MASNÁ A MLÉČNÁ UŢITKOVOST

Transkript

1 MASNÁ A MLÉČNÁ UŢITKOVOST MASNÁ UŢITKOVOST MASO - vše co se z jatečných zvířat pouţívá jako potravina MASO - kosterní svalovina včetně kostí, vaziva, šlach a tuku maso na kosti VÝKRMNOST - schopnost produkovat svalovinu a tuk z ţivin VYKRMENOST - schopnost nasadit maso a tuk (stupeň nasazení svalstva a tuku na zvířeti) ZMASILOST - stupeň vývinu a nasazení svalstva (masa) PROTUČNĚLOST - stupeň vývinu a uloţení tuku Kvalita masa druh plemeno pohlaví vykrmenost věk zacházení se zvířaty před poráţkou Hodnocení na ţivém zvířeti - řeznické hmaty (7-9) na mrtvém (zabitém) zvířeti kvantitativní rozbor kvalitativní rozbor PSE (Pale, Soft, Exudative) = bledé, měkké, vodnaté prasata, krůty prudký pokles ph 5,4-5,6 vyšší teplota - částečná denaturace bílkovin, světlá barva a uvolnění vody maso kyselé Vady masa DFD (Dark, Firm, Dry) = tmavé, tuhé, suché skot, Duroc malá změna ph - 6,4-6,8 maso málo šťavnaté, hnědočerné barvy maso zásadité 1

2 Maso PSE normální DFD Hodnocení masné uţitkovosti Jatečný rozbor v den poráţky (30 minut po poráţce) JV - jatečná výtěţnost (%) ČJV- čistá jatečná výtěţnost (%) brutto přírůstek (hrubý) - zahrnuje přírůstek veškeré živé hmoty i nepoživatelných částí těla netto přírůstek (čistý) - hodnocení živého přírůstku a částečně i výtěžnosti JOT (JUT) = jatečná hmotnost = jatečně opracované tělo (jatečně upravený trup) = hmotnost jatečně opracovaných půlek (čtvrtí) jatečně upravených půlek (čtvrtí) ww.fao.org/docrep/ 003/X6909E Jatečný rozbor Jatečná výtěţnost telata mladý skot vyřazené krávy masné prase jehně vyřazená ovce % % % % 50 % % Technologický rozbor masa 24 hod po poráţce půlka se bourá na svalovinu, ořez a kosti min. 12 hod v chladícím boxu podíl předních čtvrtí podíl zadních čtvrtí poměr předních čtvrtí k zadním čtvrtím podíl HMČ - hlavní masité části (%) podíl masa na kýtě asac.ucdavis.edu/ facilities%20info.htm brojler kuře slepice krůta kachna pekingská kachna piţmová husa králíci % % % % % % % % beef/3507.html metz.une.edu.au/ ~jthompso/carcass.htm 2

3 Kategorie masa Sloţení jatečného trupu prasete Skot hodnotné části - svíčková, roštěnec, kýta - cca 43 % středně hodnotné části - plec, podplečí, krk - cca 32 % málo hodnotné části - bok s kostí a bez kosti, hrudí - cca 26 % 13 Prasata podíl hlavních masitých částí - krkovice, pečeně, plec bez nožky, kýta bez nožky podíl převáţně tučných částí - hřbetní sádlo, plst, bůček podíl méněcenných částí - hlava, nožičky 1. Kýta 7. Hlava 2. Pečeně 8. Ocásek 3. Krkovička 9. Přední kolínko 4. Bok, bůček 10. Přední noţka 5. Plec 11. Zadní kolínko 6. Lalok 12. Zadní noţka 13. Paţdík CD Chov prasat Laboratorní rozbor 48 hod po poráţce vzorky nejdelší zádový sval sval pološlašitý (tzv. šál) % volně vázané vody % pevně vázané vody S popř. popeloviny (min. látky) % bílkovin % tuku Product.htm 3

