Ústava pro Evropu EVROPSKÁ UNIE

Transkript

1 EVROPSKÁ UNIE Ústava pro Evropu

2 Další doplňující informace o Evropské unii jsou dostupné na Internetu prostřednictvím serveru Evropa ( Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, ISBN: Evropská společenství, 2004 Jakákoli reprodukce této publikace je povolena pouze se souhlasem autora. Printed in Germany VYTIŠTĚNO NA NEBĚLENÉM PAPÍŘE

3 Cesta k ústavě 1957 Římská smlouva 1986 Jednotný evropský akt 1992 Maastrichtská smlouva 1997 Amsterodamská smlouva 2001 Smlouva z Nice 2003 Návrh ústavy 15/12/2001 Prohlášení z Laekenu 28/02/2002 Evropský konvent 10/07/2003 4/10/2003 Mezivládní konference Podpis ústavy 1

4 Dne 25. března 1957 podepsalo v Římě šest zemí (Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko) Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství (EHS). Před několika lety se nejvyšší představitelé patnácti členských států Evropské unie v belgickém Laekenu rozhodli, že svolají Evropský konvent, který vytvoří prostor pro setkání všech hlavních účastníků diskuse o budoucnosti Evropy. Konvent byl pověřen vypracováním dokumentu, z něhož by mohla vycházet jednání mezivládní konference svolané za účelem provedení změn v existujících evropských smlouvách ( prohlášení z Laekenu ze dne 15. prosince 2001). Změnu evropských smluv nikdy předtím nepřipravovalo tak široké a otevřené shromáždění jako Evropský konvent. Evropský konvent zahájil svou činnost dne 28. února 2002 za předsednictví Valéryho Giscarda d Estainga. Skládal se ze 105 členů (a 102 náhradníků): předsedy, dvou místopředsedů, dvou zástupců Evropské komise, 15 zástupců vlád členských států, 13 zástupců vlád kandidátských zemí, 30 zástupců národních parlamentů členských států, 26 zástupců národních parlamentů kandidátských zemí a 16 zástupců Evropského parlamentu. Znamená to, že 72 členů Evropského konventu, tedy velká většina, bylo zároveň poslanci jednotlivých států nebo evropskými poslanci zvolenými v přímých volbách. Jednání Konventu se účastnilo rovněž 13 pozorovatelů, zastupujících Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor, evropské sociální partnery a Evropského ombudsmana. Všechna zasedání Evropského konventu byla veřejná a všechny úřední dokumenty byly zveřejněny, jmenovitě na internetu. Bylo zřízeno velké množství pracovních skupin a Evropský konvent vedl rozsáhlá jednání s organizacemi, které reprezentují občanskou společnost (odbory, zaměstnavateli, nevládními organizacemi, akademickou obcí atd.). Po 16 měsících práce dospěl Evropský konvent ke konsensu o návrhu Evropské ústavy (13. června a 10. července 2003). Tento návrh byl předložen mezivládní konferenci složené ze zástupců současných a budoucích členských států. 2 Ústava pro Evropu

5 Co je to ústava? Ústava je text, který obsahuje základní právní ustanovení jednoho státu nebo skupiny států. Tato ustanovení odpovídají na řadu otázek. Vysvětlují například, jak jednotlivé instituce pracují, jakým způsobem jsou rozděleny pravomoci, jakými prostředky je možné uskutečňovat politické cíle, jaké hodnoty stát vyznává nebo jaká základní práva zaručuje svým občanům. Evropská ústava byla vypracována a přijata transparentním a demokratickým postupem Evropským konventem složeným ze 105 členů (mezi nimiž bylo 72 poslanců zvolených ve všeobecných přímých volbách). Ústava musí být dále ratifikována ve všech 25 členských státech Unie a to buď v referendu nebo národními parlamenty (v nichž také zasedají poslanci zvolení v přímých volbách). Proč máme mít Evropskou ústavu? Evropská ústava je důležitým krokem při budování Evropy. Byla vypracována proto, aby přinesla odpověď na otázky, které bude řešit Evropa v budoucnosti: Evropa s 25 členskými státy a 450 miliony obyvateli; Evropa demokratická, transparentní a výkonná, která slouží svým občanům. Evropská ústava nahrazuje hlavní existující smlouvy jediným textem. Proč potřebujeme Evropskou ústavu, když můj stát už jednu ústavu má? Evropská ústava nenahrazuje ústavy, které má většina evropských zemí, ale existuje vedle nich. Má své vlastní opodstatnění a svou vlastní autonomii. Evropská ústava vymezuje oblasti působnosti Evropské unie a její vlastní systém institucí (složený z Evropské komise, Evropského parlamentu, Rady ministrů, Evropské rady, Soudního dvora Evropských společenství atd.). Kromě toho Evropská ústava platí pro celé území Evropské unie. 3

