Souběh trestných činů ve světle trestního zákona a trestního zákoníku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Souběh trestných činů ve světle trestního zákona a trestního zákoníku"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: Právo a právní věda Katedra trestního práva Diplomová práce Souběh trestných činů ve světle trestního zákona a trestního zákoníku Zpracoval: Jiří Haněl Akademický rok: 2012/2013

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Souběh trestných činů ve světle trestního zákona a trestního zákoníku zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Dne

3 Poděkování Tímto děkuji mému původnímu vedoucímu, profesorovi Kratochvílovi, za velmi ochotný a konstruktivní přístup v průběhu tvorby této práce. Zároveň také děkuji další vedoucí mé diplomové práce, doktorce Žatecké, která mi pomohla především s kompletací práce a se závěrečnými úpravami.

4 Anotace Tato diplomová práce pojednává o souběhu trestných činů. Jednak se zabývá teoretickou stránkou tohoto institutu, osvětluje teoretické dělení souběhu trestných činů, objasňuje jeho jednotlivé formy atd. V další části je práce zaměřena na trestání souběhu trestných činů, na jednotlivé zásady, které ovlivňují trestání této formy mnohosti trestných činů. Poté je současná úprava souběhu trestných činů obsažená v zákoně č. 40/2009 Sb. (trestní zákoník) srovnána s úpravou předešlou obsaženou v zákoně č. 140/1961 Sb. (trestní zákon). Závěr práce je věnován srovnání české úpravy s úpravou zahraniční, konkrétně slovenskou a rumunskou. Abstract This thesis treat of the concurrence of the crimes. In the beginning it deals with the theoretical side of this institute. There is an explanation of the clasification and forms of the concurrence of the crimes etc. Next part of the thesis is about punishing the concurrence of the crimes and the principles which influence the punishing this form of the plurality of the crimes. Then is current legal regulation of the concurrence of the crimes in the criminal code (act n. 40/2009) compared with the previous legal regulation in the criminal act (act n. 140/1961). The end of thesis is focused on the comparation of the Czech legal regulation of the concurrence of the crimes and the Slovak and Romanian legal regulation. Klíčová slova Trestný čin, souběh trestných činů, skutek, úhrnný trest, souhrnný trest, trestní zákon, trestní zákoník. Key words Crime, concurrece of the crimes, punishment, criminal act, criminal code. deed, cumulative punishment, aggregate

5 Obsah 1. Úvod Pojem trestného činu Mnohost trestných činů Souběh trestných činů Recidiva (zpětnost) Skutek Skutkový děj Skutkový stav věci Skutková podstata trestného činu Skutek de iure Skutek v pojetí trestního práva hmotného Skutek v pojetí trestního práva procesního Historický vývoj institutu souběhu trestných činů Souběh trestných činů dle trestního zákona Souběh trestných činů dle trestního zákoníku Souběh pravý (skutečný) Souběh pravý jednočinný Souběh pravý vícečinný Souběh pravý stejnorodý Souběh pravý nestejnorodý Kombinované formy souběhu Souběh nepravý (zdánlivý) Důvody vyloučení souběhu Vyloučení souběhu pravého jednočinného Vyloučení souběhu pravého vícečinného Mnohost trestných činů jako znak skutkové podstaty trestného činu a jako přitěžující okolnost Ukládání trestu za souběh Trest úhrnný Trest souhrnný Srovnání obdobného institutu ve slovenské úpravě Srovnání obdobného institutu v právní úpravě jiného evropského státu Závěr a návrh de lege ferenda Použitá literatura a jiné zdroje Literatura Články a publikace Judikáty...66

6 13.4. Právní předpisy Elektronické zdroje...67

7 1. Úvod Při hledání tématu této práce jsem byl především veden ideou tématu poměrně obecného, které by ovšem bylo významné jak z hlediska právní teorie, tak právní praxe, a nejlépe, kdyby současně zasahovalo jednak do trestního práva hmotného, tak do trestního práva procesního. Po dlouhých úvahách mi vykrystalizovala dvě témata. A to souběh trestných činů nebo recidiva. Po dohodě s původním vedoucím mé diplomové práce, s profesorem Kratochvílem, jsem nakonec zvolil jako téma své diplomové práce souběh trestných činů a jeho srovnání v současné a předešlé trestněprávní úpravě. Celá práce je pojata především jako souhrnné teoretické pojednání o jednom z nejzajímavějších institutů trestního práva, a to souběhu trestných činů. Aby bylo možné věcně a správně hovořit o zvoleném tématu, je nezbytné nejprve objasnit základní východiska a základní trestněprávní pojmy, se kterými souběh trestných činů pracuje. Mezi tyto nejdůležitější základní pojmy patří především trestný čin, skutek a mnohost trestných činů. Bez správného pochopení těchto pojmů a všech jejich úskalí nelze správně pochopit souběh trestných činů. Po vysvětlení těchto základních výchozích pojmů bych se rád zabýval už samotným souběhem trestných činů. Především teoretickému dělení tohoto institutu, hledisky tohoto dělení atd. Po prozkoumání převážně teoretické stránky souběhu trestných činů bych rád přešel, dle mého názoru, k nejdůležitější a zároveň nejzajímavější oblasti, kterou je trestání souběhu trestných činů. Při úvahách o správném nastavení trestání souběhu trestných činů je zákonodárce vždy veden dvěma v jistých směrech protichůdnými tendencemi. První z nich je ochrana společnosti před pachatelem souběhu trestných činů, což je jedna z nejzávažnějších forem trestné činnosti. Druhou tendencí, která může být s první uvedenou do jisté míry v rozporu, je požadavek uložení trestu, jehož účelem je primárně převýchova pachatele, nikoli odplata za spáchaný čin. V případě, že by uložený trest byl pro pachatele příliš zatěžující, z jeho pohledu chápán jako nespravedlivý a zbytečně tvrdý, by uložený trest neplnil svou základní úlohu, tedy pozitivní působení na jeho budoucí vývoj, a působil by spíše opačně. V takovémto případě by takto nepřiměřený trest pachatele spíše podněcoval k další trestné činnosti po výkonu svého trestu, než k vedení řádného a spořádaného života. V důsledku by tedy nebyl naplněn ani první požadavek, kterým je ochrana společnosti. 7

8 Výše zmíněnému celkovému teoretickému uchopení institutu souběhu trestných činů budou věnovány převážně kapitoly první půlky této práce, ve zbylé části této práce se budu věnovat srovnávání úpravy souběhu trestných činů v režimu trestního zákona (zákon č. 140/1961) a v režimu současné trestněprávní úpravy, tedy trestního zákoníku (zákon č. 40/2009). Toto srovnávání bude prostupovat jednotlivými kapitolami celé práce. Považuji za vhodnější vždy upozornit na rozdílnosti obou úprav ohledně skutečností, o kterých pojednává konkrétní kapitola, než celkové srovnání vměstnat do jedné izolované kapitoly bez souvislostí. Závěrem této práce se pokusím o srovnání souběhu trestných činů v současně platné a účinné české trestněprávní úpravě a souběhu v zahraničních trestněprávních kodexech. Jako první zahraniční trestní kodex pro ono srovnání jsem zvolil slovenský trestný zákon. Slovensko jsem zvolil pro účely srovnání z důvodu vzájemné blízkosti a provázanosti obou právních kultur, která pramení především ze společné minulosti obou národů. Jako druhý stát pro srovnání souběhu jsem zvolil Rumunsko. Rumunsko jsem zvolil z důvodů zcela opačných než v případě Slovenska. Jako druhý stát pro účely srovnání jsem hledal stát, který je nám značně vzdálený, jednak etnicky, kulturně, geograficky atd. Na těchto dvou zcela odlišných státech jsem chtěl demonstrovat, jak různě může být v některých zemích upraven souběh trestných činů, především trestání souběhu. Dle mého názoru je vhodné pro účely srovnání zvolit na jedné straně právní řád státu, který je nám velice blízký z mnoha hledisek a na straně druhé právní řád státu, který je nám poměrně vzdálen. 8