4 JOT - jatečně opracovaný trup JUT jatečně upravený trup Skot hmotnost celého těla nebo hmotnost 2 jatečně opracovaných teplých půlek (4 čtvrtí) masa téhož zvířete do 30 min po porážce po vykrvení, vykolení a stažení z kůže, bez hlavy oddělené od trupu před 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v dolní části zápěstního a zánártního kloubu, bez míchy, bez orgánů dutiny hrudní, břišní, pánevní vyňatých s přirostlým lojem, bez podkožního loje nad svrchním šálem, bez ledvin, pánevního a ledvinového loje, u mladých býků, býků a volků bez šourkového loje, u jalovic bez vemenního loje, u krav bez vemene a přirostlého vemenního loje, bez blanité a svalnaté části bránice, bráničního pilíře, bez oháňky oddělené mezi posledním obratlem křížovým a 1. obratlem ocasním a bez společné krkavice s přirostlým lojem. Tele tělo s ledvinou, bez kůže, hlavy oddělené od trupu za 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v karpech a tarzech, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, bez krkavice i s přirostlým lojem. Ovce tělo bez kůže, hlavy oddělené od trupu před 1. krčním obratlem, bez nohou oddělených v karpech a tarzech, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní vyňatých s přirostlým lojem bez ocasu odděleného mezi ocasním obratlem, bez pohlavních orgánů a bez vemena, bez míchy u ovcí starších 12. měsíců, ledviny s ledvinovým lojem zůstávají u těla. Prasata - hmotnost 2 jatečně opracovaných půlek do 30 min po porážce po vykrvení, vykolení a bez mozku a míchy, orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, pohlavních orgánů, jazyka, špárků a pašpárků, ledvin, plstního sádla, bránice a bráničního pilíře, výkrojů očích a ušních. Drůbež - hmotnost zvířete bez krve, hlavy, běháků a peří, orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní, k hmotnosti JUT se připočítává hmotnost krku, svalnatého žaludku, srdce, jater (tzv. jedlé droby). SEUROP - systém klasifikace JUT (JOT) zvířat SKOT hodnocení jatečných těl v teplém stavu 6 tříd zmasilosti - S, E, U, R, O, P 5 tříd protučnělosti 1 (velmi slabá), 2 (slabá), 3 (střední), 4 (silné), 5 (velmi silné) třída jatečné stavby - podle hlavních masitých partií (kýta, hřbet, plec) animalscience.unl.edu/.../ side.htm ČSCHMS 4

5 ČSCHMS ČSCHMS PRASATA Třídy jakosti klasifikovaných JUT prasat s přejímací hmotností od 60 do 120 kg (podíl svaloviny - %) S 60 % a více E 55 aţ 59,9 % U 50 aţ 54,9 % R 45 aţ 49,9 % O 40 aţ 44,9 % P méně neţ 40 % Třídy jakosti klasifikovaných JUT nepodléhající rozdělení - PRASATA N JUT do 59,9 kg včetně T JUT nad 120 kg Z JUT zmasilých prasnic a řezanců, svalstvo na všech částech velmi dobře vyvinuté, dobře vyvinutá zvláště kýta, a pečeně, tvary jsou zaoblené, vrstva sádla je poměrně vyvinutá H JUT hubených prasnic a řezanců, svalstvo méně vyvinuté, JUT neodpovídají znakům stanoveným pro zařazení do třídy jakosti Z K JUT kanců a kryptorchidů 5

