Téma: Projekt: Dobrá praxe: Podporovaného zaměstnávání v roce 2010 výsledky šetření realizovaného mezi poskytovateli PZ

Transkript

1 Ročník 9. Číslo 13.podzim 2011 Téma: Podporovaného zaměstnávání v roce 2010 výsledky šetření realizovaného mezi poskytovateli PZ Projekt: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Dobrá praxe: Zdravotní postižení nemusí být v práci překážkou 1

2 OBSAH 3 Milí čtenáři 4 Téma: Podporovaného zaměstnávání v roce 2010 výsledky šetření realizovaného mezi poskytovateli PZ 6 Projekt: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižení Občanské sdružení Aspekt informuje o stavu poskytování služby podporovaného zaměstnávání v Královéhradeckém kraji, zejména v okresech Náchod a Rychnov nad Kněžnou Projekt Rytmus školí 9 Dobrá praxe: Zdravotní postižení nemusí být v práci překážkou První narozeniny tréninkové restaurace Mlsná kavka 13 Vzdělávání 2

3 MILÍ ČTENÁŘI, před sebou máte podzimní vydání Zpravodaje IN, který Vám již tradičně přináší informace z oblasti podporovaného zaměstnávání V uplynulých měsících bylo mezi poskytovateli podporovaného zaměstnávání realizováno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat situaci této služby v ČR v roce 2010, a získat tak data, která budou k dispozici nejen samotným poskytovatelům, ale také případným dalším zájemcům z řad široké odborné veřejnosti. O výsledcích tohoto průzkumu se dočtete v rubrice Téma. Dodejme ještě, že obdobné šetření plánuje ČUPZ realizovat každoročně, tak, aby byly informace o stavu PZ průběžně aktualizovány. V rubrikách Projekt a Dobrá praxe na Vás čeká hned několik článků informujících o výsledcích projektů realizovaných agenturami PZ. O své zkušenosti se podělili kolegové z Jihočeského, Královéhradeckého, Jihomoravského a Středočeského kraje. Tentokrát naleznete na stránkách INu také text, jehož prostřednictvím se přeneseme za hranice služby PZ. Tréninková restaurace Mlsná kavka, o jejímž založení byli čtenáři INu již informováni, oslavila své první narozeniny. Na závěr bych Vás chtěla upozornit na rubriku Vzdělávání (naleznete ji v samotném závěru našeho zpravodaje), v rámci níž si Vás dovolujeme pozvat k účasti na připravovaných kurzech, seminářích a tematických setkáních. Věříme, že Vás některá z akcí zaujme. Krásné podzimní dny a inspirativní čtení Vám přeje Eliška Havlíková, ČUPZ 3

