je zpracováno podle ÚP města Jesenice je nutno posoudit z hledisek vlivů na udržitelný rozvoj území a životní prostředí,

Transkript

1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ je zpracoáno podle 19 odst.(2) zákona č. 183/2006 Sb., Přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., 13 odst.(3) Vyhlášky č. 500/2006 Sb., Přílohy č. 5 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb., Části II odst. 1 písmeno c) Přílohy č. 7 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb. Pořizoatel : Město Jesenice IČ : Míroé náměstí Jesenice Zhotoitel : IČ : Ant.Dořáka 2190/ Most ÚP města Jesenice je nutno posoudit z hledisek liů a žiotní prostředí, ÚP města Jesenice nebude mít samostatně ani e spojení s jinými akcemi li na území eropsky ýznamných lokalit nebo ptačích oblastí (soustaa NATURA 2000) Duben 2010

2 O B S A H ÚVODEM... A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA JESENICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA... A.1 HODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI... A.1.1 Vztahy ÚP města Jesenice k nadřazeným koncepcím... A.1.2 Vymezení řešeného území... A.1.3 Koncepce eřejné infrastruktury... A.1.4 Koncepce uspořádání krajiny... A.1.5 Vztahy k ochraně krajiny... A.2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚP MĚSTA JESENICE... A.2.1 Informace o současném stau žiotního prostředí... A.2.2 Předpokládaný ýoj bez uplatnění územního plánu... A.3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP MĚSTA JESENICE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY... A.4 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP MĚSTA JESENICE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI... A.5 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚP MĚSTA JESENICE... A.5.1 Hodnocení liů na obyatelsto... A.5.2 Hodnocení liů na biologickou rozmanitost, flóru a faunu... A.5.3 Hodnocení liů na půdu... Strana

3 A.5.4 Hodnocení liů na odu... A.5.5 Hodnocení liů na ozduší a klima... A.5.6 Hodnocení liů na hmotné statky... A.5.7 Hodnocení liů na kulturní, architektonické a archeologické dědictí.. A.5.8 Kumulatiní hodnocení liů na krajinu... A.6 POROVNÁNÍ KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ ÚP MĚSTA JESENICE PODLE VARIANT ŘEŠENÍ... A.7 POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... A.8 ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ... A.9 NÁVRH UKAZATELŮ NA SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP MĚSTA JESENICE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... A.10 NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ... B VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ÚZEMÍ NATURA C VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH... C.1 Pilíř žiotní prostředí... C.2 Pilíř hospodářského rozoje... C.3 Pilíř soudržnosti společenstí obyatel území... D PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ... D.I+II. VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK A NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... Strana

4 D.III VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ... D.IV VLIV NA STAV A ROZVOJ ÚZEMÍ... E VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ZÁSAD ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA JESENICE K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ... F VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ... F.I VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA JESENICE NA VYVÁŽENOST VZTAHU PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ... F.II SHRNUTÍ PŘÍNOSU ZÁSAD PRO VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO PŘEDCHÁZENÍ ZJIŠTĚNÝM RIZIKŮM A PŘEDPOKLÁDANÝM OHROŽENÍ PODMÍNEK ŽIVOTA GENERACÍ BUDOUCÍCH... G ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ... G.1 ZÁVĚRY... G.2 DOPORUČENÍ... PŘÍLOHY... Strana

5 ÚVODEM Zhotoitel této studie byl pro zpracoání díla ybrán jako ítěz Výzy k podání nabídky na plnění zakázky malého rozsahu dle zákona č. 137/2006 Sb., o eřejných zakázkách, yhlášené městem Jesenice pro zpracoání studie SEA Vyhodnocení liů územního plánu města Jesenice. Pro strukturální přehlednost dané problematiky je účelné, že tato studie SEA ychází z následujících legislatiních ýchodisek : odst. (2) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánoání a staebním řádu (staební zákon) Úkolem územního plánoání je také yhodnocení... územního plánu na yážený ztah územních podmínek pro příznié žiotní prostředí, pro hospodářský rozoj a pro soudržnost společenstí obyatel území... jeho součástí je posouzení liů na žiotní prostředí, zpracoané podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení liu na eropsky ýznamnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody sým stanoiskem takoýto li neyloučil. Pro případ tohoto yhodnocení liů je platné stanoisko Odboru žiotního prostředí a zemědělstí Krajského úřadu Středočeského kraje, které je součástí koordinoaného stanoiska k nárhu zadání územního plánu Jesenice ze dne : Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor žiotního prostředí a zemědělstí, jako orgán ochrany přírody, který je příslušný dle 77a odst. 3 písm. w) zákona, konstatuje, že souladu s 45i zákona lze yloučit ýznamný li předkládaného nárhu zadání ÚP samostatně i e spojení s jinými projekty na eropsky ýznamné lokality a na ptačí oblasti, stanoené příslušnými ládními nařízeními. Řešené území nezasahuje na území soustay NATURA 2000 a ani se jeho okolí nenachází eropsky ýznamné lokality nebo ptačí oblasti, které by koncepce mohla olinit. 2. Příloha k zákonu č. 183/2006 Sb., Rámcoý obsah yhodnocení liů... územního plánu na žiotní prostředí pro účely posuzoání liů koncepcí na udržitelný rozoj území (Část A yhodnocení liů ), odstace č. 1 až 10 5

6 3. 13 odst.(3) Vyhlášky č. 500/2006 Sb. určuje, že Obsah yhodnocení liů územního plánu je stanoen příloze č. 5 k této yhlášce. 4. Příloha č. 5 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb., Obsah yhodnocení liů územního rozoje/ územního plánu Viz body A až F této přílohy. 5. Příloha č. 7 k Vyhlášce č. 500/2006 Sb., Obsah územního plánu, část II, odst. : odst. c) komplexní zdůodnění přijatého řešení a ybrané arianty, četně yhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména e ztahu k rozboru udržitelného rozoje území, odst. d) informaci o ýsledcích yhodnocení liů spolu s informací, zda a jak bylo respektoáno stanoisko k yhodnocení liů na žiotní prostředí, případně zdůodnění, proč toto stanoisko nebo jeho část nebylo respektoáno. Důležitým ýchozím záazným podkladem pro toto yhodnocení liů na udržitelný rozoj území je i Koordinoané stanoisko Krajského úřadu Středočeského kraje k nárhu zadání územního plánu města Jesenice, který jej jako ěcně a místně příslušný sprání orgán ydal dle 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb. dne Toto yhodnocení liů územního plánu města Jesenice je ypracoáno Ing. Stanislaem Štýsem, DrSc., opráněnou osobou ke zpracoání dokumentací a posudků o hodnocení záměrů a koncepcí na žiotní prostředí a eřejné zdraí (EIA/SEA) č.j. osědčení MŽP ČR 5147/115/OPV/93 a rozhodnutí MŽP ČR o prodloužení autorizace č.j /ENV/06 ze dne za spolupráce Ing. Anny Beránkoé... technická pomoc Mgr. Stanislaa Štýse... odborná pomoc 6

