Ing. Daniel Falta, Ph.D.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ing. Daniel Falta, Ph.D."

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Zpeněžování jatečného skotu v systému SEUROP Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Daniel Falta, Ph.D. Vypracoval: Tereza Čermáková Brno 2010

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zpeněžování jatečného skotu v systému SEUROP vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF Mendelovy univerzity v Brně. dne podpis.

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala především Ing. Danielu Faltovi, Ph.D. za jeho vedení, užitečnou pomoc a velmi cenné a přínosné poznámky k obsahu, při tvorbě a zpracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině a blízkým za jejich podporu a trpělivost.

4 ABSTRAKT Maso je z nutričního hlediska velmi cenným zdrojem plnohodnotných bílkovin, vitamínů (zejména skupiny B), nenasycených mastných kyselina a minerálních látek. Právem je proto považováno za nenahraditelnou složku výživy. Úvod bakalářské práce je věnován jatečnému skotu a produkci hovězího masa ve světě i u nás. V souvislosti s jatečným skotem je stručně nastíněna situace chovu masného skotu v České republice společně s charakteristikou masných plemen chovaných v našich podmínkách se zaměřením zejména na kvalitu masa z jednotlivých plemen a důležité znaky z hlediska jatečného zpracování. Je zde zmíněna i možnost užitkového křížení domácí populace s masnými plemeny skotu. Navazující částí je masná užitkovost společně se spotřebou hovězího masa. V této části je také stručná zmínka o dvojitém osvalení vyskytujícím se u masných plemen skotu a charakteristika jatečně upraveného těla z těchto zvířat. Samotná klasifikace jatečných těl skotu je náplní další části práce. Zde je popsána situace nejen v zemích EU, jejíž součástí je i Česká republika, ale i v některých mimoevropských zemích. Součástí klasifikace je vystavení protokolu, touto problematikou se zabývá následující kapitola. Je zde popsána metodika vypracování protokolu o klasifikaci a související požadavky na klasifikátory tuto činnost vykonávající. Poslední část práce je věnována ekonomice výroby jatečného skotu. Je zde uveden vývoj cen zemědělských výrobců podle kategorie těla a cen průmyslových výrobců se zaměřením na jednotlivé druhy hovězího masa. Klíčová slova: Jatečný skot, hovězí maso, masné plemeno, klasifikace, SEUROP, cena.

5 ABSTRACT The meat is nutritionally very valuable source of protein full-featured, vitamins (especially B group), unsaturated fatty acids and minerals. Law is therefore considered as an irreplaceable component of nutrition Introduction of this work is generally devoted to slaughter cattle and beef production in the world of our country. In connection with the slaughter of cattle is briefly outlined the situation of cattle breeding in the Czech Republic together with the characteristics of the meat breeds kept in our conditions, particularly focusing on the quality of meat from different breeds and the important characters in terms of carcass processing. There is also mention the possibility of utility crossings of the resident population of beef breeds of cattle. Follow-up is part of the meat production, together with the consumption of beef. This section includes brief mention of the double muscling occurring in meat breeds of cattle and carcass characteristics of these animals. Itself classification of carcasses of cattle is described of the next part. Here is a description of the situation was, not only in EU countries, which also includes Czech Republic, but also some overseas countries. The protocol is part of the classification, this issue deals with the following chapter. It describes the development of methodology for the classification report and the related classifiers performing this action. The last part is devoted to the economics of cattle production. Here is the evolution of agricultural producer prices by category of body and industrial producer prices, focusing on various types of beef. Key words: Slaughter cattle, beef, beef breeds, classification, SEUROP, price.

6 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED JATEČNÁ ZVÍŘATA DRUHY JATEČNÝCH ZVÍŘAT POČETNÍ STAVY A PRODUKCE SKOTU VE SVĚTĚ SITUACE V ČR PLEMENA SKOTU MASNÁ PLEMENA SKOTU PLEMENA SKOTU S KOMBINOVANOU UŽITKOVOSTÍ MLÉČNÁ PLEMENA SKOTU UŽITKOVÉ KŘÍŽENÍ DOMÁCÍ POPULACE S MASNÝMI PLEMENY MASNÝ SKOT V ČR CHARAKTERISTIKA MASNÝCH PLEMEN SKOTU V ČR Plemeno aberdeen angus Plemeno belgické modrobílé Plemeno blonde d aquitaine (plavé aquitánské) Plemeno galloway Plemeno gasconne Plemeno hereford Plemeno highland (skotský náhorní skot) Plemeno charolais Plemeno limousine Plemeno masný simentál Plemeno piemontese Plemeno salers MASNÁ UŽITKOVOST SPOTŘEBA HOVĚZÍHO MASA VÝKRMNOST A JATEČNÁ HODNOTA DVOJITÉ OSVALENÍ U MASNÝCH PLEMEN SKOTU CHARAKTERISTIKA JUT EXTRA BEEF KLASIFIKACE JATEČNÝCH TĚL SKOTU ZPŮSOBY KLASIFIKACE JATEČNÉHO SKOTU V MIMOEVROPSKÝCH ZEMÍCH SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ JAPONSKO AUSTRÁLIE EVROPSKÁ UNIE SYSTÉM SEUROP PRINCIPY A APLIKACE SYSTÉMU SEUROP V ČESKÉ REPUBLICE ZMASILOST A PROTUČNĚLOST CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH TŘÍD ZMASILOSTI CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH TŘÍD PROTUČNĚLOSTI ZNAČENÍ JUT A CENOVÁ MASKA MOŽNOSTI OBJEKTIVNÍCH (PŘÍSTROJOVÝCH) METOD KLASIFIKACE JUT SKOTU DOHLED NAD PROVÁDĚNÍM KLASIFIKACE JUT JATEČNÝCH ZVÍŘAT METODIKA VYPRACOVÁNÍ PROTOKOLU POŽADAVKY NA SBĚR DAT Z KLASIFIKACE JUT SKOTU KONTROLY PROVÁDĚNÉ POVĚŘENOU ORGANIZACÍ PŘI UKLÁDÁNÍ DAT

7 5.3 ODBORNÁ PŘÍPRAVA KLASIFIKÁTORŮ EKONOMIKA VÝROBY JATEČNÉHO SKOTU CENY JATEČNÝCH KRAV A JALOVIC CENY JATEČNÉHO SKOTU VE VŠECH KATEGORIÍCH JATEČNÍ BÝCI JATEČNÉ KRÁVY JATEČNÉ JALOVICE JATEČNÁ TELATA CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ CÍL PRÁCE ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE PŘÍLOHY

8 1 ÚVOD Produkce jatečného skotu je spolu s chovem dojených krav nejvýznamnějším odvětvím chovu skotu. Nyní je v souladu se současnými požadavky na racionální výživu obyvatel nutné objektivizovat a zpřesňovat kritéria a metody pro posuzování jakosti jatečného skotu, s cílem zvýšit jeho jatečnou hodnotu. Je třeba cenově zvýhodnit zvířata s vysokou zmasilostí a nízkou protučnělostí. Až do roku 2000 se k hodnocení jatečných zvířat používaly Československé státní normy ČSN Jatečný skot z října 1991 a ČSN Jatečná telata z listopadu Ty umožňovaly smyslové zařazení do jedné ze čtyř tříd podle zmasilosti (E, A, B, C) a do jedné ze tří tříd podle protučnělosti (1, 2, 3). Tyto ČSN byly ve své podstatě již překonané, zastaralé. Proto bylo nutné je nahradit normami, vyhláškami, které se budou zakládat na moderních, progresivních metodách, platných v Evropské unii. Bylo nutné je převzít nejen proto, že to bude podmínkou vstupu České republiky do Evropské unie, ale především proto, že jsou objektivnější a vycházejí z nových poznatků vědy a výzkumu. V dubnu 2000 byla Českým normalizačním institutem vydána nová Česká technická norma ČSN Klasifikace jatečných těl skotu, zpracována ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i. Praha Uhříněves a ve Výzkumném ústavu chovu skotu Rapotín, která nahradila bývalé ČSN s účinností od 1. září Její znění bylo hlavní technickou součástí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 354/2001 Sb. o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečného skotu a jatečných ovcí a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. Tato vyhláška byla přijata 19. září 2001 s účinností od 1. ledna Od 1. ledna 2002 je klasifikace jatečně upravených těl skotu založena na vizuálním hodnocení jatečných těl, které byly následně zařazeny do jedné z pěti tříd zmasilosti (E, U, R, O, P) a protučnělosti (1, 2, 3, 4, 5). Později bylo při hodnocení zmasilosti možné používat i třídu S pro extrémně osvalená zvířata

9 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2 JATEČNÁ ZVÍŘATA 2.1 Druhy jatečných zvířat Před několika tisíci let začal člověk domestikovat některé druhy dosud volně (divoce) žijících zvířat. Většina druhů domácích zvířat začala být chována jako hospodářská zvířata poskytující člověku několikerý užitek. Zákon č. 166/1999 Sb. (veterinární zákon) a vyhláška MZe č. 287/1999 Sb. o veterinárních požadavcích na živočišné produkty nově definují pojmy a jejich obsah týkající se hospodářských zvířat jako zdroje živočišných produktů (Steinhauser a kol., 2000). Jatečnými zvířaty jsou hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnímu zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí. Velkými jatečnými zvířaty jsou: skot včetně telat, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci včetně hříbat, běžci a srstnatá zvěř spárkatá chovaná ve farmovém chovu. Mezi malá jatečná zvířata řadíme selata, jehňata, kůzlata, drůbež, králíky, pernatou zvěř, zajíce a divoké králíky chované ve farmovém chovu. Jako jiná zvířata jsou označena ostatní zvířata, jejichž maso je určeno k výživě lidí (Louda a kol., 1999). 2.2 Početní stavy a produkce skotu ve světě V současné době výroba hovězího masa a mléka a s nimi spjatý chov dojnic a stále se rozvíjející chov krav bez tržní produkce mléka, zaujímají prioritní postavení nejen v českém agrárním sektoru, ale i v evropském a celosvětovém zemědělství (Holá, 2008b). Podle údajů Světové organizace pro výživu (FAO) je ve světovém měřítku nejrozšířenějším druhem hospodářských zvířat skot. Početní stavy dosahující v roce 2007 téměř 1,4 mld. Ve všech regionech se skot chová pro mléko a maso, v některých oblastech navíc k údržbě krajiny nebo tahu (Zahrádková a kol., 2009). Na rozdíl od vepřového nebo drůbežího masa, byly přírůstky v produkci hovězího masa mezi lety 1970 až 2006 zřetelně nižší. U vepřového masa tento přírůstek činí 195,0 %, zatímco u hovězího je to pouze 54,1 %. Malé nárůsty hovězího masa mezi lety 1990 a 2000 jsou způsobeny především BSE v Evropě. Je pozoruhodné, že zatímco ve sledovaném období se zvýšila produkce hovězího masa jen asi o 23 mil. tun, objem vep

