Certifikovaný tester Učební osnovy pro základní stupeň

Transkript

1 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Verze 2011 CZ Beta

2 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Upzrnění chraně autrských práv Kpírvání celéh dkumentu neb jeh částí je pvlen za předpkladu, že se uvede zdrj. Upzrnění chraně autrských práv Mezinárdní výbr pr kvalifikaci testvání sftwaru Internatinal Stware Testing Qualificatins Bard (v dalším textu značván ISTQB ) ISTQB je registrvaná chranná známka Mezinárdníh výbru pr kvalifikaci testvání sftwaru Internatinal Stware Testing Qualificatins Bard Cpyright 2011, autři aktualizvané verze (Thmas Müller (předseda), Debra Friedenberg a Pracvní skupina ISTQB pr základní stupeň). Cpyright 2010, autři aktualizvané verze (Thmas Müller (předseda), Armin Beer, Martin Klnk, Rahul Verma). Cpyright 2007, autři aktualizvané verze (Thmas Müller (předseda), Drthy Graham, Debra Friedenberg a Erik van Veenendaal). Cpyright 2005, autři (Thmas Müller (předseda), Rex Black, Sigrid Eldh, Drthy Graham, Klaus Olsen, Maaret Pyhäjärvi, Geff Thmpsn a Erik van Veenendaal). Všechna práva vyhrazena. Autři tímt převádějí autrské práv na Mezinárdní výbr pr kvalifikaci testvání sftwaru (v dalším textu značván ISTQB). Autři (jak sučasní držitelé autrskéh práva) a ISTQB (jak buducí držitel autrskéh práva) se dhdli na následujících pdmínkách užívání: 1) Jakákliv sba neb šklicí splečnst může pužít tyt učební snvy jak základ pr tréninkvý kurz v případě, že autři a ISTQB jsu uvedeni jak zdrj a vlastník práv těcht učebních snv. Zárveň musí být zajištěn, že jakákliv prpagace takvéh tréninkvéh prgramu může zmínit tyt učební snvy jen v případě předlžení ficiální akreditace tréninkvých materiálů uznaným lkálním výbrům ISTQB. 2) Jakákliv sba neb skupina může pužít tyt učební snvy jak základ pr články, knihy neb jiné druhtné písemné záznamy v případě, že autr a ISTQB jsu ptvrzeni jak zdrj a vlastník práv těcht učebních snv. 3) Jakýkliv lkální výbr uznaný ISTQB může přelžit tyt učební snvy a licencvat učební snvy (neb jejich překlad) jiným stranám. Verze 2011 CZ Beta Strana 2 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

3 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Histrie změn Verze Datum Pznámky ISTQB Certifikvaný tester Základní stupeň český překlad CZ Beta Aktualizvané vydání. ISTQB Certifikvaný tester Základní stupeň český překlad CZ Beta 1 Verze Beta 1 nepublikvaná verze. Verze 2011 CZ Beta Strana 3 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

4 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Obsah Pděkvání... 7 Úvd k učebním snvám... 8 Účel dkumentu... 8 Základní stupeň Certifikvaný tester v testvání sftwaru... 8 Studijní cíle / kgnitivní úrveň znalsti... 8 Zkuška... 8 Akreditace... 8 Úrveň detailu... 9 Jak jsu tyt učební snvy uspřádány Základy testvání (Z2) Prč je ptřebné testvání (Z2) Suvislsti v sftwarvých systémech (Z1) Příčiny sftwarvých defektů (Z2) Úlha testvání ve vývji sftwaru, údržbě a prvzu (Z2) Testvání a kvalita (Z2) Kdy je testvání dstatečné? (Z2) C je testvání? (Z2) Sedm principů testvání (Z2) Základní testvací prces (Z1) Plánvání a řízení testvání (Z1) Analýza a návrh testvání (Z1) Implementace a vyknání testů (Z1) Vyhdncení výstupních kritérií a reprtvání (Z1) Aktivity uzavření testu (Z1) Psychlgie testvání (Z2) Etický kdex Testvání v živtním cyklu sftwaru (Z2) Mdely vývje sftwaru (Z2) V-mdel (sekvenční vývjvý mdel) (Z2) Iterativně-inkrementální vývjvé mdely (Z2) Testvání v mdelu živtníh cyklu (Z2) Úrvně testvání (Z2) Testvání kmpnent (Z2) Integrační testvání (Z2) Systémvé testvání (Z2) Akceptační testvání (Z2) Typy testů (Z2) Testvání funkcinality (funkcinální testvání) (Z2) Testvání nefunkcinálních charakteristik sftwaru (nefunkcinální testvání) (Z2) Testvání struktury/architektury sftwaru (strukturální testvání) (Z2) Testvání suvisející se změnami (knfirmační testvání (retestvání) a regresní testvání) (Z2) Testvání údržby (Z2) Statické techniky (Z2) Statické techniky a prces testvání (Z2) Revizní prces (Z2) Aktivity frmální revize (Z1) Rle a zdpvědnsti (Z1) Typy revizí (Z2) Faktry úspěchu pr revize (Z2) Statická analýza s pužitím nástrjů (Z2) Techniky tvrby testů (Z4) Verze 2011 CZ Beta Strana 4 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

5 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 4.1 Prces vývje testů (Z3) Kategrie technik návrhu testů (Z2) Techniky zalžené na specifikaci nebli techniky černé skříňky (Z3) Rzdělení tříd ekvivalence (Z3) Analýza hraničních hdnt (Z3) Testvání rzhdvacích tabulek (Z3) Testvání přechdu stavů (Z3) Testvání případů užití (Z2) Techniky zalžené na struktuře nebli techniky bílé skříňky (Z4) Testvání a pkrytí příkazů (Z4) Testvání a pkrytí rzhdvání (Z4) Další techniky zalžené na strukturách (Z1) Techniky zalžené na zkušensti (Z2) Výběr testvacích technik (Z2) Řízení testvání (Z3) Organizace testvání (Z2) Organizace a nezávislst testvání (Z2) Úlhy veducíh testvání a testera (Z1) Plánvání a dhadvání testvání (Z3) Plánvání testvání (Z2) Aktivity plánvání testvání (Z3) Vstupní kritéria (Z2) Výstupní kritéria (Z2) Odhadvání testvání (Z2) Strategie testvání, přístupy k testvání (Z2) Sledvání a řízení pstupu testvání (Z2) Sledvání pstupu testvání (Z1) Reprtvání z testvání (Z2) Řízení testvání (Z2) Správa knfigurací (Z2) Rizik a testvání (Z2) Prjektvá rizika (Z2) Prduktvá rizika (Z2) Řízení incidentů (Z3) Pdpůrné nástrje pr testvání (Z2) Typy testvacích nástrjů (Z2) Pdpůrné nástrje pr testvání (Z2) Klasifikace testvacích nástrjů (Z2) Pdpůrné nástrje pr řízení testvání a testů (Z1) Pdpůrné nástrje pr statické testvání (Z1) Pdpůrné nástrje pr specifikaci testů (Z1) Pdpůrné nástrje pr vyknání a zaznamenávání testů (Z1) Pdpůrné nástrje pr výkn a mnitrvání (Z1) Pdpůrné nástrje pr specifické blasti testvání (Z1) Efektivní pužití nástrjů: mžné výhdy a rizika (Z2) Mžné výhdy a rizika nástrje pr pdpru testvání (pr všechny nástrje) (Z2) Osbité úvahy k některým typům nástrjů (Z1) Zavedení nástrje v rganizaci (Z1) Reference Standardy Literatura Přílha A Pzadí učebních snv Histrie dkumentu Cíle kvalifikace Základní certifikát Verze 2011 CZ Beta Strana 5 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