6 Kvalita masa a tuku SKOT - kategorie jatečných zvířat a označení JUT výţivná hodnota obsah bílkovin obsah tuků obsah minerálií obsah vitamínů technologické vlastnosti barva masa ph masa vaznost masa křehkost masa kvalita tuku telata do 150 kg kvalitní dietetické maso mladý skot nedospělý skot - býčci a jalovičky 150 kg 12 měsíců věku mladý býk (A) nedospělé samčí zvíře od 12 do 24 měsíců býci (B) - samčí nekastrovaná dospělá zvířata nad 24 měsíců věku senzorické vlastnosti barva masa mramorování masa šťavnatost masa jemnost masa chutnost hygienické vlastnosti objektivně - labor. metody subjektivně - degustace (senzorické a organoleptické hodnocení) volek kastrovaná samčí zvířata nad 12 měsíců věku vůl (C) kastrovaná zvířata samčího pohlaví kráva (D) samice od 1. otelení jalovice (E) samice nad 12 měsíců věku do 1. porodu PRASATA - kategorie jatečných zvířat MLÉČNÁ UŢITKOVOST selata - ţivá hmotnost do 50 kg mladá prasata - ţivá hmotnost nad 60 kg výseková prasata - ţivá hmotnost od 80 do 120 kg těţká sádelná prasata - výkrm nad 120 kg ţivé hmotnosti MLÉČNOST schopnost matek poskytnout mléko pouze pro odchov mláďat (objem mléka, který stačí na odchov mláďat), termín u matek, které se nedojí (králice, prasnice, fena, kočky) DOJIVOST - objem vyprodukovaného mléka, hodnocený za laktaci DOJNOST - schopnost produkce mléka pro mládě a potřebu člověka DOJITELNOST - schopnost uvolňovat mléko (zcela pustit mléko), reagovat na dojící zařízení vyloučením mléka MLEZIVO - colostrum, mléko nezralé, první sekret mléčné ţlázy s vyšším obsahem solí (minerální látky), bílkovin, tuku a niţším obsahem laktózy, prvních 24 hod po porodu vysoká hladina gamaglobulinů (rychle klesá) - zajištění pasivní imunity mláděti MLÉKO - zralé mléko (produkováno po mlezivu), vyuţitelné pro lidskou výţivu 6

7 Rozdíly ve sloţení zralého a nezralého mléka Zralé mléko Nezralé mléko Voda 87 % 75 % Typy mléka u samic - dle bílkovin Bílkoviny 3 % 15 % Tuk 4 % 5 % Cukr 5 % 3,5 % Minerální látky a vitamíny Sušina tuk, bílkoviny, cukr, minerální látky a vitamíny 1 % 1,5 % mléko kaseinové (kráva, koza, ovce), hlavní bílkovinou kasein (víc než 75 %) mléko albuminové (člověk, masožravci, lichokopytníci), má méně než 75 % kaseinu z celkového množství bílkovin Foto: Richard Sehnal broodmares.htm. itallap/pia9/milk.jpg la-pages/bovine_caesarian.htm Kráva - dojnice délka laktace - 10 měsíců (305 dnů - normovaná) uţitkovost aţ kg za laktaci nejvyšší dojivost laktace v rámci 1. laktace nejvyšší dojivost od týdne tele zdvojnásobí svou váhu za 47 dnů nejvýznamnější zdroj bílkovin a minerálních látek Ovce délka laktace měsíců, denně 0,5-3 kg uţitkovost kg (600 kg) s odchovem o 150 kg méně jehně zdvojnásobí svou váhu za 15 dnů výţivná hodnota 2x vyšší neţ kravské mléko Koza délka laktace měsíců užitkovost kg, denně 2-8 kg mléka nejvyšší dojivost - 4. laktace kůzle zdvojnásobí svou váhu za 22 dnů pro alergiky (na kravské mléko) bílkoviny 2,7-3,5 %, tuk 3-4 % 7

