Řádné a mimořádné opravné prostředky v trestním řízení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Řádné a mimořádné opravné prostředky v trestním řízení"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Řádné a mimořádné opravné prostředky v trestním řízení (opravné řízení a prostředky jako možnost změny rozhodnutí) Bakalářská práce Autor: Petr Tichý Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Miroslav Čapek Praha Duben, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Děčíně dne Petr Tichý

3 Poděkování: Upřímné poděkování JUDr. Miroslavu Čapkovi vedoucímu mé bakalářské práce za odbornou pomoc, věcné připomínky a ochotu, kterou se podílel na její realizaci.

4 Anotace: Cílem mé bakalářské práce je vysvětlit podstatu a účel opravného řízení. Vymezit různé druhy opravných prostředků a definovat jejich rozdílné možnosti využití v trestním řízení. Práce je rozdělena do čtyř celků. Úvodní část patří historii trestního práva, v druhé části je obecně popsáno trestní řízení, na které navazuje v třetí části opravné řízení jako jedna z jeho fází. První tři části pak slouží především jako průvodce základními informacemi pro závěrečnou část, která se již podrobněji věnuje opravným prostředkům. Annotation: The aim of my work is to explain the nature and purpose of the correction procedure. Define the different types of legal remedies and to define the different possibilities of use in criminal proceedings. The work is divided into four units. The introductory part includes the history of criminal law. In the second part is generally described criminal proceedings, which is followed in the third part by correction procedure as one of its phases. The first three sections are being used primarily as a guide to basic information for the final part, which is than mainly focused on the details associated with legal remedies.

5 Prospěch lidu má být nejvyšším zákonem 1 1 Marcus Tullius Cicero(* př. n. l př. n. l.) římský řečník, politik a spisovatel

6 OBSAH: ÚVOD: HISTORIE TRESTNÍHO PRÁVA POČÁTKY TRESTNÍHO PRÁVA V MEZOPOTÁMII ŘÍMSKÉ POKRAČOVÁNÍ STŘEDOVĚKÉ PRÁVO STAVOVSKÁ MONARCHIE VÝVOJ TRESTNÍHO PRÁVA V ČESKOSLOVENSKU TRESTNÍ ŘÍZENÍ PŘEDMĚT, ÚČEL A ÚKOL TRESTNÍHO ŘÍZENÍ ZÁKLADNÍ ZÁSADY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ SUBJEKTY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ Orgány činné v trestním řízení Osoba, proti níž je vedeno trestní řízení Další účastníci STÁDIA TRESTNÍHO ŘÍZENÍ Přípravné řízení Předběžné projednání obžaloby Hlavní líčení Opravné řízení Řízení vykonávací OPRAVNÉ ŘÍZENÍ OBECNĚ O OPRAVNÉM ŘÍZENÍ ZÁSADY OPRAVNÉHO ŘÍZENÍ Revizní princip Princip apelační a kasační Devolutivní a suspenzivní účinek Princip beneficium cohaesionis Zákaz reformace in peius ŘÁDNÉ A MIMOŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY V TRESTNÍM ŘÍZENÍ ÚVOD ŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Odvolání Stížnost Odpor MIMOŘÁDNÉ OPRAVNÉ PROSTŘEDKY Dovolání Stížnost pro porušení zákona Obnova řízení ZÁVĚR: SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY: SEZNAM PŘÍLOH, SCHÉMAT A GRAFŮ... 65

7 Úvod: Každý, kdo má určitou znalost trestního práva procesního a zná problematiku opravných prostředků, by se na úvod této bakalářské práce pravděpodobně zeptal autora na cílovou skupinu čtenářů! Naproti tomu by laik pravděpodobně vynechal úvod, proletěl obsah a vrhl se rovnou do získávání nových znalostí z trestního práva. Na tomto místě je ale potřeba dát profesionálům za pravdu. Bylo by velmi naivní domnívat se, že bakalářská práce svým rozsahem dokáže dopodrobna rozebrat detaily a problematiku tak náročného tématu jakým řádné a mimořádné opravné prostředky jsou. Popravdě řečeno každý z tzv. institutů opravného řízení by byl svojí složitostí a rozsáhlostí spíše předmětem prací rigorózních. V této práci budu tedy při výkladu textu uvažovat způsobem, o kterém se domnívám, že je určen především čtenářům z řad laické veřejnosti se zájmem o trestní právo, příp. studentům právně zaměřených škol, pro něž ale trestní právo není hlavním nebo dokonce státnicovým předmětem. Cílem mé práce není detailně rozebrat ten či onen opravný prostředek, cílem není ani zdlouhavě popisovat a rozebírat celé stádium opravného řízení. Výsledkem této teoreticky zaměřené práce by měl být především systematicky ucelený přehled informací rozdělený do čtyř úzce souvisejících kapitol, s cílem přiblížení podstaty a účelu opravného řízení a možnosti využití řádných a mimořádných opravných prostředků v trestním řízení. Abych vysvětlil základní etapy, které trestní právo resp. právo obecně za svou historii prodělalo, věnoval jsem na úvod této práce několik málo stran historickému vývoji trestního práva. Průběžně zde také uvádím informace o vývoji opravných prostředků. V druhé části, týkající se již současného práva, vysvětluji základní zásady trestního řízení, definuji účastníky a popisuji ve zkratce jednotlivé fáze řízení. Alespoň základní znalost jednotlivých kroků a zásad trestního řízení je nutná k pochopení podstaty opravného řízení. Třetí a také poslední průvodní kapitolou, ve které se dostaneme až k samotným opravným prostředkům, je opravné řízení. V této kapitole vysvětlím pojem a účel opravného řízení a v neposlední řadě popíši zásady, kterými je opravné řízení ovládáno. Poslední a zároveň hlavní sekcí této práce budou již samotné řádné a mimořádné opravné prostředky. Pokusím se je zde vysvětlit, roztřídit, uvést důležité informace a opovědět na otázky typu: proti jakému rozhodnutí směřují, jaké osoby jsou oprávněny je využívat, ke komu a v jaké formě musejí být podávány.

8 1. Historie trestního práva Právo, bez ohledu na jeho rozdělení do sub-kategorií, např. práva trestního, rodinného, obchodní apod., a které je dnes zpravidla definované jako soubor právních norem upravujících přípustnost chování jeho subjektů, prošlo velmi dlouhým historickým vývojem. Tento postupný a zdlouhavý proces, ovlivňující všechny generace lidstva, nebyl dodnes ukončen a pravděpodobně ukončen nikdy ani nebude. Na základě racionálního myšlení bychom mohli tuto teorii opřít o fakt, že právo se bude vyvíjet do té doby, dokud lidé budou vymýšlet nové formy jeho zneužití Počátky trestního práva v Mezopotámii Pokud bychom se snažili chronologicky popsat historický vývoj trestního práva a pokusili se najít určité spojitosti, které vedly ke vznikům prvních právních kodexů, resp. ke vzniku prvních pramenů práva, museli bychom zavítat až do období starověku, ještě přesněji do doby kolem roku 1800 př. n. l. V této době se šestým panovníkem Starobabylonské říše stává král Chammurapi, s jehož jménem jsou především spojována slova,,velký válečník, státník a organizátor, který za své vlády např. re-organizoval státní správu, vytvořil kraje jako samosprávní celky a do vedení těchto krajů postavil kvalifikované úředníky - místodržící. Bez ohledu na jeho úspěchy, ať už se jednalo o válečné tažení a s ním spojené podmanění téměř celé Mezopotámie nebo o státnickou činnost která vedla ke vzniku určité formy státní byrokracie, Chammurapiho jméno je pro náš význam z pohledu historie práva hlavně spojeno se zákonodárstvím a se vznikem Chammurapiho zákoníku. Většina z nás pravděpodobně zná a již někdy použila staré lidové přísloví Oko za oko, zub za zub. Mnozí z nás tento výrok asociují s okamžikem, kdy chceme vyjádřit určité právo na odvetu. Každý si však již neuvědomuje, že právě na principu tohoto přísloví vznikl onen Chammurapiho zákonik. Jedná se o jeden z nejstarších dochovaných zákoníků, za starší už jsou dnes považovány pouze zápisy o zákonech sumerského krále Urnammy z města Uru a další dva kodexy z Mezopotámie, který čítá systematicky uspořádaný soubor 282 článků vytesaných do kamene a vycházejících zejména ze zvykového práva. Chammurapi v něm rozděluje obyvatelstvo na tři skupiny: privilegované, neprivilegované a nesvobodné obyvatelstvo. 8

9 Řeší otázky interakce vzájemných vztahů a záležitosti týkající se např. rodiny, osobního vlastnictví, majetku, cen, mezd, násilných zločinů a postavení společenských vrstev. Zákoník má spíše formu určitého předpisu chování s přesně vymezenými trestnými činy, vedle kterých jsou definovány tresty, které po nich následují. Pro ilustraci uvádím tři příklady z Chamurapiho zákoníku: - Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen. - Jestliže otrok jiné osoby udeřil příslušníka třídy plnoprávných občanů ve tvář, uříznou mu ucho. - Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních prostředků. 2 Tato forma měla usnadnit práci soudcům a při udělování trestu znemožnit odchýlení od zákoníku, což jinak řečeno znamená, že obviněný resp. potencionální pachatel ví, jaký trest ho čeká v případě uznání viny. V případech, kdy došlo k důkaznímu selhání a všechny další prostředky byly vyčerpány, existovala možnost využití ordálu, tzv. božího soudu. Ordály, které měly za úkol rozhodovat o vině či nevině, byly jinými slovy zkoušky, které obviněný musel podstoupit a kde jako svědek činu měl o vině rozhodnout bůh, případně voda, země, nebo oheň. Příkladem takového ordálu je ordál vodou, spočívající v tom, že obviněný byl vhozen do vody v zavázaném pytli a pokud se mu podařilo přežít, byl nevinen. Nutno podotknout, že takové iracionální prokazování viny bylo běžnou záležitostí až do pozdního středověku, kde ho později začalo nahrazovat vynucování viny pomocí mučení Římské pokračování Vývoj Římského právního systému byl velmi dlouhým procesem, jehož počátky se datují do 8. stol. před n.l., a vycházejí ze základů nepsaného zvykového práva. Římské právo se později měnilo a přizpůsobovalo v závislosti na aktuální politické a společenské situaci, která v té dané době nastala. Například existují domněnky, že 2 Ukázky z Chammurapiho zákoníku, dostupné z 9

10 zvykové právo v době královské bylo vydáváno králem ve formě nepsaných královských zákonů leges regiae a bylo vykládáno kněžími. V této době je král, v jehož rukách je pravomoc trestat, považován za jediného a nejvyššího představitele lidí směrem k bohům. K velkým změnám v tvorbě zákonů dochází kolem roku 510 př. n. l., toto období je spojené s koncem římského království a počátkem republiky. Od počátku tohoto období vzniká určitý systém volených úředníků, mezi kterými platí pravidlo společné dohody tzv. princip kolegiality ius intercessionis s možností práva veta u každého z nich. Za první psanou formu římského práva se považuje Zákon dvanácti desek Lex duodecim tabularum z roku 449 př. n. l., který byl výsledkem nutnosti uspokojit potřeby informovanosti občanů. Obsah tohoto zákona tvořilo především právo soukromé a právo trestní, a to jak hmotné, tak i procesní s důrazem na rovnost občanů, dědictví po mužské linii a nedotknutelnost majetku. V roce 367 př. n. l. dochází k založení magistrátu městských praetorů, kteří se postupně stávají nejvyššími představiteli soudní moci. Praetor nebyl soudcem, jeho funkce spočívala v garanci správného průběhu procesního řízení. Každý praetor mohl, tedy pokud to považoval za nutné, zásadně ovlivnit první fázi soudního řízení ius in iure tím, že doplnil novou nebo opravil existující právní normu. V průběhu 2. století př. n. l. došlo k založení stálých soudních dvorů quaestiones perpetuae, kde praetoři zaujali funkce předsedů. Po zvolení do funkce, jehož funkčním obdobím byl jeden rok, vydávali prohlášení edikty se stručným popisem o užívání úřadu. Tyto edikty se později stali základem pro vznik souboru nových norem práva prétorského ius praetorium. S postupným vývojem společnosti docházelo ke vzniku dalších praetorských úřadů, jako např. praetor peregrinus tj. úřad praetora cizineckého. Posledním důležitým milníkem před zánikem římské republiky je rok 286 před n.l., kdy byl sepsán zákon lex Aquilia, jenž se stal základem práva odpovědnosti za škodu. Zánikem republiky prakticky dochází k císařské samovládě a tím i k úpadku rozvoje práva. Jediným zdrojem práva se stávají leges generales, tj. císařská nařízení, která nejenom že vznikají v obrovském a nepřehledném množství, ale navíc mají povětšinou nízkou právní kvalitu. Absence souhrnného právního předpisu se tak stala odrazem pro vznik kodexu nazvaného Codex Theodosianus. Tento kodex, obsahující císařská nařízení od dob císaře Konstantina I, se stal na dlouhou dobu zdrojem znalostí o římském právu pro celou západní Evropu. V roce 534 n. l. byl vydán Codex Iustinianus, který se později stal součástí souboru 10