10 řového i drůbežího se zvětšil o přibližně 70 mil. tun. Přitom byla produkce hovězího masa ještě v roce 1970 o necelé 3 mil. tun vyšší než produkce vepřového a dokonce o 23 mil. tun vyšší než produkce drůbežího masa (Kameník, 2008). V období 200 až 2007 se ve světovém měřítku zvýšila výroba hovězího masa o 1950 tis. tun a 3,3 %, přičemž nejvyšší nárůst vykázaly Brazílie (2 724 tis. tun a 41 %) a Argentina (582 tis. tun a 21 %). Ve státech EU se od roku 2000 výroba jatečného skotu přes výrazné rozšíření EU zvýšila pouze o cca 103 tis. tun a 1,3 %. V roce 2007 se 56 % jatečného skotu vyrobilo v šesti státech, z nichž nejvyšší podíl na celosvětové výrobě dosahují USA, Brazílie a EU (Zahrádková a kol., 2009). Nabídka trhu hovězího masa v roce 2007 byla ovlivněna poklesem stavů skotu z předchozích let. Produkce hovězího masa byla v tendencích roku 2006 a byla ve výši 170,3 tis. tun živé hmotnosti. Domácí spotřeba také prakticky kopírovala spotřebu roku 2006 a byla ve výši 159,5 tis. tun živé hmotnosti. V roce 2008 byly pro produkci kvalitního hovězího masa a nákup jatečných zvířat založeny v ČR v chovu skotu stejné předpoklady jako v předchozích třech letech a výroba se pohybovala kolem 173,0 tis. tun živé hmotnosti (Holá, 2008b). Mezinárodní obchod (kolem 10 % produkce) se realizuje jako vývoz a dovoz živých zvířat a masa. Největším vývozcem hovězího masa je Brazílie. Mezi největší dovozce patří USA, Rusko, EU a Japonsko (Zahrádková a kol., 2009). OECD očekává vzestup produkce hovězího masa do roku 2016 o 10,9 mil. tun, tj. o 16,6 %. USA si udrží svoji pozici producenta č. 1, rozestup druhé Brazílie a třetí Číny však nebude tak velký jako v současné době. Naopak další pokles se předpokládá v zemích EU 27. Proces koncentrace bude dále pokračovat. V roce 2016 připadne na tři státy s nejsilnější produkcí hovězího masa 47 % světové produkce (Kameník, 2008). Ve vyspělých zemích se očekává snížení spotřeby hovězího masa na obyvatele z cca 22,7 na 21,0 kg, v rozvojových zemích zvýšení z cca 6,3 na 7,0 kg (Zahrádková a kol., 2009)

11 2.3 Situace v ČR Podle Eurostatu (2009) dosáhla v roce 2008 živočišná produkce na hektar zemědělské půdy v ČR 475 eur (cca Kč), což je 59 % průměru a 21. pozice z 27 států unie (Kvapilík, 2010). V ČR dochází již několik let k postupnému snižování celkové produkce masa, jeho spotřeba je naopak poměrně stabilní, kdežto zahraniční obchod vykazuje každoročně se prohlubující záporné saldo v důsledku rostoucích dovozů (Abrahamová, 2009). K největším změnám ve výrobě jatečného skotu v ČR došlo v období 1989 až Snížily se stavy (o 55 %) i porážky skotu (o 60 %) a na 41 % (12,3 kg) poklesla spotřeba hovězího masa na obyvatele. Do roku 2008 tyto tři ukazatele dále poklesly přibližně o 11, 12 a 23 %. Především v důsledku vyšších nákupních cen je značná část jatečného skotu z ČR prodána před porážkou do Rakouska. Podle údajů rakouských jatek se za leden až říjen 2009 jednalo o 44,7 tis. kusů skotu (Kvapilík, 2010). 2.4 Plemena skotu Dlouhým vývojem vzniklo značné množství plemen skotu odlišných zevnějškem i užitkovým typem. Nejčastějším kritériem pro rozdělení několika set existujících plemen bývá právě již zmíněný užitkový typ (Barrick a Harmon, 1991). V ČR je chován skot především kombinovaného užitkového typu, dále pak mléčný a masný typ. Mléčný typ představuje užitkový typ s předpoklady pro vysokou mléčnou užitkovost, masný se schopností dobré až velmi dobré produkce masa při velmi dobré intenzitě růstu a kombinovaný typ je charakteristický vícestrannou užitkovostí, a to buď masomléčnou nebo mléčnomasnou (Steinhauser a kol., 1995). U kombinovaných užitkových typů skotu je snaha o zvyšování mléčné a masné užitkovosti současně, což vede k tzv. genetickému antagonismu, při kterém se selekční snahy v obou užitkových směrech částečně neutralizují. Tím je možno vysvětlit i pomalejší vývoj zvyšování mléčné užitkovosti u kombinovaných plemen v poválečném období (Louda a kol., 1999). Zemědělci ve vyspělých zemích se dnes v chovech skotu zaměřují na vysokou specializaci a zvyšování koncentrace zvířat. Základní členění na masnou nebo mléčnou užitkovost je už nedostačující. V mnoha zemích se stává samozřejmostí produkce značkového masa špičkových masných plemen skotu chovaného navíc ve vynikajících pod

12 mínkách. Rozhodujícím prvkem úspěšnosti na trhu se stává vysoká kvalita a nízká cena. Moderní trendy ve zpracování hovězího masa směřují k prodeji kvalitního výsekového masa pouze z masných plemen a průmyslovému zpracování masa z mléčných a kombinovaných typů do masných výrobků (Steinhauser a kol., 2000) Masná plemena skotu Ve světě je chováno několik desítek masných plemen skotu. U nás dochází k intenzivnímu rozvoji chovu masného skotu až od roku Za přispění účelových dotací MZe bylo dovezeno ze zahraničí množství čistokrevných chovných zvířat (Teslík a kol., 2000). Společným znakem masných plemen skotu je využívání krmiv a živin k tvorbě svaloviny, vysoký stupeň osvalení zvířat, vysoká jatečná hodnota a dobrá kvalita masa. V čistokrevné plemenitbě se chovají masná plemena především k produkci plemenných zvířat a to jalovičky k rozšíření plemene, zavádění nových chovů, býčci pro reprodukci vlastního plemene a pro potřebu užitkového křížení (Golda a kol., 1995) Plemena skotu s kombinovanou užitkovostí Kombinovaný užitkový typ skotu je velmi významný svými vysokými stavy a proto významně ovlivňuje i celkovou produkci hovězího masa. Vzhledem ke značné variabilitě je nezbytné, aby byla při nákupu důsledně vyhodnocována výtěžnost i jakost tohoto masa (Steinhauser a kol., 2000). Pocházejí ze skotu označovaného jako bernský a simentálský chovaného na území dnešního Švýcarska. Postupně se rozšiřoval do oblastí s podobnými přírodními a ekonomickými podmínkami. Tím vznikla velká skupina fylogeneticky příbuzných plemen: ve Švýcarsku švýcarský strakatý skot, v Německu německý strakatý skot, ve Francii francouzský simentálský skot, Montbéliard a Abondance, v Rakousku rakouský strakatý skot, na Slovensku slovenský strakatý skot, na Ukrajině a v Rusku - simentálský skot (Štolc a kol., 1996). U nás je tento užitkový typ zastoupen českým strakatým plemenem, které vzniklo v druhé polovině 19. Století křížením domácích červinek s importovanými plemeny, především simentálským a bernským ze Švýcarska (Steinhauser a kol., 1995)

13 2.4.3 Mléčná plemena skotu Mléčná plemena jsou z hlediska produkce masa druhořadá. Maso by mělo být využíváno k přímé kulinářské úpravě pouze výjimečně, na přání zákazníka. Je však významným zdrojem levného masa pro masnou výrobu. Dobře využitelné je i telecí nebo baby beef maso ze speciálních intenzivních výkrmů býčků a vyřazených jaloviček (Steinhauser a kol., 2000). 2.5 Užitkové křížení domácí populace s masnými plemeny Jedním z nejvýznamnějších opatření směřujících ke zlepšení kvality jatečného těla je užitkové křížení, jehož příznivý vliv se projevuje ve vysokém heterózním efektu dosahujícím 15 až 20 %. Nejúčinnější způsob je uplatnění užitkového křížení s býky masných plemen (Anonym, 1995). V oblasti produkce hovězího masa dochází k rozšiřování zahraničních specializovaných masných plemen jak pro tvorbu čistokrevných masných stád, tak i pro vytváření masných užitkových typů skotu na bázi různých forem užitkového křížení (Šubrt, 1996). Z výsledků různých pokusů a vědeckých prací vyplývá, že existují výrazné rozdíly ve výkrmnosti a složení jatečného těla dle použitého masného plemene ke křížení (Frelich a Voříšková, 1996). Nejvyšší růstovou schopnost a hmotnost jatečně upraveného těla (JUT) byla zaznamenána u skupiny kříženců s plemenem charolais, oproti tomu nejnižší u skupiny kříženců s plemenem hereford (Ponížil, 1988). Skupina býků kříženců F1 generace po charolais býcích dosáhla tedy statisticky významně nejvyšší hmotnosti JUT a tím i nejvyšší hmotnost pravé jatečné půlky i masa celkem. Nejvyšší jatečná výtěžnost byla zaznamenána u skupiny po býcích blonde d aquitaine, u které byl zjištěn i nejvyšší podíl masa I. jakosti a masa celkem. Kříženci po býcích hereford a aberdeen angus měli nejvyšší sklon k tučnění při intenzivních podmínkách výkrmu (Vořísková a kol., 1995)

14 2.6 Masný skot v ČR Chov skotu má v České republice staletou tradici a v minulosti kromě produkce mléka a hovězího masa byla využívána i jeho tažná síla (Anonym, 1995). Na základě historických pramenů se odhaduje, že v minulosti kolem roku 1800 byla u nás průměrná spotřeba masa na obyvatele asi 20 kg, z toho téměř dvě třetiny připadaly na hovězí a telecí maso (Krása a kol., 1995). Aby byly tyto požadavky naplněny, byl upřednostňován chov skotu s dvoustrannou užitkovostí a částečně přihlíženo i k jeho barvě. Český strakatý skot tyto požadavky splňoval a proto specializovaná plemena s jednostrannou užitkovostí až do roku 1992 se v širším měřítku u nás neuplatnila (Anonym, 1995). Od roku 1995 započala podpora chovu masného skotu, a to v prvním roce plošně a od roku 1996 v podhůří a na horách dotací krav a telat, později jen telat. Stejně jako v EU a ve většině jejich států se v období 200 až 2008 snižovaly stavy skotu celkem a s výjimkou krav bez TPM všech jeho kategorií. V roce 2007 se dlouhodobý nepříznivý pokles stavů skotu zřejmě zastavil, přičemž v roce 2008 se meziročně zvýšily stavy krav bez TPM o 5 % a skotu celkem o 1 % a snížily se stavy dojených krav o 1 % (Tabulka 1) (Zahrádková a kol., 2009). Tab. 1 Vývoj početních stavů skotu v ČR (tis. kusů)(zahrádková a kol., 2009) Kategorie skotu rozdíl % dojnice ,9 krávy bez TPM ,3 býci nad 1 rok ,2 ostatní ,3 skot celkem , Charakteristika masných plemen skotu v ČR Plemeno aberdeen angus Aberdeen angus je nejrozšířenější masné plemeno chované na všech kontinentech. Kolébkou plemene je severovýchodní Skotsko. Toto plemeno se řadí k plemenům menšího až středního tělesného rámce (Teslík a kol., 2000)

