Genofondy rostlin v zahradní tvorb

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Genofondy rostlin v zahradní tvorb"

Transkript

1 Sborník z konference Genofondy rostlin v zahradní tvorb konané záí 2013 Pavel Sekerka (ed.) Unie botanických zahrad R Botanická zahrada hl. m. Prahy Katedra zahradnictví FAPPZ ZU Katedra zahradní a krajinné architektury FAPPZ ZU Botanický ústav AV R, v.v.i. 2013

2 Textyneprošlyjazykovoukorekturou Botanickázahradahl.m.Prahy,prosinec2007 UniebotanickýchzahradR ISBN

3 Cíl konference Konference byla urena pro pracovníky botanických zahrad, správce sbírek zájmových rostlin, stejn tak pro šlechtitele okrasných i produkních rostlin a pro zahradní architekty. Cílem je seznámit úastníky s právním rámcem zakládání sbírek, dovozu rostlin a již komerních nebo získaných expedicemi. Zvláštní pozornost bude vnována zmnám vyplývajícím z implementace Úmluvy o biologické rozmanitosti pedevším ve vztahu k rozdlování pínos plynoucích z využívání genetických zdroj (Nagojský protokol) a s novinkami v botanických zahradách a genofondových sbírkách. RIZIKA Opatení proti zavlékání a šíení škodlivých organism T o m á š R ž i k a Globalizace obchodu a cestovního ruchu zvyšuje riziko zavlékání a šíení nepvodních druh do nových oblastí. K omezování rizika zavleení, usídlení a následného dalšího šíení nebezpených organism, které škodí rostlinám, je zaveden systém fytosanitární regulace. Fytosanitární regulaní opatení v R vycházejí ze spolené fytosanitární legislativy EU. Tato legislativa se prbžn mní, objeví-li se nová rizika nebo usoudí-li se, že fytosanitární opatení pro urité škodlivé organismy pozbyla smyslu. V souasné dob se v EU pipravují rozsáhlé zmny systému fytosanitární regulace. Fytosanitární pedpisy se bezprostedn dotýkají innosti botanických zahrad, které mohou být zdrojem šíení organism škodících rostlinám. Na úseku rostlinolékaské pée, která zahrnuje jak oblast fytosanitární, tak i oblast používání pípravk na ochranu rostlin, jsou v R od poátku roku 2014 pipraveny významné institucionální zmny. Pednášku je možné stáhnout jako pdf soubor na adrese: Genetická a epigenetická eroze rostlin v kultue 3

4 J a n P o n e r t Botanická zahrada Hl.m. Prahy, Nádvorní 134, Praha 7 Troja, Czech Republic Katedra experimentální biologie rostlin PF UK, Vininá 5, Praha 2, Czech Republic U všech živých organism nalezneme variabilitu na mnoha úrovních, stejn tak i u rostlin. Variabilní jsou ekosystémy i biotopy mezi sebou, druhy uritého rodu, populace v rámci druhu i jednotliví jedinci uvnit dané populace. Pokud se podíváme na ješt nižší úrove, zjistíme, že variabilita živých rostlin je provázena variabilitou jejich pletiv i jednotlivých bunk daného pletiva. I pes variabilitu na všech zmínných úrovních se však mnohé vlastnosti ddí do potomstva a rodie uritého druhu dají vždy vzniknout potomkm druhu stejného. Snaha o odhalení mechanismu, kterým je informace o vzhledu (fenotypu) pedávána dlícími se bukami do potomstva, vedla k objevení DNA a odhalení její základní funkce. DNA je dlouhá vláknitá molekula, kde se opakují tyi základní jednotky. Ty se pro jednoduchost oznaují symboly písmen A, C, G a T podle prvních písmen názv jedinených ástí tchto opakujících se jednotek. Poadí neboli sekvence tchto jednotek (ili písmen) kóduje poadí podjednotek dalších bunných molekul a tím vlastn složení celé buky. Úseky DNA, které jsou bukou pekládány do jiných molekul, se nazývají geny. Variabilitu pak nalezneme i na úrovni molekul uvnit buky vetn DNA. Napíklad rzn velké rostliny v jedné populaci se mohou drobn lišit strukturou DNA. Fenotypová variabilita je potom odrazem variability v sekvenci jednotek DNA. Souhrn všech variant genetické informace (tedy všech sekvencí DNA) v dané populaci i prostedí se nazývá genofond. Ochranou variability na rzných úrovních se zabývá ada organizací a využívá k tomu adu rzných pístup. V zásad lze ochranu variability živých organism pojmout temi rznými zpsoby i termíny. Prvním a nejklasitjším pojetím je ochrana druh. Zde se primárn snažíme zachránit alespo nkteré jedince reprezentující chránné druhy, nikoliv celou variabilitu druhu ani jeho biotop. Druhým pojetím je ochrana genofondu. Pesn to znamená snahu o záchranu veškeré genetické variability všech uvažovaných jedinc. To je v praxi takka neproveditelné a tak se tento termín asto chápe zjednodušen jako snaha o záchranu významné ásti genetické variability daného druhu, napíklad záchranou okrajových populací. Tetí pístup je ochrana biodiverzity. Význam tohoto sousloví je ochrana veškeré biologické variability, tedy nejen druh a jejich genofondu, ale i variability jejich biotop. V intenzivn využívané krajin je to v plném rozsahu nereálné. Dále se budeme zabývat primárn ochranou druhové variability. V praxi je pro efektivní ochranu nutná souinnost rzných pístup. Jedná se pedevším o ochranu samotných stanoviš druh v krajin, cílené zásahy podporující ohrožené populace in situ a záchranná kultivace s možnou reintrodukcí vypstovaných rostlin. Co se však stane s variabilitou rostlin bhem záchranné kultivace? V kultue vybíráme dobe rostoucí rostliny, tedy takové, které jsou dobe pizpsobené na naše podmínky. Tento výbr je ješt výraznjší pokud provádíme výsevy, kdy se špatn rostoucí jedinci bžn vyazují. Podmínky v kultue se však velmi asto liší od podmínek v pírod. Vybíráme tak vlastn trochu jiné rostliny, než by pežily v pírod. Po urité dob kultivace tak z populace zmizí ást pvodní variability. Dalším faktorem je samotné zmenšení potu jedinc v populaci, které neumožuje zachování velkého množství rzných variant. Pokud se podmínky liší výrazn, což je asto pravda, lze hovoit o tzv. genetické erozi. Tento termín nahlíží na popsaný dj z pohledu variability v sekvenci DNA. Již bylo zmínno, že odlišn vypadající rostliny se zpravidla liší sekvencí DNA. Redukce fenotypové variability je tedy i zde 4

