Zpráva z průzkumu mezi zaměstnavateli

Transkript

1 Zpráva z průzkumu mezi zaměstnavateli Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 12 projektu Diverzita pro OZP, OP LZZ Registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/ Zpracoval řešitelský tým partnera projektu Michal Vokurka a Petr Jaroš Hospodářská komora České republiky Za přispění partnerů projektu, zejména RPIC-ViP s.r.o. březen 20

2 Obsah Základní data...3 Údaje o respondentech...3 Z hlediska velikosti firmy...3 Z hlediska sídla firmy...4 Z hlediska převažující činnosti...5 Z hlediska oboru činnosti firmy...5 Množství a struktura osob se zdravotním postižením...7 Osoby se ZP ve firmách...7 Osoby s těžším zdravotním postižením...8 OZP na chráněném pracovním místě či v chráněné dílně... OZP z hlediska pracovních úvazků OZP z hlediska druhu postižení Vliv ekonomické krize na zaměstnanost OZP Počet nově přijatých zaměstnanců včetně OZP Počet uvolněných zaměstnanců včetně OZP Vývoj zaměstnanosti OZP Postoje zaměstnavatelů a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti externích faktorů vedoucích k rozvoji zaměstnanosti OZP Způsob plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP Znalost problematiky Diversity Management a zájem o ní Znalost pojmu Diverzita a Diversity Management Zájem o bezplatné praktické školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP Zájem respondentů o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory Shrnutí Příloha 1: Podrobné tabulky ke grafům

3 Zpráva z průzkumu projektu Diverzita pro OZP Základní data: Na přelomu roku 2009/20 byl v rámci projektu Výměna zkušeností a přenos dobré praxe při řešení sociálního začleňování zdravotně postižených na trhu práce aneb zvyšování zaměstnanosti osob se zdravotním postižením s využitím konceptu Diversity Management se zaměřením na aplikaci Diversity Score Card (zkráceně Diverzita pro OZP), registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/ realizován průzkum zaměřený na znalost problematiky Diversity Managementu a problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V rámci průzkumu bylo osloveno celkem firem všech velikostí, do průzkumu se zapojilo 1,5 % z nich, konkrétně 197 firem. Z nich je 127 zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením (dále jen OZP), zbývajících 67 OZP nezaměstnává. Průzkum uskutečnila HK ČR mezi svými členy ve spolupráci s RPIC-ViP s.r.o. Základní údaje o průzkumu: Celkový počet respondentů 194 Počet zaměstnavatelů zaměstnávajících OZP 127 Počet zaměstnavatelů nezaměstnávajících OZP 67 Návratnost 1,5 % Celkem oslovených firem: Údaje o respondentech: Z hlediska velikosti firmy vycházíme z definice MSP (malé a střední podniky) Evropské komise se zohledněním parametru počtu zaměstnanců. Z výsledků průzkumu vyplývá, že největší počet respondentů zaměstnavatelů OZP spadá do kategorie středních podniků (41 % v dané kategorii), naopak největší počet respondentů, kteří OZP nezaměstnávají, jsou mikropodniky do deseti zaměstnanců (63 %). Nejmenší počet respondentů zaměstnavatelů OZP se rekrutuje z řad mikropodniků (12 %), u nezaměstnavatelů OZP nejmenší počet respondentů představují velké podniky, v tomto konkrétním případě je respondent pouze jeden (1 %). Pokud se na všechny respondenty podíváme jako na celek, tak z výsledků vyplývá, že nevětší procento odpovědí pochází od středních podniků (31 % ze všech účastníků průzkumu), následují mikropodniky (29 %), poté malé podniky (27 %) a nakonec velké podniky (13 %). Grafické znázornění respondentů průzkumu: Velký podnik 13% Celkem Mikropodnik 29% Střední podnik 31% Malý podnik 27% 3

4 Zaměstnavatelé OZP Velký podnik 19% Mikropodnik 12% Malý podnik 28% Střední podnik 41% Nezaměstnavatelé OZP Střední podnik 12% Velký podnik 1% Malý podnik 24% Mikropodnik 63% Z hlediska sídla firmy se nejvíce respondentů zapojilo do průzkumu z Moravskoslezského kraje, celkem 54, což představuje 28 %. Z 54 respondentů je 34 zaměstnavatelů OZP, zbývajících 20 firem OZP nezaměstnává. Nejpravděpodobnější příčinou vysokého zastoupení firem z Moravskoslezského kraje je, že společnost RPIC-ViP s.r.o., jejíž klienti se průzkumu rovněž zúčastnili, zde má působnost. Druhý největší počet respondentů je z Jihomoravského kraje, celkem 24 firem (12 % ze všech respondentů), z toho 13 zaměstnavatelů OZP a 11 subjektů nezaměstnávajících OZP. Na třetím místě v počtu respondentů je kraj Praha, z celkem 17 respondentů (9 % ze všech respondentů) je 7 zaměstnavatelů OZP a subjektů nezaměstnávajících OZP. Naopak nejméně respondentů shodně vykazuje Ústecký a Karlovarský kraj, každý s šesti respondenty. 4

5 Sídlo firmy - respondenti celkem Z hlediska převažující činnosti firmy nejvíce respondentů, celkem 2 (53 %), podniká převážně v oblasti služeb, následují firmy podnikající v oblasti výroby s 37 % (72 respondentů), v oblasti obchodu podniká % respondentů (19 firem) a jeden respondent tento údaj neuvedl. Rozdíly v převažující činnosti podnikání panují mezi zaměstnavateli OZP a ostatními zaměstnavateli. Zaměstnavatelé OZP uvádějí nejčastěji jako převažující činnost výrobu oproti ostatním zaměstnavatelům, kteří uvádějí nejčastěji služby. Služby jsou pro zaměstnavatele OZP druhou nejčastější převažující činností (54 respondentů, tj. 28 % ze všech), pro ostatní zaměstnavatele je druhou nejčastější převažující činností obchod. Nejméně častou převažující činností pro zaměstnavatele OZP je obchod (8 respondentů), pro ostatní zaměstnavatele to je výroba (11 respondentů). Převažující činnost firmy Služby 11 Obchod 8 8 Výroba 0 1 Nezařazeno Nezaměstnavatelé OZP Zaměstnavatelé OZP Z hlediska oboru činnosti firmy nejvíce respondentů uvedlo jako obor zpracovatelský průmysl (včetně textilního, strojírenského průmyslu apod., CZ-NACE -33) celkem 61 respondentů ze 194, což představuje 31 %. Zaměstnavatelů OZP podnikajících v tomto oboru 5