8 Klisna délka laktace 4-6 měsíců denní produkce kg mléka roční produkce kg mléka pro diabetiky, kojence, proti TBC a rakovině sloţení mléka velmi podobné lidskému Prasnice délka kojení 4-8 týdnů užitkovost za dobu kojení kg mléka denní množství 2-5 kg mléka sele zdvojnásobí váhu za 10 dnů Králice denní produkce g (dle hmotnosti samice) kojení po dobu od 3 týdnů (cca 30 dní) do 8 týdnů mléčnost dána rozdílem hmotností vrhu v 21 dnech a při narození na 1 g přírůstku jsou potřeba 2 g mléka králíče zdvojnásobí svou váhu za 6 dnů bílkoviny 10,5 %, tuk 15,5 % php?id=2964&typ=sekce Chemické sloţení mléka Laktační křivka Druh voda sušina bílkov. tuk laktóza popel skot 87,6 12,4 3,3 4 4,6 0,7 koza 86,9 13,1 3,7 4 4,4 0,8 ovce 84 16,4 5,1 6,1 4,2 0,9 buvol ,9 7,9 4,6 0,7 sob ,6 1,4 prase ,2 7 4,2 0,6 králík ,5 15,5 2 2,2 pes ,5 8,3 3,8 1,2 kočka kůň ,8 1,6 7,1 0,5 člověk , ,2 laktace - doba produkce mléka = od porodu do zaprahnutí laktační křivka - grafické znázornění množství nadojeného mléka v jednotlivých měsících zaprahnutí - první den, kdy kráva přestane dojit stání na sucho - od zaprahnutí do porodu (max. 8 týdnů, 2 měsíce) mezidobí - období od porodu do porodu popř. od laktace do laktace SP = mezibřezost, service perioda - od otelení do nového zabřeznutí gravidita (březost) - od zabřeznutí do porodu 8

9 Perzistence laktace schopnost udržet co nejdéle vyrovnanou užitkovost v praxi používán Johanssonův index perzistence P 2 : 1 - % poměr užitkovosti za druhých 100 dnů laktace k užitkovosti za prvních 100 dnů laktace dojivost za den laktace P 2 : 1 = x 100 dojivost za den laktace hodnota indexu perzistence P 2 : 1 - stupeň perzistence a tvar laktační křivky 1. laktace vyšší P 2 : %, 2. a další laktace P 2 : % OK - laktační křivka s velkou perzistencí (vyrovnaná, pozvolna klesá) NE - laktační křivka s nízkou perzistencí (křivka strmě stoupá a příkře klesá) Hodnota P 2 : 1 Stupeň perzistence Tvar laktační křivky nad 90 - Příliš plochá 80,0 89,9 Velmi dobrý Plochá 70,0 79,9 Dobrý Normální 60,0 69,9 Málo uspokojivý Strmá do 59,9 Špatný Příliš strmá Foto: Richard Sehnal museum.gov.ns.ca/roadshow/ day5/source/16.htm OCHRANA ZVÍŘAT Ochrana zvířat - soubor opatření a podmínek, které umožní zvířeti uspokojit jeho biologické potřeby a prožívat plnohodnotný život Etika - správné, morální zacházení se zvířaty Etologie - nauka o chování zvířat Velikost národa a jeho morální pokrok se může měřit podle způsobu zacházení se zvířaty." Mahátma Gándhí 9

10 Oblasti ochrany zvířat Hospodářská zvířata Zvířata v zájmových chovech hospodářská zvířata - skot, prasata, ovce, kozy, drůbež zvířata v zájmových chovech - chovné stanice, domácnosti chovy volně ţijících zvířat - zoo, stanice handikepovaných zvířat pokusná zvířata - výzkumné ústavy, školy, farmak. a kosm. spol. ochrana zvířat se vztahuje k zacházení se zvířaty od jejich narození do smrti z hlediska ošetřování, výţiva a napájení, hygiena prostředí šlechtění, plemenitby a rozmnoţování vyuţívání, přepravy léčení, zdolávání hromadných onemocnění usmrcování zvířat Volně ţijící zvířata Pokusná a laboratorní zvířata WELFARE anglický termín - životní pohoda zvířat - dle Webstera (1999) - schopnost zvířete vyhnout se strádání a zachovat si zdatnost posouzení pohody zvířat podle metody - 5 svobod na zhoršenou pohodu zvířete poukazují změny v jeho chování, jako stereotypní chování nebo abnormální nečinnost a neschopnost reagovat 10