6 Co ústava obsahuje? Evropská ústava je rozdělena na čtyři části. První část definuje Evropskou unii, její hodnoty, cíle, působnost, rozhodovací postupy a instituce. Druhá část obsahuje Chartu základních práv. Třetí část se týká politik a působení Evropské unie. Čtvrtá část obsahuje závěrečná ustanovení, mezi něž patří postupy pro přijímání a změnu ústavy. 33 NOVINKA! Od nynějška jakákoli země, která si to přeje, může vystoupit z Evropské unie. Co mi ústava přinese? 3 Záruku dodržování určitých hodnot a zachování určitého společenského modelu Úctu ke svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu, lidské důstojnosti a lidským právům. Společnost nepřipouštějící diskriminaci založenou na pluralismu, toleranci, spravedlnosti a solidaritě a nepřipouštějící diskriminaci. 3 Základní svobody Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Nepřípustnost diskriminace z důvodu státní příslušnosti. K Evropské unii mohou přistoupit pouze takové státy, které dodržují tyto hodnoty. Pokud některý členský stát tyto hodnoty nedodržuje, je možné vůči němu přijmout různá opatření. 4 Ústava pro Evropu

7 3 Evropské občanství Občanství Unie má každá osoba, která má státní příslušnost některého členského státu. Toto občanství se připojuje k národnímu občanství a poskytuje další práva: právo volně se pohybovat a pobývat na celém území Unie, právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách, konzulární a diplomatickou ochranu ve třetích zemích, právo podávat petice Evropskému parlamentu, právo obrátit se na Evropského ombudsmana, evropské instituce a poradní orgány ve svém jazyce a ve stejném jazyce obdržet odpověď. 3 Charta základních práv Nedotknutelnost lidské důstojnosti, právo na život, zákaz mučení, zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestů, právo na svobodu a bezpečnost, úcta k soukromému a rodinnému životu, svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda projevu a informací, právo na vzdělání, svoboda podnikání, právo na vlastnictví, rovnost před zákonem, úcta ke kulturní, náboženské a jazykové rozmanitosti, rovnost mužů a žen, začleňování zdravotně postižených osob, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpce neviny a právo na obhajobu atd. Charta je nedílnou součástí ústavy. Evropské instituce a členské státy se jí řídí při uplatňování práva Evropské unie. Obsahuje nejen občanská a politická práva zapsaná v Evropské úmluvě o lidských právech z roku 1950, ale týká se také dalších oblastí: sociálních práv pracovníků, ochrany životního prostředí, práva na dobrou správu veřejných věcí atd. 5

8 My máme ústavní zřízení... Říká se mu demokracie, protože se opírá o většinu, a ne jen o několik málo jedinců. [ Thukydides II, 37 ] 3 Solidarita Je-li některý členský stát předmětem teroristického útoku, přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, Unie a její členské státy jednají společně v duchu solidarity včetně použití vojenských prostředků - aby tomuto členskému státu poskytly pomoc. 3 Zlepšení demokratického života Unie Evropské instituce mají nové povinnosti v oblasti informovanosti, transparentnosti a přístupu k dokumentům. Je zavedeno právo občanské iniciativy (nejméně jeden milion občanů Unie pocházející z určitého počtu členských států může Komisi vyzvat, aby předložila návrh podle jejich přání). 3 Společné cíle Mír a dobré životní podmínky; svoboda; bezpečnost a spravedlnost; trvale udržitelný rozvoj; vědecký pokrok; hospodářská, sociální a územní soudržnost; solidarita mezi členskými státy; zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví. 6 Ústava pro Evropu

9 Evropské instituce Kdo co dělá? Hlavy států nebo vlád MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ Kontrola SOUDNÍ DVŮR GGG EVROPSKÁ RADA PŘEDSEDA GGG Impulzy, směry, priority EVROPSKÁ KOMISE PŘEDSEDA Právo podávat návrhy GGG Ministři členských států RADA MINISTRŮ PŘEDSEDA Společný legislativní postup EVROPSKÝ PARLAMENT PŘEDSEDA A A A A Euro Kontrola Konzultace Konzultace EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA ÚČETNÍ DVŮR VÝBOR REGIONŮ HOSPODÁŘSKÝ A SOCIÁLNÍ VÝBOR 7