6 je 53, což vzhledem k celku představuje 27 %, vůči ostatním zaměstnavatelům OZP pak 42 %. Druhý největší počet respondentů má za obor činnosti stavebnictví, celkem 30, což představuje 15 % z celku, zaměstnavatelů OZP působících v tomto oboru je 13, což vzhledem k celku představuje 27 %, vůči ostatním zaměstnavatelům OZP potom %. Třetí největší počet respondentů je z řad firem, které mají za obor činnosti obchod celkem 18 respondentů, což představuje vzhledem k celku 9 %. Zaměstnavatelů OZP podnikajících v tomto oboru je 8, což vzhledem k celku představuje 4 %, vůči ostatním zaměstnavatelům OZP pak 6 %. Jen o jednoho respondenta méně, než v předchozí kategorii zaznamenal obor vzdělání, ve kterém podniká celkem 17 respondentů, což je 9 % z celku. Naopak nejméně respondentů (2 respondenti v každé oblasti) podniká v následujících oborech činnosti: finanční zprostředkování; zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti; zemědělství, myslivost, lesnictví Obor činnosti firmy Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP Celkem 6

7 Počet OZP ve firmách Množství a struktura osob se zdravotním postižením Osoby se ZP ve firmách Zaměstnavatelé OZP respondenti průzkumu zaměstnávají v součtu celkem 1684 osob se zdravotním postižením. Celkový počet všech zaměstnanců u těchto firem činí 26220,5, což znamená, že přibližně každý 16 zaměstnanec je osobou se zdravotním postižením. V následující tabulce a grafu je uvedeno rozložení počtu OZP u zaměstnavatelů OZP. Počet osob se ZP ve firmách: Počet ZP Počet podniků % Celkem OZP % Celkem zaměstnanců % Průměrný počet OZP na 1 zaměstnavatele , ,5 8 14, , ,17 více než ,57 Celkem ,5 0 13,26 Z tabulky je patrné, že celkem 0 firem zaměstnává OZP v rozmezí 1 až pracovníků; celkem těchto firem zaměstnává 339 OZP při celkovém počtu zaměstnanců 118. Průměrně každá z těchto firem zaměstnává cca 3 OZP. V souvislosti s vyšším zaměstnáváním OZP lze pozorovat vzestupný průměrný počet OZP na jednoho zaměstnavatele. Zatímco u firem, které zaměstnávají 1 až OZP je průměr cca 3 OZP na jednu firmu, u zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více, než 50 OZP připadá na jednu firmu průměrně cca 121 OZP. Vzhledem k počtu zaměstnanců jde o střední a velké podniky. Lze konstatovat, že čím je podnik větší, tím více OZP zaměstnává. OZP ve firmách více než ,5 Celkem OZP Počet podniků Celkem zaměstnanců

8 Počet OZP ve firmách V následujícím grafu je uveden podrobněji počet firem, které zaměstnávají OZP v počtu od 1 do. Nejvíce firem zaměstnává 1 OZP celkem 37 firem, na druhou nejvyšší četnost vykazují firmy, které zaměstnávají shodně 2 nebo 3 OZP. Postupně se ukazuje klesající tendence firem, které zaměstnávají více OZP. Závěrem lze konstatovat, že v rozpětí zaměstnávání OZP 1 až nejvíce firem zaměstnává 1, 2 nebo 3 OZP. OZP v počtu 1 - ve firmách - podrobněji Celkem zaměstnanců Celkem OZP Počet podniků Osoby s těžším zdravotním postižením Podle ustanovení 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti se osobou s těžší zdravotním postižením (TZP) míní osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v třetím stupni, tzn. plně invalidní. Její schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 66 procent, nebo je schopna pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. Z hlediska dělení OZP na osoby s těžším zdravotním postižením z průzkumu vyplývá, že z celkem 127 zaměstnavatelů OZP jich 49, což je 39 %, osoby s TZP zaměstnává, 61 % zaměstnavatelů osoby s TZP nezaměstnává. 8

9 Počet osob s TZP OZP s těžším zdravotním postižením u zaměstnavatelů OZP TZP ano 39% TZP ne 61% Osoby s TZP u zaměstnavatelů OZP a více Celkem os s TZP Počet firem Z výsledků průzkumu plyne, že nejvíce firem zaměstnává 1 osobu s TZP, tj. 28 firem. Ty představují v dané kategorii 57 %; druhý nejvyšší počet zaměstnavatelů, kterých je 8 (16 %) zaměstnává 2 osoby s TZP. Zajímavostí je, že a více osob s TZP zaměstnávají celkem 3 firmy, celkový počet osob s TZP zde dosahuje 121. Celkem 213 osob s TZP představuje 13 % z celkového počtu všech zaměstnaných OZP (1684). 9

10 OZP na chráněném pracovním místě či v chráněné dílně Další otázka z průzkumu byla zaměřena na zjištění, kolik OZP pracuje na chráněném pracovním místě či v chráněné dílně. Chráněným pracovním místem se rozumí pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro OZP na základě písemné dohody s úřadem práce (ÚP). Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. ÚP může na toto místo poskytnout příspěvek. Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele vymezené na základě dohody s ÚP a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. ÚP může na vytvoření chráněné dílny poskytnout příspěvek. Výše příspěvku na zřízení jednoho pracovního místa může činit maximálně osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až čtvrté čtvrtletí předchozího kalendářního roku pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Počet firem s chráněnými pracovními místy ANO % NE 90% Z výsledků průzkumu vyplývá, že chráněná pracovní místa či chráněné pracovní dílny zřídilo z celkového počtu 127 zaměstnavatelů OZP 13 firem, což je cca %. Podrobnější graf pro ilustraci zobrazuje u těchto firem celkový počet OZP, dále kolik má z OZP těžší zdravotní postižení a konečně kolik je z OZP zaměstnáno na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně. Celkem zaměstnávají tito zaměstnavatelé 761 OZP, 18 % z nich (137) jsou osoby s těžším zdravotním postižením. Osob pracujících na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně je 356, což představuje cca 47 % z OZP. Z tabulky dále vyplývá, že 9 ze 13 zaměstnavatelů (69 %) zaměstnává všechny OZP na chráněných pracovních místech či v chráněných dílnách. Všech 9 zaměstnavatelů tedy využívá tohoto způsobu pro zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením. Celkem 356 osob pracujících na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně představuje 21 % z celkového počtu všech zaměstnaných OZP (1684).