7 A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZÁSAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE PŘÍLOHY STAVEBNÍHO ZÁKONA A.1 ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI A.1.1 Vztahy ÚP města Jesenice k nadřazeným koncepcím a) Soulad s politikou územního rozoje Z hlediska Politiky územního rozoje (schálené usnesením lády ČR č. 929 ze dne ) se na ÚP města Jesenice žádné podmínky a kritéria neztahují. Předmětné území je šak územní součástí býalé Specifické oblasti SOB3 Rakonicko-Kraloicko-Podbořansko, pro kterou byly ymezeny tyto úkoly pro územní plánoání : identifikoat hlaní střediska ekonomického rozoje oblasti, a ytářet tam podmínky pro územní rozoj, zkalitnění a rozoj dopraní, technické a občanské infrastruktury, zlepšoat dopraní dostupnost, hlaně e ztahu k Praze a Karloým Varům, ytářet územní předpoklady pro rozoj cestoního ruchu a rekreace, a to i koordinaci s ochranou přírody, ytářet územní předpoklady pro yužití rekreačního potenciálu a zachoání klidoého charakteru oblasti, stanoit opatření pro zachoání ekologického pilíře rámci udržitelného rozoje ronoáze s ostatními pilíři. Lze konstatoat, že ÚP města Jesenice tyto nadřazené direktiy respektuje. b) Soulad s územně plánoací dokumentací ydanou krajem (ÚP VÚC Rakonicko) V těchto souislostech yplýají pro ÚP města Jesenice předeším tyto direktiy : 7

8 požadaky týkající se stáajících tras a koridorů krajského ýznamu : ropood, plynood Ingolstad, produktood, úpraa silnice I/27, požadaky e ztahu k ochraně krajiny a přírody : regionálního a nadregionálního ÚSES, Přírodního parku Jesenicko, zláště chráněných území. Požadaky yplýající z Územně analytických podkladů ÚP VÚC Rakonicka, týkající se ochrany před zastaěním údolních ni souislosti s ohrožením zdrojů pro jímání ody, ochrany krajinné a eřejné zeleně, ymezení ploch pro RD s ohledem na yužití krajinných hodnot a stabilizaci obyatelsta, přednostním yužitím ploch brownfields pro služby, podnikání a sportoní yžití, podpory prostupnosti krajiny kontextu ÚSES, sportoních areálů a dopraní infrastruktury, budoání retenčních nádrží souislostech s optimalizací hydrologických funkcí krajině jsou konceptem ÚP Jesenice důsledně respektoány a je jim ěnoána ýznamná pozornost. c) Širší ztahy k ÚSES Jesenice leží na kraji Žihelské pahorkatiny, tam, kde se morfologie terénu pozolna sažuje k hlubokému údolí řeky Střely. Územím prochází jedna ěte nadregionálního biokoridoru a dě ěte regionálního biokoridoru. Seerozápadním ýběžkem k.ú. Chotěšo prochází nadregionální biokoridor od Pochaloské stráně ke Střele s označením K53. Seeroýchodním ýběžkem k.ú. Bedlno prochází část biokoridoru RK Od ýchodu k západu celým územím prochází část RK

9 Osy jsou edeny stabilnějšími lesními celky. Regionální biocentrum je zastoupeno k.ú. Kosobody lesním celku, místech přírodní památky Malý Uran. REGIONÁLNÍ BIOCENTRA kód náze kat.území ýznam rozl. BPEJ lesní (STG) popis RBC 1498 Oráčo Kosobody ymezený 15,4 ha 3A1 3S1 3S2 les REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY kód náze kat.území ýznam délka BPEJ lesní (STG) popis RBK Bedlno ymezené 400m 3K1 les 1091 RBK 1092 Jesenice- Oráčo Jesenice, Kosobody ymezené 5850 m les,orná, ttp V3 3I1 2Z2 3K1 2C1 3S2 3L1 5AB, B(2)3, 4B(BC) (4)5, 5AB,B3-4,4AB, B3-4 NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY kód náze kat.území ýznam délka BPEJ lesní (STG) popis NBK 53 Střela Rabštejn Pochalo ská stráň Chotěšo ymezené 810m K1 3H1 4AB, (B)3 les,orná V situaci jsou nadregionální i regionální biokoridory ymezeny šířce cca 80 m. Pro oba biokoridory je ymezena ochranná zóna 2 km od osy. Celkem lze k této problematice konstatoat, že kontextu s širšími ztahy a souislostech s nadmístními koncepcemi je ÚP města Jesenice zpracoán bezkonfliktně. A.1.2 Vymezení řešeného území V tomto případě je územní ymezení řešeno e smyslu platných nitrostátních předpisů, a sice rozsahu katastrálních území Bedlno, Chotěšo, Jesenice, Kosobody, Podbořánky a Soseň, které jsou součástí spráního území města 9

10 Jesenice. Posuzoaný ÚP obsahuje ucelený přehled nejen zastaěných území, ale i přestaboých ploch zastaěném i mimo zastaěné území, a ploch zastaitelných a to jádroém území i na prostoroě odloučeném území. Jsou zde specifikoány plochy pro sport a rekreaci, což má úzký ztah k problematice liů na žiotní prostředí a na trale udržitelný rozoj daného území. Posuzoaný ÚP řeší i zásady pro zeleň, a to na úroni eřejné zeleně i poloeřejné zeleně (předzahrádky) a to jak pasiním způsobem (omezením zpeněných ploch na max. 15 %), tak i aktiní formou (noý eřejný park). ÚP specifikuje plochy pro ochrannou zeleň, zeleň eřejných prostranstí, zeleň zahrad i zahrádkářských osad. Textoé a tabelární yjádření je řešeno grafickou formou (hlaní ýkres). ÚP města Jesenice řeší yužití těchto ploch : a) k.ú. Bedlno zastaitelné plochy mimo zastaěné území Plochy 1 a 2 - bydlení enkoské rozloha... b) k.ú. Chotěšo přestaboé plochy zastaěném území Plocha 1 - bydlení enkoské rozloha... Plochy 2, 3, 4 - bydlení enkoské rozloha... 0,488 ha 0,132 ha 0,390 ha zastaitelné plochy mimo zastaěné území Plocha 5 - bydlení enkoské rozloha... 0,385 ha Plocha 6 - rekreace rodinná (rekreační staení) rozloha... 0,619 ha c) k.ú. Jesenice přestaboé plochy zastaěném území Plochy 1 a 2 - bydlení enkoské rozloha... 0,976 ha 10

11 Plocha 3 - sport rozloha... 0,794 ha Plochy 4,5,6,7 - bydlení RD rozloha... 4,334 ha Plocha 8 - smíšená ýrobní (sklady a administratia) rozloha... 0,498 ha Plochy 9,10 - bydlení RD rozloha... 0,286 ha Plocha 11 - sport rozloha... 0,393 ha Plocha 12 - bydlení RD rozloha... 0,494 ha Plocha 13 - smíšená městská rozloha... 0,072 ha Plocha 14 - eřejný park (městský) rozloha... 0,872 ha Plochy 15,16 - bydlení RD rozloha... 1,475 ha Plochy 17,18 - ýroba řemeslná (žinosti kombinaci s bydlením) rozloha... 1,297 ha Plocha 19 - přeložka silnice I/27 rozloha... 0,134 ha Plocha 25 - bydlení RD rozloha... 0,046 ha zastaitelné plochy mimo zastaěné území Plocha 19 - přeložka silnice I/27 rozloha... 2,671 ha Plocha 20 - ochranná zeleň (ýsadba dřein, bez terénních úpra) rozloha... 1,001 ha Plocha 21 - nerušící ýroba rozloha... 4,995 ha 11