4 TÉMA Podporovaného zaměstnávání v roce 2010 výsledky šetření realizovaného mezi poskytovateli PZ V průběhu měsíců července až září tohoto roku bylo Českou unií pro podporované zaměstnávání realizováno dotazníkové šetření mapující situaci podporovaného zaměstnávání v ČR v roce Cílem průzkumu, který plánuje ČUPZ provádět od nynějška každoročně, je získat aktuální data, která budou k dispozici všem zájemcům o informace z oblasti PZ. Samotní poskytovatelé budou moci získané údaje zároveň využít při jednání s dalšími institucemi, v rámci projektových žádostí, dotačních řízení apod. Výsledky šetření budou vždy zveřejňovány na webových stránkách ČUPZ a také prostřednictvím Zpravodaje IN. Průzkumu zaměřeného na situaci PZ v roce 2010 se zúčastnilo celkem 23 z 36 oslovených poskytovatelů (návratnost cca 64%). Dotazník byl rozdělen do 8 tematických celků, zaměřených na otázky související se zastoupením služby PZ v jednotlivých krajích a okresech ČR, s cílovými skupinami uživatelů (kterým agentury poskytují své služby), zakotvením PZ v ČR, kapacitou služby a jejími výsledky a v neposlední řadě také financováním PZ. Zastoupení služby PZ v rámci ČR a její zakotvení ve stávajících systémech V České republice jsou poskytovatelé služby PZ zastoupeni ve 13 ze 14 krajů, výjimku tvoří Plzeňský kraj, kde v současné době nefunguje žádná agentura PZ. (Pozn.: Tento údaj vychází z obecných informací, které má k dispozici ČUPZ, nikoli z realizovaného šetření. Vzhledem k nedostatečnému počtu respondentů by získaný údaj nebyl objektivní.) Celkem je tedy, podle aktuálních informací ČUPZ, v ČR 36 poskytovatelů, z nichž někteří mají více poboček (např. Rytmus, o.s., Liga Vozíčkářů, Mesada aj.). Seznam všech poskytovatelů (včetně jednotlivých poboček) je k dispozici na webu ČUPZ (PZ Poskytovatelé PZ). Seznam členských organizací ČUPZ pak naleznete v sekci Unie Členství v ČUPZ Členská základna ČUPZ. Většina (celkem 81%) organizací, které se zúčastnily šetření, poskytuje službu PZ v rámci sociální rehabilitace (registrovaná sociální služba), zbývajících 19% buď v rámci projektu ESF nebo jako službu zaměstnanosti ve spolupráci s Úřadem práce. 4 Někteří poskytovatelé, kteří službu PZ pojímají jako metodu sociální rehabilitace, nabízejí svým klientům nad rámec služby PZ také další aktivity nebo návazné služby. Jedná se např. o kurzy zaměřené na rozvoj dovedností (hospodaření s penězi, základní sociální dovednosti, bezpečnost v různých životních situacích, kurzy počítačové gramotnosti či jazykové kurzy) a dále pak podpůrné skupiny, tranzitní program, denní centrum či kupříkladu tréninkový byt. Financování PZ Z výsledků šetření vyplývá, že služby jsou jednotlivými agenturami financovány většinou vícezdrojově, často se jedná o kombinaci prostředků z ESF, dotace poskytované MPSV, kraji a obcemi. Procentuelní zastoupení zdrojů financování služby PZ mapuje níže uvedený Graf č. 1. Uživatelé služby PZ, cílové skupiny V rámci průzkumu bylo mapováno také zastoupení různých cílových skupin uživatelů služby PZ. Respondenty dotazníku byly nejčastěji zmiňovány následující cílové skupiny (terminologie a členění dle Registru sociálních služeb): osoby se zdravotním postižením, osoby s mentálním, tělesným, zrakovým, sluchovým postižením, chronickým duševním onemocněním a kombinovaným postižením. Přehled zastoupení jednotlivých cílových skupin viz Graf č. 2.

5 Celkový počet uživatelů, kterým byla služba v roce 2010 poskytnuta, je 1367 (průměrně 57 uživatelů na jednoho poskytovatele). Průměrný počet uživatelů, kterým je schopen pracovní konzultant na 1,0 úvazku poskytovat službu PZ, je 7,8 uživatele. Toto číslo v zásadě odpovídá Souhrnné metodice PZ, kde je počet klientů stanoven na 5 7. Poskytovatelé, kteří své služby financují v rámci projektů ESF nebo Individuálních projektů Kraje, uvádějí toto číslo vyšší. V průměru se pohybuje okolo 15. Je to dáno převážně kritérii realizovaných projektů. Z uvedených 1367 osob, kterým byla v roce 2010 poskytnuta služba PZ, se celkem 174 uživatelům podařilo najít zaměstnání na otevřeném trhu práce. Z průzkumu dále vyplynulo, že u 574 uživatelů, kteří v tento rok ukončili program PZ, se zvýšila úroveň dovedností pro získání a udržení zaměstnání. (Pozn.: Je nutné připomenout, že návratnost dotazníku byla 64%, uvedené souhrnné počty tedy odpovídají pouze tomuto vzorku. Celkový počet uživatelů služby PZ v rámci ČR je ve skutečnosti vyšší. Ze statistického hlediska směrodatnější jsou tedy uvedené průměrné počty uživatelů na jednoho poskytovatele.) Soulad poskytovaných služeb se Souhrnnou metodikou PZ V rámci realizovaného šetření byla mapována i otázka, do jaké míry jsou služby poskytované agenturami PZ v souladu se Souhrnnou metodikou PZ, respektive zda a pokud ano jaké odlišnosti se v praxi poskytovatelů PZ vyskytují. Kromě výše zmíněného poskytování dalších služeb nad rámec služby PZ (zejména v souvislosti s registrovanou sociální rehabilitací) zmiňovali na tomto místě respondenti několik dalších odlišností. Vedle vyššího počtu uživatelů, s nimiž pracují, je občas nutné upravit dobu poskytování služby. Dle metodiky je spolupráce s klientem časově omezená na dva (ve výjimečných případech tři) roky, nicméně některé organizace poskytují službu PZ jako časově neomezenou, nebo naopak omezenou na kratší dobu (1 roku). Mezi dalšími odlišnostmi, které respondenti uváděli, bylo zmiňováno také poskytování služby uživatelům, kteří hledají práci i mimo otevřený trh práce, případně skutečnost, že za stabilní pracovní místo je ve vybraných případech považováno i zaměstnání na základě dohody o provedení práce (pokud je od zaměstnavatele zaručena stabilita tohoto místa), případně práce na živnostenský list. Na předcházejících řádcích nebylo samozřejmě možné zmínit veškeré výsledky zmiňovaného šetření. Případným zájemcům o podrobnější informace je k dispozici prezentace uveřejněná v Knihovně na webových stránkách ČUPZ. Případně je možné obrátit se přímo na pracovnice ČUPZ. Klára Podivínová, Eliška Havlíková Česká unie pro podporované zaměstnávání, o.s. 5