11 občanského práva, známého pod názvem Corpus iuris civilis, též znám jako CIC. Platnost tohoto souboru občanského práva trvala několik století, než si postupné společenské změny vyžádaly jeho úpravu. Na závěr úvodní části historického vývoje trestního práva bych rád věnoval několik slov opravných prostředkům. Ať už se jednalo o určitou formu primitivního řízení za dob krále Chammurapiho nebo sofistikovanější formu civilního, resp. trestního řízení za dob Římské říše, proti rozsudkům nebylo možné podat odvolání. Určitou výjimkou a jedinou možností udělení milosti nebo odpuštění byla apelace směřovaná přímo k císaři Středověké právo Vymezení období středověku není zrovna jednoduché a je v mnoha případech předmětem diskuzí. Všeobecně se za počátek středověku považuje pád Západořímské říše v roce 476 n. l., na opačném pólu je konec středověku a s tím spojený rok 1492 n. l., symbolizující objevení Ameriky. Jak jsme si již uvedli v předchozí kapitole, římské právo silně působilo na vývoj práv v dalších evropských zemích a bez větších změn bylo platné po celou dobu raného středověku, tedy asi do 11. století. S postupným rozvojem feudálních státu se právo, v té době závislé na obyčejích společnosti, transformuje výhradně v zájem státu a šlechty. Při aplikaci práva tedy dochází k hodnocení osoby pachatele, ale i oběti na základě společenského postavení. Nejstarším českým souborem právních předpisů je Břetislavova dekreta z roku 1039 n. l., kterou nad hrobem svatého Vojtěcha vyhlásil český kníže Břetislav I. Obsahovala prvky rodinného a trestního práva a jejím úkolem bylo především vymýtit pohanské zvyky, které se velmi často mísily s křesťanskou vírou. Tresty za porušování těchto předpisů byly velmi přísné a v případech, kdy nebylo dostatečné množství důkazů, se rozhodovalo pomocí božích soudů nebo-li ordálů. Změna rozsudku na základě opravných prostředků není dekretou upravena a je do jisté míry záležitostí iniciativy jedince v podobě žádosti o milost, o které následně rozhoduje kníže. Jednalo se spíše o určitou formu mimořádného opravného prostředku, o němž bylo rozhodováno především s ohledem na tehdejší politickou situaci. 11

12 1.4. Stavovská monarchie V době Stavovské monarchie dochází k zásadnímu rozvoji trestního práva. Po převzetí několika starších trestněprávních norem dochází také ke vzniku celé řady nových norem, které chrání především zájmy feudálního státu, církve a náboženství. Přes velkou snahu a neúspěšný pokus husitského hnutí nastolit rovnost všech pachatelů, platí i nadále odlišné postavení pachatelů dle společenského postavení. V této době chybí českému feudálnímu právu souhrnný seznam trestů, jedinou výjimkou je snad kodifikace městského práva Koldínův zákoník, který upravoval život obyvatel města, jeho správu a justici. Absence taxativně vyjmenovaných trestů vedla zejména k bezodkladnému uplatňování trestů smrti nebo dalších tělesných příp. zmrzačujících trestů. Dalším z iracionálních prostředků trestního resp. důkazního řízení, které se začíná prosazovat v 16. století je tortura. Tortura označovaná též jako mučení, byla běžnou součástí vyšetřování a znamenala podstoupení vyslýchaného právu útrpnému. K přiznání vyslýchaných se používalo několik metod mučení, k těm nejznámějším patřila palečnice, španělská bota a skřipec. Za velmi důležitý milník v historii českého státu, a to nejen z pohledu trestního práva, je považována bitva na Bílé hoře. Po prohrané bitvě došlo k zániku Stavovského povstání a k obnovení zřízení zemského, které obsahovalo ustanovení trestního práva a s ním spojené předpisy soudního a deskového řádu. Významným obdobím z pohledu právní historie je 18. století, v této době vzniká několik zákoníku ovlivněných osvícenskou filozofií. Prvním z řady byl trestní zákoník Josefa I 3. z roku 1707, který měl pouze podpůrnou povahu a byl nahrazen tereziánským zákoníkem Constitutio Criminalis Thereziana. Zde přetrvával stále názor, že nejtěžším deliktem je delikt proti bohu a teprve pak delikt zaměřený proti osobám. Ve všeobecném zákoníku o zločinech a trestech Josefa II. 4 z roku 1787 se objevují moderní reformy postavené na zásadách žádný zločin bez zákona nullum crimen sine lege a žádný trest bez zákona nulla poena sine lege což představuje jeden z pilířů právního systému. 5 Trest smrti je zde již 3 Josef I (* ), římský císař, český a uherský král 4 Josef II ( * ), císař Svaté říše římské, král uherský a král český a arcivévoda rakouský 5 12

13 zcela výjimečný a dochází k uplatňování tzv. přiměřených trestů. Objevují se možnosti vyjádřit nespokojenost s výrokem soudu a uplatnit tzv. opravné prostředky. Možnost uplatnění opravných prostředků však vyžadovalo zavedení nejprve dvojinstančního, později trojinstančního systému. V polovině 18. století dochází ke zřízení již druhého apelačního soudu s odvolací pravomocí umístěného v Brně, na tento soud navazují vrchní soudy a nejvyšší soudní úřad s pravomocí rušit výroky nižších soudů. Zákoníkem o zločinech a těžkých přestupcích z roku 1803 byl definován například rozdíl mezi pojmem žalář, těžký žalář a nejtěžší žalář a podrobněji vyspecifikován výkon trestu. K novelizaci tohoto zákona došlo 27. května 1852 trestním zákonem o zločinech, přečinech a přestupcích, který, jak již z názvu vyplývá, rozlišoval především mezi zločiny, přečiny a přestupky. Současně byla velká pozornost věnována právě opravným prostředkům, které je rozlišovala na řádné (odvolání a zmateční stížnost) a mimořádné (obnova řízení a zmateční stížnost pro zachování zákona). Glaserův trestní řád z roku 1873, vycházel, co se opravných prostředků týká, ze zákona z roku Úpravu výše uvedených opravných prostředků v podstatě zachoval a rozšířil o stížnost proti rozsudku o náhradě nákladů trestního řízení Vývoj trestního práva v Československu Po vzniku samostatného Československa 28. října 1918 bylo převzato novelizované znění rakouského trestního zákona z roku Napříč snahám ministerstva spravedlnosti o modernizaci tohoto právního řádu zůstal tento zákon až na určité novely platný do roku Nástup komunistů k moci odstartoval řadu změn. Nejprve byl vydán zákon č. 88/1948 Sb., jímž se měnily trestní zákony a řády, o dva roky později byl přijat nový trestní zákon č.86/1950 Sb., který byl doplněn a změněn zákonem č. 63/1956 Sb. Trestní řád z roku 1950, mimo jiné zavedl jednotný opravný prostředek v podobě odvolání. Odvoláním bylo možné vytýkat nesprávnost všech rozsudků první stolice. Tyto ideologicky zkreslené zákony zpravidla sloužily k potlačování politických myšlenek opozice a byly výsledkem politické situace tehdejší doby. Dalším zákonem, vydaným Národním shromážděním, byl trestní zákon č. 140/1961 Sb. a zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád). Tyto zákony dále prosazovaly 13

14 především zájmy socialistické společnosti. K největším novelizacím zákona č. 140/1961 Sb. došlo až po pádu komunistického režimu v roce Za připomenutí stojí výsledek usnesení Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, kterým byla novela zákona ze dne 2. května 1990, a pomocí které se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb. 6 Zatím poslední významnou změnou, která je výsledkem dlouholetých příprav, je nahrazení trestního zákona č. 140/1961 Sb. zákonem č. 40/2009 Sb. Tato rekodifikace trestního zákona vychází především z vnitrostátních potřeb a dále čerpá ze zkušeností získaných v zahraničí. Řeší řadu důležitých otázek spojených s trestním řízením, mezi které patří např. výrazné posílení práv poškozených v trestním řízení. 6 zák. č. 175/1990 Sb. 14

15 2. Trestní řízení Trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení, popř. i jiných osob zúčastněných na trestním řízení, jehož cílem je zjistit, zda se trestný čin stal, zjistit jeho pachatele a uložit mu trest nebo ochranné opatření. 7 Základní právní normou trestního řízení je zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. Tato právní norma, (dále jen trestní řád příp. TrŘ. ), definuje trestní řízení v 12 odst. 10, jako proces, který se řídí dle tohoto zákona. 8 Vedle trestního řádu ještě existují další právní normy a ustanovení upravující trestní řízení; těmi jsou např. Ústava České Republiky a Listina základních práv a svobod 9. K významným pramenům patří také mezinárodní smlouvy, zejména pak evropská úmluva o ochraně lidských práv a svobod European Convention on Human Rights, která pochází z roku Předmět, účel a úkol trestního řízení Předmětem trestního řízení je zjištění skutku, rozhodnutí o něm a výkon tohoto rozhodnutí. Účel je pak reflexí samotného předmětu trestního řízení, jedná se v podstatě o zjištění skutku, který nastal, a to pouze za pomoci zákonem stanoveného postupu. Dále je nutné určení pachatele a objasnění skutku, jenž byl zjištěn, potrestání pachatele a s ním spojené zajištění výkonu uloženého trestu, popř. rozhodnutí o ochranných opatřeních a v neposlední řadě rozhodnutí o nároku poškozeného na náhradu škody, která mu byla způsobena trestným činem pachatele. K základním úkolům trestního řízení patří: - uplatnění účelu práva hmotného - působení k upevňování zákonnosti - předcházení a zamezování trestné činnosti - výchovné působení na občany 7 Nett, A., Drašík A., Zezulová J., Fryšták M. Trestní právo procesní-multimediální učební text č vydání. Brno: Masarykova universita, str. 8 8 Zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon 9 Zákon č. 1/1993 Sb. Ústavní zákon a Zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod 15

16 2.2. Základní zásady trestního řízení Základní zásady představují rozhodující postuláty tj. požadavky, jimž toto významné postavení vyplývá ze zákona a tvoří základ, na němž je vybudováno trestní řízení. 10 Tyto zásady jsou uplatňovány v průběhu celého řízení a trestní řád je výslovně upravuje v 2. S ohledem na skutečnost, že některé zásady trestního řízení jsou natolik důležité, byly tyto zakotveny v tzv. normách vyšší právní síly tedy v Ústavě, čl a v Listině základních práv a svobod v čl. 8, čl. 37, čl. 38, čl. 40). 12 Do hierarchie těchto právních norem, obsahujících základní zásady, bychom pak ještě mohli zařadit některé mezinárodní smlouvy, k nimž se ČR zavázala. Z předchozího textu vyplývá, že zásady obsažené v normách vyšší právní moci jsou závazné pro trestní řád. Níže uvádím přehled jednotlivých základních zásad trestního řízení tak jak jsou taxativně vyjmenované v zákoně č.141/1961 Sb. 13, s krátkým a velmi zjednodušeným popisem. Zásada stíhání jen za zákonných důvodů - 2 odst. 1 TrŘ. Nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon. Tato zásada vylučuje možnost stíhání občanů, aniž by nejprve došlo k prověření skutečností, případně jiných podnětů nasvědčujících, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu, na jehož základě by stíhání mohlo začít. Zásada presumpce neviny - 2 odst. 2 TrŘ. Dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Presumpce neviny je jedna ze zásad, která je krom TrŘ. také zakotvena přímo v Listině základních práv a svobod čl. 40 odst a poukazuje na to, že s obviněným se musí jednat jako 10 Nett, A. a kol. Trestní právo procesní. 2 vydání. Brno: Masarykova universita, str Zákon č. 1/1993 Sb. Ústavní zákon. Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva 12 Zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod. osobní svoboda, práva v soudním řízení, zákonný soudce, pravidla trestního stíhání 13 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 14 Zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod. každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena 16

17 s nevinnou osobou, a to až do doby, dokud soud nevydá odsuzující pravomocné rozhodnutí. Z této zásady vyplývá, že obviněný nemá povinnost dokazovat svojí nevinu a že v případě pochybností o jeho vině je nezbytné rozhodnout v jeho prospěch in dubio pro reo v pochybnostech ve prospěch obviněného. Zásada legality - 2 odst. 3 TrŘ. Státní zástupce je povinen stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví, pokud zákon nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak Z této zásady plyne povinnost státnímu zástupci stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví. Výjimky jsou přípustné pouze na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy zavazující naší zemi. Zpravidla se jedná o situace, kdy okolnosti které nastaly, neumožňují stíhat osobu pro trestný čin, např. 163a odst. 1a TrŘ. 15, nebo v případech, kdy dojde např. k dočasnému nebo podmíněnému zastavení trestního stíhání (viz 159b TrŘ.). Zásada oficiality - 2 odst. 4 TrŘ. Jestliže tento zákon nestanoví něco jiného, postupují orgány v trestním řízení z úřední povinnosti. Tato zásada znamená, že orgány činné v trestním řízení, např. policie, jedná ex offo tedy z vlastní iniciativy, tj. bez vyčkávání aktivity stran. Zásada rychlosti - 2 odst. 4 TrŘ. Trestní věci musí projednávat orgány činné v trestním řízení co nejrychleji a s plným šetřením práv a svobod. Stanovení požadavku na co nejrychlejší projednávání trestních záležitostí. Zásada nepřípustnosti petic - 2 odst. 4 TrŘ. K obsahu petic zasahujících do plnění těchto povinností orgány činné v trestním řízení nepřihlížejí Tato zásada souvisí s čl. 18 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. 16 Zásada vyhledávací - 2 odst. 5 TrŘ. Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi 15 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) byla takovým činem způsobena smrt 16 Zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod. Petice nesmí zasahovat do nezávislosti soudu 17

18 uvedenými v tomto zákoně. Význam zde spočívá v tom, že zákon zavazuje orgány činné v trestním řízení zjišťovat skutečnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného z úřední povinnosti. 17 Zásada volného hodnocení důkazů - 2 odst. 6 TrŘ. Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případů jednotlivě i v jejich souhrnu Tato zásada v podstatě potvrzuje fakt, že přestože pro vyhodnocování důležitosti daných důkazů nejsou zákonem stanovená pravidla, je potřeba při hodnocení důkazů vycházet z logické, rozumové a zkušenostní složky. Zásada spolupráce se zájmovými sdruţeními občanů - 2 odst. 7 TrŘ. Všechny orgány činné v trestním řízení spolupracují se zájmovými sdruženími občanů a využívají jejich výchovného působení Hlavním smyslem je zapojit veřejnost do boje s kriminalitou na základě spolupráce s orgány činnými v trestním řízení a tím předcházet, případně zamezovat trestné činnosti. Zásada obţalovací - 2 odst. 8 TrŘ. Trestní stíhání před soudy je možné jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce Tato zásada znemožňuje soudu jednat ve věci, dokud neobdrží podnět, resp. obžalobu od státního zástupce. Zásada veřejnosti - 2 odst. 10 TrŘ. Trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se občané mohli projednávání zúčastnit a jednání sledovat Je zakotvena též v 38 odst. 2 Listiny. 18 Slouží především jako kontrolní prostředek veřejnosti a je zárukou pro účastníky trestního řízení o správném rozhodování. Výjimky, kdy může být veřejnost vyloučena, jsou stanoveny zákonem. 17 Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava:KEY Publishing, str Zákon č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod. Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům 18