15 Krávy po třetím otelení dosahují průměrné hmotnosti 560 až 640 kg, dospělí býci pak 1000 až 1100 kg. Jatečná zvířata dosahují při nízkém podílu kostí (14 až 16 %) vysokou jatečnou výtěžnost (65 až 75 %) (Zahrádková a kol., 2009). Kvalita masa je na vysoké úrovni a pro tuto vlastnost je ve světě uznávané a žádané. Maso se vyznačuje jemným mramorováním, křehkostí, šťavnatostí a specifickou chutí (Anonym, 1995). Je velmi rané, a proto dochází k časnému ukládání tuku u vykrmovaných zvířat. Vzhledem k ranosti plemene je vhodné zejména k produkci baby beef (Golda a kol., 1995) Plemeno belgické modrobílé Plemeno bylo vyšlechtěno v Belgii na základě skotu s kombinovanou užitkovostí. První známky nové orientace plemene spadají do padesátých let 20. století. Vytvořil se nový typ skotu spojující v sobě důležité vlastnosti, zejména neobvyklý vývin svalových partií, především kýty a beder, dobrý tělesný rámec, pevnou kostru a harmonickou stavbu těla (Teslík a kol., 2000). Je to plemeno s nejvyšším stupněm osvalení, poměrně ranější, s dobrou konstitucí (Golda a kol., 1995). Hlavní předností, pro kterou patří k nejvíce využívaným plemenům v užitkovém křížení, je vysoká jatečná výtěžnost (u býků 60 až 72%) a podíl masa I. jakosti, naopak velmi nízký podíl tuku a kostí v jatečném těle. Průměrná hmotnost dospělých krav činí 700 až 750 kg, býků až kg. V čistokrevné formě se ve větším měřítku chová pouze v Belgii, kde představuje 45 % celkové populace skotu, a ve Velké Británii (Anonym, 1995) Plemeno blonde d aquitaine (plavé aquitánské) Již od nepaměti se na jihozápadě Francie chová skot velkého tělesného rámce plavé barvy. Jednotlivé biotypy byly sloučeny do jednoho plemene v šedesátých letech minulého století (Štolc a kol., 1996). Hmotnost dospělých zvířat se pohybuje mezi 800 až kg u krav a až kg u býků. Z hlediska masné užitkovosti vykazuje dobré výsledky v poměru maso : kosti a maso : tuk, plocha roštěnce je větší než u jiných plemen. Ve Francii je maso tohoto plemene známé svou jemnou texturou a splňuje požadavky konzumentů na zdravé libové maso (Zahrádková a kol., 2009)

16 Plemeno galloway Plemeno galloway patří mezi extenzivní masná plemena. Jedná se o staré původní plemeno z jihozápadního Skotska. Vyznačuje se malým tělesným rámcem, nižšími přírůstky a dobrým osvalením. Býci plemene galloway se používají také k připařování jiných masných plemen nebo i k užitkovému křížení s kravami pro produkci mléka. Záměrem je získání kříženců pro využívání pastvy v extenzivních oblastech (Golda a kol., 1995). Požadavek na hmotnost krav po třetím otelení je minimálně 500 kg, dospělých býků minimálně 640 kg (Teslík a kol., 2000). Kvalita masa plemene galloway je všeobecně známá. Maso je jemné a šťavnaté, s vysokým podílem hodnotných nenasycených mastných kyselin. Do ČR bylo poprvé importováno v roce 1991 dovozy z Německa a Rakouska. Následovaly další importy, zejména do oblastí Šumavy a Jeseníků (Zahrádková a kol., 2009) Plemeno gasconne Domovinou plemene je Gaskoňsko, krajina jižní Francie. V minulosti bylo využíváno především k tahu. V současné době je šlechtěno na jednostrannou masnou užitkovost (Anonym, 1995). Plemeno je středního tělesného rámce s průměrnými hmotnostmi v dospělosti 660 kg u krav a kg u býků. Býky je možno vykrmovat do hmotnosti kolem 600 kg bez nebezpečí ukládání tuku. Maso je velmi dobré kvality s nízkým obsahem cholesterolu. Kvalita masa splňuje požadavky vysoce náročné tamější kuchyně, což dosvědčuje přidělení ochranné obchodní známky label rouge v roce 1997 jako prvnímu rustikálnímu plemeni (Zahrádková a kol., 2009) Plemeno hereford Toto masné plemeno vzniklo v západní části Anglie. Patří mezi nejrozšířenější masná plemena skotu na světě, je velmi vhodné do extenzivních pastevních podmínek (Steinhauser a kol., 2000). Existují dva typy tohoto plemene lišící se velikostí těla s malým až středním tělesným rámcem a velkým tělesným rámcem vyskytující se hlavně v Severní Americe. Menší typ tuční více, větší typ dospívá později a tuční méně (Zahrádková a kol., 2009). Jateční zvířata dosahují při optimálním množství tuku produkci masa přesahující 60 % jatečné výtěžnosti. Maso je jemně mramorované s dobrou šťavnatostí a chutností

17 Cílem šlechtění je zlepšování mléčnosti matek a tělesného rámce, při zachování dobrého osvalení jatečných zvířat (Teslík a kol., 2000) Plemeno highland (skotský náhorní skot) Skotský náhorní skot pochází z oblastí severozápadní skotské vysočiny a centrálního Skotska. Toto plemeno dnes můžeme nazvat genovou rezervou. Nebylo vystaveno moderním selekčním postupům a dnešní jeho vzhled je téměř shodný s obdobím před sto lety (Anonym, 1995). Plemeno je malého tělesného rámce s požadovanou hmotností dospělých krav 400 kg a býků 650 kg. Chované jednak pro produkci kvalitního hovězího masa a dále pro údržbu krajiny v oblastech, kde již chov intenzivnějších plemen není možný (Zahrádková a kol., 2009). Růstová schopnost zvířat je nižší, maso poražených zvířat má velmi dobrou kvalitu se znaky zvěřinového charakteru (Teslík a kol., 2000). U jatečných zvířat se vyskytuje lojový kryt s mramorováním masa dobré chutnosti (Golda a kol., 1995) Plemeno charolais Charolais je francouzské plemeno velkého tělesného rámce, které celosvětově patří mezi největší a nejtěžší plemena (Anonym, 1995). Jedná se o plemeno s mohutnou a silnou kostrou a výrazným osvalením, u kterého krávy dosahují v dospělosti 750 kg, ale i více, a býci kg a více. Dále se vyznačuje nadprůměrným masným užitkovým typem a mléčností krav spolu s vysokými přírůstky hmotnosti telat (Steinhauser a kol., 2000). Výborná růstová schopnost zvířat ve výkrmu je předurčuje hlavně pro intenzivní formy výkrmu do vysokých porážkových hmotností, což umožňuje nízké ukládání tuku. Při vysokých porážkových hmotnostech dosahuje jatečné výtěžnosti 63 až 65 % (Teslík a kol., 2000) Plemeno limousine Plemeno pochází z Francie a bylo formováno tvrdými přírodními podmínkami. V minulosti bylo využíváno především k tahu, k čemuž byla vybírána zvířata velkého tělesného rámce s velmi dobře vyvinutou svalovinou (Štolc a kol., 1996)

18 Zvířata jsou středního tělesného rámce s poměrně jemnou kostrou. Krávy po 3. otelení dosahují průměrné hmotnosti 630 kg a dospělí býci kg (Steinhauser a kol., 2000). Jatečná zvířata mají výbornou zmasilost, vysokou jatečnou výtěžnost s vysokým podílem cenných zadních partií masa. Maso je jemné, šťavnaté, křehké, ale s nižším mramorováním (Zahrádková a kol., 2009). Jatečná zvířata vykazují vysokou jatečnou výtěžnost (63 %) spolu s vynikající kvalitou masa. Ve složení JUT je vysoký podíl masa I. jakosti a nízký podíl kostí (Teslík a kol., 2000). Jednou z předností limusinu je široká škála jatečných kategorií: mléčná telata chovaná společně s matkou, poráží se ve věku 4 měsíců, výtěžnost u nich dosahuje 70 % a maso je bledorůžové, šťavnaté a velmi křehké broutard telata odchovaná společně s matkou na pastvě, poráží se ve věku 7 až 9 měsíců, pro chovatele přináší velký zisk vzhledem k nízkým nákladům mladé hovězí poráží se ve věku 15 až 20 měsíců, tato zvířata se vyznačují vysokou jatečnou výtěžností masa mladého, ale už dostatečně zralého samičí pohlaví limousinu patří sem jalovice s prodlouženým výkrmem a dokrmované vyřazené krávy, maso všech těchto zvířat samičího pohlaví je velmi jemné a křehké a šťavnaté a je nazýváno maso par excellence zbývají méně významné kategorie tvořené kastráty chované podle požadavků trhu (Anonym, 1995) Plemeno masný simentál Zemí původu simentálského skotu je Švýcarsko. Toto plemeno původně s kombinovanou užitkovostí bylo v některých zemích v posledních letech cílevědomě šlechtěno na jednostrannou masnou užitkovost (Štolc a kol., 1996). Velikost těla odpovídá většímu tělesnému rámci. Požadovaná hmotnost krav po 3. otelení je 700 kg a dospělých býků kg. Kromě velmi dobrého osvalení a jatečných výsledků a výborné růstové schopnosti i do vyšších porážkových hmotností se plemeno vyznačuje nenáročností a přizpůsobivostí (Zahrádková a kol., 2009). Velmi dobrá mléčnost matek se odráží ve vysoké růstové schopnosti telat s velmi dobrým osvalením. Býci v intenzivním výkrmu jsou schopni dosahovat g denního