9 2. Pojem trestného činu Jediným možným základem trestní odpovědnosti je v českém právním řádu čin soudně trestný. Kategorie činů soudně trestných je nadřazena pojmu trestný čin. Pod pojem čin soudně trestný spadá jak trestný čin, tak provinění. Dle 6 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb. (dále jen ZSM ) se trestný čin spáchaný mladistvým nazývá provinění. Legální definice pojmu trestný čin v současné právní úpravě je obsažena v 13 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. (dále jen TrZ ), který stanovuje, že trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. V této definici je promítnuta jedna ze základních zásad trestního práva, která je zakotvena v čl. 39 usnesení č. 2/1993 Sb. (dále jen LZPS ) a sice nullum crimen sine lege, což znamená, že není trestného činu bez zákona, tudíž pouze zákon stanoví, jaké skutky jsou trestnými činy. V režimu trestního zákona (zákon č. 140/1961) byl trestný čin definován v 3 odst. 1, který stanovuje, že trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně. Dále 3 odst. 2 stanoví, že čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestního činu. Z uvedených definic trestných činů (dle trestního zákona a trestního zákoníku) vyplývá značný posun ve vnímání podstaty trestných činů. Pojetí trestního činu dle trestního zákona spočívalo v materiálně-formálním (materiálním) chápání trestného činu. Při posuzování základu trestněprávní odpovědnosti pachatele se materiální stránka trestného činu zkoumala a posuzovala také mimo znaky skutkové podstaty. Což zjednodušeně řečeno znamenalo, že i když určitá osoba svým jednáním naplnila všechny znaky skutkové podstaty určitého trestného činu, toto jednání nemuselo být posouzeno jako trestný čin s ohledem na jeho nízkou společenskou nebezpečnost. Materiálně-formální pojetí trestného činu v režimu trestního zákona nám osvětluje například nález Ústavního soudu ČR ze dne , sp. zn. IV ÚS 404/99: Trestní zákon ve svých ustanoveních vymezuje jednotlivé skutkové podstaty představující právní způsob vyjádření trestného činu vystižením formálních znaků trestného činu. Legální definice uvedená v 3 odst. 1 tr. zák. však pojem trestného činu určuje nejenom jeho právně formálními znaky, ale za pojmový znak trestného činu považuje i jeho materiální znak (stránku) spočívající v nebezpečnosti trestného činu pro společnost. V konkrétním 9

10 případě tak musí být oba uvedené znaky trestného činu naplněny, aby se jednalo o trestný čin. Trestní zákon tento požadavek explicitně vyslovuje v 3 odst. 2 tr. zák. slovy, že čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu. Podle čtvrtého odstavce tohoto ustanovení pak stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou. 1 Trestní zákoník nepřevzal toto materiální pojetí trestného činu z předešlé úpravy, ale trestný čin pojal formálně (formálně-materiální pojetí). Z hlediska viny se materiální stránka trestného činu posuzuje pouze v mezích znaků skutkové podstaty. V míře, která přesahuje nezbytně nutnou míru potřebnou pro naplnění znaků skutkové podstaty z hlediska viny, se promítne materiální stránka daného činu do úvah o trestu. Podstatný rozdíl obou zmíněných úprav tedy spočívá v tom, že v režimu trestního zákona se materiální stránka spáchaného činu posuzuje z hlediska viny i mimo znaky stanovené skutkovou podstatou, v režimu trestního zákoníku se společenská škodlivost daného činu z hlediska viny smí posuzovat pouze v mezích znaků stanovených skutkovou podstatou určitého trestného činu. V trestním zákoně byl tedy materiální korektiv zahrnut přímo v definici trestného činu, naproti tomu v trestním zákoníku je materiální korektiv spojen se zásadou subsidiarity trestní represe a užití trestněprávní odpovědnosti jako ultima ratio, která stanovuje, že trestněprávní odpovědnost lze uplatňovat pouze v případech natolik společensky škodlivých, že nepostačuje uplatnění odpovědnosti dle jiných právních předpisů. Z výše uvedených definic trestných činů plyne rozdílné pojetí trestného činu v současné úpravě oproti úpravě dřívější. Při výkladu a aplikaci platného a účinného trestního zákona se v důsledku širšího chápání materiálního pojetí činu soudně trestného jeho materiální stránka posuzovala a brala v úvahu při řešení otázky viny mimo znaky skutkové podstaty. Tehdejší konkrétní společenská nebezpečnost spáchaného činu se tak hodnotila vedle skutkové podstaty, na základě všech okolností případu, tedy i těch, které 1 Prouza D., Trestní zákoník: s judikaturou, 1. vydání, Praha-. Nakladatelství: C. H. Beck, 2010, 1248 s., ISBN Str

11 pod znaky skutkové podstaty subsumovat možné nebylo. 2 Od tohoto materiálního (materiálně-formálního) pojetí trestného činu v zákoně č. 140/1961 Sb. (dále jen Tz ) bylo v současné úpravě upuštěno. Současné pojetí trestného činu v trestním zákoníku je formální (formálněmateriální), což znamená, že orgán činný v trestním řízení posuzuje materiální stránku deliktu z hlediska viny výlučně v hranicích jeho skutkové podstaty, tj. pouze na základě znaků v ní obsažených. 3 Aby byla odstraněna případná tvrdost formálního pojetí trestného činu, zavedl zákonodárce tzv. materiální korektiv, který vyjádřil v 12 odst. 2 TrZ: Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat pouze v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Tento materiální korektiv je promítnutím další základní zásady trestního práva a to zásady subsidiarity trestní represe a použití trestního práva jako ultima ratio. Tuto zásadu přiblížil také Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne , sp. zn. 7 Tz 290/2000 (T 38/2001/I): Trestní stíhání není na místě, jestliže se jednání obviněného pohybovalo výhradně v rovině vztahů občanskoprávních. Určité selhání či nedostatečná účinnost zákonných nástrojů, sloužící k faktickému výkonu pravomocných a vykonatelných soudních rozhodnutí, nemůže vést k tomu, aby tato opatření byla nahrazována či doplňována prostředky práva trestního. 4 Trestný čin má tři obligatorní náležitosti, které musejí být splněny kumulativně. První náležitostí je protiprávnost jednání. Každý trestný čin musí být již ze samotné podstaty a smyslu trestního práva protiprávním jednáním. Na druhou stranu ne každé protiprávní jednání musí být trestným činem. Druhou náležitostí je trestnost neboli trestní protiprávnost. Jak již bylo řečeno, ne každé protiprávní jednání je zároveň jednáním trestním. Aby bylo protiprávní jednání jednáním trestním, musí jednak naplňovat znaky skutkové podstaty některého trestného činu a také musí dosahovat určitého stupně společenské škodlivosti. 2 Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN Str Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN Str Prouza D., Trestní zákoník: s judikaturou, 1. vydání, Praha-. Nakladatelství: C. H. Beck, 2010, 1248 s., ISBN Str

12 Třetí nutnou náležitostí trestného činu je, že dané jednání musí naplňovat znaky uvedené v trestním zákoníku. Pouze takové jednání, které je protiprávní (trestně protiprávní) a zároveň naplňuje znaky stanovené trestním zákoníkem, je trestným činem. Trestný čin charakterizují dvě stránky: formální a materiální. Formální stránka trestného činu je vyjádřena v jeho skutkové podstatě pomocí čtyř prvků: subjekt, objektivní stránka, objekt, subjektivní stránka. Aby byl spáchán trestný čin, musejí být naplněny všechny tyto prvky. Materiální stránka trestného činu vyjadřuje jeho společenskou škodlivost, která sestává ze dvou složek. První je povaha trestného činu, druhá závažnost trestného činu. Materiální stránka trestného činu obecně vyjadřuje, jak závažné důsledky byly činem způsobeny, jak moc je daný čin pro společnost nebezpečný a jak moc byly porušeny nebo ohroženy zájmy a hodnoty chráněné trestním zákoníkem. Trestné činy lze dle TrZ klasifikovat do dvou základních kategorií uvedených v 14 TrZ. První kategorií jsou přečiny, které jsou definovány jako všechny nedbalostní trestné činy a úmyslné trestné činy, u nichž je horní hranice trestní sazby do pěti let. Druhá kategorie je tvořena zločiny, což jsou trestné činy, které nejsou přečiny. Podkategorií zločinů tvoří zvlášť závažné zločiny. Zvlášť závažné zločiny jsou úmyslné trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí minimálně deseti let. Jako další kategorie trestného činu by se mohlo jevit provinění, tak tomu ale není, neboť provinění je pouhé označení trestných činů spáchaných mladistvými, nikoli další kategorií trestných činů. Z výše uvedeného členění trestných činů vyplývá, že české trestní právo zná od dvě kategorie soudně trestných deliktů, a to přečiny a zločiny. Hovoříme o bipartici trestných činů. 5 Trestné činy lze dále klasifikovat, respektive třídit, dle mnoha kritérií. Pro rozsah, účel a předmět této práce pouze nastíním jednu z mnoha možných klasifikací bez bližšího rozvádění jednotlivých kategorií. Například Jelínek uvádí třídění trestných činů dle: závažnosti trestného činu, dle významu chráněného zájmu, dle typové závažnosti, dle způsobu jednání, dle formy zavinění, dle vývojových stádií trestného činu, dle druhu 5 Jelínek J. a kol., Trestní právo hmotné obecná část zvláštní část, 2. vydání Praha: nakladatelství Leges, 2010, 912 s., ISBN Str

13 následku, dle toho, zda vyvolávají účinek nebo nikoli, dle okruhu subjektů, které se jich mohou dopustit, z časového hlediska. 6 6 Jelínek J. a kol., Trestní právo hmotné obecná část zvláštní část, 2. vydání Praha: nakladatelství Leges, 2010, 912 s., ISBN Str