6 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Cíle mezinárdní kvalifikace (převzaté z ISTQB setkání v Sllentuna, Listpad 2001) Vstupní pžadavky na tut kvalifikaci Pzadí a histrie Základníh certifikátu v testvání sftwaru Přílha B Studijní cíle / kgnitivní úrveň znalstí Úrveň 1: Zapamatvat si (Z1) Úrveň 2: Pchpit (Z2) Úrveň 3: Pužít (Z3) Úrveň 4: Analyzvat (Z4) Přílha C Pravidla pužívaná pr Základní učební snvy ISTQB Všebecná pravidla Aktuální bsah Studijní cíle Celkvá struktura Reference Zdrje infrmací Přílha D Upzrnění pskytvatelům šklení Přílha E Pznámky k vydaným verzím Učebních snv Index Verze 2011 CZ Beta Strana 6 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

7 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Pděkvání Pracvní skupina Základní stupeň Mezinárdníh výbru pr kvalifikaci testvání sftware (Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard Wrking Grup Fundatin Level), vydání 2011: Thmas Müller (předseda), Debra Friedenberg. Klíčvý tým děkuje týmu revidujících (Dan Almg, Armin Beer, Rex Black, Julie Gardiner, Judy McKay, Tuula Pääkkönen, Eric Riu du Csquer, Hans Schaefer, Stephanie Ulrich, Erik van Veenendaal) a všem lkálním výbrům za návrhy k sučasným učebním snvám. Pracvní skupina Základní stupeň Mezinárdníh výbru pr kvalifikaci testvání sftwaru (Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard Wrking Grup Fundatin Level), vydání 2010: Thmas Müller (předseda), Rahul Verma, Martin Klnk a Armin Beer. Klíčvý tým děkuje týmu revidujících (Rex Black, Mette Bruhn-Pedersn, Debra Friedenberg, Klaus Olsen, Tuula Pääkönen, Meile Psthuma, Hans Schaefer, Stephanie Ulrich, Pete Williams, Erik van Veendendaal) a všem lkálním výbrům za jejich připmínky. Pracvní skupina Základní stupeň Mezinárdníh výbru pr kvalifikaci testvání sftwaru (Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard Wrking Grup Fundatin Level), vydání 2007: Thmas Müller (předseda), Drthy Graham, Debra Friedenberg a Erik van Veendendaal. Klíčvý tým děkuje týmu revidujících (Hans Schaefer, Stephanie Ulrich, Meile Psthuma, Anders Petterssn a Wnil Kwn) a všem lkálním výbrům za návrhy. Pracvní skupina Základní stupeň Mezinárdníh výbru pr kvalifikaci testvání sftware (Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard Wrking Grup Fundatin Level), vydání 2005: Thmas Müller (předseda), Rex Black, Sigrid Eldh, Drthy Graham, Klaus Olsen, Maaret Pyhäjärvi, Geff Thmpsn a Erik van Veendendal. Klíčvý tým děkuje týmu revidujících a všem lkálním výbrům za návrhy. Překlad d českéh jazyka, verze z rku Czech and Slvak Testing Bard (CaSTB): Alexandra Alvarvá, Róbert Dankanin, Petr Neugebauer, Jana Pdpěrvá, Jana Zientkvá. Překlad d českéh jazyka, vydání Czech and Slvak Testing Bard (CaSTB): Róbert Dankanin, David Janta, Lukáš Hasík, Petr Neugebauer, Jana Pdpěrvá, Gabriel Puhalla a Jana Zientkvá. Překlad vznikal na dbrvlnické bázi. Byť byl snahu překladatelů dcílit c nejvěrnějšíh překladu půvdníh anglickéh vydání, prstr pr zdknalvání v tak kmplexním textu jistě je a stále bude. Pstřehy a pdněty čtenářů prt rádi uvítáme em na adrese translatin@castb.rg. Verze 2011 CZ Beta Strana 7 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

8 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Úvd k učebním snvám Účel dkumentu Tyt učební snvy tvří základ pr mezinárdní kvalifikaci testvání sftwaru pr základní stupeň. Mezinárdní výbr pr kvalifikace testvání sftwaru (Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard, dále již jen ISTQB ) pskytuje lkálním výbrům, které akreditují pskytvatele šklení a dvzují zkušební tázky v jejich mateřském jazyce. Pskytvatelé šklení určují vhdné výukvé metdy pr akreditaci a vytvářejí učební materiály a pmůcky. Tyt učební snvy pmáhají kandidátům v přípravě na zkušku. Infrmace histrii a pzadí učebních snv se nacházejí v Přílze A. Základní stupeň Certifikvaný tester v testvání sftwaru Kvalifikace Základní stupeň je určená pr khkliv, kd je určitým způsbem zapjený d testvání sftwaru. T znamená sby v rlích jak tester, test analytik, test inženýr, test knzultant, manažer testvání, akceptační tester a vývjář sftwaru. Kvalifikace základníh stupně je též vhdná pr každéh, kd chce przumět základům testvání sftwaru, např. pr prjektvé manažery, manažery kvality, manažery vývje sftwaru, business analytiky, ředitele IT a knzultanty pr management. Držitelé certifikátu základníh stupně budu mci pkračvat ve vyšších úrvních kvalifikace. Studijní cíle / kgnitivní úrveň znalsti Studijní cíle jsu značeny pr každu část těcht učebních snv a jsu klasifikvány následvně: Z1: zapamatvat si, Z2: pchpit, Z3: pužít, Z4: analyzvat. Bližší detaily a příklady studijních cílů jsu uvedené v Přílze B. Je ptřebné zapamatvat si (Z1) také všechny termíny uvedené v části Základní výrazy přím pd názvem kapitly, ačkliv nejsu explicitně uvedeny v definvaných cílech. Zkuška Certifikační zkuška pr základní stupeň bude zalžena na těcht učebních snvách. Odpvědi na zkušební tázky mhu vyžadvat pužití více než jedné části snv. Zkušet je mžné všechny části učebních snv. Frma zkušení je výběr z více mžnstí. Zkušky mhu být vyknány jak sučást akreditvanéh šklení neb mhu být vyknány nezávisle (např. ve zkušebním centru neb na veřejné zkušce). Abslvvání akreditvanéh šklení není nutným předpkladem pr zkušku. Akreditace Lkální výbr ISTQB může akreditvat pskytvatele šklení, jejichž šklicí materiály vyhvují těmt učebním snvám. Lkální výbr neb sba vyknávající akreditaci by měla pr pskytvatele šklení pskytnut akreditační směrnice. Akreditvané šklení je uznán jak dpvídající těmt snvám a může bsahvat ISTQB zkušku jak část šklení. Verze 2011 CZ Beta Strana 8 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