11 5 svobod 1. Svoboda od žízně, hladu a podvýživy 2. Svoboda od nepohodlí 3. Svoboda od bolesti, zranění a nemoci 4. Svoboda uskutečnit normální chování Orgány ochrany zvířat Ministerstvo zemědělství (Mze) Orgány veterinární správy Ústřední orgány státní správy a Akademie věd Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany v rámci své působnosti Obecní úřady obcí s rozšířenou působností 5. Svoboda od strachu a úzkosti Na úseku ochrany zvířat vykonávají téţ ve vymezeném rozsahu působnost OBCE. Právní normy pro ochranu zvířat Přímá ochrana zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb. vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat, ve znění vyhlášky č. 39/2009 Sb. (vyhláška č. 39/2009 Sb. nabyla účinnosti ), vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a vyhlášky č. 464/2009 Sb. (vyhláška č. 464/2009 Sb. nabyla účinnosti ), vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování, ve znění vyhlášky č. 424/2005 Sb., vyhláška č. 346/2006 Sb., o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat, vyhláška č. 411/2008 Sb., o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči, vyhláška č. 3/2009 Sb., o odborné způsobilosti k výkonu dozoru na úseku ochrany zvířat proti týrání (účinnost od ), vyhláška č. 4/2009 Sb., o ochraně zvířat při přepravě (účinnost od ), vyhláška č. 5/2009 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a při chovu (účinnost od ) Nepřímá ochrana zahrnuje právní předpisy, které upravují zacházení se zvířaty stanoví způsob a podmínky chovu, plemenitby zvířat základní pravidla péče o zvířata problematika nepřímé ochrany při zacházení se zvířaty je upravena různými právními předpisy týkajícími se zdraví - veterinární péče, chovu zvířat, myslivosti, rybářství, krmiv, ochrany přírody a krajiny, ochrany ţivotního prostředí, zoologických zahrad, podnikání obchod se zvířaty a drezúra atd. zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (platnost do ), zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb. (účinnost od ). Vzhledem k tomu, ţe je Česká republika členem Evropské Unie, je v rámci přímé ochrany zvířat nutno dodrţovat také nařízení ES. 11

12 Na základě 21 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vydal ÚKOZ (poradní orgán ministrra) doporučení. Ta mohou poslouţit jako vodítko k řešení problémů, které přináší praxe. Doporučení ÚKOZ - Provozování stanic pro handicapovaná zvířata a podobných zařízení Doporučení ÚKOZ - Pomoc zvířatům z naší přírody v nouzi Doporučení ÚKOZ - k regulaci populací toulavých koček Doporučení ÚKOZ - k přepravě laboratorních zvířat Doporučení ÚKOZ - Podmínky chovu plazů v zajetí Doporučení ÚKOZ - Podmínky chovu savců v cirkusech Doporučení ÚKOZ - Podmínky chovu savců volně ţijících druhů v zajetí Nevládní organizace ochrany zvířat - zahraniční WSPA - World Society for Protection of Animals (proti utrpení zvířat) CIWF - Comparisson in World Farming (ochrana hospodářských zvířat) RSPCA - Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals (ochrana zvířat proti týrání) RSPB - Royal Society for the Protection of Birds (ochrana ptáků) EUROGROUP for Animal Welfare Nevládní organizace ochrany zvířat - CZ Nadace na ochranu zvířat Společnost pro zvířata Liga na ochranu zvířat Different life Sdruţení na ochranu velkých koček Svoboda zvířat Sdruţení na ochranu zvířat 12

13 Ochránci hospodářských zvířat První společnost za práva koček Praţský spolek ochránců zvířat GENETIKA A ŠLECHTĚNÍ Přátelé přírody OBECNÁ GENETIKA Genetika nauka o dědičnosti a proměnlivosti ţivých organismů Dědičnost schopnost organismů přenést znaky a vlastnosti na potomstvo Proměnlivost schopnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám nedědičná znaky se mění vlivem vnějších podmínek (barva srsti ovlivněná slunečním zářením), změny nejsou dědičné - modifikace dědičná zaloţení znaků se mění vlivem vnějších podmínek (radioaktivní záření, buněčné jedy) a projeví se změnou znaku (nový typ zbarvení), změny jsou dědičné - předání na potomstvo mutace Znaky kvalitativní (alternativní) výskyt jiné kategorie bez přechodů černá/červená, rohatost/bezrohost 2 3 geny velkého účinku zootechnicky - znak redphotos/bull8x.html 13

