Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k

Transkript

1 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Stručná verze Brno, květen 2008 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně

2 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Na realizaci průzkumu se podílely: Krajský úřad Jihomoravského kraje a Úřady práce Blansko, Brno město, Brno venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Brno, duben 2008 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně 2

3 1. Úvod V průběhu ledna a února roku 2008 realizovaly úřady práce Blansko, Brno-město, Brnovenkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dotazníkové šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke dni Dotazníkové šetření v tomto rozsahu bylo provedeno již pošesté (poprvé v polovině roku 2003, poté ke konci let 2003, 2004, 2005 a 2006) a vycházelo ze snahy odboru regionálního rozvoje získat podrobné informace o nejvýznamnějších zaměstnavatelích a struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Výsledky z průzkumu zaměstnanosti měly doplnit Analýzu stavu a vývoje trhu práce v Jihomoravském kraji v roce 2007, kterou před nedávnem zpracoval Úřad práce Brno město. Cíle dotazníkového šetření byly stanoveny následovně: Detailně charakterizovat strukturu pracovní síly v Jihomoravském kraji pomocí těch statistických klasifikací, které jsou nyní běžně používány v zemích Evropské unie. Zjistit očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji do konce roku 2008 včetně záměru zaměstnavatelů v přijímání a uvolňování zaměstnanců v jednotlivých profesích. Zjistit zájem ekonomických subjektů o zaměstnávání čerstvých absolventů škol včetně požadovaných oborů. 2. Situace na trhu práce na konci roku 2007 Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se během roku 2007 rychle zlepšovala. V lednu 2007 sice došlo ještě k meziměsíčnímu zvýšení počtu uchazečů o 2,1 tis. (bylo evidováno 57,4 tis. uchazečů), ale průměrný počet uchazečů o zaměstnání za rok 2007 činil celkem 47,8 tis. osob (v roce 2006 to bylo 57,8 tis.). K bylo v Jihomoravském kraji evidováno uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se s výjimkou ledna pohybovala po celý rok pod hranicí 9 % a přestože byla stále vyšší než republikový průměr (k v Jihomoravském kraji činila 6,9 %, v ČR 6,0 %), šlo o hodnotu výrazně nižší než v letech předchozích. V Jihomoravském kraji během roku 2007 vzrostl počet pracovních míst. Na konci roku 2007 bylo registrováno celkem míst (téměř o 6 tis. více než před rokem), takže na jedno volné pracovní místo připadalo 3,2 uchazečů o práci, tedy pouze o něco více než činil průměr za celou ČR (2,5). Nepříznivá situace na trhu práce v kraji však stále přetrvává z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti, i když i zde bylo během roku 2007 zaznamenáno zlepšení, neboť podíl osob nezaměstnaných déle než rok klesl po dlouhé době pod hranici 40 % ze všech evidovaných uchazečů o zaměstnání a průměrná délka evidence se rovněž mírně snížila z 615 na 612 dnů. V Jihomoravském kraji se v roce 2007 zvýšil podle údajů Výběrového šetření pracovní sil publikovaného ČSÚ počet pracovníků (zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné) asi o 12,7 tis. osob na 535,2 tis. Oproti roku 2006 se poněkud změnila struktura zaměstnanosti podle základních sektorů ekonomiky. V primárním sektoru dle 3