19 přírůstku a lze je vykrmovat do vyšší porážkové hmotnosti. Příznivě lze hodnotit i jatečnou výtěžnost kolem 60 % a podíl masa z jatečného trupu. Také podíl tuku lze hodnotit jako přiměřený (Teslík a kol., 2000) Plemeno piemontese Domovinou plemene piemontese je oblast severozápadní Itálie. Původní trojstranná užitkovost byla nahrazena masnou užitkovostí (Golda a kol., 1995). Piemontský skot je středního tělesného rámce s hmotností dospělých krav cca 600 kg a býků kolem 900 kg. Je požadována jemná kostra a kůže v kombinaci s výrazným osvalením. V populaci se vyskytuje vysoký podíl jedinců s dvojitým osvalením (Steinhauser a kol., 2000). Z hlediska masné užitkovosti je ceněna vysoká jatečná výtěžnost, nízký podíl tuku a kostí v jatečně upraveném těle a nadprůměrné osvalení, především kýty. Maso je charakteristické chuti, libové a jemné s nízkým podílem tuku (cholesterolu). Pro tyto vlastnosti je plemeno využíváno i v užitkovém křížení (Teslík a kol., 2000) Plemeno salers Plemeno řadíme mezi rustikální. Pochází z jihozápadní Francie. Jedná se o plemeno velkého tělesného rámce (Štolc a kol., 1996). Hmotnost krav po 3. otelení je kolem 690 kg, dospělých plemenných býků cca kg. Růstová schopnost mladých zvířat je na velmi dobré úrovni (Zahrádková a kol., 2009)

20 3 MASNÁ UŽITKOVOST Masná užitkovost je charakterizována výkrmností a jatečnou hodnotou. Množství a kvalita vyprodukovaného jatečného skotu je dána jeho plemennou příslušností, pohlavím, porážkovou hmotností a plodností. Při selekci na masnou užitkovost se jednotlivé užitkové vlastnosti zahrnují do komplexu mateřské užitkovosti a užitkovosti masné (Louda a kol., 1999). V produkci masa má skot biologicky i ekonomicky úspěšnější konkurenci ve výrobě vepřového a drůbežího masa (Žižlavský a kol., 1989). Požadavkem trhu je hovězí výsekové maso bez nadměrných ložisek podkožního a mezisvalového tuku s přiměřeným mramorováním vnitrosvalového tuku s optimální nutriční hodnotou a jen s nízkým obsahem cholesterolu. Požadovány jsou jednoznačně i příznivé technologické vlastnosti, údržnost a v neposlední řadě musí být hovězí výsekové maso vhodné i pro rychlou minutkovou úpravu (Anonym, 1995). Barva masa je také jedním z hlavních kriterií zákazníka. Na barvu působí řada faktorů jako je teplota skladování, ale i způsob chovu a výživa hospodářských zvířat (Nelson et al., 2004). 3.1 Spotřeba hovězího masa Spotřeba masa je již dlouhou dobu ovlivněna řadou faktorů, z nichž nejvýznamnější jsou změna životního stylu obyvatelstva, skladba populace, velikost příjmů, postoj ke svému zdraví a nutričním hodnotám masa (Burešová, 2004). Na jídelníčku obyvatel České republiky zastává maso velmi významné místo, protože průměrná spotřeba se pohybuje okolo 80 kg na osobu na rok. Obliba a spotřeba hovězího masa na území České republiky se za posledních sedmdesát let výrazně měnila. Zatímco ve 30. letech minulého století se průměrná spotřeba pohybovala okolo 15 kg na osobu na rok a koncem 80. let to bylo téměř 30 kg, v současnosti je to pouze asi 10 kg (Tabulka 2) (Zahrádková a kol., 20009). Tab. 2 Spotřeba masa na osobu v ČR za rok 2006 (Zahrádková a kol., 2009) Celkem Vepřové Drůbeží Hovězí a telecí Ostatní 80,6 kg 40,7 kg 25,9 kg 10,5 kg 3,5 kg 100% 50,50% 32,10% 13,00% 4,30%

21 Hovězí maso je preferováno mezi obyvateli USA 44 kg, Kanady 32 kg, Austrálie 40 kg, zemích latinské Ameriky (Argentina 65 kg a Uruguay 54 kg), Norsku, Švýcarsku 30 kg, Francie 27 kg, Itálie 22 kg. Zajímavostí je, že mezi hovězí maso se počítá maso buvolů indických, které tvoří asi 10 % světové produkce hovězího masa. Největšími producenty tohoto masa je Indie, Pákistán a Čína. Toto maso je nabízené za velmi příznivé ceny z exportních indických a bangladéšských podniků i do Evropy. Samozřejmě musí být deklarována jako buvolí. Globální spotřeba hovězího masa na obyvatele stagnuje těsně pod 10 kg v rozvojových zemích okolo 6 kg. Pokles zájmu o hovězí maso v evropských zemích v posledním období negativně ovlivnil výskyt BSE (Steinhauser, 2009). 3.2 Výkrmnost a jatečná hodnota Prvořadým cílem chovu masného skotu je produkce hovězího masa určeného k lidské výživě v takové kvalitě, aby byly uspokojeny vysoké nároky současných spotřebitelů (Kahoun a kol., 1988). Masná užitkovost je souhrnným pojmem, který v sobě zahrnuje ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty (Tabulka 3). Výkrmností se obecně rozumí schopnost zvířete přeměnit krmivo na tělní tkáně, z nichž ekonomicky nejdůležitější je svalovina, která svým nutričním složením (vysoký obsah bílkovin a nižší podíl tuku a vazivové tkáně) odpovídá současným požadavkům zákazníka. Výkrmnost obvykle bývá charakterizována denním přírůstkem živé hmotnosti, netto přírůstkem (přírůstek jatečně upraveného těla/ věk zvířete) a spotřebou živin na 1 kg přírůstku živé hmotnosti (Teslík a kol., 2000). Jatečná hodnota zobecňuje všechny kvantitativní a kvalitativní znaky a vlastnosti JUT včetně nutriční hodnoty masa (Louda a kol., 1999). Jatečnou hodnotu nejvíce ovlivňují kvantitativní poměry složení těla jatečného zvířete. Procentuální podíl částí jatečného těla rozhoduje o obchodní hodnotě zvířete, neboť kvalita jednotlivých dílů se velmi různí. Hodnota jednotlivých částí jatečného těla je dána poměrem mezi hlavními tkáněmi, tedy poměrem svaloviny, tuku a kostí (Žižlavský a kol., 1989). Často používanou charakteristikou jatečné hodnoty je jatečná výtěžnost, která vyjadřuje procentický podíl hmotnosti JUT z porážkové hmotnosti živého zvířete. Její výše

22 je kromě hmotnosti orgánů dutiny hrudní a břišní, hmotnosti hlavy, kůže, končetin a množství vnitřních lojů ovlivněna i stupněm vylačnění zvířat (Zahrádková a kol., 2009). Na výkrmnost a jatečnou hodnotu mají nejvýznamnější vliv tito činitelé: plemenná příslušnost, pohlaví a kastrace, výživa, další faktory jako např. použití růstových hormonů atd. (Teslík a kol., 2000) Tab. 3 Ukazatele výkrmnosti a jatečné hodnoty býků plemen české strakaté, charolais a jejich kříženců (Zahrádková a kol., 2009) C100 CH50C50 CH100 Hmotnost na konci výkrmu (kg) 602,5 613,1 599,4 Průměrný denní přírůstek ve výkrmu (kg/den) 1,258 1,376 1,306 Spotřeba sušiny krmiva (kg/kg přírůstku) 8,66 7,17 7,32 Hmotnost JUT (kg) 329,7 350,1 341,7 Jatečná výtěžnost (%) 56, ,5 Zmasilost JUT* 2,5 2,9 3,1 Protučnělost JUT** 2,3 2,2 1,8 Maso celkem (% z hmotnosti jatečné půlky) 78,3 78,6 78,6 Maso I. jakosti (% z hmotnosti jatečné půlky) 38,9 39,1 40,5 Kosti a šlachy (% z hmotnosti jatečné půlky) 18,5 18,7 19,4 Oddělitelný tuk (% z hmotnosti jatečné půlky) 3,3 2,7 2,1 * (klasifikační stupnice 1 6, S = 6, P = 1) ** (klasifikační stupnice 1 5, 1 = nejnižší, 5 = nejvyšší) 3.3 Dvojité osvalení u masných plemen skotu Konzumenti hovězího masa stále častěji a více vyhledávají maso s vysokou a trvalou kvalitou. Tím působí na producenty hovězího masa, aby investovali finanční prostředky na výzkum, který je zaměřen na identifikaci ukazatelů kvality a na zvýšení porozumění zakládání a růstu svaloviny vedoucí k produkci kvalitní potraviny. Kvalita hovězího masa v sobě zahrnuje senzorické vlastnosti (křehkost, chuť, šťavnatost, barva, mramorování apod.), výživovou hodnotu, zdravotní nezávadnost a technologickou kvalitu (Steinhauser a kol., 2000) Charakteristika JUT Jedinci s mh jsou známí svými kvalitnějšími vlastnostmi ve srovnání s běžnými jedinci. Je to dáno hlavně celkovou svalovou hypertrofií, nižším podílem kostí v JUT, nižší schopností ukládat tuk a menším trávicím traktem. Avšak co činí mh skot tak od

23 lišným od běžných jedinců, je právě zmasilost a vyšší výtěžnost svaloviny, které jsou dány nižší schopností ukládat tuk. Podle recentních publikací dochází k až o 30 % vyššímu nárůstu svaloviny (Zahrádková a kol., 2009). 3.4 Extra beef K prosazení kvality a zajištění garancí zvolil Český svaz chovatelů masných plemen skotu cestu zavedení ochranné známky EXTRA BEEF ČESKÉ HOVĚZÍ, s pěti hvězdičkami, které zaručují tyto garance: kvalitní podmínky odchovu, původ a věk zvířete optimální přírůstek, zajišťující kvalitní maso výživa zvířat, odpovídající hlediskům prvotřídní kvality masa, včetně garancí nepřítomnosti cizorodých látek zaručené podmínky pro optimální přepravu živých zvířat, hygienu porážky, jakostně ošetřenou surovinu, dodávající masu vysokou kvalitu, včetně jemnosti a šťavnatosti prodej značkového masa zajišťovat v provozovnách schválených komisí ochranné známky při ČSCHMS (Anonym, 1995)

