Zásady tvorby mapových výstupů. Doc. RNDr. Vít Voženílek, CSc.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zásady tvorby mapových výstupů. Doc. RNDr. Vít Voženílek, CSc."

Transkript

1 Zásay tvorby mapových výstupů Doc. RNDr. Vít Voženílek, CSc. Příroověecká fakulta Univerzita Palackého Olomouc Ostrava, 2002 P2-1

2 1. OBSAH TEMATICKÝCH MAP Obsah map zahrnuje všechny objekty, jevy a jejich vztahy, které jsou v mapě kartograficky znázorněny. Je kvalitativním vyjářením tématu mapy. Členitý obsah map, včetně tematických, je třeba systematicky tříit. Při mapování se rozlišuje v obsahu map polohopis, výškopis a popis. Toto členění je výhoné z hleiska mapovacího postupu. V souobé kartografii se ovšem člení prvky obsahu map pole jejich půvou, charakteru a významu, a to na: matematické prvky - tvoří konstrukční zákla mapy: - kartografické zobrazení (včetně kartografické sítě - zeměpisná, kilometrová, orientační, vztažná apo.), - geoetické poklay (boové pole), - měřítko mapy, - souřanicové sítě, - rám mapy, - kla listů, - kompozice mapy, fyzickogeografické prvky - vyjařující fyzickogeografickou sféru: - vostvo (oceány, moře, řeky, jezera, průplavy, voopáy apo.), - georeliéf (výškopis, terénní hrany, kóty apo.), - vegetační pokryv (les, tunra, pobřežní vegetace apo.), - půy, - alší příroní složky krajinné sféry (teplota, směr migrace zvířat apo.), socioekonomické prvky - vyjařující socioekonomickou sféru: - síla, - komunikace (pozemní, námořní, letecké i orozumívací aj.), - průmyslové, zeměělské, opravní a jiné socioekonomické jevy a objekty, - hranice (politické a správní), - alší výtvory liské činnosti, oplňkové a pomocné prvky - oplňující obsah mapy v rámu mapy i mimo něj: - popis, - legena a vysvětlivky, - tiráž, - veškeré oplňující informace na mapovém listu. Tematické mapy jsou specifické svým obsahem. V něm převláají prvky jenoho nebo více příbuzných témat na prvky jinými, které jsou z hleiska zaměření tematické mapy ruhořaé. Tento výběr nejvíce ovlivní zastoupení fyzickogeografických a socioekonomických prvků v obsahu tematické mapy. Matematické a oplňkové prvky jsou v mapě vžy zastoupeny v potřebném rozsahu. Obsah tematických map se ělí na: P2-2

3 topografický pokla a tematický obsah. Topografický pokla (resp. obecně geografický pokla u map malých měřítek) je ůležitým prvkem kartografické informatiky. Slouží k určení topologie jenotlivých prvků mapované tématiky a prostorově lokalizuje prvky tematického obsahu mapy. Topografický pokla obsahuje pouze prvky topologicky ůležité, zejména vostvo, komunikace, síla, politicko-aministrativní hranice a prvky s vazbou na tematiku mapy, např. kóty, hranice katastrů at. Topografický pokla se na různých typech tematických map liší. Záklaem topografického poklau je vostvo, které tvoří jeho kostru. Další prvky topografického poklau závisejí na tématu mapy. Na fyzickogeografických mapách jsou v poklau velmi často zahrnuty alší fyzickogeografické prvky jako napříkla hypsometrie (vrstevnice a kóty) nebo vegetace. Na socioekonomických mapách tvoří topografický pokla přeevším socioekonomické prvky. Nejčastěji to jsou hranice aministrativního členění území, vnitřní struktura síel, porobná komunikační síť nebo objekty obslužné sféry. Topografický pokla vzniká většinou generalizací obsahu topografických nebo obecně geografických map měřítka sestavované tematické mapy. V legeně sestavené tematické mapy je pak umístěn na její závěr nebo nemusí být vůbec uveen. Topografickým poklaem může být: topografická nebo obecně geografická mapa bez jakékoli úpravy (např. pro mapy sesuvů), reproukce (fotografická nebo xerografická) topografické, obecně geografické nebo jiné mapy v potlačených barvách nebo černobílém proveení, nově vykreslený zjenoušený a reukovaný pokla tvořený vybranými prvky mapového obsahu. Tematický obsah je souhrn prvků obsahu mapy tvořící mapovanou tematiku nebo s ní úzce souvisejí. Tematický obsah tvoří hlavní část obsahu tematických map. Tvoří jej jeen nebo více prvků, jimiž mohou být libovolné fyzickogeografické nebo socioekonomické objekty a jevy. Vyjařuje výsleky věeckého výzkumu a statistických šetření rozličných věních oborů, které používají kartografické vyjáření pro jeho názornost a přehlenost. Proto tematické mapy vznikají nejčastěji spoluprací kartografa s oborníkem příslušného věního oboru. Hranice mezi topografickým poklaem a tematickým obsahem není stálá ani ostrá. Něky tvoří tematický obsah některý z prvků topografického obsahu, který je znázorněn výrazněji a porobněji než ostatní. Výrazně tematický charakter může mít i popis mapy. Tematický obsah mohou tvořit: vybrané prvky topografického obsahu (např. vegetace) patřičně zůrazněné a porobně znázorněné, nejrůznější fyzickogeografické nebo socioekonomické jevy zjištěné pozorováním, měřením nebo šetřením (např. využití země, teplota vzuchu, náboženské vyznání), poznatky získané věeckými postupy - analýzou, syntézou, moelováním, typologizací apo. (např. orientace georeliéfu, opravní ostupnost, eroze půy). 2. KOMPOZICE TEMATICKÝCH MAP Kompozicí mapy se rozumí rozmístění záklaních náležitostí mapového íla na mapovém listu. Závisí přeevším na účelu a měřítku mapy, kartografickém zobrazení, tvaru a velikosti znázorňovaného území a na formátu mapového listu. Na rozíl o tematických map mají listy topografických map jenotnou kompozici. Ty jsou stanarizovány v projektu Státního mapového íla. P2-3

4 Kompozice tematické mapy úzce souvisí s účelem mapy. Účel kažé mapy musí být stanoven zcela jenoznačně. Musí být z něho zřejmý: cíl, jemuž má příslušná mapa sloužit, okruh buoucích uživatelů, přičemž se přihlíží k požaavkům uživatelů, jejich vzělání a kvalifikaci i praktickým zkušenostem, způsob užití a práce s mapou, přípaně její vazby na alší mapová íla. Při rozpracování účelu mapy jsou často nezbytné konzultace s uživateli mapy. V této rozhoující fázi založení nového mapového íla platí zásaa, že mapa potvrí svůj účel teprve tehy, splní-li požaavky praxe. Často nelze celé mapové území znázornit na jenom mapovém listu. V tom přípaě se ělení zrcala mapy na jenotlivé mapové listy říí zásaami pro ělení souborů topografických map pole klau listů (v otykových sloupcích a vrstvách) nebo zásaami pro obecně geografické mapy a překryvovými pásy souseních mapových listů. V praxi se používá systém geometrických posloupností velikostí kompozičních prvků v zájmu zvýšení čitelnosti, rychlosti, ešifrování, jenoznačné ientifikace jevů pole popisů a symbolů zvýšením informační schopnosti mapy a racionalizace kartografických prací. Systém vychází z oporučení ISO (International Stanar Organisation - Mezinároní organizace pro stanarizaci) pro rozměr čar v technickém kreslení (micronorm, m). V oporučeních ISO pro rozměry čar a z něho vycházejících mnohých evropských státních norem, je kvocient posloupnosti tloušťky čar q = 2 0,5 (tj. přibližně 1,4). Jako záklaní posloupnost velikostí písma (a znaků) je navrhovaná posloupnost výšek verzálek 0,7; 0,87; 1,08; 1,34; 1,66; 2,56; 3,94; 4,88; 6,05; 7,51; 9,31 mm at. Sestavení kompozice tematické mapy je výslekem tvůrčích schopností kartografa, ale zároveň i schopností oržet řau kartografických zása ZÁKLADNÍ KOMPOZIČNÍ PRVKY Záklaními kompozičními prvky mapy jsou název, legena, měřítko, tiráž a mapové pole. Záklaní kompoziční prvky musí obsahovat kažá mapa. Výjimky tvoří pouze mapy, které jsou součástmi rozsáhlejších souborů mapových ěl (např. státní mapová íla). Ze všech prvků musí být vlastní mapa nejominantnější a název (resp. titul) proveen nejvýraznějším písmem. Název Název Mapové pole Mapové pole Legena Legena Měřítko Měřítko Tiráž Tiráž Název Měřítko Mapové pole Mapové pole Název Měřítko Tiráž Legena Legena Tiráž P2-4

5 Obr. 2.1 Příklay kompozice tematické mapy Název mapy Název mapy musí obsahovat věcné, prostorové a časové vymezení tematického jevu nebo skupiny, který jsou hlavním tématem mapy. Umísťuje se nejčastěji k hornímu okraji mapy a píše se ostatečně velkými písmeny. Název je nejůležitější písmenný prvek na mapě a jako jeiný je čitelný z větší vzálenosti. Pro název se používají jenouché roy písma, které nemají vlasové čáry, protože ty by z větší vzálenosti mohly při četbě činit problémy, přeevším ro grotesk, který lze při počítačovém zpracování nahrait fontem Arial. V názvu se nepoužívá slovo mapa. Název mapy se v průběhu tvorby tematické mapy může upřesňovat. Kažé zpřesnění tematického zaměření mapy násleně ovlivní koncepci mapy, rozsah a tematickou bohatost obsahu mapy. To se projeví ve výběru prvků, jejich generalizaci a způsobu znázornění. Zpřesnění tematického zaměření se proto musí orazit i ve zpřesnění názvu mapy. Při sestavování názvu mapy je nezbytné oržet zásau násleujícího řetězce: téma - název mapy - hlavní vyjařovací prostřeek - legena. To znamená, že téma mapy, které kartograf ostává zaané, musí být v názvu stručně, ovšem jenoznačně obsaženo. K tomu slouží věcné, prostorové a časové vymezení tematického zaměření mapy. Příkla názvu tematické mapy: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V PRAZE V ROCE 2002 věcné vymezení prostorové vymezení časové vymezení U jevů, které nejsou časově významně proměnlivé (např. namořská výška, půní typy), se nemusí v názvu uváět časové vymezení. Je-li název příliš louhý, rozělí se na titul a potitul. Titul nejčastěji obsahuje věcné vymezení, výjimečně prostorové vymezení, hlavního tématu mapy. Píše se vžy velkými písmeny. Potitul nejčastěji obsahuje prostorové a časové vymezení jevu. Píše se vžy po titul malými a menšími písmeny než titul. Příkla názvu tematické mapy rozěleného na titul a potitul: MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V PRAZE rok 2002 Legena Legena poává výkla použitých mapových znaků a ostatních kartografických vyjařovacích prostřeků včetně barevných stupnic. Vysvětlivky jsou samostatné knižní přílohy u vícelistových mapových ěl, např. topografických nebo geologických map, ky bývá obsah map velmi porobný a počet použitých znaků vysoký. Jenotlivé listy pak legenu neobsahují. Sestavení legeny tematické mapy je náročný úkol. Měřítko Měřítko mapy je pořízeno účelu a tematickému zaměření kartografického íla. Ovlivňuje porobnost a přesnost znázornění prvků obsahu a možnosti řešení úloh na mapách. Má vliv i na plošný rozsah území kartograficky znázorněného na jenom listu mapy. Je spojeno s formátem mapy a kartografickým zobrazením. Měřítko je hlavním ukazatelem stupně porobnosti vyjáření prvků a jevů. Volbu měřítka ovlivňuje význam území, jeho zvláštnosti, rozměry mapového listu, přehlenost a čitelnost. Měřítko mapy se obvykle uváí v grafické i číselné poobě, něky i slovně. Záklaní je měřítko grafické. Upřenostňuje se ze vou ůvoů: P2-5

