňových staveb. Jedná se o stavby lépe zabezpečující technologii elektro zařízení, úpravy shybek pod vodními toky, zahájeny byly práce na doplnění technologie úpravny vody Plav. Oblast Blatenska se ocitla bez řádného zabezpečení kvalitní pitné vody. Řešením byla realizace stavby Zásobení Blatenska pitnou vodu. Ministerstvo zemědělství proto překvalifikovalo ţádost JVS na povodňový titul výsledkem bylo přidělení výrazně vyššího podílu státní dotace - 75 %. Dotace je poskytována s podporou Evropské investiční banky. Příprava stavby se však zpozdila, takţe do konce r proběhlo pouze výběrové řízení, stavba byla zahájena aţ v r Rekonstrukce úpraven vody Prachatice a Tábor byla z důvodu nepřidělení státní dotace odsunuta, v současné době se jedná o překvalifikaci ţádosti na nový titul. Z podobného důvodu byla odsunuta stavba Intenzifikace ČOV Dolní Dvořiště, kde se dosud nepodařilo získat příspěvek od SFŢP ČR. V roce 2002 pokračovala příprava staveb zařazených do ţádosti ISPA Kalové hospodářství ÚV Plav II.etapa, Sanace dálkového řadu Zdoba-Týn-Bechyně-Hodušín v délce 44 km.. Po povodních byla příprava staveb řádné ISPY posunuta, přednostně se realizovala opatření ISPY krizové. Pro ověření postupů a technologií bezvýkopových prací realizoval JVS na úseku z ČS Sudoměřice do VDJ Hodušín opravu cca 2 km řadu. Ověřena byla technologie cementace a technologie vtaţení laminátového rukávce. Výsledky budou pouţity pro konečné rozhodnutí o technologii sanace řadu s přispěním fondu ISPA. Ţádost o příspěvek dále je projednávána v r Ještě před povodněmi vznikla na řadu z VDJ Drahonice do rozdělovacího objektu Vítkov rozsáhlá porucha. Bylo nutno vyměnit cca 1 km řadu DN 500 mm. 10

11 Celkové náklady na opravy vynaloţené v roce 2002 na soustavě tak stouply na 15 mil. Kč. Přehled investičních výdajů Investiční výdaje 2002 (tis. Kč) zásobování vodou kanalizace a čištění odpadních vod ostatní investice 60 Finanční a ekonomická situace JVS V roce 2002 skončilo hospodaření JVS účetní ztrátou ve výši 75,8 mil. Kč. Tato ztráta byla plánována a byla způsobena realizací úplatných převodů oddělitelného majetku. V roce 2002 byly realizovány dva úplatné převody oddělitelného majetku ČOV Jindřichův Hradec a ČOV České Velenice. Tyto dvě operace vytvořily celkem 89,78 mil. Kč účetní ztráty, tj. bez jejich realizace by skončilo hospodaření v zisku. U těchto převodů je kupní cena stanovena podle stanov jako úhrn finančních prostředků JVS vynaloţených na předmětnou akci po Celkové náklady a tím i zůstatková cena zatěţující hospodářský výsledek je vyšší o finanční náklady vynaloţené před rozhodným datem a o úhrn nevratných dotací po Tato ztráta tak nemá negativní vliv na finanční situaci. Návrh na částečnou úhradu ztrát minulých období Realizace majetkové transformace byla příčinou účetních ztrát i v minulých letech. Tyto ztráty jsou kumulovány na účtu neuhrazených ztrát. Proti tomu jsou na účtech základního jmění zaneseny přijaté dotace na pořízení oddělitelného majetku, který jiţ ve vlastnictví JVS není a byl převeden úplatně do vlastnictví měst a obcí. Představenstvo navrhuje vyuţít tyto dotace k částečné úhradě ztrát minulých období. Tato operace je pouze účetním zápočtem, povede k věrnějšímu zobrazení skutečnosti v účetnictví a nemá vliv na vlastní jmění společnosti. Majetek společnosti Stav dlouhodobého hmotného majetku (v mil. Kč) Pozemky 4, 6 17,3 12,4 12,9 13,0 11,6 Budovy, haly a stavby , , ,2 2478, ,2 Samostatné movité věci ,8 383,0 384,5 340,8 258,3 Nedokončené hmotné investice+zálohy ,4 40,8 61,1 47,8 54,7 Drobný dlouhodobý majetek 7,0 6,6 6,0 3,4 3,7 3,3 Hmotný investiční majetek v pořizovací hodnotě celkem , , , , ,1 V tom: Majetek určený k převodu na města a obce ,2 640,2 422,7 201,7 Neoddělitelný majetek, ostatní majetek , , , ,9 Majetek ponechaný obcemi v JVS ,5 280,9 283,0 205,5 11

12 Vybrané ukazatele výnosů a nákladů (tisíce Kč) Přijaté příspěvky Poskytnuté příspěvky Příspěvky celkem Výnosy z prodeje vlastní výroby a sluţeb z toho nájemné za infrastrukturní majetek Výrobní spotřeba z toho: plánované opravy nepeněţní plnění oprav Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy hmotného a nehmot. majetku Trţby z prodeje majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného majetku Zúčtování rezerv a čas. rozlišení výnosů Tvorba rezerv a časového rozlišení nákladů Zúčtování opravných poloţek do výnosů Zúčtování opravných poloţek do nákladů Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní HV Výnosové úroky Nákladové úroky Výnosy z prodeje cenných papírů Náklady pořízení prodaných c. papírů Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady HV z finančních operací Daň z příjmů za běžnou činnost HV za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady HV za účetní období

13 Vybrané položky aktiv a pasiv (tisíce Kč) AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobé půjčky (FPI) Ostatní finanční investice Oběžná aktiva Zásoby 24 Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva PASIVA CELKEM Vlastní zdroje krytí Vlastní jmění a kap. dotace Kapitálové fondy Fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek za účetní období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Ostatní pasiva Výrok auditora Tato Výroční zpráva není výroční zprávou ve smyslu 21 zák. 563/1991 Sb. o účetnictví a nebyla přezkoumána auditorem. Zpráva auditora o ověření roční účetní závěrky sestavené k tvoří samostatný materiál, jehoţ přílohou je závěrečný výkaz. 13

14 OBNAŢENÝ PŘÍVODNÍ ŘAD DN 1400 MM PŘEMOSTĚNÍ MALŠE A PŘÍVODNÍ ŘAD DN 1400 MM 14

15 VODA PŘES MOST NA MALŠI A PŘÍVODNÍ ŘAD PONIČENÝ PŘÍVODNÍ ŘAD NA MOSTĚ 15