24 4 KLASIFIKACE JATEČNÝCH TĚL SKOTU Na jatkách končí svůj život naprostá většina chovaného skotu. Znamená to, že produkce hovězího masa je zajišťována velmi rozmanitým vzorkem zvířat. Na porážku se dostávají zvířata různé velikosti, hmotnosti a věku, plemenná skladby poráženého skotu je tvořena specializovanými dojnými a masnými plemeny i plemeny s kombinovanou užitkovostí, často se jedná o různé typy kříženců. Nelze také zapomínat, že k porážkám jsou určena zvířata lišící se pohlavím býci, volci, krávy a jalovice. To vše vede ke značné variabilitě jakosti výsledných jatečných těl. Proto je na celém světě využívána celá řada systémů hodnotících jatečná těla skotu, kterými jsou v jednotlivých zemích stanovována pravidla pro trh s hovězím masem (Pulkrábek, 2003). Nákup zvířat v živém stavu je v hospodářsky vyspělých zemích, a tedy i v zemích EU, jejímž členem je i ČR, nahrazen objektivnější formou nákupem v mase. Při něm se do určitých tříd jakosti zařazují těla v jatečné úpravě v teplém stavu (Golda a Vrchlabský, 1998). V minulosti se jatečná zvířata hodnotila při nákupu v mase pouze smyslově v živém stavu. Vážením se zjistila hmotnost při odběru (hrubá), která mohla být podle stupně nakrmenosti sražena až do výše 8 %. Tak se získala tzv. čistá (nákupní hmotnost). Dále se vizuálně hodnotil vývin svalstva podle konfigurace hlavně kýty, hřbetu a plece. Pohmatem na predikčních místech pomocí řeznických hmatů se posuzoval vývin tukové i svalové tkáně. To také kromě pohlaví, věku a plemenné příslušnosti ovlivňovalo zatřídění zvířat. Vzhledem k subjektivnímu posuzování docházelo ke sporům a tak se spor řešil tzv. nákupem v mase, kdy se hodnotilo tělo v jatečné úpravě v teplém stavu. (Steinhauser a kol., 2000) Hodnocení jatečných zvířat významně ovlivňuje obchodní vztah mezi prodávajícím (nejčastěji chovatelem nebo obchodníkem) a kupujícím (zpracovatelem) při realizaci jatečného skotu na jatkách, protože se jeho pomocí určuje výsledná cena JUT i způsob jeho dalšího využití. Principem klasifikace jatečného skotu je na základě objektivně a subjektivně zjišťovaných charakteristik co nejpřesněji stanovit kvalitu hodnocených JUT a roztřídit je do relativně vyrovnaných skupin (Zahrádková a kol., 2009). Pro klasifikaci jakosti jatečných těl je tedy nezbytné využívat co možná nejobjektivnějšího systému hodnocení, kterým je v současnosti systém SEUROP používaný v zemích Evropské unie. Nákup jatečných zvířat v živém stavu je u tohoto systému zcela nahrazen nákupem v mase. Maximální objektivity je v rámci SEUROP dosahováno

25 přesným a jednoznačným popisem jednotlivých tříd jakosti, samotné hodnocení je navíc prováděno důkladně proškoleným klasifikátorem (Teslík a kol., 2000). 4.1 Způsoby klasifikace jatečného skotu v mimoevropských zemích Spojené státy americké Princip klasifikace jatečného skotu v USA je založen na odděleném hodnocení kvality (Quality Grades) a výtěžnosti (Yield Grades) masa. Jatečná těla jsou hodnocena po vychlazení a některá měření jsou prováděna na řezu roštěnce na úrovni 12. žebra, takže je před klasifikací nutné alespoň částečné oddělení předních a zadních čtvrtí. Třída kvality je dána souhrnným hodnocením znaků, které mají přímou souvislost se smyslově vnímanými vlastnostmi masa, jako jsou křehkost, šťavnatost nebo chuť. Hodnocen je zejména stupeň mramorování (množství intramuskulárního tuku) a stupeň fyziologické dospělosti zvířete. Celkem je rozlišováno osm tříd kvality (Prime, Choice, Select, Standard, Commercial, Utility, Cutter a Canner), avšak v obchodní síti lze většinou koupit jen výsekové maso z JUT zařazených do prvních tří tříd. Třída výtěžnosti je vypočítána pomocí matematické rovnice na základě údajů o tloušťce vrstvy tuku na hřbetě měřené v úrovni 12. žebra, hmotnosti JUT, množství loje z oblasti ledvin, pánve a srdce a měření plochy zádového svalu musculus longissimus lumborum. Klasifikační stupnice nabývá hodnot 1 (nejvyšší výtěžnost) do 5 (nejnižší výtěžnost) (Zahrádková a kol., 2009) Japonsko Podobně jako v USA, klasifikace je prováděna nezávislými a důkladně vyškolenými klasifikátory a hodnoceny jsou jak výtěžnost (A, B, C), tak i kvalita masa (1 5). Kvalita je vizuálně hodnocena na řezu roštěnce mezi 6. a 7. žebrem na základě stupně mramorování, barvy a světlosti masa, textury a tuhosti masa a barvy, lesku a struktury tuku. Třída výtěžnosti je stanovována výpočtem regresní rovnice, do které jsou dosazeny plocha zádového svalu, tloušťka žeber, tloušťka podkožního tuku a hmotnost levé půlky (Zahrádková a kol., 2009)

26 4.1.3 Austrálie Komplexní systém MSA (Meat Standards Australia) je unikátní v tom, že se nejedná o pouhé roztřídění JUT do skupin. Principem je na základě celé řady faktorů co nejpřesněji stanovit a spotřebiteli garantovat finální senzorickou kvalitu jednotlivých tržních druhů hovězího výsekového masa. Tento systém je vyvrcholením několikaletého výzkumu a funguje již od roku Celý systém je zaměřen na svoji nejdůležitější součást finálního spotřebitele (Anonym 6, 2009). Výsekové maso je při prodeji opatřeno etiketou, na které je uveden vhodný způsob kuchyňské úpravy (vaření, pečení, grilování atd.) a kterou je garantována jedna ze tří kvalitativních úrovní daných počtem hvězdiček (3, 4 nebo 5) (Zahrádková a kol., 2009). 4.2 Evropská unie systém SEUROP V současné době jde o poměrně nejobjektivnější metodu hodnocení těla jatečného skotu, využívanou v nákupní praxi ve všech členských zemích EU a jiných hospodářsky vyvinutých zemích, a to někdy s určitými odlišnostmi (Steinhauser a kol., 1995). Klasifikace jatečného skotu vychází prvotně z Nařízení rady EU č. 1208/81 z 28. dubna 1981 a následujících dodatků a doplňků (Golda a kol., 1996) Povinnost provádět klasifikaci JUT jatečných zvířat je dána nařízením Rady (ES) č. 1234/2007. Prováděcí pravidla pro zavádění klasifikační stupnice jsou popsána v nařízení Komise (ES) č. 1249/2008. Tato nařízení EU jsou doplněna rozhodnutím Komise č. 2005/1/ES, rozhodnutím Komise 2006/383/ES a také Českou národní legislativou (Trčka, 2009). Původně byla klasifikace prováděna pouze pro potřeby intervenčních nákupů a monitoringu. V současnosti je hlavním smyslem klasifikace prostřednictvím cenových masek přiřadit jednotlivým JUT cenu za 1 kg podle dosažené třídy jakosti (kombinace kategorie JUT, třídy zmasilosti a protučnělosti). Obecně je tak klasifikace JUT základem pro finanční transakce mezi dodavatelem skotu a příslušným masokombinátem. Prostřednictvím klasifikačního systému a nastavení cenových masek jsou tak dodavatelům jatečného skotu (chovatelům) poskytovány informace o současných požadavcích zpracovatelů a do určité míry i spotřebitelů na kvalitu nakupovaných JUT. Na základě těchto informací může chovatel přizpůsobit svoje rozhodnutí ohledně managementu vlastního chovu s cílem dosáhnout co nejlepších ekonomických výsledků. Vzhledem k tomu,

27 že stejný základní systém klasifikace je uplatňován ve všech členských zemích EU, k výkupu jatečného skotu dochází podle stejných pravidel a trh s JUT skotu v rámci EU transparentní (Zahrádková a kol., 2009). 4.3 Principy a aplikace systému SEUROP v České republice V rámci legislativy České republiky je povinnost klasifikovat hospodářská zvířata zakotvena v zákoně č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kde o hlavních zásadách klasifikace jatečných zvířat pojednává 4a. Problematika je dále upravována vyhláškou Mze č. 194/2004 Sb. o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti a doplňující vyhláškou Mze č. 324/2005 Sb. (Anonym 4, 2009). Při hodnocení JUT jsou jatečná těla zařazena do jednotlivých tříd jakosti. Takto roztříděná jatečná těla pak může zpracovatel cíleně využít pro optimální zhodnocení suroviny podle požadavků jednotlivých segmentů trhu jak v masné výrobě, tak při zajištění poptávky pro výsekové maso. Zařazení JUT do příslušných tříd jakosti má také významný vztah k dalším ukazatelům jatečné hodnoty. Jedná se především o složení jatečného těla z hlediska jednotlivých partií (Bureš a Pulkrábek, 2009). Povinnost klasifikovat JUT dospělého jatečného skotu se v ČR vztahuje na potravinářské podniky provozující jatky, na kterých se poráží více než 20 kusů dospělého skotu týdně v ročním průměru, čímž výrazně překračujeme požadavek EU (více než 75 kusů týdně). V roce 2008 se tato povinnost týkala 70 jateckých provozů a povinně klasifikováno bylo v ČR cca 65 % poraženého skotu. Náklady na klasifikaci hradí stejným dílem dodavatel porážených zvířat a provozovatel jatek (Pulkrábek, 2003). Podle věku a pohlaví je rozlišováno 5 základních kategorií mladý býk, býk, vůl, kráva a jalovice. Jejich označení a popis je uveden v Tabulce 4. Na mladší kategorie (telata, mladý skot) se povinnost klasifikace nevztahuje a způsob jejich nákupu a zpeněžení si určují jednotlivé obchodní subjekty (Zahrádková a kol., 2009)

28 Tab. 4 Kategorie těl dospělého jatečného skotu (Steinhauser a kol., 2000) Kategorie těla Označení Popis Mladý býk Býk Vůl Kráva Jalovice A B C D E Jatečně upravená těla mladých nekastrovaných zvířat samčího pohlaví ve věku do 2 let Jatečně upravená těla ostatních nekastrovaných zvířat samčího pohlaví Jatečně upravená těla kastrovaných zvířat samčího pohlaví Jatečně upravená těla zvířat samičího pohlaví, která se již otelila Jatečně upravená těla zvířat samičího pohlaví, která se ještě neotelila Striktně definována je úprava jatečného těla. V České republice je na všech (klasifikujících) jatkách používána tzv. referenční úprava JUT, která je popsána v příslušné legislativě EU (Nařízení Rady č. 1234/2007) (Zahrádková a kol., 2009). Jatečně upravené tělo (referenční úprava) je definováno jako celé tělo nebo dvě půlky téhož zvířete po vykrvení a stažení z kůže bez hlavy oddělené od trupu před prvním krčním obratlem, bez nohou oddělených v dolním kloubu zápěstním a zánártním, bez míchy, bez orgánů dutiny hrudní, břišní a pánevní vyňatých i s přirostlým lojem, bez podkožního loje na vnitřní straně vrchního šálu, bez ledvin, pánevního a ledvinového loje, u mladých býků a volů bez šourkového loje, u jalovic bez vemenního loje, u krav bez vemene a vemenního loje, bez blanité a svalnaté části bránice, bez oháňky oddělené mezi posledním obratlem křížovým a prvním obratlem ocasním a bez krční žíly s přirostlým lojem (Štolc a kol., 1996). K samotné klasifikaci dochází po provedení jatečné úpravy nejpozději 60 minut po zahájení porážky (vykrvovacím vpichu). V rámci klasifikace se vážením stanoví hmotnost JUT a určí třída zmasilosti a protučnělosti. Podle stupně zmasilosti se JUT zařazují do šesti tříd (S, E, U, R, O, P), podle stupně protučnělosti do pěti tříd (1, 2, 3, 4, 5). Stanovení tříd zmasilosti i protučnělosti se provádí pouze subjektivně podle obrazových vzorů JUT a podle slovních definic pro JUT, zařazených v jednotlivých třídách (Golda a Vrchlabský, 1998)