19 Zásada ústnosti - 2 odst. 11 TrŘ. Jednání před soudy je ústní Rozhodování soudu je založeno na ústním přednesu zúčastněných stran, řízení (včetně vynesení rozsudku) se koná ústně. Zásada bezprostřednosti - 2 odst. 12 TrŘ. Při rozhodování v hlavním líčení, jakož i ve veřejném i neveřejném zasedání, smí soud přihlédnout jen k těm důkazům, které byly při tomto jednání provedeny Zásada zajišťuje rozhodování soudů na základě důkazů, které byly před ním provedeny. Z logiky této zásady tedy vyplývá, že rozhodovat může pouze soudce, který byl účasten soudního jednání od začátku až do konce (viz přítomnost při hlavním líčení 202 TrŘ.). V případech, kdy dojde k odročení soudního jednání, sdělí při jeho pokračování předseda senátu podstatný obsah dosavadního jednání 19. Zásada zajištění práva na obhajobu - 2 odst. 13 TrŘ. Ten, proti němuž se trestní řízení vede, musí být v každém řízení poučen o právech umožňujících mu plné uplatnění obhajoby a o tom, že si též může zvolit obhájce Účelem je zajistit právní ochranu osobám, vůči kterým je trestní řízení vedeno. Zásada zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností - 2 odst. 5 TrŘ. Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí Tato zásada potvrzuje povinnost přezkoumat okolnosti daného případu i v momentě, kdy dojde k přiznání obviněného. Zároveň povoluje upustit od přezkoumávání okolností, které jsou méně významné pro rozhodnutí. 19 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 219 odst. 3 19

20 2.3. Subjekty trestního řízení Subjekty trestního řízení jsou osoby, které mají vliv na průběh trestního řízení a tento vliv také vykonávají. 20 Mezi subjekty trestního řízení patří: a) orgány činné v trestním řízení b) osoba, proti níž je vedeno trestní řízení c) další osoby Orgány činné v trestním řízení Dle 12 odst. 1 TrŘ. se orgány činnými v trestním řízení rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán. Soudy slouží především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. 21 Z Ústavy ČR čl. 81 dále vyplývá, že výkon soudní moc náleží do rukou výhradně nezávislých soudů. Soustava těchto soudů je v České republice hierarchicky uspořádaná do čtyř stupňů. Prvním stupněm jsou soudy okresní (v Praze je to obvodní soud a v Brně městský soud). Druhým stupněm jsou soudy krajské (v Praze rozhoduje v druhém stupni městský soud). V třetím stupni rozhodují Vrchní soudy se sídly v Praze a Olomouci a nejvyšším stupněm soudní soustavy je Nejvyšší soud se sídlem v Brně. Státním zastupitelstvím je myšlen státní úřad, jenž se významně podílí na výkonu spravedlnosti. Provádí dohled nad přípravným řízením, podává obžalobu v trestním řízení a má další úkoly. Dle čl. 80 Ústavy ČR, státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon. 22 Soustava státních zastupitelství je obdobná jako u soudů. Základ tvoří okresní zastupitelství (v Praze je to obvodní zastupitelství a v Brně městské státní zastupitelství), dále je to krajské zastupitelství (v Praze je to městské státní zastupitelství), vrchní státní 20 Vantuch, P. Trestní právo. 1 vydání. Brno: Rašínova vysoká škola, str Zákon č. 1/1993 Sb. Ústavní zákon čl Zákon č. 1/1993 Sb. Ústavní zákon čl.80 odst. 1 20

21 zastupitelství se sídlem v Praze a Olomouci a soustavu uzavírá Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Policejními orgány dle 12 odst. 2 TrŘ. jsou útvary Policie České republiky. V řízení o trestných činech policistů a zaměstnanců, zařazených v Policii České republiky, má postavení policejního orgánu Inspekce Policie České republiky. Stejné postavení mají v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil pověřené orgány Vojenské policie, v řízení o trestných činech příslušníků Vězeňské služby České republiky pověřené orgány této služby, v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby, pověřené orgány Bezpečnostní informační služby v řízení o trestných činech příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace a v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského zpravodajství pověřené orgány Vojenského zpravodajství. 23 K hlavním úkolům policie jako orgánů činných v trestním řízení patří prověřování trestních oznámení, zahajování trestního řízení, zahajování trestního stíhání a vyšetřování trestných činů Osoba, proti níţ je vedeno trestní řízení V závislosti na stádiu trestního řízení se za osobu, proti níž je vedeno trestní řízení, považuje podezřelý, obviněný, obžalovaný a odsouzený. Podezřelým je osoba, u níž je dán některý z důvodů vazby. V naléhavých případech může být tato osoba zadržena, ačkoliv proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání. V případech, že dojde k odpadnutí důvodu, pro které byla osoba zadržena, musí být bezodkladně propuštěna na svobodu. Zadržovat osobu lze maximálně 48 hodin, v této době musí být zadržený obviněn a předán soudu nebo propuštěn na svobodu. Podmínky pro zadržení osoby podezřelé upravuje Trestní řád v 76. Obviněným je osoba, která je podezřelá ze spáchání trestného činu a proti níž bylo zahájeno trestní stíhání 32 TrŘ. 23 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 12 odst. 2 21

22 V okamžiku kdy dojde k nařízení hlavního líčení, je obviněný označován za obžalovaného 12 odst. 8 TrŘ.. Odsouzeným je ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci 12 odst. 9 TrŘ Další účastníci Dalšími účastníky trestního řízení jsou obhájce a jiné osoby s obhajovacími právy, poškozený, zákonný zástupce obviněného, osoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy - příbuzní, sourozenci, druh nebo družka obžalovaného a další zúčastněné osoby. Domnívám se, že pro naše účely postačí takto stručný popis účastníků v trestním řízení bez nutnosti detailnějšího popisu Stádia trestního řízení Jak jsme si již v úvodu této kapitoly řekli, trestní řízení je zákonem upravený postup orgánů činných v trestním řízení. Tento systematický postup probíhá v několika fázích. Trestní řád rozeznává 5 základních etap trestního řízení: přípravné řízení, předběžné projednání obžaloby, hlavní líčení, opravné resp. odvolací řízení a řízení vykonávací. Zjednodušený princip jednotlivých pochodů trestního řízení jsem se pokusil zobrazit v grafickém schématu č. 1. na straně Přípravné řízení Přípravné řízení je tzv. předsoudním stádiem trestního procesu 24. Začíná zahájením trestního stíhání, a to buď sdělením obvinění 160 odst. 1 TrŘ., nebo sepsáním záznamu o zahájení úkonu trestního řízení 158 odst. 3 TrŘ. Hlavním úkolem přípravného řízení je zajistit dostatečné množství podkladů, na jehož základě bude rozhodnuto, zda má být upuštěno od trestního stíhání, nebo naopak zda má být podána 24 Vantuch, P. Trestní právo. 1 vydání. Brno: Rašínova vysoká škola, str

23 obžaloba. K zajištění potřebných důkazů slouží vyšetřování, jehož součástí je řádné vyhodnocení všech nashromážděných důkazů. Vyhodnocení důkazů pak končí rozhodnutím státního zástupce následovně: rozhodnutí o postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání nebo jeho přerušení, podmíněné zastavení trestního stíhání, schválení o narovnání anebo podáním obžaloby. Rád bych ještě podotknul, že existuje také zkrácená forma přípravného řízení tzv. zkrácené přípravné řízení jehož hlavním cílem je postavit obviněného v co nejkratším čase před soud a rozhodnout ve věci. Zpravidla se jedná o případy, kdy byl podezřelý buď přímo přistižen při činu, nebo bezprostředně po něm Předběţné projednání obţaloby Druhým stádiem trestního řízení je předběžné projednání obžaloby. Tato fáze trestního řízení může nastat pouze v případě, že předchozí přípravné stádium skončilo podáním obžaloby. Dalším důležitým bodem je fakt, že obžaloba u soudu podaná je přezkoumána předsedou senátu a ten podle jejího obsahu a podle obsahu spisu posoudí, zda je nutno předběžné projednání obžaloby v zasedání senátu nebo zda o ní může být nařízeno hlavní líčení. 25 Z tohoto vyplývá, že hlavním účelem předběžného projednání obžaloby je prověřit, zda nedošlo v přípravném řízení k porušení zákonných postupů a zda na základě výsledků vyšetřování existují dostatečné důvody pro postavení obviněného před soud. Možnosti rozhodnutí, ke kterým soud po předběžném projednání obžaloby může dospět, jsou znázorněny na schématu č. 1. a upravuje je 188 odst TrŘ Hlavní líčení Je veřejným a nejdůležitějším stádiem trestního řízení, ve kterém nezávislý soud projednává obžalobu podanou státním zástupcem. Jsou zde obsaženy všechny zásady trestního řízení (podkapitola 2.2.). Účelem hlavního líčení je rozhodnout o vině a trestu obžalovaného, případně o náhradě škody nebo ochranném opatření. Co se obsahu hlavního líčení týče, tak to je určeno obžalobou, která byla podaná státním zástupcem u soudu. Stádium hlavního líčení zpravidla končí poté, co na základě provedeného dokazování a skutečností probraných v hlavním líčení soud vyhlásí rozsudek. Soud 25 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 185 odst. 1 23

24 může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu. 26 Různé scénáře ukončení hlavního líčení opět znázorňuje schéma č Opravné řízení Opravné resp. odvolací řízení je jedním z důležitých institutů, jehož hlavní význam spočívá v maximalizování záruk na spravedlivé rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Opravné řízení je předmětem kapitoly 3., ve které se budu podrobněji tímto tématem zabývat Řízení vykonávací Je finálním stádiem trestního řízení. Jeho účelem je realizovat obsah učiněného rozhodnutí, které vydaly orgány činné v trestním řízení. Jinými slovy dochází k výkonu rozhodnutí, tedy např. k výkonu trestu odnětí svobody viz 320 TrŘ. nebo k výkonu peněžitého trestu viz 341. Výkon rozhodnutí v sobě zahrnuje prvek státního donucení. 27 Zajištění výkonu rozhodnutí nebo výkon jako takový má na starosti ten orgán, který rozhodnutí učinil a vydal. V praxi to znamená, že v řízení před soudem rozhodnutí vykonává předseda senátu, rozhodnutí o výkonu trestu a o ochranném opatření připadá soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, rozhodnutí o podmíněném propuštění patří do kompetence okresního soudu, v jehož obvodu je trest vykonáván. 26 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 220 odst Vantuch, P. Trestní právo. 1 vydání. Brno: Rašínova vysoká škola, str

25 Schéma č. 1 Stádia trestního řízeni postoupení věci jinému orgánu ( 171 odst.1 TrŘ.) zastavení trestního stíhání ( 172 odst.1 TrŘ.) přerušení trestního stíhání ( 173 odst.1 písm a) - d) TrŘ.) podmíněné zastavení trestního stíhání ( 307 odst.1 TrŘ.) v řízení o přečinu schválení narovnání ( 309 odst.1trř.) věc patří do příslušnosti jiného soudu vrátí věc státnímu zástupci k došetření Přípravné řízení státní zástupce vyšetřování policejních orgánů (zajišťování, shromažďování a vyhodnocování důkazu) předseda senátu přezkoumá obžalobu podání obžaloby 176TrŘ. Předběţné projednání obţaloby Hlavní líčení rozhodnutí v hlavním líčení rozsudek odsuzující rozsudek zprošťující rozsudek vzdání se odvolání nebo uplynutí lhůty k podání odvolání vzdání se odvolání nebo uplynutí lhůty k podání odvolání odvolání Opravné řízení odvolací soud Vykonávací řízení zamítne odvolání ( 253 odst.1 TrŘ.) odmítne odvolání ( 253 odst.3 TrŘ.) přerušení trestního stíhání ( 173 odst.1 písm a) - d) TrŘ.) vrátí věc státnímu zástupci k došetření zruší napadený rozsudek nebo jeho část vráti věc soudu I. Stupně k novému projednání rozhodne ve věci sám zproštění viny 25

26 3. Opravné řízení 3.1. Obecně o opravném řízení Tak jak jsem již naznačil v předchozí kapitole, opravné řízení je jeden z důležitých institutů, jenž je součástí trestního řízení. Je důležité si však uvědomit, že se ale nejedná o obligatorní povinné stadium trestního řízení. Opravné řízení se stává závaznou součástí trestního řízení až v okamžiku, kdy oprávněná osoba podat podnět k opravnému řízení tohoto práva využije. Hlavní význam opravného nebo také odvolacího řízení spočívá v maximalizování záruk zákonnosti a spravedlivosti rozhodnutí, které vydávají orgány činné v trestním řízení. Jinak řečeno jde o zamezení chyb a omylů, které by jakkoli mohly přispět k nesprávnému resp. nezákonnému rozhodnutí soudu. Bezprostředním účelem opravného řízení je napravit konkrétní vadné rozhodnutí v trestním řízení. Širším účelem je prověřování rozhodování orgánů I. stupně a obecným účelem je fakt, že opravné řízení představuje jeden z nástrojů dodržování základních principů trestního řízení. 28 Přezkum napadeného rozhodnutí orgánů I. stupně je v opravném řízení vždy úkolem vyšší instance, tedy orgánu vyššího a de facto i kvalifikovanějšího stupně. Jako formu nesouhlasu s uskutečněným rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení lze podat jeden z opravných prostředků, a to na základě vady skutkové, vady právní nebo vady procesního postupu. Vady skutkové error in facto jsou takové vady, kdy soud nebo jiný orgán činný v trestním řízení nesprávně či nedostatečně zjistil skutkový stav věci. Vady právní error in iure jsou takové vady, kdy orgány činné v trestním řízení sice správně zjistily skutkový stav věci, avšak nepoužily správnou právní kvalifikaci, kterou vyžaduje zákon. Vady procesního postupu error in procedendo jsou takové vady, které nastanou, když orgán činný v trestním řízení porušil procesní postup trestního řízení ve vztahu k trestnímu řádu. 28 Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava: KEY Publishing, str

