Financování vysokých škol: vývoj, problémy, perspektivy. Teoretické a praktické aspekty veřejných financí Praha, Jakub Fischer

Transkript

1 Financování vysokých škol: vývoj, problémy, perspektivy Teoretické a praktické aspekty veřejných financí Praha, Jakub Fischer

2 Systém financování vysokých škol 4 rozpočtové okruhy neinvestičního financování I. Normativní okruh (80,2 %) II. Sociální záležitosti studentů (11,0 %) III. Rozvoj vysokých škol (6,5 %) IV. Mezinárodní spolupráce a ostatní (2,3 %) (podíly vztaženy k roku 2012, celkem se jednalo o částku 19,3 mld. Kč) Programové financování (investice) Další prostředky (VaV apod.)

3 Systém financování vysokých škol I. Normativní okruh (15,5 mld. Kč) Ukazatele A+B1, B2, K (VKM, B3) Do těchto ukazatelů vstupují počty studentů (nejvýznamnější), počty absolventů, ukazatele kvality a výkonu Ukazatel A+B1 = přepočtený pčt studentů x KEN Do roku 2009 včetně pouze ukazatele týkající se počtu studentů (A+B1) a absolventů (B2), od roku 2010 tzv. kvalitativní ukazatel (B3, VKM, K) či ukazatel kvality a výkonu 2009 (A+B1):B2:B3 = 94:6: (A+B1):B2:B3 = 85:5: (A+B1):B2:B3 = 80:10: (A+B1):K = 80:20 (srovnatelně 80:6:14) Ukazatele kvality a výkonu vstupují od 2011 i do výpočtu limitů, tj. do ukazatele A (váha VKM roste s typem studia)

4 Systém financování vysokých škol II. Sociální záležitosti studentů (2,1 mld. Kč) Ukazatel C stipendia doktorandů Ukazatel J dotace na stravování Ukazatele U1,U2 příspěvky (dotace) na ubytovací stipendia studentů VVŠ (SVŠ) Ukazatele S1,S2 příspěvky (dotace) na sociální stipendia studentů VVŠ (SVŠ) Nejvýznamnější C (1 mld. Kč) a U1 (0,8 mld.kč), dále J (0,2 mld. Kč)

5 Systém financování vysokých škol III. Rozvoj vysokých škol (1,2 mld.kč) Ukazatel G FRVŠ (23 %) Ukazatel I Rozvojové projekty (77 %) Od roku 2011 nově tzv. institucionální rozvojové plány (pokus o předstupeň kontraktového financování) coby nástupce původních decentralizovaných rozvojových programů

6 Systém financování vysokých škol IV. Mezinárodní spolupráce a ostatní (0,4 mld. Kč) Nejvýznamnější ERASMUS (0,25 mld. Kč), dále ostatní mezinárodní spolupráce, U3V, studenti se specifickými potřebami atd. (z této položky hrazeny i záležitosti dříve spadající do RP)

7 Vývoj rozpočtu vysokých škol Ukazatel Celkem rozpočet VŠ (mil. Kč) Meziroční vývoj (%) 2,23-1,59-5,36-5,57 Celkem rozpočet VŠ bez PF (mil. Kč) Meziroční vývoj (%) 3,91-1,32-4,30-6,66 Celkem rozpočet VŠ bez PF a kofin. (mil. Kč) Meziroční vývoj (%) 3,91-1,86-6,21-6,46 Provozní výdaje na jednoho studenta (tis. Kč) Meziroční vývoj (%) 1,29-4,46-4,75-7,05 Poměr výdajů na VŠ k HDP (%) 0,68 0,66 0,62 0,55 Podíl výdajů na VŠ na kapitole MŠMT (%) 19,84 19,69 18,96 17,77 Zdroj: Kapitolní sešit MŠMT na rok 2012.

8 Vývoj ukazatelů Pokles celkového rozpočtu VŠ o 12 % Pokles neinvestiční části rozpočtu VŠ o 14 % Pokles průměrných výdajů na studenta o 15,5 % Pokles poměru k HDP o 0,13 p.b. Pokles podílu na kapitole MŠMT o 2,07 p.b.

9 Kontext vývoje rozpočtu vysokých škol Ukazatel Vývoj v % Normativ na žáka ZŠ ve škole nad 550 žáků ,0 Normativ na studenta SŠ (4leté) ,7 Normativ na studenta VOŠ (Marketing) ,0 Průměrné NIV výdaje na studenta VŠ (ekon. obory) ,0 Poznámky: Normativy v RgŠ vyjadřují průměrné neinvestiční výdaje na žáka, jsou stanoveny pro potřeby financování soukromých škol. Průměrné neinvestiční výdaje na studenta VŠ jsou vypočteny jako podíl normativních prostředků (A+B1+B2+B3) k počtu normativních studentů.

10 Perspektivy Střednědobý výhled výdajů státního rozpočtu dopad na vysoké školy (neinvestiční výdaje bez kofin. VaVpI): 2010: 21,5 mld. Kč 2011: 20,2 mld. Kč 2012: 18,9 mld. Kč 2013: 2014: 14,3 mld. Kč Pokles poměru neinvestičních výdajů k HDP z 0,57 % v roce 2010 na 0,34 % HDP v roce 2014 V této situaci mají být implementovány výrazné legislativní změny (nový zákon o VŠ) Ekonomický pokles doprovázen demografickým poklesem (ovšem s různým načasováním dopadu)

11 Problémy (1) - obecně Dlouhodobé a zesilující podfinancování VVŠ Neexistence zřetelné společenské objednávky v době výrazného poklesu finančních prostředků, s výjimkou občasných ad hoc prohlášení Výrazná restrikce prostupnosti z BS na NMS a vztah VVŠ x SVŠ Neexistence srozumitelné koncepce zavedení spoluúčasti studentů, což ztěžuje možnost jeho zavedení (zápisné, školné, odložené školné) Studenti platící poplatky za delší studium (příjmy nejsou školou využitelné na provoz ) Část prostředků procházející rozpočtem školství, která do něj nepatří (sociální stipendia)

12 Problémy (2) - konkrétněji VKM - Měnící se váha a struktura tzv. kvalitativního a výkonového ukazatele Nízká předvídatelnost, řada ukazatelů problematických, systém příliš složitý Ukazatel VKM může podporovat špatné obory na dobrých školách a naopak tlumit dobré obory na špatných školách A - Dlouhou dobu neměněné koeficienty ekonomické náročnosti (přičemž nákladová struktura se mění) Na druhé straně: VKM koeficienty relativizuje C stipendia doktorandů (příliš mnoho studentů, nízká jednotková částka) S - Dotace na stravování (180 mil. Kč), které mají negativní mikroekonomický dopad

13 Děkuji za pozornost. Jakub Fischer