6 PROJEKT Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením MESADA, občanské sdružení za podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR realizuje od do , v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, projekt Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením, registrační číslo: CZ.1.04/3.3.05/ Oblastí realizace je Písecko, Vimpersko a Jindřichohradecko. Cílem projektu je posílení pracovní integrace osob ohrožených sociálním vyloučením či sociálně vyloučených, konkrétně osob se zdravotním postižením, prostřednictvím metody podporované zaměstnávání. Snahou je aktivizovat a motivovat cílovou skupinu k vyhledávání zaměstnávání a přispět k udržení některých pracovních míst motivováním zaměstnavatelů prostřednictvím poskytnutí mzdového příspěvku na vytvořená pracovní místa pro účastníky projektu ve výši až 100% mzdových nákladů. Na centrále a pobočkách jsou pro účastníky k dispozici pracovní konzultanti, kteří je podporují při plánování pracovní kariéry. Účastníci projektu dochází na pravidelné konzultace a za pomoci konzultantů pracují na konkrétních cílech, které si vytýčili v individuálních plánech. Účastníci si své znalosti a dovednosti procvičují na job klubech, které jsou vždy tématicky zaměřeny. Ve dnech od do proběhl také Intenzivní výcvik sociálních dovedností ve vybraném školicím zařízení, kde si účastníci ještě více prohloubili své znalosti a dovednosti potřebné k hledání, získání a udržení zaměstnání. Výcvik byl spojen s exkurzemi do vybraných firem, kterým patří touto cestou naše poděkování. Účastníci projektu hodnotili výcvik jako velmi přínosný, a proto v budoucnu plánujeme další podobné akce. Další aktivity, které jsou v rámci projektu nabízeny, jsou systemické poradenství, pracovní asistence a poradenství pro zaměstnavatele. Systemické poradenství zahrnuje práci specialisty. Využívají ho ti účastníci, kteří potřebují, především z důvodu dlouhodobého sociálního vyloučení, další metody pro ujasnění svých představ o práci i životě. Pracovní asistence probíhá dle potřeb účastníka po nalezení práce a znamená přítomnost konzultanta na pracovišti s účastníkem po celou pracovní dobu nebo po její část až do doby, kdy zvládá pracovní operace a je adaptován v pracovním kolektivu. Pracovní konzultanti dále intenzivně pracují také se zaměstnavateli v daných regionech. Cílem poradenství pro zaměstnavatele je vytvoření stabilního pozitivního vztahu mezi zaměstnavatelem a účastníkem. Tato aktivita se ukazuje jako velmi potřebná, zvláště u těch zaměstnavatelů, kteří neměli zkušenosti se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením. Krátké zhodnocení projektu Vzhledem k tomu, že se náš projekt blíží ke konci, můžeme již dnes konstatovat, že jeho realizace je úspěšná. Svědčí o tom pozitivní výsledky. K bylo v projektu podpořeno 90 účastníků, z toho 36 v Písku, 29 v Jindřichově Hradci a 25 ve Vimperku. 31 účastníků bylo zaměstnáno za podpory mzdového příspěvku a 19 si našlo pracovní místo za podpory pracovních konzultantů nebo sami. Příklad dobré praxe Honza vzhledem k jeho zdravotnímu postižení nemohl dlouhou dobu najít žádné zaměstnání. Využil tedy možnosti vstoupit do projektu, protože si chtěl zvýšit své znalosti a dovedností a najít si práci, která ho bude těšit. Pracovní konzultantka mu jeho vysněné zaměstnání pomohla najít a Honza dnes pracuje jako pomocný pracovník v zahradě na plný úvazek. Zaměstnavatel čerpá mzdový příspěvek po dobu 6 měsíců, ale počítá s tím, že pracovní smlouvu prodlouží, protože je s Honzou velmi spokojený. Honza je totiž velmi šikovný a především dostal šanci. Honza o své nové práci S pomocí pracovní konzultantky se mi podařilo najít práci, která mě velmi baví. Pracuji v zahradnictví v Písku. Naučil jsem se už hodně činností, např. sázení a přesazování okrasných stromků, pletí, prostřihávání ovocných stromů, ale ze všeho nejvíc mě baví sekání trávy. Práce v zahradnictví se mi zalíbila natolik, že bych ji rád dělal i v budoucnu. Na této práci se mi líbí, že mohu být venku. Nejčastěji pracuji v okrasné školce v Nemějicích, případně i na jiných místech podle zakázek. Ing. Anna Kohoutová / vedoucí projektu MESADA, občanské sdružení 6