6 při kopírování, ky ochází ke zvětšování a zmenšování mapy, které může postihnout pouze grafické měřítko, zatímco číselné a slovní se po této úpravě stává chybnými, je-li tematická mapa výstupem z určitého informačního systému, může být sestavena v nestanarním měřítku, tj. napříkla 1 : Pak se uváí pouze grafické měřítko, protože číselné působí značně nezvykle. 1 km km km km km Obr. 2.2 Druhy grafických měřítek Vhoným oplněním grafického měřítka je zjemnění jeho části. Hlavní i velejší ělení grafického měřítka se vžy prováí ekaickým způsobem ( nikoli ). Výběr měřítka tematických map závisí na řaě faktorů. Definitivně lze měřítko stanovit často až po ůklaných rozborech obsahu a znakového klíče po zpracování a po analýze vzorových ukázek map. Kartograf se vžy snaží, aby měřítko mapy bylo poku možno stanarní a umožňovalo snané převoy a srovnání obsahu map různých ruhů a typů. V přípaě souboru map by měla sousení měřítka tvořit násobky nebo poíly měřítkového čísla. Tiráž Tiráž mapy je soubor informací o různých aspektech tvorby a vlastnictví mapy. Tiráž závisí na ruhu mapy. Vžy však obsahuje: jméno autora nebo vyavatele mapy; aby neošlo ke špatnému určení autorova jména, píše se křestní jméno malými písmeny, příjmení velkými - např. Jan PAVEL, Karel JOSEF, místo vyání (sestavení) mapy, rok vyání (sestavení) mapy. U většiny map obsahuje tiráž řau alších informací o vyavateli a způsobu tisku mapy. Jsou to přeevším: kartografické zobrazení, reaktoři, naklaatel, nákla, pořaí vyání, lektoři mapy, ruh tisku, úaje o papíru, copyright mapy, poklaové zroje a alší. Je-li tiráž velmi obsáhlá, může být rozělena na více částí, které se umístí o různých míst na mapovém listu. Nejčastěji se umísťuje k olnímu okraji mapy, většinou vpravo. P2-6

7 Mapové pole Mapové pole (vlastní mapa) je přemětem celého učebního textu, proto není na tomto místě porobněji rozveena NADSTAVBOVÉ KOMPOZIČNÍ PRVKY Nastavbovými prvky kompozice se zvyšuje informační honota tematické mapy i její atraktivnost. Vhonou kompozicí lze zlepšit i čitelnost, přehlenost a názornost. Nastavbovými prvky mohou být jak grafické marginálie (velejší mapy, grafy, profily aj.), tak i textové marginálie (vysvětlující texty, tabulky, přehley aj.). Obecně platí, že kartograf musí velice pečlivě zvažovat použití nastavbových kompozičních prvků na tematických mapách. Jejich příliš vysoký počet může zatížit mapu natolik, že se stane nepřehlenou a nečitelnou. Jsou-li nastavbové prvky na mapách uveeny, musejí být proveeny tak, aby svojí výrazností (plochou, barvou, tloušťkou čáry apo.) opovíaly svému významu v mapě. Proto při konstrukci mapy musí být mapové pole nejominantnějším kompozičním prvkem a titul mapy nejvýraznějším písmenným prvkem na mapě. Nastavbovými prvky jsou nejčastěji: Směrovka - je grafické vyjáření orientace mapy ke světovým stranám. Nejčastěji má poobu magnetické střely ukazující na sever. Směrovka se na mapách uváí vžy. Existují pouze tři výjimky, ky mapa nemusí směrovku obsahovat, a to: obsahuje-li mapa zeměpisnou síť (poleníky a rovnoběžky), jená-li se o známé území, ky napříkla tvar pobřeží nebo státní hranice určí orientaci mapy (např. mapy světa, Afriky, České republiky apo.), je-li mapa součástí mapového souboru, který je jako celé mapové ílo orientováno určitým směrem (např. státní mapová íla). Obr. 2.3 Druhy směrovek Je-li součástí směrovky popis nebo písmenné označení světových stran, prováí se v jazyce, ve kterém jsou proveeny název, legena a tiráž mapy. Nelze tey na české mapě použít směrovku s anglickými písmeny N, E, S a W. Logo je grafický symbol nebo obrázek vztahující se k tématu mapy, autorovi, vyavateli či jiným subjektům. P2-7

8 Tabulky zpravila obsahují zpřesňující úaje, ze kterých byla mapa vyhotovena, nebo obsahuje informace oplňující tématiku mapy. Používají se jen tabulky přehlené. Grafy. Grafy jsou hojně na tematických mapách zastoupeny v obou záklaních grafických formách - jako iagramy a schémata. Diagramy nejčastěji obsahují informace oplňující nebo shrnující tématiku mapy. Schémata obsahují postup konstrukce mapy nebo strukturu mapovaného. Velejší mapy znázorňují výřezy nebo lokalizační mapky. Doplňují hlavní mapu ve stejném nebo olišném (zpravila menším) měřítku. Zařazením velejších map o volných míst v kompozici tematické mapy může být stuium širších souvislostí aného prostoru vážně narušeno. Souobé požaavky na informační funkci mapy vyžaují, aby spolu se znázorněním aného území, vymezeného příroními nebo aministrativními hranicemi, byly na mapě zachyceny v potřebné míře i přilehlé oblasti. Velejší mapy, časté v tematické kartografii, mnohy nesplňují tuto informační funkci a znesnaňují stuium širších souvislostí s okolním územím. Proto kompozice s velejšími mapami je třeba vžy řáně zůvonit. Obrázky oplňují estetickou stránku mapy. Napomáhají její atraktivnosti a přitažlivosti. Mohou jimi být i barevné nebo černobílé fotografie. Nesmějí však působit příliš ominantně nebo rušivě. Textová pole jsou nejčastěji vysvětlující texty, efinice, popis meto, uveení aktuálnosti, motto apo. Pro jejich proveení platí nejenom pravila českého pravopisu, ale i obecné typografické zásay. Blokiagramy obsahují informace oplňující nebo shrnující tématiku mapy, řezy, profily apo. (viz kapitola 10.3). Velmi vhoně oplňují hlavní téma mapy - zpřesňují, vysvětlují nebo konkretizují vybrané pojmy nebo vazby obsahu mapy. Citace uveené na mapách se říí platnými normami. Je třeba zůraznit, že uveení pramenů, ze kterých byly všechny části mapy sestaveny je nezbytné uvést nejenom pro efektivnější práci s mapou a informacemi v ní, ale i z ůvou respektování autorského práva vztahujícího ke všem použitým zrojů. Rejstříky a seznamy obsahují výčty objektů či lokalit nebo výpisy různých souborů. Pro určité typy rejstříků a seznamů se často používá zaní strana mapy. Reklamy jsou na mapách nejčastěji umístěny za sponzorské příspěvky, které umožnily vyání mapy. Autoři mapy se musejí ubránit nátlakům sponzorů a zabránit tak znetvoření mapového listu přeimenzovanou reklamou nejbohatšího sponzora mapy. 3. LEGENDA Sestavení legeny tematické mapy je v postatě zpracováním přehleu znakového klíče nebo také kartografickým kóováním. Legena tvoří otevřený grafický systém rozvíjejících se znakových klíčů soustav v závislosti na tvorbě a znázorňování nových objektů a jevů. Vypracování legeny je jením z nejnáročnějších a nejůležitějších úkolů při tvorbě mapy. Záklaem pro zpracování znakového klíče je příslušný obsah konkrétní mapy ZÁSADY TVORBY LEGENDY Pro tvorbu legeny platí všeobecné zásay. Legena tematické mapy musí být: 1. úplná Legena musí obsahovat všechny vyjařovací prostřeky použité v mapové kresbě a naopak. Zjenoušeně lze požaavek úplnosti legeny popsat násleovně: Co je v mapě, je v legeně, co je v legeně, je v mapě. To také znamená, že v legeně mapy nesmějí být znaky, které se nevyskytují v její kresbě. Zásau úplnosti legeny je nutné chápat tak, že v legeně musí být obsaženy všechny prvky nutné pro ekóování interpretované informace. Na tematické mapě legena obsahuje přeevším prvky tematického obsahu s jejich objasněním. Nemusí obsahovat prvky topografického P2-8