5 odrazem redukce variability na úrovni DNA. Popsaný proces genetické eroze pináší znané riziko pro možnosti reintrodukce. Pokud nám z kultivované populace zmizí znaná ást genetické variability, tžko si lze pedstavit, že se opt nkde objeví. Pvodní variabilita byla výsledkem velmi dlouhého vývoje a její návrat v horizontu nkolika desítek i stovek generací je podle souasných znalostí nemožný. Pokud navíc pstujeme rostliny v odlišných podmínkách od tch pírodních, vypstované rostliny již nemusí být schopné úspšn rst na pvodním pirozeném stanovišti, protože již ztratily vlastnosti, které byly v daných podmínkách dležité. V pípad rostlinného materiálu je riziko genetické eroze ješt vyšší, jelikož zde neexistuje Weismannova bariéra a i pi vegetativním množení rostlin se asem fixují zmny v DNA. Podle pedstaveného pohledu, kdy sekvence DNA uruje vzhled a chování buky, by vlastn mla každá buka daného jedince vypadat stejn. V praxi se ale jednotlivé ásti rostliny dosti nápadn liší. Otázkou, jak k tomu dochází, se zabývá epigenetika (podle Aristotelova výrazu epigeneze zvyšování komplexity organismu bhem jeho individuálního vývoje). Uplatuje se zde ada rzných mechanism, které modulují pístup bunných struktur k jednotlivým úsekm DNA. Pro naše úely situaci zjednodušíme a budeme se dále zabývat pouze metylacemi cytosinu (podjednotka DNA znaená C). Pokud se v nkterém úseku DNA naváží methylové skupiny na cytosiny, tento úsek se dále nepepisuje. Buka ho vlastn jakoby ignoruje. Pitom sama buka si tyto úseky mže oznait (a tedy inaktivovat) i naopak odznait (a tedy aktivovat). Velkým pekvapením bylo, když výsledky rzných studií zaaly naznaovat na možné ddní informace o tom, které úseky DNA mají být zamethylované. Jako píklad lze uvést mangrovový strom Laguncularia racemosa (Lira-Medeiros et al., 2010). Vytváí odlišné populace, kdy rostliny ve slané vod rostou keovit, zatímco rostliny ve sladké vod rostou jako stromy s vysokým kmenem. Fenotyp populací je ásten ddiný a odpovídá rozložení methylovaných úsek v DNA. Nejpádnjším dkazem byla studie petalpelorického mutanta lnice Linaria vulgaris (Cubas et al., 1999). Jedná se o vbec prvního popsaného rostlinného mutanta (Linnaeus, 1749) a od té doby, roku 1749, se tento fenotyp dodnes ddí. Kupodivu však vzácn dochází k reverzi fenotypu, kdy potomek mutantní petalpelorické rostliny vykvete klasicky diferencovanými kvty. V pípad klasické genetické mutace by nco takového nebylo možné. Zde se však jedná práv o metylace ddiný epigenetický mechanismus vedoucí k umlení genu Lcyc zodpovdného za diferenciaci kvtních plátk. Na možnou roli metylací v evoluci rostlin pak ukazuje studie evropských orchidejí rodu prstnatec (Dactylorhiza). Nkolik druh vzniklo v historii opakovaným kížením stejných rodiovských linií (Pillon et al., 2007). Tyto druhy jsou dnes relativn dobe odlišitelné fenotypem i ekologií, avšak snaha o vytvoení kladogramu na základ sekvencí DNA selhává. Jinými slovy se zdá, že tyto druhy neodlišuje sekvence DNA. Zmapování rozložení metylací v genomu tchto rostlin však ukázalo, že toto rozložení je pro jednotlivé druhy charakteristické a tedy ddiné (Paun et al., 2010). Korelaní analýza dále ukázala, že rozložení metylací koreluje s nkterými klimatickými faktory týkajícími se pedevším dostupnosti svtla a vodní bilance rostliny. Vše tedy nahrává pedstav, že tyto druhy se liší práv ddinými metylacemi, které jsou podmínny okolními podmínkami. Pod tlakem prostedí tak ze stejného genetického základu vznikl ten nebo jiný druh a to mnohokrát nezávisle. Snadno pak vyvstává otázka, zda lze takové druhy pstovat v záchranné kultue pro úely reintrodukce. Riziko zmny fenotypu je zde v porovnání s ist geneticky kódovanou variabilitou obrovské. Zárove se ale naskýtá otázka, zda má vbec smysl chránit zmny v metylacích, které se mohou relativn rychle mnit. Ostatn pod pojem záchrana genofondu by se záchrana epigenofondu nemla zahrnovat. Jak jsou podobné mechanismy u rostlin rozšíené, zatím nikdo neví. Pestavené práce jsou jen prvními vlaštovkami na dosud neprobádaném poli. V každém pípad si ale mžeme uvdomit rizika spojená s redukcí variability a pro pípad redukce té nenahraditelné genetické variability se snažit tato rizika minimalizovat. V kultue dejme šanci i trochu he rostoucím rostlinkám, 5

6 snažme se zachránit co nejvtší variabilitu a ne jen ty nejhezí. Vhodné je také pstovat vtší soubory jedinc, nebo mít rostliny na nkolika odlišných místech s rznými podmínkami. Tím vším mžeme podpoit zachování co nejširšího spektra existujících variant. Citovaná literatura: Cubas P, Vincent C, Coen E: An epigenetic mutation responsible for natural variation in floral symmetry. Nature 401: Linnaeus C: 1749: Da Peloria. Diss. Ac., Amoenitates Academicae III, Uppsala, Sweden. Lira-Medeiros CF, Parisod C, Fernandes RA, Mata CS, Cardoso MA, Ferreira PCG: Epigenetic Variation in Mangrove Plants Occurring in Contrasting Natural Environment. PLOS ONE 5 (4): e Paun O, Bateman RM, Fay MF, Hedrén M, Civeyrel L, Chase MW: Stable epigenetic effects impact adaptation in allopolyploid orchids (Dactylorhiza: Orchidaceae). Molecular Biology and Evolution 27: Pillon Y, Fay MF, Hedrén M, Bateman RM, Devey DS, Shipunov AB, van der Bank M, Chase MW: Evolution and temporal diversification of western European polyploid species complexes in Dactylorhiza (Orchidaceae). Taxon 56: Pstování okrasných rostlin a invaze nepvodních druh M a r t i n H e j d a Botanický ústav AV R v. v. i., Zámek 1, Prhonice Invaze nepvodních rostlin pedstavují významnou souást zmn v souasné krajin. Velkoplošné disturbance, ale i pokles intenzity tradiního obhospodaování, se považují za hlavní píinu úspchu invazních druh, v souladu s tzv. teorií fluktuujících zdroj (Hobbs & Huenneke 1992). Jen malá ást nepvodních druh se stává invazními vtšina není schopna vytvoit v invadovaném areálu stabilní populace a exponenciáln se šíit. Pokud je nepvodní druh úspšný a v novém areálu se šíí, pak invaze obvykle zaíná v narušované, lovkem siln ovlivnné vegetaci a teprve pozdji dochází u nkterých druh k invazi polopirozených a pirozených spoleenstev. Naprostá vtšina nepvodních druh rostlin byla introdukována úmysln, nejastji jako okrasné druhy. Toto se týká i našich nejproblematitjších invazních druh (Reynoutria sp. div., Heracleum mantegazzianum, Rudbeckia laciniata a Rumex alpinus), u kterých bylo pozorováno více než 50 % snížení druhového bohatství v invadované vegetaci oproti analogické vegetaci neinvadované. Invazní druhy rostlin snižují lokální diversitu invadovaných spoleenstev, ale zárove zpsobují homogenizaci flór vtších geografických celk. Mezi závažné velkoplošné dsledky invazí patí degradace pastvin (invaze Centaurea sp. div. a Cirsium arvense v USA, invaze rodu Opuntia v Austrálii), snížení dostupnosti vody a zasolování pdy (invaze Tamarix sp. div. na JZ USA). 6

7 I když existují píklady úspšných eradikací invazních druh (zejména metodou tzv. biokontroly), prevence invazí je levnjší a úinnjší. Proto je teba se odpovdn zabývat tím, jaké druhy jsou v rámci hortikultury introdukovány. Pi hodnocení rizik invaze konkrétních druh je také nutné brát v úvahu vývoj klimatu. Je možné, že v budoucnu dojde k invazím teplomilných druh, nap. Agave americana, Opuntia sp. div., Pawlownia tomentosa nebo Yucca filamentosa. Pednášku je možné stáhnout jako pdf soubor na adrese: Weed Risk Assessments - poznáme budoucí trifidy? I r e n a P e r g l o v á, J a n P e r g l Botanický ústav AV R v. v. i., Zámek 1, Prhonice Lze z vlastností jednotlivých druh pedpovdt, zda tyto druhy v novém areálu úspšn zdomácní? Je možné identifikovat na jedné stran druhy nebezpené a na druhé stran druhy, jejichž zavleení nepinese v budoucnu problémy? Zdá se, že nkteré vlastnosti mohou být spojeny s vysokým invazním potenciálem. Jedná se vtšinou o vlastnosti, které mají vztah k úspšné reprodukci, úinnému šíení a rychlému rstu. Pes veškeré snahy zobecnit vliv vlastností zavleených rostlin na jejich úspch v novém areálu je stále nejlepší využít znalosti o tom, zda už je nkde jinde druh zdomácnlý/invazní a zda tam psobí škody. Pokud však takové informace nemáme, jsou predikní systémy (WRA, PRA) i pes urité chyby jediným zpsobem jak urit pedem, zda je relativn bezpené nový druh dovézt. Tyto predikní systémy jsou založeny jak na vlastnostech druhu, tak na posouzení vhodnosti klimatických podmínek pro tento druh (tzv. climate match). Dležité je zmínit, že vlastnosti druh, které mohou ovlivnit úspch zdomácnní se mohou velmi lišit od tch, které jsou spojeny s jejich vlivem (impaktem) na invadovaná spoleenstva. Píspvek seznamuje s nkolika v souasné dob používanými predikními modely i s výsledky studie hodnotící jejich vhodnost pro podmínky R a upozoruje na možná omezení použití tchto model, spojených zejména se zmnou klimatu, rostoucí intenzitou pstování, dlouhou lag-fází introdukovaných druh a geneticky modifikovanými organismy. 7

8 Pednášku je možné stáhnout jako pdf soubor na adrese: Rostliny botanických zahrad jako souást historického a kulturního ddictví v kontextu mezinárodních smluv Botanical Gardens Plants as a Part of Historical and Cultutral Heritage in the International Conventions Context M i l e n a R o u d n á English Summary Use of plants is closely linked with development of human society from its very beginning. In ancient times plants served mainly for everyday man use, nevertheless some discoveries give proof of using plants also for decorative purposes. In Middle Ages medical and useful plants were cultivated in convent gardens. Ornamental plants form important part of Islamic and Persian gardens which typical features include pools, fountains and canals. This style influenced developments of gardens in Europe. Greatest development of garden architecture can be found in Italy, later in France. In England the former geometric French style was changed in close to nature arrangement of gardens, which as typical style spread to other part of Europe and later in other continents. Gardens development in modern times were influenced by oversea expeditions and introduction of exotic species. Plant diversity has been further increased through targeted crossing and breeding. Numerous gardens and parks represent nowadays valuable cultural and natural heritage and some of them have been therefore included in the UNESCO Heritage List. Nevertheless, industrial development and other human activities has caused negative impact on biodiversity and resulted in over-exploitation, pollution and spread of diseaeses, habitat loss and degradation, introduction as well as unintentional spread of invasive alien species; furthemore consequences of climate change are foreseen. This situation requires international cooperation developed through several international organizations which initiated adoption of important international conventions dealing with different aspects of conservation. And this situation evokes new challenges also for botanic gardens to which even activities of the Botanic Gardens Conservation International (BGCI) as networking organization have been aiming. 8