10 A v jakých oblastech? Ústava objasňuje pravomoci, a zařazuje je do kategorií. Uvádí, v jakých oblastech může Evropská unie jednat sama (oblast výlučné působnosti), v jakých oblastech může jednat společně s členskými státy (oblast sdílené působnosti) a v jakých oblastech může jen napomáhat (podpůrné, koordinační a doplňkové činnosti). Oblast výlučné působnosti Pravidla hospodářské soutěže Celní unie Společná obchodní politika Měnová politika související s eurem Zachování biologických mořských zdrojů Oblast sdílené působnosti Řádné fungování vnitřního trhu Vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a spravedlnosti Zemědělství a rybolov Doprava a transevropské sítě Energie Určité otázky v oblasti sociální politiky Hospodářská, sociální a územní soudržnost Ochrana životního prostředí Ochrana spotřebitelů Určité otázky v oblasti veřejného zdraví Určité otázky v oblasti vědy, technologického vývoje a vesmíru Určité otázky v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Podpůrné, koordinační a doplňkové činnosti Průmyslová politika Ochrana lidského zdraví Výchova, odborné vzdělávání, mládež a sport Kultura Civilní obrana Unie má rovněž pravomoc koordinovat ekonomické politiky členských států a jejich politiky zaměstnanosti, stejně tak jako definovat a uplatňovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. Nově může podporovat postupné vytváření společné obrany. 8 Ústava pro Evropu

11 Může si Unie dělat, co chce? Zásada svěření působností Unie jedná pouze v mezích působnosti, kterou jí členské státy svěřily v ústavě. Zásada subsidiarity V oblastech, které nespadají do její výlučné působnosti, Unie vyvíjí činnost pouze do té míry, kdy cílů zamýšlené činnosti nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, ať už činností na ústřední, regionální nebo místní úrovni, a kdy jich lze vzhledem k rozsahu nebo účinkům zamýšlené činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie. Zásada proporcionality Unie může jednat pouze tehdy, pokud zamýšlená činnost nepřesahuje to, co je nezbytné pro dosažení cílů ústavy. Kontrola vykonávaná Soudním dvorem Tyto tři zásady podléhají kontrole Soudního dvoru, k němuž lze podat odvolání. NOVINKA! Ústava posiluje uplatnění dvou posledně jmenovaných zásad: každý národní parlament má do budoucna pravomoc zkoumat, zda návrhy Komise dodržují zásadu subsidiarity může Komisi dokonce přijmout k přezkoumání jejího návrhu. 77 9

12 Zjednodušení Je tedy důležité vědět, kdo co dělá a v kterých oblastech, dále však existují další významné otázky, na které je třeba odpovědět, například jak Unie jedná a jaké nástroje používá. V existujících evropských smlouvách bylo vymezeno 36 různých typů jednání! Ústava snižuje počet nástrojů, které může Evropská unie používat, na šest. EVROPSKÝ ZÁKON EVROPSKÝ RÁMCOVÝ ZÁKON 3 LEGISLATIVNÍ AKTY Návrhy Komise přijímají Evropský parlament a Rada ministrů EVROPSKÉ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ ROZHODNUTÍ 3 NELEGISLATIVNÍ AKTY Komise nebo Rada ministrů (nařízení přenesené působnosti nebo implementárni usnesení DOPORUČENÍ STANOVISKO 3 HLEDISKA Komise, Rada ministrů, Centrální banka atd. 33 NOVINKA! Do budoucna už nebudou veřejná jen zasedání Evropského parlamentu, ale i zasedání Rady ministrů, na nichž se projednávají a přijímají legislativní návrhy (transparentnost postupů). 10 Ústava pro Evropu

13 Symboly Evropské unie Podle ústavy má Evropská unie několik symbolů. Díky nim se Evropané mohou s Evropou více ztotožnit. Evropská vlajka je symbolem Evropské unie, ale také jednoty a identity Evropy v širším slova smyslu. Kruh zlatých hvězd představuje solidaritu a harmonii mezi národy Evropy. Počet hvězd nesouvisí s počtem členských států. Je jich dvanáct, neboť toto číslo je tradičně symbolem dokonalosti, úplnosti a jednoty. Tato vlajka tedy zůstane stejná i po budoucích rozšířeních Evropské unie. Evropská hymna: Hymnou je Devátá symfonie, kterou v roce 1823 složil Ludwig van Beethoven. Pro závěrečnou větu této symfonie Beethoven zhudebnil Ódu na radost, kterou v roce 1785 napsal Friedrich von Schiller. Tato báseň vyjadřuje Schillerovu idealistickou vizi o bratrství celého lidstva - což byla vize, kterou sdílel i Beethoven. Jednotná v rozmanitosti Evropské motto bylo vybráno na základě soutěže uspořádané skupinou evropských občanů. Zúčastnilo se jí mladých Evropanů ve věku od 10 do 20 let. Několik zemí se rozhodlo, že svou národní měnu nahradí jednotnou evropskou měnou: eurem. K dnešnímu dni tak učinily Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Španělsko. Dne 9. května 1950 francouzský ministr zahraničí Robert Schuman přednesl návrh nové organizace Evropy, která by byla založena na společné produkci uhlí a oceli. Hlavním cílem tohoto návrhu bylo zabránit jakékoli další válce mezi evropskými státy. Tento návrh, známý jako Schumanova deklarace se považuje za počátek vytváření současné Evropské unie. Dnes je 9. květen Dnem Evropy. Konají se akce a slavnosti, které přibližují Evropu občanům a přispívají ke sblížení evropských národů. 11