27 V rozhodnutí orgánu I. stupně může dojít ke kombinaci výše uvedených vad. Rozhodujícím faktorem pro další postup v opravném řízení je skutečnost, zda se jedná o vady tzv. podstatné nebo nepodstatné. Zatímco podstatné vady porušují zákon závažným způsobem do takové míry, že jejich zjištění zpravidla vede ke zrušení napadeného rozhodnutí, tak na druhé straně vady nepodstatné a to jsou, jak již z významu slova vyplývá, vady které zásadním způsobem neovlivňují správnost napadeného rozhodnutí. Z tohoto plyne závěr, že výsledkem rozhodnutí orgánu vyššího stupně je buď potvrzené rozhodnutí nižšího orgánu, nebo jeho zrušení a nahrazení rozhodnutím novým. (viz schéma č.1.) 3.2. Zásady opravného řízení Opravné řízení jako jedna ze součástí trestního řízení je stejně jako celý systém řízení ovládáno zásadami. Jedná se o zásady všeobecné povahy jež se týkají celého trestního řízení (viz podkapitola 2.2.), a o zásady zvláštní povahy, které se dotýkají pouze opravného řízení. K zvláštním zásadám patří revizní princip, apelační princip, kasační princip, devolutivní účinek, suspenzivní účinek, beneficium cohaesionis, zákaz reformace in peius Revizní princip Revizní princip je ovládán zásadou oficiality a zjednodušeně znamená přezkoumání napadeného rozhodnutí v celém rozsahu. Orgán, který rozhoduje o opravném prostředku, je tedy povinen z jeho podnětu přezkoumat všechny výroky napadeného rozhodnutí, na jehož základě byl opravný prostředek podán, a nikoliv pouze ty výroky, které jsou napadány. V okamžiku, kdy dochází pověřeným orgánem k přezkoumávání napadeného rozhodnutí týkajícího se všech osob, které jsou oprávněny opravný prostředek podat, jedná se o tzv. revizní princip úplný. O tzv. revizním principu omezeném mluvíme v momentě, kdy dochází k přezkoumávání pouze té části napadeného rozhodnutí, které se týká osoby bezprostředně spojené s opravným prostředek, tedy osoby, která opravný prostředek buď sama uplatnila, nebo té, které se opravný prostředek přímo dotýká. 27

28 Princip apelační a kasační Otázku, jakým způsobem bude opravný prostředek vyřízen, reflektují principy apelační a kasační. Princip apelace spočívá v možnosti využití opravného prostředku k napadení jak vad právní povahy, tak i vad skutkové povahy, vyplývajících z napadeného rozhodnutí. Charakteristickým bodem pro apelační princip je možnost přezkumného orgánu provádět rozsáhlejší dokazování v rámci opravného řízení a vytvářet v něm vlastní skutkové závěry (tj. měnit skutkový stav, zjištěný v napadeném rozhodnutí). 29 Na základě nově zjištěných skutkových závěrů může přezkumný orgán nahradit napadené rozhodnutí vlastním. Na základě kasačního principu může přezkumný orgán napadené rozhodnutí buď potvrdit anebo zrušit, nesmí však provádět změny napadeného rozhodnutí. Charakteristické pro přezkumný orgán je zde povinnost neprovádět vlastní dokazování za účelem zjištění skutkového podstaty, ale čerpat ze skutkového základu, který byl zjištěn orgánem I. stupně, jenž je pro něj závazný a nedotknutelný. Problematickou otázkou tohoto principu oproti apelaci zůstává fakt, že může docházet ke zbytečnému prodlužování řízení opětovným podáním opravného prostředku oprávněnou osobou, která nesouhlasí ani s novým rozhodnutím přezkumného orgánu Devolutivní a suspenzivní účinek Devolutivní účinek naplňuje pravidlo instanční nadřízenosti. To znamená, že o opravném prostředku rozhoduje vyšší orgán, než ten, který vydal napadené rozhodnutí. V praxi to znamená, že např. o opravném prostředku proti rozhodnutí okresního soudu, jako soudu I. stupně rozhoduje vyšší instance, tedy soud II. stupně, kterým bude soud krajský. Na základě toho, zda o opravném prostředku rozhoduje jediný orgán či nikoliv, členíme devolutivní účinek na centralizovaný nebo decentralizovaný. Typické pro centralizovaný opravný prostředek je rozhodování pouze jednoho orgánu. Příkladem je dovolání, které rozhoduje nejvyšší soud. Decentralizovaným opravným prostředkem je např. odvolání. Opravný prostředek odvolání je rozhodován v rámci krajského nebo 29 Nett, A., Drašík A., Zezulová J., Fryšták M. Trestní právo procesní-multimediální učební text č vydání. Brno: Masarykova universita, str.76 28

29 vrchního soudu v závislosti na tom, jaký soud, zda okresní nebo krajský, rozhodoval v I. stupni. Existují ale i výjimky, kdy rozhodnutí, proti kterému je podán opravný prostředek, přezkoumá, napraví a plně mu vyhoví stejný orgán, který ho původně vydal. V takovém případě mluvíme o tzv. autoremedurách. Rozhodnutí v rámci autoremedury je stále rozhodnutím v I. stupni a lze proti němu uplatnit opravný prostředek. Suspenzivní účinek znamená, že podaný opravný prostředek způsobuje odklad výkonu rozhodnutí. 30 V praxi se jedná o případy, kdy by absence tohoto účinku znamenala neodstranitelnou újmu. Jako příklad bych uvedl odvolání, to má podle 245 odst. 2 a 252 TrŘ. vždy suspenzivní 31 a devolutivní účinek. 32 Na druhé stráně existují opravné prostředky, jimž suspenzivní účinek není přiznán. Důvodem je obava, že při odkladu výkonu rozhodnutí by mohlo dojít k zmaření účelu trestního řízení Princip beneficium cohaesionis Jestliže na základě určitého důvodu dojde k vyhovění osobě, která podala opravný prostředek, tak princip beneficium cohaesionis nařizuje orgánu, který o opravném prostředku rozhoduje, změnit toto rozhodnutí i osobě která toto právo neuplatnila a opravný prostředek sama nepodala. Podmínkou pro realizaci této zásady je skutečnost, že změna rozhodnutí povede k prospěchu osoby, která opravný prostředek nepodala Zákaz reformace in peius Vycházejme nejprve z principu, že opravné řízení je vedeno ve prospěch osoby, která podala nebo v jejíž prospěch byl opravný prostředek podán. Zákaz reformace in peius teda znamená požadavek stanovující zákaz zhoršení postavení této osoby. Opravný prostředek však může být také podán v neprospěch takové osoby, v tomto případě princip zákazu reformace in peius nebude použit. 30 Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava: KEY Publishing, str Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 245 odst. 2 odvolání má odkladný účinek 32 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 252 O odvolání proti rozsudku okresního soudu rozhoduje nadřízený krajský soud. O odvolání proti rozsudku krajského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje nadřízený vrchní soud. 29

30 4. Řádné a mimořádné opravné prostředky v trestním řízení 4.1. Úvod Opravné prostředky by se daly definovat jako procesní úkony, kterými se oprávněné osoby domáhají způsobem stanoveným v trestním řádu přezkoumání předchozího rozhodnutí jiného orgánu činného v trestním řízení. 33 Jinými slovy, podáním opravného prostředku osobou, jenž má právo takto učinit, začíná proces opravného řízení, ve kterém dojde k přezkoumání původního rozhodnutí, jeho potvrzení, zamítnutí, případně k vrácení za účelem nového projednání. Opravné řízení jsem již stručně vysvětlil v kapitole č. 3. V předchozí kapitole jsme si také řekli, že opravné řízení není obligatorní tj. povinnou součástí trestního řízení. Z logického hlediska tedy vyplývá, že vlastní podání opravného prostředku je fakultativním tj. volitelným úkonem oprávněného subjektu. V případě, že tedy nedojde k uplatnění práva podat opravný prostředek žádným ze subjektů trestního řízení, oprávněných takto učinit, trestní řízení proběhne bez opravného řízení. V závislosti na formě rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení lze proti těmto rozhodnutím podávat opravné prostředky. Jaký konkrétní opravný prostředek může být podán, jaká doba je přípustná k podání, k jakému orgánu je možné podat opravný prostředek a další výčet informací ve formě poučení je součástí každého rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení. Důležitým kriteriem pro členění opravných prostředků je doba podání ve vztahu k právní moci napadeného rozhodnutí. 34 To znamená, že rozhodující úlohou základního členění opravných prostředků je odpověď na otázku, zda lze podat opravný prostředek předtím, než napadené rozhodnutí nabylo právní moci, anebo až poté, co se stalo pravomocným. S ohledem na rozlišení, zda se jedná o opravný prostředek uplatnitelný před nebo po nabytí právní moci, mluvíme buď o 33 Fryšták, M., Prouza, D., Vaněček, P., Zajíčková, E. Trestní právo hmotné a procesní. 1 vydání. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, str Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava: KEY Publishing, str

31 řádných opravných prostředcích anebo o mimořádných opravných prostředcích. V těchto dvou skupinách jsou obsaženy následující formy opravných prostředků: Řádné opravné prostředky: - Stížnost ( 141 a násl. TrŘ.) - Odvolání ( 245 a násl. TrŘ.) - Odpor ( 314g a násl. TrŘ.) Mimořádné opravné prostředky: - Dovolání ( 265a a násl. TrŘ.) - Stížnost pro porušení zákona ( 266 a násl. TrŘ.) - Obnova řízení ( 277 a násl. TrŘ.) 4.2. Řádné opravné prostředky Řádnými opravnými prostředky jsou opravné prostředky, kterými se napadá nepravomocné rozhodnutí, tj. takové rozhodnutí, které je platné a vydané, avšak nenabylo ještě právní moci. Řádné opravné prostředky mají suspensivní účinek, to znamená, že podaný opravný prostředek způsobí odklad výkonu rozhodnutí do té doby, dokud o něm není pravomocně rozhodnuto viz podkapitola Řádné opravné prostředky jsou projednávány v řádném instančním postupu při zachování zásady dvouinstančnosti řízení. 35 Pro uplatnění konkrétního opravného prostředku jsou ustanovena pravidla obsažená v trestním řádu. Ten podrobně stanovuje způsob, jakým lze opravný prostředek podat, kým a komu může být podán, v jaké lhůtě, a v neposlední řadě také stanovuje důvody, které jsou nepřípustné pro jeho uplatnění. K řádným opravným prostředkům patří odvolání (proti rozsudku soudu), stíţnost (proti usnesení kteréhokoliv orgánu činného v trestním řízení) a odpor (proti trestnímu příkazu). 35 Vantuch, P. Trestní právo. 1 vydání. Brno: Rašínova vysoká škola, str

32 Odvolání Odvolání je dispozitivní procesní úkon oprávněných osob, napadající rozsudek soudu I. stupně. 36 Jedná se o řádný opravný prostředek, jehož podání je výlučně fakultativním tj. nezávazným rozhodnutím oprávněných osob, jenž mají právo tak učinit, tj. využít práva odvolání podat, odvolání nepodat, příp. se odvolání výslovně vzdát. Je nutné si uvědomit, že pokud nedojde k podání odvolání, rozsudek soudu I. stupně nabude právní moci, stane se závazný a vynutitelný veřejnou mocí. S ohledem na význam odvolání v trestním řízení, pomocí kterého můžeme napadnout každé tzv. meritorní rozhodnutí prvoinstančního soudu tj. výsledek soudního řízení ve věci samé soudu v I. stupni, kterým se v zásadě rozhoduje buď o vině a trestu obžalovaného anebo o jeho nevině, můžeme z pohledu práva konstatovat, že se jedná o nejdůležitější řádný opravný prostředek proti nepravomocnému rozhodnutí. Celá problematika odvolání je zakotvena v TrŘ. HLAVA ŠESTNÁCTÁ Odvolání je opravným prostředkem apelační povahy, který je modifikován některými prvky kasace, zároveň má jak devolutivní, tak i suspenzivní účinky. 37 Znamená to tedy, že o podaném rozhodnutí bude vždy rozhodovat v odvolacím řízení soud II. stupně, jimž je krajský resp. vrchní soud, v závislosti na tom, který z nich rozhodoval o napadeném rozsudku v I. stupni. Z výše uvedeného textu tedy vyplývá, že proti rozsudkům Nejvyššího soudu a soudů odvolacích nelze odvolání uplatnit, neboť se jedná o soudy instančně vyšší. Suspenzivní účinek je uveden v TrŘ. 245 odst a znamená odklad výkonu rozhodnutí do doby, než rozhodnutí nabude právní moci. Výjimkou jsou případy, kdy odvolání podá jen poškozený příp. zúčastněná osoba, to nijak nebrání tomu, aby ostatní části rozsudku nabyly právní moci a byly vykonány. Stejně tak odvolání týkající se jen některého z více obžalovaných nebrání tomu, aby rozsudek u ostatních obžalovaných nabyl právní moci a byl vykonán. 39 Suspenzivní a devolutivní účinky jsou podrobněji vysvětleny v podkapitole č Nett, A. a kol. Trestní právo procesní. 2 vydání. Brno: Masarykova universita, str Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava: KEY Publishing, str Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 245 odst. 2 odvolání má odkladný účinek 39 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 139 odst. 2 32

33 Podat odvolání mohou dle zákona 40 pouze osoby k tomu oprávněné. Jsou jimi: - státní zástupce, může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost kteréhokoliv výroku. Státní zástupce navíc disponuje právem podat odvolání jak ve prospěch, tak i v neprospěch obžalovaného. - obţalovaný, může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost výroku, který se ho přímo týká, a může tak učinit pouze ve svůj prospěch. V jeho prospěch mohou také podat odvolání příbuzní obţalovaného v pokolení přímém, sourozenci, osvojitel, osvojenec, manţel, partner a druh. Dále to může být obhájce a v případech, kdy je obžalovaný zbaven nebo má omezenou způsobilost k právním úkonům i jeho zákonný zástupce. Obhájci obžalovaného vyplývá ze zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii povinnost uplatnit všechny zákonné prostředky, které jsou v zájmu klienta, a proto může podat ve prospěch obžalovaného odvolání i bez jeho pokynu. 41 V případě, že obžalovaný klient je jiného názoru, je obhájce povinen řídit se jeho pokyny, za předpokladu že nejsou v rozporu s právním předpisem zúčastněná osoba, příp. zmocněnec této osoby nebo její zákonný zástupce, může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost výroku o zabrání věci - poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody, může odvoláním napadnout rozsudek pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Může tak učinit i v neprospěch obžalovaného. 43 Co se předmětu odvolání týká, tak ten se odvíjí od rozsahu práv, jenž přísluší výše uvedeným osobám. Předmětem odvolání mohou být: 40 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 41 Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii 16 odst. 2 Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné 42 Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii 16 odst Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)