9 Historická úloha botanických zahrad Využívání rostlin je spjato s lidskou civilizací od jejího samého poátku a prolíná se všemi historickými obdobími. Ve starovku byly rostliny využívány pedevším pro obživu a zabezpeení dalších základních poteb lovka. Nicmén jsou dkazy o využívání rostlin i pro okrasné úely (kresby v egyptských hrobkách, visuté zahrady v Babylonu event. u eky Tigris, staré ímské zahrady). Poátky zahrad nalézáme v kolébkách lidské civilizace. I když údaje o nejstarších zahradách se v rzných pramenech rozcházejí, lze pedpokládat, že k nejstarším patily zahrady ve starovké ín, kolem r p.n.l., jednak okrasné, ale též rozsáhlé zahrady zelináské. Z Egypta pochází nejstarší zachovaný detailní plán zahrady, z doby pibližn let p.n.l. Vzhledem k precisnosti symetrického uspoádání zahrad lze pedpokládat uritý pedchozí vývoj a odvozovat, že první obdobné zahrady byly navrženy již kolem r p.n.l. Další nejstarší zahrady byly asyrské, babylonské a perské, u nichž se rozlišovaly ti typy. Velké, uzavené obory, k nimž možno zaadit nap. i zahradu Eden popisovanou ve Starém zákon. Zahrady pro odpoinek, zaplnné stinnými místy a vodou. Uzavené posvátné zahrady, zpravidla na umlých terasách, mezi nž patí nap. visuté zahrady babylonské. Z posledn uvedených se staly nejznámjšími visuté zahrady Semiramidiny, které nechal vybudovat patrn Nebukadnesar II. kolem r. 570 p.n.l., v severovýchodním cípu starovkého Babylónu. Jejich existenci potvrdily archeologické nálezy R. Koldeweye ( ). Z údolí Cefrón u Jeruzaléma se uvádjí zahrady krále Šalamouna, z doby kolem r. 960 p.n.l., zavlažované vodou z nádrží. Na evropském kontinentu se ranným rozvojem zahrad mže pochlubit staré ecko, kde byly zahrady zakládány pedevším u dom, v podob ústedního uzaveného prostoru úzce propojeného s obydlím; význaným prvkem u tchto zahrad byla voda a hrnkové rostliny. Krom tchto soukromých zahrad však byly oblíbeny veejné plochy shromažovací, zejména pi píležitosti sportovních her. Ty se staly pozdji pedlohou pro klasické ímské zahrady a v Evrop pro veejné parky zakládané v 19. století. Tetím typem eckých zahrad byly posvátné krajináské celky (nap. Delfy). V helénistickém období ( p.n.l.) pak vznikaly luxusní zahrady sloužící pro odpoinek (zejm. Alexandria, Syrakusy). ecké zahrady, zejm. z helénistického období, ovlivnily charakter zahrad ímských (Pompeje, Herculaneum). Malé, uzavené zahrady byly opticky rozšíeny malbami krajin na stnách. K patrn nejpropracovanjším a nejvtším patila zahrada kolem domu Nera (Golden House), která se rozkládala na ploše pibližn 120 ha a zahrnovala i umlé jezero (v centru íma, na míst pozdjšího Kolosea). Další významný zahradní komplex se rozprostíral kolem Hadriánovy vily poblíž Tivoli. Dležité místo zaujímaly ve starovku, pozdji i ve stedovku, zahrady léivých rostlin. Z nich je historicky zaznamenána zahrada v Athénách kolem r. 320 p.n.l., kterou ml zddit Theophrastus po svém uiteli Aristotelovi. Druhou je zahrada Antonia Castora v ím. Ob zahrady byly již oznaovány jako zahrady botanické. Období stedovku pedznamenal zánik ímské civilizace v dsledku invazních nájezd Barbar ve 4. a 5. století. a s touto civilizací zanikly i evropské zahrady. Zachovány zstaly východní byzantské zahrady, vyznaující se nápadnými vyumlkovanými doplky, asto stíbrnými i zlatými, napodobujícími létající a zpívající ptáky i vtve šíící parfémované vn. Znaný vliv na rozvoj zahrad v Evrop i pilehlých oblastech mla v daném období islámská kultura. Na poátku 7. století si Arabové postupn podrobili západní Asii, Egypt, pobeží severní Afriky a 9

10 Iberský poloostrov. Tím došlo k pevaze perských a byzantských prvk v zahradách celé oblasti Stedomoí a na území dnešního Španlska. Zahrady vynikaly architektonickým uspoádáním s využitím okrasných devin a geometrickou ornamentální výzdobou. Charakteristickým znakem tchto zahrad bylo využití vody (etné vodní nádrže a kanály), která ochlazovala a zvlhovala vzduch a svým pohybem zahrady též ozvuovala. Píkladem tchto zahrad se stala Alhambra v Granad, zahrada v Seville i Maurský kalifát u msta Córdoba (rozkládající se v údolí eky Guadalquivir, s pibližn sídly obklopenými zahradami). Nejvtší rozkvt zaznamenaly islámské zahrady ve 14. století. Z tohoto období je známo 11 královských zahrad poblíž Samarkandu a další byly dle pedpokladu vybudovány kolem sídel zámožných pedstavitel tehdejší spolenosti. Hlavní draz v tchto zahradách, obdobn jako od nich odvozených Mughalských zahradách v Indii, byl kladen na vodu, dále na volné zatravnatlé plochy, stromy a kvtiny, bohat využívané na záhonech i jako pevislé na stnách, zatímco budovy sehrávaly podadnou úlohu (na rozdíl od španlských zahrad nap.v Alhambe). Na území západní a stední Evropy zaujímaly ve stedovku významné místo zahrady klášterní, které se rozvíjely jako zahrady užitkové (a to již od 5. století n.l.) i zahrady léivých rostlin (zahrady medicinální vznikaly pak též pi lékaských školách). Mezi významné stedovké kláštery v tomto smyslu patí nap. St. Gallen ve Švýcarsku (zahrada uspoádaná na 16 záhonech a sestávající z ásti zelináské, ovocnáské a bylináské), benediktinský klášter u Bingen na Rýn (užitkové a léivé rostliny) i cisterciácký klášter v Burgundsku ve Francii (známý spis pevora kláštera o léivých rostlinách). Píkladem pro italské zahrady ve 13. století se stal komplex saracénských zahrad, vybudovaný na rozsáhlé ploše v Conca d Oro u Palerma, vyznaující se etnými kanály, umlými jezery, fontánami, výsadbami citrusových devin a oživený zví. Na základ tohoto vzoru byly vybudovány zahrady v Apulii, Neapoli i Lombardii. Italské zahrady pak zaznamenaly znaný rozvoj i v následujícím období, kdy charakteristickým rysem se stalo harmonické propojení domu se zahradou. Píkladem již renesanní zahrady se stalo ve Vatikánu spojení papežského paláce s vilou Belvedere. Nicmén styl zahrad se mnil nejen dle doby vzniku, ale též v souladu s charakterem místa i sociální funkcí. Vznikala tak unikátní díla, jako zahrady obklopující zámožnjší sídla. V nich se využívaly ve znaném množství kvetoucí a stálezelené rostliny jako kontrast ke kamenným stavbám. V Itálii vznikaly též nejznámjší lékasko-botanické zahrady, asto již i s vdeckým zamením, díky píznivým kulturním a ekonomickým podmínkám. Ve stejném období ( r. 1350) vznikla i první zahrada na eském území Hortus Angelicus v Praze, shromažující léivé rostliny, ale mající i ozdobné prvky, v pozdjšího období nap. botanická zahrada v Kolín nad Rýnem (1490). Italský styl zahrad znan ovlivnil charakter zahrad vznikající ve Francii, což byl i dsledek francouzské invaze do Itálie koncem 16. a poátkem 17. století. K nejznámjším patí park kolem zámku Versailles, který se stal pevládajícím modelem pro adu park i v zahranií (zahrady Poggio Reale v Neapoli, Petrohrad v Rusku, další zahrady a parky v Nmecku, Rakousku, Nizozemsku, ásten La Granja, Španlsko), pedevším na poátku 18. století. Model prodloužené perspektivy se promítl do krajináského uspoádání i na území ech a Moravy (nap. Jiín a okolí za Valdštejna, Lednice a Valtice na panství lichtenštejnském). Znan rozšíeným stylem u francouzských zahrad 17. století se stal typ barokních zahrad, vyznaující se etnými prhledy a obohacený fontánami, partery a devnými balustrádami podél centrální osy. 10