7 Občanské sdružení aspekt informuje o stavu poskytování služby podporovaného zaměstnávání v královéhradeckém kraji, zejména v okresech Náchod a Rychnov nad Kněžnou V roce 2010, v zářijovém čísle Inu jste se mohli dozvědět, že Aspekt získal grant z Evropského sociálního fondu na zavedení služby podporovaného zaměstnávání do jediného regionu v ČR, kde služba nebyla etablovaná a její potřebnost byla více než zřejmá. Projekt Podporované zaměstnání v Královéhradeckém kraji, který má končit v únoru 2012, se překlopil do druhé poloviny. Celý dosavadní průběh svědčí o potřebnosti služby v regionu. Zdravotně postižení a znevýhodnění lidé mají o účast v projektu a využívání služby takový zájem, že již nyní, v září, byly zcela naplněny kapacity tohoto projektu. Noví zájemci o podporované zaměstnávání však nemusí být odmítáni, protože Aspektu se podařilo získat další grant, díky němuž může službu i nadále poskytovat. Tento nový projekt s příznačným názvem Podporované zaměstnávání, je také financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Služba je v rámci tohoto projektu poskytována od 1. července 2011, kdy také proběhla první setkání se zájemci o vstup do projektu. Oproti prvnímu projektu, který byl zaměřen pouze na osoby se zdravotním postižením či znevýhodněním, je cílová skupina tohoto projektu rozšířena i o osoby se zdravotním omezením. Projekt je o půl roku kratší, bude tedy trvat do konce roku 2012 a je doplněn o nástroje aktivní politiky zaměstnanosti např. využití mzdových příspěvků pro zaměstnavatele. Klientům bude opět možné hradit rekvalifikace, psychologické poradenství, ergodiagnostiku a v neposlední řadě i cestovné. Při realizaci projektu se pokračuje v dobré spolupráci s relevantními institucemi (PDZ Rychnov nad Kněžnou, Hradec Králové, místní organizace pro OZP, úřady práce, sociální odbory městských úřadů, a další), která byla nastavena již během prvního projektu. Jsme velmi rádi, že zájem klientů o službu může být i nadále uspokojován. Rádi bychom informativně poskytli některé podrobnosti z dosavadního průběhu poskytování služby podporovaného zaměstnávání na Náchodsku a Rychnovsku. Doposud se Aspekt v rámci prvního projektu Podporované zaměstnávání v Královéhradeckém kraji věnoval celkem 30 klientům. Z toho 14 klientů stále službu využívá. V souladu s původními záměry mezi zařazenými převažují klienti s vyšším stupněm zdravotního postižení (nejvíce mělo třetí stupeň invalidity). Mezi klienty mírně převažují muži. Co se věkového rozložení týče, 14 klientů bylo starších 55 let. Většina klientů není evidována na úřadu práce. Se všemi klienty pracujeme individuálně a na základě osobního přístupu. Respektujeme přitom standardy podporovaného zaměstnávání. Veškeré aktivity vychází z individuálních potřeb klientů. Celkem 7 klientů našlo během svého zapojení pracovní či obdobný poměr. Další rozjíždí vlastní podnikání. Celkem 16 klientů svou účast v projektu již ukončilo. U naprosté většiny z nich hodnotíme jejich účast jako úspěšnou, došlo k významnému posunu jejich dovedností v profesní oblasti i v oblasti orientace na trhu práce. Spokojenost klientů se službou vyplývá také ze závěrečných hodnotících dotazníků, které jsou vyplňovány klienty samotnými. Věříme, že i nadále budou naši klienti spokojení a co nejvíce z nich nalezne pracovní uplatnění na otevřeném trhu práce. A jsme velmi rádi, že i v Královéhradeckém kraji může být služba klientům nabízena. Provozovna občanského sdružení Aspekt se nachází na adrese: Hrašeho 15, Náchod. Kontakt na manažerku obou projektů, paní Mgr. Lenku Cole, je , lenka.cole@aspektos.cz. Kontakt na vedoucího práce s klienty, pana Ing. Michala Pejskara, je , michal.pejskar@aspektos.cz. Další informace lze nalézt na webových stránkách Mgr. Lenka Cole Aspekt 7