11 OZP na chráněných pracovních místech/v chráněných dílnách Kolik z těchto osob pracuje na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně? Kolik z těchto osob je osobou s těžším zdravotním postižením (TZP) Kolik osob se zdravotním postižením v současné době zaměstnáváte (fyzické osoby)? OZP z hlediska pracovních úvazků Následující otázka je věnována rozlišení počtu OZP z hlediska práce na plný či částečný úvazek. Z výsledků vyplývá, že na plný pracovní úvazek pracuje celkem 888 OZP, což představuje 53 % z celkového počtu zaměstnaných OZP. Na částečný pracovní úvazek pracuje 47 % OZP, tedy 796. Ze 127 zaměstnavatelů zaměstnává OZP pouze na částečný úvazek 19 (15 %), zbývajících 8 (85 % ze všech) zaměstnává OZP na plné i částečné pracovní úvazky, zaměstnavatelé zde tedy využívají kombinaci obou způsobů zaměstnávání. Z celkových výsledků průzkumu vyplývá, že 63 (necelých 50 %) zaměstnavatelů OZP zaměstnává všechny své zaměstnance OZP na plný pracovní úvazek. 11

12 Osoby se zdravotním postižením z hlediska pracovních úvazků: Počet OZP s plným úvazkem Počet firem % Počet OZP s plným úvazkem celkem % Počet OZP zaměstnaných celkem % Celkem zaměstnanců , více než Celkem ,5 0 % OZP z hlediska druhu postižení Jednoznačně nejvíce zaměstnavatelů zaměstnává osoby s tělesným postižením, ze 127 zaměstnavatelů OZP jich je 54, což představuje 42,5 %. Respondenti průzkumu měli dále na výběr z těchto druhů postižení: sluchové, zrakové, mentální, jiné (např. duševní onemocnění, chronické, vnitřní postižení) a mohli zaškrtávat více druhů postižení zároveň. Druhou nejčetnější odpovědí bylo jiné postižení, které vybralo 36 respondentů, což představuje 28 % z celku. Shodně po jedné odpovědi bylo od firem, které zaměstnávají buď osoby se sluchovým, nebo zrakovým nebo mentálním postižením. Zaměstnavatelů OZP, kteří zaměstnávají OZP s různými druhy postižení, je 34, což je 27 % z celku, nejčastější uváděné kombinace druhů zdravotních postižení jsou tělesné postižení + nějaké jiné. 12

13 Druh postižení OZP Počet zaměstnavatelů OZP Vliv ekonomické krize na zaměstnanost OZP Další sada otázek byla zaměřena na zjištění stavu přijatých a propuštěných zaměstnanců ve vztahu k OZP, dále na zjištění trendu zaměstnávání OZP za poslední 3 roky a výhled do budoucna. Počet nově přijatých zaměstnanců včetně OZP Největší počet zaměstnanců přijatých za posledních 12 měsíců je patrný u zaměstnavatelů OZP, kteří v součtu přijali 5033 zaměstnanců, z toho 269 OZP. Firmy, které OZP nezaměstnávají, přijali celkem 174 zaměstnanců, z toho 2 OZP. Je patrné, že počet nově přijatých zaměstnanců je ovlivněn velikostí zaměstnavatele, nejvíce přijatých zaměstnanců vidíme u zaměstnavatelů OZP - středních a velkých podniků. U zaměstnavatelů OZP můžeme pozorovat trend, kdy se stoupajícím počtem nových zaměstnanců roste počet zaměstnaných OZP. Počet nově přijatých zaměstnanců u zaměstnavatelů OZP a zaměstnavatelů, které OZP nezaměstnávají za posledních 12 měsíců: Dělení firem dle velikosti Zaměstnavatelé OZP % Z toho OZP % Nezaměstnávají OZP % Z toho OZP* Mikropodnik (1-9) 0, Malý podnik ( - 49) 94 1, Střední podnik (50-249) , Velký podnik (více než 250) , Celkem % 13

14 *Pozn.: u firem, které OZP nezaměstnávají, byly přijaté OZP během 12 měsíců také uvolněny z pracovního poměru. Počet nově přijatých zaměstnanců u zaměstnavatelů OZP za posledních 12 měsíců Počet zaměstnanců celkem Z toho OZP 6 1 Mikropodnik (1 Malý podnik ( Střední podnik -9) - 49) (50-249) Velký podnik (více než 250) Počet uvolněných zaměstnanců včetně OZP Druhá otázka z tohoto tematického souboru byla naopak zaměřena na počet uvolněných zaměstnanců včetně OZP za posledních 12 měsíců. Z tabulky viz níže vidíme, že počet uvolněných zaměstnanců rostl s velikostí firmy, tedy čím větší firma, tím více propuštěných zaměstnanců a nezáleží, zda jde o zaměstnavatele OZP či ne. Počet uvolněných OZP kopíruje počet uvolněných zaměstnanců, tedy že s rostoucím počtem propuštěných zaměstnanců rostl i počet uvolněných OZP. Počet uvolněných zaměstnanců u zaměstnavatelů OZP a zaměstnavatelů, které OZP nezaměstnávají za posledních 12 měsíců: Dělení firem dle velikosti Zaměstnavatelé OZP % Z toho OZP % Nezaměstnávají OZP % Z toho OZP Mikropodnik (1-9) 6 0,1 2 0, Malý podnik ( - 49) 219 4,5 34 8, Střední podnik (50-249) , , Velký podnik (více než 250) , , Celkem , % 14