14 Politiky 3 příklady Prostor pro svobodu, bezpečnost a spravedlnost Evropská ústava zaručuje Evropanům jednotný prostor svobody, bezpečnosti a spravedlnosti. Podívejme se, co to konkrétně znamená. 3 Neexistence kontrol na vnitřních hranicích Evropské unie Občan Evropské unie se může volně pohybovat uvnitř hranic 25 členských států (od Helsinek po Lisabon nebo od Dublinu po Tallin), aniž by byl kontrolován nebo se musel prokazovat svým pasem. 3 Posílení kontrol na vnějších hranicích Evropské unie Toto posílení se týká hranic se třetími zeměmi (například mezi Španělskem a Marokem nebo mezi Polskem a Ukrajinou), ale také mezinárodních přístavů a letišť všech členských států (například při přistání lodí z Jižní Ameriky v rotterdamském přístavu nebo letadel z Asie na budapešťském letišti). Konkrétně se toto posílení projeví zejména ve společné politice udělování víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu, v opatřeních souvisejících s kontrolami osob, které překračují vnější hranice, a v postupném zavedení integrovaného systému správy vnějších hranic. 3 Společná azylová politika Tato společná politika se týká zejména jednotného azylového statusu platného v celé Evropské unii, společných postupů pro jeho udělování a odnímaní a vytváření partnerství se třetími zeměmi ohledně usměrňování toků žadatelů o azyl. Tato politika musí být v souladu se Ženevskou úmluvou o postavení uprchlíků. 12 Ústava pro Evropu

15 3 Společná přistěhovalecká politika Tato společná politika se zaměřuje zejména na zajištění účinnějšího řízení migračních vln a spravedlivého zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří mají v členských státech řádné povolení k pobytu. Její součástí je také posílení opatření pro boj s nedovoleným přistěhovalectvím a s obchodováním s lidmi (zejména se ženami a dětmi). Evropská unie může uzavírat se třetími zeměmi smlouvy, které usnadňují navracení cizinců bez řádného povolení k pobytu do těchto zemí. 3 Posílení soudní spolupráce v občanských záležitostech Toto posílení se týká zejména vzájemného uznávání soudních rozhodnutí a jejich vykonávání, spolupráce při získávání důkazů a lepšího přístupu ke spravedlnosti. 3 Posílení policejní a soudní spolupráce v trestních věcech Toto posílení by mělo přispět ke zlepšení boje s terorismem, sexuálním vykořisťováním žen a dětí, obchodem s drogami, praním špinavých peněz, korupcí nebo organizovaným zločinem. 3 Vytvoření Evropské prokuratury Tato umožní úspěšnější boj s mezinárodním zločinem. 3 Posílení Europolu a lepší kontrola jeho činnosti Evropské policie spolupracují v rámci struktury známé jako Europol. Působnost Europolu lze rozšířit například v oblasti společného vyšetřování nebo společných operačních akcí. Europol podléhá kontrole Evropského parlamentu, národních parlamentů a Soudního dvoru. 13