8 Projekt Rytmus školí V organizaci Rytmus Benešov se už rok a půl věnujeme přípravě vzdělávacího modulu pro osoby starající se o osobu blízkou. A jak to vše začalo? Při naší práci pracovního konzultanta přicházíme do kontaktu s rodiči uživatelů služby PZ, s opatrovníky. Často se dozvídáme, že se jim nedostává potřebných informací pro řešení jejich nelehké situace, nemají s kým se podělit o starosti. Proto nás napadlo tuto cílovou skupinu podpořit, umožnit jim setkávání s lidmi v podobné situaci, nabídnout možnost vzdělávání. Naše žádost na projekt Rytmus školí z OPLZZ byla schválena, a proto jsme se v květnu 2010 pustili do realizace. V současné době se hlavní aktivita projektu vytváření vzdělávacího modulu chýlí ke konci. Připravili jsme osnovy (podklady pro lektory) všech deseti tematických okruhů - např. psychohygiena pečujících, poradenství v oblasti zaměstnanosti, invalidní důchody, problémové chování atd. Každé téma jsme konzultovali s externími odborníky z praxe. Sestavili jsme také informační brožuru pro účastníky kurzu, která by měla být v průběhu října vytištěna. Během vytváření modulu jsme se snažili zapojit i zástupce z cílové skupiny pečující osoby. Rozhovory s nimi byly pro nás velmi zajímavé a přínosné. Nyní začínáme propagovat zkušební běh kurzu formou letáku. Snažíme se oslovit přes různé organizace co nejvíce lidí, které by mohla naše nabídka vzdělávání zaujmout. Setkání budou probíhat od ledna do dubna 2012 v prostorách naší organizace. Lektorovaní jednotlivých témat je zajištěno odborníky z praxe. Jedná se o zcela novou aktivitu v naší organizaci, musím říci, že jsme v této činnosti úplní začátečníci. Proto jsme zvědaví na zkušební běh kurzu a především na zpětnou vazbu od účastníků. Doufám, že pro ně bude naše podpora přínosem. Jitka Mihaliaková Projekt CZ.1.04/3.1.03/ Rytmus školí vytvoření vzdělávacího modulu pro osoby pečující o osobu blízkou je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR 8