15 Počet uvolněných zaměstnanců u zaměstnavatelů OZP za posledních 12 měsíců Počet zaměstnanců celkem Z toho OZP Mikropodnik (1-9) Malý podnik ( - 49) Střední podnik (50-249) Velký podnik (více než 250) Vývoj zaměstnanosti OZP Následující otázka se týkala vývoje zaměstnanosti OZP ve firmách za poslední 3 roky. Na výběr byly 3 možnosti a to, že počet OZP ve firmě rostl, zůstal přibližně stejný, anebo že klesl. Většina zaměstnavatelů OZP i těch, kteří OZP nezaměstnávají, shodně uvádí, že počet OZP zůstal přibližně stejný (firmy, které OZP dlouhodobě nezaměstnávají, mohli zaškrtnout právě tuto možnost vzhledem k tomu, že nezaměstnávají). Celkem tuto možnost vybralo 131 firem, což představuje 68 % ze všech respondentů. Zbývajících 32 %, které reprezentuje 63 firem, je rovnoměrně rozděleno mezi firmy, u nichž v posledních 3 letech počet OZP rostl a firmy, u kterých počet zaměstnaných OZP klesl. Při bližším dělení na zaměstnavatele OZP a nezaměstnavatele OZP vidíme, že u firem které OZP nezaměstnávají, došlo u sedmi firem k poklesu, tzn., že v určitou dobu patřili mezi zaměstnavatele OZP. Vývoj počtu zaměstnanosti OZP v posledních 3 letech 16% 16% 68% Rostl Zůstal stejný Klesl 15

16 U většiny zaměstnavatelů OZP (56 % ze všech zaměstnavatelů OZP) jak již bylo řečeno výše, zůstal počet zaměstnaných OZP na stejné úrovni. Celkem 32 firem zaměstnavatelů OZP (25 %) uvedlo, že počet OZP v jejich firmách rostl, naproti tomu 24 firem (19 %) uvedlo, že počet OZP v jejich firmách v posledních 3 letech poklesl. Vývoj počtu zaměstnanosti OZP v posledních 3 letech Rostl Zůstal stejný Klesl Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP Poslední otázka z této sady byla zaměřena na zjištění postoje firem zaměstnat v následujících 3 letech OZP. Respondenti průzkumu mohli volit mezi následujícími variantami: rozhodně ano, spíše ano, spíše ne a rozhodně ne. Většina firem, a to jak zaměstnávajících tak nezaměstnávajících OZP shodně uvedla možnost spíše ne, z celkem 194 firem jich tuto možnost uvedlo 8, což představuje 56 %. Možnost spíše ano vybral v úhrnu druhý největší počet firem, 53, což představuje 27 %, dále následuje možnost rozhodně ne 17 firem (9 %) a poslední rozhodně ano 16 firem (8 %). Z průzkumu tedy vyplývá, že většina firem v příštích 3 letech zaměstnávat OZP neplánuje. Pokud agregujeme postoje respondentů do dvou stanovisek ano (součet rozhodně ano a spíše ano ) a ne (součet rozhodně ne a spíše ne ), dostaneme následující procenta: kladně ve prospěch zvýšení počtu OZP v podniku odpovědělo 35 % respondentů (tj. 69 firem), záporně odpovědělo 65 % respondentů, tedy 125 firem. Zvýšení počtu OZP ve firmách v následucjících 3 letech - celkově 56% 9% 8% 27% rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne 16

17 Co se týče zaměstnavatelů OZP, tak při součtu kladných odpovědí dostaneme následující procento: 44 %, tj. 56 zaměstnavatelů OZP. Zaměstnavatelé OZP jsou tedy více optimističtí v plánu v následujících 3 letech zvýšit počet OZP ve svých firmách oproti firmám, které OZP nezaměstnávají. Těch ve své kategorii uvedlo kladnou odpověď 13, tj. 19 %. Naopak zaměstnavatelů OZP, kteří v následujících 3 letech neplánují zvýšení počtu OZP je souhrnně 71, tj. 56 % v kategorii zaměstnavatelů OZP, u firem, které OZP nezaměstnávají je to souhrnně 54 firem, tj. 81 % Zvýšení počtu OZP ve firmách v následucjících 3 letech Zaměstnavatelé OZP 13 Nezaměstnávají OZP rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Postoje zaměstnavatelů a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Následující otázky v průzkumu byly zaměřeny na zjištění postojů zaměstnavatelů k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. V první otázce měli respondenti průzkumu vybrat z nabídky 5 externích faktorů, které by podle nich vedly k největšímu rozvoji zaměstnávání OZP v jejich společnostech. Na výběr byly tyto možnosti: a) ekonomické oživení, odeznění krize b) zvýšení dostupnosti vhodných pracovníků se ZP na trhu práce (z pohledu úrovně a typu kvalifikace) c) zvýšení společenského ocenění zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se ZP d) zvýšení úrovně informovanosti o možnostech získání finančních prostředků při zaměstnávání osob se ZP - slevy na daních a příspěvky úřadu práce e) snížení administrativní náročnosti uplatnění daňových slev při zaměstnávání občanů se ZP f) zvýšení úrovně daňových slev při zaměstnávání občanů se ZP g) snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP při zřizování účelných pracovních míst h) zvýšení úrovně příspěvků ÚP při zřizování účelných pracovních míst i) snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen 17

18 j) zvýšení úrovně příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen k) zvýšení povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle 81 zákona o zaměstnanosti) l) zvýšení úrovně spolupráce a nápomoci úřadu práce m) zvýšení úrovně znalostí a dovedností ve vztahu k práci se skupinou osob se ZP (komunikace, znalost specifik apod.) V následujícím grafu jsou prezentovány celkové výsledky za zaměstnavatele OZP i firmy, které OZP nezaměstnávají. Z výsledků průzkumu vyplývá, že nejvíce zmiňovaným faktorem podporující zaměstnanost OZP je zvýšení dostupnosti vhodných pracovníků OZP na trhu práce (z pohledu úrovně a typu kvalifikace). Celkem uvedlo tento faktor celkem 118 respondentů Souhrnná tabulka externích faktorů Celkem a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) Druhým nejvíce zmiňovaným faktorem je faktor f), který zvolilo 90 respondentů a který hovoří pro zvýšení úrovně daňových slev při zaměstnávání OZP. O čtyři respondenty méně, tj. 86 získal faktor a) ekonomické oživení, odeznění krize. Čtvrtým nejvýznamnějším faktorem je faktor e) snížení administrativní náročnosti uplatnění daňových slev při zaměstnávání OZP. Následující 4 faktory získaly od 55 do 59 hlasů a jsou to faktory c) zvýšení společenského ocenění zaměstnavatelů zaměstnávajících osoby se ZP, dále faktor d) zvýšení úrovně informovanosti o možnostech získání finančních prostředků při zaměstnávání osob se ZP - slevy na daních a příspěvky úřadu práce, shodně po 55 hlasech získaly faktory g) snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP při zřizování účelných pracovních míst a h) zvýšení úrovně příspěvků ÚP při zřizování účelných pracovních míst. Co naopak respondenti průzkumu považují za méně efektivní pro zvýšení rozvoje zaměstnanosti OZP, jsou faktory i) snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen (40 hlasů), dále faktor m) - zvýšení úrovně znalostí a 18