12 Plocha 22 - bydlení enkoské rozloha... 0,936 ha Plocha 23 - zahrada rozloha... 0,558 ha Plocha 24 - bydlení RD rozloha... 0,272 ha Plocha 26 - smíšená městská rozloha... 0,218 ha Plochy 27,28,29 - nerušící ýroba rozloha... 7,210 ha Plocha 30 - zemědělská ýroba (případ.rozšíření rostlinné ýroby) rozloha... 0,935 ha Plochy 30,31 - ochranná zeleň rozloha... 1,540 ha Plocha 33 - ysoká zeleň rozloha... 0,328 ha Plocha 34 - bydlení RD rozloha... 2,896 ha Plocha 35 - ochranná zeleň rozloha... 1,434 ha d) k.ú. Kosobody přestaboé plochy zastaěném území Plochy 1,2 - rekreace rodinná rozloha... Plocha 3 - zahrada rozloha... 0,268 ha 0,173 ha zastaitelné plochy mimo zastaěné území Plocha 4 - ysoká zeleň rozloha... 0,117 ha 12

13 e) k.ú. Podbořánky přestaboé plochy zastaěném území Plocha 1 - bydlení smíšené enkoské rozloha... zastaitelné plochy mimo zastaěné území Plocha 2 - bydlení smíšené enkoské rozloha... Plocha 3 - rekreace rodinná rozloha... Plocha 6 - rekreace rodinná rozloha... Plochy 7 a 8 - sport - golf rozloha... 0,0,76 ha 0,374 ha 0,218 ha 0,041 ha 32,832 ha f) k.ú. Soseň přestaboé plochy zastaěném území Plocha 1,2 - bydlení enkoské rozloha... 0,733 ha zastaitelné plochy mimo zastaěné území Plocha 3 - rekreace rodinná rozloha... 0,339 ha A.1.3 Koncepce eřejné infrastruktury V rámci dopraní infrastruktury je územním plánem řešena dopraa pohybu i dopraa klidu. ÚP řeší detailně situaci silnic I., II. a III. třídy s řadou ylepšení oproti současnému stau. V kontextu s ochranou žiotního prostředí lze za ýznamný poažoat záměr ýstaby obchatu silnice I/27 (obchat Jesenice a Žďáru) a s tím spojená napojení hluk, emise z dopray. ÚP účelně řeší i doprau klidu, a to nejen úpraou zásad rámci současného stau, ale i ymezením ploch pro noá eřejná parkoiště (u sběrného dora Jesenici a u hřbitoa Podbořánkách kontextu s možným rozšířením golfoého hřiště). Kladně lze hodnotit i řešení pěších turistických tras a cyklostezek. 13

14 Posuzoaný ÚP řeší i celou sféru technické infrastruktury, která má s problematikou trale udržitelného rozoje a úroně žiotního prostředí tématicky úzký kontakt. ÚP úspěšně řeší zásoboání odou, kanalizaci, zajištění energiemi. Diskutabilní je absolutní zákaz ýstaby ětrných elektráren, což je rozporu s obecnou podporou nitrostátních i mezinárodních tendencí ekologizace zajištění energiemi. V řadě případů jsou ětrné elektrárny turisticky atraktiní (např. rakouských Alpách). A.1.4 Koncepce uspořádání krajiny Posuzoaný ÚP města Jesenice tomto kontextu žádoucím rozsahu řeší : a) Základní strukturální uspořádání krajiny na bázi zemědělských pozemků (orná půda, louky, pastiny), lesů a mimolesní rozptýlené zeleně s orientací dosažení cíloého stau pestré, rekreačně a turisticky atraktiní krajiny s ysokým podílem nejen lesů, ale i mimolesní rozptýlené zeleně (stromořadí, břehoé porosty, zeleň říčních ni). b) Koncept lokálního ÚSES Velmi důležitým nitrostátním cílem ochrany a torby žiotního prostředí je ÚSES územní systém ekologické stability. Posuzoaný ÚP města Jesenice ěnuje této problematice ýznamnou pozornost. Přebírá se nadregionální a regionální úroeň ÚSES, a na bázi ÚP je podrobně řešena problematika LOKÁLNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY, přičemž prky ÚSES jsou zpraidla narhoány na ekologicky stabilních místech krajině (odní plochy, mokřady, přirozené lesní porosty a pod.). Prky lesních porostech jsou, prky na zemědělských pozemcích dle kultur jsou částečně. Prky lokálního ÚSES jsou narženy souladu s platnou Metodikou ymezoání ÚSES. Aktuálně se tomto případě narhuje 12 noých lokálních biocenter. Schálením ÚP města Jesenice by se stala obecně záaznou tato struktura lokálních biocenter a biokoridorů : 14

15 LOKÁLNÍ BIOCENTRA kód LBC náze kat.území ýznam rozloha BPEJ lesní (STG) popis BC 2 Maliník Kosobody ymezené 3,1 ha 2S4 2K1 les BC 3 Rybníčky u Kosobod Kosobody ymezené 3,1 ha BC 4 V Leštině Soseň ymezené BC 5 Plaiště Jesenice ymezené BC 6 Dráčoské údolí Jesenice ymezené upraené BC 7 U Šibenice Jesenice ložené do RBC U Pěti Dubů BC 8 Ve Stráních Jesenice ymezené BC 9 U Lomu Chotěšo ymezené BC 10 Břeh Velkého rybníka Jesenice BC 11 Dolní Fikač Jesenice ymezené ymezené 5AB, B3-4, 5AB, B4(5) 3 ha B(BC) (4)5 odní plocha, ttp, mimolesní zeleň odní plocha, ttp, pobřežní porosty 3,8 ha 2K1 odní plocha, odní tok, břehoé a luční porosty 3,1 ha 3S1 les, ttp, odní tok, mimolesní zeleň 4,1 ha ,1 ha S4 6 ha 3I1, 3K1 3,1 ha B(BC) (4)5, 4B,BC, (BD)4 (5) 4(AB), B(4)5, 4AB, (B)3 4B(BC) (4)5,4B BC,(B D)4,(5) 14,8 ha B,BC, (BD)4 (5) mimolesní zeleň,ttp, les mimolesní zeleň,odní plocha les, mimolesní zeleň, odní plocha mokřad,ttp pobřežní porost odní plocha, odní tok, břehoé a luční porosty 15

16 kód LBC náze kat.území ýznam rozloha BPEJ lesní (STG) popis BC 12 Stebenské údolí Jesenice naržené 3,1 ha B,BC, (BD)4 (5) 4AB(B) ttp,odní plocha, mimolesní zeleň 3 BC 13 Louka pod pilou Jesenice ymezené 3 ha B(BC) (4)5 údolní nia,ttp BC 14 Jesenice II. Jesenice naržené 3,2 ha AB(B) mimolesní BC 15 U Račího hradu Jesenice naržené 3,2 ha K1 3K1 2S2 3 4B(BC) (4)5 BC 16 K Bedlnu Jesenice naržené 3,1 ha 2K1 les BC 17 Obecní rch Soseň naržené 4,4 ha 2K1 les BC 18 Mladotický potok I. Podbořánky naržené 4,4 ha AB,B 4(5),5A B,B,BD 2(3) zeleň,ttp les,ttp odní tok, mimolesní zeleň, les BC 19 Mladotický potok II. Podbořánky naržené 3,1 ha B(BC) (4)5 odní tok, ttp BC 20 Bíloský Podbořánky naržené 3 ha K4 5AB, les, orná potok B4(5) BC 21 Jesenice I. Jesenice naržené 3,1 ha AB3 ttp, mimolesní zeleň BC 22 Lom u Kosobod BC 24 Rybník u Chotěšoa BC 26 Pastuchoický les BC 27 Nad Chojkoským mlýnem BC 28 Podbořánské rybníčky BC 29 Pod Vlčí horou Kosobody naržené 3,1 ha S2 5AB, B3-4 Chotěšo Podbořánky Podbořánky Podbořánky ymezené ymezené ymezené ymezené 3,1 ha AB(B) 3 4,3 ha 0Q1 les 7,9 ha 0K4 les 3,4 ha G1 0T5 5B(BC) (4)5 Chotěšo naržené 4,3 ha I1 4AB, (B)3 les, mimolesní zeleň, ttp ttp, odní plocha, pobřežní porost odní plocha, ttp les, orná 16