9 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Další rady pr pskytvatele šklení se nacházejí v Přílze D. Úrveň detailu Úrveň detailu v těcht učebních snvách umžňuje mezinárdně knzistentní vyučvání a zkušení. Aby byl mžné dsáhnut tht cíle, učební snvy bsahují: Všebecné instruktážní cíle ppisující záměry základníh stupně. Seznam infrmací pr výuku, včetně ppisu a dkazů na další zdrje, jsu-li vyžadvány. Studijní cíle pr každu blast znalstí; ty ppisují pžadvaný výsledek studia a způsb smýšlení, kterých je ptřebné dsáhnut. Seznam výrazů, které si student musí zapamatvat a kterým musí rzumět. Ppis klíčvých knceptů k výuce, včetně zdrjů jak schválená literatura neb standardy. Obsahem těcht učebních snv není ppis celé znalstní blasti testvání sftwaru. Odráží úrveň detailu, který má být pkryt ve škleních pr základní stupeň. Jak jsu tyt učební snvy uspřádány Osnvy mají šest hlavních kapitl. Nejvyšší úrveň nadpisu pr každu kapitlu ukazuje nejvyšší úrveň studijních cílů, které jsu v rámci kapitly pkryty, a specifikuje čas ptřebný k výkladu kapitly. Například: 2. Testvání v živtním cyklu sftwaru (Z2) 115 minut Tent nadpis říká, že kapitla 2 má studijní cíl Z1 (jehž splnění je předpkládán, nebť je zbrazen vyšší cíl Z2) a Z2 (ale ne Z3) a délka výuky je určena na 115 minut na vysvětlení kapitly. Uvnitř každé kapitly jsu různé pčty sekcí. Každá sekce má též studijní cíl a pžadvaný čas. Pdsekce, které nemají určený čas, jsu zahrnuty v rámci času pr sekci. Verze 2011 CZ Beta Strana 9 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

10 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 1. Základy testvání (Z2) 155 minut Studijní cíle pr základy testvání Tyt cíle určují c budete umět p dknčení každéh mdulu. 1.1 Prč je ptřebné testvání? (Z2) SC Ppsat způsby, a t včetně příkladů, jakými může defekt v sftwaru způsbit škdu sbě, prstředí neb firmě. (Z2) SC Rzlišvat mezi prvtní příčinu defektu a jeh následky. (Z2) SC Pmcí příkladů zdůvdnit, prč je testvání ptřebné. (Z2) SC Ppsat, prč je testvání sučástí zabezpečení kvality, a uvést příklady, jak testvání přispívá k vyšší kvalitě. (Z2) SC Pmcí příkladů vysvětlit a prvnat pjmy myl, defekt, chyba, selhání a suvisející pjem bug. (Z2) 1.2 C je testvání? (Z2) SC Zapamatvat si všebecné cíle testvání. (Z1) SC Uvést příklady cílů testvání v různých fázích živtníh cyklu sftwaru. (Z2) SC Odlišit testvání a ladění. (Z2) 1.3 Sedm principů testvání (Z2) SC Vysvětlit sedm principů testvání. (Z2) 1.4 Základní testvací prces (Z1) SC Zapamatvat si pět základních testvacích aktivit a příslušných úklů - plánváním pčínaje, uzavřením knče. (Z1) 1.5 Psychlgie testvání (Z2) SC Zapamatvat si psychlgické faktry, které vlivňují úspěch testvání (Z1) SC Psudit rzdílné pstje testera a vývjáře. (Z2) Verze 2011 CZ Beta Strana 10 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

11 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 1.1 Prč je ptřebné testvání (Z2) 20 minut Základní výrazy Bug, defekt, myl, selhání, chyba, kvalita, rizik Suvislsti v sftwarvých systémech (Z1) Sftwarvé systémy jsu neddělitelnu sučástí živta, d bchdních aplikací (např. bankvnictví) až p sptřebitelské prdukty (např. autmbily). Většina lidí má již zkušensti se sftwarem, který nepracval pdle čekávání. Sftware, který nepracuje správně, může způsbit mnh prblémů včetně ztráty peněz, času neb bchdní reputace. Může dknce způsbit zranění neb smrt Příčiny sftwarvých defektů (Z2) Člvěk se může dpustit mylu, který vyvlá defekt (chybu, bug) v prgramvém kódu neb v dkumentaci. Když se vykná kód bsahující defekt, systém nemusí udělat, c by udělat měl (resp. udělá něc, c by neměl) a tím způsbí selhání. Defekty v sftwaru, systémech neb v dkumentaci mhu způsbit selhání, ale u všech defektů tmu tak být nemusí. K defektům dchází z th důvdu, že lidé jsu mylní a prtže pracují pd časvým tlakem, se slžitým kódem, v kmplikvané infrastruktuře, s měnícími se technlgiemi, a/neb kvůli vzájemnému půsbení systémů. Selhání mhu být též zapříčiněna přírdními pdmínkami prstředí. Například radiace, magnetismus, elektrické ple a znečištění mhu způsbit chyby ve firmwaru neb vlivnit vyknáváni sftwaru změnu hardwarvých pdmínek Úlha testvání ve vývji sftwaru, údržbě a prvzu (Z2) Důsledné testvání sftwaru a dkumentace mhu pmci snížit rizik prblémů, které nastanu v průběhu prvzu. Tím přispívá ke kvalitě sftwarvéh systému, zejména jestliže jsu zjištěné defekty praveny dřív, než je systém uvlněn d prvzu. Testvání sftwaru může být vyžadván též z důvdu splnění smluvních neb právních pžadavků, neb specifických průmyslvých standardů Testvání a kvalita (Z2) Pmcí testvání je mžné měřit kvalitu sftwaru ve smyslu zjištěných defektů, a t pr funkcinální a také pr nefunkcinální sftwarvé pžadavky a charakteristiky (např. splehlivst, pužitelnst, účinnst, udržvatelnst a přensitelnst). Pr další infrmace nefunkcinálním testvání viz kapitla 2; pr další infrmace charakteristikách sftwaru viz Sftwarvé inženýrství Kvalita sftwarvéh prduktu (ISO 9126). Testvání může zvýšit důvěru v kvalitu sftwaru, pkud najde malé mnžství defektů neb žádné defekty. Vhdně navržený test, který úspěšně prjde, snižuje celkvu úrveň rizika v systému. Pkud testvání prkáže defekty, kvalita sftwarvéh systému se zvýší, jsu-li tyt defekty praveny. Z předešlých prjektů by se měl vzít pnaučení. Při pchpení prvtních příčin defektů zjištěných v jiných prjektech mhu být zlepšeny prcesy, které by následně měly zabránit jejich zpakvání, následkem čehž by se měla zlepšit kvalita buducích systémů. Tt je charakteristika zajištění kvality. Verze 2011 CZ Beta Strana 11 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