9 poklau. Vyžaují-li zvláštnosti území uveení topografického poklau o legeny mapy, pak se znaky topografického poklau umísťují až na konec legeny za tematický obsah. Legena ále neobsahuje matematické, pomocné a oplňkové prvky obsahu mapy. 2. nezávislá Legena musí obsahovat znaky, které jenoznačně vyjařují prvky obsahu mapy. Nezávislost legeny se poruší v přípaě, že jenomu objektu v mapě lze přiřait va různé kartografické znaky (napříkla zaveením kategorií strom a listnatý strom). Duplicitní grafická interpretace jenoho jevu v mapě je nepřípustná. 3. uspořáaná Legena musí být sestavena v logicky uspořáaný systém skupin znaků a v rámci skupin zachována posloupnost jenotlivých znaků. To znamená, že znaky pro hyrologické jevy a objekty se sružují o jené skupiny (např. Vostvo) a nevyskytují se ve více skupinách. Uspořáání legeny opovíá ve většině přípaů struktuře znázorňovaného jevu (např. její hierarchii). K jejímu snanějšímu čtení lze využít číslování. 4. v soulau s označením na mapě Proveení znaků v legeně musí být shoné s proveením znaků na mapě pole záklaních vlastností kartografického znaku. Tzn. že znaky jsou proveeny shoně v legeně i v mapě (velikost, tvar, barva apo.). Jakákoli olišnost kartografického znaku v mapě a v legeně může být interpretována jako vyjáření olišné kvality nebo kvantity znázorňovaného jevu. 5. srozumitelná Legena musí být vypracována pole kartografických zása jazyka mapy s ohleem na okruh buoucích uživatelů. Musí být obře čitelná a zapamatovatelná. Obr. 3.1 Příkla špatně strukturované legeny Legena se sestavuje pole charakteru obsahu a ruhu mapy buď jako: P2-9

10 jenouchá (prvková, elementární) - zpravila na analytických mapách, kombinovaná - zpravila na komplexních mapách, složená kombinovaná (tabulková, bloková, klasifikační schémata) - zpravila na syntetických mapách, nebo pole typu mapy jako: typologická - na mapách s rozpracovanou typologií, přípaně klasifikací prvků obsahu, regionální - na mozaikových mapách zachycujících iniviuální území, chronologická - na mapách znázorňujících genezi, stratigrafii nebo časovou ynamiku jevů. Výslekem akceptování výše uveených zása při tvorbě legeny tematické mapy je logické uspořáání obsahu mapy a jeho grafického znázornění v optimálním znakovém klíči. Násleující postup tvorby legeny umožňuje takové grafické vyjáření mapy jako celku, aby její vnímání a čtení bylo možné ve více informačních rovinách. 4. KARTOGRAMY Metoa kartogramu se také ojeiněle označuje jako metoa kvantitativních areálů. Označení kartogram se používá i pro tematické mapy stejné postaty jako íla ále popsaná s tím rozílem, že místo rastru se používá barva. Někteří kartografové vymezují pojem kartogram násleovně: kartogram je jenouchá tematická mapa, ke pro kažý areál interpretujeme, zpravila pomocí barvy nebo sítě, jenu, výjimečně více relativních honot, vztažených k ploše. Kartogramy patří k nejvýznamnějším vyjařovacím metoám tematické kartografie, protože umožňují prostorové vyhonocení srovnatelných relativních honot. Jsou to v postatě obrysové kartografické kresby územních celků, ve kterých jsou grafickým způsobem plošně znázorněna statistická ata týkající se různých prostorových jevů, např. hustoty zalinění, sklonu svahů a alší oplňují toto vymezení tvrzením, že je o způsob, jímž se vyjařuje stření honota určitého sleovaného jevu pro ané území. Kartogramy jsou jenouché tematické mapy, ke záklaem je kartografický areál, který je nositelem jené (výjimečně vou či více) kvantitativních úajů ve smyslu relativních honot. Z metoického hleiska je ůležité, aby přepočet příslušné relace byl vztažen právě na měrnou jenotku plochy (např. hustota zalinění - obyv./km 2, výnos obilí v tunách na hektar). Z fyziologického hleiska totiž závisí výslená intenzita vjemu při pozorování výplně areálu nejen na kartografickém vyjařovacím prostřeku - tzn. hustoty sítě (popř. sytosti barvy), ale i na velikosti plochy, kterou vykrývá. Kartogramy jsou nejčastěji využívané prostřeky vyjáření kvantity v mapě. Znázorňování kvantitativních úajů o mapy je pomíněno vztahem mezi prostorovou proměnlivostí jevu a jeho absolutní nebo relativní velikostí. Je-li potřeba znázornit absolutní honoty jevu, používá se nejlépe vhoný typ kartoiagramu, popř. boové metoy nebo izolinií. V přípaě potřeby znázornění relativních honot jevu, volí se metoa kartogramu (rastrový nebo barevný). Kartogramy je možné rozlišit pole použitého územního ělení celkové plochy na: kartogramy s geografickými hranicemi - mohou jimi být aministrativní jenotky (kraje, okresy, městské čtvrti, katastry aj.), fyzickogeografické oblasti (geomorfologické jenotky aj.) nebo ekonomické rajóny (aglomerace, spáové oblasti aj.), kartogramy s geometrickými hranicemi - kterými mohou být strany čtverců, trojúhelníků, šestiúhelníků apo. V geografické praxi převláají kartogramy s geografickými hranicemi, ovšem užívání kartogramů s geometrickými hranicemi je z určitého pohleu velice výhoné. Tato výhoa spočívá v tom, že by se mohly pole přeem vytvořených sítí vyšetřovat a vyjařovat vybrané jevy v určitých časových P2-10

11 obobích či okamžicích, aniž by výsleky poléhaly nežáoucím aministrativním změnám (např. správního členění). Z geografického hleiska by pak většina takových úajů a informací měla stálý louhoobý a přeevším srovnatelný charakter. Tento přístup se používá při botanickém nebo zoologickém mapování (inventarizaci). Ve správních jenotkách se znázorňují intenzity jevů zjištěných na záklaě statistických úajů. Proto se tato metoa něky označuje jako statistická. V geometrických sítích (čtvercích, trojúhelnících, šestiúhelnících aj.) se znázorňují přeevším ata kartometricky zjištěná uvnitř těchto polí. Tato metoa se obvykle nazývá geometrická. Sleovaný jev, který je ve skutečnosti na ploše územní jenotky rozmístěn nerovnoměrně, je v kartogramu vyjářen jeinou stření hustotou nebo intervalem honot (např. 150 t/ha nebo t/ha). Pře zpracováním kartogramu je třeba zjistit rozíl mezi maximální a minimální stření hustotou vyskytující se ve znázorňovaném území. Tento rozíl se rozělí pole zvoleného přístupu (statistickým šetřením) na určitý počet intervalů, z nichž kažý je pak vyjářen jiným rastrem velikostní stupnice. Ve statistické praxi se velmi často aplikuje metoa kartogramu, která nemá prostorový zákla (např. poíl výělečně činných obyvatel na celkovém počtu obyvatel v určité lokalitě, poíl omácností používajících v obci plynové topení aj.). Takové kartogramy se označují jako nepravé. Metoa kartogramu je v tematické kartografii intenzivně používána a často se kombinuje s jinými metoami, nejčastěji s metoou kartoiagramů. To má výhou současné prezentace absolutních i relativních honot RASTR Rastr je způsob vyjáření kvalitativních a kvantitativních charakteristik plošných jevů pomocí pravielně nebo nepravielně rozmístěných boových nebo liniových kartografických znaků. Metoa rastru slouží ke zvýraznění a vzájemnému kvalitativnímu nebo kvantitativnímu olišení areálů. Dělí se: pole geometrické povahy: boový, liniový (tzv. šrafura) pole rozmístění znaků: pravielný, nepravielný pole proveení: barevný, černobílý pole užití: kvalitativní, kvantitativní Boové rastry se skláají z pravielně nebo nepravielně rozmístěných boových znaků (boů, kroužků apo.), u linií se jená o souběžnou osnovu čar veených jením nebo více směry (křížení). Kvalitativní (vzorkový) rastr se používá pro kvalitativní rozlišení vyjařovaného jevu (jeho kategorií). Příklay: geologie, sklaba lesa, náronostní složení, využití země a alší. Kvantitativní rastr se používá pro kvantitativní rozlišení vyjařovaného jevu (např. jeho intenzity). Příklay: hustota zalinění, hektarové výnosy, eroze půy, sklon svahů, migrační salo a alší. Stupnice Stupnice rastru kartogramu je obobou honotového měřítka iagramového znaku používaní v kartoiagramech. Správné stanovení průběhu intenzity zkoumaného jevu v ané ploše mapy je jením z nejůležitějších kroků při použití rastru. Poku se vytvoří chybná stupnice, správné použití rastru však celkový výsleek nespraví. Obecně se vytvářejí stupnice: pravielné: aritmetické řay, např , geometrické řay, např , nepravielné: stanovené statistickými metoami, P2-11

12 volně sestavené, např Pole ělení oboru honot se vyčleňují stupnice plynulé (např ) a intervalové (např. 0-2, 3-4, 5-6) PARAMETRY RASTRU Kažý rastr má čtyři záklaní parametry: strukturu, tloušťku/velikost, hustotu a směr. Tyto parametry určují intenzitu rastru, což v postatě znamená zhušťování rastru pole určitých zása. Při tvorbě kartogramu je třeba vyznačit areály rastrem tak, aby narůstání intenzity rastru bylo v soulau s narůstáním intenzity jevu, což z fyziologického hleiska znamená soula se stupňováním pokrytí plochy černou barvou. Používají-li se čárové nebo mřížkové rastry, čáry se napříkla postupně umísťují blíže k sobě nebo se zesilují. Při sestavování stupnic kvantitativního rastru existuje více přístupů. Jením z nich je oržování násleujících zása: 1. V pořaí jenotlivých parametrů v stupnici se nevracet. struktura tloušťka/velikost hustota směr Obr. 4.1 Pořaí jenotlivých parametrů rastru (shora olů o menší intenzity k vyšší) Pořaí jenotlivých parametrů je efinováno násleovně: struktura - rastry z boových znaků nebo liniových přerušovaných znaků se používají na začátku stupnic pro vyjáření nejnižších honot jevu, rastry složené z jenouchých sítí (křížení, šachovnicová pole aj.) se umísťují na konec stupnice, tloušťka (u linií) / velikost (u boů) - rastry z tenkých linií, resp. malých znaků, se používají pro začátky stupnic a rastry ze silných linií, resp. velkých znaků pro konce stupnic, hustota - říké rastry se používají pro nízké honoty, hustší rastry pro vysoké honoty, - tloušťka/velikost a hustota spolu souvisejí, platí pravilo čím tlustší, tím blíž k sobě, směr - při použití vou směrů se používají směry na sebe kolmé a upřenostňuje se vojice voorovný - svislý pře vojicí šikmých směrů pravý - levý, - při použití 3 směrů je pořaí: voorovný, pravý šikmý, svislý, - při použití 4 směrů je pořaí: voorovný, šikmý pravý, šikmý levý, svislý. 2. Rastry extrémních intervalů (okrajových, tj. první a poslení kategorie ve stupnici) se výrazně olišují o rastrů ostatních kategorií ve stupnici. Při kvantitativním rozlišení jevu jsou P2-12