11 Anglické zahrady byly rovnž ovlivnny francouzským stylem s geometrickým uspoádáním, které však bylo modifikováno anglickým drazem na travní plochy. Navíc centrální prhled podél podélné osy byl u typických zahrad nahrazen prhledy rozbíhajícími se ve form sluneních paprsk od centrálního plkruhu. V 18. století však nastal odklon od pravidelného uspoádání v dsledku filosofie návratu k pírod. Postupn byly zahrady pemnny do stylu s nepravidelným uspoádáním, stromm byl ponechán jejich pirozený vývoj a rst a více se využívalo vodních ploch. Tento zpsob v Anglii pevládl a pronikl i do dalších zemí. Krom uvedeného vývoje znamenal novovk další impuls v zakládání zahrad v dsledku velkých zámoských cest a dovozu dosud neznámých, exotických rostlin. Pstování choulostivjších druh si vyžádalo stavbu skleník. Prkopníky se v mnohých pípadech stali pedstavitelé šlechtických rod, z nichž nkteí vnovali zájmu o zvelebování zámeckých park i zakládání nových dendrologických objekt, v nkterých pípadech spojených i s podporou expedic, vtšinu svého jmní. Exotické druhy tak postupn obohatily sortiment okrasných zahrad, pozdji i veejné zelen ve mstech. Ochrana kulturních a pírodních hodnot a souasné cíle Dnes mnohé historické zahrady a parky, pokud zstaly zachovány, pedstavují významné kulturní a pírodní ddictví. Nkteré byly zaazeny na Seznam svtového kulturního a pírodního ddictví organizace UNESCO, jiné jsou prozatím na tzv. ekací listin (Tentative List) a ekají na posouzení jejich hodnoty. V souasné dob (záí 2013) zahrnuje tento seznam 981 objekt, z toho 759 kulturních, 193 pírodních a 29 patí do tzv. smíšené kategorie, která propojuje kulturní hodnoty vytvoené lidským umem s hodnotami pírodními; 1566 objekt je na ekací listin. Nicmén mnohé ze zahradních skvost, vetn zahrad botanických, jsou zaazeny mezi objekty ist kulturní, nap. Royal Botanic Gardens Kew (UK), Botanická zahrada Padua (Itálie), park Mužákov (Nmecko + Polsko), Perská zahrada (Iran), zámek a park Versailles, zámek a park Fontainebleau (Francie), paláce a parky Potsdam a Berlín (Nmecko), Mediejské vily a zahrady v Tuscany (Itálie), letní palác a cisaské zahrady Peking (ína), Schönbrunn zámek a park (Rakousko), Lednicko-valtický areál, zahrady a zámek Kromíž (R). Krom rostlin pvodn z pírody, a již místních i introdukovaných a náhodn nalezených forem, vznikly další formy a kultivary užitkové i okrasné cíleným šlechtním. Nkteré z nich nesou ve svém názvu odkaz na místo vzniku. Naznaené procesy vedly k rozšíení variability v zahradách a parcích pstovaných rostlin a k zachování nkterých dnes již historicky a kulturn cenných taxon a kultivar. Moderní civilizace však psobí negativn na tuto rozmanitost, a to pedevším v následujících smrech: nadmrným využíváním rostlinných zdroj, zneišováním prostedí a rozvojem chorob, ztrátou vhodných stanoviš a jejich degradací, šíením nepvodních invazních rostlin, v uritých aspektech též zmnou klimatu. Tmto zmnám se pizpsobuje i zamení innosti botanických zahrad. Na základ zkušeností v oblasti taxonomie, zahradnictví, dokumentace a konzervace rostlinného materiálu i etnobotaniky mohou botanické zahrady pomoci pi obnov narušených ekosystém, pi przkumu a obnov pvodní i stanovištn vhodné vegetace, pi volb rostlin a uspoádání zelen v obcích a doprovodné zelen v okolí i pi úpravách krajináských.. Tradin významnou úlohu plní botanické zahrady pi výchov odborník a pedevším v šíení znalostí mezi širší veejností. 11

12 Aktivity vedoucí k ochran a zachování hodnot rostlin a jejich spoleenství rozvíjejí rzné organizace, vetn mezinárodních, které iniciovaly k tomuto úelu i pijetí nkolika mezinárodních smluv, jakožto právn závazných nástroj. Ve vztahu k botanickým zahradám je možno mezi dležité zaadit následující. Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD, pijata v r v rámci UNEP, vstup v platnost v prosinci 2003) Hlavními cíli úmluvy je ochrana biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé rozdlování pínos z genetických zdroj. V r byl pijat k úmluv první Cartagenský protokol o biologické bezpenosti (CPB, vstup v platnost 2003), jehož cílem je zajistit ochranu pi zacházení, využívání a penosu živých modifikovaných organism, které jsou výsledkem moderních biotechnologií. Tyto biotechnologie jsou využitelné též pro získání žádoucích vlastností u rostlin a mohou pispt k ochran a zachování genofondu. V r byl pijat k CPB Nagojsko-kualalumpurský doplkový protokol o odpovdnosti a náhrad škod, který upravuje základní zásady vztah odpovdnosti za škody zpsobené geneticky modifikovanými organismy (dosud nevstoupil v platnost). Detailní ešení je ponecháno na právních pedpisech jednotlivých stát. Nejdiskutovanjším se stal v posledních letech tetí cíl úmluvy a vedl k pijetí tzv. Nagojského protokolu (Nagoya, Japonsko, 2010) k CBD. Ten má zajistit pístup ke genetickým zdrojm a spravedlivé rozdlování pínos z nich, vetn podíl na prmyslovém využití genetických zdroj. Byl vyvolán zájmem zejm. stát bohatých na biodiverzitu, vtšinou rozvojových, a jejich lokálních komunit. Botanické zahrady mohou svým zamením významn pispt k naplování této úmluvy, nebo jejich innost je propojena s mnohými jejími lánky. Úmluva o ochran svtového kulturního a pírodního ddictví (WHC, pijata v rámci UNESCO, 1972) Cílem úmluvy je ochrana vynikajících kulturních a pírodních památek zanesených do mezinárodního seznamu, k nimž patí i etné zahrady a parky. V pípad neplnní požadavk ádné údržby a ochrany mohou být píslušné objekty ze seznamu vyškrtnuty. Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin (CITES; pijata v rámci UNEP v r. 1973, vstup v platnost 1975). Cílem úmluvy je zajistit, aby mezinárodní obchod se vzorky rostlin a živoich neohrozil jejich existenci a pežití. Zásady úmluvy musí pi získávání rostlin a výmn materiálu respektovat i botanické zahrady. Úmluva o mokadech majících mezinárodní význam pedevším jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva, pijata v rámci UNESCO v r. 1971, vstup v platnost 1975) Botanické zahrady se mohou podílet na plnní prostednictvím výzkumu, osvty a pstováním ohrožených vodních a mokadních rostlin. Úmluva o ochran evropských plan rostoucích rostlin, voln žijících živoich a pírodních stanoviš (díve známá v eštin pod názvem Úmluva o ochran evropské fauny a flóry a pírodních stanoviš - Bernská úmluva; pijata pod patronací Rady Evropy, sjednána 1979, vstup v platnost 1982) Cíle úmluvy vyjaduje samotný název. Zamena je zejména na druhy, jejichž ochrana vyžaduje spolupráci nkolika stát. 12

13 Evropská úmluva o krajin (ELC, pijata v rámci Rady Evropy, sjednána 2000, vstup v platnost 2004) Cílem úmluvy je zachování charakteristických rys krajiny a jejich typických prvk a zohlednní ochranných princip v pijímaných strategických dokumentech širšího dopadu, zahrnujících rzné resorty. Rámcová úmluva o ochran a udržitelném rozvoji Karpat (pijata pod patronací UNEP; sjednána 2003, vstup v platnost 2006) Cílem úmluvy je spolupráce stát na ochran biologické a krajinné rozmanitosti Karpat a zajištní udržitelného hospodaení pedevším v oblasti vod, les, zemdlství, dopravy a v dalších oblastech innosti. Mezinárodní smlouva o genetických zdrojích rostlin pro výživu a zemdlství (ITPGRFA, pijata v rámci FAO v r. 2001, vstup v platnost 2004) Cílem smlouvy je ochrana a udržitelné využívání rostlinných genetických zdroj pro zabezpeení výživy, udržitelný rozvoj zemdlství a spravedlivé rozdlování pínos. I když smlouva zahrnuje všechny genetické rostlinné zdroje pro výživu, je systém pístupu a rozdlování pínos z nich omezen na 64 zemdlských plodin a pícnin uvedených v její píloze. Mezinárodní úmluva o ochran nových druh rostlin (pijata pod záštitou UPOV v r. 1968, revize 1972, 1978, 1991) Úmluva zabezpeuje ochranu práv k duševnímu vlastnictví pizpsobenou na šlechtní rostlin. Na základ výše popsaným aspektm souasného ohrožení biologické rozmanitosti je vhodné doplnit seznam souvisejících mezinárodních smluv následn: Rámcová úmluva o zmn klimatu (FCCC; pijetí 1992, vstup v platnost 1994) a k ní píslušející Kjótský protokol (1997, vstup v platnost 2005), o jehož pokraování i náhrad se vedou ostrá jednání. Úmluva o boji proti desertifikaci (CCD; pijetí v rámci UNEP v r. 1994, vstup v platnost 1996) Zahrnuje též degradaci pd na základ dodatku iniciovaného evropskými státy. Úmluva o pístupu k informacím, úasti veejnosti na rozhodování a pístupu k právní ochran v záležitostech životního prostedí, tzv. Aarhuská úmluva (pijata v rámci EHK/ECE v r.1998 na konferenci Životní prostedí pro Evropu, Aarhus, Dánsko) Úmluva dležitá zejm. v oblasti pístupu k informacím a vzdlávání, tj. v oblastech v nichž se botanické zahrady již tradin významn uplatují. Pro botanické zahrady sehrává v mezinárodním kontextu dležitou úlohu sdružení Botanic Gardens Conservation International BGCI, které propojuje botanické zahrady v rzných ástech svta a podporuje jejich innost. Jeho hlavním cílem je zajistit ochranu ohrožených rostlin a pomáhat tak ešit klíové problémy souasného svta, k nimž patí snižování chudoby, zlepšování životní úrovn a zmirování dopad kilmatických zmn. Dležitá je v souasnosti otázka obnovy narušených ekosystém a podpora botanických zahrad v jejich klasických innostech, jako jsou sbírky živých rostlin, semenné banky, dokumentace rostlinného materiálu, informování a vzdlávání odborník a širší veejnosti. K tmto cílm slouží pijaté strategické a 13