12 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Testvání by měl být integrván jak jedna z aktivit zabezpečení kvality (tj. splu s vývjářskými standardy, škleními a analýzami defektů) Kdy je testvání dstatečné? (Z2) Rzhdnutí, kdy je testvání dstatečné, by měl vzít v úvahu míru rizika, včetně technických, bezpečnstních a bchdních rizik, a také prjektvých mezení, jak je čas a rzpčet. (Rizik je diskutván pdrbněji v kapitle 5.) Testvání by měl pskytnut dstatek infrmací zainteresvaným sbám pr kvalifikvané rzhdnutí uvlnění testvanéh sftwaru neb systému d následujícíh stupně vývje neb předání zákazníkům. Verze 2011 CZ Beta Strana 12 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

13 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 1.2 C je testvání? (Z2) 30 minut Základní výrazy Ladění, pžadavek, revize, testvací případ, testvání, cíl testvání. Pzadí Obecně se testvání vnímá tak, že se jedná puze běh testů, tj. spuštění sftwaru. Spuštění je jedna ze sučást testvání, nikliv však jediná. Testvací aktivity existují také před a p vyknání testů. Tyt aktivity zahrnují plánvání a řízení, výběr testvacích pdmínek, navržení testvacích případů a kntrla výsledků, vyhdncvání výstupních kritérií, reprtvání testvacíh prcesu a testvanéh systému a dknčení finalizačních aktivit (aktivit p uknčení fáze testvání). Testvání též zahrnuje revidvání dkumentů (včetně zdrjvéh kódu) a staticku analýzu. Statické i dynamické testvání může být pužit k dsažení pdbných cílů. Obě metdy pskytují infrmace, které mhu být pužity ke zlepšení testvanéh systému a prcesů vývje a testvání. Testvání může mít následující cíle: nalezení defektů; získání důvěry s hledem na úrveň kvality; pskytnutí infrmací pr rzhdvání; předcházení defektům. Myšlenkvé prcesy a činnsti spjené s návrhem testů zavedené dstatečně včas v živtním cyklu (verifikace základu testvání prstřednictvím návrhu testů) mhu pmci zabránit zanesení defektů d kódu. Revidvání dkumentů (např. pžadavků), identifikace a řešení prblémů taktéž pmáhá prevenci defektů, které by se bjevily v kódu. Různé phledy v testvání zhledňují různé cíle. Například ve vývjářském testvání (např. testvání kmpnent, integračním a systémvém testvání), může být hlavním cílem vyvlání tlika selhání, jak je jen mžné s cílem identfikace a pravy defektů. Při akceptačním testvání může být hlavním cílem ptvrzení, že systém pracuje pdle čekávání, abychm tak získali důvěru, že je v suladu s pžadavky. V některých případech může být hlavním cílem testvání hdncení kvality sftwaru (bez snahy pravvat defekty), pskytnutí infrmace zainteresvaným sbám rizicích uvlnění systému v daném čase. Testvání údržby čast zahrnuje testvání s cílem věřit, zda nebyly v průběhu vývje změn zaneseny další defekty. Během prvzníh testvání může být hlavním cílem zhdncení charakteristik systému, jak je splehlivst neb dstupnst. Ladění a testvání jsu navzájem dlišné činnsti. Dynamické testvání může ukázat selhání, která jsu způsbena defekty. Ladění je vývjvá aktivita, která nachází, analyzuje a dstraňuje příčinu selhání. Následné retestvání testerem služí k ujištění se, že prava skutečně řeší selhání. Zdpvědnst za tyt činnsti je bvykle takvá, že testeři testují a vývjáři ladí. Prces testvání a jeh aktivit je ppsán v části 1.4. Verze 2011 CZ Beta Strana 13 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

14 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 1.3 Sedm principů testvání (Z2) 35 minut Základní výrazy Vyčerpávající testvání. Principy Za psledních 40 let byl navržen něklik principů testvání, které pskytují všebecné pkyny splečné pr všechna testvání. Princip 1 Testvání ukazuje přítmnst defektů Testvání může ukázat, že jsu defekty přítmny, ale nemůže dkázat, že v sftwaru nejsu žádné defekty. Testvání snižuje pravděpdbnst, že v sftwaru zůstanu nebjevené defekty, avšak nenalezení žádnéh defektu stále není důkaz bezchybnsti. Princip 2 Vyčerpávající testvání je nemžné Testvání všeh (všech kmbinací vstupů a vstupních pdmínek) není realizvatelné s výjimku triviálních případů. Namíst vyčerpávajícíh testvání by měly být k určení hlavníh předmětu testvacíh úsilí pužity analýza rizik a stanvení pririt. Princip 3 Včasné testvání Pr včasné nacházení defektů musí testvací aktivity začít v rámci živtníh cyklu vývje sftwaru neb systému c nejdříve, jak je t mžné, a musí být zaměřeny na definvané cíle. Princip 4 Shlukvání defektů Testvání musí být zaměřené prprčně na čekávanu a pzději zjištěnu husttu defektů v mdulech. Velmi malé mnžství mdulů bvykle bsahuje většinu defektů zjištěných v průběhu testvání, před uvlněním, neb je zdpvědné za nejvíce prvzních selhání. Princip 5 Pesticidní paradx Jsu-li stále pakvány tytéž testy, časem stejný subr testvacích případů nenalezne žádné nvé defekty. K překnání tht pesticidníh paradxu je ptřeba existující testvací případy pravidelně revidvat a upravvat. Zárveň je ptřeba napsat nvé, dlišné testy na vyknání jiných častí sftwaru neb systému pr případné dhalení dalších defektů. Princip 6 Testvání je závislé na kntextu Testvání je vyknáván dlišně v různých kntextech. Například sftware kritický z phledu bezpečnsti se testuje jiným způsbem než webvé stránky elektrnickéh bchdu. Princip 7 Falešná představa neexistenci mylů Nalezení a pravení defektů nepmůže, pkud je vytvřený systém nepužitelný a nesplňuje ptřeby a čekávaní uživatelů. Verze 2011 CZ Beta Strana 14 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