9 DOBRÁ PRAXE Zdravotní postižení nemusí být v práci překážkou Osobně si myslím, že každá zkušenost je k něčemu dobrá. Záleží na každém člověku, co si z toho odnese. Reakce z dotazníku jednoho z klientů Programu práce, vzdělávání, integrace by se mohla tesat do jeho pomyslného základního kamene. Program práce, vzdělávání, integrace zahrnuje projekty Centrum sociální rehabilitace, Šance bez bariér, Agentura A-P-Z a Chopím se šance. Tyto projekty pomáhají lidem se zdravotním postižením najít práci a zvýšit svoji kvalifikaci. Důraz klademe na aktivní přístup klientů. Jen tak můžou na pracovním trhu uspět. Práce, vzdělávání, integrace. Název jednoho ze šesti programů činnosti Ligy vozíčkářů jednoznačně vyjadřuje jeho aktivity. Cílová skupina je však širší, než napovídá název organizace. Pomáháme lidem se zdravotním postižením (tělesným, mentálním, duševním onemocněním, s civilizačními nemocemi, případně jejich kombinací) z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Někteří potřebují speciální podporu při hledání práce, a to individuální, pravidelnou a dlouhodobou. Tu jim klasické instituce nabídnout nemůžou. Jak konkrétně jim podává pomocnou ruku Liga vozíčkářů? Program Práce, vzdělávání, integrace začal vznikat před šesti lety a hned zkraje se etabloval jako jedna ze stěžejních činností Ligy vozíčkářů. Nejprve vznikla Agentura podporovaného zaměstnávání. V prvním půlroce existence se na ni obrátilo pětapadesát klientů. Ti využili jak individuální konzultace, tak i počítačové kurzy a tranzitní program určený pro studenty posledních ročníků středních škol se zdravotním postižením, kterým Agentura pomáhala překonat životní milník - přechod ze školních lavic na pracoviště. Tyto tři oblasti se ukázaly na startu progra- 9 mu jako dobrý tah. Postupem času se měnily jak aktivity, tak názvy projektů, které se snažily o rozvoj těchto služeb. V roce 2007 Agenturu nahradil komplexnější projekt Centrum sociální rehabilitace a o pár let později se jeho činnost prostřednictvím dalších projektů rozšířila do celého Jihomoravského kraje i za jeho hranice do kraje Vysočina. Jak se ukázalo, pro začlenění lidí se zdravotním postižením do společnosti je podpora zaměstnávání v současnosti jeden z nejdůležitějších úkolů. S bariérami v ulicích a v domech se veřejnost pomalu vyrovnává, stále zbývá překonat překážky na pracovním trhu. Práce, kurzy i zábava Skoro tři stovky klientů využily loni služeb Centra sociální rehabilitace. To se zaměřuje na lidi se zdravotním postižením z Brna a okolí. Nabídlo jim individuální konzultace v oblasti hledání zaměstnání, dalšího vzdělání, bydlení apod., počítačové kurzy různých úrovní a zaměření, workshopy a další semináře, například nácvik pracovních pohovorů. Tento rok se také plně rozjel Klub za rohem, příjemné místo, které pomáhá klientům trávit aktivně volný čas mezi lidmi a rozvíjet dovednosti pro vlastní samostatnost. Klienti si zde trénují paměť a vyjadřovací schopnosti, učí se vařit a hospodařit a orientovat se v běžných životních situacích. Poslední, neméně příjemnou aktivitou jsou tvořivé dílny, ve kterých se klienti věnují různým řemeslům a výtvarným technikám. Brno nám bylo malé K rozvoji pracovního uplatnění lidí se zdravotním postižením přispívají i další projekty Ligy vozíčkářů pod programem Práce, vzdělávání, integrace, a to dokonce za hranicemi města Brna. Naše aktivity se rozšířily před dvěma lety do celého Jihomoravského kraje a do kraje Vysočina. Hlavním impulsem pro vznik projektu Chopím se šance v roce 2009 byl zájem ze strany osob se zdravotním postižením, kterým chyběla služba tohoto typu v dostupné vzdálenosti od místa bydliště. Ukázalo se, jak je dobré naslouchat klientům a jejich přáním. Od začátku jsou počítačové kurzy, konzultace a workshopy kapacitně naplněné. A to ve všech městech, kde se lidé chopili šance, např. v Hustopečích u