14 Znaky kvantitativní spojitá proměnlivost (kg, cm) sledování skupiny zvířat - individuální hodnoty od + do - (ţivá hmotnost, produkce mléka) mnoho genů malého účinku zootechnicky - vlastnost Gen část DNA, schopná funkčně zabezpečit syntézu aktivní jednotky Genotyp soubor genů, určuje rozsah a míru fenotypových moţností Fenotyp soubor znaků a vlastností F = G + P Alely kvalitativně změněné formy genu (A-a) Homozygot stejná kvalita obou genů pro znak (AA, BB, cc) Heterozygot různá kvalita obou genů pro znak (Aa, Bb, Cc) images/udder.jpg pcd4554/cow-udder-38.4.jpg PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE A JEJÍ SLOŢKY Plemenářská práce soubor všech zootechnických, organizačních a plemenářských opatření, vedoucích ke zvyšování uţitkovosti hospodářských zvířat CÍL optimalizace genotypu zvířat do konkrétních podmínek, bez maximálního zisku 1. Komponenty plemenářské práce 2. Metody plemenitby 3. Šlechtitelské programy 1. KOMPONENTY a, výběr (selekce) přirozený (přírodní)/umělý pozitivní/negativní b, kontrola uţitkovosti (KU) a kontrola dědičnosti (KD) c, bonitace hodnocení zvířat a úrovně chovu d, připařovací výběr výběr vhodných dvojic k páření 2. METODY PLEMENITBY a, zootechnické členění čistokrevná plemenitba kříţení b, genetické členění metody vyuţívající podobnost rodičů a potomků (aditivní působení genů) metody vyuţívající heterózní efekt 14

15 3. ŠLECHTITELSKÉ PROGRAMY a, selekční programy aditivní sloţka (skot) b, hybridizační programy maximalizace efektů (prasata) KU (kontrola uţitkovosti) sledování definovaných uţitkových vlastností zvířete podle přijatého systému pro vyuţití v selekci KD (kontrola dědičnosti) porovnání potomků a rodičů porovnání potomků a vrstevníků SELEKCE Cíl změna genetického zaloţení populace změna dědičného základu hospodářských zvířat v ţádoucím směru Podle účinnosti a záměru pozitivní ( + uţitkovost, zdravotní stav) negativní (věk, nemoci, - uţitkovost) Podle věku zvířete předběţná dle zevnějšku a původu hlavní dle KU vlastní konečná dle KD potomků Variabilita - proměnlivost populace Výběrová základna - populace, ve které uskutečníme výběr Intenzita - podíl zvířat vybraných z výběrové základny Generační interval - období mez 2 generacemi Výběrová hranice - konkrétní hodnota, která odděluje vybraná zvířata od vyřazených TYP SELEKCE (na 1 znak) Stabilizační populace má stejný průměr, sniţuje se proměnlivost Direkcionální výběr 1 směrem, zvířata s vyšším průměrem znaku Disruptivní výběr 2 směry, extrém + a - Genetický zisk - rozdíl mezi uţitkovostí potomstva a průměrnou uţitkovostí rodičovské populace, násobený koeficientem dědivosti 15