13 nejvhonějšími parametry rastru pro vzájemné olišení rastrů tloušťka a hustota, protože nejsnaněji umožňují vyjáření intenzity jevu íky možnosti zvýšit poíl černé barvy v areálu. Proto se stupnice kvantitativního rastru sestavují nejčastěji na záklaě využití tloušťky a hustoty rastru. První a poslení rastr se volí ostatečně olišný o všech ostatních kategorií, nejčastěji se používá olišení strukturou. Obr. 4.2 Olišení extrémů ve stupnici kvantitativního rastru 3. V rastru se nepoužívá plná bílá ani černá barva, protože: bílá barva je vyhrazena pro kategorie jev se nevyskytuje nebo ata nejsou k ispozici, černá barva je i pro nejvyšší kategorii příliš absolutní a neává možnost vyjářit vyšší intenzitu jevu; navíc se vyskytují problémy s čitelností hranic areálů a popisem, které bývají proveeny nejčastěji právě černou barvou. 4. Čím tlustší čára, tím blíž k sobě. Tím je v areálu více černé barvy, tzn. že intenzita rastru narůstá a lze tak vyjářit vyšší honoty znázorňovaného jevu. Obr. 4.3 Vyjáření zvyšování intenzity jevu ve stupnici kvantitativního rastru 5. Legena rastru ve formě samostatných políček se používá pro iskrétní charakteristiky jevů, pásek pro charakteristiky spojité. Způsob popisu legeny je uveen na násleujícím obrázku. t/ha 30 C na 30 tis. US$/obyv a více obyv./km o 15 Obr. 4.4 Grafická pooba legeny kvantitativního rastru s popisu 6. Kategorie intenzity jevu se v legeně řaí zleva oprava nebo shora olů. Řazení rastru zola nahoru lze použít pouze u vyjáření jevů s vertikální postatou (např. namořská výška) URČOVÁNÍ INTERVALŮ VELIKOSTNÍCH STUPNIC Volba intervalů velikostních stupnic map, kartogramů a iagramů musí být vžy založena na objektivním rozboru znázorňovaného souboru, který je nejčastěji statistickým souborem. Tříění statistického souboru pole kvantitativních znaků se prováí o tří (skupin) pole velikosti tříícího znaku. Celkový počet statistických jenotek souboru n se rozěluje o m tří. V přípaě, že je tříící znak spojitý nebo nabývá mnoha honot, vymezují se tříy pomocí tzv. tříních intervalů. P2-13

14 Sestavení velikostní stupnice pro kartogram probíhá obecně pole násleující osnovy: 1. orientační zjištění četností výskytu jevu v pravielných intervalech, 2. určení typu rozělení četností, přípaně jeho testování a výpočet jeho charakteristik (stření honoty, ochylky, parametry šikmosti apo.), 3. vymezení intervalů stupnice pole typu rozělení četností, 4. vytvoření kvantitativního rastru (nebo barvy), 5. konstrukce výsleného kartogramu. Správné určení počtu tří m je ůležité pro aekvátní sělení kartografické informace. Jestliže je počet tří m příliš malý, informace o rozělení počtu jenotek v celé šíři možného výskytu se ztrácejí. Na ruhé straně, je-li počet tří příliš velký, snižuje se přehlenost tříění a některá charakteristická rozložení honot zanikají. Nepřípustné je, aby m n, ky jena statistická jenotka spaá o jené tříy a přitom některé tříy jsou neobsazeny. Neexistuje obecné pravilo, které by jenoznačně určovalo počet tří m. Někteří autoři oporučují na záklaě empirického ohonocení používat 5 až 20 tří, jiní stanovují m pole násleujících vzorců: m= n m 5log n m 1+ 3, 3log n ke m je počet tří a n je počet statistických jenotek. Interval (ve statistice tříní interval) je rozpětí honot tříícího znaku, který tvoří jenotlivé tříy. Je efinován olní a horní mezí intervalu. Rozíl horní a olní meze se nazývá šířka intervalu h. V kartografii se používají velikostní stupnice, které mají intervaly stanoveny: xmax xmin konstantní šířkou h =, tj. koeficientem aritmetické řay, např m... at., geometricky narůstající šířkou, tj. koeficientem geometrické řay, např at., obecně proměnlivou šířkou, např at. Velice ůležité je stanovení stupnice průběhu intenzity zkoumaného jevu v hranicích kartogramu. Stupnice se rozělují pole vzájemné návaznosti intervalů: stupnice spojité - intervaly na sebe navazují pokrývají svými intervaly celé rozpětí souboru honot, např , stupnice nespojité (skokové) - část řay je vypuštěna pro absenci honot v souboru a intervaly pak na sebe v určité části stupnice nenavazují a používají se jen pro intervaly, v nichž je jev zastoupen, např , , ; nespojité stupnice vyžaují zvláštní konstrukční přístup. Při ělení stupnice se začíná zjištěním maximální a minimální honoty znázorňovaného jevu na aném území a celý rozsah stupnice se pak rozělí na určitý počet stupňů. Převláají násleující záklaní typy ělení stupnic: 1. lineární - stupnice se rozělí rovnoměrně na stejně velké intervaly, 2. s rostoucími intervaly - intervaly s šířkou rostoucí aritmetickou řaou se zvětšují o zvolenou konstantu k nebo intervaly s šířkou rostoucí geometrickou řaou jsou vžy n-násobkem hraniční honoty nejbližšího nižšího intervalu, 3. ekvivalentní - jenotlivé intervaly zaujímají v mapě přibližně stejnou plochu, P2-14

15 4. intervaly určené statistickými metoami - na záklaě četnosti honot nebo intenzity jevu se ovozuje frekvenční křivka nebo histogram, ze které se určuje nejvhonější rozělení pro ané zastoupení jevu. V praxi se volí způsob ělení stupnice pole řay kritérií. Záleží na zaveených konvencích v geografickém výzkumu nebo na požaavcích zaavatele mapy. U větších mapových ěl a atlasů se používá statistické šetření, jehož výslekem jsou pak věecky zůvoněné stupnice, závazné pro celé kartografické ílo. Všeobecně se přihlíží k rovnoměrnosti rozmístění mapovaného jevu nejenom v území, ale i v rozpětí honot, kterých nabývá. Běžná jsou i empirická ělení, která sice berou v úvahu četnosti honot, ale také grafickou stránku (plochy vrstev se směrem k největší honotě zmenšují, ale intenzity rastru přibývá) i ryze praktickou (zaokrouhlené hranice intervalů). Intervaly stupnic je třeba stanovovat na záklaě rozborů frekvenčních souborů at. Nejběžnějším způsobem stanovení intervalů stupnic a nejvhonějším pro první přiblížení pooby kartogramu je rozělení celého variačního rozpětí souboru na 4 až 5 intervalů. Stupnice je konstrukčně jenouchá, snano se pamatuje a poává obré výsleky pro propagační účely kartogramů. Poku je však požaavkem vytvořit exaktní znázornění prostorového rozmístění jevu formou kartogramu, je nezbytně nutné určit stupnici zásaně objektivními statistickými metoami. K nejčastějším statistickým způsobům užívaných k vytváření stupnic kartogramů patří: rovnoměrné rozělení variačního rozpětí souboru okrouhlými honotami, rozělení variačního rozpětí souboru okrouhlými honotami tak, že stejnými intervaly je rozělen jen úsek velkých četností, rozělení meiánem a horním a olním kvartilem (popř. jinými kvantily), průměrem a průměrnou ochylkou o průměru, průměrem a směroatnou ochylkou, vytýčení mezí moálního intervalu s vyznačením hranic vyjařující sela (minima) frekvenčního grafu. Nejvhonějším a nejpřesnějším způsobem je sestavení velikostní stupnice z rozboru frekvenčního grafu. Frekvenční graf vyjařuje rozělení četností, pole něhož je třeba vymezit hranice intervalů. Při stuiu rozělení četností geografických jevů se nejčastěji vyskytují násleující rozělení: Vícevrcholové rozělení. Jev je reprezentován nesouroým souborem. Jená se o nejčastější přípa rozělení četností výskytu geografických jevů. Protože kažá vrcholová oblast frekvenčního grafu a její blízké okolí přestavuje typický atribut vyšetřované vlastnosti zkoumaného jevu, vymezují tyto části grafu jenotlivé intervaly stupnice. Objekty vyskytující se v určitém vrcholu mají společný atribut. f správné f chybné Obr. 4.5 Vícevrcholové rozělení - vymezení intervalů stupnice Normální rozělení. Jev se vyskytuje nejčastěji v okolí průměru, směrem k extrémním honotám výskyt jevu výrazně klesá. Nejčastěji se soubor rozěluje aritmetickým průměrem a P2-15

16 směroatnou ochylkou. Vypočtené honoty (např. x+2s), ke se volí hranice intervalu, jsou zároveň inflexními boy grafu. Poku je rozělení ploché, lze použít vojnásobek směroatné ochylky. f správné f chybné 0 x - 2s x x + 2s f správné f chybné 0 x - 2s x x+ 2s Obr. 4.6 Normální rozělení - vymezení intervalů stupnice Rozělení blízké exponenciální funkci. Jev se vyskytuje nejčastěji v nízkých honotách (např. 1, 2 a 3). Nejvhonějším řešením je rozělení úseku nejčastějších honot (nízké honoty) exponenciálně a minimální výskyty (vysoké honoty) zahrnout o jenoho, maximálně 2 intervalů. f správné f chybné Obr. 4.7 Rozělení blízké exponenciální funkci - vymezení intervalů stupnice Rozělení Pearsonovy křivky III. typu. Nejvhonějším řešením je rozělení úseku vyšších četností pravielnými intervaly a oblasti malých výskytů jevu a oblastí přibližně rovnoběžných s osou x (stření část Pearsonovy křivky) zahrnout o menšího počtu intervalů. P2-16