10 Brna, Boskovicích, Veselí nad Moravou apod. Všechny kurzy a aktivity jsou v rámci projektu zdarma. Šance bez bariér Takto příznačně se jmenuje projekt, díky němuž vznikly tři stálé pobočky Ligy vozíčkářů. Klienti se s námi mají možnost setkat od prosince roku 2010 v Hodoníně, Blansku a Žďáru nad Sázavou. Na pobočkách jsou odborníci, kteří poradí během individuálních konzultací jak hledat nabídky práce a ucházet se o práci, zajistí zlepšení počítačové gramotnosti v kurzech, pomoc v komunikaci s úřady a s vyplňováním žádostí, podají pomocnou ruku při nástupu do zaměstnání prostřednictvím přímé asistence na pracovišti. Koordinátorka projektu také jedná s místními zaměstnavateli o možnosti vytvoření nových pracovních míst, což zvyšuje šance našich klientů najít odpovídající práci. Projekt Agentura A-P-Z Benjamínek v nabídce programu má za sebou jen půl roku existence, a už slaví úspěchy. Díky němu vznikly další dvě pobočky v Jihlavě a ve Znojmě, našli práci první čtyři klienti a deset klientů úspěšně dokončilo počítačové kurzy. Z poboček pracovníci projektu pomáhají lidem se zdravotním postižením hledat práci, organizují počítačové kurzy, pořádají motivačně-aktivizační workshopy a pomáhají zaměstnavatelům při hledání zaměstnanců. Nabízí stejné služby jako jeho starší sourozenec, projekt Šance bez bariér. Do budoucna chceme nabídku rozšířit a začít s volnočasovými aktivitami na pobočkách, chceme naše služby, které se osvědčily v Brně, co nejkomplexněji přiblížit i mimobrněnským zájemcům. Vždyť právě tito lidé podobné služby potřebují nejvíc. Na venkově a v malých městech mají zdravotně postižení nejméně příležitostí pro společenský nebo kulturní život, nejsou zde příležitosti pro vzdělávání apod. Práce, vzdělávání, integrace v číslech Statistika rozhodně není nuda, v našem případě to je dokonce radostné čtení. Centrum sociální rehabilitace v tomto roce spolupracovalo zhruba s dvěma stovkami klientů. V dalších projektech to byla další stovka. Zatím si letos díky našim službám našlo práci jednadvacet lidí se zdravotním postižením a různé kurzy absolvovalo sto šedesát šest lidí. Pokud bychom sečetli všechny aktivně spolupracující klienty v jednotlivých letech a projektech, má program Práce, integrace, vzdělávání skoro dva tisíce klientů. Stálou a odpovídající práci se za všechny roky podařilo najít víc jak sto padesáti z nich. Tyto projekty jsou financovány z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky. Vedle toho se daří na další aktivity v rámci programu získat občas vstřícné dary sponzorů. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, obraťte se prosím na vedoucí programu Práce, vzdělávání a integrace Evu Chladovou (mobil: tel: , eva.chladova@ligavozic.cz, Aneta Šedá 10

11 První narozeniny tréninkové restaurace Mlsná kavka Tréninková restaurace Mlsná kavka slaví své první narozeniny a to je jistě ten nejlepší čas pro ohlédnutí se za tím, jaké byly její první kroky a kudy a jak půjde dál. Mlsná kavka je společným projektem občanského sdružení Green Doors a podnikatele v oboru gastronomie Filipa Kavky Smiggelse. Naším záměrem je provozovat ekonomicky úspěšný podnik, který nabízí vegetariánský zážitek z místních a sezonních bio surovin, přátelskou a distingovanou obsluhu, vstřícné a nekuřácké prostředí a hlavně zaměstnat lidi s duševním onemocněním. Opírali jsme se přitom o předpoklad, že člověk s psychotickým onemocněním, které má fázový průběh, potřebuje zažít déle trvající zkušenost se zaměstnáním, práci v týmu, mít možnost kariérního růstu v práci a rozvoje komunikačních dovedností týkajících se pracovní oblasti. O.s. Green Doors je dlouholetým provozovatelem tréninkových kaváren a má zkušenosti s rehabilitací mladých lidi s duševním onemocněním. Ukázalo se, že otevření restaurace a naplnění původního záměru vyžaduje ještě něco jiného. Začátky nesly s sebou nejedno hledání a zkoušení nových cest a postupů. Museli jsme skloubit dohromady několik věcí najednou. Zaučit profesionální kuchaře a číšníky v provozu a zároveň i tréninkové zaměstnance. Dále nastavit fungování a provoz restaurace a zajistit její propagaci. To vše najednou nebylo lehké. Podstatným úkolem byl výběr týmu a stanovení pravidel fungování restaurace a sociální služby, která se uskutečňuje formou pravidelnou individuálních schůzek s pracovní konzultantkou pro Mlsnou kavku. V první fázi se na tréninková místa hlásilo 38 zájemců, což podpořilo hypotézu o potřebnosti takovéto služby pro lidi s duševním onemocněním. První zkušební provoz byl zahájen v poledne dne Pozvali jsme zaměstnance Green Doors, aby ochutnali něco z jídelního lístku, abychom vyzkoušeli fungování restaurace v zátěžovém provozu. Kladli jsme si otázky, jakou podporu budou potřebovat profesionální zaměstnanci (vedoucí směn), aby co nejlépe zvládali spolupráci a vedení zaměstnanců, kteří nejsou z oboru a mají specifické potřeby. Ukázalo se, že vedoucí směn potřebují pravidelnou podporu mít prostor konzultovat možnosti řešení obtížných situací, které vznikají na směnách. Provoz se stával pro některé zaměstnance náročný. Bylo třeba začít pracovat také s tím, jak vést tým tréninkových zaměstnanců. Velkým tématem se staly termíny a frekvence porad se všemi zaměstnanci a také nastavení informačních toků mezi týmem stálých zaměstnanců (tj. číšníků a kuchařů) a sociální službou. Mlsná kavka nyní nabízí 14 tréninkových míst pro lidi s duševním onemocněním. Pracovní trénink je možné využívat po dobu dvou let. Čtyři lidé na tréninkových pozicích pracují v restauraci od jeho otevření. 5 lidí odešlo v průběhu roku, a to z důvodu nabídky vyššího výdělku anebo přílišné náročnosti práce. Tým na tréninkových pozicích se tedy v průběhu roku proměňuje, což klade vyšší nároky na kontinuitu příjmu a zaučování nových lidí. Díky vyššímu provozu se zvýšil počet nabízených míst z původních 8 na 14. Ke změnám došlo i v týmu profesionálních zaměstnanců. Za uplynulý rok odešli 2 číšníci. V jednom případě byly důvody odchodu osobní, v druhém pak hrála roli i náročnost práce. Velký důraz, který klademe na poskytování kvalitního servisu pro zákazníky, přináší také velké nároky na celý tým Mlsné kavky. Ukázalo se, že tréninkové pozice jsou z tohoto důvodu poměrně náročné na objem práce a také na rychlost. Na druhou stranu jsou směny upravené podle potřeby týmu na 4 6 hodinové směny. Z prvního roku provozu Mlsné kavky ještě nelze říct, zda tím, že se tréninková místa velmi přibližují místům na otevřeném trhu práce, mohou být v této oblasti tou nejlepší přípravou. Ovšem podpora pracovní konzultantky formou individuálních konzultací lidem na tréninkových pozicích se ukazuje jako přínosná a užitečná. 11