17 kód LBC náze kat.území ýznam rozloha BPEJ lesní (STG) popis BC 30 Bedlno ymezené 3,3 ha 2Z2 2S2 les BC 31 Na Sádkách Podbořánky ymezené 3,6 ha B(BC) (4)5,5A B,(B)3 mimolesní zeleň blízká lesu Regulatiy pro existující biocentrum Dosažení přirozené druhoé skladby bioty, odpoídající tralým stanoištním podmínkám, musí být podřízeny edlejší funkce biocentra (to je např. produkční funkce). Rušié činnosti (jako umísťoání staeb, pobytoá rekreace, intenziní hospodaření atd.) a činnosti snižující ekologickou stabilitu jsou nepřípustné. LOKÁLNÍ BIOKORIDORY kód LBK náze kat.území ýznam délka BPEJ lesní (STG) popis BK 14 Jesenice ymezený 4850 m 3K1 3L1 3S1 3N2 odní tok, odní plocha, pobřežní BK 20 Jesenice ymezený částečně BK 21 Jesenice, Chotěšo ymezený částečně BK 22 Jesenice ymezený částečně 3190 m m m S4 2K1 3I1 2S4 4AB(B) 3,4AB, B,BD3-4,4B, BC,(B D)4(5), 4(AB) B(4)5 4(A)AB 3,4AB (B)3,4B (BC)(4) 5,5AB, B3-4, 5AB,B 4(5) 4AB3,4 AB(B)3 4B,BC (BD)4 (5) porost, les les, odní plocha, ttp, orná, mimolesní zeleň les orná, ttp, mimolesní zeleň, les 17

18 kód LBK náze kat.území ýznam délka BPEJ lesní (STG) popis BK 23 Jesenice ymezený částečně 1220 m I1 4(AB), B,BD3, 4AB,B, BD3-4,4AB (B)3 BK 24 Drahouš Jesenice ymezený BK 30 Chotěšo ymezený ne BK 32 Chotěšo ymezený BK 33 Soseň ymezený BK 34 Soseň ymezený BK 35 Kosobody ymezený 860 m K1 3L m m S6 4B(BC) (4)5 4AB,B, BD3-4,4AB (B)3 4AB, (B)3,4 AB,B,B D m K1 5(A),A B2(3) 2400 m z toho 810 m noý úsek m K1 2K1 3S1 5(A),A B2(3), 5AB, B3-4, 5AB,B 4(5),5B (BC) (4)5 5B(BC) (4)5,5A B,B3-4, 5AB, B4(5) ttp, orná, les, mimolesní zeleň odní tok, nia odního toku ttp, odní plocha, les les, mimolesní zeleň, ttp ttp, mimolesní zeleň, les ttp, orná, les, odní plocha, mimolesní zeleň ttp, odní plocha, mimolesní zeleň BK 36 Kosobody ne 300 m AB, orná B3-4 BK 40 Podbořánky ymezený 900 m ttp, odní plocha BK 41 Podbořánky ymezený částečně 1510 m L1 0M2 0O1 0T5 5AB (B)3, 5AB, B4(5), 5B(BC) (4)5 les, mimolesní zeleň, odní plocha 18

19 kód LBK náze kat.území ýznam délka BPEJ lesní (STG) popis BK 42 Podbořánky ymezený 1320 m 0K4 0M2 les BK 43 Podbořánky ymezený částečně 1720 m L1 5AB, B4(5), 5B(BC) les, ttp, odní tok, pobřežní BK 44 Podbořánky ymezený BK 46 Podbořánky ymezený BK 55 Chotěšo ymezený 2500 m T5 4G1 3L1 0Q1 0O m 0M2 0Q1 0T5 470 m I1 2S6 (4)5 5B(BC) (4)5 4AB(B) 3 porost, orná les, mimolesní zeleň, ttp, odní plocha les les, orná Regulatiy pro existující biokoridor Bude umožněna migrace šech organismů mezi biocentry, nikoli jejich tralá existence biokoridoru. Proto jsou přípustné širší možnosti hospodářského yužití biokoridor může být zčásti tořen antropickými společensty s dostačující ekologickou stabilitou (extenziní sady, tralé traní porosty aj.). Možné je souběžné edení biokoridorů s účeloými komunikacemi, rekreačními trasami apod. V nezbytných případech je podmíněně přípustné pooloání linioých staeb (příčné křížení), odohospodářských zařízení, čistíren odpadních od atd. Ostatní změny a činnosti zhoršující ekologickou stabilitu jsou yloučeny. Regulatiy pro prky ÚSES naržené k založení Nelze připustit takoou změnu e yužití území, která budoucí realizaci znemožní nebo ýrazně ztíží jsou yloučeny činnosti a změny yužití území, zhoršující jeho ekologickou stabilitu. A.1.5 Vztahy k ochraně krajiny V kontextu k zachoání a zlepšení kality a ekologické stability krajiny ytáří ÚP města Jesenice hodné předpoklady těchto sférách : 19

20 a) Zyšoání ekologické stability krajiny Vymezením ploch lesů, mimolesní a keřoé rozptýlené a doproodné zeleně a tralých traních porostů jsou ytářeny hodné územní předpoklady nejen pro petrifikaci současného stau, ale i pro jeho zlepšení. označ. lokality plocha rozdíl. yužití pořad. číslo plochy K... JE NP KO NL NP SO NP 4 5 PO NP doporučená charakteristika narhoaného yužití Větrolam u silnice I/27 směr Chotěšo Doproodná zeleň u podchodu přel. I/27 Doproodná zeleň noého příjezdu do města Doproodná zeleň při chodníku na hřbito Doproodná zeleň jako prek ÚSES Doproodná zeleň jako prek ÚSES Doproodná zeleň jako prek ÚSES Doproodná zeleň jako prek ÚSES Doproodná zeleň jako prek ÚSES Lesní porost jako prek ÚSES Větrolam u silnice III/2281 Doproodná zeleň jako prek ÚSES Doproodná zeleň jako prek ÚSES Doproodná zeleň jako prek ÚSES s funkcí přechodu sídla do krajiny Doproodná zeleň jako prek ÚSES Doproodná zeleň jako prek ÚSES Doproodná zeleň jako prek ÚSES s funkcí ětrolamu u silnice II/206 souisící eřejně prospěšné staby R80 K110 K111 K110 U86 U86 U87 U87 U92 R82 R81 U94 U96 U99 U99 U101 U101 Počítá se s omezeným yužitím pozemků TTP pro pastu rozsahu, který by nadměrně nenarušoal rostlinný kryt. Je doporučeno usiloat o zřízení noých ploch přírodní zeleně, případně o další zalesňoání, které bude pooleno na základě kladných jednání s dotčenými orgány dalších řízeních, následujících lokalitách u místních částí : Jesenice pod nárším seerozápadně od města až po VN, s pokračoáním dále k jihu přes silnici směrem na Krty, až na seerní hranu Velkého rybníka a na druhou stranu až pod nárší k ČOV, podobně i ýchodně od města k silnici I/27 a mezi odojemem a tratí; 20