34 - všechny výroky rozsudku, proti kterým bylo podáno odvolání - skutečnost, že některý výrok chybí nebo že některý výrok není obsažen v rozsudku - vady v řízení, které předcházelo rozsudku, pokud měly vliv na správnost výroků, proti nimž bylo podáno odvolání 44 Odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to buď v písemné formě, ústně do protokolu, elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Lhůta k podání odvolání má trvání v délce osmi dnů a začíná běžet dnem doručení opisu rozsudku. Pokud se rozsudek doručuje i obhájci obviněného, příp. jeho zákonnému zástupci, běží lhůta dnem od doručení, které bylo provedeno nejpozději. Ostatním osobám s výjimkou státního zástupce, jehož lhůta běží samostatně, končí lhůta ve stejný den jako obviněnému. Obsahově není odvolání podané proti rozsudku soudu zákonem přesně specifikováno, avšak dle TrŘ. 249 odst. 1 musí být v zákonné lhůtě odůvodněno tak, aby bylo patrno, v kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Zákon dále připouští možnost opřít odvolání o nově zjištěné skutečnosti a důkazy. Státnímu zástupci pak ukládá zákon povinnost v jím podaném odvolání uvést, byť i z části, zda jej podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Zde je nutné si uvědomit, že pokud odvolání nesplňuje náležitosti výše uvedeného obsahu odvolání, odvolací soud takové odvolání odmítne. 45 K právu obviněného a osob oprávněných podat odvolání po vyhlášení rozsudku patří také právo se odvolání výslovně vzdát a právo zpětvzetí odvolání TrŘ Výslovné vzdání se práva na odvolání je nevratný úkon. Zpětvzetí odvolání je úkon, kterým se ruší již podané odvolání. To lze provézt do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. 44 Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava: KEY Publishing, str Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 253 odst. 3 Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání 34

35 Řízení u soudu prvního stupně, proti jehož rozsudku bylo podané odvolání, se defacto stává první fází odvolacího řízení. Vzhledem k tomu, že se v odvolacím řízení nepřipouští tzv. autoremedura, je povinností soudu I. stupně, proti jehož rozhodnutí bylo podané odvolání, předložit věc k rozhodnutí odvolacímu soudu. Soud I. stupně pak v této věci zastává funkci spíše přípravnou. Jeho povinností je provést kontrolu obsahu odvolání. V textu výše uvedeném jsem zdůraznil nutnost si uvědomit, že pokud podané odvolání nesplňuje náležitosti obsahu odvolání, odvolací soud takové odvolání odmítne. Aby na základě absence těchto náležitostí nedošlo k zamítnutí odvolání bez toho, aby bylo odvolání přezkoumáno odvolacím soudem, vyzve předseda senátu soudu I. stupně odvolatele k odstranění vad podaného odvolání. Trestní řád 251 odst. 1 a odst. 2 v závislosti na osobě odvolatele stanovuje lhůty, ve kterých musí být vady odvolání odstraněny. Součástí výzvy předsedy senátu je poučení odvolatele o odmítnutí odvolání v případě, že nedojde k odstranění vad v zákonem stanovené lhůtě. Obžalovanému, který neodstraní vady náležitostí obsahu odvolání a který není zastupován obhájcem, předseda senátu za tímto účelem obhájce ustanoví. Po uplynutí stanovených lhůt předloží předseda senátu spisy odvolacímu soudu. Řízení u odvolacího soudu je fází přezkumnou i rozhodovací. Rozhodovací úkony probíhají buď formou usnesení jak v neveřejném, tak i ve veřejném zasedání, nebo rozsudkem ve veřejném zasedání. Při veřejném zasedání je povinná účast státního zástupce, povinnost obhájce obžalovaného účastnit se veřejného zasedání o konaném odvolání je vyžadovaná ve stejných případech jako při hlavním líčení. Činnost odvolacího soudu přísluší krajskému soudu, pokud v první instanci rozhodoval soud okresní, vrchnímu soudu, pokud v první instanci rozhodoval soud krajský. Prvním krokem odvolacího soudu je přezkum náležitostí, jejichž splnění teprve umožňuje zabývat se důvodností samotného odvolání. 46 K těmto náležitostem patří např. včasnost podání odvolání, oprávněnost osob podat odvolání nebo otázky spojené se vzdáním se nebo zpětvzetím odvolání. Důvody, pro které odvolací soud zamítne odvolání, jsou uvedeny v TrŘ. 253 odst. 1. Jedná se především o stejné náležitosti (výše uvedené), které jsou předmětem prvního kroku odvolacího soudu. Nesplnění náležitostí co se obsahu odvolání týká, je důvodem pro odmítnutí odvolání. Odvolání nelze odmítnout v zákonem stanovených případech, jestliže o povinnostech spojených s podáním odvolání 46 Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava: KEY Publishing, str

36 nebyla oprávněná osoba podat odvolání řádně poučena, nebo v případě, že osobě, která nemá obhájce, nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad již podaného odvolání. 47 Nezamítne-li nebo neodmítne-li odvolací soud odvolání na základě výše uvedených důvodů, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch oddělitelných výroků rozsudku, proti nimž bylo podáno odvolání, i správnost postupu řízení, které jim předcházelo, a to z hlediska vytýkaných vad. 48 Směřuje-li odvolání proti výroku o vině, přezkoumá odvolací soud automaticky i výroky spojené s výrokem o vině. Jedním z rozhodnutí odvolacího soudu, které mohou pak následovat, je přerušení trestního stíhání. K přerušení trestního stíhání dojde, vyjdou-li najevo skutečnosti uvedené v TrŘ Jsou jimi například užití zákona při rozhodování o vině a trestu, který byl v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou, která má přednost před zákonem. Dále to mohou být skutečnosti uvedené v TrŘ. 173, pro které státní zástupce přeruší stíhání. Odvolací soud napadený rozsudek nebo jeho část zruší a v rozsahu zrušení předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti soudu, postoupí věc jinému orgánu, zastaví nebo přeruší trestní stíhání. 49 Poslední možností rozhodnutí odvolacího soudu je zrušení celého napadeného rozsudku, a to pro podstatné vady řízení, které rozsudku předcházelo, pro vady rozsudku, pro nesprávné rozhodnutí o náhradě škody, pro nepřiměřený trest, uložený v přezkoumávané části rozhodnutí, anebo pro porušení zákona v přezkoumávané části. O zrušení napadeného rozsudku rozhodne odvolací soud i v případě, že vzniknou pochybnosti o správnosti skutkových zjištění v přezkoumávané části rozhodnutí. 50 Pokud dojde ke zrušení napadeného rozsudku, rozhodne odvolací soud následně: - usnesením se omezí jen na výrok, jimž se napadený rozsudek zrušuje (TrŘ. 259 odst. 1) - usnesením vrátí věc státnímu zástupci k došetření (TrŘ. 260) 47 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 253 odst Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 254 odst Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 258 odst. 1 36

37 - usnesením vrátí věc soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí (TrŘ. 259 odst. 1) - usnesením odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních (TrŘ. 265) - rozsudkem rozhodne ve věci sám za podmínek ustanovení (TrŘ. 259 odst. 3) 51 Byla-li soudu I. stupně usnesením odvolacího soudu navrácena věc za účelem nového projednání a rozhodnutí, je tento soud vázán právním názorem odvolacího soudu a je povinen provést úkony a doplnění, které odvolací soud nařídil. 52 Zároveň s vrácením věci k soudu I. stupně může být odvolacím soudem nařízeno nové složení senátu, než bylo to, které vydalo napadené rozhodnutí. Na základě důležitých důvodů má odvolací soud rovněž pravomoc nařídit nové projednání jiným soudem stejného druhu a stupně než tím, který původně rozhodl ve věci v I. stupni. V odvolacím řízení jsou uplatněny zásady reformationis in peius a beneficium cohaesionis. Obě tyto zásady jsou vysvětleny v podkapitolách a na straně č. 29. U prvně jmenované zásady platí, že odvolací soud nemůže sám uznat obžalovaného vinným těžším trestným činem, než jakým ho mohl v napadeném rozsudku uznat vinným soud prvního stupně. 53 Druhá zásada beneficium cohaesionis se projevuje tím, že odvolací soud rozhodne vždy i ve prospěch dalších spoluobžalovaných nebo zúčastněných osob, pokud jim prospívá stejný důvod, na jehož podkladě bylo rozhodnuto ve prospěch některého z obžalovaných Stíţnost Stížnost je definovaná v TrŘ. 141 odst. 1, jako řádný opravný prostředek proti usnesení. Stížností lze napadnout kaţdé usnesení policejního orgánu. Usnesení soudu a státního zástupce lze stížností napadnout jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští, a jestliže dochází k rozhodování ve věci v prvním stupni. Stížnost je opravným prostředkem, vycházející zejména z kasační zásady, kde je možný jak 51 Nett, A. a kol. Trestní právo procesní. 2 vydání. Brno: Masarykova universita, str Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 259 odst. 5 písm. b) 37

38 devolutivní účinek (instanční nadřízenost) tak i suspenzivní účinek (odklad výkonu rozhodnutí) - výklad viz podkapitola Odkladný suspenzivní účinek má podaná stížnost pouze v takovém případě, kde to zákon výslovně stanovuje TrŘ. 141 odst. 4. Devolutivní účinky má každá podaná stížnost, neboť o stížnosti rozhoduje orgán, jenž je nadřízený orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. I zde existuje výjimka, blíže se jí budu věnovat v závěrečné části, která popisuje rozhodnutí o stížnosti. S ohledem na význam a místo, které podaná stížnost v opravném řízení zaujímá, můžeme konstatovat, že se především jedná o řádný opravný prostředek proti nepravomocným usnesením, týkajících se méně závaţných problémů. Na tomto základě je také u stížnosti oproti odvolání podstatně zjednodušena její formulace a obsah v trestním řádě. Nestanoví-li zákon něco jiného, stíţnost můţe podat osoba, které se usnesení přímo dotýká nebo která k usnesení dala podnět svým návrhem, k němuž jí zákon opravňuje. Státní zástupce je oprávněn podat stížnost proti usnesení soudu, a to nejen v neprospěch obviněného, ale i v jeho prospěch. 54 Trestní řád v 142 odst. 2 dále specifikuje osoby oprávněné podat stížnost proti usnesením o vazbě, o ochranném léčení a o zabezpečovací detenci. 55 Podání stíţnosti lze učinit několika způsoby, které stanovuje TrŘ. 59 odst Z textu obsaženého ve stížnosti resp. z ústního prohlášení by mělo být minimálně zřejmé, kdo podává stížnost a jaké usnesení je napadáno. Stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje. Lhůta k podání stížnosti je v délce tří dnů. Lhůta začíná běžet dnem oznámení usnesení oznamování usnesení upravuje TrŘ. 137 odst Pokud se usnesení oznamuje i obhájci obviněného, příp. jeho zákonnému zástupci, běží lhůta dnem od oznámení, které bylo provedeno nejpozději. Proti usnesením viz poznámka č. 54 pod čarou, končí lhůta ve stejný den jako obviněnému. Lhůta státnímu zástupci běží samostatně. Stejně tak jako možnost podat stížnost, je 54 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 142 odst Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 142 odst. 2 - Proti usnesení o vazbě, o ochranném léčení a o zabezpečovací detenci mohou podat stížnost ve prospěch obviněného též osoby, které by mohly podat v jeho prospěch odvolání. 56 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 59 odst lze je učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem 38

39 v TrŘ. 144 odst. 1-4 zakotvena možnost výslovného vzdání se nebo zpětvzetí stíţnosti. Vzniká tak oprávněným osobám právo se výslovně vzdát stížnosti, a pokud již došlo k podání stížnosti, tak za určitých podmínek tuto podanou stížnost vzít zpět. Jedním ze základních předpokladů podání stížnosti jsou tzv. stíţnostní důvody. Tyto jsou zakotveny v TrŘ. 145 odst. 1 a vyznačují takové důvody, pro které lze usnesení napadnout. Jedním z nich je nesprávnost některého výroku usnesení a druhým je porušení ustanovení o řízení, které usnesení předcházelo, jestliže toto porušení mohlo způsobit nesprávnost některého výroku usnesení. 57 V případě, že vyšly najevo nové skutečnosti nebo další důkazy, lze stížnost proti usnesení opřít i o ně. Jak jsem již v úvodu této kapitoly zmínil, každá podaná stížnost má devolutivní účinky, rozhoduje o ní tedy vyšší instance, než ta, která vydala napadené usnesení. Výjimku zde tvoří tzv. autoremedura. Ta představuje možnost orgánu, proti jehož usnesení směřuje stížnost, této stížnosti vyhovět sám, 58 avšak pouze na základě splnění následujících podmínek: - jde o stížnost, která je přípustná - stížnost byla podána oprávněnou osobou - stížnost byla podána ve stanovené době - stížnosti lze vyhovět v plném rozsahu (nelze ji zamítnout nebo vyhovět částečně) - vyhovění stížnosti se nedotkne práv jiné strany trestního řízení V případech, kdy orgán činný v trestním řízení, proti jehož usnesení je podaná stížnost, této stížnosti nevyhoví, nebo došlo-li k uplynutí lhůty k podání stížnosti, je věc předložena k rozhodnutí instančně vyššímu orgánu, tzv. stížnostnímu orgánu následovně: - policejní orgán nebo vyšetřovatel ke státnímu zástupci vykonávajícímu dozor nad přípravným řízením 146 odst. 2a - státní zástupce k nadřízenému státnímu zástupci 146 odst. 2b 57 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 145 odst Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 146 odst. 1 39