19 dovedností ve vztahu k práci se skupinou osob se ZP (38 hlasů), dále faktor j) - zvýšení úrovně příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen (36 hlasů), na předposledním místě faktor l) - zvýšení úrovně spolupráce a nápomoci úřadu práce (32 hlasů) a poslední se umístil faktor k) - zvýšení povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle 81 zákona o zaměstnanosti), pro který hlasovalo pouhých 19 respondentů. Pokud se na výsledky průzkumu podíváme z hlediska dělení respondentů podle velikosti podniku, dostaneme na prvních 4 místech ve stejném pořadí tytéž faktory jako výše jmenované, pouze u mikropodniků došlo k výměně mezi čtvrtým nejvýznamnějším faktorem a třetím. Při porovnání postojů mezi zaměstnavateli OZP a firmami, které OZP nezaměstnávají, nalezneme drobné, nepatrné rozdíly v porovnání se souhrnnými výsledky, na prvních 4 pozicích totožné, mezi oběma skupinami zaměstnavatelů panuje velká shoda, které externí faktory mohou zaměstnávání OZP podpořit Souhrnná tabulka externích faktorů při rozlišování zaměstnavatelů a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP Způsob plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle 81 zákona o zaměstnanosti) Respondenti průzkumu měli v této otázce na výběr 5 možností, které vycházejí z 81 zákona o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé s méně než 25 zaměstnanci nemají povinnost zaměstnávat OZP, první možnost v dotazníku tedy zahrnuje tuto variantu, následuje výběr možností a jejich kombinace: zaměstnáváním OZP, odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP, zadáváním výrobních programů zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % OZP a odvodem do státního rozpočtu. 19

20 Celkem 52 zaměstnavatelů (78 % ve své kategorii), kteří OZP nezaměstnávají, uvedli nejčastěji, že se jich plnění povinného podílu zaměstnaných osob netýká, což odráží jejich strukturu vzhledem k velikosti své firmy. Celkem jedenáct respondentů (16 %) uvedlo, že plní povinný podíl odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Odvodem do státního rozpočtu plní svůj povinný podíl 4 zaměstnavatelé (6 %). Zaměstnavatelé OZP v největší míře plní povinný podíl zaměstnaných OZP jejich zaměstnáváním, tuto možnost vybralo 67 respondentů (53 % z celku). Celkem 29 (23 %) zaměstnavatelů OZP plní povinný podíl, kromě přímého zaměstnávání OZP, také odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % OZP. Třetí největší počet respondentů 26 (20 %) odpověděl, že se jich povinnost plnit podíl OZP netýká (a přesto OZP zaměstnávají). Celkem 3 (2 %) firmy navíc kromě zaměstnávání OZP odvádějí peníze do státního rozpočtu a 2 (2 %) firmy, kromě zaměstnávání OZP zadávají výrobní programy zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50 % OZP Naplňování podílu OZP Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP Znalost problematiky Diversity Management a zájem o ní Poslední sada otázek byla zaměřena na znalost problematiky Diversity, Diversity Management a zájem o ní. První otázka z této sady zjišťovala, zda respondenti slyšeli pojmy Diverzita, Diversity Management a vědí, co se pod nimi skrývá. Z celkových výsledků vyplývá, že pouze 22 % (42 firem) všech respondentů zná oba tyto pojmy i jejich obsah. Pojmy zná, ale neví co si pod nimi představit 36 % respondentů (71 firem) a nejvíce respondentů 42 % (81 firem) nezná ani pojmy ani jejich obsah. Co se týče respondentů, kteří nezaměstnávají OZP, tak oba pojmy a obsah zná 19 % respondentů (13 firem), pouze znalost pojmů ale bez znalosti významu uvedlo 27 % (18 firem) a 54 % respondentů (36 firem) nezná ani pojmy ani jejich význam. 20

21 Zaměstnavatelé OZP jsou při srovnání se zaměstnavateli, kteří OZP nezaměstnávají, ve znalosti pojmů Diverzita a Diversity Management na tom trochu lépe, pojmy a jejich význam zná 23 % respondentů (29 firem). Pouze pojmy bez významu slyšelo 42 % respondentů (53 firem), naopak pojmy ani jejich obsah nezná 35 % respondentů (45 firem). V oblasti týkající se osvěty Diversity a Diversity Management je tedy zatím velká rezerva a zároveň příležitost. Znalost pojmu Diverzita a Diversity Management : Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP % Celkem % Neznám ,8 Ano, pojmy znám, ale nevím, co se pod nimi ukrývá ,6 Ano, pojmy i obsah znám ,6 Celkem Znalost pojmu "Diverzita" a "Diverzity management" - celkově Ano, pojmy i obsah znám 22% Neznám 42% Ano, pojmy znám, ale nevím, co se pod nimi ukrývá 36% Ve druhé navazující otázce byl zjišťován zájem o bezplatné praktické školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP (např. kurzy správné komunikace s OZP, materiály o specificích jednotlivých skupin atp.). Celkem 28 % ze všech respondentů (55 firem) potvrdilo svůj zájem o tato školení a produkty, naopak 72 % respondentů nemá zájem (139 firem). 21

22 Zájem o bezplatné školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP - celkem Ano, měli bychom zájem 28% Ne, nemáme potřebu 72% U zaměstnavatelů OZP jsou procenta následující: zájem o produkty a školení projevilo 31 % zaměstnavatelů OZP (39 firem), naopak 69 % nemá potřebu (88 firem). U respondentů, kteří OZP nezaměstnávají je situace následující: zájem o produkty a školení projevilo 24 % firem (16), naopak 76 % firem (51) o školení a produkty zájem nemá Zájem o bezplatné školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP Ano, měli bychom zájem Ne, nemáme potřebu Poslední otázka se týkala zájmu respondentů o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory, která je spojena se zaměstnáváním OZP. Těsná většina, celkem 52 % ze všech respondentů (0 firem) potvrdila svůj zájem o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory, která je spojena se zaměstnáváním OZP, naopak 48 % respondentů nemá zájem (94 firem). Ve srovnání s předchozí otázkou tak respondenti jasně vyjadřují svou preferenci o poptávané podpoře a přiklánějí se k informacím o finančních podporách. 22