21 Chotěšo seerně od místní části, od rybníka přes silnici III. třídy až po edení VN západně od sídla; Bedlno na nárší ýchodně od sídla, mezi cestou k Tobiášou rchu (po její hranici) a modrou turistickou trasou na Kosobody; Podbořánky úpatí seerně a západně od sídla mezi částmi komunikace II. třídy; Kosobody a Soseň kdekoli po obodu sídel. Hospodářské yužití musí e šech případech respektoat zájem ochrany přírodních zdrojů a ÚSES. Na šech pozemcích přiléhajících k odnímu toku nebo k jiným odním útarům budou zachoány břehoé porosty. Tam, kde se tyto porosty nenacházejí, bude dodržoán ochranný pás nezorněné půdy o šířce nejméně 1 m od břehoé čáry odního toku a jiných odních útarů. Je narženo začlenění stáajících ýrobních objektů do krajiny doplnění ozelenění obodu stáajícího zemědělského areálu. b) Vymezení ploch s protierozní funkcí V krajině to je řešeno zýšenou plochou lesů, yčleněním značného podílu zemědělských pozemků pro tralé zatranění, zyšoáním ploch mezí a ýskytu nelesní keřoé a stromoé zeleně. Přednostně budou řešeny nárhoé plochy lokálního ÚSES na plochách orné půdy, která nejíce erozi podléhá. A na ploše regionálního biokoridoru K7 je narženo zalesnění. Na šech staebních pozemcích se požaduje, aby projektoá dokumentace narhoala 30 %-ní retenční účinnost a 30 %-ní sak dešťoých srážek. c) Vymezení ploch proti poodním Tato tématika strukturálně i funkčně koresponduje s předchozím. ÚP narhuje realizoat komplexní krajinná opatření s protipoodňoým účinkem : ýstabu malých odních nádrží, ochranné náspy proti přílioým lnám, ochranné zatraňoání a zalesňoání, podporu rekultiace území po těžbě. 21

22 d) Prostupnost a koncepce rekreačního yužíání krajiny ÚP města Jesenice ytáří podmínky pro prostupnost krajiny hlaně e azbě na sídla a okolních lesích. Dbá na zachoání cest a narhuje jejich obnou a rozšíření. Doporučují se i noé naučné stezky (např. téma těžby kamene). V řešeném území je několik dobýacích prostorů a chráněných ložisek (esměs staební kámen a CHLÚ hnědého uhlí). S těžbou se šak nepočítá. Na předchozí naazuje problematika koncepce rekreačního yužíání krajiny zájmoém území : Předeším se předpokládá lepší údržba a značení cest, propojujících železniční zastáku Jesenice se stáajícím systémem turistických cest. Narhují se naučné stezky mezi Jesenicí a Bedlnem (lom), Sosní a S. Hubertem, mezi Chojkoským mlýnem, Podbořánkami a Noou Vsí.. V okolí sídel budou pro rekreaci yužíány hlaně plochy eřejné zeleně, odní plochy a louky. Rekreační koncepce předpokládá omezení rámci ochranářských specifik Přírodního parku Jesenicko a souislostech s ochranou ploch podléhajících režimu ÚSES. 22

23 A.2 ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN ÚP MĚSTA JESENICE A.2.1 Informace o současném stau žiotního prostředí Město Jesenice se nachází cca 20 km západně od Rakoníka a cca 5 km jižně od silnice R6 Praha Karloy Vary. Územní obod města zahrnuje tato katastrální území : kód kat.území Jesenice u Rakoníka Chotěšo u Rakoníka Bedlno Kosobody Soseň Podbořánky o celkoé rozloze ha, s celkoým počtem obyatel. A Přírodní poměry Předmětné území je součástí proincie Česká ysočina, podproincie Poberounská soustaa, oblast Plzeňská pahorkatina, celek Rakonická pahorkatina a podcelek Žihelská pahorkatina. Přeážná část území šak patří do obodu Petrohradské pahorkatiny. Geomorfologicky se jedná o poloroinu s žuloými rchy a ýraznými suky. Území je charakteristické mělkými údolími. Těžiště území kolísá mezi nadmořskými ýškami cca 350 až 570 m n.m. Území Jesenice a Podbořánek spadají do Žihelské brázdy, tořené permokarbonskými pískoci, slepenci a jíloci; území sídel Kosobody, Soseň, Chotěšo a Bedlno je tořené ulkanity (žuly, granodiority a diority). Této dierzifikaci odpoídá i charakter půd. Z klimatického hlediska je řešené území součástí oblasti MT4- mírně teplá oblast, okrsek mírně teplý, mírně suchý, s mírnou zimou. Průměrná roční teplota kolísá 23

24 rozmezí 7,3 až 7,5 C, průměrná teplota e egetačním období 13,4 až 13,8 C. Délka slunečního situ až hodin za rok. Průměrné roční srážky kolísají rozmezí 480 až 550 mm. Většinu území ododňuje poodí Rakonického potoka, oblast Podbořánek Mladotický potok a seerní část jesenického katastru je ododňoána Bíloeckým potokem. Na Rakonickém potoce jsou ýznamné odní plochy (rybníky Velký, Jesenický, Horní a Dolní Fikač), s doplňkem řady dalších rybníků na tocích Jesenice, Bílenecký potok, Kosobodský potok, na říčce Leština a na Mladotickém potoce. Tato situace má elký li na ekologický i turisticko rekreační potenciál oblasti. Před kultiací bylo toto území plně pokryto doubraami a bučinami. Současné území má pestrou mozaiku lesů a zemědělských ploch, přičemž okolí sídel přeažují zemědělsky obhospodařoaná území, na která prostoroě naazují přeážně boroé a smrkoé lesy. Nejyšší lesnatost je kat.území Podbořánky a nejětší souislé zemědělské plochy kat.území Jesenice. A Žiotní prostředí Podle celostátních měřítek je Jesenicko oblastí s mírně zhoršeným žiotním prostředím. Toto hodnocení zřejmě yplýá předeším z místní hlukoé a imisní zátěže důsledku průtahu silnice I/27 městem Jesenice. Tato situace je řešena nárhem přeložky této silnice. Jako celek má Jesenicko elmi dobrý standard kality žiotního prostředí. Žádný elký bodoý zdroj ysokého znečišťoání ozduší zde není. K silnici I/27 ošem nutno přičíst i silně frekentoanou silnici Praha Karloy Vary a zdroje zemědělské techniky. Během topné sezóny jsou zde praděpodobně nejětšími emitenty domoní topeniště, která jsou nepříjemným zdrojem přízemních koncentrací prašných a plynných škodliin (hlaně PM 10, NO X, SO 2 ). Město Jesenice a Bedlno jsou zásoboány pitnou i užitkoou odou z odárenských systémů. Jesenice je ybaena ČOV o ýkonu m 3.den -1. V ostatních sídelních částech (Chotěšo, Kosobody, Soseň a Podbořánky) je oda získáána z lokálních zdrojů místních studní. Kanalizaci má pouze město Jesenice, místní části Chotěšo, 24