14 3. Mnohost trestných činů Mnohost trestných činů, která je v podobě buďto souběhu trestných činů nebo v podobě recidivy, je situace, kdy jeden pachatel spáchá více trestných činů. Tento jev nelze zaměňovat se situací, kdy více pachatelů spáchá jeden trestný čin společně, tato situace je terminologií trestního práva označována jako trestná součinnost. Obecně řečeno trestná součinnost skutečná se již o jisté kvantum opírá, a to subjektů, které se jí (trestné činnosti pozn. autora) dopouštějí. Naproti tomu mnohost trestných činů vyjadřuje kvantum právě trestných činů samotných, ovšem spáchaných jen jediným pachatelem Souběh trestných činů Jak bylo výše zmíněno, jednou z forem mnohosti trestných činů je právě souběh trestných činů. O jednotlivých formách a druzích souběhu trestných činů bude pojednáno podrobněji dále, proto v této části práce daný institut jen zevrubně popíši. Poměrně trefnou a zároveň jednoduchou definici souběhu poskytuje Jelínek: Souběhem (konkurencí) nazýváme případ, kdy pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich odsouzen, tj. než byl za takový čin vyhlášen odsuzující rozsudek soudem prvého stupně, nebo dříve, než byl obviněnému doručen trestní příkaz. 8 Toto je definice souběhu pravého (skutečného). Druhou variantou souběhu trestných činů je souběh nepravý (zdánlivý), což je situace, kdy se jednání pachatele pouze jeví jako souběh skutečný, ale ve skutečnosti se o konkurenci trestných činů nejedná. Souběh zdánlivý je proto jen singulární trestnou činností téhož pachatele, posuzujeme-li alespoň dva jako souběh se jevící jeho delikty, neboť jeho činnost vzhledem k okolnostem skutečný souběh vylučujícím nelze za souběh skutečný považovat. 9 Dle počtu skutků se souběh dělí na souběh jednočinný, kdy pachatel spáchá více trestných činů najednou jedním skutkem, a souběh vícečinný, kdy je spácháno více trestných činů postupně více skutky. Podle toho zda pachatel spáchá vícekrát stejný trestný 7 Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str Jelínek J. a kol., Trestní právo hmotné obecná část zvláštní část, 2. vydání Praha: nakladatelství Leges, 2010, 912 s., ISBN Str Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str

15 čin nebo pokaždé naplní znaky jiné skutkové podstaty, lze souběh dělit na souběh stejnorodý a nestejnorodý. Všechny čtyři výše zmíněné formy souběhu lze vzájemně kombinovat Recidiva (zpětnost) Recidiva neboli zpětnost trestných činů je druhou formou mnohosti trestných činů. Podobně jako souběh se recidiva vyznačuje tím, že jeden pachatel spáchá více trestných činů, ovšem na rozdíl od souběhu, je pachatel recidivy mezi spácháním dvou trestných činů pravomocně odsouzen. Abychom to vyjádřili chronologicky, tak základní model recidivy je takový, že pachatel spáchá jeden trestný čin, za ten je pravomocně odsouzen a teprve poté spáchá jiný trestný čin. Za oba tyto samostatné trestné činy bude vynesen samostatný rozsudek. V této časové posloupnosti je hlavní rozdílnost mezi souběhem a recidivou, jakožto formami mnohosti trestných činů. Jen pro úplnost uvedu definici recidivy, kterou vytvořil Kuchta: Zpětností (recidivou) se rozumí případy, kdy pachatel se dopustí trestného činu, ačkoliv již byl dříve pro trestný čin odsouzen. Nejdůležitějším znakem zpětnosti, který ji odlišuje od souběhu trestných činů, tedy je, že pachatel trestného činu byl již pro trestný čin odsouzen, popř. že byl trest alespoň částečně vykonán. Předchozí odsouzení již ovšem muselo nabýt právní moci, protože jinak by nebylo možno hledět na pachatele jako na odsouzeného. 10 Recidiva obecně je velmi nežádoucím jevem, neboť pachatel, který již jednou trestný čin spáchal, spáchal jiný trestný čin poté, co byl za první trestný čin odsouzen. Z toho vyplývá, že trest, který mu byl uložen, nenaplnil svou funkci a nedosáhl svého hlavního cíle, což je náprava pachatele. Tato skutečnost poukazuje na jednu ze dvou nabízejících se variant. První variantou je, že trest nebyl přiměřený vzhledem k osobnosti pachatele, jeho životním poměrům a dalším kritériím stanovených v 39 odst. 1 TrZ, především možnosti nápravy pachatele. Druhou variantou je, že přestože trest byl přiměřený, nevedl pachatele k nápravě a ten se dopustil dalšího trestného činu, což poukazuje na to, že pachatel se jen obtížně, pakliže vůbec, dokáže změnit, a tudíž představuje pro společnost nebezpečí. 10 Kuchta J., Zpětnost trestných činů skutečná (pravá) In: Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str

16 Tyto důvody ústí v řadu konsekvencí. První konsekvencí je, že recidiva je výslovně zmíněna v demonstrativním výčtu přitěžujících okolností v 42 písm. p) TrZ. Druhou konsekvencí je to, že recidiva (zvlášť závažného zločinu) opravňuje soudy k mimořádnému zvýšení trestu odnětí svobody dle 59 TrZ. A konečně třetím důsledkem je, že recidiva je jednou z podmínek zařazení pachatele do určitého druhu věznice k výkonu trestu odnětí svobody. Jak uvádí Kuchta, recidivu lze členit dle povahy spáchaných trestných činů, dle časového hlediska a dle hlediska systematického. 11 Dle povahy spáchaných trestných činů rozlišujeme zpětnost stejnorodou a nestejnorodou, dle časového hlediska dělíme recidivu na omezenou a neomezenou, což vyjadřuje, zda zákonodárce omezuje či neomezuje určitým časovým intervalem pravomocný rozsudek a spáchání nového trestného činu. Třetím klasifikačním kritériem je systémové dělení recidivy. Z tohoto hlediska rozlišujeme, zda zákonodárce operuje s recidivou v obecné části nebo zvláštní částí daného právního předpisu, tj. trestního zákoníku. 11 Kuchta J., Zpětnost trestných činů skutečná In: Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str

17 4. Skutek Skutkem v trestním právu je určité ohraničené jednání pachatele, které vyvolává následky z hlediska trestního práva hmotného. Nezáleží (pro účel označení skutku) na tom, jestli takové následky pachatel chtěl způsobit (úmysl) nebo nechtěl (nedbalost), jsou-li tyto následky způsobeny jeho zaviněním. V praxi je velmi důležité, nejen pro posouzení souběhu trestných činů, zda určité jednání sestávalo z více skutků nebo více trestných činů spáchal pachatel v rámci jednoho skutku. Momentem, který dělí pachatelovo jednání na různé skutky, je následek závažný z hlediska trestního práva, který pachatel způsobil nebo chtěl způsobit. Za jeden skutek lze považovat jen ty projevy vůle pachatele navenek, které jsou pro tento následek kauzální, pokud jsou zahrnuty zaviněním. Podstatu skutku tvoří jednání. Jednání jako projev vůle ve vnějším světě je konání i opomenutí, může být spácháno úmyslně i z nedbalosti. Meze útoků (aktů) zahrnutých do jednání jsou však určeny trestněprávně relevantním následkem, jehož příčinou je jednání. Přitom se jedná o následek, který je znakem některého konkrétního trestného činu. Proto nelze pokládat za samostatné skutky takové akty, které všechny směřují k témuž následku relevantnímu pro trestní právo (např. více bodných ran, které vedly k usmrcení). 12 Je nezbytné od sebe odlišovat pojmy skutek a trestný čin. Zatímco skutek jako pojem procesněprávní je chápán jako událost ve vnějším světě vyvolaná činem člověka, trestný čin jako pojem hmotněprávní je souhrnem skutečností, které vyčerpávají znaky skutkové podstaty některého trestného činu a podmiňují trestní odpovědnost. Každý trestný čin musí být skutkem, ale nikoli každý skutek je trestným činem. 13 Jen pro dokreslení situace bych rád poznamenal, že skutek je kategorií ryze objektivní. V usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 7 Tdo 438/2009-I., ze dne soud uvádí: Způsob popisu obou skutků, který zvolil Okresní soud, nic nemění na tom, že šlo o dva skutky a tedy o vícečinný souběh trestných činů. O tom, zda mezi trestnými činy je jednočinný nebo vícečinný souběh, nerozhoduje způsob, jímž jsou skutková zjištění ve výroku o vině popsána, ale objektivní stav Šámal, Púry, Rizman, Trestní zákon komentář díl I, 6. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2004, 721 s., ISBN Str Císařová D., Fenyk J., Gřivna T. a kol., Trestní právo procesní,5. Vydání Praha: nakladatelství Aspi, 2008, 824 s., ISBN Str Usnesení nejvyššího soudu České republiky ze dne , sp. zn. 7 Tdo 438/2009-I. In: (internetová stránka). [citace dne ]. dostupné z: 17