29 Při zařazování do tříd zmasilosti se vizuálně hodnotí vývin a plnost osvalení obecně a dále vyklenutost anebo plochost zejména u nejvýznamnějších (nejvýše ceněných) částí těla v pořadí kýta, hřbet a plec. Třída zmasilosti S se používá u extrémně zmasilých JUT charakterizovaných výskytem dvojbedří (dvojitého osvalení), která připadají v úvahu jen u některých masných plemen, jako jsou belgické modrobílé a méně často piemontese. U klasifikačních systémů ve většině zemí EU se třída S vůbec nevyskytuje (Steinhauser a kol., 2000). Pro zařazení do třídy protučnělosti je důležitá rovnoměrnost plochy tukového krytí na povrchu těla, u vyšších tříd (4 a 5) i tloušťka tukového pokryvu, a doplňujícím znakem je vývin tukové tkáně v hrudní dutině a stupeň překrytí svaloviny v mezižeberních prostorech (Zahrádková a kol., 2009). Legislativa EU umožňuje, aby jednotlivé členské země využívaly tzv. podtřídy zmasilosti i protučnělosti, což přináší přesnější roztřídění JUT na základě jejich kvality. Na druhé straně jsou však v tomto případě kladeny vyšší nároky na práci klasifikátora. Jednu třídu lze rozdělit maximálně na tři podtřídy. Zmasilost lze tedy klasifikovat maximálně 18 třídami (S+, S, S-, E+, E, E-, U+, U, U-, R+, R, R-, O+, O, O-, P+, P, P-) a protučnělost maximálně 15 třídami (1-, 1, 1+, 2-, 2, 2+, 3-, 3, 3+, 4-, 4, 4+, 5-, 5, 5+). Mezi jednotlivými zeměmi v tomto směru existují značné rozdíly. Někde jsou plně využívány podtřídy pro zmasilost i protučnělost, jinde pouze u vybraných tříd a ve zbývajících státech včetně ČR se uplatňují pouze celé třídy (Pulkrábek, 2003). Jakostní třídění musí provádět školený a nezávislý klasifikátor, který při vlastním posouzení jatečného těla musí dodržovat tyto zásady: posouzení celkového vzhledu těla přihlédnutí ke konfiguraci, utváření nejdůležitějších částí těla (kýta, hřbet, plec) pro zařazení do tříd U, R a O musí být v příslušné třídě jakosti hodnocena vždy kýta a jedna ze zbývajících dvou částí výsledná třída je vždy podřízena zařazení kýty, vykazuje-li znaky a charakteristiky nižší třídy než hřbet a plec klasifikátor musí respektovat plemennou příslušnost (Louda a kol., 1999). O výsledcích klasifikace vypracuje klasifikátor protokol, který předá provozovateli jatek. Ten je povinen písemně nebo v elektronické formě sdělit výsledky dodavateli jatečných zvířat a osobě pověřené vedením ústřední evidence zvířat (Zahrádková a kol., 2009)

Plemena masného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Plemena masného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Plemena masného skotu Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Highland (skotské náhorní plemeno) - malého tělesného rámce, hmotnost krav 400

Více

Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu

Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu Autoři: Ing. Daniel Bureš, Ph.D. Ing. Luděk Bartoň,

Více

(Akty, jejichž zveřejnění je povinné) Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(Akty, jejichž zveřejnění je povinné) Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 4.8.2006 Úřední věstník Evropské unie L 214/1 I (Akty, jejichž zveřejnění je povinné) NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1183/2006 ze dne 24. července 2006 o klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená

Více

Masná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Masná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Masná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Highland plemeno malého tělesného rámce tzv. ekologické plemeno podhorské a horské oblasti nízká intenzita, celoročně venku, pochází

Více

Využití sonografie při hodnocení růstu zvířat Ježková, A. Stádník, L. Louda, F. Dvořáková, J. Kolářský, F.

Využití sonografie při hodnocení růstu zvířat Ježková, A. Stádník, L. Louda, F. Dvořáková, J. Kolářský, F. Využití sonografie při hodnocení růstu zvířat Ježková, A. Stádník, L. Louda, F. Dvořáková, J. Kolářský, F. ČZU v Praze, FAPPZ, Katedra speciální zootechniky Ukazatele kvality JUT nelze měřit přímo na živém

Více

Hodnocení masné užitkovosti a KUMP

Hodnocení masné užitkovosti a KUMP Hodnocení masné užitkovosti a KUMP Chov skotu a ovcí - cvičení č. 3 Porážka skotu Před vlastní porážkou Porážka minimalizovat podmínky pro rozrušení, úzkost a bolest zvířat (zhoršují kvalitu a vaznost

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

MVDr. Miroslav Homola. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.

MVDr. Miroslav Homola. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. MVDr. Miroslav Homola Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Krmení matek v období před otelením Příprava matky na otelení Vedení porodu hmotnost 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 měsíce březosti

Více

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR

Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha. Šlechtění masného skotu v ČR Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Šlechtění masného skotu v ČR Testování a posuzování užitkových vlastností krav bez tržní produkce mléka KUMP Kontrola užitkovosti masných plemen KUMP zajišťují

Více

MASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, a cév.

MASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, a cév. Masná užitkovost MASO-vše co se z jatečných zvířat používá jako potravina MASO-kosterní svalovina včetně kostí, chrupavek, vaziva, šlach, tuku, nervové tkáně a cév. VÝKRMNOST-schopnost produkovat svalovinu

Více

Masná produkce. Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD

Masná produkce. Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD Masná produkce Terminologie, porážka skotu, posmrtné změny, vada masa, KU a KD Masná užitkovost - ukazatelé:1. výkrmnost (přír.) 2. jatečná hodnota (výtěţ.,kval.) - alometrie růstu - růstová křivka - jatečná

Více

Proč chovat masný skot? Chov masného skotu. Plemeno charolais. Aberdeen-anguský skot

Proč chovat masný skot? Chov masného skotu. Plemeno charolais. Aberdeen-anguský skot Proč chovat masný skot? Chov masného skotu http://www.ansi.okstate.edu/breeds/cattle/ Michal Hejcman Využití nadbytečných TTP údržba krajiny Produkce kvalitního masa Nenáročný na ošetřování využití starých

Více

Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za kontrolní rok 2010

Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za kontrolní rok 2010 Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu za kontrolní rok 2010 Uzávěrky kontroly užitkovosti masného skotu (dále jen KUMP) navazují na předcházející publikace a jsou již v pořadí devatenáctým vydáním

Více

NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT

NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT 30. 7. 2013 NIŽŠÍ VÝROBA MASA, NÁRŮST VÝVOZU JATEČNÝCH ZVÍŘAT Zemědělství 2. čtvrtletí 2013 Celková výroba masa ve 2. čtvrtletí 2013 dosáhla 111 968 tun a byla meziročně nižší u všech druhů, u hovězího

Více

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou

Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou 31. 10. 2013 Výroba masa na loňské úrovni, ceny výrobců rostou Zemědělství 3. čtvrtletí 2013 Ve 3. čtvrtletí 2013 bylo vyrobeno 112 995 tun masa (meziročně +0,4 %), z toho 15 815 tun hovězího (+1,4 %),

Více

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovnách plemenných býků

Více

Mléčná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Mléčná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Mléčná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Plemena skotu Nejvíce zvířat v Asii a Americe, stavy skotu v Evropě tvoří přibližně 9 %, populace skotu = 300-350 plemeny (mléko,

Více

VÝZKUMNÝ ÚSTAV. Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství

VÝZKUMNÝ ÚSTAV. Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY,v.v.i Praha Uhříněves Ing. Anne Dostálová, Ing. Milan Koucký CSc. Výkrm kanečků v podmínkách konvenčního a ekologického zemědělství VYUŽITÍ RŮSTOVÉHO POTENCIÁLU KANEČKŮ

Více

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena

M e t o d i k a. kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena M e t o d i k a kontroly masné užitkovosti pro český strakatý skot a fylogeneticky příbuzná kombinovaná plemena Kontrola masné užitkovosti se provádí: 1) staniční metodou a) v odchovných zařízeních plemenných

Více

Plemena dojeného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Plemena dojeného skotu. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Plemena dojeného skotu Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. řád: sudokopytníci podřád: sudokopytníci, přežvýkaví čeleď: turovití podčeleď:

Více

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá

Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá 2. 5. Výroba hovězího a drůbežího se zvýšila, výroba vepřového stále klesá Zemědělství 1. čtvrtletí V prvním čtvrtletí bylo vyrobeno 109 577 tun masa (meziročně +0,6 %), z toho hovězího masa 17 933 tun

Více

PRAKTICKÁ VÝUKA NA PORÁŽCE VFU BRNO PORÁŽKA PRASAT Inovace předmětu

PRAKTICKÁ VÝUKA NA PORÁŽCE VFU BRNO PORÁŽKA PRASAT Inovace předmětu Název inovace PRAKTICKÁ VÝUKA NA PORÁŽCE VFU BRNO PORÁŽKA PRASAT Inovace předmětu V1MA2 Hygiena produkce masa Registrační číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0063 Název projektu Inovace výuky veterinárních

Více

Šlechtitelský program plemene Aberdeen Angus

Šlechtitelský program plemene Aberdeen Angus Šlechtitelský program plemene Aberdeen Angus 1. Historie a základní charakteristika plemene Domovem jednoho z nejrozšířenějších masných plemen skotu na světě je severovýchodní Skotsko. Již na počátku 18.