25 Kosobody, Soseň a Podbořánky nejsou ybaeny lastní kanalizační sítí. Částečným zdrojem znečišťoání od je místní zemědělská ýroba (hnojia, ochranné prostředky, hnojiště). Žádný ýznamný zdroj znečišťoání od zde šak eidoán není. V kontextu s problematikou odpadů je potěšitelné, že Jesenici a ani místních částech nejsou eidoány černé skládky. Jesenické skládky již byly zrušeny a zrekultioány. Dosud šak existuje skládka inertního odpadu. Také domoní odpady jsou shromažďoány do sběrných nádob a odáženy na zabezpečenou skládku. Kalita žiotního prostředí Jesenicka je dána nízkou úroní znečišťoání ozduší a od, malou zátěží hluku a předeším hodným klimatem a ýrazným zastoupením ysoké lesní i roztroušené zeleně. A.2.2 Předpokládaný ýoj bez uplatnění územního plánu Přes uspokojiou kalitu žiotního prostředí řešeném území by zde bez uplatnění územního plánu přetráaly tyto enironmentální zátěže : Silnicí I/27 by nadále docházelo, hlaně průtahu městem, k neúměrné zátěži hlukem, prachem, NO X a dalšími ýfukoými škodliinami. Přetráalo by značné zatížení kality ozduší z místních stacionárních zdrojů domácích topenišť (ÚP doporučuje konerzi na elektřinu, zemní plyn a dření hmotu). Nedošlo by k lepšímu ybaení technickou infrastrukturou pro tralé bydlení i rekreační ubytoání celém území, Nezlepšila by se turistická prostupnost území, která je ÚP řešena nárhy na obnoení a ýstabu pěších komunikací a cyklostezek. V případě ýstaby noých zdrojů emisí by bez regulace tohoto problému kontextu s ÚP (např. nehodnou lokalizací zdroje) mohlo docházet k neúměrné zátěži emisemi či hlukem. 25

26 Bez narhoaného posílení kapacity ČOV Jesenici a napojení zástaby místních částí Podbořánky a Chotěšo na místní ČOV by byla i nadále negatině oliňoána kalita porchoých i podzemních od. Bez nárhů na ytoření hodných podmínek pro reitalizaci zastaěných území (se zláštním důrazem na zástaby prolukách centrálních částí sídel) by přetráal současný neyhoující sta. Nezlepšil by se dosud neuspokojiý sta e ybaení místních částech Podbořánky a Chotěšo základní technickou infrastrukturou (napojení na odood, odkanalizoání splaškoých od a jejich čištění e lastních ČOV). Nezlepšila by se situace e sféře zneškodňoání TKO (separoaným sběrem, recyklací a likidací). Pro nedostatečné ymezení zastaitelného území určeného pro bydlení by mohlo docházet k nežádoucí zástabě nehodných místech, a nikoli zastaitelném území, ymezeném účelně územním plánem (náaznost na zastaěná území, yužití proluk, místech neoliněných hlukem, emisemi a pod.) Nedošlo by k ýstabě či reitalizaci sportoních a rekreačních zařízení (např. golfoého areálu Podbořánky). A.3 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP MĚSTA JESENICE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY Realizací celého komplexu narhoaných opatření dojde k ýznamnému olinění těchto charakteristik žiotního prostředí : Řešením přeložky silnice I/27 Jesenici mimo město dojde tomto sídelním prostoru ke zýšení bezpečnosti silničního proozu, k ýznamnému snížení hlukoé zátěže městě Jesenice a roněž k ýznamnému omezení emisní produkce z dopray a to hlaně kategoriích NO X a PM 10 (respirabilního prachu). 26

27 Uplatňoanou konerzí ytápění na zemní plyn, elektřinu, ale i na dření biomasu, se ýrazně omezí emisní produkce kouřoých škodliin z přízemních malých zdrojů což poede ke zlepšení místní čistoty ozduší. Sociální složka žiotního prostředí bude zkalitněna díky celkoé orientaci ÚP města Jesenice na rozšíření a zkalitnění struktury turismu a rekreace daném území. ÚP stimuluje podmínky pro to, aby se Jesenice stala sébytným rekreačním rezidenčním městem. Jakost podzemních a porchoých od se zkalitní díky posílení kapacity čistírny odpadních od Jesenici a jako důsledek napojení zástaby Podbořánkách a Chotěšoě na místní ČOV. Zdokonalením struktury místního ÚSES dojde i ke zýšení ekologického potenciálu tomto územním prostoru a to na úroni fytocenóz i zoocenóz. Dojde tím ke zýšení ekologické stability krajiny. Záměry uplatněné územním plánem města Jesenice se poměrně ýznamně promítnou do subsystému půdy, předeším do ZPF zemědělského půdního fondu. Zábory půdního fondu zasáhnou - zastaěném území... 8,8948 ha - mimo zastaěné území... 79,6621 ha Zábor pozemků určených pro funkci lesa PUPFL... 0,2117 ha Komentář : Zábory ZPF jsou inicioány požadaky obce a lastníky pozemků. Jejich poloinu předstaují plochy pro různé formy bydlení, rekreaci, technické ybaení a doprau. A druhou poloinu předstauje rozšíření golfoého areálu Podbořánkách. Zábor PUPFL je inicioán noou komunikací ýchodně od Velkého rybníka u Jesenice. 27

28 Kalita místních půd odpoídá klimatickému regionu 4, Podbořánkách a Kosobodech klimatickému regionu 5. Žádná plocha určená k ynětí zcela nezasahuje do půd nejkalitnějších, to znamená do I. třídy ochrany. S tralým záborem počítá i dosaadní ÚP města Jesenice, a to rozsahu 41,510 ha. Noě naržené zábory činí 45,2056 ha což celkem nyní předstauje celkoý zábor ZPF o ýměře... 86,7156 ha, a sice k.ú. Jesenice, Chotěšo, Bedlno, Kosobody, Soseň a Podbořánky. Celkem lze předpokládat, že posuzoaný ÚP města Jesenice se e ztahu k celému komplexu žiotního prostředí projeí kladně. A.4 CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚP MĚSTA JESENICE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI Prní části této kapitoly odpoídají znění kapitoly A.3. Naíc k tomu lze dodat, že kontextu s liy na krajinu je účelné zdůraznit, že ÚP města Jesenice respektuje zájmy ochrany přírody : Přírodní park Jesenicko, zláště chráněná území, ýznamné krajinné prky, památné stromy a stromořadí. Specifickou situaci předstauje dílčí střet zájmů mezi sportoně rekreačním yužitím území a ochranou přírodních a krajinných hodnot, chráněných Přírodním parkem Jesenicko. Uplatnění noé územně plánoací dokumentace bude nápomocno při ydáání územních rozhodnutí, resp. při stanoení podmínek pro prooz golfoého areálu Podbořánkách tak, aby nebyla snížena jeho přírodní a krajinná hodnota. Z hledisek ochrany přírody a krajiny se zájmoém území yskytují : Celé zájmoé území ÚP města Jesenice je součástí Přírodního parku Jesenicko, Přírodní rezerace Luční potok k.ú. Jesenice, Přírodní památka Malý Uran k.ú. Kosobody, Přírodní památka Plaiště, Přírodní památka Soseňský lom, 28

29 Přírodní památka Jaornice, Přírodní rezerace Rybníčky u Podbořánek. V části druhé lze e shodě s koordinoaným stanoiskem Krajského úřadu Středočeského kraje konstatoat, že souladu s 45i zákona lze yloučit ýznamný li ÚP města Jesenice samostatně i e spojení s jinými projekty na eropsky ýznamné lokality a na ptačí oblasti stanoené ládními nařízeními. Řešené území nezasahuje na území NATURA 2000 a ani se jeho okolí nenachází eropsky ýznamné lokality nebo ptačí oblasti, které by posuzoaný ÚP města Jesenice mohl olinit. A.5 ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚP MĚSTA JESENICE (četně liů sekundárních, synergických, kumulatiních, krátkodobých, střednědobých, dlouhodobých, tralých a přechodných, kladných a záporných). A.5.1 Hodnocení liů na obyatelsto Územní plán města Jesenice jako celek respektuje základní direktiu na dosažení yáženého ztahu územních podmínek pro hospodářský rozoj, žiotní prostředí a soudržnost společenstí obyatel. V tomto případě se nejedná pouze o obyatele Jesenice, ale i o ytáření přízniých podmínek pro dočasné účastníky cestoního ruchu, rekreace a sportoních aktiit (golfoý areál, noé ubytoací kapacity, turistické stezky a cyklostezky, rozšířené parkoání), což odpoídá základním požadakům na rozoj území obce, orientoaných cíloě na to, aby se Jesenicko stalo yhledáaným sportoně rekreačním střediskem. A.5.2 Hodnocení liů na biologickou rozmanitost, flóru a faunu Území města Jesenice má díky dislokaci dílčích sídelních útarů, geologické, půdní, ýškoé a klimatické ariabilitě přirozené předpoklady pro ýraznou rozmanitost flóry a fauny. 29