14 programové dokumenty (zejm. Globální strategie ochrany rostlin do r. 2020) a specializované programy a projekty. Použité zkratky Úmluvy: Bern Convention - Convention on the Conservation of European Wildlife and Natural Habitats CBD Convention on Biological Diversity CCD Convention to Combat Desertification CITES Convention on International Trade of Endangered Species CPB Cartagena Protocol on Biosafety ELC European Landscape Convention FCCC Framework Convention on Climate Change ITPGRFA International Treaty on Plant Genetic Resources for Food and Agriculture Ramsar Convention - Convention on Wetlands of International Importance especially as Waterfowl Habitat WHC World Heritage Convention Organizace: CE Council of Europe (RE Rada Evropy) ECE Economic Commission for Europe (EHK Evropská hospodáská komise) FAO Food and Agriculture Organization (Organizace OSN pro výživu a zemdlství) IUCN World Conservation Union (Svtový svaz ochrany pírody) UNEP United Nations Environment Programme (Program OSN pro životní prostedí) UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro výchovu, vdu a kulturu) UPOV International Union for the Protection of New Varieties of Plants Zdroje BGCI: Ebel F., Kümmel F., Beierlein Ch. (1990): Botanische Gärten Mitteleuropas. Geschichte, technische Einrichtungen, Anlagen, Sammlungen und Aufgaben. 2. erweitere Auflage. Wissenschaftliche Beiträge der Martin-Luther-Universität Halle-Wittenberg, Halle (Saale), 232 pp. 14

15 Nauný slovník zemdlský. Ústav vdeckotechnických informací, nakladatelství Brázda, Praha, Vol. 1 (1966), Vol. 9 (1983), Vol. 13 (1992) Roudná M., Hanzelka P. (2006): Botanické zahrady eské republiky. Historie, význam a pínos k plnní mezinárodních závazk. Ministerstvo životního prostedí, Praha, ISBN , 64 pp. Svoboda P. a kol. (1966): Botanická zahrada SAV v Prhonicích Vznik, vývoj a dnešní stav. In: Zprávy Botanické zahrady SAV Prhonice, 2, Prhonice: 1-85 The New Encyclopaedia Britannica (1992). Encyclopaedia Britannica, Inc., 15th Edition, Chicago, Vol. 2: , Vol. 5: 119, Vol. 9: 156, Vol. 19: UNESCO: Wikipedia: Zahradnický slovník nauný 1 (1994). Ústedí zemdlských a potravináských informací, Praha, ISBN : Implementace úmluvy CITES v R 15

16 O n d e j K l o u e k Sborník z konference Genofondy rostlin v zahradní tvorb Oddlení mezinárodních úmluv, Odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazk, Ministerstvo životního prostedí Vršovická 65, Praha 10 tel.: fax: Úmluvaomezinárodnímobchoduohroženýmidruhyvolnžijícíchživoichaplanrostoucíchrostlin (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora, CITES, Washingtonskáúmluva)bylasmluvenadne3.bezna1973veWashingtonuazaalaplatitod1.ervence 1975.eskoslovenskopodepsaloúmluvu28.února1992jako114.státaúmluvavstoupilapronašizemi vplatnost28.kvtna1992.eskárepublikapevzalazávazkyzúmluvyodrozdlenísfrdne CITESjeprovádnavEvropskéuniijednotnýmzpsobemnazákladlegislativyEvropskéunie(EU),která unászaalaplatitoddatavstupurdoeudne dnesjesignatáemcitesjiž178zemívetn všech 28 lenských stát EU (pozn. Pistoupení Angoly jako 179. státu úmluvy vstupuje v úinnost ). Úelemúmluvyjepostavitmezinárodníobchodsvolnžijícímiživoichyaplanrostoucímirostlinami podspolenoukontroluvšechzemísvta,abysedocílilaochranaohroženýchdruhfaunyaflóryped úplným vyhubením vlivem bezohledného získávání pro obchodní úely. Úmluva omezuje zejména obchod s jedinci ohrožených druh získaných z volné pírody, kontroluje však iobchod s živoichy odchovanýmivzajetínebolovkemvypstovanýmirostlinamidruh,kteréjsouvpírodohroženy.ve vtšinpípadsevšakúmluvanedotýkádomestikovanýchzvíatakulturníchrostlin. Podle statistických údaj je využívání divoké pírody pro úely mezinárodního obchodu druhou nejvážnjšípíinouubývánídruhnanašíplanet,atohnedzanienímpirozenýchstanoviš.hlavními vývoznímioblastmiživoicharostlinchránnýchcitesjsouvtšinourozvojovézem,pronžvývozživé pírody pedstavuje asto nezanedbatelný hospodáský zdroj. Vglobálním mítku je nejvtším dovozcemproduktdivoképírodyevropskáunie,následovanáusa,dálnýmvýchodem(ína,japonsko, Korea),arabskýmizemmiaAustrálií.Obchodujesenejensživýminebomrtvýmiživoichyarostlinami, ale i snejrznjšími výrobky aodvozeninami, od potravin a léiv pes kožené zboží až po exotické turistickésuvenýry.nejastjiseobchodujeskžemiplaz,kožešinamiavlnou,živýmiexotickýmiptáky a tropickými ozdobnými rybkami, kaviárem, mušlemi a moskými korály, kaktusy, orchidejemi a plan rostoucími cibulovinami (snženky) a vzácným tropickým devem (mahagon, ramin aj.). Existuje však znanrozsáhlýnelegálníobchods ohroženouživoupírodou,kterésesignatáskéstátycitessnaží srzným úspchem potlait. Akutním problémem je pašování vymírajících druh i jejich zabíjení ve volné pírod za úelem získávání rzných výrobk z nich: nap. slonovina, kožešiny kokovitých aj. šelem, tradiní ínská léiva ztygích kostí, roh nosorožc ažluník medvd, obchod slidoopy (orangutani,gorily,šimpanzi)aostatnímiprimáty,vzácnédruhypapoušk,plazapod.odroku1989se do eské republiky dováží znané množství živých exotických zvíat odchycených z volné pírody v rozvojovýchzemíchafriky,jižníamerikyaasiekvlipoptávcezájmovéhochovatelství.rfigurujetaké 16