18 Za důležité považuji podotknout, že se skutkem pracují jak trestní právo hmotné, tak trestní právo procesní, přitom obě pod tímto pojmem rozumění něco trochu odlišného. Hmotněprávní i procesněprávní pojetí skutku se sice částečně překrývají, ale pro trestní právo hmotné je základní otázkou jednota skutku pro účely případného souběhu více trestných činů. Jedním skutkem je zde souhrn všech projevů vůle určité osoby navenek, které jsou kauzální pro následek významný z hlediska trestního práva, pokud jsou zahrnuty zaviněním této osoby. Pro trestní právo procesní je základní otázkou zachování totožnosti skutku, pro který se vede trestní stíhání. 15 Teorie pracuje s vícero pojmy, které jsou spojovány se skutkem, které jsou si vzájemně obsahově blízké, nikoli však totožné, proto považuji za vhodné tyto pojmy uvést, vysvětlit a vzájemně odlišit. Jedná se o skutkový děj, skutkový stav věci, skutkovou podstatu trestného činu, skutek de iure, skutek v pojetí trestního práva hmotného a skutek v pojetí trestního práva procesního Skutkový děj Vhodný popis pojmu skutkový děj nám poskytuje Kratochvíl: Jedná se o pojem nejširšího dosahu ze všech vyjmenovaných. Zahrnuje skutkové okolnosti konkrétního případu, tak jak se stal, bez ohledu na jejich trestěprávní relevanci. Skutkový děj je tedy souhrn trestněprávně irelevantních ale i relevantních skutečností, tedy skutek de facto, následně posuzovaný zpravidla orgánem činným v trestním řízení. 16 Skutkový děj obecně řečeno je tedy laický popis určité události, ve kterém jsou vylíčeny všechny skutečnosti, na které si osoba, např. při výslechu, vzpomene, bez ohledu na to, zda mají z hlediska trestního práva určitý význam či váhu. Když např. svědek poskytne orgánu činném v trestním řízení tento popis skutkového děje, je už na něm, aby z množiny vylíčených skutečností extrahoval ty, které mají trestněprávní relevanci. 15 Císařová D., Fenyk J., Gřivna T. a kol., Trestní právo procesní,5. Vydání Praha: nakladatelství Aspi, 2008, 824 s., ISBN Str Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str

19 4.2. Skutkový stav věci Výše byl definován skutkový děj jako souhrn trestněprávně relevantních i nerelevantních skutečností. Při porovnání skutkového děje a skutkového stavu věci dospějeme k závěru, že skutkový stav věci má menší rozsah než právě skutkový děj, neboť skutkový stav věci je souhrn pouze trestněprávně relevantních skutečností, oproti skutkovému ději, který zahrnuje také skutečnosti bez trestněprávní relevance. Pro názornost lze užít již jednou zmíněnou svědeckou výpověď, která zahrnuje popis veškerých skutečností. Když orgán činný v trestním řízení vyslechne onu výpověď, musí si udělat obrázek o tom, co se ve skutečnosti stalo a z množiny poskytnutých informací vyselektovat pouze ty, které mají určitou trestněprávní relevanci. Pro orgán činný v trestném řízení není podstatné, zda auto, které zavinilo autonehodu, kterou svědek popsal, bylo červené barvy nebo černé, stejně tak není důležité, zda to byl kombik nebo coupé, atd. Tyto informace nemají z hlediska trestního práva žádný význam. Tyto informace můžou být důležité pouze v případě, že pachatel dosud není znám, tyto poskytnuté informace mohou orgánům činným v trestním řízení pomoci najít pachatele. Pro tento účel je tento druh informací zcela nepostradatelný, ovšem z hlediska trestního práva při posuzování základu trestní odpovědnosti, čili viny, nebo při posuzování trestu, jsou zcela bezvýznamné. Rozsah skutečností se nám tedy oproti skutkovému ději snížil. Ona zužovací tendence rozsahu bude pokračovat i ve vztahu mezi skutkovým stavem věci a skutkovou podstatou trestného činu Skutková podstata trestného činu Skutková podstata trestného činu je vyjádřením formální stránky trestného činu, která je zachycena ve zvláštní části trestního zákoníku. Skutková podstata označuje zákonný typ trestného činu. Pomocí skutkové podstaty se zákonodárce snaží co možná nejvhodněji vyjádřit typovou materiální stránku trestného činu. Typová materiální stránka trestného činu jako základu trestní odpovědnosti se nenachází mimo nějakou čistě formální, bezobsažnou jeho skutkovou podstatu, nýbrž je kvalitativní stránkou (tj. obsahem) určitého kvanta znaků (tj. formy) soustředěných právě v této skutkové podstatě. Důsledkem toho je skutková podstata chápaná, stejně jako trestný čin, tzn. 19

20 formálně-materiálně. Konstatování viny trestným činem proto předpokládá naplnění jeho skutkové podstaty činem konkrétního pachatele, a to formálně i materiálně. 17 Skutková podstata trestného činu hraje rozhodující roli při posuzování základu trestněprávní odpovědnosti. Skutkovou podstatu lze definovat jako souhrn trestněprávně relevantních skutečností z hlediska základu trestní odpovědnosti, i když je specificky funkční též v rovině trestání. Se skutkovou podstatou se pojí právní kvalifikace spáchaného činu. 18 Skutkové podstaty trestných činů lze třídit dle několika kritérií. Dle mého názoru nejpodrobnější třídění skutkových podstat poskytuje profesor Kratochvíl, který člení skutkové podstaty následovně: zaprvé dle charakteru a stupně typové společenské škodlivosti trestného činu, jehož znaky skutková podstata obsahuje, zadruhé dle struktury (skladby) znaků jednotlivých prvků trestného činu obsažených ve skutkové podstatě, zatřetí dle povahy hypotetické dispozice trestněprávní normy a začtvrté dle okruhu subjektů naplňujících znaky skutkové podstaty. 19 Pro účel této práce a s ohledem na její téma postačí pouhé nastínění dělení skutkových podstat bez bližšího rozvádění. Dle charakteru a stupně typové společenské škodlivosti trestného činu se skutkové podstaty klasifikují na základní, kvalifikované a privilegované. Dle struktury znaků jednotlivých prvků trestného činu lze dělit skutkové podstaty na jednoduché a složité, složité lze dále rozlišovat složené, alternativní nebo kumulativní. Dle povahy hypotetické dispozice lze dělit skutkové podstaty na přikazující a zakazující, dále na popisující, blanketové a odkazující, poté skutkové podstaty obecné a kazuistické, a konečně skutkové podstaty demonstrativní a taxativní. Posledním kritériem členění skutkových podstat je okruh subjektů, které mohou naplnit znaky skutkové podstaty. Dle tohoto kritéria rozlišujeme skutkové podstaty se subjektem obecným, speciálním a konkrétním. 17 Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str

21 Původní velice široký rozsah skutečností (trestněprávně relevantních i irelevantních), které tvořily skutkový děj, jsme zúžili tento rozsah u skutkového stavu věci pouze na skutečnosti trestněprávně relevantní a nakonec došlo ještě k jednomu zúžení u skutkové podstaty trestného činu jen na ty skutečnosti, které mají relevanci při posuzování základu trestněprávní odpovědnosti pachatele trestného činu Skutek de iure Skutek de iure je určitým protikladem ke skutkovému ději, který jsme výše označili jako skutek de facto, neboť ten jsme definovali jako souhrn veškerých skutečností bez ohledu na trestněprávní relevanci. Jeden skutek de iure je souhrn trestněprávně relevantních skutečností odlišitelný od jiného skutku de iure téhož pachatele. V tomto kontextu je zapotřebí diferencovat také skutek de iure od skutku de facto, jakož i více skutků de iure téhož pachatele od sebe navzájem. 20 Správné určení skutku de iure je významné při posuzování případného souběhu trestných činů a také při kvalifikaci onoho souběhu. Při posuzování souběhu trestných činů je nutno nejprve rozhodnout, zda zkoumané počínání pachatele je jediným skutkem či více skutky, a potom je nutno řešit otázku, podle kterých zákonných ustanovení se má skutek (každý jednotlivý skutek) posuzovat. Aby soubor jednotlivých úkonů pachatele tvořil jediný skutek, k tomu je zapotřebí objektivních a subjektivních podmínek. K objektivním podmínkám patří zejména časová, místní a věcná souvislost, k subjektivním zejména jednotný záměr Skutek v pojetí trestního práva hmotného Jak bylo nastíněno na začátku této kapitoly, pojem skutek je pojímán poněkud odlišně trestním právem hmotným a trestním právem procesním. I když se obsah pojmu skutek v pojetí obou právních odvětví do značné míry překrývá, není totožný. 20 Kratochvíl V. a kolektiv, Trestní právo hmotné obecná část, 2. vydání, Praha: nakladatelství C. H. Beck, 2012, 961 s., ISBN str Tolar J., trest úhrnný a souhrnný, 1. vydání, Praha: nakladatelství Československé akademie věd, 1963, 252 s. Str