15 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 1.4 Základní testvací prces (Z1) 35 minut Základní výrazy Knfirmační testvání, retestvání, výstupní kritéria, incident, regresní testvání, základ testvání, testvací pdmínka, pkrytí testvání, testvací data, vyknání testů, prtkl testu, testvací plán, testvací prcedura, pravidla testvání, sestava testvání, sumární reprt testvání, testware. Pzadí Nejvíce viditelnu částí testvání je vyknávání testů. Aby byl efektivní a účinné, měly by testvací plány také bsahvat čas na plánvání testů, návrh testvacích případů, přípravu pr vyknávání testů a vyhdncvání výsledků. Základní testvací prces sestává z následujících hlavních aktivit: Plánvání a řízení testvání; Analýza a návrh testvání; Implementace a vyknávání testvání; Vyhdncení výstupních kritérií a reprtvání; Činnsti suvisející s uknčením testvání. Ačkliv jsu aktivity řazeny lgicky za sebu, mhu se v prcesu překrývat neb mhu být vyknávány suběžně. Obvykle se vyžaduje, aby byly tyt hlavní aktivity přizbůsbvány kntextu a systému Plánvání a řízení testvání (Z1) Plánvání testvání je aktivita definvání cílů testvání a specifikace testvacích činnstí s cílem dsáhnut cíle a pslání. Řízení testvání je průběžná aktivita prvnávající aktuální vývj prti plánu a reprtvání stavu, včetně dchylek d plánu. Zahrnuje realizaci činnstí nezbytných k dsažení pslání a cílů prjektu. Aby mhl být testvání řízené, činnsti testvání by měly být v průběhu prjektu sledvány. Plánvání testvání bere v úvahu také zpětnu vazbu z mnitrvacích a řídících aktivit. Plánvání testvání a řídící úkly jsu definvány v kapitle 5 tét učební snvy Analýza a návrh testvání (Z1) Analýza a návrh testvání jsu činnsti, během kterých jsu všebecné cíle testvání transfrmvány d knkrétních testvacích pdmínek a testvacích případů. Analýza a návrh testvání zahrnují následující hlavní činnsti: Revidvání základu testvání (jak jsu pžadavky, úrveň integrity sftwaru 1 (úrveň rizika), reprty analýzy rizik, architektura, návrh, specifikace rzhraní). Vyhdncení testvatelnsti základu testvání a bjektů testvání. Identifikvání a stanvení pririt testvacích pdmínek, které je zalžen na analýze testvacích plžek, specifikace, chvání a struktuře. 1 Stupeň, který sftware splňuje, neb musí splňvat s hledem na sadu sftwaru zvlenu zainteresvanými sbami, a/neb stupeň systémvých charakteristik sftwaru (např. slžitst sftwaru, vyhdncení rizik, úrveň bezpečnsti, úrveň zabezpečení, pžadvaná výknnst, splehlivst neb cena), které jsu definvány, aby drážely důležitst sftwau pr jeh zainteresvané sby. Verze 2011 CZ Beta Strana 15 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

16 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Navržení a stanvení pririt vyskúrvňvých (high-level) testvacích případů. Identifikace ptřebných testvacích dat pdprujících testvací pdmínky a testvací případy. Návrh nastavení testvacíh prstředí a identifikvání pžadvané infrastruktury a nástrjů. Vytvření busměrné sledvatelnsti mezi základem testvání a testvacími případy Implementace a vyknání testů (Z1) Implementace a vyknání testů je činnst, během které jsu specifikvány testvací prcedury neb skripty, a t vhdnu kmbinací testvacích případů v určitém přadí, a zahrnutím všech dalších infrmací ptřebných pr vyknání testů. Pté dchází k nastavení testvacíh prstředí a testy jsu spuštěny. Implementace a vyknání testů zahrnuje následující hlavní činnsti: Finalizaci, implementaci a stanvení pririt testvacích případů (včetně určení testvacích dat). Vytvření a stanvení pririt testvacích prcedur, vytvření testvacích dat a vlitelně příprava testvacích framewrků a psaní autmatizvaných testvacích skriptů. Vytvření sestav testů z testvacích prcedur pr účinné vyknávání testů. Ověření, zda je testvací prstředí nastaven krektně. Verifikaci a aktualizaci busměrné sledvatelnsti mezi základem testvání a testvacími případy. Vyknání testvacích prcedur, ať již manuálně neb s pužitím nástrjů pr vyknání testů, dle plánvanéh přadí. Zaznamenávání výsledků vyknaných testů a zaznamenávání identifikátrů a verzí testvanéh sftwaru, testvacích nástrjů a testwaru. Prvnávání skutečných výsledků s čekávanými výsledky. Reprtvání neshd jak incidentů a jejich analýza za účelem stanvení jejich příčiny (např. defekt v kódu, v daných testvacích datech, v testvacím dkumentu neb chyba ve způsbu, jakým byl test vyknán). Opakvání testvacích aktivit jak výsledek přijetí patření pr každu nesrvnalst. Například pětvné vyknání testů, který předtím sknčil s chybu, s cílem ptvrzení pravy (knfirmační testvání), vyknání pravenéh testu a/neb vyknání testů s cílem ujistit se, že d nezměněných blastí sftwaru nebyly zaneseny defekty neb že prava defektu nedhalila další defekty (regresní testvání) Vyhdncení výstupních kritérií a reprtvání (Z1) Vyhdncení výstupních kritérií je aktivita, ve které je vyknání testů hdncen vůči definvaným cílům. Měl být prváděn pr každu úrveň testvání (viz kapitla 2.2). Vyhdncení výstupních kritérií má následující hlavní činnsti: Kntrlu prtklů testech vůči výstupním kritériím specifikvaným během plánvání testvání. Zhdncení, zda jsu ptřebné další testy, neb zda by měla být specifikvaná výstupní kritéria změněna. Sepsání sumárníh reprtu testvání pr zainteresvané sby Aktivity uzavření testu (Z1) Aktivity uzavření testu shrmažďují data z uknčených testvacích aktivit za účelem knslidace zkušenstí, testwaru, fakt a údajů. K aktivitám uzavření testu dchází v rámci prjektvých milníků, například p uvlnění sftwarvéh systému, p uknčení testvacíh prjektu (neb jeh zrušení), p dsažení milníku neb když byl uknčen pravný release. Aktivity uzavření testu zahrnují následující hlavní činnsti: Verze 2011 CZ Beta Strana 16 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

17 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Kntrlu th, které plánvané ddávky byly ddány. Uzavření záznamů incidentech neb nahlášení záznamů změně pr ty, které zůstaly tevřené. Dkumentaci akceptace systému. Finalizaci a archivvání testwaru, testvacíh prstředí a testvací infrastruktury pr pzdější pětvné pužití. Odevzdání testwaru rganizaci zajišťující prvz. Analýzu získaných pnaučení na určení změn ptřebných pr buducí releasy a prjekty. Verze 2011 CZ Beta Strana 17 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