23 Poptávka po informacích o možnostech finanční a jiné podpory spojené se zaměstnáváním OZP NE 48% ANO 52% Co se týče zaměstnavatelů OZP, tak zájem o informace vyslovilo 56 % (71 firem), naopak 44 % zaměstnavatelů OZP (celkem 56 firem) zájem o informace o možnostech finanční a jiné podpory nemá. U zaměstnavatelů, kteří OZP nezaměstnávají je situace opačná, více zaměstnavatelů 57 % (38 firem) informace o možnostech podpory nepoptává, nicméně je pozitivním faktem, že zbývajících 43 % zaměstnavatelů (29 firem) má o tyto informace zájem Poptávka po informacích o možnostech finanční a jiné podpory spojené se zaměstnáváním OZP Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP ANO NE V poslední části průzkumu mohli respondenti na sebe zanechat kontakt v případě zájmu o bezplatné vzdělávání v oblasti Diverzity, Diversity Management a problematice zaměstnávání OZP, která je pro zaměstnavatele prakticky využitelná. Ze 127 zaměstnavatelů či firem zaměstnávajících OZP zanechalo 67 na sebe kontakt, což představuje 53 %. Z 67 zaměstnavatelů či firem, které OZP nezaměstnávají, uvedlo 31, což odpovídá 46 %. Celkově tedy uvedlo 98 firem, což představuje 51 % ze všech respondentů. Zaměstnavatelé tímto potvrzují zájem o danou problematiku. 23

24 Shrnutí Závěrem shrneme nejdůležitější získané poznatky, přičemž zachováme strukturu dotazovaných oblastí: Údaje o respondentech Celkově nejvíce respondentů představují střední podniky (31 % ze všech účastníků průzkumu); největší počet respondentů zaměstnavatelů OZP spadá do kategorie středních podniků (41 % v dané kategorii); největší počet respondentů, kteří OZP nezaměstnávají, jsou mikropodniky do deseti zaměstnanců (63 % v dané kategorii) Z hlediska sídla firmy se nejvíce respondentů zapojilo do průzkumu z Moravskoslezského kraje, celkem 54, což představuje 28 % ze všech. Z 54 respondentů je 34 zaměstnavatelů OZP, zbývajících 20 firem OZP nezaměstnává Z hlediska převažující činnosti firmy nejvíce respondentů, celkem 2 (53 %), podniká převážně v oblasti služeb; zaměstnavatelé OZP uvádějí nejčastěji jako převažující činnost výrobu oproti ostatním zaměstnavatelům, kteří uvádějí nejčastěji služby Množství a struktura osob se zdravotním postižením Zaměstnavatelé OZP respondenti průzkumu zaměstnávají v součtu celkem 1684 osob se zdravotním postižením. Celkový počet všech zaměstnanců u těchto firem činí 26220,5, což znamená, že přibližně každý 16 zaměstnanec je osobou se zdravotním postižením; celkem 0 firem zaměstnává OZP v rozmezí 1 až pracovníků; u firem, které zaměstnávají 1 až OZP je průměr cca 3 OZP na jednu firmu U zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více, než 50 OZP připadá na jednu firmu průměrně cca 121 OZP. Vzhledem k počtu zaměstnanců jde o střední a velké podniky. Lze konstatovat, že čím je podnik větší, tím více OZP zaměstnává. Nejvíce firem zaměstnává 1 OZP celkem 37 firem; v rozpětí počtu zaměstnaných OZP 1 až nejvíce firem zaměstnává 1, 2 nebo 3 OZP. Z hlediska dělení OZP na osoby s těžším zdravotním postižením z průzkumu vyplývá, že z celkem 127 zaměstnavatelů OZP jich 49 (39 %) osoby s TZP zaměstnává, 61 % zaměstnavatelů osoby s TZP nezaměstnává; nejvíce firem zaměstnává 1 osobu s TZP, tj. 28 firem; druhý nejvyšší počet zaměstnavatelů, kterých je 8 zaměstnává 2 osoby s TZP. Zajímavostí je, že a více osob s TZP zaměstnávají celkem 3 firmy, celkový počet osob s TZP zde dosahuje 121. Celkem 213 zaměstnaných osob s TZP představuje 13 % z celkového počtu všech zaměstnaných OZP (1684). Chráněná pracovní místa či chráněné pracovní dílny zřídilo z celkového počtu 127 zaměstnavatelů OZP 13 firem, což je cca %. Celkem zaměstnávají tito zaměstnavatelé 761 OZP, 18 % z nich (137) jsou osoby s těžším zdravotním postižením. Osob pracujících na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně je 356, což představuje cca 47 % z OZP zaměstnaných u těchto firem. Z výsledků dále 24