22 Skutek v pojetí trestního práva hmotného vypovídá o tom, jakého jednání, které má důsledky ve sféře trestního práva hmotného, se pachatel dopustil. Skutek je východiskem pro určení, zda byly naplněny předpoklady pro vznik základu trestněprávní odpovědnosti (viny). Skutek jako takový může naplňovat všechny znaky skutkové podstaty určitého trestného činu, potom je tímto skutkem vytvořen základ trestněprávní odpovědnosti. Skutek může také naplňovat znaky skutkových podstat více trestných činů. V případě, když by jedním skutkem byly naplněny dvě nebo více skutkových podstat trestných činů, jednalo by se o souběh trestných činů jednočinný. V případě spáchání více trestných činů více skutky se jedná o situaci vícečinného souběhu. Nicméně může nastat také situace, že určitým skutkem nebudou naplněny všechny znaky skutkové podstaty určitého trestného činu, tím pádem nevznikne základ trestněprávní odpovědnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska trestního práva hmotného je rozhodující tzv. jednota skutku. Velmi významné je správně určit, zda pachatelovo jednání spočívalo v jednom či více skutcích. O tomto problému pojednává například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , sp. zn. 3 Tz 6/84: Momentem, který dělí pachatelovo jednání na různé skutky, je následek závažný z hlediska trestního práva, který pachatel způsobil nebo chtěl způsobit. Za jeden skutek lze považovat jen ty projevy vůle pachatele navenek, které jsou pro tento důsledek kauzální, pokud jsou zahrnuty jeho zaviněním. Skutek spočívající v tom, že se pachatel pokusil zavraždit svou manželku tím, že ji vyhodil z okna druhého poschodí panelového domu, není totožný se skutkem, který záleží v tom, že pachatel manželku, která sama vyskočila z okna a způsobila si tím těžká zranění, pouze odnesl do bytu a těžce raněnou ji tam nechal samotnou, aniž zajistil jakoukoli pomoc, ačkoli nutně potřebovala lékařské ošetření Skutek v pojetí trestního práva procesního Z hlediska trestního práva procesního je zcela rozhodující totožnost skutku. Totožnost skutku musí být zachována postupně ve dvou rovinách. Za prvé obžaloba může být státním zástupce podána soudu pouze pro skutek, který byl předmětem trestního stíhání. Za druhé soud může vydat rozsudek pro skutek, který byl specifikován v obžalobě. 22 Prouza D., Trestní zákoník: s judikaturou, 1. vydání, Praha-. Nakladatelství: C. H. Beck, 2010, 1248 s., ISBN Str

23 To ovšem neznamená, že by na začátku musel být přesně a s konečnou platností skutek do posledního puntíku vylíčen, jinak by soud nemohl vydat odsuzující rozsudek. O možnosti vývoje skutku v průběhu trestního řízení pojednává Fenyk: Teorie a praxe přitom nechápe totožnost skutku jen jako naprostou shodu mezi skutkovými okolnostmi popsanými v žalobním návrhu a výrokem rozhodnutí soudu. Postačí shoda mezi podstatnými skutkovými okolnostmi, přičemž soud může a musí přihlížet i k těm změnám skutkového stavu, k nimž došlo při projednávání věci v hlavním líčení, bez ohledu na to, zda zhoršují nebo zlepšují postavení obžalovaného. Některé skutečnosti v rozhodnutí soudu tedy mohou oproti obžalobě přibýt, některé mohou odpadnout, soud může upřesnit nepřesný popis z obžaloby, nesmí se ovšem změnit podstata skutku. 23 Totožnost skutku nebude dotčena za situace, kdy soud změní právní kvalifikaci skutku oproti obžalobě, pokud zůstanou nezměněny skutkové okolnosti, toto vyplývá z 220 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb. (dále jen trestní řád nebo TŘ ), který stanovuje, že soud není vázán právní kvalifikací skutku v obžalobě. Teorie a praxe se ustálila na tom, že totožnost skutku je zachována, je-li splněna alespoň jedna ze tří následujících podmínek. První je situace, kdy panuje úplná shoda v jednání při rozdílném následku. Druhá je situace, kdy panuje úplná shoda v následku při rozdílném jednání. A třetí, nejvíce benevolentní, varianta zachování totožnosti skutku je situace, kdy jednání nebo následek jsou alespoň částečně shodné, ovšem tato částečná shoda musí panovat v rozhodných (podstatných) okolnostech. 24 Pravidla pro posuzování totožnosti skutku vyjádřil Nejvyšší soud ČR například v rozsudku ze dne , ps. zn. Tzn 12/94 takto: Totožnost skutku v trestním řízení je zachována, je-li zachováno alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku. Přitom nemusí být jednání nebo následek popsány všemi skutkovými okolnostmi shodně, postačí shoda částečná. Z hlediska zachování totožnosti jednání i následku nejsou podstatné ty skutkové okolnosti, které charakterizují jen zavinění či jiný znak subjektivní stránky trestného činu. Následkem se přitom rozumí porušení individuálního objektu trestného činu 23 Císařová D., Fenyk J., Gřivna T. a kol., Trestní právo procesní,5. Vydání Praha: nakladatelství Aspi, 2008, 824 s., ISBN Str Císařová D., Fenyk J., Gřivna T. a kol., Trestní právo procesní,5. Vydání Praha: nakladatelství Aspi, 2008, 824 s., ISBN Str

24 v jeho konkrétní podobě, tedy konkrétní následek (porušení určitého jedinečného vztahu zájmu), nikoli určitý typ následku. 25 Důležité je také zmínit 12 odst. 11 TŘ, který stanovuje, že pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek. Na tomto příkladu lze velmi názorně poukázat na rozdílnost v pojetí skutku v trestním právu hmotném a trestním právu procesním. Zatímco trestní právo hmotné považuje tzv. pokračující trestné činy za jeden skutek, který se skládá z dílčích útoků, trestní právo procesní v trestním řádu stanovilo pravidlo ( 12 odst. 11), že pokud bude obviněný pokračovat v páchání pokračujícího trestného činu i po sdělení obvinění, bude na takovéto jednání pohlíženo jako na nový skutek. Trestní právo procesní tedy nahlíží na každý dílčí útok pokračujícího trestného činu jako na samostatný skutek (viz dále). V podstatě stejná rozdílnost v pojetí skutku v trestním právu hmotném a trestním právu procesním pramení z 12 odst. 12 TŘ, který stanovuje, že skutkem podle tohoto zákona se rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak. Toto ustanovení trestního řádu explicitně stanovuje, že podle trestního řádu se skutkem rozumí každý dílčí útok pokračujícího trestného činu, což je odlišné od hmotněprávního pojetí pokračujících deliktů, neboť ten je jako celek chápán jako jeden skutek de iure, jeden trestný čin. Z uvedeného je mimo jiné patrné, že na jedné straně ani pravomocné odsouzení za některé dílčí útoky jednoho a téhož pokračujícího trestného činu, který je podle trestního zákona jedním skutkem a jedním trestným činem, nebrání tomu, aby byl později tentýž pachatel (obviněný) trestně stíhán a odsouzen za další útoky pokračujícího trestného činu (chápaného z hmotněprávního hlediska) a aby mu byl případně uložen společný trest i za dříve odsouzené útoky tohoto pokračujícího trestného činu. 26 Výše zmíněné závěry o pokračujícím trestném činu se ovšem nedají aplikovat na trestné činy hromadné a trvající. Tyto trestné činy jsou jak z hlediska trestního práva 25 Prouza D., Trestní zákoník: s judikaturou, 1. vydání, Praha-. Nakladatelství: C. H. Beck, 2010, 1248 s., ISBN Str Císařová D., Fenyk J., Gřivna T. a kol., Trestní právo procesní, 5. Vydání Praha: nakladatelství Aspi, 2008, 824 s., ISBN Str

25 hmotného, tak trestního práva procesního považovány shodně za jeden skutek a jeden trestný čin. Při absenci výslovné úpravy v zákoně (trestním řádu), která by zaváděla obdobné zacházení s těmito trestnými činy jako s trestnými činy pokračujícími, je zcela vyloučené pohlížet na hromadné a trvající trestné činy jinak, než jako na jeden skutek. Je vyloučeno aplikovat závěry, které jsem uvedl u trestných činů pokračujících, na trestné činy hromadné a trvající, neboť to by byla analogie v neprospěch pachatele, což je jednou ze základních zásad trestního práva zakázáno. 25