40 - předseda senátu okresního soudu k nadřízenému krajskému soudu, předseda krajského soudu k nadřízenému vrchnímu soudu a předseda senátu vrchního soudu k Nejvyššímu soudu 146 odst. 2c - státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k nejvyššímu státnímu zástupci 146 odst. 2a Nutno ještě podotknout, že vyřízení stížnosti cestou autoremedury představuje nové tzv. prvoinstanční rozhodnutí, proti kterému lze podat novou stížnost. 59 S ohledem na skutečnost, že se u stížnosti projevuje omezený revizní princip, přezkoumává nadřízený orgán pouze správnost výroků týkajících se osob nebo věcí, které předcházely napadenému usnesení. Usnesení nadřízeného stížnostního orgánu je pak jedinou formou, kterou se o stížnosti rozhoduje, a proti které není možné uplatnění dalších řádných opravných prostředků. Usnesením nadřízeného orgánu dojde k jednomu z následujících rozhodnutí o stížnosti: - stíţnost je zamítnuta, na základě formálních důvodů, kterým může být např. podání stížností neoprávněnou osobou TrŘ. 148 odst. 1b na základě důvodů věcných, např. shledá-li stížnostní orgán, že stížnost není důvodná TrŘ. 148 odst. 1c - dojde ke zrušení napadeného usnesení a nadřízený orgán rozhodne sám ve věci TrŘ. 149 odst. 1a a nadřízený orgán uloží orgánu, proti jehož rozhodnutí stížnost směřuje, aby o věci znovu jednal a rozhodl. TrŘ. 149 odst. 1b Odpor Odpor je řádným opravným prostředkem proti trestnímu příkazu. Pojem trestní příkaz spadá do oblasti hlavního líčení v trestním řízení. Jedná se o určitou formu rozhodnutí, které lze učinit za zákonem stanovených podmínek. Tyto podmínky jsou zakotveny v TrŘ. 314e. Trestní řád stanovuje, že trestní příkaz může vydat 59 Nett, A. a kol. Trestní právo procesní. 2 vydání. Brno: Masarykova universita, str

41 samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení. 60 Taxativní výčet trestů, které lze trestním příkazem uložit, jsou zakotveny v TrŘ. 314e odst. 2a-2i. Jedná se například o trest odnětí svobody do jednoho roku s podmíněným odkladem jeho výkonu, peněžitý trest, zákaz činnosti do pěti let atd. Novelizací TrŘ., která nabyla účinnosti 1. ledna 2010, byly doplněny další tresty např. trest domácího vězení do jednoho roku anebo trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do pěti let. Jak vyplývá z předchozího odstavce, proti trestnímu příkazu, vydanému samosoudcem, lze podat řádný opravný prostředek, kterým je odpor. Odpor mohou podat obviněný, osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch odvolání a státní zástupce. 61 Odpor se podává u soudu, který trestní příkaz vydal, a to ve stanovené lhůtě do 8 dnů od jeho doručení. V případě doručování trestního příkazu i obhájci obviněného, příp. zákonnému zástupci, platí stejně jako u odvolání a stížnosti, že lhůta běží dnem od doručení, které bylo provedeno nejpozději. Stejně tak i platí právo pro oprávněnou osobu se odporu výslovně vzdát. Naproti tomu, vzít zpět podaný odpor nelze, neboť se jím ruší trestní příkaz ex lege. 62 Tím se dostáváme i ke zvláštnostem tohoto opravného prostředku ve srovnání s ostatními. Včas podaný odpor totiž na rozdíl od stížnosti nebo odvolání přímo ruší trestní příkaz a nedochází k dalším rozhodnutím instančně vyšších orgánů. Samosoudce, jenž vydal trestní příkaz, proti němuž byl v zákonné lhůtě podán odpor, proto nařídí ve věci hlavní líčení TrŘ. 314g odst. 2. Dalším specifikem je, že neplatí zákaz reformace in peius. V praxi to znamená, že soudce při projednání v hlavním líčení, které bude po podání odporu věci nařízeno, může obviněnému vyměřit přísnější trest, neboť dle TrŘ. 314g odst. 2 není samosoudce vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu, obsaženými v trestním příkazu. Neuplatněním práva podat odpor v zákonem stanovené době anebo výslovným vzdáním se odporu nabude trestní příkaz právní moci. 60 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 314e odst Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 314g odst Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava: KEY Publishing, str

42 4.3. Mimořádné opravné prostředky Mimořádnými opravnými prostředky jsou opravné prostředky, kterými se výlučně napadá pravomocné rozhodnutí, tj. takové rozhodnutí, které je nezměnitelné, závazné a lze jej vynutit veřejnou mocí. Hlavní význam mimořádných opravných prostředků spočívá stejně jako celé opravné řízení v maximalizování záruk zákonnosti. Vychází se zde zejména z předpokladu, že i rozhodnutí, které nabylo právní moci a které v rámci opravného řízení bylo již dříve přezkoumáno jako nepravomocné, mohlo obsahovat natolik závažné vady, že je nezbytné, aby došlo k jejich odstranění. Dále je nutné brát také v úvahu fakt, že může dojít k výskytu zcela nových skutečností, zásadních pro rozhodnutí, které v době rozhodování ještě nebyly známy a objevily se až v době, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Uplatněním mimořádných opravných prostředků se tedy lze za určitých podmínek domáhat nápravy pravomocného rozhodnutí. Z pohledu soudů, jako jediných orgánů činných v trestním řízení, které smějí o mimořádných opravných prostředcích rozhodovat, se jedná o průlom do právní moci soudních rozhodnutí, pomocí nichž lze dosáhnout zrušení pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí. 63 S ohledem na výjimečnost mimořádných opravných prostředku smí tyto být podány pouze osobou oprávněnou tak činit a musí být dodrženy podmínky k jejich podání. Mezi mimořádné opravné prostředky patří: - dovolání (proti některým procesním a hmotně právním vadám druhoinstančních rozhodnutí). - stíţnost pro porušení zákona (proti právním vadám). - obnova řízení (proti skutkovým vadám zjištěných až po právní moci rozhodnutí). 63 Vantuch, P. Trestní právo. 1 vydání. Brno: Rašínova vysoká škola, str

43 Dovolání Novelou trestního řádu z roku , byl do zákona o trestním řízení soudním zakomponován nový opravný prostředek dovolání. Cílem zavedení tohoto mimořádného opravného prostředku byla zásadní změně dosavadní právní úpravy, která neumožňovala tak efektivní způsob domáhání se přezkumu pravomocného rozhodnutí. Dovolání je upraveno v TrŘ. HLAVA SEDMNÁCTÁ 265a - 265s. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, pomocí kterého se lze domáhat odstranění právních vad pravomocných soudních rozhodnutí. Dovolání však neslouží k nápravě všech pravomocných rozhodnutí, nýbrž pouze těch rozhodnutí, které zákon připouští. Podle 265a - TrŘ., se musí jednak jednat o pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, zároveň musí být toto rozhodnutí učiněné soudem v II. stupni, a v neposlední řadě musí zákon dovolání proti tomuto rozhodnutí připouštět. Z výše uvedených podmínek a z již dříve vysvětleného instančního postupu u řádných opravných prostředků napadajících rozhodnutí soudů I. stupně (v kterých o opravném prostředku rozhoduje soud II. stupně) vyplývá, že dovolání lze uplatnit pouze v případě, že mu předcházelo řízení o řádném opravném prostředku, v kterém došlo k pravomocnému rozhodnutí soudu II. stupně. Dovolání tedy nelze podat proti trestnímu příkazu. Rozhodnutím ve věci samé se dle TrŘ. rozumí: - rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání - rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn - usnesení o zastavení trestního stíhání - usnesení o postoupení věci jinému orgánu - usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření - usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání - usnesení o schválení narovnání - rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedeným výše Zákon č. 265/2001 Sb., ze dne 29. června 2001, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, s účinností od Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 265a odst. 2 43

44 Podat dovolání mohou dle zákona 66 pouze osoby k tomu oprávněné. Jsou jimi nejvyšší státní zástupce a obviněný. Zatímco nejvyšší státní zástupce může na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu podat dovolání pro nesprávnost kteréhokoliv výroku rozhodnutí soudu, ať už ve prospěch či v neprospěch obţalovaného, obviněný může podat dovolání pouze pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýká. Obviněný je navíc povinen podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. V případech, kdy je obviněný zbaven způsobilosti nebo má omezenou způsobilost k právním úkonům, může i proti jeho vůli podat dovolání vedle obhájce ještě jeho zákonný zástupce. V praxi počet dovolání, podaných obviněným resp. jeho obhájcem, značně převyšuje počet dovolání podaných státním zástupcem. Celkový počet podaných dovolání jsem pro ilustraci znázornil v grafu č. 1. Graf č. 1 - Celkový počet podaných dovolání Zdroj: oficiální server českého soudnictví statistika dovolání 66 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 265d 44

45 V grafickém znázornění č. 2. je znázorněn celkový počet podaných dovolání a to buď ve prospěch, nebo v neprospěch obviněného. Graf č. 2 - Počet podaných dovolání ve prospěch a v neprospěch obviněného Zdroj: oficiální server českého soudnictví statistika dovolání Soudem, ke kterému se dovolání podává, je soud, který rozhodl ve věci v prvním stupni. Zákonem stanovená lhůta pro podání dovolání oprávněnou osobou jsou 2 měsíce od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Počátek běhu lhůty se řídí stejnými pravidly jako u odvolání (lhůta běží od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději, nejvyššímu st. zástupci běží lhůta samostatně). Podané dovolání může osoba, jenž jej podala vzít zpět, a to až do doby, než se Nejvyšší soudu odebere k závěrečné poradě. Zpětvzetí dovolání dále upravuje TrŘ. v 265 g. V obsahu dovolání, krom obecných náležitostí stanovených TrŘ. 59 odst. 3, musí být i uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení 265b odst. 1 písm. a) až l) nebo 265b odst. 2, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce je povinen v dovolání 45

46 uvést, zda je podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. 67 Rozsah a důvody obsahu dovolání lze upravovat, avšak pouze v rámci 2 měsíční lhůty povolené k podání dovolání. Trestní řád taxativně stanovuje důvody, na základě kterých lze podat dovolání. Uvedení dovolacího důvodu, včetně uvedení jeho zákonného označení je obligatorní náležitostí dovolání. Jedná se o tzv. kvalifikované důvody spočívající v závažných vadách, jejichž odstranění má prioritu před požadavkem nezměnitelnosti pravomocných rozhodnutí. 68 Dovolací důvody dle 265b TrŘ. jsou: - ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně - ve věci rozhodl vyloučený orgán; tento důvod nelze použít, jestliže tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně zamítnuta - obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl - byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání - proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné - bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí - rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení - obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně za trestný čin, jímž byl uznán vinným - bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání nebo o upuštění od potrestání s dohledem, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro takový postup 67 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 265f odst Fryšták, M. a kol. Trestní právo procesní. 1 vydání. Ostrava: KEY Publishing, str

47 - bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení - v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný - bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v 265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). Zvláštním důvodem pro podání dovolání je skutečnost uložení trestu odnětí svobody na doživotí 69. Dovoláním lze v tomto případě napadnout rozhodnutí o uložení trestu odnětí svobody na doživotí z jakéhokoliv důvodu. Je tím vyjádřena určitá možnost obviněného nechat rozhodnutí, resp. řízení, které mu předcházelo, přezkoumat Nejvyšším soudem bez ohledu na charakter vad, které v napadeném rozhodnutí soudu spatřuje. 70 Výše uvedené dovolací důvody se v praxi objevují jen ojediněle. Neznalost a špatný výklad těchto důvodů je výsledkem existence celé řady pravomocně odsouzených osob, jejichž odvolání proti rozsudku soudu I. stupně bylo zamítnuto soudem II. stupně, požadujících po svém obhájci podání dovolání i přes ne-existenci zákonného dovolacího důvodu. Úkolem obhájce obviněného je pak tento omyl obviněného uvést na pravou míru. Dovolání má centralizovaný devolutivní účinek. S ohledem na mimořádnost tohoto opravného prostředku, jehož účinek dle dřívějších vyjádření Ústavního soudu sahá až nad rámec ústavně zaručených práv, je soudem rozhodujícím o dovolání výhradně Nejvyšší soud 265c TrŘ.. Podstatné je si tedy uvědomit skutečnost, že řešením otázek dovolání dochází k řešení právních otázek zásadního významu. Nejvyšší soud rozhodováním o těchto otázkách současně ujednocuje rozhodování instančně nižších soudů. 69 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 265b odst. 2 - Dovolání lze podat též tehdy, byl-li uložen trest odnětí svobody na doživotí. 70 Vantuch, P. Trestní právo. 1 vydání. Brno: Rašínova vysoká škola, str

48 Řízení o dovolání však začíná u soudu, jenž rozhodl ve věci v prvním stupni. Hlavním úkolem je především přezkoumání obsahových náležitostí dovolání. Existují-li nedostatky, na základě kterých dovolání může být odmítnuto, vyzve předseda senátu oprávněnou osobu, která podala dovolání, k odstranění těchto vad, a to ve lhůtě dvou týdnů, současně ji upozorní, že při neodstranění vad bude dovolání odmítnuto dle 265i odst. 1 písm. d) a doručí opis dovolání obviněného státnímu zástupci a opis dovolání státního zástupce obhájci obviněného s upozorněním o možnosti písemného vyjádření se a možnosti souhlasit s projednáním v neveřejném zasedání. 71 Po uplynutí stanovených lhůt předloží předseda senátu spisy Nejvyššímu soudu. Přestože dovolání nemá suspenzivní účinky, může na jeho podkladě dojít k odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí, jestliže se to jeví důvodným. O odložení resp. přerušení rozhodne Nejvyšší soud, může tak učinit již na návrh předsedy senátu soudu I. stupně, a to do čtrnácti dnů po obdržení spisu. Nejvyšší soud rozhoduje usnesením, při zrušení napadeného rozhodnutí může však rozsudkem rozhodnout ve věci také sám. Rozhodování má zpravidla formu veřejného zasedání. V neveřejném zasedání může učinit rozhodnutí o odmítnutí dovolání 265i, o zrušení napadeného rozhodnutí ( 265k) a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí ( 265l odst. 1 a 2), je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání, nebo jiná rozhodnutí, souhlasí-li s projednáním v neveřejném zasedání nejvyšší státní zástupce i obviněný. 72 Jednotlivé způsoby rozhodnutí dovolacího soudu jsou upraveny trestním řádem. Prvním z možných rozhodnutí je odmítnutí dovolání 265i TrŘ.. Nejvyšší soud může odmítnout dovolání na základě formálních i věcných důvodů. Formálním důvodem může být například opožděné podání, podání neoprávněnou osobou, nepřípustnost podání dovolání atd. Věcným důvodem je pak například zjevná neopodstatněnost podání dovolání. Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání, přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, a to v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání. Není-li dovolání důvodné, Nejvyšší soud dovolání zamítne 265j. Nezamítne-li Nejvyšší soud dovolání proto, že jej shledal důvodným, zruší napadené rozhodnutí nebo jeho část. 71 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 265h odst Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 265r odst. 1 48