25 vyplývá, že 9 ze 13 zaměstnavatelů (69 %) zaměstnává všechny OZP na chráněných pracovních místech či v chráněných dílnách. Všech 9 zaměstnavatelů tedy využívá tohoto způsobu pro zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením. Celkem 356 osob pracujících na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně představuje 21 % z celkového počtu všech zaměstnaných OZP (1684). Z výsledků vyplývá, že na plný pracovní úvazek pracuje celkem 888 OZP, což představuje 53 % z celkového počtu zaměstnaných OZP. Na částečný pracovní úvazek pracuje 47 % OZP, tedy 796. Ze 127 zaměstnavatelů zaměstnává OZP pouze na částečný úvazek 19 firem (15 %), zbývajících 8 (85 % ze všech) zaměstnává OZP na plné i částečné pracovní úvazky; Z celkových výsledků průzkumu vyplývá, že 63 (necelých 50 %) zaměstnavatelů OZP zaměstnává všechny své zaměstnance OZP na plný pracovní úvazek Z hlediska druhu zdravotního postižení jednoznačně nejvíce zaměstnavatelů zaměstnává osoby s tělesným postižením, ze 127 zaměstnavatelů OZP jich je 54, což představuje 42,5 %. Druhou nejčetnější odpovědí bylo jiné postižení, které vybralo 36 respondentů, což představuje 28 % z celku. Shodně po jedné odpovědi bylo od firem, které zaměstnávají buď osoby se sluchovým, nebo zrakovým nebo mentálním postižením. Zaměstnavatelů OZP, kteří zaměstnávají OZP s různými druhy postižení, je 34, což je 27 % z celku, nejčastější uváděné kombinace druhů zdravotních postižení jsou tělesné postižení + nějaké jiné. Vliv ekonomické krize na zaměstnanost OZP Největší nárůst počtu zaměstnanců přijatých za posledních 12 měsíců je patrný u zaměstnavatelů OZP, kteří v součtu přijali 5033 zaměstnanců, z toho 269 OZP. Firmy nezaměstnávající OZP přijali celkem 174 zaměstnanců, z toho 2 OZP, které ale ve lhůtě 12 měsíců byly u pracovního poměru uvolněny. Je patrné, že počet nově přijatých zaměstnanců je ovlivněn velikostí zaměstnavatele, nejvíce přijatých zaměstnanců je u zaměstnavatelů OZP - středních a velkých podniků. U zaměstnavatelů OZP můžeme pozorovat trend, kdy se stoupajícím počtem nových zaměstnanců roste počet zaměstnaných OZP. Počet uvolněných zaměstnanců rostl s velikostí firmy, tedy čím větší firma, tím více propuštěných zaměstnanců a nezáleží, zda jde o zaměstnavatele OZP či ne. Počet uvolněných OZP kopíruje počet uvolněných zaměstnanců, tedy že s rostoucím počtem propuštěných zaměstnanců rostl i počet uvolněných OZP Většina zaměstnavatelů OZP uvádí, že počet OZP v jejich firmách zůstal přibližně stejný. Celkem tuto možnost vybralo 71 firem, což představuje 56 % ze všech zaměstnavatelů OZP. Většina firem, a to jak zaměstnávajících tak nezaměstnávajících OZP na otázku, zda plánují v následujících 3 letech zvýšit počet zaměstnaných OZP, shodně uvedla možnost spíše ne, z celkem 194 firem jich tuto možnost uvedlo 8, což 25

26 představuje 56 %. Možnost spíše ano vybral v úhrnu druhý největší počet firem, 53, což představuje 27 %, dále následuje možnost rozhodně ne 17 firem (9 %) a poslední rozhodně ano 16 firem (8 %). Zaměstnavatelé OZP jsou více optimističtí v plánu v následujících 3 letech zvýšit počet OZP ve svých firmách oproti firmám, které OZP nezaměstnávají Postoje zaměstnavatelů a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Nejvíce zmiňovaným faktorem podporující zaměstnanost OZP je zvýšení dostupnosti vhodných pracovníků OZP na trhu práce (z pohledu úrovně a typu kvalifikace). Celkem uvedlo tento faktor celkem 118 respondentů. Druhý nejvíce zmiňovaný faktor, který vybralo 90 respondentů, hovoří pro zvýšení úrovně daňových slev při zaměstnávání OZP. O čtyři respondenty méně, tj. 86 získal faktor ekonomické oživení, odeznění krize. Čtvrtým nejvýznamnějším faktorem je snížení administrativní náročnosti uplatnění daňových slev při zaměstnávání OZP. Co naopak respondenti průzkumu považují za méně efektivní faktory pro zvýšení rozvoje zaměstnanosti OZP: snížení administrativní náročnosti získání příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen (40 hlasů), dále zvýšení úrovně znalostí a dovedností ve vztahu k práci se skupinou osob se ZP (38 hlasů), zvýšení úrovně příspěvků ÚP na zřizování a provoz chráněných pracovních míst a chráněných dílen (36 hlasů), předposlední faktor- zvýšení úrovně spolupráce a nápomoci úřadu práce (32 hlasů) a poslední - zvýšení povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle 81 zákona o zaměstnanosti), pro který hlasovalo pouhých 19 respondentů. Pokud se na výsledky průzkumu podíváme z hlediska dělení respondentů podle velikosti podniku, dostaneme na prvních 4 místech ve stejném pořadí tytéž faktory jako výše jmenované, pouze u mikropodniků došlo k výměně mezi čtvrtým nejvýznamnějším faktorem a třetím. Při porovnání postojů mezi zaměstnavateli OZP a firmami, které OZP nezaměstnávají, nalezneme drobné, nepatrné rozdíly v porovnání se souhrnnými výsledky, na prvních 4 pozicích totožné, mezi oběma skupinami zaměstnavatelů panuje velká shoda, které externí faktory mohou zaměstnávání OZP podpořit. Celkem 52 zaměstnavatelů (78 % ve své kategorii), kteří OZP nezaměstnávají, uvedlo nejčastěji, že se jich plnění povinného podílu zaměstnaných osob netýká, což odráží jejich strukturu vzhledem k velikosti své firmy. Celkem jedenáct respondentů (16 %) uvedlo, že plní povinný podíl odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% OZP. Odvodem do státního rozpočtu plní svůj povinný podíl 4 zaměstnavatelé (6%). Zaměstnavatelé OZP v největší míře plní povinný podíl zaměstnaných OZP jejich zaměstnáváním, tuto možnost vybralo 67 respondentů (53% z celku). Celkem 29 (23%) zaměstnavatelů OZP plní povinný podíl, kromě přímého zaměstnávání OZP, také odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% OZP. Třetí největší počet respondentů 26 (20%) 26