18 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 1.5 Psychlgie testvání (Z2) 25 minut Základní výrazy Odhadvání mylů, nezávislst. Pzadí Přístup, který má být pužit v průběhu testvání a revidvání, se liší d přístupu, který se pužívá u vývje sftwaru. Při správném přístupu jsu vývjáři schpní testvat svůj vlastní kód, ale přenesení tét zdpvědnsti na testera se většinu děje s cílem sustředit úsilí a získat další benefity, jak je nezávislý phled šklených a prfesinálních zdrjů z blasti testvání. Nezávislé testvání může být realizván na kterékliv úrvni testvání. Určitý stupeň nezávislsti (čímž se vyhneme zaujatsti autra) čast umžní testervi být více efektivní při hledání defektů a selhání. Avšak nezávislst není náhradu za znalst (systému) - vývjáři mhu účinně najít mnh defektů ve svém vlastním kódu. Může být definván něklik stupňů nezávislsti, jak je uvedené níže, d nejnižsíh stupně p nejvyšší: Testy navržené sbu (sbami), která(é) vytváří testvaný sftware (nízký stupeň nezávislsti). Testy navržené jinu sbu (sbami, např. z vývjářskéh týmu). Testy navržené sbu (sbami) z jiné rganizační skupiny (např. nezávislý testvací tým) neb specialisty na testvání (např. specialisty na testvání pužitelnsti neb výknu). Testy navržené sbu (sbami) z jiné rganizace neb splečnsti (tj. utsurcing neb certifikace externí institucí). Lidé a prjekty se řídí svými cíli. Lidé mají tendenci srvnávat své plány s cíli stanvenými managementem neb jinými zainteresvanými sbami, například s cílem najít defekty neb ptvrdit, že sftware funguje. Prt je důležité jasné stanvení cílů testvání. Nacházení selhání v průběhu testvání může být vnímán jak kritika vůči prduktu a vůči autrvi. Testvání je z tht důvdu čast vnímán jak destruktivní aktivita, ačkliv je velice knstruktivní z phledu řízení prduktvých rizik. Hledání selhání v aplikaci vyžaduje zvědavst, prfesinální pesimismus, kritický phled, smysl pr detail, dbru kmunikaci s partnery - vývjáři a zkušenst, na základě které je mžn dhadvat myly. Když jsu myly, defekty neb selhání sdělvány knstruktivním způsbem, je mžné vyhnut se špatným vztahům mezi testery a analytiky, návrháři a vývjáři. Tt platí pr defekty nalezené v průběhu revize a rvněž pr testvání. Tester a veducí tester ptřebují dbré mezilidské dvednsti, aby byli schpni kmunikvat knstruktivním způsbem faktické infrmace defektech, pkrku a rizicích. Autrvi sftwaru neb dkumentu může infrmace defektu pmci zlepšit jeh dvednsti. Defekty zjištěné a pravené v průběhu testvání ušetří pzději čas a peníze, a snižují pravděpdbnst rizika. Kmunikační prblémy mhu nastat hlavně tehdy, když jsu testeři vnímáni jen jak hlasatelé nechtěných zpráv defektech. Existuje však něklik cest, jak zlepšit kmunikaci a vztahy mezi testery a statními členy: Verze 2011 CZ Beta Strana 18 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

19 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Prefervat splupráci před subjem připmenut každému splečný cíl lepší kvality systémů. Kmunikvat zjištění prduktu nestranným, věcně rientvaným způsbem, bez kritiky zdpvědné sby, například psát bjektivní a faktické zprávy incidentech a zjištěních z revizí. Pkusit se przumět tmu, jak se cítí jiné sby, a prč je jejich reakce takvá, jaká je. Ujistit se, že druhá sba przuměla tmu, c jste řekli, a napak. Verze 2011 CZ Beta Strana 19 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

20 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 1.6 Etický kdex 10 minut Zapjení d testvání sftwaru umžnuje jedntlivcům, aby se dzvídali důvěrných a chráněných infrmacích. Etický kdex je ptřebný, mim jiné na zajištění th, aby tyt infrmace nebyly pužívané nevhdně. Uznávajíc etické kdexy ACM a IEEE pr inženýry, uvádí ISTQB následující etický kdex: VEŘEJNOST Certifikvaní testeři sftwaru musí knat v suladu s veřejným zájmem. KLIENT A ZAMĚSTNAVATEL Certifikvaní testeři sftwaru musí knat způsbem, který je v nejlepším zájmu jejich klientů a zaměstnavatele, v suladu s veřejným zájmem. PRODUKT Certifikvaní testeři sftwaru musí zabezpečit, že výsledky, které pskytují (pr prdukty a systémy, které testují) splňují nejvyšší mžné prfesinální standardy. SOUDNOST - Certifikvaní testeři sftwaru si musí zachvávat bezúhnnst a nezávislst ve svém prfesinálním rzhdvání. MANAGEMENT Certifikvaní manažeři testvání sftwaru a veducí se musí hlásit k etickému přístupu k řízení testvání sftwaru a prpagvat h. PROFESE Certifikvaní testeři sftwaru musí rzšiřvat důvěryhdnst a dbru pvěst své prfese v suladu s veřejným zájmem. KOLEGOVÉ Certifikvaní testeři sftwaru musí být ke svým klegům spravedliví, pdprvat je a napmáhat ve splupráci s vývjáři sftwaru. MOTIVACE Certifikvaní testeři sftwaru se musí pdílet na celživtním vzdělávání v rámci praxe v jejich blasti a musí prsazvat etický přístup k výknu pvlání. Reference Black, 2001, Kaner, Beizer, 1990, Black, 2001, Myers, Beizer, 1990, Hetzel, 1988, Myers, Hetzel, Black, 2001, Craig, Black, 2001, Hetzel, 1988 Verze 2011 CZ Beta Strana 20 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

21 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 2. Testvání v živtním cyklu sftwaru (Z2) 115 minut Studijní cíle pr testvání v jedntlivých fázích živtníh cyklu sftwaru Tyt cíle určují, c budete umět p dknčení každéh mdulu Mdely vývje sftwaru (Z2) SC Vysvětlit vztah mezi vývjem, testvacími aktivitami a pracvními prdukty v živtním cyklu vývje pužitím příkladů prjektvých a prduktvých typů. (Z2) SC Pchpit fakt, že mdely vývje sftwaru musí být přizpůsbeny kntextu prjektu a prduktvým charakteristikám. (Z1) SC Zapamatvat si charakteristiky správnéh testvání, které jsu pužitelné v jakémkliv mdelu živtníh cyklu. (Z1) 2.2 Úrvně testvání (Z2) SC Prvnat různé úrvně testvání: hlavní cíle, typické bjekty testvání, typické cíle testvání (např. funkcinální neb strukturální) a suvisející pracvní prdukty, sby, které testují, typy defektů a selhání, které mají být identifikvány. (Z2) 2.3 Typy testů (Z2) SC Prvnat čtyři typy testvání sftwaru (funkcinální, nefunkcinální, strukturální, testvání změn) na základě příkladu. (Z2) SC Pchpit, že strukturální testy se vyskytují na kterékliv úrvni testvání. (Z1) SC Identifikvat a ppsat nefunkcinální typy testvání zalžené na nefunkcinálních pžadavcích. (Z2) SC Identifikvat a ppsat typy testvání zalžené na analýze struktury neb architektury sftwarvéh systému. (Z2) SC Ppsat účel knfirmačníh testvání a regresníh testvání. (Z2) 2.4 Testvání údržby (Z2) SC Prvnat testvání údržby (testvání existujícíh systému) s testváním nvé aplikace s hledem na typy testů, důvdy spuštění testu a bjem testvání. (Z2) SC Identifikvat indikátry pr testvání údržby (mdifikace, migrace a vyřazení). (Z1) SC Ppsat rli regresníh testvání a dpadvé analýzy v blasti údržby. (Z2) Verze 2011 CZ Beta Strana 21 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