26 5. Historický vývoj institutu souběhu trestných činů Souběh trestných činů je situace, kdy pachatel spáchá jedním skutkem více trestných činů (jednočinný souběh) nebo spáchá více trestných činů vícero skutky (souběh vícečinný). Pro tuto situaci máme v našem právním řádu institut úhrnného a souhrnného trestu ( 43 TZ). Tato forma trestání se vyskytuje v právních řádech většiny států s různou mírou odlišností. Vhodnost a účelnost užívání úhrnného a souhrnného trestu spočívá jednak v co možná nejvyšší míře ekonomičnosti a hospodárnosti trestního řízení, a také v lepší možnosti posoudit veškerou trestnou činnost a zároveň povahu a osobnost pachatele komplexně. Bylo by finančně, časově i personálně náročné, kdyby se měly stíhat trestné činy jednoho pachatele samostatně a proto zcela logicky se souběh trestných činů projednává v jednom trestním řízení, pokud jsou všechny trestné činy téhož pachatele včas odhaleny. Na konci tohoto řízení, pokud je pachatel shledán vinným, je pachateli uložen úhrnný trest. Za situace, kdy je pachatel odsouzen za určitý trestný čin a teprve poté je odhalen další trestný čin, kterého se tento pachatel dopustil, v době před vynesením tohoto odsuzujícího rozsudku, užije se trest souhrnný. Zároveň s uložením souhrnného trestu soud zruší dřívější rozsudek a uloží pachateli trest za oba trestné činy (jak za ten, za který byl již dříve odsouzen, tak za ten, který byl nově odhalen). Souběh trestných činů sám o sobě zásadně není výslovně upraven předpisy trestního práva. Prameny trestního práva se zmiňují o souběhu trestných činů pouze v souvislosti s jeho trestáním. Institut souběhu trestných činů je institutem ustáleným, nepanuje o něm neshoda na poli teorie ani praxe. Tento institut je řádně vymezen, kategorizován a diferencován. Jediná oblast, v níž můžeme pozorovat určitý vývoj je právě ukládání trestů za souběh trestných činů. Z těchto důvodů v této kapitole nebudu hovořit o vývoji institutu souběhu trestných činů, neboť jak jsem již výše naznačil, tento institut je již pevně vymezen, ale budu pojednávat o vývoji trestání souběhu trestných činů. Právě ve způsobu trestání souběhu trestných činů můžeme spatřovat vývoj postoje společnosti a hlavně zákonodárce k této problematice. 26

27 5.1. Souběh trestných činů dle trestního zákona Souběhem trestných činů, jakožto jedné z forem mnohosti trestných činů, se trestní zákon zabýval především v souvislosti s trestáním. Ustanovení 35 odst. 1 trestního zákona upravoval úhrnný trest takto: Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení, který se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; vedle trestu přípustného podle takového zákonného ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Neumožňuje-li tento zákon za některý z takových trestných činů uložit jiný trest, než je trest odnětí svobody, nemůže být úhrnným trestem jiný z trestů uvedených v 27 jako trest samostatný. Z ustanovení 35 odst. 1 trestního zákona vyplývá, že úhrnný trest v režimu trestního zákona byl zcela ovládán zásadou absorpce při trestání souběhu trestných činů. Zásada absorpce znamená, že všechny spáchané trestné činy budou potrestány dle ustanovení upravujícího trestný čin nejvíce závažný z množiny trestných činů spáchaných v souběhu. Trest za tento nejzávažnější trestný čin do sebe pojme (absorbuje) tresty za všechny ostatní trestné činy, které pachatel v souběhu spáchal. Pachateli, pokud bude shledán vinným, bude uložen trest v rozpětí trestní sazby stanovené pro ten nejzávažnější ze spáchaných trestných činů, pokud soud dospěje k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Ostatní spáchané trestné činy budou zohledněny při soudní individualizaci trestu. Čím více trestných činů pachatel v souběhu spáchá, čím závažnější tyto trestné činy budou, tím více se bude délka trestu odnětí svobody blížit horní hranici trestní sazby stanovené příslušným ustanovením trestního zákona. Při ukládání trestů za souběh trestných činů přichází v úvahu tři metody (zásady). První z nich je zásada absorpce, kterou je popsána výše. Druhou metodou je zásada asperace (zpřísnění), což znamená, že trest bude pachateli uložen dle ustanovení upravujícího nezávažnější trestný čin z množiny trestných činů spáchaných v souběhu, ale trest dle tohoto ustanovení bude navíc nějakým způsobem zostřen. Zostřením může být například navýšení horní hranice trestní sazby nebo obligatorní uložení trestu odnětí svobody v horní polovině trestní sazby, atd. 27

28 Poslední, třetí, zásadou přicházející v úvahu při trestání souběhu trestných činů je zásada kumulace (sčítání). Dle této metody je uložen trest za každý trestný čin spáchaný v souběhu a nakonec se všechny uložené tresty sečtou, čímž ovšem dochází k ukládání nepřiměřeně vysokých trestů. Takové tresty neodpovídají požadavku přiměřenosti, neodpovídají požadavkům restorativní justice, kdy primárním účelem trestů má být napravení poškozených společenských stavů a hodnot a snaha o nápravu pachatele a jeho následné začlenění zpět do společnosti. Při užívání kumulační metody při trestání souběhu trestných činů, kterou používají například některé státy, může dojít k uložení poněkud kuriózních trestů odnětí svobody, které přesahují sto let. Výše uvedené tři metody se při trestání souběhu trestných činů mohou samozřejmě kombinovat a působit vzájemně, jak je tomu například v současné české právní úpravě, tedy v režimu trestního zákoníku, ale o tom bude pojednáno až dále. Výše bylo pojednáno o ukládání úhrnného trestu v režimu trestního zákona, nyní se dostáváme k ukládání souhrnného trestu (dle trestního zákona). Ustanovení 35 odst. 2 trestního zákona upravovalo ukládání souhrnného trestu takto: Soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším. V 35 odst. 3 poté upravuje situaci, kdy ve prospěch pachatele svědčí fikce neodsouzení, v tomto případě se ustanovení o souhrnném trestu nepoužije. A konečně odst. 4 stanovuje, že odsuzujícím rozsudkem (ve smyslu odst. 2) se rozumí také rozsudek, jímž bylo podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem. Při ukládání souhrnného (i úhrnného) trestu je rozhodujícím předpokladem spáchání více trestných činů v souběhu. Při ukládání těchto trestů je proto důležité správně určit okamžiky, kdy byly trestné čin spáchány, aby bylo jasné, zda se jedná o souběh a je 28

TRESTNÍ PRÁVO. Souběh a recidiva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz

TRESTNÍ PRÁVO. Souběh a recidiva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Mnohost trestných činů téhož pachatele 1) Souběh pachatel spáchal dva nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen odsuzující

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 16. května 2016 Přehled přednášky soubor právních norem stanovujících, co je trestným činem a jaké sankce za něj lze ukládat procesní

Více

Odpovědnost za přestupek tato oblast správního práva trestního je jako jediná kodifikována zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění obecná část, zvláštní část, procesní část pouze částečná

Více

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění Název tématického celku: Trestní právo obecná část I. Tematický celek je věnován vysvětlení základních pojmů a východisek,

Více

Čin je formálně protiprávní a trestný, protože to stanoví zákon... (trestný čin je čin trestný )

Čin je formálně protiprávní a trestný, protože to stanoví zákon... (trestný čin je čin trestný ) FORMÁLNÍ A MATERIÁLNÍ STRÁNKA / PROTIPRÁVNOST TRESTNÉHO ČINU prof. JUDr. V. Kratochvíl a. r. 2010/2011 SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU (SkPTČ) (formální stránka / protiprávnost trestného činu) FSTČ Skutková

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3 prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.1.2015 Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obv. A. K. stížnost pro porušení zákona Příloh: tr. spis

Více

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich být trestný čin, přičemž trestný čin má v daném případě přednost. Jinak řečeno, protiprávní čin je přestupkem tehdy, pokud nemá charakter trestného činu (a zároveň naplňuje další znaky přestupku). Každý

Více

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst.

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst. PRÁVO Trestní sankce 1. Pojem a účel trestu I. pojem zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova BRNO

Nejvyšší soud ČR Burešova BRNO JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.7.2012 Čj. 295/2012-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 BRNO Věc: obv. R. B., roz. B. - stížnost pro porušení zákona Příloha: trestní

Více

Nejvyšší soud Burešova Brno

Nejvyšší soud Burešova Brno JUDr. ROBERT PELIKÁN, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne Čj. MSP-462/2014-OD-SPZ/3 Počet listů: 5 Přílohy: 3 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obviněný D. G. stížnost pro porušení zákona Přílohy:

Více

U tří bažantů řešení

U tří bažantů řešení U tří bažantů řešení 1. Petr se dopustil dokonaného přečinu krádeže podle 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s dokonaným přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního

Více

Sankční systém trestního práva. Přednáška

Sankční systém trestního práva. Přednáška Sankční systém trestního práva Přednáška 30. 3. 2016 Sankční systém Dospělí - dualismus sankcí = tresty a ochranná opatření Mladiství - monismus sankcí = opatření Právnické osoby dualismus sankcí = tresty

Více

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2 prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 19.1.2015 Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obviněný V. P. stížnost pro porušení zákona Příloha: Trestní

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno JUDr. JAN KNĚŽÍNEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR Praha: 27.12.2018 Č.j. MSP-510/2017-OJD-SPZ/4 Počet listů: 3 Přílohy: 6 Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Obviněný M.N. stížnost pro porušení zákona

Více

Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY. I. soustředění

Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY. I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY VÝKONU VEŘEJNÉ SPRÁVY I. soustředění Název tématického celku: Trestní právo obecná část I. Tematický celek je věnován vysvětlení základních

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I

SSOS_ON_1.11 Trestní právo I Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.11

Více

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu VY_32_INOVACE_Kal19 Vypracoval(a),

Více

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice JUDr. František Púry prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky Obsah vystoupení Základní principy trestní odpovědnosti právnických

Více

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2011/2012 jarní semestr

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2011/2012 jarní semestr ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2011/2012 jarní semestr Právní specializace bakalářského distančního studia: BZ403K: Právo a mezinárodní obchod Právo

Více

TRESTÁNÍ MNOHOSTI TRESTNÝCH ČINŮ V NOVÉM TRESTNÍM ZÁKONÍKU

TRESTÁNÍ MNOHOSTI TRESTNÝCH ČINŮ V NOVÉM TRESTNÍM ZÁKONÍKU TRESTÁNÍ MNOHOSTI TRESTNÝCH ČINŮ V NOVÉM TRESTNÍM ZÁKONÍKU VĚRA KALVODOVÁ Masarykova univerzita, Právnická fakulta Abstract in original language Příspěvek je věnován trestání jednotlivých forem mnohosti

Více

Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný. Hmotněprávní pojmy Krajní nouze Situace, kdy někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem. Čin provedený v této situaci pak není trestným činem, byť by jinak trestným činem byl.