4 VŠPS na konci roku 2007 v Jihomoravském kraji pracovalo 20,4 tis. osob, tj. 4,0 % všech zaměstnaných v Jihomoravském kraji. Sekundární sektor na konci roku 2007 zaměstnával 223,8 tis., tj. 41,8 %. Terciérní sektor dle VŠPS v roce 2007 zaznamenal pokles počtu zaměstnanců o 4,4 tis., takže v něm na konci roku 2007 pracovalo 290,4 tis. osob, tj. 54,3 %. Dotazníkové šetření však tento pokles nepotvrdilo. Tab.1. Vývoj počtu pracovníků v zaměstnavatelských subjektech v Jihomoravském kraji, které k zaměstnávaly více než tisíc osob Pořadí Název organizace Odvětví 1 České dráhy, a.s., Praha doprava a spoje 2 Fakultní nemocnice Brno zdravotnictví 3 Policie České republiky, Brno veřejná správa 4 Masarykova univerzita v Brně školství 5 Česká pošta, s.p., Praha doprava a spoje 6 Dopravní podnik města Brna, a. s. doprava a spoje 7 Statutární město Brno veřejná správa 8 Vysoké učení technické v Brně školství 9 FN u sv. Anny v Brně zdravotnictví 10 Tyco Electronics Czech s.r.o., Kuřim elektrotech. průmysl 11 Finanční ředitelství v Brně veřejná správa 12 AHOLD Czech Republic, a.s., Brno obchod 13 Celestica CR, s.r.o., Ráječko elektrotech. průmysl 14 TESCO STORES ČR a.s. obchod 15 GUMOTEX, a.s., Břeclav chemický průmysl 16 MZLU v Brně školství 17 ABB s.r.o. elektrotech. průmysl 18 The Source Network (CZ) s.r.o. služby pro podniky 19 Nová Mosilana a.s. textilní průmysl 20 ZETOR TRACTORS a.s. strojírenský průmysl 21 European Data Project s.r.o. ostatní průmysl 22 Nemocnice Znojmo, p.o. zdravotnictví 23 IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o. služby pro podniky Pramen: Dotazníkové šetření, ; Databáze zaměstnanosti v ČR, CRR MU Brno, * v případě MZLU v Brně se jedná o odhad 3. Výsledky dotazníkového šetření k Dotazníkové šetření uskutečněné k zjistilo informace o ekonomických subjektech působcích na území Jihomoravského kraje. Z celkového počtu respondentů jich nejvíce (1 721) spadalo do terciárního sektoru národního hospodářství, do sekundárního sektoru, z toho 872 do průmyslu a 279 do stavebnictví, a 184 subjektů do primárního sektoru. V subjektech s více než 20 pracovníky (2 397) bylo zaměstnáno 246,9 tis. pracovníků, což reprezentuje více než 70 % všech pracovníků zaměstnaných v subjektech s 20 a více pracovníky. Ve srovnání s předchozím průzkumem uskutečněným k zahrnoval tentokrát průzkum o 132 organizací a o 10 tis. pracovníků více. Soubor respondentů, jejichž odpovědi byly analyzovány, zaměstnával k v Jihomoravském kraji pracovníků, z toho mužů (53,1 %) a žen (46,9 %). Nejvíce osob (54,3 %) bylo zaměstnáno v odvětvích terciární sféry, 41,8 % 4

5 v odvětvích sekundární sféry, z toho 35,8 % v průmyslu a 6,0 % ve stavebnictví, a 4,0 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z hlediska vzdělanostní struktury mělo v šetřených subjektech Jihomoravského kraje celkem 55,7 % zaměstnanců minimálně středoškolského vzdělání s maturitou (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání). Mezisektorové srovnání ukazatele podíl pracujících nejméně s maturitou vyznívá jednoznačně příznivě pro terciární sektor (terciér 70,2 %, sekundér 39,5 % a primér 29,9 %). Dotazníkové šetření zjišťovalo i strukturu zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM. Na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se nejvíce podíleli techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (3. třída KZAM), kteří tvořili na konci roku 2007 pětinu všech zaměstnanců (20,2 %) šetřených subjektů. Nadprůměrně oproti celé ČR bylo i zastoupení 2. třídy KZAM (vědečtí a odborní duševní pracovníci), do níž v Jihomoravském kraji spadalo 13,3 %, a 6. třídy KZAM (kvalifikovaní dělníci v zemědělství) s 2,0 % zaměstnanců z šetřených organizací kraje. Z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů sledovaných dotazníkovým šetřením se na úhrnné zaměstnanosti podílel nejvýrazněji soukromý sektor 37,1 % a firmy v zahraničním vlastnictví 21,6 %. Více než 20 % pracovníků sledovaného souboru bylo zaměstnáno v podnicích s zaměstnanci, naopak méně než desetinu zaměstnávaly malé firmy pod 20 zaměstnanců. V rámci dotazníkového šetření byli zaměstnavatelé tázáni, zda, pokud hodlají zvyšovat nebo obměňovat stavy pracovníků, přijmou i absolventy, tedy osoby, které v nedávné minulosti ukončily docházku do škol všech stupňů. Z celkového počtu subjektů jich kladně odpovědělo 715, záporně 588, celkem si není se svým přístupem k absolventů zcela jisto a zbývajících 693 se k této otázce nevyjádřilo. Největší zájem o absolventy projevily stejně jako při předchozím průzkumu velké organizace s více než 1000 zaměstnanci. Nejžádanější ze tří vzdělanostních kategorií (vyučení, osoby s maturitou a vysokoškoláci) byli absolventi středních škol bez maturity, poté absolventi středních škol s maturitou a nejmenší, i když opět velmi vysoký, byl tentokrát zájem o vysokoškoláky. Stejně jako v předchozím dotazníkovém šetření převážila u absolventů středních škol bez maturity poptávka po strojních a stavebních profesích (seřizovači, nástrojaři, zámečníci, zedníci), ale vlivem firem rozvíjejících své aktivity v oblasti montáží strojů a elektronických zařízení je stále větší zájem o manipulační dělníky. Také v případě středoškoláků s maturitou byly poptáváni především strojní a stavební technici, ale tentokrát po bankovních úřednících a telefonních bankéřích. Průzkum byl zaměřen i na odhad vývoje zaměstnanosti v roce Odpovědi oslovených zaměstnavatelů vyzněly velmi optimisticky v úhrnu vykázaly zvýšení počtu zaměstnanců v roce 2008 o 9,2 tis., tedy ještě o více než v roce předchozím (o 6,9 tis.). Pokud by byl tento odhad naplněn z necelé poloviny, jak tomu bylo v roce 2007, kdy došlo ke zvýšení zaměstnanosti ve srovnání s rokem 2006 o 3,3 tis., je reálné očekávat, že bude do konce roku 2008 vytvořeno dalších více než 4 tis. pracovních míst, což lze hodnotit jako velmi příznivý vývoj na trhu práce v Jihomoravském kraji. Největší nárůst předpokládají průmyslové společnosti (4,6 tis.) a firmy z vnitřně heterogenního odvětví služby pro podniky (1,8 tis.). Soukromé firmy vykázaly zájem přijmout v tomto roce až 3,6 tis. pracovníků a zahraniční pak dokonce 4,8 tis. Nejvýraznější přírůstek očekávají velké organizace s více než 1000 pracovníků (1,3 tis.). 5