30 To se týká předeším přírodních složek, flóry a fauny řešeného území, které je egetačně elmi pestré, s ekologicky atraktiním zastoupením hlaních složek : lesů, zemědělských pozemků a odních ploch s doproodem mokřadů. ÚP města Jesenice šak ytáří i potenciálně hodné podmínky pro zeleň sídlech, a sice rámci těchto podsystémů : Nárh na odprodej předzahrádek majitelům přiléhajících domů stimuluje lepší péči o tuto formu poloeřejné zeleně. Ve sféře eřejné zeleně se narhuje řada zlepšení. V Jesenici je narhoáno několik ploch k rozšíření městské parkoé zeleně (P11, P12, P14). Vítaný je těchto souislostech záměr yužít pozemku býalé skládky a opuštěných a neyužíaných objektů po býalé staební i zemědělské ýrobě. Předpokládá se i rozšíření ploch ochranné zeleně : Plocha ochranná zeleň u narhoaného obchatu silnice I. třídy s chodníkem Plocha ochranná zeleň u přeložky I/27 Plocha ochranná zeleň u zemědělského areálu Plocha ochranná zeleň rámci ÚSES s funkcí přechodu do krajiny Plocha ochranná zeleň u přeložky I/27 s chodníkem O ětší podíl zeleně budou obohacena i eřejná prostranstí (např. nási Podbořánkách, Bedlnu, Kosobodech a Sosni, náměstí Jesenici a Chotěšoě). Veřejná prostranstí budou ybaena zelení do 50 %. Narhují se změny kultur na zahrady (P25), úpray zahrad budou mít charakter obytný a rekreační. Princip biologické rozmanitosti je rámci ÚP města Jesenice důsledně uplatňoán i rámci konceptu uspořádání krajiny, při ymezoání ploch pro obnou a zyšoání ekologické stability krajiny a kontextu s protierozním opatřením na sažitých zemědělských pozemcích (ozeleněné meze, terasy a pod.) A.5.3 Hodnocení liů na půdu V negatiních souislostech se jedná o odnímání ZPF a o dílčí zástabu. V územním 30

31 plánu města Jesenice je šak uplatňoána řada opatření, která lze z hledisek péče o půdní fond hodnotit kladně. ÚP města Jesenice předpokládá, že k.ú. Jesenice, Chotěšo, Bedlno, Kosobody, Soseň a Podbořánky dojde k tralému záboru ZPF o celkoé ýměře 86,7156 ha. Z toho je ošem přezata téměř poloina (41,510 ha) z ÚP SÚ Jesenice, takže noý zábor je narhoán o ýměře 45,2056 ha. Zábor ZPF bude uplatňoán zastaěném území obcí i e olné krajině, kde se jedná hlaně o plochy s narženými pásy doproodné a ochranné zeleně s krajinotornou funkcí. Nejpodstatnější část ynětí ze ZPF by se šak týkala záborů pro rozšíření golfoého areálu Podbořánkách. ÚP města Jesenice předpokládá i nepatrné ynětí pozemků lesních (PUPFL pozemků určených pro plnění funkce lesa) o ýměře 0,2117 ha, neboť se jedná o část porostu trase naržené komunikace u Velkého rybníka u Jesenice. V mnoha souislostech šak ÚP města Jesenice ytáří podmínky s kladným liem na půdu. Je to předeším ýznamné uplatňoání celé škály protierozních opatření na sažitých zemědělsky yužíaných pozemcích. Významná je podpora tralých traních porostů, které se yznačují nejen protierozní funkcí, ale i řadou dalších, e prospěch půdy (funkce půdotorné hydrologické a j.). Kladně lze hodnotit i direktiu, neyužíané pozemky osazoat keřoou a stromoou egetací, která má roněž edle komplexně ekologických hodnot funkce půdotorné, půdoochranné, stabilizační a hydropedologické při transformaci rychlého porchoého odtoku na pomalý odtok podzemní (což má i protipoodňoý charakter). A.5.4 Hodnocení liů na odu ÚP města Jesenice odě ěnuje mnoha souislostech potřebnou pozornost. A to jak o odu krajině, tak o odu užitkoou a pitnou sídelním prostoru. 31

32 Optimalizace odního režimu krajině, jako s neopomenutelným subsystémem ekologické stability ekosystémů, souisí úzce s tématikami půdy a zeleně, popsanými předchozích kapitolách. V těchto souislostech je odě ÚP ěnoána ýznamná pozornost. Druhou sférou péče o odu jsou souislosti s technickou infrastrukturou. Jedná se o : zásoboání odou koncepčně naazuje na stáající odárenský systém, který bude yužíán dle tlakoých možností i k rozšiřoání působnosti (např. Bedlno). Noé odoodní soustay se narhují k ýstabě Chotěšoě a Podbořánkách (napojených na přiaděče do Jesenice a z Kraloic do Žihle). Ostatní odloučené části (Kosobody a Soseň) budou i nadále zásoboány lokálně z místních zdrojů (domoní studny). Do této problematiky spadá i kanalizace, na kterou budou napojeny plochy noé ýstaby, pokud je místní části napojena na ČOV. Pro zlepšení situace čistotě ody se předpokládá ýstaba ČOV Podbořánkách a Chotěšoě. ÚP předpokládá soustanou péči čištění koryt odotečí a rybničních nádrží a možnosti ytořit noou nádrž na říčce Jesenice. Lze tedy konstatoat, že je ÚP města Jesenice péči o odu ěnoána potřebná pozornost. A.5.5 Hodnocení liů na ozduší a klima Jesenicko je sice lokalizoáno dosahu kontaminace elkých zdrojů znečišťoání ozduší, ty šak za situace, kdy došlo již deadesátých létech minulého století k jejich ýrazné ekologizaci, současné době kalitu ozduší Jesenicka oliňují nepodstatně, a naíc pouze záislosti na mimořádně nepříznié meteorologické situaci. Vzhledem k místní absenci elkých zdrojů znečišťoání ozduší se na Jesenicku těchto souislostech negatině projeují hlaně da faktory : místní malé přízemní zdroje a dopraa průtahu městem. 32