Více

2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y

2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y 2 5. T r e s t n í p r á v o a o b č a n s k é s o u d n í ř í z e n í T r e s t n í p r á v o Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y Trestní právo je souhrn právních norem o trestání osob (postihy

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program

Více

PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ

PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ PROGRAM PŘEDNÁŠEK TRESTNÍ PRÁVO (hmotné a procesní) V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ IV. jarní semestr Evropská hospodářská, správní a kulturní studia - ak. rok 2014/2015 I. 25. 2. 2014 doc. M. Fryšták Pojem trestního

Více

Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák.

Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák. Na návštěvě v Praze řešení 1. Žaneta se dopustila přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle 337 odst. 1 písm. c) tr. zák. Žaneta svým jednáním naplnila všechny zákonné znaky přečinu maření

Více

TRESTNÍ ZÁKONÍK. zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009

TRESTNÍ ZÁKONÍK. zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009 Zákaz retroaktivity 1 TRESTNÍ ZÁKONÍK zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009 ve znění: zák. č. 306/2009 Sb., zák. č. 181/2011 Sb., zák. č. 330/2011 Sb., zák. č. 357/2011 Sb., zák. č. 375/2011 Sb., zák.

Více

Správní trestání. JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013

Správní trestání. JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013 Správní trestání JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013 Obecná východiska Správní delikt a soudní delikt - judikatura: trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestnost trestných činů

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.13 Integrovaná střední škola

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 = souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím

Více

Seminář - Omšenie

Seminář - Omšenie Seminář - Omšenie 5. 6. 2017 I. Vnitrostátní úprava právního styku s cizinou v trestních věcech v ČR A) zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, (ve znění novel č. 77/2015

Více

Judikatura. činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1 tr. zák., neboť je to

Judikatura. činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187 odst. 1 tr. zák., neboť je to Judikatura Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2006 Rozhodnutí č. 51 spolupachatelství 9 odst. 2 vs. účastenství ve formě pomoci podle 10 odst. 1 písm. c) tr. zák. Spolupachatelství ve smyslu

Více

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky.

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky. Název školy: Střední odborné učiliště Domažlice Číslo projektu:cz.1.07/1.5.00/34.0639 Předmět: Právo Tematický okruh: Trestní právo I. Téma: Protiprávní jednání a trest 2. ročník - obor 64-41-L/51 Podnikání

Více

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno

Více

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů Trestní právo A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů - nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., dále jen TZ ) nahradil

Více

ZVLÁŠTĚ PŘITĚŽUJÍCÍ OKOLNOSTI A SNÍŽENÍ TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY

ZVLÁŠTĚ PŘITĚŽUJÍCÍ OKOLNOSTI A SNÍŽENÍ TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY ZVLÁŠTĚ PŘITĚŽUJÍCÍ OKOLNOSTI A SNÍŽENÍ TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY JAN KOCINA Právnická fakulta ZČU v Plzni Abstract in original language Nový trestní zákoník neobsahuje ustanovení o materiálním pojetí posuzování

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní postih pouze za konání (netrestá se pouhá myšlenka) Trestné jsou pouze: a) příprava (u některých trestných činů) b) pokus c) dokonaný trestný

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Digitalizace výuky oboru Kosmetické služby Škola: Soukromá střední odborná škola Břeclav, s.r.o., Mládežnická 3, 690 02 Břeclav Předmět: Občanská nauka Tematický okruh: Člověk a právo Číslo

Více

Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva

Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality obdržel dotazy týkající se problematiky správního trestání podle

Více

20. maturitní otázka (B)

20. maturitní otázka (B) 20. maturitní otázka (B) 20) Trestní právo obsah, druhy, prameny, podmínky trestní odpovědnosti, trestní odpovědnost v závislosti na věku pachatele, okolnosti vylučující trestnost, orgány činné v trestním

Více

Osoba pachatele trestného činu. Přednáška

Osoba pachatele trestného činu. Přednáška Osoba pachatele trestného činu Přednáška 12. 3. 2013 Osoba pachatele Subjekt - rovina viny: princip rovnosti před zákonem - všichni pachatelé mají rovné postavení bez ohledu na jejich osobní atributy charakterizován

Více

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. (ve vztahu k územním samosprávným celkům)

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. (ve vztahu k územním samosprávným celkům) Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (ve vztahu k územním samosprávným celkům) Osnova prezentace I. obecná charakteristika nové právní úpravy II. vybrané instituty ve vztahu k ÚSC Cíle reformy

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Diplomová práce

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Diplomová práce ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta právnická Katedra trestního práva Diplomová práce Souběh trestných činů a jeho trestání Andrea Sýkorová Plzeň, 2014 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická

Více

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2007 Rozhodnutí č. 49 účinná lítost, TČ zanedbání povinné výživy

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2007 Rozhodnutí č. 49 účinná lítost, TČ zanedbání povinné výživy Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek č. 9/2007 Rozhodnutí č. 49 účinná lítost, TČ zanedbání povinné výživy Neplnění zákonné vyživovací povinnosti nebo vyhýbání se takové povinnosti by podle judikatury

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasd fghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq Trestní právo wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui 10.12.2009 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg

Více

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Zvláštní způsoby řízení Obecné ustanovení a typy zvláštních způsobů řízení (Hlava XX., 290 314s) Obecné ustanovení - pokud v následujících ustanoveních není obsažena zvláštní úprava,

Více

DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA

DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA DOPADY WHISTLEBLOWINGU DO TRESTNÍHO PRÁVA KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY A DOPORUČENÍ Z PRAXE JUDr. Jiří Váňa advokát, partner TRESTNĚPRÁVNÍ ASPEKTY WHISTLEBLOWINGU Whistleblowing je používaný pro nahlášení neetického,

Více

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Tento řád upravuje disciplinární přestupky, sankce a proces jejich projednávání a rozhodování o nich. (2) Na rozhodování o disciplinárním

Více

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15 OBSAH Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15 1. ALTERNATIVNÍ OPATŘENÍ: ÚČEL, PODSTATA, VÝHODY. RESTORATIVNÍ JUSTICE 19 1.1. Krize trestu odnětí svobody 19 1.2. Alternativy k uvěznění 21 1.3. Restorativní

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Objektivní stránka trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Objektivní stránka trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Objektivní stránka trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Objektivní stránka trestného činu charakterizována jednáním a jeho následkem Obligatorní znaky: jednání, následek a

Více

PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu

PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu radim.vicar@unob.cz Tento předmět se zaměřuje na právní aspekty kybernetické

Více

prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR ověřená kopie rozsudku býv. Nižšího vojenského soudu v Pardubicích sp.zn.

prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR ověřená kopie rozsudku býv. Nižšího vojenského soudu v Pardubicích sp.zn. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 29.8.2014 Čj. MSP-237/2014-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Věc: obv. D. P. stížnost pro porušení zákona Příloha:

Více

Trestní odpovědnost a povinnost mlčenlivosti znalce. Karel Cibulka Nejvyšší soud, trestní kolegium

Trestní odpovědnost a povinnost mlčenlivosti znalce. Karel Cibulka Nejvyšší soud, trestní kolegium Trestní odpovědnost a povinnost mlčenlivosti znalce Karel Cibulka Nejvyšší soud, trestní kolegium Osnova přednášky Základ trestní odpovědnosti Trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji Některé

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Subjekt trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz

TRESTNÍ PRÁVO. Subjekt trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz TRESTNÍ PRÁVO Subjekt trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Pachatel (subjekt) trestného činu 22/1 TZ naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu, pokusu nebo přípravy, je-li trestná

Více

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní právo Odvětví veřejného práva Ochrana společnosti před kriminalitou - určuje, které společensky nebezpečné činy jsou trestné - stanoví tresty

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

I. K vybraným otázkám trestního postihu drogové kriminality v ČR

I. K vybraným otázkám trestního postihu drogové kriminality v ČR I. K vybraným otázkám trestního postihu drogové kriminality v ČR Obecně k právní úpravě základní právní předpisy A) mezinárodněprávní závazky -Jednotná Úmluva o omamných látkách č. 47/1965 Sb. -Úmluva

Více

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2014/2015 jarní semestr

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2014/2015 jarní semestr ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2014/2015 jarní semestr OBECNÁ ČÁST: TRESTNÍ PRÁVO HMOTNÉ (doc. V. Kalvodová) Přednáška I. (18.2.) Obecné výklady o trestním