17 jako významná tranzitní zem dozápadní Evropy a je celosvtov významným vývozcem vzajetí odchovanýchdrobnýchdruhpapoušk(nap.rosel,agapornisapod.). Globálnímproblémemsvelkýmpolitickýmaekonomickýmdopademjenedostatenáochranamoských ryb ped nadmrným rybolovem. Vposlední dob se proto úmluva CITES zamila i na tuto problematikuanavázalaspoluprácispíslušnýmimezinárodnímiorganizacemi,jakojsouorganizaceosn pro výživu a zemdlství (FAO) a další mezinárodní a regionální dohody zamené na regulaci a udržitelnévyužívánímoskýchryb.doposudjevšaknaseznamechcitesstálejenvelmimálokomern využívanýchryb(nap.jesetei/kaviár/,úhoíní,manty,párdruhžralok)asnahyorozšíenítohoto seznamunarážejínapolitickýodpornkterýchvlivnýchstát. StejntakjevelkápolitickáopoziceprotisnazeEvropskéunieankterýchdalšíchzemírozšíitCITESina komern využívané ohrožené deviny (nap. mahagon), což souvisí spolitickoekonomickým problémemneudržitelnéhokácenítropickýchles. CITESjeglobálnímezinárodnísmlouvouvrámciOrganizacespojenýchnárodajepovažovánazajedenz významných nástroj svtové strategie ochrany pírody. Jde o vládní smlouvu, která je však siln podporována významnými mezinárodními ochranáskými nevládními organizacemi, jako je IUCN (Svtovýsvazochranypírody),WWF(Svtovýfondpropírodu)amnohodalších.Finannapoliticky máúmluvavýznamnoupodporuzestranyusa,evropskéunie,japonskaadalšíchzemí. CITESjeprovádnajednotlivýmistátystranami úmluvy,prostednictvímk tomu zmocnnýchúad, tzv. výkonných a vdeckých orgán. Výdaje spojené s inností CITES jsou hrazeny z píspvk jednotlivýchstran.ronípíspvekrinilvletech2012až ,americkýchdolar(usd),pro období let 2014 až 2016 byl tento píspvek stanoven na 23856, USD. Sekretariát CITES se sídlem v Ženev vešvýcarsku je podízen smluvním stranám a organizan zaazen do Programu Spojených národ pro životní prostedí (UNEP). Jeho hlavní úkol spoívá v koordinaci innosti mezi jednotlivými stranami a jejich národními výkonnými orgány, v sousteování informací orozsahu mezinárodního obchodusezvíatyarostlinamichránnýmicitesavneposledníadorganizujekonferencesmluvních státazasedáníídícíchaodbornýchorgáncites.sekretariátspolupracujesesvtovýmmonitorovacím centrem ochrany pírody UNEP (WCMC) a TRAFFICem (Trade Record Analysis of Flora and Fauna in Commerce), odbornými nezávislými institucemi z Cambridge (UK), které se zabývají sledováním avyhodnocovánímúdajoobchodusohroženoupírodou.zhlediskabojeprotinelegálnímuobchodus ohroženými druhy jevýznamná velmi dobrá spolupráce s Interpolem a Svtovou organizací celních orgán (WCO). Interpol zídil zvláštní pracovní skupinu pro potírání mezinárodn organizovaného nezákonnéhoobchodusohroženýmidruhy,jejímžaktivnímlenemjeieskárepublika. CITESvytvoilacelosvtovousí,kterákontrolujemezinárodníobchodsohroženýmidivokýmizvíatya planými rostlinami, a to hlavn pomocí povolení, která musí doprovázet každou mezinárodní zásilku dotynýchorganism nebovýrobkz nich. Tato povolení,známápodtermínem"citespermity",jsou vydávána výkonnými orgány jednotlivých stran a jsou kontrolována celními orgány všech zemí CITES, které obchod uskuteují. Povolení mže být vydáno jen tehdy, potvrdíli vdecký orgán, že odbrem rostliny nebo živoicha z pírody nedošlo kohrožení druhu vyhubením (princip udržitelného využívání pírodních zdroj). CITES permit jetedy jakýmsi dokladem o tom, že vývoz nebo dovoz urité zásilky, kteráobsahujerostlinyneboživoichy,jevpoádkuzhlediskaochranypírody. Jako"obchod"oznaujeúmluvajakýkolivvývoznebodovozchránnýchorganism,jejichtlavýrobkz nich.úmluvasetedytýkájakskutenýchobchodník,takivšechindividuálníchcestujícíchdozahranií. 17

18 Kontroluje se nejen vývoz a dovoz živých zvíat a rostlin, ale i neživých exemplá, ástí tl, výrobk znichaodvozenin. Pedmtem ochrany CITES je v souasné dob více než 5000 druh zvíat a kolem taxon rostlin.podlestupnohroženísvéexistencevpírodjsourozdlenydotíkategorií: 1)DruhypímoohroženévyhynutímjsouvyjmenoványvpílozeIkCITES. 2) Druhy z pílohy II k CITES, jejichž situace v pírod není kritická, ale které by mohly být ohroženy,pakližebyvyužívánípromezinárodníobchodnebyloregulováno. 3) Druhy z pílohy III k CITES jsou ohrožené na území uritého státu, který požádal oregulaci mezinárodníhoobchodusnimi. StranyCITESsescházejíkaždédvaažtirokynaplenárníchzasedáních,abyposoudilyvšechnyproblémy s uplatováním CITES a projednaly pípadné nutné zmny v seznamech chránných druh. Jako pozorovatelésetchtozasedánímohouúastnitinesignatáskéstátyanevládníorganizace.poslední,v poadíšestnáctákonferencebylavbeznu2013vbangkoku(thajsku).píštíkonferencesebudekonat vjihoafrickérepublicevroce2016. Veskérepublicebylaúmluvanejdívezajišovánanazákladzákona.114/1992Sb.,oochranpírody a krajiny, a vobdobí od do se postupovalo podle zákona.16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druh voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin a dalšíchopateníchkochrantchtodruhapodlevyhláškyministerstvaživotníhoprostedí.82/1997 Sb.Od sepostupujepodle naízenírady(es).338/97zedne9.prosince1996oochran druh voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin regulováním obchodu snimi a podle dalších provádcích pedpis ES, zákona.100/2004 Sb. oochran druh voln žijících živoich a plan rostoucíchrostlinregulovánímobchodusnimiadalšíchopateníchkochrantchtodruhaozmn nkterýchzákon(zákonoobchodovánísohroženýmidruhy)avyhlášky.210/2010sb. V Evropské unii se úmluva CITES provádí jednotným zpsobem již od roku 1984 avsouasnosti na základnaízenírady(es).338/97.pedpisyeujsouvmnohémohledupísnjšínežúmluva.namísto seznamdruhchránnýchpodlecites(citesi,iiaiii)platíseznamyživoicharostlinpodlepíloha, B,CaDknaízeníRady(ES).338/97.PílohaAzhrubaodpovídápílozeIkCITES,BpílozeIIaCpíloze III.PraktickyvšaklegislativaESzaazujevelkémnožstvídruhdopísnjšíkategorienežCITES.VpílozeD je seznam druh, pronž platí povinnost dovozc hlásit dovoz celním orgánm EU vyplnním pedepsanéhooznámeníodovozu.svýjimkounkolikamálodruhcitesiii,vikterýmmajílenské státyeuvýhradu,jsouvpílozeddalšídruhy,kterénejsouchránnycites. PovoleníkvývozuadovozuexemplápesvnjšíhraniceEU(CITESpermity)vydáváproeskésubjekty Ministerstvo životního prostedí (s nkterými výjimkami, jako nap. pi vývozu umle vypstovaných rostlin, kdy lze namísto CITES permit použít rostlinolékaská osvdení vydávaná Státní rostlinolékaskousprávou).pokudlegislativaeukciteshovoíovývozu,zptnémvývozuadovozu,má senamyslipouzetentotzv.obchodstetímizemmianikolivobchoduvniteumezilenskýmistáty. Dokladyprovývozadovozjsouvydáványnaformuláích(permitech)podlelegislativyEUkCITES.Tyto dokladymusívývozcinebodovozcipedkládatpíslušnýmcelnímorgánmpodleustanovenílegislativy ES.VtšinoujetebadokladypedložitnavnjšíchhranicíchEU.Vpraxitedyastonastávásituace,kdy jsoueskédokladypedkládánycelnímorgánmjinéholenskéhostátu,anaopak.všechnystátníorgány 18

19 (vetn celník) všech lenských stát EU uznávají doklady vydané výkonnými orgány CITES lenských státpodlenaízenírady(es).338/97. PodlenaízeníRady(ES).338/97platíprodovozexempládruhzpílohyBpísnjšíustanovenínež podlecites,asicepovinnostmítpedemdovoznípovolenípíslušnéhovýkonnéhoorgánueu.naízení Rady(ES).338/97zmocujeEvropskoukomisikvyhlášeníomezenídovozuexempládruhzpílohyB buobecn,aneboprouritýtypexemplánebozuritýchzemí,atovpípadech,kdyvdeckéorgány EUusoudí,žebydovozdoEUmohlbýtvrozporusochranoupírody.Seznamdruh,pronžplatítento doasnýzákazdovozudoeu,seastomníadnesjejižznanrozsáhlý.takovéexempláesenesmjí doeudovážetanivpípad,žeúmluvacitestakovýobchodumožujeapíslušnéorgánytetíchzemí vývozpovolí. Pedpisy ES stanoví naopak v nkterých pesn vymezených pípadech mírnjší režim dovozu nebo vývozu( neživých )pedmt,kteréjsouexempláiosobníhoneborodinnéhocharakteru. Pedpisy ES umožují používat rostlinolékaská osvdení namísto vývozních doklad CITES pro umle vypstované rostliny druh z pílohy B a hybrid z pílohy A. V R vydává takové doklady Státní rostlinolékaskáspráva. eská republika je od souástí spoleného trhu EU umožujícího volný pohyb zboží uvnit hranic Evropské unie. Vnitrounijní obchod s exemplái CITES upravuje jednotným zpsobem naízení Rady (ES). 338/97. Velmi písná omezení platí zejména pro obchod sexemplái druh pímo ohroženýchvyhubením zpílohya.obchodakomernívyužívánítchtoexemplájezakázán.výjimku ztohotozákazumohouzavýjimenýchapesnstanovenýchpodmínekudlitpovenéúadylenských stát.vrtytovýjimkyudlujíkrajskéúady.naprotitomuobchodsexempláiostatníchdruh,jiných nežzpílohya,jevpodstatvolný,pokudseovšemobchodujeslegálnzískanýmiexemplái.lenské zem EU však mohou mít písnjší opatení, zejména pokud jde održení exemplá CITES na základ pedpis o ochran pírody nebo zdraví obyvatel (veterinární a rostlinolékaské pedpisy). Veské republicesetotýkáživoicharostlinznašípírody,kteréjsouzvláštchránnýmidruhypodlezákona.114/1992sb., o ochran pírody a krajiny. Rovnž chov nkterých exotických živoich chránných úmluvou CITES podléhá povinné registraci podle zákona.100/2004sb. a vlastníci exemplá ohrožených druh mají za povinnost prokázat legální pvod držených exemplá. Podrobnosti kpodmínkámprokazovánípvodu,vedenípovinnýchzáznamochovuaobchodusexempláivybraných druhuvádízákon.100/2004sb.avyhláška.210/2010sb. PorušenípedpisEUanašichzákonoochranohroženýchdruhmževéstpinejmenšímkzabavení exemplá. Podle zákona. 100/2004Sb. je možné pestupcm zákona uložit pokutu aždovýše 1,5miliónu K. Pašování a nedovolený obchod s ohroženými druhy živoich a rostlin mže být hodnocenotakéjakotrestníinsmožnostíuloženítrestuodntísvobodyažna8let,pokutynebozákazu innosti( 299a300trestníhozákona.40/2009Sb.,veznnípozdjšíchpedpis). Živoichové a rostliny pod ochranou CITES PÍLOHACITESI(pílohaApodlepedpisEU) Cca600druhživoicha300druhrostlin,kteréjsoupímoohroženévyhynutím. Mezinárodníobchodstmitodruhyjezakázán(zákazdovozuavývozu)ajepovolovánjenvýjimen. 19