22 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 2.1 Mdely vývje sftwaru (Z2) 20 minut Základní výrazy Krabicvý sftware, iterativně-inkrementální vývjvý mdel, validace, verifikace, V-mdel. Pzadí Izlvané testvání neexistuje; testvací aktivity se vztahují k aktivitám vývje sftwaru. Rzdílné mdely živtníh cyklu vývje vyžadují rzdílné přístupy k testvání V-mdel (sekvenční vývjvý mdel) (Z2) I když existují různé varianty V-mdelu, běžný typ V-mdelu pužívá čtyři úrvně testvání krespndující se čtyřmi úrvněmi vývje. Čtyři úrvně pužívané v těcht učebních snvách jsu: testvání kmpnent (jedntek); integrační testvání; systémvé testvání; akceptační testvání. Ve skutečnsti může mít V-mdel více neb méně úrvní resp. rzdílné úrvně vývje a testvání v závislsti na prjektu a sftwarvém prduktu. Například p testvání kmpnent může následvat integrační testvání kmpnent a p systémvém testvání systémvé integrační testvání. Sftwarvé pracvní prdukty vytvřené v průběhu vývje (jak například business scénáře neb případy pužití, specifikace pžadavků, dkumenty návrhu a kód) jsu čast základem pr testvání na jedné neb více úrvních testvání. Reference na všebecné pracvní prdukty zahrnuje Capability Maturity Mdel Integratin (CMMI) neb Prcesy živtníh cyklu vývje sftwaru (IEEE/IEC 12207). Verifikace a validace (a včasný návrh testů) mhu být vyknány v průběhu vývje sftwarvých pracvních prduktů Iterativně-inkrementální vývjvé mdely (Z2) Iterativně-inkrementální vývj je prces zavedení pžadavků, návrh, tvrby a testvání systému, vyknaný jak série kratších vývjvých cyklů. Příklady jsu: prttypvání, přístup RAD (Rapid Applicatin Develpment), RUP (Ratinal Unified Prcess) a agilní vývjvé mdely. Systém, který je prduktem těcht mdelů, je mžn testvat na více úrvních testvání v průběhu každé iterace. Inkrement přidaný k jiným, dříve vyvinutým, frmuje rstucí neúplný systém, který by měl být taktéž testván. Regresní testvání je stále důležitější ve všech následných iteracích. Verifikace a validace mhu být vyknány pr každý inkrement Testvání v mdelu živtníh cyklu (Z2) V jakémkliv mdelu živtníh cyklu je něklik charakteristik správnéh testvání: Pr každu vývjvu aktivitu existuje dpvídající testvací aktivita. Každá úrveň má cíle testvání specifické pr tut úrveň. Analýza a návrh testů pr danu úrveň testvání by měly začít v průběhu dpvídající vývjvé aktivity. Testeři by měli být zahrnuti d revidvání dkumentů hned v kamžiku, kdy jsu k dispzici pracvní verze v živtním cyklu vývje. Verze 2011 CZ Beta Strana 22 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

23 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Úrvně testvání mhu být kmbinvány neb rerganizvány v závislsti na charakteru prjektu neb architektuře systému. Například při integraci krabicvéh sftwaru d systému může kupující vyknat integrační testvání na systémvé úrvni (např. integrace d infrastruktury a jiných systémů neb nasazení systému) a akceptační testvání (funkcinální a/neb nefunkcinální; a uživatelské a/neb prvzní testvání). Verze 2011 CZ Beta Strana 23 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

24 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň 2.2 Úrvně testvání (Z2) 40 minut Základní výrazy Alfa testvání, beta testvání, testvání kmpnent, vladač, testvání "v terénu", funkcinální pžadavek, integrace, integrační testvání, nefunkcinální pžadavek, testvání rbustnsti, nástavec, systémvé testvání, testvací prstředí, úrveň testvání, vývj řízený testváním, uživatelské akceptační testvání. Pzadí Pr každu z úrvní testvání může být identifikván následující: všebecné cíle, pracvní prdukt(y), na který(é) se dkazuje při dvzvání testvacích případů (tj. základ testvání), bjekt testvání (tj. c je testván), typické defekty a selhání, které mhu být nalezeny, pžadavky na testvací framewrk a pdpru nástrjů, specifické přístupy a zdpvědnsti. Testvání knfiguračních dat systému musí být zvážen v průběhu plánvání testů Testvání kmpnent (Z2) Základ testvání: Pžadavky na kmpnenty. Detailní návrh. Kód. Typické bjekty testvání: Kmpnenty. Prgramy. Knverze dat / migrační prgramy. Databázvé mduly. Testvání kmpnent (též známe jak jedntkvé testvání, testvání mdulu aneb testvání prgramu) hledá defekty uvnitř sftwarvých kmpnent a verifikuje fungvání sftwarvých kmpnent, mdulů, prgramů, bjektů, tříd, atd., které jsu testvatelné samstatně. Může být vyknán v izlaci d zbytku systému v závislsti na kntextu živtníh cyklu vývje a systému. Při testvání kmpnent mhu být pužity nástavce, vládače a simulátry. Testvání kmpnent může zahrnvat testvání funkcinality a specifických nefunkcinálních charakteristik jak jsu chvání zdrjů (např. hledání přetečení paměti) aneb testvání rbustnsti, jakž i strukturální testvání (např. pkrytí rzhdvání). Testvací případy jsu dvzeny z pracvních prduktů, kterými jsu specifikace kmpnenty, návrh sftwaru aneb datvý mdel. Typicky se testvání kmpnent realizuje s přístupem ke kódu, který je testván, a s pdpru vývjvéh prstředí, jak například framewrk jedntkvéh testvání aneb nástrj pr ladění. V praxi je testvání kmpnent bvykle vyknáván za účasti prgramátra, který kód napsal. Defekty jsu nejčastěji pravvány hned, jak jsu nalezeny, bez frmální správy defektů. Jedním z přístupů v testvání kmpnent je příprava a autmatizace testvacích případů před vlastním kódváním. Nazývá se testvání na prvním místě aneb vývj řízený testváním. Tent přístup je vysce iterativní a je zalžený na cyklech, ve kterých se vyvíjejí testvací případy, následně se vytvářejí a integrují malé části kódu a vyknávají se testy kmpnent a pravují se všechny prblémy. Tt se pakuje až d dby, dkud nejsu úspěšné. Verze 2011 CZ Beta Strana 24 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