12 Na co jsme přišli v prvním roce života tréninkové restaurace? Provoz restaurace je náročný, je třeba vybírat kvalitní stálé zaměstnance, kteří mají zkušenost s vedením lidí. Je třeba pracovat kontinuálně na udržování stálých zákazníků, obměňováním menu, akcemi, udržovat vysokou kvalitu poskytovaného servisu. Pro poskytování pravidelné podpory zaměstnancům na tréninkových i stálých pozicích je třeba mít dostatek dotací. Je třeba mít dobrého managera programu, který propojuje sociální i ekonomicko-ekologický záměr tohoto projektu. Autor: Irena Buchtová a Martina Zmatlíková 12

13 VZDĚLÁVÁNÍ Na nadcházející období jsou Českou unií pro podporované zaměstnávání naplánovány následující vzdělávací aktivity: 14. listopadu 2011 Seminář v rámci Tematické sítě v rámci projektu Zavádění evropských trendů v oblasti zaměstnávání znevýhodněných osob do české praxe 15. listopadu 2011 Vyjednávání se zaměstnavatelem a jeho motivace II. Přihlašovat se můžete prostřednictvím výše uvedených odkazů (pod nimiž naleznete také podrobnější informace o zmiňovaných kurzech). (Přehled všech vzdělávacích aktivit naleznete také na úvodní stránce webu okno Semináře a školení.) Další připravované akce: 7. prosince 2011 Kolokvium PZ (Podrobné informace budou zveřejněny mimo jiné prostřednictvím zimního vydání Zpravodaje IN a webových stránek ČUPZ.) února 2012 workshop vedený zahraničními lektory realizovaný v rámci projektu OP LZZ Zavádění evropskýchtrendů v oblasti zaměstnávání znevýhodněných osob do české praxe. Lektoři: Edyth Dunlop a Margaret Haddock, Severoirská unie pro podporované zaměstnávání. Ústředním téma workshopu bude Supported Employment Toolkit (evropská metodika PZ). Podrobné informace budou zveřejněnyběhem prosince prostřednictvím zimního vydání Zpravodaje IN a webových stránek ČUPZ. 13

14 Vydává: eská unie pro podporované zam stnávání, o.s. Studentská 541/ Praha 6 Tel.: info@unie-pz.cz Redakce: Eliška Havlíková eliska.havlikova@unie-pz.cz Klára Podivínová klara.podivinova@unie-pz.cz