16 Politiky 3 příklady Regionální politika založená na solidaritě a službě občanům 3 Proč je nutná politika soudržnosti? Evropská unie je jednou z ekonomicky nejúspěšnějších oblastí světa. Nicméně uvnitř Unie existují velké rozdíly, nejen mezi členskými státy, ale také, a to především, mezi jejími zhruba 250 regiony. Jinými slovy, všichni Evropané nemají stejné výhody a stejné možnosti uspět v současném globalizovaném světě, jejich šance se liší podle místa bydliště. Evropská politika soudržnosti se snaží tuto skutečnost napravit, i když přístup k zaměstnání, konkurenceschopnost podniků a investice do technologií jsou v první řadě záležitostí ekonomických subjektů a národních a regionálních orgánů. 3 K čemu slouží tato politika? Regionální politika je konkrétním projevem evropské solidarity a od roku 1989 se nepřetržitě vyvíjí. Jejím prostřednictvím se část příspěvků členských států do rozpočtu Společenství převádí znevýhodněným regionům a sociálním kategoriím. V období tyto převody představovaly třetinu rozpočtu Společenství, tedy 213 miliard eur. Z této významné částky se financuje zejména pomoc regionům, které zaostávají a potřebují dosáhnout úrovně ostatních regionů Unie. Část finančních prostředků je určena na ekonomickou a sociální transformaci některých problematických oblastí, modernizaci vzdělávacích systémů a podporu zaměstnanosti. Určité finanční prostředky směřují také do konkrétních iniciativ Evropské unie, které jsou zaměřeny na podporu spolupráce mezi regiony, trvale udržitelný rozvoj měst a městských čtvrtí postižených krizí, rozvoj venkova nebo boj se všemi podobami diskriminace. 14 Ústava pro Evropu

17 3 Jak tato politika funguje? O využití finančních prostředků z politiky soudržnosti se nerozhoduje v Bruselu. Potřeby se přesně vyhodnocují na místě, v regionech nebo ve státech. Provádění této politiky je decentralizované. Evropská unie však stanovuje obecný rámec pro využití těchto finančních prostředků, který má velice přísné podmínky: finanční prostředky lze například využít jen na takové rozvojové programy, které jsou šetrné k životnímu prostředí nebo podporují rovnost příležitostí. Úkol Evropské unie není tudíž omezen pouze na poskytování peněz. Politika soudržnosti jí umožňuje v duchu solidarity prosazovat priority, které si vymezila a přitom zabezpečit konkurenceschopnost (vysoká zaměstnanost, trvale udržitelný rozvoj, informační společnost, služby všeobecného hospodářského zájmu ). Politika soudržnosti je tudíž nezbytným doplňkem jednotného evropského trhu a hospodářské a měnové unie. Ať už se jedná o jakýkoli typ intervence, evropské podpory nenahrazují státní podpory, ale doplňují je. Evropa se řídí myšlenkou, že jejím úkolem je podat pomocnou ruku dobrým projektům, které by se bez její pomoci nemohly uskutečnit. 3 A Evropská ústava? Konsoliduje evropskou regionální politiku, politiku založenou na solidaritě a blízkosti k občanům. Podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost a solidaritu mezi členskými státy. Zařadila tuto zásadu mezi základní cíle Evropské unie. Znamená to, že na rozdíl od minulosti je evropská solidarita, zejména finanční podpora EU, dostupná všem regionům, které jsou znevýhodněné nebo postižené krizí. 15

18 Politiky 3 příklady Ochrana životního prostředí ve prospěch současných i budoucích generací Evropská ústava poskytuje další možnosti ochrany životního prostředí. 3 Staví na principu trvale udržitelného rozvoje jakož na ústředním bodě evropského projektu. Tato zásada byla přijata na prvním Summitu Země organizovaném Organizací Spojených národů v Rio de Janeiru v roce Jejím cílem je naplňovat potřeby současných generací a zároveň brát ohled na potřeby budoucích generací. Evropa podle ní hodlá směřovat k vyváženému ekonomickému růstu, sociálnímu tržnímu hospodářství a vysoké úrovni ochrany životního prostředí a zlepšování jeho kvality. 3 Mezi základními právy uvádí povinnost začlenit dimenzi životního prostředí do všech evropských politik. 3 Zavádí solidaritu mezi Evropskou unií, členskými státy a členským státem, který je postižen přírodní nebo člověkem způsobenou pohromou. 3 Umožňuje občanům Evropské unie a reprezentativním sdružením (například nevládním organizacím, které se zabývají životním prostředím) vyjádřit svůj názor, podílet se na dialogu a zaujímat stanoviska k evropským politikám (zejména k politice životního prostředí). Právo na veřejnou iniciativu, do níž se zapojí alespoň jeden milion osob, se také může týkat životního prostředí. 3 Propaguje energetickou výkonnost, úspory energie a vývoj nových a obnovitelných zdrojů energie. 16 Ústava pro Evropu

19 Další informace Europe Direct Na dotazy o Evropské unii Vám dáme odpověď na bezplatném telefonním čísle nebo na běžném čísle Futurum Podrobnější informace o Evropské ústavě získáte na adrese: Evropská společenství Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství stran 14,8x21 cm ISBN:

20 KA CS-C Evropská společenství Adresa: B-1049 Brussels (Belgium) Publications.eu.int >