25 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Integrační testvání (Z2) Základ testvání: Návrh sftwaru a systému. Architektura. Pracvní tky (wrkflws). Případy pužití. Typické bjekty testvání: Pdsystémy. Implementace databází. Infrastruktura. Rzhraní. Knfigurace systému a knfigurační data. Integrační testvání prvěřuje rzhraní mezi kmpnentami, interakce s různými částmi systému jak jsu perační systém, subrvý systém, hardware a rzhraní mezi systémy. Může existvat víc než jedna úrveň integračníh testvání a integrační testvání může být vyknán na testvaných bjektech různé veliksti následvně: 1. Integrační testvání kmpnent prvěřuje interakci mezi kmpnentami sftwaru a je vyknáván p testvání kmpnent. 2. Systémvé integrační testvání prvěřuje interakci mezi různými systémy neb mezi sftwarem a hardwarem a může být vyknán p systémvém testvání. V takvém případe však vyvíjející rganizace může kntrlvat puze jednu stranu rzhraní, takže případné změny by mhly narušit stabilitu systému. T může být pvažván za rizik. Business prcesy implementvané jak wrkflw mhu zahrnvat série systémů, prt mhu být prblémy na úrvni více platfrem závažné. S větším záběrem integrace je stále slžitější izlvat defekty na specificku kmpnentu neb systém, cž může vést ke zvýšení rizika a ddatečnéh času pr řešení prblémů. Systematické integrační strategie mhu být zalžené na architektuře systému (jak shra-dlů, zdla-nahru), funkcinálních úlhách, sekvencích zpracvání transakcí neb na jiných aspektech systému neb kmpnenty. Aby byl jedndušší izlvat vady a dhalit defekty včas, měla by být integrace realizvána jak inkrementální změna namíst velkým třeskem. V integračním testvání může být zahrnut testvání specifických nefunkcinálních charakteristik (např. výkn), a stejně tak i funkcinální testvání. V každém stádiu integrace se testeři zaměřují výhradně na samtnu integraci. Když například integrují mdul A s mdulem B, zajímají se testvání kmunikace mezi mduly, nikliv však funkcinalitu samstatnéh mdulu, jelikž ta byla testvána v rámci testvání kmpnent. Mhu být pužity ba přístupy: funkcinální i strukturální. V ideálním případě by testeři měli rzumět architektuře a měli by mít mžnst vlivňvat integrační plánvání. Když jsu integrační testy plánvány předtím, než jsu vytvřeny kmpnenty neb systémy, mhu být vytvřeny v takvém přadí, aby byl testvání c nejefektivnější Systémvé testvání (Z2) Základ testvání: Specifikace pžadavků systému a sftwaru. Verze 2011 CZ Beta Strana 25 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

26 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň Případy pužití. Funkcinální specifikace. Reprty analýzy rizik. Typické bjekty testvání: Systémvé, užívatelské a perační manuály. Knfigurace systému a knfigurační data. Systémvé testvání se zabývá chváním celéh systému/prduktu. Rzsah testu musí být jasně vymezen v hlavním a/neb úrvňvém testvacím plánu pr danu úrveň testvání. Při systémvém testvání by měl testvací prstředí v c největší mžné míře krespndvat s finálním cílvým neb prvzním prstředím za účelem minimalizace rizika, že selhání, která jsu specifická pr dané prstředí, nebudu při testvaní nalezena. Systémvé testvání může zahrnvat testy zalžené na rizicích a/neb na specifikacích pžadavků, business prcesech, případech užití neb jiných vyskúrvňvých ppisech aneb mdelech chvání systému, interakcích s peračním systémem a na systémvých zdrjích. Systémvé testvání by měl przkumat funkcinální i nefunkcinální pžadavky systému a charakteristiky kvality dat. Testeři se taktéž musí vypřádat s nekmpletními neb nedkumentvanými pžadavky. Systémvé testvání funkcinálních pžadavků začíná pužíváním nejvhdnějších technik zalžených na specifikaci (černá skříňka) zhledňující pvahu systému, který bude testván. Například může být vytvřena rzhdvací tabulka pr kmbinace následků ppsaných v business pravidlech. Techniky zalžené na struktuře (bílá skříňka) mhu být pté pužity pr zhdncení důkladnsti testvání s hledem na strukturální elementy, jak například struktura menu neb navigace webvé stránky (viz kapitla 4.). Systémvé testvání čast realizuje nezávislý testvací tým Akceptační testvání (Z2) Základ testvání: Užívatelské pžadavky. Systémvé pžadavky. Případy pužití. Business prcesy. Reprty analýzy rizik. Typické bjekty testvání: Business prcesy na plně integrvaném systému. Prvzní a údržbvé prcesy. Užívatelské pstupy. Frmuláře. Reprty. Knfigurační data. Akceptační testvání je čast zdpvědnstí zákazníků neb uživatelů systému; rvněž d něj mhu být zapjeny i další zainteresvané sby. Při akceptačním testvání je cílem upevnění důvěry v systém, jeh části neb specifické nefunkcinálním charakteristiky systému. Při akceptačním testvání není hlavním účelem nalezení defektů. Akceptační testvání může vyhdntit připravenst systému pr nasazení a pužívání, i když Verze 2011 CZ Beta Strana 26 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard

27 Certifikvaný tester Učební snvy pr základní stupeň není nevyhnutelně pslední úrvní testvání. Například integrační testvání rzsáhlých systémů může být vyknán p akceptačním testvání systému. Akceptační testvání může být přítmn v různých fázích živtníh cyklu, například: Krabicvý sftwarvý prdukt může být akceptačně testván, když je instalván neb integrván. Akceptační testvání pužitelnsti kmpnenty může být vyknáván v průběhu testvání kmpnenty. Akceptační testvání nvéh funkcinálníh rzšíření může být realizván před systémvým testváním. Typické frmy akceptačníh testvání jsu následující: Uživatelské akceptační testvání Obvykle verifikuje připravenst pr pužití systému kncvymi uživateli. Prvzní akceptační testvání Akceptace systému systémvými administrátry, včetně: testvání zálhy/bnvy; bnvení p havárii; správu uživatelů; úlhy údržby; načítávání dat a migrační úlhy; pravidelnu kntrlu bezpečnstních nedstatků. Smluvní a regulační akceptační testvání Smluvní akceptační testvání je vyknáván vůči smluvním akceptačním kritériím pr prvz sftwaru vyvinutéh na zakázku. Akceptační kritéria by měla být definvána v dbě, kdy zúčastněné strany dsuhlasí kntrakt. Regulační testvání je vyknáván vůči jakýmkliv předpisům, které musí být ddrženy, jak například vládní, právní neb bezpečnstní předpisy. Alfa testvání a beta testvání (neb testvání v terénu ) Vývjáři sftwaru na zakázku neb krabicvéh sftwaru chtějí čast dstat zpětnu vazbu d ptenciálních neb existujících zákazníků na jejich trhu předtím, než je sftware uvlněn d kmerčníh prdeje. Alfa testvání je vyknáván v prstředí vyvíjející rganizace, nikliv však vývjářským týmem. Beta testvání, neb testvání v terénu, je vyknáván zákazníky neb ptencinálními zákazníky v jejich vlastním prstředí. Organizace mhu pr systémy testvané před tím a p tm, než jsu přeneseny na stranu zákazníka, pužívat i jiné termíny, jak například pdnikvé akceptační testvání a akceptační testvání u zákazníka. Verze 2011 CZ Beta Strana 27 z 82 Vydán Internatinal Sftware Testing Qualificatins Bard