17 f správné f chybné Obr. 4.8 Rozělení Pearsonovy křivky III. typu - vymezení intervalů stupnice Rozělení tvaru U. Stejně jako u rozělení Pearsonovy křivky III. typu je i ze nejvhonějším řešením rozělení úseku vyšších četností pravielnými intervaly. Oblasti malých výskytů jevu a oblastí přibližně rovnoběžných s osou x (stření část Pearsonovy křivky) se zahrnují o menšího počtu intervalů. f správné f chybné Obr. 4.9 Rozělení tvaru U - vymezení intervalů stupnice Kartogram nejčastěji vyjařuje pro kažý areál jenu charakteristiku, a to nejčastěji hustotou rastru nebo velikostí pravielně rozmístěných teček (popř. stupněm barvy intenzitu jeiného jevu). Obr Jenouchý kartogram V přípaě kartogramu ve formě stupňových blokiagramů, pak opovíá intenzitě jevu výška tělesa, jehož postatou je perspektivně zkreslený obrys územní jenotky. P2-17

18 Kažá ílčí jenotka je pokryta rastrem pole přeem sestavené stupnice. Při tvorbě kvalifikačního kartogramu se nejprve určí průměr nebo stření hlaina intenzity jevu v celé znázorňované ploše kartogramu. Ve stupnici se vyjařují rozílným rastrem tříní intervaly na a po stření hlainou. Přitom intenzita vou ruhů rastrů se zvětšuje směrem na obě strany o stření hlainy. Něky je výhonější použít pro honoty na stření hlainou liniový rastr, po stření honotou tečkovaný rastr. Po vyjáření honot v kartogramu se vymezí (kvalifikuje) zesílenou linií území, která mají intenzitu jevu na a po stření hlainou. Selektivní kartogram se používá vžy, kyž se na ploše vyskytují vě nebo více kategorií znázorňovaného jevu, které se v relativních honotách oplňují (např. přírůstek/úbytek, imigrace/emigrace, enuace/akumulace apo.). Jená se vžy o jev, ky se snižováním honot jené kategorie jevu úměrně narůstají honoty ruhé kategorie jevu. Provee se selekce jené kategorie a ta se zpracuje poobně jako u homogenních kartogramů. Selekce se uvee v legeně. 5. BARVA Barva má mezi kartografickými vyjařovacími prostřeky výjimečné postavení. Je samostatným vyjařovacím prostřekem a zároveň je i součástí všech prvků mapy. Užití barev v tematické kartografii plní vě záklaní funkce. V prvním přípaě je barevné proveení mapy součástí mapového jazyka a nositelem určité informace. Druhou funkcí je zvýraznění názornosti mapy a jejího estetického účinku. Barva mapu oživuje, zpřehleňuje a poskytuje jí značné možnosti rozlišení. Černobílé mapy se používají přeevším v přípaě kartografického oprovou knižních a časopiseckých publikací a map rozmnožovaných fotograficky nebo černobílou reproukcí v malém náklau. Barevného proveení se používá na mapách všech měřítek a tematik, umožňují-li to technické prostřeky tisku mapy. Boové i čárové znaky je možné vyplňovat barvami, čímž vzniká při použití napříkla osmi barev osminásobný počet znaků PARAMETRY BARVY Použití barev má řau geografických, technických a kompozičních aspektů. Jsou výslekem efinování tzv. parametrů barvy, kterými jsou tón, sytost a jas. Tón - Tón je vlastnost barevného vjemu charakterizovaná vlnovou élkou, označovaná názvem barvy (barva morá, červená aj.). Jená se o umístění barvy ve spektrální řaě čili označuje převláající spektrální barvu. Rozlišují se vě skupiny barev: pestré (chromatické) jsou spektrální barvy - červená, oranžová, žlutá, zelená, morá a fialová, a nepestré (achromatické, neutrální) - bílá, černá a různé ostíny šei. Sytost (čistota) - Sytost je efinována jako vlastnost barevného vjemu, který určuje jeho rozílnost o vjemu nepestré barvy, jež se mu nejvíce poobá (určuje příměs jiných barev). Sytost vyjařuje poíl čisté pestré barvy a barvy nepestré ve výslené lomené barvě namíchané pro tisk.to znamená, že je mírou toho, jak mnoho se určitá barva jeví olišnou o šeé a poobá se buď čistě spektrální barvě nebo některé purpurové, jež vznikne sklááním okrajových spektrálních barev červené a fialové. Vyjařuje tey rozílnost vjemu barvy chromatické o vjemu barvy achromatické. Pole sytosti se rozlišují barvy syté a bleé. Jas (světlost) - Jas uává relativní čistotu barvy. Je efinován jako vlastnost vjemu svítící plochy, která umožňuje, aby vjem barvy byl vyhonocen stejně jako vjem nepestré (achromatické) barvy v rozsahu o velmi temné (tmavé) až o velmi jasné (světlé) čili je án množstvím bílého (bezbarvého) světla. Pole jasu se rozlišují barvy světlé a tmavé. Při tisku mapy se tmavých barev ociluje tiskem plné plochy, světlých barev použitím sítí (rastrů). Světlé barvy jsou barvy čisté nebo barvy vzniklé sklááním příslušných chromatických barev. P2-18

19 Tmavé barvy jsou barvy s příměsí šei, eventuálně skláání alších příslušných chromatických barev. Barvy, které se používají při vytváření obrazu v počítačovém prostřeí, jsou vytvořeny kombinací záklaních barev. Na barevné obrazovce je barva napříkla jako výsleek tří složek - červené, zelené a moré. Počet kombinací barev reprezentovaných trojicí bytů je 256 3, což je více než 18 milionů. Ne všechny obrazovky jsou však schopny takové množství barev současně zobrazit. Proto bývá počet barev pře vykreslením uměle snižován, ovšem tak, aby liské oko zaznamenalo co nejmenší ztrátu kvality obrazu. Z počítačového hleiska může být konkrétní reprezentace barvy značně různoroá. O jenobitové informace rozlišující pouze mezi barvami bílá a černá, přes osmibitové číslo označující stupeň šei až po různé zápisy barevných složek. Pro reprezentaci tří barev ve vou bytech (3 x 5 bitů) se vžilo označení high color, pro zápis ve třech bytech označení true color. Něky jsou barvy vyjářeny nepřímo - pomocí čísla okazujícího o tabulky, zvané paleta. V tematických mapách bývá často klíč barev stanarizován. Zpravila se jená o celé unifikované legeny, např. mapy klimatické (nízké teploty moré nebo zelené, vysoké teploty červené), geomorfologické (enuační tvary georeliéfu hněě, akumulační zeleně, antropogenní šeě apo.) nebo geologické (křía zeleně, neogén žlutě apo.). V současné kartografii převláají jasnější, nepříliš syté barvy, které mapy oživují, činí je zajímavějšími a estetičtějšími než říve často používané syté a tmavé barevné ostíny. Kartografické poniky mívají vlastní vzorníky barev SKLÁDÁNÍ BAREV Viitelné spektrum je v rozmezí vlnových élek elektromagnetického záření 400 až 700 nanometrů. Rozělí-li se toto spektrum na tři hlavní oblasti, získají se tři záklaní barvy: nm - barva morá, nm - barva zelená, nm - barva červená. Tzv. oplňkové barvy k barvám záklaním vznikají sklááním barev záklaních - žlutá (zelená + červená), purpurová (červená + morá) a azurová (morá + zelená). Všechny ostatní barvy vznikají rovněž sklááním, a to záklaních nebo oplňkových barev. Skláání barev může být aitivní nebo subtraktivní: 1. aitivní skláání barev (tzv. sčítání) - Vychází se o černé barvy a přechází se přiáváním (sčítáním) jenotlivých záklaních barev k barvě šeé - ke světlu složenému. Proto jestliže při aitivním skláání barev platí, že stejné množství moré, zelené a červené barvy ává barvu bílou, platí rovněž, že stejné množství azurové, žluté a purpurové, musí át opět bílou barvu. Aitivní skláání barev se uplatňuje při promítání a ociluje se ho pouze světlením - např. červená a zelená ávají žlutou. Je to tak proto, neboť v oplňkových barvách je zastoupení záklaních barev rovnocenné. 2. subtraktivní skláání barev (tzv. oečítání) - Postup je opačný než při aitivním skláání barev. O bílé barvy se oečítají jenotlivá monochromatická světla (záklaní nebo oplňkové barvy). Tak se vytváří směs světla tím, že se z bílého světla vyloučí určitá část. Při subtraktivním skláání např. oebrání azurové se žlutou ává zelenou. Jakmile se vyloučí poslení monochromatická složka, zůstane barva černá. Subtraktivní způsob skláání barev se používá při tisku, protože záklaem je bílý papír. Pro tisk se používají oplňkové barvy: žlutá, purpurová a azurová. Komplementární barvy P2-19