Více

Šlechtitelský program plemene highland

Šlechtitelský program plemene highland Šlechtitelský program plemene highland 1. Charakteristika a historie plemene Highland, neboli skotský náhorní skot, pochází z oblastí severozápadní skotské vysočiny a centrálního Skotska. Toto plemeno

Více

Šlechtitelský program plemene galloway

Šlechtitelský program plemene galloway Šlechtitelský program plemene galloway 1. Charakteristika a historie plemene Plemeno Galloway je zmiňováno již v písemnostech z dob římské okupace britských ostrovů. Bylo tehdy popisováno jako podivné,

Více

Genetické parametry a plemenná hodnota pro hodnocení JUT skotu systémem SEUROP

Genetické parametry a plemenná hodnota pro hodnocení JUT skotu systémem SEUROP Genetické parametry a plemenná hodnota pro hodnocení JUT skotu systémem SEUROP Ing. Zdeňka Veselá, Ph.D. vesela.zdenka@vuzv.cz Hodnocení jatečně upravených těl systémem SEUROP Hmotnost JUT Zmasilost 6

Více

Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly

Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly 1. 2. 2016 Výroba hovězího masa a nákup mléka vzrostly Zemědělství 4. čtvrtletí a rok 2015 Ve 4. čtvrtletí 2015 bylo vyrobeno 113 570 tun masa. Produkce hovězího masa se meziročně zvýšila o 8,0 %, vepřového

Více

Kombinovaná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Kombinovaná plemena skotu. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Kombinovaná plemena skotu Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Kombinovaná plemena skotu : Plemena strakatá horská : překřížením původních evropských plemen býky simenského, bernského plemene

Více

Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu

Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Mezinárodní genetické hodnocení masného skotu Zdeňka Veselá Oddělení šlechtění hospodářských zvířat VÚŽV 25.9.2012, Skalský Dvůr INTERBEEF Příklady genetického hodnocení masného skotu v některých členských

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2013 Radek Stibor

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2013 Radek Stibor ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE DIPLOMOVÁ PRÁCE 2013 Radek Stibor ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra speciální zootechniky ANALÝZA VLIVU

Více

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,

PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.4.2017 C(2017) 2411 final ANNEXES 1 to 6 PŘÍLOHY k NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013,

Více

Šlechtitelský program plemene limousine

Šlechtitelský program plemene limousine Šlechtitelský program plemene limousine 1. Historie chovu plemene limousine Plemeno vzniklo v limousinské oblasti jihozápadní Francie.Tato oblast je klimaticky poměrně drsná, nadmořská výška dosahuje až

Více

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM

CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM Partnerské sítě mezi univerzitami a soukromými subjekty s vazbou na environmentální techniky chovu skotu CZ.1.07/2.4.00/31.0037 CHOV KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA BTPM 1. Historie chovu masného skotu v

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2016 VERONIKA BERKOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv plemenné příslušnosti a technologie

Více

Metodický pokyn pro odchovná zařízení plemenných býků

Metodický pokyn pro odchovná zařízení plemenných býků Svaz chovatelů českého strakatého skotu, z. s. Rada plemenné knihy U Topíren 2, 170 41 PRAHA 7 Věc: Metodické pokyny pro odchovná zařízení plemenných býků, pro odchov a výběr býků u chovatele a pro zápis

Více

Zootechnické aspekty chovu masného skotu

Zootechnické aspekty chovu masného skotu Zootechnické aspekty chovu masného skotu Strategie zakládání stáda František Louda Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací ekonomickou rozvahu

Více

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola užitkovosti (KU) dojených plemen skotu je v České republice prováděna podle

Více

Porážky hospodářských zvířat leden 2017

Porážky hospodářských zvířat leden 2017 Porážky hospodářských zvířat leden 2017 Metodické vysvětlivky Období: leden 2017 Tab. 1 Porážky skotu podle kategorií Tab. 3 Porážky prasat, ovcí, koz, koní a drůbeže Tab. 5 Porážky hospodářských zvířat

Více

Členské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů

Členské shromáždění Jiří Motyčka. Novelizace svazových dokumentů Členské shromáždění 25. 4. 2019 11. 4. 2017 Jiří Motyčka Novelizace svazových dokumentů Důvod změn Nařízení EU 1012/2016 Nové podmínky uznávání chovatelských organizací Pro jedno plemeno více organizací,

Více

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves Úvod V současné době je již samozřejmým a vcelku úspěšně plněným úkolem chovu dojených krav

Více

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze

Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Odchov telat a jalovic ve stádě bez tržní produkce mléka (BTPM) Katedra speciální zootechniky, FAPPZ, ČZU v Praze Porod Příznaky blížícího se porodu uvolněné pánevní vazy pokleslé břicho zduření a zvětšení

Více

Produkce vepřového masa v ČR a jeho ekonomika v porovnání se zeměmi EU. Miluše Abrahamová, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Produkce vepřového masa v ČR a jeho ekonomika v porovnání se zeměmi EU. Miluše Abrahamová, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Produkce vepřového masa v ČR a jeho ekonomika v porovnání se zeměmi EU Miluše Abrahamová, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Praha, ČZU 26. 1. 217 1 Obsah I. Trh s vepřovým masem v EU II. Trh

Více

Šlechtitelské + hybridizační programy

Šlechtitelské + hybridizační programy Šlechtitelské + hybridizační programy Plemenářská práce širší pojetí souhrn zootechnických + organizačních + ekonomických opatření cíl všestranné zvyšování užitkovosti prasat užší pojetí zásahy do genotypové

Více

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Experiment s dlouhodobou selekcí krav na ukazatele produkce a zdravotního stavu v Norsku Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Z chovatelské praxe a z celé řady vědeckých experimentů

Více

Porovnávání jakosti masa jatečného skotu pomocí klasifikace SEUROP. Bc. Hana Lepková

Porovnávání jakosti masa jatečného skotu pomocí klasifikace SEUROP. Bc. Hana Lepková Porovnávání jakosti masa jatečného skotu pomocí klasifikace SEUROP Bc. Hana Lepková Diplomová práce 2013 Příjmení a jméno: Hana Lepková Obor: THEVP P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že beru na vědomí,

Více

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vlivy působící na tržní hodnotu výsekových částí jatečně upravených těl vykrmovaných býků Bakalářská práce Vedoucí práce:

Více

Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU

Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu. Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU Analýza růstové kapacity jalovic českého strakatého plemene skotu Chládek, Andrýsek, Falta MENDELU Odchov jalovic základ úspěchu Při odchovu telat a jalovic si musíme uvědomit, že náklady na jejich odchov

Více

Zpeněžování jatečných prasat. Vyhláška 194 O způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl zvířat

Zpeněžování jatečných prasat. Vyhláška 194 O způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl zvířat Zpeněžování jatečných prasat Vyhláška 194 O způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl zvířat Základní pojmy jatečná prasata prasata, která nebyla použita k plemenitbě, vykrmená nebo vyřazená

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více

Témata. k profilové části maturitní zkoušky. Forma: ústní. Obor vzdělávání: VETERINÁRNÍ PREVENCE. Předmět: HYGIENA A TECHNOLOGIE POTRAVIN

Témata. k profilové části maturitní zkoušky. Forma: ústní. Obor vzdělávání: VETERINÁRNÍ PREVENCE. Předmět: HYGIENA A TECHNOLOGIE POTRAVIN Témata k profilové části maturitní zkoušky Forma: ústní Obor vzdělávání: VETERINÁRNÍ PREVENCE Předmět: HYGIENA A TECHNOLOGIE POTRAVIN Školní rok: 2015/2016 Třída: VP4 Zpracoval(a): MVDr. Hana Kuběnová

Více

CHOVNÝ CÍL A STANDARD

CHOVNÝ CÍL A STANDARD SVAZ CHOVATELŮ Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU CHOVNÝ CÍL A STANDARD ŠLECHTITELSKÝ PROGRAM Č ESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU b ř ezen 2012 1 Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují na období nejbližších pěti

Více

Univerzita Třetího věku

Univerzita Třetího věku Univerzita Třetího věku Příklady ekologických farem u nás i v zahraničí Ing. Vilma Hladíková Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm Ondřej Podstavek, Bozetice u Rychnova nad Kněžnou

Více

Šlechtitelský program plemene charolais

Šlechtitelský program plemene charolais Šlechtitelský program plemene charolais 1. Charakteristika a historie plemene Plemeno vzniklo na přelomu 18. a 19. století z původního žlutého skotu chovaného v té době ve Francií. Některé literární prameny

Více

Porážky hospodářských zvířat červenec 2017

Porážky hospodářských zvířat červenec 2017 Porážky hospodářských zvířat červenec 2017 Nově nabízíme souběžné publikování údajů o porážkách hospodářských zvířat v roce 2017 ve Veřejné databázi ČSÚ. Porážky hospodářských zvířat (Souběh údajů z tabulek

Více

Analýza chovu masného skotu a způsoby výkrmu v podmínkách ČR Bakalářská práce

Analýza chovu masného skotu a způsoby výkrmu v podmínkách ČR Bakalářská práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Analýza chovu masného skotu a způsoby výkrmu v podmínkách ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Vypracoval: Milan Večeřa,

Více

ŠLECHTĚNÍ MASNÉHO SKOTU

ŠLECHTĚNÍ MASNÉHO SKOTU ŠLECHTĚNÍ MASNÉHO SKOTU Emil KRUPA Alena SVITÁKOVÁ Zdeňka VESELÁ Luboš VOSTRÝ Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. 25. září, Skalský Dvůr Šlechtění masného skotu Z. Veselá: Plemenné hodnoty u masného

Více

EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC

EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC EFFECT SEQUENCE LACTATION ON MILK YIELDS DAIRY COWS VLIV POŘADÍ LAKTACE NA MLÉČNOU UŽITKOVOST DOJNIC Pyrochta V., Chládek G. Ústav chovu hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská

Více

Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu

Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Působení býků v přirozené plemenitbě ve stádě masného skotu Strategie zakládání stáda Louda F. Agrovýzkum Rapotín s.r.o. 1 Podnikatelský záměr obsahuje : strategické postupy všech prací a ekonomickou rozvahu

Více

2004-03-05. www.cz-milka.net TVAROVÉ VLASTNOSTI: Dělení podle stupně vyjádření těchto znaků hovoříme o zvířeti: Vyrovnaném Méně vyrovnaném Atypickém

2004-03-05. www.cz-milka.net TVAROVÉ VLASTNOSTI: Dělení podle stupně vyjádření těchto znaků hovoříme o zvířeti: Vyrovnaném Méně vyrovnaném Atypickém 2004-03-05 TVAROVÉ VLASTNOSTI: Typ: Třídění hospodářských zvířat, jejich plemen dle typů řeší typologie hospodářských zvířat. Jedná se o nauku, která pomáhá utřídit rozsáhlé informace o vlastnostech, užitkovosti

Více

Plemena prasat rozdělujeme podle

Plemena prasat rozdělujeme podle Plemena prasat Plemena prasat rozdělujeme podle 1. stupně prošlechtění primitivní vznikla působením přírodních podmínek s malým podílem umělého výběru, staročeský hřebenáč zušlechtěná vznikla z primitivních

Více

EVALUATION OF MEATNESS OF FINAL CARCASS PIGS PRODUCET ON BIOFARM HODNOCENÍ ZMASILOSTI FINÁLNÍCH JATEČNÝCH PRASAT POCHÁZEJÍCÍCH Z BIOPRODUKCE