49 Při zrušení napadeného rozhodnutí nebo jeho části můţe Nejvyšší soud: - ve věci rozhodnout sám ( TrŘ. 265m odst. 1) - přikázat soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl ( TrŘ. 265l odst. 1) Chybí-li v napadeném rozhodnutí pouze některý výrok nebo je některý výrok neúplný, může Nejvyšší soud přikázat soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby o chybějícím výroku rozhodl nebo neúplný výrok doplnil, a to aniž by rozhodnutí zrušil. Stejně jako u odvolání je i u dovolání orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. 73 Zásada zákazu reformace in peius má účinky nejen v dovolacím řízení, ale i v dalším, které bude dovolací řízení následovat. V neprospěch obviněného tak může být pouze rozhodnuto na podkladě dovolání, jež bylo podané v neprospěch obviněného státním zástupcem. Poslední důležitou informací je, že proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný TrŘ. 265n. Jednou ze zásad trestního řízení, kterou jsem krátce vysvětlil v kapitole č. 2., byla zásada rychlosti. Názor na to, zda soudy resp. Nejvyšší soud, postupují při vyřizování věci dovolání rychle či naopak, je zajisté věc subjektivního názoru každého z nás. Tabulka č. 1. poskytuje údaje za období od roku o počtu vyřízených dovolání v rámci prvních 24 měsíců od samotného podání dovolání. Grafy č. 3 a 4. vyjadřují hodnoty tabulky č. 1. procentuálně. Z těchto grafů je patrný 15% pokles vyřízených dovolání v rámci prvního měsíce v roce 2008 oproti počtu vyřízených dovolání v roce Je však potřeba vzít v úvahu fakt, že od roku 2003, kdy dovolání bylo stále relativně novým opravným prostředkem, došlo k více jak 25% nárůstu podaných dovolání. 73 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 265s odst. 1 49

50 < 1 měsíc měs měs měs měs měs měs roky celkem Tabulka č. 1 Rychlost vyřizování věci dovolání v roce Zdroj: oficiální server českého soudnictví statistika dovolání Graf č. 3 - Rychlost vyřizování věci dovolání v roce 2003 Zdroj: oficiální server českého soudnictví statistika dovolání Graf č. 4 - Rychlost vyřizování věci dovolání v roce 2008 Zdroj: oficiální server českého soudnictví statistika dovolání 50

51 Stíţnost pro porušení zákona Stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, směřujícím proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jimž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na základě vadného řízení. Pravomocným rozhodnutím se pak rozumí pouze výrok rozhodnutí, nikoliv jeho odůvodnění či poučení o opravném prostředku. 74 Stížnost pro porušení zákona je podávána za účelem nápravy právních vad pravomocných rozhodnutí, nebo za účelem nápravy vadného postupu řízení, které pravomocnému rozhodnutí předcházelo. Skutkové nedostatky rozhodnutí jsou předmětem řízení o stížnosti pro porušení zákona jen tehdy, jestliže jejich příčinou došlo k vadnému právnímu hodnocení skutku nebo k vadnému postupu v řízení. Je nutné si uvědomit, že rozhodování o stížnosti pro porušení zákona, stejně tak jako rozhodování o ostatních mimořádných opravných prostředcích směřuje k průlomu do právní moci rozhodnutí. To zpravidla narušuje stabilitu konečného a vykonatelného, v některých případech i již vykonaného rozhodnutí soudu a státního zástupce. 75 Snahou úpravy zákona je docílit toho, aby byl tento opravný prostředek využit jen v závažných případech a byla tím respektována právní moc a stabilita rozhodnutí. Na základě výše uvedeného existuje pouze jedna osoba oprávněná podat stíţnost pro porušení zákona a to je ministr spravedlnosti. Podání stížnosti pro porušení zákona je opět fakultativním úkonem, jde tedy o dobrovolné rozhodnutí ministra spravedlnosti stížnost proti porušení zákona podat či nikoliv. V případě že jí podá, učiní tak přímo k Nejvyššímu soudu, který o ní i rozhoduje. Pokud dojde k podání stížnost pro porušení zákona a součastně s tím i k dovolání v téže věci, projedná toto Nejvyšší soud ve společném řízení. Graf č. 5. znázorňuje množství obdržených podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona rozdělených dle osob a orgánů, od nichž byly získány. Například v roce 2008 obdrželo Ministerstvo spravedlnosti 1095 trestních věcí s návrhem na podání stížnosti pro porušení zákona, které směřovali z 62% proti 74 Císařová, D., Fenyk, J., Gřivna, T. a kolektiv. Trestní právo procesní. 5. vydání. Praha: ASPI, str Císařová, D., Fenyk, J., Gřivna, T. a kolektiv. Trestní právo procesní. 5. vydání. Praha: ASPI, str

52 rozhodnutí soudu I i II stupně, více znázorňuje graf č. 6. Z celkového počtu 1095 podnětů, podal ministr spravedlnosti 110 stížností pro porušení zákona, z čehož pouze 5 věcí bylo v neprospěch obviněného. Zbylé podněty pro nedůvodnost nebo neúčelnost odložil. Nejvyšší soud České republiky 80 stížnostem vyhověl, jednu zamítl a 29 trestních věci zůstalo k nerozhodnuto. S ohledem na výše uvedené hodnoty si lze položit otázku, zda by nestálo za úvahu případné rozšíření oprávněných osob podat stížnost pro porušení zákona. Primárním cílem by byl zájem na zrychlení procesu rozhodování o stále narůstajícím množství podnětů. Graf č. 5 Podněty k podání stížnosti pro porušení zákona získány od osob a orgánů Zdroj: oficiální server českého soudnictví evidence stížnosti pro porušení zákona 52

53 Graf č. 6 Podněty k podání stížnosti pro porušení zákona směřující proti rozhodnutí: Zdroj: oficiální server českého soudnictví evidence stížnosti pro porušení zákona Lhůta pro podání stížnosti pro porušení zákona není limitovaná, limitované je však zpětvzetí podané stížnosti pro porušení zákona, ministr tak smí učinit pouze do doby, než se senát Nejvyššího soudu rozhodujícího o stížnosti pro porušení zákona odebere k závěrečné poradě. 76 Podaná stížnost pro porušení zákona musí být do 14 dnů ministrem spravedlnosti odůvodněna, pokud tak ministr spravedlnosti neučinil ihned při podání. Forma stíţnosti pro porušení zákona a její náležitosti jsou obecně stanoveny v TrŘ Obsahem stížnosti pro porušení zákona musí být jednak obecné náležitosti stanovené TrŘ. 59 odst. 3, dále zde musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí stížnost pro porušení zákona směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů je napadán a čeho se ministr spravedlnosti domáhá. V neposlední řadě je povinen ministr spravedlnosti ve stížnosti pro porušení zákona uvést, zda ji podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Důležitost uvedených obsahových náležitostí spočívá v tom, že se stávají předmětem přezkumné činnosti Nejvyššího soudu, neboť ten dle TrŘ. 267 odst. 3, zkoumá ty výroky, které jsou zákonné, odůvodněné a proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející. Protože o stížnosti pro porušení zákona rozhoduje výhradně Nejvyšší soud, můžeme konstatovat, že podaná stížnost pro porušení zákona má centralizovaný devolutivní účinek. Suspenzivní účinek nemá, avšak o odkladu nebo přerušení výkonu rozhodnutí, napadeného stížností pro porušení zákona, může rozhodnout podle TrŘ. 275 odst Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 266 odst. 6 53

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Osoba, proti níž se Základy práva, 23. května 2016 Přehled přednášky Osoba, proti níž se Osoba, proti níž se Pojem trestního Trestní právem upravený

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_16_TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ_P1-2 Číslo projektu:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní řád.

Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní řád. Otázka: Trestní právo procesní Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuza Trestní řád Zdroj trestního práva procesního Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní

Více

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška Trestní právo procesní a trestní řízení Přednáška 4. 3. 2015 Pojmy Trestní právo procesní = soubor právních norem upravujících trestní řízení Trestní řízení =zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním

Více

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Zvláštní způsoby řízení Obecné ustanovení a typy zvláštních způsobů řízení (Hlava XX., 290 314s) Obecné ustanovení - pokud v následujících ustanoveních není obsažena zvláštní úprava,

Více

Povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví.

Povinnost státního zástupce stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Otázka: Trestní právo procesní Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): adelka Zásady trestného řízeni, subjekty Zásady trestného řízení Zásada stíhání jen ze zák. důvodů Někoho stíhat lze jen způsobem

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

HLAVA III: Ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod... 54

HLAVA III: Ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod... 54 Obsah Seznam autorů.............................................. 5 Seznam použitých zkratek.................................... 21 Předmluva................................................ 24 HLAVA I:

Více

TEORIE PRÁVA 8. APLIKACE PRÁVA, AKTY APLIKACE PRÁVA. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 8. APLIKACE PRÁVA, AKTY APLIKACE PRÁVA. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 8. APLIKACE PRÁVA, AKTY APLIKACE PRÁVA Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz APLIKACE PRÁVA Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA. TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ I.část

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA. TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ I.část KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ I.část TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Stanovuje postup orgánů činných v trestním řízení Konkretizuje, jak postupovat při zjišťování trestných činů, prokazování

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Trestní právo wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui 10.12.2009 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 2. května 2016 Řádné opravné Přehled přednášky Řádné opravné Řádné opravné Druhy Řízení nalézací směřuje k vydání, kterým bude zjištěno

Více

Kromě shora zmíněné působnosti existují ještě specifická oprávnění nejvyššího státního zástupce. Mezi ty patří zejména: Vydávání pokynů obecné povahy

Kromě shora zmíněné působnosti existují ještě specifická oprávnění nejvyššího státního zástupce. Mezi ty patří zejména: Vydávání pokynů obecné povahy Působnost Nejvyššího státního zastupitelství v Brně je v souladu s působností Nejvyššího soudu. Nejvyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad činností vrchních státních zastupitelství, je činné při

Více

Správní řízení 2. Metodický list číslo 1

Správní řízení 2. Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Správní řízení 2 Správní rozhodnutí a jeho přezkoumání Cíl : Metodický list číslo 1 Základním cílem tohoto tematického celku je objasnění významu správního

Více

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU VI. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další

Více

7.1 Orgány činné v trestním řízení

7.1 Orgány činné v trestním řízení 7 Trestní řízení Co je trestným činem a jaký trest lze za jeho spáchání uložit, již víme. Neméně důležitou otázkou však je i procesní stránka postihu korupce, tj. zejména jak se postupuje při oznamování

Více

Úvod do trestního práva procesního

Úvod do trestního práva procesního Úvod do trestního práva procesního ZVLÁŠTNÍ ČÁST Mgr. Katarína Kandová OSNOVA Pojem a význam základních stadií trestního řízení, základní vztahy mezi nimi Přípravné řízení Předběţné projednání obţaloby

Více

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání. Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Obviněný je jedním ze subjektů trestního řízení. Trestní řád označuje tuto osobu několika pojmy (podle stadia řízení a jejího postavení). Podezřelý

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

OBSAH. Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15

OBSAH. Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15 OBSAH Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST ( 1 139)...17 HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ ( 1 11)...17 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona ( 1)...17 Díl 2 Časová působnost

Více

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č. 200/1990

Více

Trestní oznámení je jakékoliv podání, z něhož vyplývá důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu.

Trestní oznámení je jakékoliv podání, z něhož vyplývá důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. 1. Co je to trestní oznámení? Trestní oznámení je jakékoliv podání, z něhož vyplývá důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu. Trestní oznámení lze učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické

Více

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15 OBSAH Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15 1. ALTERNATIVNÍ OPATŘENÍ: ÚČEL, PODSTATA, VÝHODY. RESTORATIVNÍ JUSTICE 19 1.1. Krize trestu odnětí svobody 19 1.2. Alternativy k uvěznění 21 1.3. Restorativní

Více

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno

Více

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ 209/1997 Sb. ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Změna: 265/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 3 T 160/2013 ze

usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 3 T 160/2013 ze Ústavní soud 10. února 2015 Brno, Joštova 8 Stěžovatel: Jiří Blažek, K parku 733 164 00 Praha 6 Nebušice Zastoupen: Mgr. Pavlem Krasem, V Jirchářích 60/6 400 01 Ústí nad Labem Orgány veřejné moci: 1. Policie

Více

Obsah Úvodní slovo seznam použitých zkratek 1 Základy odpovědnosti občana republiky 2 Korupce, úplatek a jiné vybrané pojmy

Obsah Úvodní slovo seznam použitých zkratek 1 Základy odpovědnosti občana republiky 2 Korupce, úplatek a jiné vybrané pojmy Úvodní slovo................................................... 11 seznam použitých zkratek...................................... 10 1 Základy odpovědnosti občana republiky........................ 13 1.1

Více

9. SOUDNÍ ŘÍZENÍ Zdroj: Jan Zouhar

9. SOUDNÍ ŘÍZENÍ Zdroj: Jan Zouhar 9. SOUDNÍ ŘÍZENÍ Zdroj: Jan Zouhar Cíl interaktivní formou seznámit studenty s hlavními zásadami trestního a civilního řízení a pochopení jejich hlavních odlišností cvičit schopnost aktivně a s porozuměním

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 = souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím

Více

TEORIE PRÁVA Aplikace práva

TEORIE PRÁVA Aplikace práva TEORIE PRÁVA JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Realizace práva = výkon práva (jednání způsobem, které objektivní právo umožňuje) kvalifikovaná forma realizace práva, při níž orgány veřejné

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ A KYBERNETICKÁ KRIMINALITA

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ A KYBERNETICKÁ KRIMINALITA KYBERNETICKÁ KRIMINALITA TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ A KYBERNETICKÁ KRIMINALITA MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015

Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 26. 2. 2015 Vznik a vývoj inkvizičního trestního řízení Angloamerické trestní řízení Vývoj trestního procesu

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VYSOKÉ ŠKOLY EKONOMIE A MANAGEMENTU Disciplinární řád upravuje postup při projednávání disciplinárních přestupků a ukládání sankcí studentům Vysoké školy ekonomie a managementu. Disciplinární

Více

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 458 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 4.