16 Stabilizační Direkcionální Disruptivní POSTUP SELEKCE (na více znaků) Tandemová (postupná) nejdřív 1 znak, pak další, zdlouhavé Dle nezávislých výběr. úrovní limity pro znaky, v 1 znaku minus vyřazení Simultánní (dle celkového zhodnocení, selekční indexy) - sledování všech znaků, kaţdý znak dostane body a koeficient významnosti = index Selekční index = komplexní vyjádření celkové hodnoty zvířete na základě hodnocení všech selektovaných znaků a vlastností. Selekční index vyjadřuje číselnou hodnotu, úměrnou celkové plemenné hodnotě jedince METODY SELEKCE Vyuţívající sloţky genotypové proměnlivosti se selekcí na 1 znak Hromadná všichni jedinci nadprůměrem bez ohledu napůvod Rodinná celé nadprůměr. rodiny, bez ohledu na podprůměr. jedince Kombinovaná nadprůměrní jedinci z nadprůměrných rodin Vyuţívající aditivní sloţky genotypové proměnlivosti se selekcí na více znaků Dle selekčních indexů Vyuţívající neaditivní sloţky genotyp. proměnlivosti Rekurentní selekce dle heterozního efektu, porovnání s testerem Reciproká rekurentní selekce populace se porovnají navzájem Účinnost selekce Kriteriem účinnosti selekce a tím cílem šlechtění je genetický zisk (Δ G) - zlepšení užitkovosti K dosažení co největšího genetického zisku je třeba analyzovat faktory, které se podílejí na jeho realizaci Δ G = d. h 2 Přenos genetického zisku Přenos genetického zisku dodalší generace se realizuje 4 cestami: 1. z otců na syny (40 %) 3. z matek na syny (30 %) 2. z otců na dcery (20 %) 4. z matek na dcery (10 %) 16

17 PLEMENNÁ HODNOTA (PH) vyjadřuje, jak se otec projeví na potomstvu genotypová hodnota zvířete čím známější genotyp, tím lépe přesnější předpoklad chování jeho genetické informace v další generaci OBECNÁ PLEMENNÁ HODNOTA odhad na základě páření samce s více samicemi vyjadřuje schopnost jedince v určité populaci (v níţ se testoval) přenášet své uţitkové vlastnosti na potomstvo SPECIÁLNÍ PLEMENNÁ HODNOTA zjišťuje se na základě kombinací dvou genotypů (př. linií) vyjadřuje PH linie při páření s linií s níţ byla testována METODY PLEMENITBY GENETICKÉ ČLENĚNÍ Metody vyuţívající aditivní sloţky genotypu a podobnosti rodičů a potomků Metody vyuţívající neaditivní sloţky genotypu heterózní efekt Metody vyuţívající aditivní sloţky genotypu a podobnosti rodičů a potomků Čistokrevná plemenitba chov podle rodin chov podle linií příbuzenská plemenitba (inbreeding) - páření příbuzných, společný předek do 5. generace úzká - rodiče x potomci, sourozenci střední (blízká) - strýc x neteř, bratranec x sestřenice vzdálená - pravnuk x pravnučka osvěžení krve - jednorázové připaření samce stejného plemene z cizího prostředí Pozměňovací kříţení zušlechťovací křížení přilití krve - jednorázové připaření samce cizího plemene meliorační kříţení - opakované pouţití samce cizího plemene pro udrţení genů převodné (vyhlazovací) - nahrazení původního plemene jiným český strakatý skot kombinační (novoplemenné, tvůrčí) - kombinace plemen pro vytvoření nového - angloarab jednoduché sloţité 17

18 Osvěţení krve Přilití krve Převodné kříţení F 1 * F 2 F 1 F 1 F 3 F 2 F 2 F 4 F 3 F 3 F 5 x Meliorační kříţení Kombinační kříţení F 1 F 2 P 3 F 1 P 3 F 3 F 3 F 2 F 2 x x x x 18

19 Metody vyuţívající neaditivní sloţky genotypu heterózní efekt Se selekcí na kombinovatelnost kříţení inbredních linií kříţení syntetických linií kříţení chovných linií Dvouplemenné kříţení P P Tříplemenné kříţení Bez selekce na kombinovatelnost diskontinuitní kříţení jednoduché, zpětné, tří a více plemenné kontinuitní kříţení střídavé - střídání 2 plemen rotační - střídání (rotace) 3 plemen mezidruhové kříţení F 1 Porážka F 1 P 2 F 2 Porážka Zpětné kříţení Střídavé kříţení Rotační kříţení F 1 F 1 P 2 F 1 F 2 F 12 F 2 Porážka F 3 F