EVALUATION OF MEATNESS OF FINAL CARCASS PIGS PRODUCET ON BIOFARM HODNOCENÍ ZMASILOSTI FINÁLNÍCH JATEČNÝCH PRASAT POCHÁZEJÍCÍCH Z BIOPRODUKCE EVALUATION OF MEATNESS OF FINAL CARCASS PIGS PRODUCET ON BIOFARM HODNOCENÍ ZMASILOSTI FINÁLNÍCH JATEČNÝCH PRASAT POCHÁZEJÍCÍCH Z BIOPRODUKCE Trčka P. Ústav chovu hospodářských zvířat, oddělení chovu a

Více

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU

AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU AKTUÁLNÍ INFORMACE SEKCE CHOVU SKOTU Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR HRUBÁ ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (mil. Kč, stálé ceny r. 1989, ČSÚ) Celkem Rostlinná produkce Živočišná produkce 1936 80.946 42.501 38.444

Více

Rada Evropské unie Brusel 21. dubna 2017 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 21. dubna 2017 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 21. dubna 2017 (OR. en) 8370/17 ADD 1 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 20. dubna 2017 Příjemce: AGRI 208 AGRIFIN 39 AGRIORG 39 DELACT 75 Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel,

Více

8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU

8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU 8.2 PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V CHOVU SKOTU A. SELEKCE SKOTU Zákon č. 154/2000Sb O šlechtění,plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ( plemenářský zákon ) Organizace zabývající se šlechtěním: Plemo a.s., ČMSCH

Více

CERTIFIKOVANÁ METODIKA ODHAD HMOTNOSTI JATEČNÝCH PRASAT PŘI UKONČENÍ VÝKRMU

CERTIFIKOVANÁ METODIKA ODHAD HMOTNOSTI JATEČNÝCH PRASAT PŘI UKONČENÍ VÝKRMU VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA ODHAD HMOTNOSTI JATEČNÝCH PRASAT PŘI UKONČENÍ VÝKRMU Autoři Ing. Martin Vítek, Ph.D. doc. Ing. Jan Pulkrábek, CSc. Ing. Libor

Více

V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním

V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním V České republice se v současné době chová 23 masných plemen skotu. Je to jen část ze všech masných plemen chovaných ve světě. Například v sousedním Německu se chová 43 masných plemen. Jednotlivá plemena

Více

Aktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov

Aktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov Aktuální problémy v chovu prasat. Volba vhodného genofondu pro ekologický chov Prof.ing.Marie Čechová,CSc. Ing. Zdeněk Hadaš,Ph.D., Ing. Pavel Nevrkla,Ph.D. SOUČASNÁ SITUACE V CHOVU PRASAT Současnost Technologie

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2011 EVA KONDLEROVÁ 1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a chovu zvířat Zhodnocení růstových a jatečných

Více

Ekonomické aspekty výkrmu býků

Ekonomické aspekty výkrmu býků Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha-Uhříněves Oddělení chovu skotu Ekonomické aspekty výkrmu býků Metodická příručka Jindřich Kvapilík Metodika byla vypracována v rámci řešení záměru MZe číslo

Více

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 17. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25

Název zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 17. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25 Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Veterinářství v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,

Více

Šlechtitelský program plemene piemontese

Šlechtitelský program plemene piemontese Šlechtitelský program plemene piemontese 1. Historie a základní charakteristika plemene Piemontský skot pochází ze severozápadní části Itálie z podhůří Savojských Alp z oblasti označované jako Piemonte

Více

Pardubice, Vážení spotřebitelé a příznivci dobrého masa,

Pardubice, Vážení spotřebitelé a příznivci dobrého masa, Pardubice, 5.5.2017 Vážení spotřebitelé a příznivci dobrého masa, do grilovací sezóny 2017 jsme se rozhodli vstoupit nabídkou vyzrálého masa z volků s nesoucí podíl 75% wagyu. Maso se vyznačuje výraznou

Více

Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům

Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům Nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 12. konference o zdravotní nezávadnosti výroby a zpracování potravin živočišného původu Odbor potravinářské výroby a legislativy

Více

Masná užitkovost skotu. Chov skotu a ovcí

Masná užitkovost skotu. Chov skotu a ovcí Masná užitkovost skotu Chov skotu a ovcí Masná užitkovost ukazatelé:1. výkrmnost (přír.) jatečná zralost nákupní hmotnost zmasilost protučnělost výkrmnost výkrmenost 2. jatečná hodnota (výtěž.,kval.) Hlavní

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2013 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve třetím čtvrtletí roku obrat

Více

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014

Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím

Více

Měsíční přehled č. 01/02

Měsíční přehled č. 01/02 Měsíční přehled č. 01/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v lednu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 202,5 mld.kč, čímž klesl v

Více

TECHNIKA VÝKRMU PRASAT oddělených podle pohlaví

TECHNIKA VÝKRMU PRASAT oddělených podle pohlaví VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves METODIKA TECHNIKA VÝKRMU PRASAT oddělených podle pohlaví Autoři Ing. Světlana Ševčíková, Ph.D. Ing. Milan Koucký, CSc. Oponenti Prof. Ing. Z. Mudřík,

Více

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA

128/2009 Sb. VYHLÁŠKA 128/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. dubna 2009 o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty Změna: 191/2013 Sb. Ministerstvo

Více

Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc

Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc Výkrm býků do nižších porážkových hmotností Prof. Ing. Gustav Chládek, CSc Ústav chovu a šlechtění zvířat AF Mendelu v Brně Tato prezentace je spolufinancována z Evropského sociálního fondu a státního

Více

SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA SKOT - HOVĚZÍ MASO

SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA SKOT - HOVĚZÍ MASO SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA SKOT - HOVĚZÍ MASO PROSINEC 2015 ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: Český statistický úřad Evropská komise Eurostat Generální ředitelství cel MF ČR Ministerstvo zemědělství

Více

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN

Více

Aktuální situace chovu ovcí v České republice Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Aktuální situace chovu ovcí v České republice Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Aktuální situace chovu ovcí v České republice Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Příspěvek analyzuje aktuální situaci v chovu ovcí a uvádí vývoj početních stavů ovcí, situaci v

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. května 2017 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 4. 2017 do 30.

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 28. června 2019 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 5. 2019 do 31.

Více

Šlechtění mateřských plemen orientováno na

Šlechtění mateřských plemen orientováno na Plemena prasat Šlechtění mateřských plemen orientováno na vynikající reprodukční vlastnosti 15,5 živě narozených selat/vrh výbornou růstovou schopnost při nízké spotřebě KKS 1 300 g/kanečci UTVU příznivé

Více

INFLUENCES APPLIED ON RESULTING DESIGNATION SLAUGHTER CATTLE MODIFIED BODIES BULLS IN SYSTEM SEUROP

INFLUENCES APPLIED ON RESULTING DESIGNATION SLAUGHTER CATTLE MODIFIED BODIES BULLS IN SYSTEM SEUROP INFLUENCES APPLIED ON RESULTING DESIGNATION SLAUGHTER CATTLE MODIFIED BODIES BULLS IN SYSTEM SEUROP VLIVY PŮSOBÍCÍ NA VÝSLEDNÉ ZATŘÍDĚNÍ JATEČNĚ UPRAVENÝCH TĚL BÝKŮ V SYSTÉMU SEUROP Filipčík, R., Školitel:

Více

Šlechtitelský program plemene parthenaise

Šlechtitelský program plemene parthenaise Šlechtitelský program plemene parthenaise 1. Historie a základní charakteristika plemene Původním domovem plemene parthenaise je oblast středozápadní Francie, ale největšího rozvoje se mu dostalo na severozápadě.

Více

Selekční indexy v praxi. Josef Kučera

Selekční indexy v praxi. Josef Kučera Selekční indexy v praxi Josef Kučera Selekce Cílem selekce je výběr zvířat k produkci potomstva pro obměnu stáda nebo v celé populaci k produkci další generace zvířat na všech úrovních šlechdtelského programu

Více

Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat

Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Hodnocení plemenných + chovných + užitkových prasat Metodické pokyny SCHP Hodnocení plemenných prasat Cíl hodnocení stanovit předpoklad využití zvířat v plemenitbě k dalšímu šlechtění populace k masovému

Více

HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU A JEHO VYUŽITÍ. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha

HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU A JEHO VYUŽITÍ. Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha HODNOCENÍ ZEVNĚJŠKU SKOTU A JEHO VYUŽITÍ Katedra speciální zootechniky, FAPPZ ČZU Praha Účel hodnocení zevnějšku Porovnání zvířat mezi sebou Zlepšování vlastností zevnějšku Lineární popis zevnějšku Cíl:

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 31. května 2018 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 4. 2018 do 30.

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Vepřové maso je zdravé

Vepřové maso je zdravé Vepřové maso je zdravé V České republice je vepřové maso již tradiční potravinou a jeho spotřeba je stále na vysoké úrovni. Zájem spotřebitelů o vepřové maso a výrobky z něj se udržuje a vytváří několika

Více

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V Praze dne 30. listopadu 2018 Situace v ČR V rámci sledování tržní produkce syrového kravského mléka (dále jen mléko ) v ČR bylo za období od 1. 10. 2018 do

Více

CERTIFIKOVANÁ METODIKA

CERTIFIKOVANÁ METODIKA VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA OBCHODNÍ ÚPRAVA JATEČNÉHO TĚLA PRASAT S PLSTÍ Autoři doc. Ing. Jan Pulkrábek, CSc. Ing. Libor David Ing. Libor Vališ, Ph.D.

Více

Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR

Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR Změna v chovu koní za posledních 23 let 1989-28 000 koní 1995-18 000 koní 2011-77 000 koní Nárůst počtů Nárůst kvality??? Cesty ke zlepšení Plemenitba V chovu

Více

Pokyny. Šlechtitelský program je souhrn zásad a metodických postupů, podle kterého se oprávněné osoby, šlechtitelé a chovatelé řídí.

Pokyny. Šlechtitelský program je souhrn zásad a metodických postupů, podle kterého se oprávněné osoby, šlechtitelé a chovatelé řídí. Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR IČO 63109859, DIČ 290-63109859, bankovní spojení - VOLKSBANK, číslo účtu 4100004058/6800 sídlo: VFU Brno, Palackého 1-3, 612 42 Brno, a fax 541 243 4 81, e-mail: schok@atlas.cz,

Více

Rozdíly mezi KZ a EZ

Rozdíly mezi KZ a EZ Chov zvířat v ekologickém zemědělství Rozdíly mezi KZ a EZ Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd KONVENČNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ 1.Upřednostňování kvantity 2.Ekonomická

Více

- úhyn - převod do starší kategorie

- úhyn - převod do starší kategorie OBRAT STÁDA vyjadřuje kvantitativní vztahy mezi jednotlivými kategoriemi a skupinami skotu stejný pro dojné a masné z obratu stáda je možné určit trvání pobytu a počet zvířat v jednotlivých kategoriích,

Více