33 Z předchozího yplýá, že nápraa současného stau a další ýoj, má-li být uskutečňoána ize dotářet Jesenicko lákaou turisticko sportoní a rekreační oblast, musí nabízet i ysoce kalitní ozduší a klima. A to je podmíněno : minimalizací negatiních liů z dopray zastaěném území (hlaně přeložkou silnice I/27 mimo zastaěné území noě naržené trase), minimalizací nepřízniých liů na kalitu ozduší z malých přízemních zdrojů (obecně konerzí z tuhých pali na ekologicky ýhodnější palio energetické zdroje biomasa, zemní plyn, yužití sluneční a geotermální energie pro ytápění). V Jesenici existují hodné podmínky pro yužíání energetického plynu, kdy šechny noé odběry budou plně saturoány kapacitou noé regulační stanice a dostatečnou přenosoou soustaou. A.5.6 Hodnocení liů na hmotné statky V souislosti s ÚP města Jesenice nic nenasědčuje tomu, že by zde mělo dojít k negatiním liům na hmotné statky. Naopak. Na základě řady nápraných opatření a dalšího ýoje lze konstatoat, že zde bude docházet ke zlepšoání liů na hmotné statky. A.5.7 Hodnocení liů na kulturní, architektonické a archeologické dědictí V tomto směru ÚP města Jesenice ychází z cílů Programu Středočeského kraje. Na základě toho ytyčuje mimo jiných i tyto hlaní cíle ochrany a rozoje hodnot : zachoání architektonických a urbanistických kalit sídla a krajiny. Do konkretizace těchto zásad lze zahrnout např.: reitalizaci náměstí a parkoých eřejných prostranstí šech místních částí, reitalizaci a rozoj fary Jesenice na objekt sloužící seniorům a nemocným, zachoání hospodářských dorů a domkářských staení, jejichž ráz bude zachoán pouze noými budoami historizujícího zhledu, staby prolukách mají zachoáat architektonický ýraz dle okolní historické zástaby. 33

34 Vztah k archeologickým, geologickým a paleontologickým památkám a artefaktům je dán platnými předpisy. Nic šak nenasědčuje aktuální situaci nutné záchrany i ochrany noých cenných architektonických či archeologických památek. A.5.8 Kumulatiní hodnocení liů na krajinu ÚP města Jesenice je jako celek zpracoán s mimořádně důsledným respektem liů na krajinu esměs kladných. A případech dosud ne zcela jednoznačně zřejmých a průhledných se olí ariantní přístup, resp. se doporučuje problematiku ozřejmit dodatečnou územní studií. Vycházeje z uedeného lze konstatoat, že nejen jednotliostech, ale i kumulatiním pojetí je ÚP města Jesenice akceptabilní. K této problematice, týkající se zájmoého území ÚP města Jesenice nutno dodat, že koncept územního plánu je zpracoán e ariantách, které zohledňují různé kombinace podle účasti a zastoupení nejětších rozojoých ploch : Golfoého hřiště Podbořánkách, Ploch pro sportoiště u centra města, Ploch pro sklady (Rozšíření TMJ) Průmysloé zóny při přeložce I/27. Tyto rozojoé lokality toří různé kombinaci nosnou ideu torby těchto ariant : VARIANTA D (nuloá arianta) je yjádřením současného stau, bez účasti nárhu ýše uáděných rozojoých ploch; VARIANTA A (minimální arianta) zahrnutí plochy golfu, naazující na stáající hřiště, nezahrnutí noých ploch golfu, nezahrnutí ploch pro průmysloou zónu u přeložky silnice I/27, zahrnutí ploch pro sklady, zahrnutí ploch pro sportoiště centru města; 34

35 VARIANTA C (optimální arianta) plochy naazující na současný areál golfu, zahrnutí noých ploch golfu JV od Podbořánek, při komunikaci III/2061, zahrnutí ploch pro sklady, zahrnutí ploch omezeně pro průmysloou zónu, zahrnutí ploch pro sportoiště centru města; VARIANTA B (maximální arianta) nárhoá zahrnutí ploch golfu současnosti schálených rámci staebního řízení, zahrnutí noých ploch golfu JV od Podbořánek, při komunikaci III/2061, zahrnutí šech ploch pro průmysloou zónu, zahrnutí ploch pro sklady, zahrnutí ploch pro sportoiště centru města. Varianta B je ariantou nárhoou, na kterou je koncept ÚP zpracoán. 35

36 A.6 POROVNÁNÍ KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ ÚP MĚSTA JESENICE PODLE VARIANT ŘEŠENÍ Oproti klasickému hodnocení liů rámci procesu EIA, kde je posuzoání orientoáno dominantně na žiotní prostředí, je toto hodnocení zásad územního plánu e smyslu 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. orientoáno... na yážený ztah územních podmínek pro příznié žiotní prostředí, pro hospodářský rozoj a pro soudržnost společenstí obyatel území. Koncept ÚP města Jesenice je zpracoán e čtyřech ariantách, a to podle toho, jakým způsobem byly do jednotliých ariant řazeny noé rozojoé plochy. VARIANTA B (maximální arianta) Předpokládá zahrnutí ploch golfu, současnosti schálených rámci staebního řízení a zahrnutí nárhu zcela noých ploch, lokalizoaných jihoýchodně od Podbořánek při komunikaci III/2061, zahrnutí šech ploch průmysloé zóny dle ÚPnSÚ, zahrnutí ploch pro sklady, zahrnutí ploch pro sportoiště u centra města. VARIANTA A (minimální arianta) Předpokládá zahrnutí ploch golfu, současnosti schálených rámci staebního řízení (jihozápadně od Podbořánek plochy přímo naazující na stáající golfoé hřiště), nezahrnutí ploch golfu noých, nezahrnutí ploch průmysloé zóny náaznosti na přeložku silnice I/27, zahrnutí ploch pro sklady, zahrnutí ploch pro sportoiště u centra města. VARIANTA C Plochy lokalizoané jihozápadně od Podbořánek, přímo naazující na stáající areál golfu, budou zahrnuty, stejně jako bude zahrnuta plocha záměru yužití zcela noé lokality jihoýchodně od Podbořánek při komunikaci III/2061, budou zahrnuty plochy pro sklady a omezeně pro průmysloou zónu, a budou zahrnuty plochy pro sportoiště u centra města. VARIANTA D (nuloá arianta) Žádné plochy, které by měly být posuzoány z hlediska liů, nebudou zahrnuty. 36

37 Celý koncept ÚP města Jesenice je zpracoán e ariantě B (maximální arianta). Další arianty jsou zde předkládány jako možné alternatiy. V tomto yhodnocení liů budou posuzoány šechny předkládané arianty, a to celém tématicky širokém rozsahu jejich liů na udržitelný rozoj. Týká se to sfér žiotního prostředí ( subsystémech přírody, antropogenních subsystémů a obyatelsta), hospodářského rozoje a soudržnosti společenstí obyatel. Jedná se proto o integroané zhodnocení působnosti šech prostoroých faktorů a jeů zahrnutých do posuzoaného nárhu konceptu ÚP města Jesenice. Souhrnné hodnocení šech jeů a faktorů působení územního plánu na přírodní a socioekonomický prostor je elmi komplikoanou záležitostí, která je nutně zatížena subjektiitou. Předeším proto, že těchto případech nelze ycházet pouze z aritmetického pojetí, ale i z hierarchicky členěných hodnotoých faktorů. Na nejyšší příčku nutno staět liy na obyatelsto, na jeho existenční, zdraotní a sociální ukazatele a na aspekty soudržnosti společenstí obyatel. Pak následují z hledisek áhy liy na přírodu a na lidské ýtory. Autor tohoto hodnocení pro yjádření hierarchie a míry liů ychází z následující kantifikace kladných a záporných liů : záporné liy kladné 0 žádný li 0-1 extrémně malý li +1-2 malý li +2-3 středně elký li +3-4 elký li +4-5 extrémně elký li +5 Vlastní hodnocení respektuje ariantu nuloou, yjadřující současný sta a tři arianty nárhoé, které se liší kombinací různého zařazoání noých rozojoých ploch. Autor konceptu ÚP města Jesenice uádí, že upřednostňuje ariantu B (maximální arianta). 37