20 V moelu barev CIE se barvy označují násleovně (M - purpurová, Y - žlutá, C - azurová, R - červená, B - morá, G - zelená): záklaní barvy: červená (R=M-Y), morá (B=M-C), zelená (G=C-Y), pak bílá barva je R+B+G. oplňkové barvy: azurová (C=B+G), purpurová (M=R+B), žlutá (Y=R+G), pak černá barva (K) je M-C-Y. Tzv. malířské skláání barev vychází z ělení barev na primární, sekunární a komplementární: primární: červená (R), morá (B), žlutá (Y), sekunární: fialová (V=R+B), zelená (G=B+Y), oranžová (O=R+Y), komplementární: fialová (R+B): žlutá (Y), zelená (B+Y): červená (R), oranžová (R+Y): morá (B). Kažá barva má svou komplementární honotu vzniklou sklááním vou zbývajících primárních barev. Tzn. že komplementární barva k sekunární barvě je třetí primární barva, která se nepoílí na sklabě sekunární barvy. Komplementární barvy (např. zelená a červená) položené vele sebe se zvýrazňují. Kažá barva má snahu zabarvovat své okolí komplementární barvou. Proto zvláště vele ploch se sytou barvou nesmí být bílá plocha. Sklááním sekunární barvy a barvy k ní komplementární vzniká tzv. bezbarvá šeď PSYCHOLOGICKÉ PŮSOBENÍ BAREV Velmi ůležitým aspektem použití barvy v tematické kartografii je psychologické působení barev. Projevuje se napříkla vyvoláváním vjemu hloubky, pocitu tepla a chlau, nestejnou optickou váhou barev aj. Vjem hloubky - Vjem hloubky se uplatňuje i v situacích, ky se vyjařují pozitivní a negativní honoty nebo ojem vzálenosti. Vjem hloubky je vlastnost barevného vjemu, který má tón barvy. Liské oko vnímá kažý barevný tón s jinou intenzitou. To znamená, že zelenou nebo morou barvu nejlépe člověk čte z kratší vzálenosti, zatímco purpurová je viitelná na velkou vzálenost. Jsou-li ovšem napříkla morá, oranžová a purpurová současně ve stejné vzálenosti o pozorovatele, jeví se morá jako vzálenější, purpurová bližší a oranžová mezi nimi. To lze interpretovat i násleovně: barvy s kratší vlnovou élkou (morá) se zají být na mapě hlubší, resp. vzálenější než barvy s větší vlnovou élkou (červená). Toho se využívá ve stupnicích barevných vrstev, ke jsou barvy řazeny pole pořaí ve spektru, tj. zelená - žlutá - oranžová - červená. Pocit tepla - Pocit tepla se ostavuje u červené, oranžové a žluté (teplé barvy), pocit chlau u zelené, moré a fialové (stuené barvy). Využívá se nejčastěji na klimatických mapách při znázorňování teplot. Používá se i na vojenských mapách, ke omácí armáa je znázorněna červeně (teplá barva je příjemná) a nepřítel moře (stuené barvy jsou více cizí). Optická váha barev - Optická váha barev není u všech barev stejná. Závisí na tónu barvy i na jejím jasu a sytosti. Výraznější jsou barvy tmavé a syté. Nejnižší váhu má bílá a žlutá, o níž na obě strany spektra optické váhy přibývá. Největší optickou váhu mají barvy fialová, červená a černá. Nespektrální barvy, napříkla hněou, nelze jenoznačně zařait. Při zařazení bílé a černé je pořaí optické váhy (o nejnižší k nejvyšší) násleující: bílá - žlutá - oranžová - červená a žlutá - zelená - morá - fialová - černá. Různá optická váha barev v ploše se á vyrovnat použitím rastrů (výrazná barva rastrem, nevýrazná plně), u boových a liniových prvků změnou rozměrů (např. černá linie bue tenčí než zelená). P2-20

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartogramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartogramy Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vytvoření dokumentu: 20. 9. 2004 Datum poslední aktualizace: 17. 10. 2011 Definice Kartogram je

Více

TVORBA MAPY 4. přednáška z GIS1

TVORBA MAPY 4. přednáška z GIS1 TVORBA MAPY 4. přednáška z GIS1 převzato z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Cesta ke správné mapě Náhlé osvícení Mapa Kartograf Cesta ke správné mapě Design

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Přírodovědecká fakulta Chromatografie Zroj: http://www.scifun.org/homeexpts/homeexpts.html [34] Diaktický záměr: Vysvětlení pojmu chromatografie. Popis: Žáci si vyzkouší velmi jenouché ělení látek pomocí papírové chromatografie.

Více

POHYB SPLAVENIN. 8 Přednáška

POHYB SPLAVENIN. 8 Přednáška POHYB SPLAVENIN 8 Přenáška Obsah: 1. Úvo 2. Vlastnosti splavenin 2.1. Hustota splavenin a relativní hustota 2.2. Zrnitost 2.3. Efektivní zrno 3. Tangenciální napětí a třecí rychlost 4. Počátek eroze 5.

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Tvorba map

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Tvorba map Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Tvorba map Obecné kartografické zásady a zásady Kapitola 1: Kartografie strana 2 Kartografie Definice dle ČSN: Kartografie je vědní obor zabývající se znázorňováním zemského povrchu

Více

4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných vodičů s proudem

4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných vodičů s proudem 4.5.5 Magnetické působení rovnoběžných voičů s prouem Přepoklay: 4502, 4503, 4504 Př. 1: Dvěma velmi louhými svislými voiči prochází elektrický prou. Rozhoni pomocí rozboru magnetických inukčních čar polí

Více

Geografické informační systémy #10

Geografické informační systémy #10 Geografické informační systémy #10 Aplikovaná kartografie Tematické mapy (použity materiály V. Voženílka: Aplikovaná kartografie I.) http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/kartografie/obsah.php Mapa MAPA je

Více

PROTLAČENÍ. Protlačení 7.12.2011. Je jev, ke kterému dochází při působení koncentrovaného zatížení na malé ploše A load

PROTLAČENÍ. Protlačení 7.12.2011. Je jev, ke kterému dochází při působení koncentrovaného zatížení na malé ploše A load 7..0 Protlačení Je jev, ke kterému ochází při působení koncentrovaného zatížení na malé ploše A loa PROTLAČENÍ A loa A loa A loa Zatěžovací plochu A loa obyčejně přestavuje kontaktní plocha mezi sloupem

Více

Postup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup)

Postup při měření rychlosti přenosu dat v mobilních sítích dle standardu LTE (Metodický postup) Praha 15. srpna 2013 Postup při měření rchlosti přenosu at v mobilních sítích le stanaru LTE (Metoický postup Zveřejněno v souvislosti s vhlášením výběrového řízení za účelem uělení práv k vužívání ráiových

Více

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11

Obsah. Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11 Obsah Úvod 9 Co v knize najdete 9 Komu je kniha určena 9 Konvence užité v knize 9 Vzkaz čtenářům 10 Typografické konvence použité v knize 11 KAPITOLA 1 Působení barev 13 Fyzikální působení barev 15 Spektrum

Více

Mapa zdroj informací

Mapa zdroj informací Nejpřesnějším modelem Země je glóbus. Všechny tvary na glóbu odpovídají tvarům na Zemi a jsou zmenšeny v poměru, který udává měřítko glóbu. Mapa je zmenšený a zjednodušený rovinný obraz zemského povrchu.

Více

Úloha II.E... čočkování

Úloha II.E... čočkování Úloha II.E... čočkování 8 boů; průměr 5,46; řešilo 65 stuentů V obálce jste spolu se zaáním ostali i vě čočky. Vaším úkolem je změřit jejich parametry ruh a ohniskovou vzálenost. Poznámka Poku nejste stávající

Více

6. ZÁSOBOVÁNÍ 6.1. BILANCE MATERIÁLU 6.2. PROPOČTY SPOTŘEBY MATERIÁLU

6. ZÁSOBOVÁNÍ 6.1. BILANCE MATERIÁLU 6.2. PROPOČTY SPOTŘEBY MATERIÁLU 6. ZÁSOBOVÁÍ 6.1. Bilance materiálu 6.2. Propočty potřeby materiálu 6.3. Řízení záob (plánování záob) Záobování patří mezi velmi ůležité ponikové aktivity. Při řízení záob e jená v potatě o řešení tří

Více

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů. Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří

Více

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová

Práce na počítači. Bc. Veronika Tomsová Práce na počítači Bc. Veronika Tomsová Barvy Barvy v počítačové grafice I. nejčastější reprezentace barev: 1-bitová informace rozlišující černou a bílou barvu 0... bílá, 1... černá 8-bitové číslo určující

Více

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Ampérův zákon

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Ampérův zákon ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS Řešené úlohy a postupy: Ampérův zákon Peter Dourmashkin MIT 26, překla: Jan Pacák (27) Obsah 5 AMPÉRŮV ZÁKON 3 51 ÚKOLY 3 52 ALGORITMUS PRO ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ 3 ÚLOHA 1: VÁLCOVÝ PLÁŠŤ

Více

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D. Zpracování náhodného výběru popisná statistika Ing. Michal Dorda, Ph.D. Základní pojmy Úkolem statistiky je na základě vlastností výběrového souboru usuzovat o vlastnostech celé populace. Populace(základní

Více

Vedení vvn a vyšší parametry vedení

Vedení vvn a vyšší parametry vedení Veení vvn a vyšší parametry veení Při řešení těchto veení je třeba vzhleem k jejich élce uvažovat nejenom opor veení R a inukčnost veení L, ale také kapacitu veení C. Svo veení G se obvykle zanebává. Tyto

Více

A Konstrukce mapy 15,00. 1. Mapová osnova ODPO CÍL OTÁZKA VÁHA SKÓRE VĚĎ

A Konstrukce mapy 15,00. 1. Mapová osnova ODPO CÍL OTÁZKA VÁHA SKÓRE VĚĎ A Konstrukce mapy P CÍL 1. Mapová osnova OTÁZKA VÁHA SKÓRE 15,00 1 G: Variabilnost tvorby mapové osnovy (max. 10 %) Q: Lze nastavit mapovou osnovu? 1 0,10 0,10 2 G: Kartografická mapová osnova (max. 80

Více

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství

Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Katera geotechniky a pozemního stavitelství Zakláání staveb Návrh záklaů pole mezních stavů oc. Dr. Ing. Hynek Lahuta Inovace stuijního oboru Geotechnika CZ.1.7/2.2./28.9. Tento projekt je spolufinancován

Více

VY_42_Inovace_24_MA_2.04_Množiny ve slovních úlohách pracovní list

VY_42_Inovace_24_MA_2.04_Množiny ve slovních úlohách pracovní list Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_42_Inovace_24_MA_2.04_Množiny ve slovních úlohách pracovní list Název školy Stření oborná škola a Stření oborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo

Více

Téma: Geografické a kartografické základy map

Téma: Geografické a kartografické základy map Topografická příprava Téma: Geografické a kartografické základy map Osnova : 1. Topografické mapy, měřítko mapy 2. Mapové značky 3. Souřadnicové systémy 2 3 1. Topografické mapy, měřítko mapy Topografická

Více

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu

Více

optika0 Světlo jako vlna

optika0 Světlo jako vlna optika0 Světlo jako vlna Spor o postatě světla se přenesl z oblasti filozofických úvah o reality koncem 17. století. Vlnovou teorii světla uveřejnil v knize Pojenání o světle (190) holanský fyziky Christiaan

Více

Tvorba technická dokumentace

Tvorba technická dokumentace Tvorba technická dokumentace Základy zobrazování na technických výkresech Zobrazování na technických výkresech se provádí dle normy ČSN 01 3121. Promítací metoda - je soubor pravidel, pro dvourozměrné

Více

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V

Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V Kapitola 2 Barvy, barvy, barvičky 2.1 Vnímání barev Světlo, které vnímáme, představuje viditelnou část elektromagnetického spektra. V něm se vyskytují všechny známé druhy záření, např. gama záření či infračervené

Více

TECHNICKÉ KRESLENÍ. Technické normy. Popisové pole. Zobrazování na technických výkresech

TECHNICKÉ KRESLENÍ. Technické normy. Popisové pole. Zobrazování na technických výkresech Technické normy Formáty výkresů Úprava výkresových listů Popisové pole Skládání výkresů TECHNICKÉ KRESLENÍ Čáry na technických výkresech Technické písmo Zobrazování na technických výkresech Kótování Technické

Více

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely 2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI, autor Ing. K.