27 odpověděl, že se jich povinnost plnit podíl OZP netýká (a přesto OZP zaměstnávají). Celkem 3 (2%) firmy navíc kromě zaměstnávání OZP odvádějí peníze do státního rozpočtu a 2 (2%) firmy, kromě zaměstnávání OZP zadávají výrobní programy zaměstnavatelům zaměstnávajících více než 50% OZP. Znalost problematiky Diversity Management a zájem o ní Pouze 22 % (42 firem) všech respondentů zná pojmy Diverzita a Diversity Management i jejich obsah. Pojmy zná, ale neví co si pod nimi představit 36 % respondentů (71 firem) a nejvíce respondentů 42 % (81 firem) nezná ani pojmy ani jejich obsah. Co se týče respondentů, kteří nezaměstnávají OZP, tak oba pojmy a obsah zná 19 % respondentů (13 firem), pouze znalost pojmů ale bez znalosti významu uvedlo 27 % (18 firem) a 54 % respondentů (36 firem) nezná ani pojmy ani jejich význam. Zaměstnavatelé OZP jsou při srovnání se zaměstnavateli, kteří OZP nezaměstnávají, ve znalosti pojmů Diverzita a Diversity Management na tom trochu lépe, pojmy a jejich význam zná 23 % respondentů (29 firem). Pouze pojmy bez významu slyšelo 42 % respondentů (53 firem), naopak pojmy ani jejich obsah nezná 35 % respondentů (45 firem). V oblasti týkající se osvěty Diversity a Diversity Management je tedy zatím velká rezerva a zároveň příležitost. Celkem 28 % ze všech respondentů (55 firem) potvrdilo svůj zájem o bezplatná praktická školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP, naopak 72 % respondentů nemá zájem (139 firem). U zaměstnavatelů OZP jsou podíly následující: zájem o produkty a školení projevilo 31 % zaměstnavatelů OZP (39 firem), naopak 69 % nemá potřebu (88 firem). U respondentů, kteří OZP nezaměstnávají je situace následující: zájem o produkty a školení projevilo 24 % firem (16), naopak 76 % firem (51) o školení a produkty zájem nemá. Těsná většina, celkem 52 % ze všech respondentů (0 firem) potvrdila svůj zájem o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory, která je spojena se zaměstnáváním OZP, naopak 48 % respondentů nemá zájem (94 firem). Ve srovnání s předchozí otázkou tak respondenti jasně vyjadřují svou preferenci o poptávané podpoře a přiklánějí se k informacím o finančních podporách. Co se týče zaměstnavatelů OZP, tak zájem o informace vyslovilo 56 % (71 firem), naopak 44 % zaměstnavatelů OZP (celkem 56 firem) zájem o informace o možnostech finanční a jiné podpory nemá. U zaměstnavatelů, kteří OZP nezaměstnávají je situace opačná, více zaměstnavatelů 57 % (38 firem) informace o možnostech podpory nepoptává, nicméně je pozitivním faktem, že zbývajících 43 % zaměstnavatelů (29 firem) má o tyto informace zájem. 27

28 Příloha 1: Podrobné tabulky ke grafům Obsahem přílohy jsou podrobné tabulky ke grafům obsaženým v souhrnné zprávě. Podrobné tabulky publikované v těle zprávy v příloze obsaženy nejsou. Příloha kopíruje strukturu kapitol ve zprávě. Údaje o respondentech: Dělení firem z hlediska jejich velikosti: Dělení firem dle velikosti Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP % Celkem % Mikropodnik (1-9) Malý podnik ( - 49) Střední podnik (50-249) Velký podnik (více než 250) Celkem Dělení firem z hlediska sídla firmy: Kraj Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP % Celkem % Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Nezařazeno Celkem Dělení firem z hlediska převažující činnosti firmy: Převažující činnost firmy Služby % Obchod % Výroba % Nezařazeno % Celkem % Zaměstnavatelé OZP Nezaměstnávají OZP Celkem

29 Dělení firem z hlediska oboru činnosti firmy: Zaměstnavatelé OZP % 29 Nezaměstnávají OZP % Celkem % Obor činnosti firmy Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu Doprava, skladování a spoje Exteritoriální organizace a instituce Finanční zprostředkování Inf. a komunik. činnosti (vydavatelství, telekomunikace, IT) Kulturně zábavní a rekreační činnosti; ostatní veřejné, sociální a osobní služby Obchod Stavebnictví Ubytování, stravování a pohostinství Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Vzdělávání Zdravotnictví a sociální péče, veterinární činnosti Zemědělství, myslivost, lesnictví Zpracovatelský průmysl (včetně textilního, strojírenského průmyslu apod.,cz-nace C -33) Neuvedeno Celkem Množství a struktura osob se zdravotním postižením Osoby se ZP ve firmách podrobněji: Počet ZP Počet podniků % Celkem OZP % Celkem zaměstnanců % Poměr OZP/zaměstnanci Celkem

30 Počet osob s těžším zdravotním postižením: Počet firem % TZP ano TZP ne Celkem Počet OZP s TZP Počet firem % Celkem os s TZP % a více Celkem Počet firem zřizujících chráněná pracovní místa nebo chráněné dílny: Počet firem % ANO 13 NE Celkem OZP na chráněném pracovním místě či v chráněné dílně: Počet firem Kolik osob se zdravotním postižením v současné době zaměstnáváte (fyzické osoby)? % Kolik z těchto osob je osobou s těžším zdravotním postižením (TZP) % Kolik z těchto osob pracuje na chráněném pracovním místě nebo v chráněné dílně? % 30

31 Celkem OZP z hlediska druhu postižení: Druh handicapu Počet firem % Tělesné p. (T) Sluchové (S) 1 1 Zrakové (Z) 1 1 Mentální (M) 1 1 Jiné T + kombinované 1 1 T + jiné 8 6 T+M+jiné 1 1 T+S 3 2 T+S+jiné 1 1 T+S+M+jiné 1 1 T+S+Z+jiné 1 1 T+S+Z+M 2 2 T+S+Z+ psych. diag. 1 1 T+Z 4 3 S+jiné 2 2 Neuvedeno 9 7 Celkem Vliv ekonomické krize na zaměstnanost OZP Vývoj zaměstnanosti OZP ve firmách za poslední 3 roky: Počet OZP ve firmě: Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP % Celkem % Rostl Zůstal stejný Klesl Celkem Plán firem zaměstnat OZP v následujících 3 letech: Plánujete zaměstnat OZP? Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP % Celkem % rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne Celkem

32 Postoje zaměstnavatelů a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Způsob plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP (dle 81 zákona o zaměstnanosti): Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP % Celkem % Netýká se Zaměstnáváním OZP Odebíráním výrobků Zadáváním výr programů Odvodem Celkem Znalost problematiky Diversity Management a zájem o ní Zájem o bezplatné praktické školení a multimediální produkty pro usnadnění zaměstnávání OZP: Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP % Celkem % Ano, měli bychom zájem Ne, nemáme potřebu Celkem Zájem respondentů o podrobné informace o možnostech finanční a jiné podpory, která je spojena se zaměstnáváním OZP: Zaměstnavatelé OZP % Nezaměstnávají OZP % Celkem % ANO NE Celkem