Více

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního

Více

Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva:

Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva: Správní delikty právnických osob a správní delikty smíšené povahy Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního

Více

trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nepřevyšující pět let

trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nepřevyšující pět let Sklepmistři řešení 1. Filip se dopustil přečinu krádeže podle 205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem poškození cizí věci podle 228 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem porušování

Více

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava , v "v ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava Sp. zn. KO-01507/2016-ERU V Praze dne 11. února 2016 Č. j. 01507-3/2016-ERU v, PRIKAZ Energetický regulační úřad jako věcně příslušný

Více

trestní právo hmotné

trestní právo hmotné trestní právo hmotné obecná část Marek Fryšták a kolektiv KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2009 1 Recenzent: JUDr. Miroslav Růžička, Ph.D. Název: Autoři: Trestní právo hmotné obecná část JUDr. Marek Fryšták,

Více

Otázka: Tresty a trestní řízení. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuza. Trestní řízení

Otázka: Tresty a trestní řízení. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): zuza. Trestní řízení Otázka: Tresty a trestní řízení Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuza Trestní řízení Trestní řízení začíná podnětem, zpravidla trestným oznámením. Jde o proces upravený trestním řádem, kde

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008DJA6* UOHSX008DJA6 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-S0176/2016/VZ-20158/2016/511/JNv Brno: 11. května 2016 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

Obsah. O autorkách...v Předmluva...VII Jednotlivé části publikace zpracovaly...xv Seznam použitých zkratek...xvii

Obsah. O autorkách...v Předmluva...VII Jednotlivé části publikace zpracovaly...xv Seznam použitých zkratek...xvii O autorkách...v Předmluva...VII Jednotlivé části publikace zpracovaly...xv Seznam použitých zkratek...xvii Kapitola 1. Nová úprava správního trestání...1 1. Předmět úpravy přestupkového zákona...3 2. Časová

Více

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Nová zákonná úprava - přehled zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

Více

Průběžná zpráva o výsledku šetření

Průběžná zpráva o výsledku šetření I. Odsouzená osoba nemá právní nárok na předání k výkonu trestu odnětí svobody dle Úmluvy o předávání odsouzených osob. I když je vyslovení souhlasu odsuzujícího státu s předáním výsledkem jeho volné úvahy,

Více

prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D.

prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D. prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D. obsažena v zákoně č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů (dále též TOPO) Část

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007OQ7Q* UOHSX007OQ7Q ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0714/2015/VZ-34310/2015/521/OPi Brno: 16. října 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Osoba, proti níž se Základy práva, 23. května 2016 Přehled přednášky Osoba, proti níž se Osoba, proti níž se Pojem trestního Trestní právem upravený

Více

Správní právo 2. K prvnímu z dílčích témat si prostudujte kapitolu V. Správní právo obecná část (pro. Jur.D. Hendrych)

Správní právo 2. K prvnímu z dílčích témat si prostudujte kapitolu V. Správní právo obecná část (pro. Jur.D. Hendrych) Metodické listy pro kombinované studium předmětu Správní právo 2 Název tématického celku: Správní trestání Základním cílem tematického celku je objasnit strukturu právních deliktů, a vysvětlit právní rámec

Více

Poř. č. 2/

Poř. č. 2/ Nejvyšší státní zastupitelství ------------------------------------- 1 SL 705/2014 Sbírka výkladových stanovisek Nejvyššího státního zastupitelství -------------------------------------------- V Brně dne

Více

KONKURENCE TRESTNÝCH ČINŮ

KONKURENCE TRESTNÝCH ČINŮ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE KONKURENCE TRESTNÝCH ČINŮ HANA NEŠPOR NOVÁKOVÁ PLZEŇ 2016 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ KATEDRA TRESTNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ *UOHSX007GSZC* UOHSX007GSZC ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0452/2015/VZ-24227/2015/512/PMu Brno 20. srpna 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Souběh trestných činů a jeho trestání 2014 Markéta Stehlíková Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Diplomová práce Souběh trestných

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0033/2016/VZ-02268/2016/542/EŠu Brno 19. ledna 2016

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0033/2016/VZ-02268/2016/542/EŠu Brno 19. ledna 2016 *UOHSX0080XUD* UOHSX0080XUD ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0033/2016/VZ-02268/2016/542/EŠu Brno 19. ledna 2016 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle

Více

Č. j. MV /OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5

Č. j. MV /OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5 odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality Nad Štolou 3 Praha 7 170 34 Č. j. MV-136105-3/OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5 Společné stanovisko odboru bezpečnostní politiky a prevence

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 2 A 1130/2002-OL-27 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr.

Více

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007. - Vymezení předmětu správního řízení MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 26. 11. 2007 - Vymezení předmětu správního řízení I.

Více

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,

Více

Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne

Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 1 k zápisu z 8. 6. 2012 Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 8. 6. 2012 Přítomnost

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne Čj. 318/2012-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Věc: obv. Vl. N. a R. N. stížnost pro porušení zákona Příloha: - trestní spis

Více

Ochranu dětí lze pojímat ve dvou základních směrech: - dítě a mladistvý jako pachatel trestného činu. - dítě jako poškozený (oběť) trestným činem

Ochranu dětí lze pojímat ve dvou základních směrech: - dítě a mladistvý jako pachatel trestného činu. - dítě jako poškozený (oběť) trestným činem Ochranu dětí lze pojímat ve dvou základních směrech: - dítě a mladistvý jako pachatel trestného činu - dítě jako poškozený (oběť) trestným činem V obou případech je jim poskytována ze zákona speciální

Více

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova B r n o

Nejvyšší soud ČR Burešova B r n o JUDr. ROBERT PELIKÁN, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR Praha: 26. 6. 2018 Č.j. MSP-843/2016-OJD-SPZ/17 Počet listů: 4 Přílohy: 6 Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 B r n o Věc: obv. V.. stížnost pro porušení

Více

Konkurence trestního řízení a řízení o přestupku (jiném správním deliktu)

Konkurence trestního řízení a řízení o přestupku (jiném správním deliktu) Tomáš Gřivna Konkurence trestního řízení a řízení o přestupku (jiném správním deliktu) Úvodem Na začátku se jeví jako vhodné vymezit základní tezi, ze které vychází tento příspěvek. Stručně ji lze vyjádřit

Více

Souhlas poškozeného jako okolnost vylučující protiprávnost 1. JUDr. Miroslav. Mitlöhner, CSc.

Souhlas poškozeného jako okolnost vylučující protiprávnost 1. JUDr. Miroslav. Mitlöhner, CSc. Souhlas poškozeného jako okolnost vylučující protiprávnost 1 JUDr. Miroslav. Mitlöhner, CSc. Po opuštění materiálního pojetí skutkové podstaty trestného činu a nahrazení pojetím formálním či pojetím formálním

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 1 A 574/2002-22 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr.

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno. JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. V Praze dne Čj. 276/2013-OD-SPZ/2

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno. JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. V Praze dne Čj. 276/2013-OD-SPZ/2 JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 25.6.2013 Čj. 276/2013-OD-SPZ/2 Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Věc: obviněná E. D. stížnost pro porušení zákona Příloha: trestní

Více

14d) 60 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

14d) 60 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, novelizuje také zákon č. 361/2000 Sb.,

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX007DC95* UOHSX007DC95 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0455/2015/VZ-21452/2015/522/DMa Brno 5. srpna 2015 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle 112 zákona č.

Více

Závěr č. 129 ze zasedání poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu dne

Závěr č. 129 ze zasedání poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu dne MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 5 k zápisu z 25. 10. 2013 Závěr č. 129 ze zasedání poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu dne 25. 10. 2013 K možnosti

Více

KAPITOLA 3 ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

KAPITOLA 3 ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ KAPITOLA 3 ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ OSNOVA ZÁKLADNÍCH ZNALOSTÍ zásady správního řízení pojem, funkce, odlišení od základních zásad činnosti správních orgánů zásada dispoziční a zásada oficiality zásada

Více

Podle 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě uvedené v 265e odst. 1 trestního řádu podávám ve prospěch obviněné právnické osoby P.E.cz s.r.o.

Podle 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě uvedené v 265e odst. 1 trestního řádu podávám ve prospěch obviněné právnické osoby P.E.cz s.r.o. 1 NZO 5135/2018-13 Nejvyšší soud prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku ke sp. zn. 4 T 83/2017 Obviněná právnická osoba P.E.cz s.r.o. dovolání Podle 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě

Více

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška Trestní právo procesní a trestní řízení Přednáška 4. 3. 2015 Pojmy Trestní právo procesní = soubor právních norem upravujících trestní řízení Trestní řízení =zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním

Více

Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky

Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky Podle 5 přestupkového zákona je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené

Více

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva Bakalářská práce Znaky skutkové podstaty trestného činu podle nového trestního zákoníku Bohumír

Více

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich Cíle reformy správního trestání odstranění nedostatků současné právní úpravy: absence obecné úpravy základů odpovědnosti za správní delikty

Více