Více

Technické kreslení. Konstruktivní geometrie a technické kresleni - L ZS 2009

Technické kreslení. Konstruktivní geometrie a technické kresleni - L ZS 2009 ZS 2009 technické kreslení - souhrnný název pro všechny druhy grafického vyjadřování v různých vědních, technických a výrobních oborech úkolem technického kreslení je zobrazení trojrozměrných předmětů

Více

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Vybraná rozdělení spojitých náhodných veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D. Třídění Základním zpracováním dat je jejich třídění. Jde o uspořádání získaných dat, kde volba třídícího

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity

CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast ZÁSADY TVORBY VÝKRESŮ POZEMNÍCH STAVEB I. Autor :

Více

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie:

V tomto předmětu budou učitelé pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména tyto strategie: Vyučovací předmět: ZEMĚPISNÁ PRAKTIKA Učební osnovy 2. stupně 5.3.2. ná praktika A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Časové vymezení vyučovacího

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

Fotogrammetrie. Rekonstrukce svislého snímku

Fotogrammetrie. Rekonstrukce svislého snímku Fotogrammetrie Rekonstrukce svisléo snímku Zaání: prove te úplnou rekonstrukci svisléo snímku anéo objektu, je-li známo, že vstupní část má čtvercový půorys o élce strany s = 2. pro větší přelenost nejprve

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE VŠB-TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrických strojů a přístrojů KAT 453 TECHNICKÁ DOKUMENTACE (přednášky pro hodiny cvičení) Cvičení č. I. Formáty výkresů 1 Formáty výkresů

Více

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň:

Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: Předpokládané znalosti žáka 1. stupeň: ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků čte, zapisuje

Více

Kartografické znaky. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartografické znaky. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Kartografické znaky Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita Datum vytvoření příspěvku: 20. 9. 2004 Poslední aktualizace: 2. 10. 2012 Obsah přednášky Teorie

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola ZŠ Dělnická žáky 6. a 7. ročníků

Více

Kde se používá počítačová grafika

Kde se používá počítačová grafika POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Kde se používá počítačová grafika Tiskoviny Reklama Média, televize, film Multimédia Internetové stránky 3D grafika Virtuální realita CAD / CAM projektování Hry Základní pojmy Rastrová

Více

přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých tendencích a souvislostech.

přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých tendencích a souvislostech. 3 Grafické zpracování dat Grafické znázorňování je velmi účinný způsob, jak prezentovat statistické údaje. Grafy nejsou tak přesné jako tabulky, ale rychle a lépe mohou poskytnou názornou představu o důležitých

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

2.3 Prezentace statistických dat (statistické vyjadřovací prostředky)

2.3 Prezentace statistických dat (statistické vyjadřovací prostředky) 2.3 Prezentace statistických dat (statistické vyjadřovací prostředky) Statistika musí výsledky své práce převážně číselná data prezentovat (publikovat, zveřejňovat) jednoduše, srozumitelně a přitom výstižně.

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Prezentace dat. Grafy Aleš Drobník strana 1

Prezentace dat. Grafy Aleš Drobník strana 1 Prezentace dat. Grafy Aleš Drobník strana 1 8.3 GRAFY Užití: Grafy vkládáme do textu (slovního popisu) vždy, je-li to vhodné. Grafy zvýší přehlednost sdělovaných informací. Výhoda grafu vůči tabulce či

Více

TITUL. Tiráž kdo (Jméno PŘÍJMENÍ), kde, kdy mapu vyhotovil, Moravská Třebová 2008

TITUL. Tiráž kdo (Jméno PŘÍJMENÍ), kde, kdy mapu vyhotovil, Moravská Třebová 2008 POKYNY Na cvičení vám bylo vysvětleno, jakým způsobem sestrojit mezi zvolenými body A a B na přidělené Základní mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 příčný převýšený profil. Stručný přehled postupu vytváření profilu

Více

K 25 Obklad Knauf Fireboard - ocelových sloupů a nosníků

K 25 Obklad Knauf Fireboard - ocelových sloupů a nosníků K 25 07/2007 K 25 Obkla Knauf Fireboar - ocelových sloupů a nosníků K 252 - Knauf Fireboar Obklay ocelových nosníků - se sponí konstrukcí - bez sponí konstrukce K 253 - Knauf Fireboar Obklay ocelových

Více

Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy

Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy Mapy - rozdělení podle obsahu, měřítka a způsobu vyhotovení Plán Účelové mapy Kartografie přednáška 2 Mapy a jejich měřítka, plán výsledkem většiny mapovacích prací je mapa nebo plán Mapa zmenšený generalizovaný

Více

Akademický atlas českých dějin: přehled obsahu a zkušeností z tvorby

Akademický atlas českých dějin: přehled obsahu a zkušeností z tvorby Akademický atlas českých dějin: přehled obsahu a zkušeností z tvorby Pavel SEEMANN 22. října 2013 Digitální technologie v geoinformatice, kartografii a dálkovém průzkumu Země, Praha Úvod AAČD shrnutí poznatků

Více

5.2.11 Lupa, mikroskop

5.2.11 Lupa, mikroskop 5.2.11 Lupa, mikroskop Přepokla: 5210 Rozlišovací schopnost oka (schopnost rozlišit va bo): závisí na velikosti obrazu přemětu na oční sítnici, poku chceme rozlišit va tmavé bo, nesmí jejich obraz opanout

Více

DEHA ÚCHYTY S KULOVOU HLAVOU KKT 08 BETON

DEHA ÚCHYTY S KULOVOU HLAVOU KKT 08 BETON DEHA ÚCHYTY S KULOVOU HLAVOU KKT 08 BETON Informace o výrobku Přepravní úchyty DEHA s kulovou hlavou se zabetonují společně s vynechávkou. Po ostranění vynechávky se vytvoří spojení zaháknutím univerzální

Více

Pojem a úkoly statistiky

Pojem a úkoly statistiky Katedra ekonometrie FVL UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Pojem a úkoly statistiky Statistika je věda, která se zabývá získáváním, zpracováním a analýzou dat pro potřeby

Více

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

Účel publikace. Rozhoduje o základní volbě typografické úpravy celého textu. Je ovlivněn:

Účel publikace. Rozhoduje o základní volbě typografické úpravy celého textu. Je ovlivněn: Proč typografie? Dobrý typograf při sazbě dodržuje pravidla, která se tvořila několik staletí. Dodnes mají svůj smysl, neboť usnadňují čtenáři vnímání textu. Tvoříme dokumenty pomocí elektronických nástrojů

Více

Algoritmizace prostorových úloh

Algoritmizace prostorových úloh INOVACE BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH OBORŮ NA HORNICKO-GEOLOGICKÉ FAKULTĚ VYSOKÉ ŠKOLY BÁŇSKÉ - TECHNICKÉ UNIVERZITY OSTRAVA Algoritmizace prostorových úloh Úlohy nad rastrovými daty Daniela

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 8 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/34.0410

Více

Počítačové formy projekce jsou: promítání snímků na obrazovce počítače, promítání snímků z počítače na plátno,

Počítačové formy projekce jsou: promítání snímků na obrazovce počítače, promítání snímků z počítače na plátno, Prezentace Počítačové formy projekce jsou: promítání snímků na obrazovce počítače, promítání snímků z počítače na plátno, využití interaktivní tabule. Postup při tvorbě prezentace I 1. Stanovení cílů.

Více

pro tvorbu map OCAD 11 (1)

pro tvorbu map OCAD 11 (1) software pro tvorbu map OCAD 11 (1) software pro tvorbu map OCAD 11 Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt

Více

Západočeská univerzita v Plzni. Technologický postup volně kovaného výkovku. Návody na cvičení. Benešová S. - Bernášek V. - Bulín P.

Západočeská univerzita v Plzni. Technologický postup volně kovaného výkovku. Návody na cvičení. Benešová S. - Bernášek V. - Bulín P. Zápaočeská univerzita v Plzni Technologický postup volně kovaného výkovku Návoy na cvičení Benešová S. - Bernášek V. - Bulín P. Plzeň 01 1 ISBN 980-1-00- Vyala Zápaočeská univerzita v Plzni, 01 Ing. Soňa

Více

Měřítka. Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka. Téma: Měřítka, čáry a technické písmo 1) Měřítka 2) Technické čáry 3) Technické písmo

Měřítka. Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka. Téma: Měřítka, čáry a technické písmo 1) Měřítka 2) Technické čáry 3) Technické písmo Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka Téma: Měřítka, čáry a technické písmo 1) Měřítka 2) Technické čáry 3) Technické písmo Měřítka Měřítka zmenšení (1 : 10000 až 1 : 2) skutečné (1 : 1) zvětšení

Více

Difrakce NedÏlnÌ odpoledne na ostrovï La Grande Jatte

Difrakce NedÏlnÌ odpoledne na ostrovï La Grande Jatte 37 Difrakce Georges Seurat namaloval NeÏlnÌ opolene na ostrovï La Grane Jatte nikoli obvykl mi tahy ötïtcem, ale pouze velk m poëtem mal ch barevn ch teëek, coû je malì sk styl naz van pointilismus. StojÌte-li

Více

Optika CD přehrávače. Zdeněk Bochníček, Přírodovědecká fakulta MU v Brně

Optika CD přehrávače. Zdeněk Bochníček, Přírodovědecká fakulta MU v Brně Optika CD přehrávače Zeněk Bochníček, Příroověecká fakulta MU v Brně V roce 1977, právě 100 let po vynálezu fonografu T. A. Eisona, byl firmami Sony a Philips uveen na trh nový revoluční systém reproukce

Více

VLHKOST HORNIN. Dělení vlhkostí : Váhová (hmotnostní) vlhkost w - poměr hmotnosti vody ve vzorku k hmotnosti pevné fáze (hmotnosti vysušeného vzorku)

VLHKOST HORNIN. Dělení vlhkostí : Váhová (hmotnostní) vlhkost w - poměr hmotnosti vody ve vzorku k hmotnosti pevné fáze (hmotnosti vysušeného vzorku) VLHKOST HORNIN Definice : Vlhkot horniny je efinována jako poěr hotnoti voy k hotnoti pevné fáze horniny. Pro inženýrkou praxi e používá efinice vlhkoti na záklaě voy, která e uvolňuje při vyoušení při

Více

Válečkové řetězy. Tiskové chyby vyhrazeny. Obrázky mají informativní charakter.