20 Píklady:všichnilidoopi(gorila,orangutan,šimpanz),lemui,pandovéankteímedvdi,jihoamerické opice,velcíkytovciadelfíni,adadruhkokovitýchšelem(gepard,levhart,tygraj.),obadruhyslon, nosorožci,kabarpižmový,adadravc,jeáb,bažantapapoušk,moskéželvy,uritédruhykrokodýl a ještr, velemloci, latimérie, nkteré druhy kaktus a orchidejí, nkteré palmy a vzácné exotické deviny(brazilskéržovédevoaj.)adalšídruhy. ZfaunyRsempatíorelkrálovský,orelmoský,sokolsthovavýavydraíní.DopílohyAknaízení Rady(ES).338/97znašífaunyaflórypatívlkobecný,medvdhndý,vydraíní,kokadivoká,rys ostrovid, áp erný, kolpík bílý, írka modrá, polák malý, všichni evropští dravci (draví ptáci ádu Falconiformes), jeáb popelavý, drop velký, hrdlika divoká, všechny evropské sovy, motýl jaso ervenookýavšechnydruhyevropskýchvstavaovitýchrostlin. PÍLOHACITESII(pílohaBpodlepedpisEU) Více než4000druhživoichakolem28000 druhrostlin,které bymohlybýtohroženy,pokudby mezinárodníobchodsniminebylpísnregulován.zahrnujeidruhysnadnozamnitelnézaexempláe druhzpílohyiaii. Mezinárodníobchodjepovolenpouzenazákladzvláštníchpovolení(tzv.permityCITES),kterémusíbýt pedloženy celním orgánm jak pi vývozu tak i dovozu. Hlavní draz je kladen napovolení ze zem vývozu,kterémusízejménapotvrdit,ževývozemnedocházíkohroženídivokýchpopulacídanéhodruhu na pežití. Pro dovoz do EU se vyžaduje také dovozní povolení odpovených úad EU (v R Ministerstvo životního prostedí) snkterými výjimkami proexempláe osobního nebo rodinného charakteru. Vdecké orgány vyhodnocují údaje o rozsahu obchodu podle vydávaných povolení a srovnávají je s údaji o stavu populací zvíat a rostlin vpírod, a pokud by obchod byl píinou jejich nadmrného poklesu, doporuí regulaci obchodu (nap. systémem pevn stanovených kvót) anebo peazenídanéhodruhudopílohyi(tj.celosvtovýzákazobchodu). Píklady: všechny *) opice, kytovci, vydry a kokovité šelmy, dále hroši, pekari, luskouni, ada druh antilop,nandupampový,plameáci,všechny*)druhydravc,sov,papoušk(svýjimkouandulky,korely, agaporniseržovohrdléhoaalexandramalého)akolibík,loskuták,rýžovníkaj.ptáci,rznédruhyželv, všichni*)krokodýli,leguáni,varaniaelehroznýšovitých,nkterédruhyexotickýchžabaryb,motýl, sklípkan, mkkýš, moských korál, všechny druhy *) orchidejí akaktus, nkteré agáve, aloe, sukulentnípryšcovité,tilandsieamasožravérostliny,ženšen,nkterédevinyadalšídruhy. ZfaunyaflóryRjsouzdekromvšechdravýchpták(dravci)asovzahrnutyvlk,medvd,rys,koka divoká,áperný,dropvelký,úhoíní,pijavkalékaská,jasoervenooký,celáelevstavaovitých, snženkapodsnžníkabramboíknachový.vtšinatchtodruhjevšakuvedenavpílozeaknaízení Rady (ES).338/97 (obdoba CITES I), zatímco vpíloze B zstávají pouze úho íní, pijavka lékaská, snženkapodsnžníkabramboíknachový. *)KromdruhzahrnutýchvpílozeI. PÍLOHACITESIII(pílohaCpodlepedpisEU) Tatopílohazahrnujetydruhy,kteréjsouohroženymezinárodnímobchodempouzevuritýchzemícha jsouchránnynanávrhtchtozemí.proexempláepocházejícíztchtozemíjetebacelnímorgánm pedložit exportní povolení výkonného orgánu vyvážející zem. V ostatních pípadech musí obchodník 20

CITES základní informace Zpracoval: RNDr. Ondřej Klouček, Ph.D. 24. 10. 2013

CITES základní informace Zpracoval: RNDr. Ondřej Klouček, Ph.D. 24. 10. 2013 Oddělení mezinárodních úmluv Odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65, 100 10 Praha 10 tel.: +420 267 122 122 fax: +420 267 310 309 cites@mzp.cz

Více

Strategické prostorové plánování

Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování Strategické prostorové plánování lze oznait jako pokrokovou metodu plánování trvale udržitelného rozvoje území, která využívá moderních technologií a postup pi zpracování

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora

CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora CITES - Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Upravuje pravidla

Více

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007

ZÁVRENÁ ZPRÁVA. 1. Struná informace. 2. Popis cíl sub-projektu. ZÁVRENÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU Stra.S.S.E. íjen 2005 erven 2007 ZÁVRENÁ ZPRÁVA 1. Struná informace Název projektu: Strategic Spatial Planning and Sustainable Environment (Stra.S.S.E.) ešitel:katedra geoinformatiky Pírodovdecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů

Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Týkající se mokřadů, rostlin a živočichů Ramsarská konvence ÚMLUVA O MOKŘADECH MAJÍCÍCH MEZINÁRODNÍ VÝZNAM PŘEDEVŠÍM JAKO BIOTOPY VODNÍHO PTACTVA Co jsou mokřady? Mokřady jsou definovány jako území bažin,

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad

Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Podpora výroby energie v zaízeních na energetické využití odpad Tomáš Ferdan, Martin Pavlas Vysoké uení technické v Brn, Fakulta strojního inženýrství, Ústav procesního a ekologického inženýrství, Technická

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA

Více

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ VLIVU ZMNY.03 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE CHODOU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ZHOTOVITEL:!"#$%&'( ()*+,-./0-12 3242."&%%55 %26-47891+:/; '

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Projekt SOL v eské republice

Projekt SOL v eské republice Projekt SOL v eské republice Úvod Bezpenost silniního provozu, ochrana zdraví a ochrana životního prostedí mají jeden významný spolený prvek, jejich základem je zodpovdný pístup každého z nás k sob samému

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. . 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva )

RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. . 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva ) RÁMCOVÁ POJISTNÁ SMLOUVA. 50 496130-46 (dále jen Rámcová smlouva ) Rámcovou smlouvu uzavírají spolenosti: eská spoitelna, a. s. se sídlem: Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PS 140 00 I: 45244782 DI: CZ45244782

Více

OBECNÁ GENETIKA. Gen ást DNA, schopná funkn zabezpeit syntézu aktivní jednotky. Genotyp soubor gen, uruje rozsah a míru fenotypových možností

OBECNÁ GENETIKA. Gen ást DNA, schopná funkn zabezpeit syntézu aktivní jednotky. Genotyp soubor gen, uruje rozsah a míru fenotypových možností GENETIKA A ŠLECHTNÍ Ivana Gardiánová Katedra genetiky a šlechtní OBECNÁ GENETIKA Genetika nauka o ddinosti a promnlivosti živých organism Ddinost schopnost organism penést znaky a vlastnosti na potomstvo

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

Pěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů. Martin Hejda, Petr Pyšek & kolektiv

Pěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů. Martin Hejda, Petr Pyšek & kolektiv Pěstování okrasných rostlin a invaze nepůvodních druhů Martin Hejda, Petr Pyšek & kolektiv změny v intenzitě využívání krajiny - rozsáhlé narušené oblasti a naopak pokles intenzity managementu dramatické

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky

ÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. l. 1 Pedmt a psobnost vyhlášky MSTO VIZOVICE Masarykovo nám. 1007 763 12 VIZOVICE OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA MSTA VIZOVICE. 5/2001, O STANOVENÍ SYSTÉMU SHROMAŽOVÁNÍ, SBRU, PEPRAVY, TÍDNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPAD VZNIKAJÍCÍCH

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák

Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje. Václav Novák Miscellanea Geographica 14 Katedra geografie, ZU v Plzni, 2008 s. 137-142 Dostupnost a kvalita vstupních dat pro socioekonomickou analýzu území kraje Václav Novák novak.v@kr-vysocina.cz Krajský úad kraje

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO LESNÍHO PODNIKU MASARYKV LES KTINY.j. 896/99 Úplné znní organizaního ádu ŠLP Ktiny ve znní Zmn a doplk.j. 105/2007-981 schválených

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin. Problem areas of using barcode in food traceability

Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin. Problem areas of using barcode in food traceability Problematika využití árového kódu ve vysledovatelnosti potravin Problem areas of using barcode in food traceability Miroslav Hrubý, Ivo Šašek, Václav Kybic Klíová slova: Vysledovatelnost, bezpenost potravin,

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011

Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 Projektová fiše Dotaní titul POV 7 pro rok 2011 1. Název projektu: Údržba veejných prostor v rámci mikroregionu Horní Vltava Boubínsko III. etapa Zkrácený název projektu pro internetovou aplikaci POV JK

Více

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu.

Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu. Vyhláška. 1/2007 obce Šemnice, kterou se stanoví systém shromažování, sbru, pepravy, tídní, využívání a zneškodování komunálního odpadu. Obec Šemnice, na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 30.1.2007,

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY

CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY Dana Fialová CENA ZA CESTOVNÍ RUCH: PŘÍNOSY VERSUS ZTRÁTY Vzdělávací modul GEOGRAFIE Výukový a metodický text Přírodní vědy a matemaka na středních školách v Praze: akvně, aktuálně a s aplikacemi projekt

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti

Dodatek. 5. ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Dodatek. 5 ke zizovací listin píspvkové organizace Hvzdárna a planetárium eské Budjovice s pobokou na Kleti Jihoeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 eské Budjovice I 70890650 zastoupený hejtmanem

Více

Pokyn k táborm pro rok 2008

Pokyn k táborm pro rok 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k táborm pro rok 2008 1. Úvod (1) Tento pokyn upravuje poádání tábor Junáka v roce 2008. Obsahuje: a) pehled základních podmínek, které je nutné pro poádání tábora splnit

Více

Struná historie Svtové potápské federace CMAS

Struná historie Svtové potápské federace CMAS Struná historie Svtové potápské federace CMAS Svtová potápská konfederace CMAS - Confédération Mondiale des Activités Subaquatiques (též World Diving Federation) byla založena v roce 1959 a pedstavuje

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL

IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL IMPORT DAT Z TABULEK MICROSOFT EXCEL V PRODUKTECH YAMACO SOFTWARE PÍRUKA A NÁVODY PRO ÚELY: - IMPORTU DAT DO PÍSLUŠNÉ EVIDENCE YAMACO SOFTWARE 2005 1. ÚVODEM Všechny produkty spolenosti YAMACO Software

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Vitruvius : Deset knih o architektue

Vitruvius : Deset knih o architektue Vitruvius : Deset knih o architektue Marcus Vitruvius Pollio, ímský architekt a inženýr, žil v 1. století ped n.l. Narodil se asi mezi roky 80 a 70 ve mst Formiae v Kampanii, zemel kolem roku 20 ped n.l.

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

Ochrana osobních údaj ve spole nosti Phoenix Contact

Ochrana osobních údaj ve spole nosti Phoenix Contact Ochrana osobních údaj ve spolenosti Phoenix Contact Jsme velice rádi, že se zajímáte o naši spolenost, produkty a služby, a rádi bychom vás informovali o nkolika klíových bodech týkajících se našeho pístupu

Více

Elektronické doklady a egovernment

Elektronické doklady a egovernment Elektronické doklady a egovernment Konference Internet ve státní správ a samospráv 2007 KC Aldis, Hradec Králové, 2.-3.dubna 2007 Filip Hajník Senior Business Consultant IT Security LogicaCMG 2007. All

Více

Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha

Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha Evropský verifikaní systém pro ekoinovace (EU ETV) Pilotní projekt Ministerstvo životního prostedí 3.12.2010, Praha 1 Program 9,15 9,55 10,00 10,15 10,15 11,00 11,00 11,15 11,15 11,30 Registrace úastník

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009

Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Tisková zpráva Skupina Sodexo oznámila rst výnos i provozního zisku za úetní rok 2009 Výnosy vzrostly o 7,9 %, vetn 2,5 % organického rstu Provozní zisk ve výši 746 milion euro, nárst o 8,1 % Nárst istého

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model

1. MODELY A MODELOVÁNÍ. as ke studiu: 30 minut. Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: Výklad. 1.1. Model 1. MODELY A MODELOVÁNÍ as ke studiu: 30 minut Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umt: charakterizovat model jako nástroj pro zobrazení skutenosti popsat proces modelování provést klasifikaci základních

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Cena zdraví a bezpe ného životního prost edí 2011 byla p edána ministrem životního prost edí! Solární pumpy na vodu zvít zily v ekologické sout ži

Cena zdraví a bezpe ného životního prost edí 2011 byla p edána ministrem životního prost edí! Solární pumpy na vodu zvít zily v ekologické sout ži Tisková zpráva Cena zdraví a bezpeného životního prostedí 2011 byla pedána ministrem životního prostedí! Solární pumpy na vodu zvítzily v ekologické soutži Praha, 23.6.2011 - Již dvacátou prestižní Cenu

Více

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008

Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12. U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Msto Vizovice, Masarykovo nám. 1007, PS 763 12 U S N E S E N Í ze zasedání Zastupitelstva msta Vizovice dne 23. 6. 2008 Zastupitelstvo msta Vizovice pijalo na svém zasedání dne 23. 6. 2008 následující

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40

Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 Dodatek dokumentace KEO-Moderní kancelá verze 7.40 PODACÍ DENÍK SPIS SBRNÝ ARCH PÍSEMNOST DOKUMENT ÍSLO JEDNACÍ J ODESÍLATELE - Soubor všech jednotlivých DOŠLÝCH a VLASTNÍCH písemností. - Každé písemnosti

Více

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou

HYDROIZOLACE STECH. Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou HYDROIZOLACE STECH OBSAH stránka Úvod: o výrobním závodu KRKONOŠSKÉ PAPÍRNY a.s., Dechtochema Svoboda nad Úpou 2 Popis technických podmínek zpracování asfaltových hydroizolaních pás 2 Skladby stešních

Více

Strategie rozvoje. Obanské sdružení. Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010

Strategie rozvoje. Obanské sdružení. Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010 Strategie rozvoje obanského sdružení Centrum aktivního odpoinku Jezdecká spolenost Na Špiáku na období let 2006-2010 Adresa Mikulovice 57, Klášterec nad Ohí, pošta 432 01 Kada Právní forma Obanské sdružení

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Analýza zámru pro Svaz zdravotních pojišoven R záí 2007. JUDr. Jarmila Škvrnová Deloitte BPO G&I

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami

Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami Rámcová smlouva : A42 pro cestovní kanceláe a cestovní agentury o spolupráci pi úhrad služeb poukázkami uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ):

Více

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní

Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 3: Analýza projektového zámru Centra ucelené rehabilitace v úrazovém pojištní záí 2007. JUDr.

Více

1 Postup pi práci s informacemi

1 Postup pi práci s informacemi Vybraná kapitola z lánku Hejtmánek Jakub - Internet jako zdroj informací pro marketing malých a stedních firem, publikováno v asopise Systémuvá integrace [Vyšlo: 4/2003, prosinec, ISSN 1210-9479 Datum:

Více

Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace

Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace Pareto-Zipf2 1/6 Paretv-Zipfv zákon, omezenost zdroj a globalizace Jií Neas, FIS VŠE Praha Pi rzných píležitostech se setkáváme se soubory rzn velkých objekt: obce ve vybraném stát mají rzný poet obyvatel,

Více

VÝRO NÍ ZPRÁVA o hospoda ení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt

VÝRO NÍ ZPRÁVA o hospoda ení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt VÝRONÍ ZPRÁVA o hospodaení SLOVÁCKA, stavebního bytového družstva Uherské Hradišt ROK 2009 OBSAH : 1 ÚVOD... 3 1.1 PEDMT INNOSTI... 3 1.2 ORGÁNY DRUŽSTVA... 3 1.3 ÚDAJE O LENSKÉ ZÁKLADN... 4 1.4 ÚDAJE

Více