20 Šlechtitelský program biologická část navrhuje a řeší komplex genetických, chovatelských a zoohygienických opatření ekonomická část posuzuje náklady a výnosy plynoucí z realizace biologické části programu a rozhoduje o optimalizaci jednotlivých kroků programu s cílem dosažení zisku ŠP selekčního typu selekční program aditivní složka genotypu u skotu a má standardní sled kroků test fenotypu odhad PH selekce nová generace Selekční program v chovu skotu ŠP v chovu skotu je zejména v dojených populacích založen na těchto principech: systematická testace býků přesnost a intenzita býků a matek býků (MB) připařování krav prověřenými býky (zlepšovatelé) řízení rozsahu a forem křížení organizovaná selekce v samičí populaci ŠP hybridizačního typu hybridizační program neaditivní složkou genotypu hledá se optimální kombinační návaznost. u prasat Hybridizační program v chovu prasat A B C A x B Šlechtitelské chovy cca 5 % stavu (dále se člení na nukleové chovy, chovy otcovských plemen a rezervní chovy pro šlechtění) Rozmnožovací chovy cca 10 % stavu do pozice mateřské = šlechtění na znaky reprodukce do pozice otcovské = šlechtění na znaky produkční Pozice A mateřská plemena šlechtí se hlavně na znaky reprodukce a přiměřenou masnou užitkovost (české bílé ušlechtilé, Přeštické černostrakaté, syntetická linie) Pozice B otcovská plemena pevná konstituce, dobrá výkrmnost a jatečná hodnota (české výrazně masné, Landrace, syntetická linie) Pozice C otcovská plemena vynikající jatečná hodnota (Duroc, Hampshire, Belgická landrace, Pietrain, syntetická linie) AB x C Produkční chovy cca 85 % stavu 20

21 Šlechtitelský program v chovu ovcí Šlechtitelské programy v chovu drůbeţe Realizovaný systém hybridizace předpokládá diferenciaci: Pozice A - plemena mateřská domácího původu veškerý dostupný samičí materiál Pozice B - plemena speciální plodná ovce romanovská, finská Pozice C - plemena speciální masná Suffolk, Berrichon, Texel Princip šlechtění - firemní činnost - výrobní tajemství a zahrnuje: chov výchozích čistokrevných linií v ŠCH je třeba chovat minimálně 8-10 linií pro uţitkový typ (část produkční, část rezervní), jako zdroj genů je třeba chovat co nejvíce tradičních plemen a lokálních populací testace linií na vzájemnou kombinovatelnost prověřování linií a kombinací produkty selekce a kříţení se testují staniční metodou a selekce je provedena dle výsledků testů nejlepší kombinace linií jsou realizovány v systému rozmnoţování finálních hybridů Organizace šlechtitelský chov udrţuje čistokrevné linie, kmeny, provádí novošlechtění a udrţovací chov (5 %) prarodičovský chov první kříţení linií pro získání hybridních rodičů u víceliniových hybridů (5 %) rodičovský chov kříţení linií pro výrobu uţitkových hybridů, výroba násadových vajec pro líhnutí finálních hybridů (20 %) uţitkové chovy produkce vajec a drůbeţího masa (70 %) 21

22 Šlechtitelské programy v chovu králíků komerční báze pro účely produkce brojlerového králíka. Brojlerový králík je uţitkovým typem, který je meziplemenným, případně meziliniovým hybridem. Šlechtitelské programy vyuţívají k tvorbě finálního hybrida plemena střední masná: kalifornský, Novozélandský bílý, Velký světlý stříbřitý, Burgundský, Český albín aj. produkce masa - šlechtění zaměřeno na znaky produkce a reprodukce. mateřské populace (linie) na ukazatele reprodukce a produkce, otcovské linie na ukazatele produkce a jatečné hodnoty. finální produkt je nejčastěji čtyřliniový hybrid. Principy šlechtění a organizační zajištění je shodné s výše uvedeným u šlechtění drůbeţe. 22