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 458 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 4. 246 10. funkční období 246 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 As 256/2015-22 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a Mgr. Ondřeje

Více

Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem: - ublíženo na zdraví. - způsobena majetková škoda. - způsobena nemajetková újma

Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem: - ublíženo na zdraví. - způsobena majetková škoda. - způsobena nemajetková újma Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem: - ublíženo na zdraví - způsobena majetková škoda - způsobena nemajetková újma - nebo, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Poškozeným je i osoba,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA Fakulta právnická DIPLOMOVÁ PRÁCE Obnova řízení Monika Bulínová Plzeň 2012 - 2 - - 3 - - 4 - Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala paní JUDr. Simoně Stočesové, Ph.D., LL.M.

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 8 As 49/2015-42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci

Více

Metodický list pro kombinovaného studia předmětu CIVILNÍ PROCES. I. soustředění

Metodický list pro kombinovaného studia předmětu CIVILNÍ PROCES. I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu CIVILNÍ PROCES I. soustředění Název tématického celku: ZÁKLADNÍ ZÁSADY OBČANSKÉHO SOUDNÍHO ŘÍZENÍ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních

Více

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. Základy práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) fungování soustavy obecných soudů a Ústavního soudu Čl. 90 Ústavy soudům přísluší, aby poskytovali ochranu zákonem zaručeným

Více

Obsah - seznam vzorů 5

Obsah - seznam vzorů 5 Obsah - seznam vzorů 5 Použitá a doporučená literatura 23 Vzor č. 1 Návrh zájmového sdružení občanů na převzetí záruky za dovršení nápravy odsouzeného se žádostí o podmíněné propuštění odsouzeného z výkonu

Více

Schéma průběhu trestního řízení podle českého trestního řádu

Schéma průběhu trestního řízení podle českého trestního řádu Přednáška pro VIII. jarní semestr magisterského studia Opravné řízení Řádné opravné prostředky 4. 5. 2010 prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. Stádia trestního řízení Trestní řád rozeznává následující

Více

ZÁKON ze dne... 2015 o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o státním zastupitelství

ZÁKON ze dne... 2015 o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o státním zastupitelství III. N á v r h ZÁKON ze dne... 2015 o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o státním zastupitelství Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního řádu

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 8 As 145/2016-20 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Miloslava Výborného a Mgr.

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

OBSAH. Úvodní slovo... 11. Seznam použitých z k r a te k...10. 1 Základy odpovědnosti občana republiky... 13

OBSAH. Úvodní slovo... 11. Seznam použitých z k r a te k...10. 1 Základy odpovědnosti občana republiky... 13 OBSAH Úvodní slovo... 11 Seznam použitých z k r a te k...10 1 Základy odpovědnosti občana republiky... 13 1.1 Občanskoprávní odpovědnost... 13 1.1.1 Právní osobnost... 14 1.1.2 Svéprávnost...15 1.2 Trestní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ

PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ IV. jarní semestr Evropská hospodářská, správní a kulturní studia - ak. rok 2014/2015 I. 25. 2. 2014 doc. M. Fryšták Pojem trestního

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Občanské soudní řízení III/2 VY_32_INOVACE_200 3 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

K árný ř ád. pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu. schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9.

K árný ř ád. pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu. schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9. K árný ř ád pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9. 1993 *) 1 Tento kárný řád upravuje postup Kárné komory Nejvyššího kontrolního

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY LÉKAŘSKÉ FAKULTY V HRADCI KRÁLOVÉ Akademický senát Lékařské fakulty v Hradci Králové se podle 27 odst. 1 písm. b) a 33 odst. 2 písm. d) zákona

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc soudní v ČR.

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc soudní v ČR. ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy Soudcovská nezávislost tři

Více

Obsah. Část první. Úvodní ustanovení

Obsah. Část první. Úvodní ustanovení Obsah O autorech Předmluva Seznam použitých zkratek IX XI XVII A. Komentář 1 Část první. Úvodní ustanovení Hlava první. Předmět úpravy ( 1) 1 1 [Rozsah působnosti] 1 Hlava druhá. Základní zásady činností

Více

Opravné prostředky ve správním řízení. Mimořádné opravné prostředky. 1.2.1 Zahájení odvolacího řízení a náležitosti odvolání

Opravné prostředky ve správním řízení. Mimořádné opravné prostředky. 1.2.1 Zahájení odvolacího řízení a náležitosti odvolání 1 OPRAVNÉ PROSTŘEDKY 1.1 Řádné opravné prostředky Právní normy vycházejí z toho, že při aplikaci konkrétního právního předpisu může správní i soudní orgán interpretovat hmotně právní předpis nesprávně,

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 2 Aps 2/2004-69 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka

Více

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst.

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst. PRÁVO Trestní sankce 1. Pojem a účel trestu I. pojem zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud

Více

Správní trestání. JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013

Správní trestání. JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013 Správní trestání JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013 Obecná východiska Správní delikt a soudní delikt - judikatura: trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů

Více

Disciplinární řád České asociace sester

Disciplinární řád České asociace sester Disciplinární řád České asociace sester 1 Obecná ustanovení 1. Porušení povinností člena České asociace sester (dále jen ČAS) vyplývající ze stanovených předpisů ČAS, Stanov ČAS, z Etického kodexu ICN

Více

181/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna trestního řádu

181/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna trestního řádu 181/2011 Sb. ZÁKON ze dne 8. června 2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějích předpisů, a některé dalí zákony Parlament se usnesl na tomto

Více

11/1944 Ú. v. ÚSTAVNÍ DEKRET presidenta republiky *)

11/1944 Ú. v. ÚSTAVNÍ DEKRET presidenta republiky *) 11/1944 Ú. v. ÚSTAVNÍ DEKRET presidenta republiky *) (Příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb.) ze dne 3. srpna 1944 o obnovení právního pořádku (Uveřejněno v roč. V, č. 3 Úředního věstníku československého,

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 4. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 4. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 4. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc.

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 20. 3. 2012 Podstata zajišťovacích úkonů Omezení lidských práv Absolutní práva Minimální práva v trestním řízení Zásada přiměřenosti Zásada zdrženlivosti Zásada

Více

Procesní právo základní informace Proces řízení Občanské soudní řízení občanský soudní řád 99/1963 Sb. Trestní řízení trestní řád 141/1961 Sb. Správní řízení správní řád 500/2004 Sb. + správní soudnictví

Více

Stát právo vytváří na základě společenských vztahů právo tyto vztahy upevňuje

Stát právo vytváří na základě společenských vztahů právo tyto vztahy upevňuje Otázka: Právní řád a právní ochrana Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Bambuca - pojem práva, prameny práva, právní normy, právní předpisy, systém práva - uspořádání právního řádu ČR - soustava

Více

552/1991 Sb. ZÁKON. o státní kontrole

552/1991 Sb. ZÁKON. o státní kontrole 552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole Změna: 166/1993 Sb. Změna: 148/1998 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 274/2003 Sb. Změna: 392/2005 Sb. Změna: 501/2004 Sb.,

Více

552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení

552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení Systém ASPI - stav k 26.11.2012 do částky 145/2012 Sb. a 49/2012 Sb.m.s. Obsah a text 552/1991 Sb. - poslední stav textu Změna: 166/1993 Sb. Změna: 148/1998 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 274/2003 Sb.

Více

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Název tématického celku: Trestní právo obecná část I. Tematický celek je věnován vysvětlení základních pojmů a východisek,

Více

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č. 200/1990

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.13 Integrovaná střední škola

Více

Správní právo procesní

Správní právo procesní Správní právo procesní č. 3 : Správnířízení 1 JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. Osnova: 1. Správnířízení pojem 2. Druhy správního řízení 3. Procesní principy správního řízení 4. Základní procesní fáze

Více

Judikatura. činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1 tr. zák., neboť je to

Judikatura. činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1 tr. zák., neboť je to Judikatura Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2006 Rozhodnutí č. 51 spolupachatelství 9 odst. 2 vs. účastenství ve formě pomoci podle 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. Spolupachatelství ve smyslu

Více

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY. Čl. 1 Úvodní ustanovení

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY. Čl. 1 Úvodní ustanovení Univerzita Karlova v Praze DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PRÁVNICKÉ FAKULTY Akademický senát Právnické fakulty se podle 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění

Více

tento piktogram odkazuje na konkrétní ustanovení zákona;

tento piktogram odkazuje na konkrétní ustanovení zákona; APLIKACE SPRÁVNÍHO ŘÁDU V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Cílem následujícího textu je poskytnout základní přehled o způsobech a rozsahu aplikace správního řádu v oblasti odpadového hospodářství. Může

Více

Trestní řád rozlišuje pět stadií trestního řízení.

Trestní řád rozlišuje pět stadií trestního řízení. Trestní řád rozlišuje pět stadií trestního řízení. Stadia trestního řízení 1 / 9 Přípravné řízení - Předběžné projednání obžaloby - Hlavní líčení - Odvolací (opravné) řízení - Vykonávací řízení Přípravné

Více

ODBOR ŽIVOČIŠNÝCH KOMODIT 17210

ODBOR ŽIVOČIŠNÝCH KOMODIT 17210 ODBOR ŽIVOČIŠNÝCH KOMODIT 17210 SPISOVÁ ZN.: = čj. NAŠE ČJ.: 16774/2010-17210 VYŘIZUJE ODDĚLENÍ OCHRANY ZVÍŘAT, JUDr. Traplová TELEFON: 221 812 346 FAX: 221 812 967 E-MAIL: jana.traplova@mze.cz ADRESA:

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 4 As 17/2004-55 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr.

Více

20. maturitní otázka (B)

20. maturitní otázka (B) 20. maturitní otázka (B) 20) Trestní právo obsah, druhy, prameny, podmínky trestní odpovědnosti, trestní odpovědnost v závislosti na věku pachatele, okolnosti vylučující trestnost, orgány činné v trestním

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 As 59/2006-39 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr.

Více

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 3 - KS VŠFS 2014

ADR a rozhodčí řízení. Přednáška 3 - KS VŠFS 2014 ADR a rozhodčí řízení Přednáška 3 - KS VŠFS 2014 Rozhodčí soudy /RS/ stálé rozhodčí instituce -rozhodčí soudy (RS) Zřízeny podle právních předpisů státu, kde mají sídlo (zřizovatele) vydávají svá pravidla

Více

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 503 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 23.

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 503 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 23. 236 10. funkční období 236 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_14_PRÁVO_2.02_Trestní právo procesní. Výkladová prezentace k tématu Trestní právo procesní

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_14_PRÁVO_2.02_Trestní právo procesní. Výkladová prezentace k tématu Trestní právo procesní Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Legislativní rada vlády Č. j. 175/11 V Praze dne 31. března 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o

Legislativní rada vlády Č. j. 175/11 V Praze dne 31. března 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rada vlády Č. j. 175/11 V Praze dne 31. března 2011 Výtisk č.: S t a n o v i s k o Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma 2. stupeň ZŠ základní Občanská nauka Soudní moc

Více

Čl.8. Osobní svoboda Právo na osobní svobodu

Čl.8. Osobní svoboda Právo na osobní svobodu Právo na osobní svobodu JUDr. Tomáš Pezl Čl.8 1) Osobní svoboda je zaručena. 2) Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být zbaven svobody

Více

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou Právní úprava 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 16. května 2016 Přehled přednášky soubor právních norem stanovujících, co je trestným činem a jaké sankce za něj lze ukládat procesní

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 Ads 35/2012-22 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr.

Více

OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ Pohledávky 1. běh Prosinec 2013

OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ Pohledávky 1. běh Prosinec 2013 OBČANSKÉ SOUDNÍ ŘÍZENÍ Pohledávky 1. běh Prosinec 2013 Odborné školení v rámci projektu Odborné vzdělávání zaměstnanců společnosti RILEXTRADERS reg.č.: CZ.1.04/1.1.02/94.01311 Soudy a soudnictví Vymezení

Více

2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y

2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y 2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y Trestní právo je souhrn právních norem o trestání osob (postihy

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Oddíl první. Obecná ustanovení. Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily. a) státní orgány, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Oddíl první. Obecná ustanovení. Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily. a) státní orgány, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Zákon č. 82/1998 Sb., ze dne 17. března 1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.,

Více

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky.

(1) Vklad podle 2 lze provést jen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu republiky. Zákon č. 265/1992 Sb., ze dne 28. dubna 1992 o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 120/2001

Více

KULATÝ STŮL. s Josefem Chýlem o roli a úloze ÚOHS v procesu dozoru nad dodržováním ZZVZ s důrazem na práva a povinnosti zadavatelů

KULATÝ STŮL. s Josefem Chýlem o roli a úloze ÚOHS v procesu dozoru nad dodržováním ZZVZ s důrazem na práva a povinnosti zadavatelů KULATÝ STŮL s Josefem Chýlem o roli a úloze ÚOHS v procesu dozoru nad dodržováním ZZVZ s důrazem na práva a povinnosti zadavatelů Josef CHÝLE místopředseda Sekce veřejných zakázek V Brně dne 6. 10. 2016

Více

SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona

SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona SOŠ InterDACT s.r.o. Bc. Vébrová Ilona Název školy SOŠ InterDact s.r.o. Most Autor Bc. Ilona Vébrová Název šablony V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 Ads 70/2007-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína

Více

www.zlinskedumy.cz Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_2_37

www.zlinskedumy.cz Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_2_37 Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Jaroslava Šedová Občan a právo Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se

Více