6 Tab.2. Struktura ekonomických subjektů a počtu jejich pracovníků v okresech Jihomoravského kraje (k ) Počet organizací Počet pracovníků Území celkem 20+* celkem 20+* Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Jihomoravský kraj * ekonomické subjekty zaměstnávající 20 a více pracovníků v okrese Tab.3. Reprezentativnost průzkumu z hlediska sektorové a odvětvové struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (průzkum k , zaměstnanost za IV. čtvrtletí 2007) Sektory a odvětví Počet pracovníků celkem dotazníkové šetření Dotazníkové šetření /celkem (%) I. sektor 20,4 10,1 49,6 II. sektor 223,8 106,4 47,5 průmysl 168,1 91,2 54,3 těžební 2,0 0,7 36,4 zpracovatelský 158,6 86,8 54,7 energie a vody 7,5 3,7 49,1 stavebnictví 55,7 15,2 27,3 III. sektor 290,4 138,3 47,6 obchod 60,7 20,6 34,0 pohostinství a ubytování 20,0 2,7 13,6 doprava a spoje 33,7 16,7 49,5 peněžnictví a pojišťovnictví 9,8 3,4 34,9 služby pro podniky 44,9 17,4 38,8 veřejná správa 33,2 17,5 52,5 školství 38,0 28,5 74,8 zdravotnictví 32,3 23,2 71,9 ostatní služby 17,8 8,3 46,8 celkem 534,6 254,8 47,7 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2007, ČSÚ 2008; Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji,

7 Obr.1. Počet ekonomických subjektů v jednotlivých okresech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Počet firem Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Okresy Obr.2. Podíl ekonomických subjektů v jednotlivých okresech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k Hodonín 7,8% Vyškov 5,3% Znojmo Blansko 7,6% 6,9% Brno-město 46,0% Břeclav 11,1% Brno-venkov 15,3% 7

8 Obr.3. Počet pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k podle okresů Počet pracovníků Blansko Brno-město Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Okresy Obr.4. Podíl pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k podle okresů Hodonín 8,1% Vyškov 5,0% Znojmo 7,2% Blansko 7,9% Brno-město 51,3% Břeclav 8,4% Brno-venkov 12,0% 8

9 Obr.5. Struktura pracovníků podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k v sektorech a vybraných odvětvích Sektory národního hospodářství 100% 80% 60% 40% 20% 0% I. sektor II. sektor III. sektor Muži Ženy Průmysl 100% 80% 60% 40% 20% 0% potravinářský a tabákový textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující papírenský a polygrafický chemický a gumárenský Muži sklářský a stavebních hmot Ženy hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský 100% Služby 80% 60% 40% 20% 0% obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví ostatní služby Muži Ženy 9

10 Obr. 6. Vzdělanostní struktura zaměstnanosti podle sektorů ekonomiky v ekonomických subjektech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k I. sektor základní 11,7% střední bez maturity 58,4% vysokoškolské 6,2% střední s maturitou 23,7% II. sektor střední bez maturity 51,0% základní 9,5% vysokoškolské 9,9% střední s maturitou 29,6% III. sektor základní 6,0% střední bez maturity 23,9% vysokoškolské 28,6% střední s maturitou 41,6% 10