Válečkové řetězy. Tiskové chyby vyhrazeny. Obrázky mají informativní charakter. Válečkové řetězy Technické úaje IN 8187 Hlavními rvky válečkového řevoového řetězu jsou: Boční tvarované estičky vzálené o sebe o šířku () Čey válečků s růměrem () Válečky o růměru () Vzálenost čeů určuje

Více

Popis výukového materiálu

Popis výukového materiálu Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_TD.21.1 Autor Petr Škapa Datum vytvoření 01.09.2013 Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický

Více

Obsah. Převody ozubenými řemeny s metrickou roztečí AT 5, AT 10 Ozubené řemeny... 117 Řemenice... 121 Ozubené tyče...124 Příruby pro řemenice...

Obsah. Převody ozubenými řemeny s metrickou roztečí AT 5, AT 10 Ozubené řemeny... 117 Řemenice... 121 Ozubené tyče...124 Příruby pro řemenice... Obsah Převoy válečkovými řetězy Válečkové řetězy... 4 Válečkové řetězy nerezové... 10 Řetězová kola SPECIÁ... 11 Řetězová kola... 18 Řetězová kola litinová...55 Řetězová kola napínací a pro opravní pásy...59

Více

TECHNICKÁ DOKUMENTACE

TECHNICKÁ DOKUMENTACE VŠB-TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrických strojů a přístrojů KAT 453 TECHNICKÁ DOKUMENTACE (přednášky pro hodiny cvičení) Zobrazování Petr Šňupárek, Martin Marek 1 Co je

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

MATEMATIKA základní úroveň obtížnosti

MATEMATIKA základní úroveň obtížnosti MATEMATIKA základní úroveň obtížnosti DIDAKTICKÝ TEST Maximální bodové hodnocení: 50 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % 1 Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 26 úloh. Časový limit pro

Více

Cvičení z matematiky jednoletý volitelný předmět

Cvičení z matematiky jednoletý volitelný předmět Název předmětu: Zařazení v učebním plánu: Cvičení z matematiky O8A, C4A, jednoletý volitelný předmět Cíle předmětu Obsah předmětu je zaměřen na přípravu studentů gymnázia na společnou část maturitní zkoušky

Více

STAD. Vyvažovací ventily ENGINEERING ADVANTAGE

STAD. Vyvažovací ventily ENGINEERING ADVANTAGE Vyvažovací ventily STAD Vyvažovací ventily Uržování tlaku & Kvalita voy Vyvažování & Regulace Termostatická regulace ENGINEERING ADVANTAGE Vyvažovací ventil STAD umožňuje přesné hyronické vyvážení v širokém

Více

OBSAH. A. sekce logo řešení loga

OBSAH. A. sekce logo řešení loga manuál vizuální identity EQUAL sekce A obsah OBSAH A. sekce logo řešení loga B. sekce kancelářské materiály vizitky komplimentky dopisní papír první strana dokumentu blok obálky C5, C6 a DL desky A4 česká

Více

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MICHAL SÝKORA TOPGIS, S.R.O. 4.6.2015 1 PROGRAM PREZENTACE Seznam.cz TopGis, s.r.o. O společných mapách O přístupu k mapám Nástroje pro práci s Mapy.cz GisOnline - GisManager

Více

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika

Barvy a barevné modely. Počítačová grafika Barvy a barevné modely Počítačová grafika Barvy Barva základní atribut pro definici obrazu u každého bodu, křivky či výplně se definuje barva v rastrové i vektorové grafice všechny barvy, se kterými počítač

Více

>> TIRÁŽ A ÚVOD TIRÁŽ ÚVOD. Typografický manuál deníku Lidové noviny. 256430@mail.muni.cz

>> TIRÁŽ A ÚVOD TIRÁŽ ÚVOD. Typografický manuál deníku Lidové noviny. 256430@mail.muni.cz TYPOGRAFICKÝ MANUÁL TIRÁŽ >> TIRÁŽ A ÚVOD Typografický manuál deníku Lidové noviny. Autor manuálu: Marta Vašicová 256430@mail.muni.cz Manuál byl vypracovaný jako součást bakalářské práce na Fakultě informatiky

Více

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematický kroužek pro nadané žáky ročník 9.

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematický kroužek pro nadané žáky ročník 9. Učební osnovy Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematický kroužek pro nadané žáky ročník 9. Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup) Průřezová témata, projekty

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 2 Tvorba tematických

Více

2.2.6 Tepelné izolace

2.2.6 Tepelné izolace ..6 Tepelné izolace Přepoklay: 5 Pomůcky: le, talířek, va mikrotenové pytlíky, Opakování z minulé hoiny: Vnitřní energie se přenáší třemi způsoby: veení prouění záření Př. 1: Máme va stejné kousky leu.

Více

2.1 Pokyny k otevřeným úlohám. 2.2 Pokyny k uzavřeným úlohám TESTOVÝ SEŠIT NEOTVÍREJTE, POČKEJTE NA POKYN!

2.1 Pokyny k otevřeným úlohám. 2.2 Pokyny k uzavřeným úlohám TESTOVÝ SEŠIT NEOTVÍREJTE, POČKEJTE NA POKYN! MATEMATIKA DIDAKTICKÝ TEST Maimální bodové hodnocení: 50 bodů Hranice úspěšnosti: 33 % Základní informace k zadání zkoušky Didaktický test obsahuje 26 úloh. Časový limit pro řešení didaktického testu je

Více

Elektrická trakce 3 - Plynulá regulace cize buzeného motoru Obsah

Elektrická trakce 3 - Plynulá regulace cize buzeného motoru Obsah 4..8 ETR3c.oc Elektrická trakce 3 - Plynulá regulace cize buzeného motoru Obsah Doc. ng. Jiří Danzer CSc. ELEKTRCKÁ TRAKCE 3. PLYNLÁ REGLACE CZE BZENÉHO MOTOR. vyání Obsah Cize buzený motor... 3. Záklaní

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) PŘEDMĚT TŘÍDA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE 64 MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2015/2016) Zeměpis kvinta Mgr. Martin Kulhánek UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ

Více

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie pro ZAKA

2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie pro ZAKA 2012, Brno Ing.Tomáš Mikita, Ph.D. Geodézie pro ZAKA Přednáška č.8 Mapy, rozdělení map, státní mapové dílo Mapa výsledkem většiny mapovacích prací je mapa, plán případně mapové dílo zmenšený generalizovaný

Více

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY Zeměpis ročník TÉMA G5 Úvod do geografie Země jako vesmírné těleso Znázornění Země na mapách vymezí objekt studia geografie; rozdělí geografii jako vědu; zhodnotí význam geografie pro společnost; geografie

Více

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP)

Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Zásady pro vypracování závěrečné bakalářské a diplomové práce (VŠKP) Provedení obálky a titulní strany je jednotné podle směrnice rektora č.2/2009 a pokynu děkana č. 6/2009. Tisk obálky a vazbu zajistí

Více

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014

Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,

Více

Praktické použití kartografického software pro tvorbu map OCAD 11

Praktické použití kartografického software pro tvorbu map OCAD 11 Praktické použití kartografického software pro tvorbu map OCAD 11 Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt

Více

Geoinformační technologie

Geoinformační technologie Geoinformační technologie Geografické informační systémy (GIS) Výukový materiál l pro gymnázia a ostatní středn ední školy Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí 1952 Vytvořeno v rámci projektu SIPVZ 1357P2006

Více

Posouzení metody částečného hedgingu na případu řízení měnového rizika nefinanční instituce

Posouzení metody částečného hedgingu na případu řízení měnového rizika nefinanční instituce Posouzení metoy částečného hegingu na přípau řízení měnového rizika neinanční instituce omáš ICHÝ, VŠB-U Ostrava i Abstract Financial risk management is an inherent part o each business activity. he analysis

Více

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.5

TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD. Přednáška č.5 TECHNICKÉ KRESLENÍ A CAD Přednáška č.5 Řezy a průřezy těles Mnoho součástek - tvarové podrobnosti uvnitř součástky díry, vyfrézované otvory. Lze zobrazit skrytými čarami v mnoha případech na úkor názornosti,

Více

DPZ - Ib Interpretace snímků

DPZ - Ib Interpretace snímků DPZ - Ib Interpretace snímků Ing. Tomáš Dolanský 2007 Co je DPZ? Bezkontaktní metoda poznávání Zaměřuje se na tvar, velikost a vlastnosti objektů a jevů na zemském povrchu K poznávání využívá vlastností

Více

Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT

Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT Karel Benda Petr Soukup ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT Hotel Flora, Olomouc, 16. a 17 října 2012 Kdo jsme Kat. mapování

Více

Několik praktických informací

Několik praktických informací 1. formát Několik praktických informací označuje konečnou velikost knihy, dovolím si uvést ty nejběžnější. Nic není nemožné, a tak si můžete zvolit jakýkoliv vlastní formát knihy, vše je otázkou financí

Více

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = 1 079 252 848,8 km/h

Světlo. Podstata světla. Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter. Rychlost světla. Vlnová délka. Vlnění, foton. c = 1 079 252 848,8 km/h Světlo Světlo Podstata světla Elektromagnetické záření Korpuskulární charakter Vlnění, foton Rychlost světla c = 1 079 252 848,8 km/h Vlnová délka Elektromagnetické spektrum Rádiové vlny Mikrovlny Infračervené

Více

Tabulace učebního plánu

Tabulace učebního plánu Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : ZEMĚPIS Ročník: kvinta, I. ročník Tématická oblast Úvod do geografie Rozdělení a význam geografie Vymezí objekt studia geografie, rozdělí

Více

Dřevěné trámové stropy

Dřevěné trámové stropy Promat Dřevěné trámové stropy Protipožární obklay trámových stropů a střech Dřevěné trámové stropy Protipožární obklay řevěných trámových stropů a střech Specifické problémy požární ochrany řevěných konstrukcí,

Více

Rozšíření bakalářské práce

Rozšíření bakalářské práce Rozšíření bakalářské práce Vojtěch Vlkovský 2011 1 Obsah Seznam obrázků... 3 1 Barevné modely... 4 1.1 RGB barevný model... 4 1.2 Barevný model CMY(K)... 4 1.3 Další barevné modely... 4 1.3.1 Model CIE

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více